Ñwaè' Joân 1

Kàgàwà t’Ídhùnà Yěsù nʉ́ʉgɛ̀rɛ̀ ndɨ̀ ndòngò ìndrǔ tɨ́ dhu

1 Ɔ̀pɛ̀ tɨ́ kɔ́rɔ́ dhu rɨ̌ ndɔ̀pɛ̀ rɔ̀, Ɔtɛ tɨ́ ka kátɨna alɛ nɨ́ɨ’ɨ̀ ìnè. Ndɨ Ɔtɛ tɨ́ ka kátɨna alɛ mà nɨ́ɨ’ɨ̀ atdíkpá Kàgàwà mànà. Ndɨrɔ̀ ndɨ Ɔtɛ nɨ’ɨ̀ Kàgàwà. 2 Ɔ̀pɛ̀ tɨ́ kɔ́rɔ́ dhu rɨ̌ ndɔ̀pɛ̀ rɔ̀, kɨ̌’ɨ̀ Kàgàwà-tɨ’ɔ̀. 3 Kàgàwà náanzɨ̀ kɔ́rɔ́ dhu kǒtù ɔ̌. Ndɨrɔ̀ Kàgàwà náanzɨ̀ nzá atdí dhu mà ɨnzá ndɨ̀ ndɔ̀nzɨ̀ kǒtù ɔ̌ rɔ́rɔ̀. 4 Ndɨ Ɔtɛ-nyʉtsì ɨ’ɨ̀ dhu nɨ’ɨ̀ ípìrɔ̌nga, ndɨ ípìrɔ̌nga ràdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ awáwʉ̀ ìndrǔ tɔ̀. 5 Ndɨ awáwʉ̀ nátdyi nga ɨ́nɔ̀ ɔ̌ rɔ̀, ɨ́nɔ̀ náadʉ̀ nzá ndɨ awáwʉ̀ nákɔ. 6 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Kàgàwà nívì atdí alɛ nɨ́ɨtɔ ndɨ̀. Ndɨ alɛ-ɔvɔ̀ nɨ’ɨ̀ Yùwanɨ̀. 7 Kɨ̌ra ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndadɨ̀ tɨ́ ngàmbì tɨ́ ndɨ awáwʉ̀ tɔ̀, ndɨ́nɨ̌ kɔ́rɔ́ alɛ náadʉ̀ tɨ́ ndɨ awáwʉ̀ ná’ù kà rʉ̌nɔna ndɨ awáwʉ̀ dɔ̌ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 8 Ndɨ Yùwanɨ̀ nyʉ́ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ nɨ’ɨ̀ nzɨ̌ awáwʉ̀, pbɛ́tʉ̀ kɨ̌ra ndɨ́nɨ̌ ndadɨ̀ tɨ́ ngàmbì tɨ́ ndɨ awáwʉ̀ tɔ̀. 9 Ndɨ Ɔtɛ nɨ’ɨ̀ obhóná awáwʉ̀ nyʉ́, yà kɔ́rɔ́ alɛ-nyɨ̌nga náwʉ̀ rǎdʉ̀ yà adzɨ ɔ̌ ndɨ̀ ndɨ̀rà àhʉ rɔ̀ awáwʉ̀. 10 Kɨ̌’ɨ̀ ìnè yà adzɨ ɔ̌. Ndɨrɔ̀ Kàgàwà náanzɨ̀ yà adzɨ kǒtù ɔ̌, pbɛ́tʉ̀ yà adzɨ ɔ̌ alɛ náadʉ̀ nzá kʉ̀nɨ. 11 Kɨ̌ra àhʉ fɨ̀yɔ́ pbìrì ɔ̌ alɛ nyʉ́ nzínzì ɔ̌, pbɛ́tʉ̀ ɨ alɛ nádʉ̀ nzá kàkɔ. 12 Pbɛ́tʉ̀ kɔ́rɔ́ alɛ, yà ka nakɔ̀ ’àdʉ̀ kà’ù tɔ̀, kǎdʉ̀ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nábhʉ rʉ̀gɛ̀rɛ̀ ɨ̀ ’òngò Kàgàwà bhà inzo nyʉ́ tɨ́. 13 Abádhí nóngò Kàgàwà bhà inzo tɨ́, ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ alɛ-ngbɔ̀ tɔ́ ɔ́fɔ̀ ɔ̌, ndɨrɔ̀ ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ ìndrǔ-afí nózè ka dhu bhěyi ka kʉgʉ ɨ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀ abádhí nóngò kà bhà inzo tɨ́ Kàgàwà ózè ka rɨ̀’ɨ̀ ndɨ dhu bhěyi dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 14 Ɔtɛ tɨ́ ka kátɨna alɛ nʉ́ʉgɛ̀rɛ̀ ndɨ̀, ndòngò ìndrǔ tɨ́, ndàdʉ̀ ɨ̀rà àdɨ àlɛ̌ nzínzì ɔ̌, àlè tɨ́ ndɨ̀ ndàlè ídzìnga mà, obhónga mànà nɨ̌ rɔ́rɔ̀. Àlɛ̌ kala kàbhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀. Ndɨ awáwʉ̀ nɨ́, yà Àbanà Kàgàwà-fɔ́ ndɨ atdí tɨ́ arɨ́ ɨ̀’ɨ̀ kàbhà ɨngba náabà. 15 Kà dɔ̌ ndɨ̀ ndɨ́ dhu àwɛ̌ rɔ̀, bàtizò nubhónà Yùwanɨ̀ náavɔ̀ dhu àrǐ nyʉ́ tɨ́, ndàtɨ: «Yàrɨ́ nɨ́ ndɨ yà ma mʉnɔ alɛ, matɨ: ‹Dzidu dɔ̌ rɨ́rà alɛ ràrɨ̌ Ádrʉ̀ngbǎlɛ nyʉ́, ròsè dùdunǎ. Kɨ̌’ɨ̀ ìnè angyangyɨ ɨnzá ka kàpɛ̀ mʉgʉ rɔ́rɔ̀ nɨ́dhunɨ̌.›» 16 Pbɨ̀ndà ádrʉ̀ngbǎ ídzìnga-okú dɔ̀ rɔ̀, kǎso àlɛ̌, àlɛ̌ ràbà ídzìnga, ídzìnga dɔ̀. 17 Kàgàwà níibho pbɨ̀ndà Ʉyátá àlɛ̌ tɔ̀, Músà-otù ɔ̌. Pbɛ́tʉ̀ kǎdʉ̀ pbɨ̀ndà ídzìnga mà, pbɨ̀ndà obhónga mànà níbhò àlɛ̌ tɔ̀ Yěsù Krɨ́stɔ̀-otù ɔ̌. 18 Atdí alɛ mà nápɛ̀ nzá Kàgàwà àlǎ akɛkpá màtɨ́. Pbɛ́tʉ̀ ka nábhʉ àlɛ̌ rʉ̀nɨ nɨ́ yà atdí tɨ́ arɨ́’ɨ̀ kà t’Ídhùnà. Ndɨ kà t’Ídhùnà nɨ́ ndɨ̀ Àbanà tɨ́ arádɨ, ndɨrɔ̀ ka nɨ́ Kàgàwà.

Bàtizò nubhónà Yùwanɨ̀ náawɛ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ dɔ̀ná dhu

19 Atdíku Yèrùsàlɛmà rɔ̀, Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ náavì pbàkùhání mà, pbàláwí mànà ròwù dhu ìvu Bàtizò nubhónà Yùwanɨ̀-tsʉ̌ ka ràrɨ̌ àdhɨ. Nɨ́, yàrɨ́ nɨ́ ndɨ Yùwanɨ̀ adʉ̀ àdunà dhu. 20 Ɨnzá ndɨ̀ ndàgò ndɨ̀ rɔ́rɔ̀, kǎvɔ̀ dhu kpangba ndàtɨ: «Ɨma, ma nɨ́ nzɨ̌ Krɨ́stɔ̀.» 21 Nɨ́, abádhí adʉ̀ dhu ìvu tdɨ́tdɔ̌ kà-tsʉ̌ ’àtɨ: «Olu, ɨnyɨ nɨ́ àdhɨ? Nyɨ tɨ́ Ɛ̀lɨyà?» Nɨ́ kǎdʉ̀ dhu àdu, ndàtɨ: «Ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ ma Ɛ̀lɨyà.» Abádhí níivú dhu tdɨ́tdɔ̌: «Nyɨ tɨ́ Kàgàwà bhà nabì yà mǎ márɔ́dɔna?» Yùwanɨ̀ náadʉ̀ dhu àdu: «Ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ ma Kàgàwà bhà Nabì.» 22 Nɨ́ abádhí adʉ̀ dhu ìvu kà-tsʉ̌, ’àtɨ: «Olu, nyɨ nɨ́ àdhɨ, ndɨ́nɨ̌ mǎ madʉ̀ tɨ́ òwu nyɨ nyádǔna fǎkà dhu ɔ̀vɔ̀ yà mǎ nìvìnà alɛ tɔ̀? Ádhu nyɨ nyʉ́ nyɨ nyʉ̀nɔ̀ nyɨ-tɨ́rɔ̀ dʉ̀nʉ́?» 23 Nɨ́, Yùwanɨ̀ adʉ̀ yà Kàgàwà bhà nabì Ìsayà náandí dhu nádu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Ɨma nɨ́ yà rʉ̀ngʉ̀ ɔ̀ rɔ̀ rúkǔ, tǔna ràmbɛ ndɨ̀rɨ̀ dɔ̌ alɛ: ‹Nyùtǒ Ádrʉ̀ngbǎlɛ bhà otu.›» 24 Kɔ̌kɔ̀ ka kìvìnà alɛ nɨ’ɨ̀ Pbàfàrìsáyó. 25 Nɨ́ abádhí níivú dhu tdɨ́tdɔ̌ Yùwanɨ̀-tsʉ̌, ’àtɨ: «Olu, ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ nyɨ Krɨ́stɔ̀ mà, ndɨrɔ̀ Ɛ̀lɨyà mà, ndɨrɔ̀ ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ nyɨ yà mǎ marɨ́ ɔ̀dɔna Kàgàwà bhà nabì mà rɔ̀, ádhu nyɨ nyárɨ́ bàtizò núbhǒ ìndrǔ tɔ̀ nɨ̌?» 26 Nɨ́ Yùwanɨ̀ adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀ ndàtɨ: «Ɨma, ma márɨ́ bàtizò núbhǒ ìndrǔ tɔ̀ ɨdha nɨ̌. Pbɛ́tʉ̀ nzínzìkʉ ɔ̌ atdí alɛ rɨ̌’ɨ̀ ìnè. Ndɨ alɛ nɨ́ ɨnzá nyɨ̌ nyʉ́nɨ alɛ. 27 Kà rɨ̌rà dzidu dɔ̌, pbɛ́tʉ̀ ma màkǎ nzá mɔkɔ̀ ma, mʉnga kà-pfɔ̀ rɔ̌ kàyìtò-mbǐ mà.» 28 Wɔ̀ dhu náanzɨ̀ ndɨ̀ Bɛ̀tànɨyà tɨ́ kátɨna pbanga ɔ̀, yà Yùwanɨ̀ ongónà bàtizò núbho ìndrǔ tɔ̀ ɔ̀ná rɔ̀, Yɔ̀rɔ̀danɨ̀ tɨ́ kátɨna ɨdha-akpà-adzènǎ rɔ̀.

Yěsù nɨ́ Kàgàwà bhà Tàmǎ-ngba dhu

29 Tsútsǎ nɨ́nganɨ́, Yùwanɨ̀ náala Yěsù tɨna ɔ̀ rɨ́rà rɔ́, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà: «Kànɨ̌ Kàgàwà bhà Tàmǎ-ngba, yà adzɨ ɔ̌ alɛ tɔ́ nzɛ́rɛnga nú’ǒ rɨ́. 30 Ka nɨ́ ndɨ yà ma mʉnɔ dhu okúna dɔ̀ rɔ̀, matɨ: ‹Dzidu dɔ̌ rɨ́rà alɛ ràrɨ̌ Ádrʉ̀ngbǎlɛ nyʉ́ ròsè dùdunǎ, kɨ̌’ɨ̀ ìnè angyangyɨ, ɨnzá ka kàpɛ̀ mʉgʉ rɔ́rɔ̀ nɨ́dhunɨ̌.› 31 Ɨma nyʉ́ mà ma mʉnɨ nzá ka. Pbɛ́tʉ̀, ma mɨ́rà bàtizò núbho ìndrǔ tɔ̀ ɨdha nɨ̌, ndɨ́nɨ̌ Ìsràyelì ɔ̌ bhà nabhʉ̀ tɨ́ rʉ̀nɨ ka.» 32 Nɨ́ kǎdʉ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ tdɨ́tdɔ̌, ndàtɨ: «Ma mala Kàgàwà bhà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ rífo àmbò tɔ́ ɔ́fɔ̀ ɔ̌, ndàdɨ kà-dɔ̌ rɔ́. 33 Ndɨrɔ̀ ɨma nyʉ́ mà, ma mʉnɨ nzá ka. Pbɛ́tʉ̀ Kàgàwà, yà ɨma nivi mɨrà bàtizò núbho ìndrǔ tɔ̀ ɨdha nɨ̌, náatɨ ɨma nɨ̌: ‹Nyɨ nyálǎna Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí rǐfo, ndàdʉ̀ àdɨ dɔ̀ná alɛ nɨ́ ndɨ Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí nɨ̌ rɨ́ bàtizò núbho ìndrǔ tɔ̀ alɛ.› 34 Nɨ́rɔ̀, ma mála wà ndɨ dhu, ndɨrɔ̀ ma mɨ́ dhu ɔ̀vɔ kpangba, àbadhi ràrɨ̌ ndɨ Kàgàwà t’ídhùnà.»

Yěsù rɨ̌ wɛmbɛrɛ̀ tɔ́ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ núnzi dhu

35 Tsútsǎ nɨ́nganɨ́ tdɨ́tdɔ̌, bàtizò nubhónà Yùwanɨ̀ mà nɨ́ɨ’ɨ̀ yà inzì ɨ̀ ɨ́’ɨ̀ná ɔ̀ná ngari ɔ̌ tɨ́, pbɨ̀ndà ɔ́yɔ̌ ábhàlɨ̌ mànà. 36 Nɨ́, Yěsù ndɨ̀ ndàla ʉ̀da rʉ́da rɔ́ rɔ̀, kǎtɨ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Kɔ̀nɨ̌ Kàgàwà bhà Tàmǎ-ngba.» 37 Nɨ́ kɔ̌kɔ̀ ɔ́yɔ̌ ábhàlɨ̌ nɨ́ɨrɨ wɔ̀ Yùwanɨ̀ ʉ̀nɔ̀ dhu, ’àdʉ̀ ’ɨ̀và, ’òwù Yěsù-owù ɔ̌. 38 Nɨ́, àrà ndɨ̀ ndárà rɔ́rɔ̀, Yěsù náagɛ́rɛ́ ndɨ̀ ndàndà olùnga, ndàdʉ̀ kɔ̌kɔ̀ ábhàlɨ̌ nála owùna ɔ̌ ríwu rɔ́. Nɨ́ kǎdʉ̀ dhu ìvu abádhí-tsʉ̌, ndàtɨ: «Ádhu nyɨ̌ nyɔ́nɛna?» Nɨ́ abádhí adʉ̀ dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌, ’àtɨ: «Rabǐ, nyɨ nyarádɨ ɨ̀ngbɔrɔ́?» Rabì-tɨ̀ nɨ́ Màlimò. 39 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀ ndàtɨ: «Nyìwǔ, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyala tɨ́ ka.» Nɨ́ abádhí adʉ̀ òwu, ’àdʉ̀ kǎrádɨ rɔ́ nga àla. Abádhí adʉ̀ òko atdíkpá kà mànà ndɨ nɨ́nganɨ́. Ndɨ dhu nɨ’ɨ̀ mbɛ̀mbɛ̀ ɨdrɛ̀ adyifɔ̀-sɨsɨ̀ adyídɔ̌ nga tɔ́ ɔ̌ dhu. 40 Kɔ̌kɔ̀ Yùwanɨ̀ rʉ̌nɔna dhu nɨ̀rɨ̀nà, ’àdʉ̀ òwu Yěsù-owù ɔ̌ alɛ nzínzì ɔ̌ atdí alɛ-ɔvɔ̀ nɨ’ɨ̀ Àndɛ̀rɛyà. Ndɨ Àndɛ̀rɛyà nɨ’ɨ̀ Sìmonì Pɛ́tɛrʉ̀ t’ádɔ̀nà. 41 Nɨ́ Yěsù-tɨ́ rɔ̀ ɨ̀ ɨ̀và ɨ̀ rɔ̀, Àndɛ̀rɛyà náadʉ̀ àrà angyi adɔ̀nà Sìmonì rɨ̌’ɨ̀ ɨ, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà kànɨ̌: «Mǎ màla Màsiyà.» Màsiyà-tɨ̀ nɨ́ Krɨ́stɔ̀. 42 Kǎdʉ̀ wɔ̀ ndɨ adɔ̀nà, Sìmonì, nʉ́ndà ’òwù nà Yěsù rɨ̌’ɨ̀ ɨ. Nɨ́ ányɨ̀ abádhí òwù ùvò rɔ̀, Yěsù ʉdɨ́ nyɨ̀kpɔ́na ndàndà Sìmonì, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà nɨ̌: «Ɨnyɨ, nyɨ nɨ́ Sìmonì, Yùwanɨ̀ t’ídhùnà. Nɨ́ rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ kòmbí, ka kóngo nyanzì Kɛfà tɨ́.» Kà-tɨ̀ nɨ́ Pɛ́tɛrʉ̀.

Yěsù rɨ̌ Fìlipò mà Nàtànelì mànà núnzi owùna nʉngʉ tɨ́ dhu

43 Tsútsǎ nɨ́nganɨ́, Yěsù azè ndàrà Gàlìlayà tɔ́ pbìrì ɔ̀. Nɨ́ ányɨ̀ ndɨ̀ ndárà rɔ́rɔ̀, kǎtù Fìlipò, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà nɨ̌: «Fìlipǒ, ɨ́rà owùdu ɔ̌.» 44 Wɔ̀ ndɨ Fìlipò nɨ’ɨ̀ Àndɛ̀rɛyà mà Pɛ́tɛrʉ̀ mànà mà tɔ́ pbanga, Bɛ̀tɛ̀sàyidà tɨ́ kátɨna ɔ̌ alɛ. 45 Nɨ́ Fìlipò arà, ndàrà àhʉ Nàtànelì-tɨ́, ndìtsì àtɨ̀nà kànɨ̌: «Mǎ màla wà yà pbɨ̀ndà Ʉyátá ɔ̀ Músà avɔ̀ dhu okúna dɔ̀ rɔ̀, ndɨrɔ̀ yà fɨ̀yɔ́ andítá ɔ̀ Kàgàwà bhà pbànábí náavɔ̀ dhu okúna dɔ̀ rɔ̀ alɛ. Ndɨ alɛ nɨ́ Yěsù, Nàzàretì tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ alɛ, Yɔ̀zɛfʉ̀ t’ídhùnà.» 46 Nɨ́, Nàtànelì adʉ̀ dhu ìvu Fìlipò-tsʉ̌, ndàtɨ: «Ídzì dhu nyʉ́ t’ádʉ̀ àhʉ àhʉ̌ Nàzàretì rɔ̀ dhéè?» Nɨ́, Fìlipò adʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Ɨ́rà pɛ́ ndɨ́nɨ̌ nyɨ nyala tɨ́ ka.» 47 Nɨ́, Yěsù itdègu Nàtànelì àlǎ tɨna ɔ̀ rɨ́rà rɔ́, nɨ́ kǎdʉ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ kǒkú dɔ̀ rɔ̀, ndàtɨ: «Kànɨ̌ Pbàìsràyélí tɔ́ pbìrì ɔ̌ alɛ nyʉ́ nɨ́ yà, ɨ̀mbǎ ʉtrátá rɨ̌’ɨ̀ nyʉnatsì.» 48 Nɨ́ Nàtànelì adʉ̀ dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌, ndàtɨ: «Nyɨ nyʉ̀nɨ ma ɨ̀ngbǎ dhu bhěyi?» Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu kàtɔ̀, ndàtɨ: «Ɨnzá Fìlipò àpɛ̀ nyanzi rɔ́rɔ̀, ma màlanà nyɨ mùtinì-kpa-tsìnǎ nyɨ nyìdè rɔ́.» 49 Nɨ́ Nàtànelì adʉ̀ àtɨ̀nà Yěsù nɨ̌: «Màlimǒ, ɨnyɨ nɨ́ Kàgàwà t’ídhùnà, ndɨrɔ̀ nyɨ nɨ́ Pbàìsràyélí tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎ Kamà!» 50 Yěsù adʉ̀ dhu àdu kàtɔ̀, ndàtɨ: «Nyɨ nyà’ù tɨ́ dhu, yà ma màtɨ, ma ràlanà nyɨ mùtinì-kpa-tsìnǎ nyɨ nyìdè rɔ́ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀? Pbɛ́tʉ̀, nyɨ nyɨ́ wɔ̀ dhu dɔ̀nǎ róse ádrɔ̀drɔ̌ dhu nyʉ́ nálǎ!» 51 Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà tdɨ́tdɔ̌: «Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀. Nyɨ̌ nyɨ́ ɔ̀rʉ̀-akpà-tsʉ̀ nálǎ ndɨ̀ nàngbɛ, Kàgàwà bhà màlàyíká ràdʉ̀ òwu ùpo rɔ̌ ɔrʉ̀, ’àdʉ̀ ìfo obvò Ìndrǔ t’ídhùnà dɔ̌ rɔ́.»

Ñwaè' Joân 2

Yěsù rɨ̌ wɛmbɛrɛ̀ tɔ́ pbɨ̀ndà wɨwɨ̀ nɔ́nzɨ dhu

1 Ɨ̀bhʉ ráhʉ ɨdhɔ ɔ̌, ka kanzɨ̀ àdhɨ̀ngbǎ ka kʉ̀ndà nɨ̌ mʉ̀hɛndʉ̀ Kanà tɨ́ kátɨna pbanga ɔ̌, Gàlìlayà tɔ́ pbìrì ɔ̀. Yěsù tsánà, Màrɨyà, nɨ́ɨ’ɨ̀ ìnè ndɨ mʉ̀hɛndʉ̀ ɔ̌. 2 Ndɨrɔ̀ ka kadʉ̀ Yěsù mà, pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ mànà núnzì átɔ̀ rìwǔ ndɨ mʉ̀hɛndʉ̀ ɔ̀. 3 Nɨ́, yà ɔ̀mvʉ̀na ka kɨ́ dɨ̀vayì níku rɔ̀, Yěsù tsánà náatɨ Yěsù nɨ̌: «Kàrɨ́ alɛ rɔ̌mvʉ̀na dɨ̀vayì rɨ̌’ɨ̀ mbǎ.» 4 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu kàtɔ̀, ndàtɨ: «Iyá, ádhu ndɨ nyɨ nyòzè mɔnzɨ̀? Ɨnzá pbàkà kàsʉmɨ̀ nápɛ̀ àkǎ.» 5 Nɨ́ kà-tsánà adʉ̀ àtɨ̀nà kasʉtálɛ nɨ̌: «Ɔ̀nzɨ nyɔ̀nzɨ kà rǎvǐna nyɔ̌nzɨ̀ kɔ́rɔ́ dhu.» 6 Ányɨ̀rɔ̌, yà odu nɨ̌ ka kɔ́bhɔ̀lɔ̀ andu-abábá nɨ́ɨ’ɨ̀ ìnè aza. Ɨ andu nɨ’ɨ̀ yà Pbàyàhúdí náarɨ́ ’ù’ǒ ’ɨ̀lǎ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌ nɨ̌ ɨdha nʉ́dhɔ̌ ka karɨ́ ɔ̀yà andu. Ndɨrɔ̀, ɨ andu nɨ’ɨ̀ mbɛ̀mbɛ̀ atdí mɨyà lítrè mà rǎdʉ̀ òtsù atdí ɔ̀ nɨ̌ dhu bvʉ̀tɨ́ andu. 7 Nɨ́ Yěsù atɨ kɔ̌kɔ̀ kasʉtálɛ nɨ̌: «Nyùtdyǒ ɨdha, nyɨ̌rǎ kɔ̀rɨ́ andu nɨ̌ kɔ́rɔ́.» Nɨ́ abádhí adʉ̀ ɨ andu nɨ́ra ɨdha nɨ̌ rùlè liyá. 8 Tdɨ́tdɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Nyìtdyo pɛ́ ka akɛ, nyǒwù nà mʉ̀hɛndʉ̀ tɔ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ rìnè.» Nɨ́ abádhí adʉ̀ òwu kà nà ndɨ ádrʉ̀ngbǎlɛ rìnè. 9 Wɔ̀ mʉ̀hɛndʉ̀ tɔ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ níinè yà dɨ̀vayì tɨ́ Yěsù ʉ̀gɛ̀rɛ̀ ròngò ɨdha, ɨ̀nzɨ̌ ndàdʉ̀ àdhà rɔ̀ màtɨ́ ka kìwǔ ndɨ dɨ̀vayì nà dhu nʉ́nɨ. Pbɛ́tʉ̀ yà ndɨ ɨdha nùtdyǒnà kasʉtálɛ kɛ̀lɛ̌ nɨ́ ɨ ɨwà ka nʉnɨ. Nɨ́ wɔ̀ mʉ̀hɛndʉ̀ tɔ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ náanzi akpatsi, ndàdʉ̀ dhu ìvu tsʉ̀ná, ndàtɨ: 10 «Ìgyò! Kɔ́rɔ́ alɛ náarɨ́ atdídɔ̌ òvù dɨ̀vayì nábhʉ̌ kɔpɛ̀ ɔmvʉ́ rɔ̀ná rɔ̀ angyi, kadʉ̀ yà ɨnzá òvù mběyi-tsí níbhò olù, ɨwà ìndrǔ ɔ̀mvʉ̀ ɨ̀ ’òrì rɔ́rɔ̀. Nɨ́, nyɨ nyàdʉ̀ tɨ́ atdídɔ̌ òvù dɨ̀vayì nyʉ́ nɔ́dɔ̀ rɨ̀rà àhʉ kòmbínga ɔ̀ màtɨ́?» 11 Wɔ̀rɨ́ nɨ́ ndɨ Yěsù anzɨ̀ pbɨ̀ndà wɛmbɛrɛ̀ tɔ́ wɨwɨ̀. Kǎnzɨ̀ ka Kanà tɨ́ kátɨna Gàlìlayà tɔ́ pbìrì ɔ̌ atdí pbanga ɔ̀. Ndɨ dhu adʉ̀ kàbhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀ nɨ́tɛ̀, kàbhà ábhàlɨ̌ ràdʉ̀ kà’ù. 12 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù mà náadʉ̀ òwu Kàpɛ̀rnàwumù tɨ́ kátɨna pbanga ɔ̀ atdíkpá, ɨ́yànà mà, adɔ́na mà, ndɨrɔ̀ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ mànà. Abádhí náadʉ̀ òko ányɨ̀ ngúfe ɨdhɔ kɛ̀lɛ̌ tɨ́.

Yěsù rɨ̌ Kàgàwà bhà ɨdzá rɔ̀ rɨ̌ dhu ùdzǐ alɛ nódì dhu

13 Atdíku, Pbàyàhúdí tɔ́ Pásɨ̀ka tɔ́ mʉ̀hɛndʉ̀-ɨdhɔ̀ nɨ́ɨ’ɨ̀ ɨwà ndɨ̀ ndìndù ndɨ̀ rɔ́. Nɨ́ Yěsù ɨvà ndɨ̀, ndàrà Yèrùsalɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀. 14 Nɨ́ ányɨ̀, kǎtsù Kàgàwà bhà ɨdza, ndàdʉ̀ ìkyì-akpá mà, tàmà mà, àmbò mànà nábhʉ̌ rɨ́ kudzǐ alɛ mà nótù obvò òkò rɔ́. Ndɨrɔ̀ ányɨ̀-dza kǎtù ngʉ̌kpà alɛ nɨ’ɨ̀ fʉ̀rangà ɔ̌ nga nábhʉ̌ rɨ́ kʉwʉ alɛ. 15 Nɨ́, Yěsù akyɛ̀ imbi asé bhěyi, ndàdʉ̀ kɔ̀rɨ́ alɛ nódì nɨ̌ kɔ́rɔ́, ndìpfo Kàgàwà bhà ɨdza rɔ̀, fɨ̀yɔ́ tàmà mà, ndɨrɔ̀ fɨ̀yɔ́ ìkyì-akpá mànà. Kǎdʉ̀ yà fʉ̀rangà-ɔ̌nga nábhʉ rɔ̌ rúbhi kʉwʉ alɛ tɔ́ fʉ̀rangà-ɔ̌nga nʉ́vɔ obvò, ndàdʉ̀ abádhí tɔ́ mɨzà nátdi ràwà ɨ̀ adzíya dɔ̌. 16 Ndɨrɔ̀, kǎdʉ̀ àtɨ̀nà àmbò nábhʉ rɔ̌ rúbhi kudzǐ alɛ nɨ̌: «Nyìpfo kɔ̌kɔ̀ dhu ɨrɔ́ rɔ̀. Ɨ̀nzɨ̌ nyɨ̌ nyádʉ̀ Àbadu bhà ɨdza nʉ́gɛ̀rɛ̀ ròngò dhu t’údzítá-ɨdzà tɨ́.» 17 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Yěsù bhà ábhàlɨ̌ náadʉ̀ yà Kàgàwà bhà Andítá ɔ̀ ka kandí dhu nɨ́rɛ̀. Ndɨ andítá rǎtɨna: «Pbʉ̀kʉ̀ ɨdza ma mózè nɨ̌ àzè náarɨ́ mɔbɨ àdzò bhěyi.» 18 Nɨ́ Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ náadʉ̀ dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌, ’àtɨ: «Ɨ́ngbǎgà wɨwɨ̀ nyɨ nyávǐna fǎkà wɔ̀ nyɨ nyɔ̀nzɨ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀?» 19 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Nyùgolo pɛ́ wɔ̀rɨ́ Kàgàwà bhà ɨdza, nɨ́ ma mɨ́ kɔ̀sɨ̀ rìdè ɨ̀bhʉ ɨdhɔ ɔ̌.» 20 Nɨ́, kɔ̀rɨ́ Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ náadʉ̀ àtɨ̀nà Yěsù nɨ̌: «Hɔ̀kɔ̀! Wɔ̀rɨ́ ɨdza ka kasɨ̀ ràrà àhʉ ɨ̀fɔ kumì dɔ̀ná azà nà atɔ nyʉ́ tɨ́, nɨ́ nyɨ tɨ́ àdʉ̀ kɔ̀sɨ̀ ɔ̀sɨ̀ ɨ̀bhʉ ɨdhɔ ɔ̌?» 21 Pbɛ́tʉ̀, Yěsù ɨpbɛ́ ndàmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌ ɨdza tɨ́ dhu nɨ’ɨ̀ ngbɔ̌na nyʉ́ ndɨ̀ ndɨ̀tɨ́rɔ̀. 22 Nɨ́, yà ndɨ̀ ndɔ́vɛ̀, kɔtdʉ̀ ndɨ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù níitdègu ndɨ̀ngbɛ̀ ibhu ɔ̀ rɔ̀, nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ kàbhà ábhàlɨ̌ náadʉ̀ yà kʉ̌nɔ dhu nɨ́rɛ̀. Nɨ́ abádhí adʉ̀ yà Kàgàwà bhà Andítá mà, Yěsù ʉnɔ fɨ̌yɔ̀ ɔtɛ mànà dhu ná’ù.

Yěsù arɨ́ alɛ-afí ɔ̀ dhu nʉ́nɨ̌ kɔ́rɔ́ dhu

23 Pbàyàhúdí tɔ́ Pásɨ̀ka tɔ́ mʉ̀hɛndʉ̀ níitdègu Yěsù òtù Yèrùsalɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀, nɨ́ ábhɔ̌ alɛ nyʉ́ náa’u ka yà kà rǎrà ɔ̀nzɨ̀nà rɔ̌ wɨwɨ̀-okú dɔ̀ rɔ̀. 24 Pbɛ́tʉ̀, Yěsù nyʉ́ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ náa’u nzá ɨwà abádhí ná’ù ndɨ dhu, kʉ̌nɨ abádhí kɔ́rɔ́ nɨ́dhùnɨ̌. 25 Ndɨrɔ̀, kǎránà mbǎ ɨ̀’ɨ̀ rɔ̌ ngàmbì-atdyú nà ìndrǔ bhà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, ɨ̀wà ndɨ̀ ndʉ̀nɨ ndɨ alɛ-afí ɔ̀ dhu kɔ́rɔ́ angyangyɨ nɨ́dhunɨ̌.

Ñwaè' Joân 3

Nɨ̀kɔ̀dɛmʉ̀ mà rɔ̌tɛ Yěsù nà dhu

1 Nɨ̀kɔ̀dɛmʉ̀ tɨ́ kátɨna atdí alɛ nɨ́ɨ’ɨ̀ Pbàfàrìsáyó nzínzì ɔ̌. Ndɨ alɛ nɨ’ɨ̀ Pbàyàhúdí tɔ́ atdí ádrʉ̀ngbǎlɛ. 2 Nɨ́ atdíku, kɨ̌và ndɨ̀ ndɨ̀rà àhʉ kúbhingánǎ Yěsù-tɨ’ɔ̀, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà kànɨ̌: «Màlimǒ, mǎ mʉ́nɨ wà dhu nyɨ ràrɨ̌ Kàgàwà ívì rɨ̀rà dhu ùdhe fǎkà alɛ. Obhó tɨ́, atdí alɛ mà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ kɔ̌kɔ̀ nyɨ nyarɔ́nzɨna wɨwɨ̀-tɨdɔ̀ nɔ́nzɨ̀ ɨ̀mbǎ Kàgàwà ɨ̀’ɨ̀ atdíkpá ndɨ̀ nà rɔ̀.» 3 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà kànɨ̌: «Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ ɨndʉ̀. Atdí alɛ mà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ òtsù ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎ kamà Kàgàwà bhà idzi ɔ̀ ɨnzá ka kʉ̀gʉ̀ ndɨ̀ ɔwʉ́tána tɔ́ ʉgʉta nɨ̌ rɔ́rɔ̀.» 4 Nɨ́, Nɨ̀kɔ̀dɛmʉ̀ adʉ̀ dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌, ndàtɨ: «Ɨwà óngò mʉ̀là tɨ́ alɛ nʉ́gʉ̀ ka kádʉ̀ ɨ̀ngbà dhu bhěyi tdɨ́tdɔ̌? Ndɨ alɛ tɨ́ àdʉ̀ ndàdu tdɨ́tdɔ̌ ɨ́yànà-fɨtsʉ̀ ɔ̀, kadʉ̀ ndʉ̀gʉ̀ ɔyɔ rɨ́ kìsě ʉgʉta nɨ̌?» 5 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu Nɨ̀kɔ̀dɛmʉ̀ tɔ̀, ndàtɨ: «Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ ɨndʉ̀: ɨ̀nzɨ̌ ndɨ alɛ náapɛ́ ndàbhʉ̌ kʉgʉ̀ ndɨ̀ ɨdha mà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí mànà-otù ɔ̌, nɨ́ ndɨ alɛ rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ òtsù ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̌ Ádrʉ̀ngbǎ kamà Kàgàwà bhà idzi ɔ̀. 6 Ìndrǔ ɔ̀dhɨ arɨ́ ngbɔ̌na ɔ̀nǎ rɔ̀ nɨ́ ìndrǔ. Ndɨrɔ̀ ìndrǔ ɔ̀dhɨ arɨ́ afína ɔ̀nǎ rɔ̀ nɨ́ Kàgàwà bhà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí. 7 Nɨ́, dhu àkǎ nzá ɨdhɔ rʉ̀kɔ nyɨ yà ma mátɨna dhu ràkǎ kʉgʉ̀ nyɨ̌ ɔwʉ́tána tɔ́ ʉgʉta nɨ̌ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 8 Awɛ náarópili, ndàmbɛ àrà dɔ̌ afína òzè ɨ, nyadʉ̀ àmbɛ tǔna nɨ́rɨ̀ dɔ̌. Pbɛ́tʉ̀, nyɨ nyɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ àdhà rɔ̀ màtɨ́ ka rɨ̌rà dhu, ndɨrɔ̀ àdhà màtɨ́ kà rǎrà dhu nʉ́nɨ. Nɨ́ ndɨ dhu rɨ̌’ɨ̀ ndɨ dhu bhěyi tɨ́, Kàgàwà bhà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí-otù ɔ̌ ndɨ̀ nʉ́gʉ̀ alɛ tɔ̀.» 9 Nɨ́, Nɨ̀kɔ̀dɛmʉ̀ adʉ̀ dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌, ndàtɨ: «Wɔ̀rɨ́ dhu rǎdʉ̀ ndɔ̀nzɨ̀ ɨ̀ngbà dhu bhěyi?» 10 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu kà tɔ̀, ndàtɨ: «Ɨnyɨ nɨ́ atdídɔ̌ ndɨ̀ nʉ́nɨ Pbàìsràyélí tɔ́ pbìrì ɔ̌ màlimò nyʉ́, nɨ́ nyɨ nyʉ́nɨ tɨ́ ɨnzá wɔ̀ dhu? 11 Ma mɨ́ obhó dhu nʉnɔ ɨndʉ̀. Mǎ marʉ́nɔna dhu nɨ́ ʉ̀nɨ̌ mǎ mʉ́nɨ dhu. Ndɨrɔ̀ mǎ maróko fɨ̀ndá ngàmbì tɨ́ dhu nɨ́ nyɨ̀kpɔ́ka nɨ̌ mǎ mála dhu, pbɛ́tʉ̀ nyɨ̌ nyárɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ mǎ mʉ́nɔna dhu ná’ù. 12 Yà ɨ̀nzɨ̌ nyɨ̌ nyárɨ́ fʉ̌kʉ̀ ma mʉ́nɔna yà adzɨ dɔ̌ arɨ́ ’ɔ̀nzɨ dhu ná’u rɔ̀, nɨ́ nyɨ̌ nyádʉ̀ fʉ̌kʉ̀ ma mʉ́nɔna ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ arɨ́ ’ɔ̀nzɨ dhu ná’ù ɨ̀ngbà dhu bhěyi? 13 Atdí alɛ mà núpò nzá ányɨ̀. Pbɛ́tʉ̀ ányɨ̀ úpò nɨ́ Ìndrǔ t’ídhùnà kɛ̀lɛ̌, yà ányɨ̀rɔ̀ ifo alɛ. 14 Nɨ́ àdhàdhɨ̀ Músà nɨ́ɨdɨ̀ osu-wɔ̀yɔ̌ itsu dɔ̌ rɔ̀ ɔrʉ́ rʉ̀ngʉ̀ ɔ̌ dhu bhěyi, dhu-àkǎ kɨdɨ̀ Ìndrǔ t’ídhùnà ɔrʉ́, 15 ndɨ́nɨ̌ ka nà’ù ɨ̀ngbà tɨ́ ɨ́lɨ ndɨ̀ alɛ mà náadʉ̀ya tɨ́ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábà. 16 Obhó tɨ́, Kàgàwà náazè yà adzɨ ɔ̌ alɛ atdídɔ̌. Nɨ́ kǐbho yà atdí tɨ́ arɨ́’ɨ̀ Idhùnà yà adzɨ ɔ̌, ndɨ́nɨ̌ ka nà’ù ɨ̀ngbà tɨ́ ɨ́lɨ ndɨ̀ alɛ mà náadʉ̀ya tɨ́ nzɨ̌ àwǐ, pbɛ́tʉ̀ ndɨ alɛ adʉ̀ya tɨ́ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábà. 17 Obhó tɨ́, Kàgàwà níivi nzá Idhùnà rɨ̀rà yà adzɨ ɔ̌ alɛ-ànyǎ nɨ́tdɨ̀, pbɛ́tʉ̀ kǐvi ka rɨ̀rà ndɨ́nɨ̌ yà adzɨ ɔ̌ alɛ nʉ́ʉgʉ̀ tɨ́ otùna ɔ̌. 18 Ndɨ̀ alɛ náapɛ́ kà’u, nɨ́ ndɨ alɛ dɔ̌ Kàgàwà adʉ̀ya nzɨ̌ anya ɔ̀tdɨ̀. Pbɛ́tʉ̀, ɨnzá ka ná’ù alɛ dɔ̌ kɔ̌tdɨ̀ wà anya angyangyɨ, ɨnzá kǎ’ù Idhùnà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 19 Yàrɨ́ nɨ́ ndɨ Kàgàwà nɨ́ɨtdɨ̀ya anya ìndrǔ dɔ̌ okúna dɔ̀ rɔ̀ dhu. Awáwʉ̀ nɨ́ɨra àhʉ yà adzɨ ɔ̌, pbɛ́tʉ̀ ìndrǔ náadʉ̀ ɨ́nɔ̀ ɔ̌ ɨ̀ óko dhu nózè atdídɔ̌, ròsè ndɨ awáwʉ̀ dɔ̀nǎ, nzɛ́rɛ dhu ɔ̀nzɨ ɨ̀ arɨ́ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 20 Obhó tɨ́, nzɛ́rɛnga ɔ̀nzɨ arɨ́ alɛ náarɨ́ awáwʉ̀ ɔ̀ndrɔ̀ ɔ̀ndrɔ̀ tɨ́, ɨ̀nzɨ̌ ndàdʉ̀ ndòzè ndàhʉ awáwʉ̀ ɔ̀, akyɛ ndɨ̀ ndarɔ́nzɨna nzɛ́rɛ dhu náadʉ̀na àrà ndàla rɔ̌ kpangba nɨ̌. 21 Pbɛ́tʉ̀, obhó dhu ɔ̀nzɨ arɨ́ alɛ náarɨ́ ndòzè ndùbhi awáwʉ̀ ɔ̌, ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndarɔ́nzɨna dhu náala tɨ́ ndɨ̀ Kàgàwà ózè dhu bhěyi ndɨ̀ ndarɔ́nzɨna dhu tɨ́.»

Yěsù nɨ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ ròsè Yùwanɨ̀ dɔ̀nǎ

22 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù mà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ mànà náawù Yùdɛyà tɔ́ pbìrì ɔ̀. Nɨ́ ányɨ̀, abádhí náakò ngúfe ɨdhɔ tɨ́, ’àdʉ̀ òwu bàtizò núbho rɔ̌ ìndrǔ tɔ̀. 23 Yùwanɨ̀ náaránà bàtizò núbho rɔ̌ átɔ̀ ìndrǔ tɔ̀ Sàlimù tɨ́ kátɨna pbanga tɨ́ arɨ́’ɨ̀ ngǎtsi pbanga, Àyìnonì tɨ́ kátɨna ɔ̌. Obhó tɨ́, ndɨ pbanga ɔ̌ ɨdha nɨ́ɨ’ɨ̀ abhɔ nyʉ́. Nɨ́ ìndrǔ nóowúnà ìwu rɔ̌ Yùwanɨ̀ rɨ̌’ɨ̀ ɨ, kà ràdʉ̀ bàtizò núbho fɨ̌yɔ̀. 24 Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Yùwanɨ̀ nɨ́ɨ’ɨ̀ ɨnzá ka kàpɛ̀ òsòna imbi ɔ̀ rɔ́. 25 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Yùwanɨ̀ bhà ábhàlɨ̌ mà atdí Mʉ̀yàhudì mànà náakò ’àmbɛ ’àgò dɔ̌ ìndrǔ rɨ̌ ndù’ǒ ndɨ̀lǎ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌ tɨ́ dhu dɔ̌. 26 Nɨ́, ɨ ábhàlɨ̌ níiwú Yùwanɨ̀-tɨ’ɔ̀, ’àdʉ̀ àtɨ̀nà kànɨ̌: «Màlimǒ, yà Yɔ̀rɔ̀danɨ̀ tɔ́ ɨdha-akpà-adzè nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ mànà atdíkpá alɛ, yà nyɨ nyʉ́ tɨ́rɔ̀ nyɨ nyɔ́vɔ̀ dhu dɔ̀ná fǎkà alɛ, nɨ́ rɨ̌’ɨ̀ bàtizò ùbhǒ ndɨ̀ ndɨ́ ìndrǔ tɔ̀ rɔ́. Ndɨrɔ̀ kɔ́rɔ́ alɛ rǒwu òwu rɔ̌ kà-tɨ’ɔ̀.» 27 Nɨ́ Yùwanɨ̀ adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Ìndrǔ rǎdʉ̀ àbànà dhu nɨ́ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ ka kìbhò fɨ̌ndà dhu kɛ̀lɛ̌. 28 Nyɨ̌ nyʉ́ nyɨ̌-tɨ́rɔ̀, nyɨ̌ nɨ́ yà ma mʉnɔ dhu tɔ́ ngàmbì. Ma mátɨ ɨma ràrɨ̌ nzɨ̌ Krɨ́stɔ̀, pbɛ́tʉ̀ ma ràrɨ̌ Kàgàwà ívì angyinǎ rɔ̌ kà tɔ̀ alɛ. 29 Àdhɨ̀ngbǎ-ɔwʉ́tá nà rɨ́’ɨ̀ alɛ nɨ́ ndɨ ndɨ àdhɨ̀ngbǎ bhà alɛ. Pbɛ́tʉ̀ ndɨ kà bhà alɛ t’ɔ́dhɨ̀nà, yà kà-tɨ́ ìdè ndàmbɛ kà rʉ̌nɔna dhu ɨ̀rɨ̀ dɔ̌, nɨ́ɨdhɛ̀ rǎdʉ̀ ndɨ̀ka atdídɔ̌ kà-tù ɨ̀rɨ ndɨ̀ ndɨ́ rɔ̀. Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, ma mɨ́’ɨ̀ dhɛ̀dhɛ nà, ndɨrɔ̀ ndɨ dhɛ̀dhɛ nákǎ wà atdídɔ̌ nyʉ́ kòmbí. 30 Nɨ́ dhu àkǎ wà Yěsù-ɔvɔ̀ ràmbɛ ndɔ̀tɔ̀ dɔ̌, ɔvɔ̀du ràdʉ̀ àmbɛ àwǐ dɔ̌.»

Yùwanɨ̀ rɨ̌ Yěsù àtɨ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ ɨ́rà alɛ tɨ́ dhu

31 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yùwanɨ̀ náadʉ̀ dhu-ɔvɔ̀ tdɨ́tdɔ̌, ndàtɨ: «Ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ ɨ́rà alɛ nɨ́ ndɨ rɨ́’ɨ̀ kɔ́rɔ́ alɛ dɔ̌. Pbɛ́tʉ̀, yà adzɨ ɔ̌ ka kʉ́gʉ̀ alɛ nɨ́ yà adzɨ ɔ̌ alɛ kɛ̀lɛ̌, ndɨrɔ̀ kà rǎdʉ̀ ɔ̀tɛ yà adzɨ ɔ̌ dhu dɔ̌ tɨ́. Ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ ɨ́rà alɛ rɨ̌’ɨ̀ kɔ́rɔ́ alɛ dɔ̌. 32 Kǎrʉ́nɔna dhu nɨ́ nyɨ̀kpɔ́na nyʉ́ nɨ̌ ndɨ̀ ndála dhu, ndɨrɔ̀ nɨ́ bɨ̌na nyʉ́ nɨ̌ ndɨ̀ ndɨ́rɨ̀ dhu. Pbɛ́tʉ̀, ìndrǔ arɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ kà rʉ̌nɔna dhu ná’ù. 33 Kà rʉ̌nɔna dhu nà’ù alɛ návi dhu kpangba Kàgàwà ràrɨ̌ obhó dhu ʉ̀nɔ arɨ́ alɛ. 34 Obhó tɨ́, Kàgàwà ívì alɛ náarɨ́ Kàgàwà bhà ɔtɛ nʉ́nɔ, atdídɔ̌ kɨ̀rǎ ndɨ̀ pbɨ̀ndà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí nɨ̌ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 35 Kàgàwà ózè Idhùnà atdídɔ̌. Nɨ́ ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, kǎdʉ̀ kɔ́rɔ́ dhu tɔ́ ádrʉ̀ngbǎnga nábhʉ kà-fɔ́. 36 Kàgàwà t’ídhùnà nà’ù alɛ, nɨ́ rǎdʉ̀ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábà. Pbɛ́tʉ̀, ndɨ̀ nùvǒ ɨ̀nzɨ̌ ndɨ̀rɨ̀ kà t’Ídhùnà-tsʉ̌ dhu alɛ, náabáya nzɨ̌ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga, pbɛ́tʉ̀ Kàgàwà bhà nàwí rǒngo àdɨ dhòdhódhónganà ndɨ alɛ dɔ̌.»

Ñwaè' Joân 4

Yěsù mà rɔ̌tɛ Sàmàrɨyà tɔ́ pbìrì ɔ̌ atdí tsìbhálɛ nà dhu

1 Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Yùdɛyà tɔ́ pbìrì ɔ̌ Pbàfàrìsáyó nɨ́ɨrɨ ìndrǔ rʉ̌nɔna Yěsù dɔ̌ dhu. Abádhí ambɛ́nà àtɨ̀nà dɔ̌, Yěsù ràrɨ̌ àrà ibí alɛ nyʉ́ nʉ́gɛ̀rɛ̀ rɔ̌ ròngò pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ tɨ́, ndàdʉ̀ àrà bàtizò núbho rɔ̌ ábhɔ̌ alɛ nyʉ́ tɔ̀, ròsè yà Yùwanɨ̀ arɨ́ kɔ̀nzɨ tɨ́ dhu dɔ̀nǎ. 2 Pbɛ́tʉ̀, Yěsù nyʉ́ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ náaránà nzɨ̌ bàtizò núbho rɔ̌ ìndrǔ tɔ̀, kùbho rɔ̌ owúnà nɨ́ kàbhà ábhàlɨ̌. 3 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ ndɨ̀và Yùdɛyà tɔ́ pbìrì ɔ̀ rɔ̀, ndàdu ndɨ̀ Gàlìlayà tɔ́ pbìrì ɔ̀. 4 Nɨ́ ányɨ̀ ndɨ̀ ndárà rɔ̀, kǎká ndʉ̀dà Sàmàrɨyà tɔ́ pbìrì ɔ̀na nǎ. 5 Nɨ́ kǎrà àhʉ Sàmàrɨyà tɔ́ pbìrì ɔ̌ atdí pbanga, Sìkarì tɨ́ kátɨna ɔ̀. Ndɨ pbanga nɨ́ɨ’ɨ̀ kyɛ̀rɔ̀kyɛ̀rɔ̀ yà idhùnà Yɔ̀zɛfʉ̀ tɔ̀ Yàkɔbhɔ̀ náabhʉ̀ adzɨ tɨ́. 6 Ndɨrɔ̀, Yàkɔbhɔ̀ bhà dzɨ̀wɔ̀ nɨ́ɨ’ɨ̀ ányɨ̀rɔ̌. Nɨ́, Yěsù itsi àdɨ wɔ̀rɨ́ dzɨ̀wɔ̀-bɨdɔ̌ atdídɔ̌ ndɨ̀ ndɨ̀ngyɛ̌ ndɨ̀ abhi nɨ̌ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Ndɨ dhu nɨ’ɨ̀ mbɛ̀mbɛ̀ azà adyifɔ̀-sɨsɨ̀ adyíbhengá nga tɔ́ ɔ̌ dhu. 7 Nɨ́, Sàmàrɨyà tɔ́ pbìrì ɔ̌ atdí tsìbhálɛ nɨ́ɨra ɨdha nítdyò. Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Íbho pɛ́ ɨdha mɔmvʉ̀.» 8 Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Yěsù bhà ábhàlɨ̌ náadʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ kɨgɔ̀ ɔ̀ ɨ̀ òwù ɔ̀nyʉ̀ núdzi ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ ɔnyʉ tɨ́ rɔ́. 9 Nɨ́, wɔ̀ Sàmàrɨyà tɔ́ pbìrì ɔ̌ tsìbhálɛ náadʉ̀ dhu àdu Yěsù tɔ̀, ndàtɨ: «Hɔ̀kɔ̀! Ɨ́ngbà dhu bhěyi dhu, ɨnyɨ Mʉ̀yàhudì tɨ́ rɔ̀, nyɨ nyɨ́ ɨ̀dha nónzi fudú ndɨ́nɨ̌ nyɨ nyɔmvʉ́ tɨ́, àzèmbè ɨma nongó ɨ̀’ɨ̀ Mʉ̀sàmàrɨyà-àyi?» Obhó tɨ́, ɨrɨta nɨ́ɨ’ɨ̀ ɨ̀mbǎ Pbàyàhúdí mà nzínzì ɔ̌ Sàmàrɨyà ɔ̌ bhà mànà. 10 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu àdu kàtɔ̀ ndàtɨ: «Nyɨ nyɨ́’ɨ̀ná gukyè Kàgàwà arábhʉ̌na ìndrǔ tɔ̀ dhu nʉ́nɨ alɛ tɨ́, nyadʉ̀ yà fʉnʉ́ rɨ́ ɨdha nónzi ndɔ̀mvʉ̀ alɛ ràrɨ̌ àdhɨ dhu nʉ́nɨ, nɨ́ nyɨ nyàmbɛ̀nà ndɨ ɨdha nónzi kà-fɔ́, kà ràdʉ̀ ípìrɔ̌nga àbhʉ̌ rɨ́ ìndrǔ tɔ̀ ɨdha nábhʉ ɨndʉ̀.» 11 Nɨ́ wɔ̀ tsìbhálɛ adʉ̀ dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌, ndàtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, ɨdha ìtdyò nyɨ nyádʉ̀ nɨ̌ ngɛmɛkʉ̀ mà rɨ̌’ɨ̀ mbǎ fʉnʉ́, ndɨrɔ̀ yàrɨ́ dzɨ̀wɔ̀ rɨ̌’ɨ̀ ádzǐ nyʉ́. Nɨ́ nyɨ nyɨ́ wɔ̀ ndɨ ípìrɔ̌nga àbhʉ̌ rɨ́ ɨdha nábà àdhà? 12 Abhukà Yàkɔbhɔ̀ nɨ́ ndɨ yàrɨ́ dzɨ̀wɔ̀ nʉbhà fǎkà. Ka nyʉ́ ndɨ̀tɨ́rɔ̀, kàbhà inzo mà, kà bhà mʉ̀tʉngà mànà, nʉ́ʉmvʉ́ kà ɔ̌ ɨdha átɔ̀. Nɨ́ ɨnyɨ, nyɨ tɨ́ ndɨ adrʉ̀ngbǎlɛ ròsè ndɨ abhukà Yàkɔbhɔ̀ dɔ̀nǎ?» 13 Nɨ́ Yěsù àdʉ̀ dhu àdu kàtɔ̀, ndàtɨ: «Ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ́lɨ ndɨ̀ alɛ mà yàrɨ́ dzɨ̀wɔ̀ ɔ̌ ɨdha nɔ̀mvʉ̀, nóhò ɨdha-atdyú rǎdʉ̀ òho tdɨ́tdɔ̌. 14 Pbɛ́tʉ̀, yà ɨma nyʉ́ ma mábhʉ̌na ɨdha nɔ́mvʉ̀ rɨ́ alɛ, nóhò ɨdha-atdyú rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ tdɨ́tdɔ̌ akɛkpá màtɨ́. Obhó tɨ́, ma mábhʉ̌na ndɨ alɛ tɔ̀ ɨdha rǎdʉ̀ òngo dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábhʉ̌ rɨ́ ìndrǔ tɔ̀ ɨdha rǒngo ɨ̀tʉ ɔ̀nà rɔ̀ ɨdha-dɔ̀tɨ tɨ́.» 15 Nɨ́ wɔ̀ tsìbhálɛ adʉ̀ àtɨ̀nà Yěsù nɨ̌: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, íbhò wɔ̀rɨ́ ɨdha idù, ɨ̀nzɨ̌ ɨdha-atdyú nóongó tɨ́ mohò, ndɨrɔ̀ ɨ̀nzɨ̌ ma mongó tɨ́ ɨ̀rà ɨdha nítdyò ɨrɔ́ tdɨ́tdɔ̌.» 16 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Árà nyanzi pbʉ̀kʉ̀ kpatsìbhálɛ, nyǎdʉ̀ ìwu mànà ɨrɔ́.» 17 Nɨ́ wɔ̀ tsìbhálɛ adʉ̀ dhu àdu Yěsù tɔ̀, ndàtɨ: «Ɨ̀mbǎ ma mɨ́’ɨ̀ kpatsìbhálɛ nà.» Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Nyɨ nyàdu dhu mběyi nyʉ́ nyatɨ, ɨ̀mbǎ nyɨ ràrɨ̌’ɨ̀ kpatsìbhálɛ nà. 18 Obhó tɨ́, nyɨ nyʉ́mbǎ nyɨ imbò kpabhálɛ nyʉ́ tɔ̀. Nɨ́, yà kombí nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ nà kpatsìbhálɛ nɨ́ nzɨ̌ pbʉ̀kʉ̀ alɛ. Nɨ́, wɔ̀ nyɨ nyʉ̀nɔ̀ dhu nɨ́ obhó dhu nyʉ́.» 19 Nɨ́, wɔ̀ tsìbhálɛ adʉ̀ dhu àdu Yěsù tɔ̀, ndàtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, ɨwà ma mʉ̀nɨ dhu nyɨ ràrɨ̌ Kàgàwà bhà nabì nyʉ́. 20 Abhúka nóongónà Kàgàwà nʉ́lɛ yàrɨ́ pbìrì dɔ̌ rɔ̀, pbɛ́tʉ̀ nyɨ̌ Pbàyàhúdí-tɨ́rɔ̀, nyɨ̌ nyarádʉ̀ àtɨ̀nà, Yèrùsalɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ràrɨ̌ ndɨ Kàgàwà nʉ́lɛ ka kádʉ̀ òwu ɔ̀nà rɔ̀ kɨgɔ̀.» 21 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Yàrɨ́ tsìbhálɛ́, á’u yà ma mʉ́nɔna ɨndʉ̀ dhu. Atdí kàsʉmɨ̀ nɨ́ɨ’ɨya ìnè, yà ɨ̀nzɨ̌ nyɨ̌ nyʉlɛ́ya àlɛ̌ t’Ábanà Kàgàwà yàrɨ́ pbìrì dɔ̌ rɔ̀ màtɨ́, ndɨrɔ̀ Yèrùsalɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ rɔ̀ màtɨ́ ɔ̀ná. 22 Nyɨ̌, Sàmàrɨyà tɔ́ pbìrì ɔ̌ bhà tɨ́rɔ̀, nyɨ̌ nyárɨ́ Kàgàwà nʉ́lɛ̌ ɨnzá nyɨ nyʉ́nɨ mbɛ̌yi rɔ́rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀ mǎ, Pbàyàhúdí tɨ́rɔ̀, mǎ márɨ́ kʉ̀lɛ̌ ɨwà mǎ mʉ́nɨ mbɛ̌yi nyʉ́ rɔ́rɔ̀. Obhó tɨ́, Kàgàwà rǐbhona ìndrǔ tɔ̀ ɔ̀gʉ̀ rǎhʉ Pbàyàhúdí nzínzì-bvʉ̌ rɔ̀. 23 Pbɛ́tʉ̀, kàsʉmɨ̀ níndù wà ndɨ̀, ndɨrɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ nákǎ wà. Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ nɨ́, yà Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ nɔ̀fɔ̀ dhu bhěyi arɨ́ Kàgàwà ʉ̀lɛ̌ alɛ rɨ̌ ’ɔ̀pɛ̀ ’ʉ̀lɛ̌ ka afíya ɔ̀, ndɨrɔ̀ obhónga nyʉ́ dɔ̌ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀. Obhó tɨ́, àlɛ̌ t’Ábanà Kàgàwà arɔ́nɛna nɨ́ ndɨ dhu bhěyi rɨ́ ndʉ̀lɛ̌ alɛ-tɨdɔ̀. 24 Kàgàwà nɨ́ Alafí. Nɨ́ dhu àkǎ kʉ̀lɛ̌ rɨ́ alɛ rʉ̀lɛ̌ ka afíya ɔ̀, ndɨrɔ̀ obhónga nyʉ́ dɔ̌.» 25 Nɨ́ wɔ̀ tsìbhálɛ adʉ̀ àtɨ̀nà Yěsù nɨ̌: «Ma mʉ̀nɨ wà dhu Màsiyà, Krɨ́stɔ̀ tɨ́ kátɨna alɛ rɨraya ɨ̀rà. Nɨ́, kà rɨ̌rà nɨ́nganɨ́, kǎwɛya kɔ́rɔ́ dhu fǎkà.» 26 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu kàtɔ̀, ndàtɨ: «Ɨma nɨ́ ndɨ Krɨ́stɔ̀, yà ɨnyɨ nà ma mɔ́tɛ.» 27 Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌ nɨ́ ndɨ, Yěsù bhà ábhàlɨ̌ náadʉ̀ ’ʉ̀tɔ̀ ányɨ̀rɔ̌. Nɨ́ ɨdhɔ nʉ́ʉkɔ abádhí atdídɔ̌, ɨ̀ àla Yěsù mà rɔ̌tɛ atdí tsìbhálɛ nà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, atdí alɛ mà abádhí nzínzì ɔ̌ náadʉ̀ nzá ndòmvù ndìvǔ dhu Yěsù-tsʉ̌, ràrɨ̌ àdhu Yěsù rɨ̌’ɨ̀ atdyúna nà, ndɨrɔ̀ ràrɨ̌ àdhu abádhí rɔ̌tɛ dɔ̀ná wɔ̀rɨ́ tsìbhálɛ mànà. 28 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ wɔ̀ tsìbhálɛ nʉ́ʉbhà fɔná ɨdha-andù ʉrɔ́, ndàdʉ̀ òngo ndàrà kɨgɔ̀ ɔ̀. Kǎdʉ̀ àtɨ̀nà ányɨ̀ ndɨ̀ ndòtù alɛ nɨ̌: 29 «Nyìwǔ nyàndà pɛ́ yà kɔ́rɔ́ ma marɔ́nzɨna dhu nàwɛ idù alɛ! Ngǎtsi nɨ̌, pbǎ ɨ̀nzɨ̌ Krɨ́stɔ̀ ndɨ.» 30 Nɨ́ kɔ̀rɨ́ alɛ náadʉ̀ ’ɨ̀và, ’òwù Yěsù rɨ̌’ɨ̀ ɨ. 31 Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nʉ́ʉtʉ Yěsù ’àtɨ: «Màlimǒ, ɔ́nyʉ dhu akɛ.» 32 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀ ndàtɨ: «Ma mɨ́’ɨ̀ ìnè ma mɔ́nyʉna ɔ̀nyʉ̀ nà. Ndɨ ɔ̀nyʉ̀ nɨ́ ɨnzá nyɨ̌ nyʉ̀nɨ ɔ̀nyʉ̀.» 33 Nɨ́ ɨ ábhàlɨ̌ náadʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’ɔ̀ngʉ̀ dhu tsʉ̀yá nzínzìya ɔ̌ ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Atdí alɛ mà nɨ́rà tɨ́ ɨ̀rà ɔ̀nyʉ̀ nà kàtɔ̀?» 34 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Pbàkà ɔ̀nyʉ̀ nɨ́ mɔnzɨ̀ yà ma nívì alɛ-afí òzè dhu, madʉ̀ yà kǐbhò ndɨ́nɨ̌ ma mɔnzɨ tɨ́ kasʉ nɔ́nzɨ̀ mɨtɔ̀. 35 Tɨ́ obhó nyɨ̌ ndɨ nyɨ̌ nyarɨ́ àtɨna: ‹Ɨnga ɔ̌ rɔ́’ɔ̀ ɔ̀nyʉ̀ nógu ka kɨ́ ɔ̀ná àbǐ nʉ́bhà ndɨ̀ ɨ̀fɔ àbǐ tɨ́.› Pbɛ́tʉ̀ ɨma, ma mátɨna nyɨ̌ nɨ̌, nyɨ̌ ràngbɛ pɛ́ dʉ̀kʉ nyǎndà ɨnga. Ɔ̀nyʉ̀ nɔ́’ɔ̀ wà ɨnga ɔ̌, ndɨrɔ̀ kàkǎ wà oguta nà! 36 Ɔ̀nyʉ̀-tsʉ̀ nùndu ɨnga ɔ̌ rɔ̀ alɛ náarɨ́ pbɨ̀ndà mʉ̀kɨ̀mbà nábà. Ndɨrɔ̀ kǎrɨ́ ɔ̀nyʉ̀-tsʉ̀ núndǔ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga tɔ̀. Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, yà ɔ̀nyʉ̀-tsè nazò ɨnga ɔ̌ alɛ mà, kà-tsʉ̀ núndu adʉ̀ ɨnga ɔ̌ rɔ̀ alɛ mànà-ɨdhɛ̀ rǎdʉ̀ ndɨ̀ka atdíkpá. 37 Obhó tɨ́, yàrɨ́ mbólí nʉ́nɔ̀ dhu nɨ́ obhó dhu nyʉ́: ‹Atdí alɛ náarɨ́ ɔ̀nyʉ̀-tsè nózò ɨnga ɔ̌, ngǎtsi alɛ ràdʉ̀ ndɨ ɔ̀nyʉ̀ nógù ɨnga ɔ̌ rɔ̀.› 38 Nɨ́ ɨma, ma móvì nyɨ̌ nyǒwù ɔ̀nyʉ̀ ògù ɨnzá nyɨ̌ nyazò dhu ɔ̀ná ɨnga ɔ̌. Ngʉ̌kpà alɛ náanzɨ̀ ndɨ kasʉ kà ɔ̌ angyinǎ rɔ̀, nyǎdʉ̀ ídzìnga nábà abádhí tɔ́ kasʉ-nyʉ-tsì.» 39 Nɨ́, wɔ̀rɨ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ aróko Sàmàrɨyà ɔ̌ ábhɔ̌ alɛ nyʉ́ náa’u Yěsù, wɔ̀rɨ́ tsìbhálɛ náwɛnà fɨ̌yɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Kǎtɨ: «Kàwɛ ma mɔ́nzɨ̀ dhu kɔ́rɔ́ idù.» 40 Nɨ́, Sàmàrɨyà ɔ̌ alɛ níitdègu ìwu ùvò Yěsù-tɨ’ɔ̀, nɨ́ abádhí adʉ̀ kònzì ndɨ́nɨ̌ adɨ̀ tɨ́ ɨ̀ mànà fɨ̀rábvʉ̌. Nɨ́ Yěsù mà náadʉ̀ òko abádhí mànà ɔ́yɔ̌ ɨdhɔ tɨ́. 41 Nɨ́, ábhɔ̌ ngʉ̌kpà alɛ nyʉ́ náadʉ̀ Yěsù ná’ù, yà kà rʉ̌nɔna ndɨ̀ nyʉ́ tɨ́rɔ̀ ɔtɛ-okú dɔ̀ rɔ̀. 42 Abádhí owúnà àtɨ̀nà rɔ̌ wɔ̀ tsìbhálɛ nɨ̌: «Mǎ mà’ù Yěsù, ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ nyɨ nyʉ̀nɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ tɨ́, pbɛ́tʉ̀ mǎ mà’ù ka yà bɨ̌ka nyʉ́ nɨ̌ mǎ mɨ̀rɨ̀ kà rʉ̌nɔna dhu dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Ndɨrɔ̀, mǎ mʉ̀nɨ wà dhu ka nyʉ́ ràrɨ̌ ndɨ yà adzɨ ɔ̌ alɛ tɔ́ Ɔ̀gʉ̀ba.»

Yěsù rɨ̌ Gàlìlayà tɔ́ pbìrì ɔ̌ atdí ádrʉ̀ngbǎlɛ bhà ɨ̀ngba nɨ́gʉ̌ dhu

43 Ɔ́yɔ̌ ɨdhɔ ndɨ̀ ndɔ̀nzɨ̀ Sàmàrɨyà dhu-dzidɔ̌, Yěsù ɨvà ndɨ̀ ndàrà Gàlìlayà. 44 Obhó tɨ́, ka nɨ’ɨ̀ ɨwà átɨ ndɨ̀ nyʉ́ tɨ́rɔ̀, ɨ̀nzɨ̌ ka rarɨ́ nabì nɨ́fʉ̌ pbɨ̀ndà pbìrì nyʉ́ ɔ̌. 45 Pbɛ́tʉ̀, Gàlìlayà tɔ́ pbìrì ɔ̀ Yěsù àrà àhʉ rɔ̀, ányɨ̀ bhà náakɔ̀ ka mběyi nyʉ́, ɨwà ɨ̀ awù átɔ̀ Yèrùsalɛmà, Pásɨ̀ka tɔ́ mʉ̀hɛndʉ̀-ɨdhɔ̀ ɔ̌, ’àdʉ̀ kà rɔ̌nzɨna kɔ́rɔ́ dhu àla nɨ́dhunɨ̌. 46 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Yěsù adʉ̀ àrà tdɨ́tdɔ̌ Kanà tɨ́ kátɨna atdí pbanga ɔ̀, Gàlìlayà tɔ́ pbìrì ɔ̀. Ndɨ pbanga nɨ́ ndɨ kʉ̌gɛ̀rɛ̀ ɨdha ròngò dɨ̀vayì tɨ́ ɔ̀ná. Gàlìlayà, Kàpɛ̀rnàwumù tɨ́ kátɨna pbanga ɔ̌, àlɨ̀tá bhà kasʉ tɔ́ atdí ádrʉ̀ngbǎlɛ nɨ́ɨ’ɨ̀ ìnè. Ndɨ alɛ t’ídhùnà nɨ́ɨ’ɨ̀ andɨ nà. 47 Nɨ́, Yěsù ɨ̀rà Yùdɛyà rɔ̀ ndɨ̀rà àhʉ Gàlìlayà dhu ndɨ̀ ndɨ̀rɨ̀ rɔ̀, wɔ̀ ádrʉ̀ngbǎlɛ náarà Yěsù-tɨ’ɔ̀. Kǎdʉ̀ ndɨ̀tsɔ̀ Yěsù rɔ̌ ndɨ́nɨ̌ awú tɨ́, ndàrà idhùnà nɨ́gʉ Kàpɛ̀rnàwumù. Ndɨ kà t’ídhùnà nɨ́ɨ’ɨ̀ afína rɔ̌ ka kɔ́dɔna rɔ́. 48 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà kànɨ̌: «Nyɨ̌ nyɨ́ nzɨ̌ dhu à’u, ɨnzá nyɨ̌ nyàla wɨwɨ̀ mà, ɨnzá apɛ̀na ’ɔ̀nzɨ angyi ìndrǔ nzínzì ɔ̌ dhu mànà dhu rɔ̀!» 49 Nɨ́ wɔ̀ ádrʉ̀ngbǎlɛ adʉ̀ àtɨ̀nà Yěsù nɨ̌: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, ɨ́rà nyawú pbàkà ɨnzá pbàkà ɨngba-afí nápɛ̀ ɨ̀tdɛ̌ rɔ́rɔ̀.» 50 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Árà ɨbha! Ìnè idhùnʉ rɨ̌’ɨ̀ nyɨ̀kpɔ́na nà.» Nɨ́ wɔ̀ ádrʉ̀ngbǎlɛ náa’u Yěsù ʉ̀nɔ̀ fɨ̌ndà dhu, ndàdʉ̀ ndɨ̀và, ndàrà. 51 Nɨ́ ɨbha ndɨ̀ ndóngo rɔ́rɔ̀, abádhí núusò ɨ̀ otu ɔ̌ pbɨ̀ndà kasʉtálɛ mànà, ɨ alɛ ràdʉ̀ àtɨ̀nà ɨwà kà t’ídhùnà rɔ̀gʉ̀. 52 Nɨ́ wɔ̀ alɛ adʉ̀ dhu ìvu abádhí-tsʉ̌, ndàtɨ: «Kɔ̌gʉ̀ná ìfe adyifɔ̀-sɨsɨ̀ ɔ̌?» Nɨ́, abádhí adʉ̀ dhu àdu kàtɔ̀ ’àtɨ: «Kɔ̌gʉ̀ná inzì, àrʉ̀bhʉ̀ adyifɔ̀-sɨsɨ̀ adyíbhengá nga tɔ́ ɔ̌.» 53 Nɨ́ wɔ̀ ngbángba t’ábanà adʉ̀ dhu ɔ̀sʉ̀ ányɨ̀rɔ̌ rɔ̀ tɨ́, wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌ tɨ́ Yěsù rátɨná ndɨ̀ nɨ̌: ɨwà pbɨ̀ndà ɨngba rɔ̀gʉ̀. Nɨ́ àbadhi mà, kɔ́rɔ́ pbɨ̀ndà ɨdzá-bhà mànà náadʉ̀ Yěsù ná’ù atdídɔ̌. 54 Wɔ̀ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, Yěsù anzɨ̀ ɔyɔ rɨ́ kìsě pbɨ̀ndà wɨwɨ̀, Yùdɛyà rɔ̀ ndɨ̀ ndɨ̀rà àhʉ Gàlìlayà rɔ̀.

Ñwaè' Joân 5

Yěsù rɨ̌ ngbɔ̌na ʉ́vɛ atdí alɛ nɨ́gʉ̌ dhu

1 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, yà Pbàyàhúdí rɨ̌ fɨ̀yɔ́ sɔmà tɔ́ atdí mʉ̀hɛndʉ̀ nɔ́nzɨ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Yěsù ɨvà ndɨ̀ ndàrà Yèrùsalɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀. 2 Ndɨ kɨgɔ̀ ɔ̀ ka kótsù ɔ̀ná atdí tsǎtsʉ̀-ɔvɔ̀ nɨ’ɨ̀ «Tàmà tɔ́ Tsǎtsʉ̀.» Nɨ́, ùye ka kúyè ɨdha nɨ́ɨ’ɨ̀ ndɨ tsǎtsʉ̀ tɨ́. Pbàyàhúdí t’ávàna ɔ̌, ndɨ ɨdha-ɔvɔ̀ nɨ’ɨ̀ Bɛ̀tɛ̀sàyidà. Ndɨrɔ̀, kǐgì rɔ̌ ka kasɨ̀ imbò mbàrazà. 3 Nɨ́, dhèdhèrɔ̀ andɨ-tɨdɔ̀ nà alɛ nóongónà òyì ɨ mbàrazà tsìnǎ. Ɨ alɛ nɨ’ɨ̀ ndùmùndúmú mà, òtsótsù alɛ mà, ndɨrɔ̀ ngbɔ̌ya ʉ́vɛ alɛ mànà. 4 Nɨ́, abádhí ongónà òyì ányɨ̀rɔ̌, ’àmbɛ Kàgàwà bhà màlàyikà rɨ̌ ndɨ ɨdha-ɔ̌nga nángbǒ dhu ɔ̀dɔ̀ dɔ̌. Obhó tɨ́, atdí kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Kàgàwà bhà màlàyikà nóongónà ìfo ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀, ndòtsù ndɨ ɨdha ɔ̀, ndàdʉ̀ ɔ̀nánga àngbo. Nɨ́, wɛmbɛrɛ̀ tɨ́ òtsù ndɨ ɨdha ɔ̀ alɛ nóongónà àdʉ̀ ɔ̀gʉ̀ dòtsí pbɨ̀ndà andɨ ɔ̌ rɔ̀. 5 Nɨ́, ányɨ̀rɔ̌ ɨ’ɨ̀ atdí alɛ nɨ’ɨ̀ ɨwà andɨ alʉ́ ndɨ̀ rɔ́ atɔ árà àhʉ ɨ̀bhʉ kumì dɔ̀ná àrʉ̀ nà atɔ tɨ́ alɛ. 6 Nɨ́, wɔ̀ alɛ ndɨ̀ ndàla àyǎyi rɔ́, ndàdʉ̀ dhu ʉ̀nɨ ɨwà ka rɔ́nzɨ̀ ábhɔ̌ ɨdhɔ nyʉ́ andɨ nà rɔ̀, Yěsù ivú dhu kà-tsʉ̌, ndàtɨ: «Nyɨ nyòzè tɨ́ ɨwà nyɔgʉ̀?» 7 Nɨ́ wɔ̀ alɛ adʉ̀ dhu àdu Yěsù tɔ̀ ndàtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, ɨdha-ɔ̌nga màlàyikà àngbǒ rɔ̀, ma marɨ́ mbǎ àdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ mitdu rɨ́, ndàfɔ̌ ma ndɨ ɨdha ɔ̀ alɛ nà. Ndɨrɔ̀, yà ma mɨ́ momvù ndɨ́nɨ̌ ma mofo tɨ́ ɨdha ɔ̀ rɔ̀, ngǎtsi alɛ kɛ̀lɛ̌ náarádʉ̀ òfo angyi rùdú ndɨ ɨdha ɔ̀.» 8 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà wɔ̀ alɛ nɨ̌: «Ɨ́và nyɨ, nyitdù ɨndʉ́ ara, nyadʉ̀ àrà.» 9 Nɨ́ ányɨ̀rɔ̌ rɔ̀ tɨ́, wɔ̀ alɛ náagʉ̀, ndàdʉ̀ pbɨ̀ndà ara nítdù ndàrà nà. Wɔ̀ dhu rɨ̌ ndɔ̀nzɨ ɔ̀ná ɨdhɔ nɨ’ɨ̀ sàbatʉ̀-ɨdhɔ̀. 10 Nɨ́ Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ náadʉ̀ àtɨ̀nà wɔ̀ ɔ̀gɔ̀gʉ̀ alɛ nɨ̌: «Indo rɨ́’ɨ̀ nɨ́ sàbatʉ̀-ɨdhɔ̀! Nɨ́ dhu àkǎ nzá nyanɔ̀ pbʉ̀kʉ̀ ara nyambɛ ùbhi dɔ̌ nà.» 11 Nɨ́, wɔ̀ alɛ adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀ ndàtɨ: «Ɨma nɨ̀gʉ̌ alɛ nɨ́ ndɨ àtɨ ɨma nɨ̌, ma rìtdu pbàkà ara, madʉ̀ àrà nà.» 12 Nɨ́ kɔ̌kɔ̀ Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ adʉ̀ dhu ìvu kà-tsʉ̌ ’àtɨ: «Ádhɨ pbá alɛ ndɨ nyɨ nɨ̌ àtɨ, nyɨ rìtdu pbʉ̀kʉ̀ ara, nyadʉ̀ àrà nà?» 13 Pbɛ́tʉ̀, wɔ̀ ka kɨ̀gʉ̌ alɛ náadʉ̀ nzá àdhɨ mà ʉ̀nɔ̀nà ndɨ dhu dhu nʉ́nɨ. Obhó tɨ́, wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Yěsù adʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ɨwà ndɨ̀ ndàwɨ̀lɨ̌ ndɨ̀, ndàrà ányɨ̀rɔ̌ ɨ̀’ɨ̀ ihé-yà nzínzì ɔ̌ rɔ̀ rɔ́. 14 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ àrà wɔ̀ alɛ nótù Kàgàwà bhà ɨdzá, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Kɔ̀nɨ̌ nyɨ nyɔ̀gʉ̀ wà. Nɨ́ àpɛ́ nyɔnzɨ nzɛ́rɛnga tdɨ́tdɔ̌, akyɛ nzɛ́rɛ dhu nyʉ́ ròsè wɔ̀rɨ́ dɔ̀nǎ náarana nyabà tdɨ́tdɔ̌ nɨ̌.» 15 Nɨ́ wɔ̀ alɛ náadʉ̀ àrà, ndìtsì àtɨ̀nà Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ nɨ̌, Yěsù ràrɨ̌ ndɨ ndɨ̀ nɨ̀gʉ̌nà. 16 Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, ɨ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ náadʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’ɔ̀nɛ̀ Yěsù, ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ abhʉ̀ tɨ́ kohò, sàbatʉ̀-ɨdhɔ̀ ɔ̌ kà rǎrà ìndrǔ ɨ̀gʉ rɔ̌ nɨ́dhunɨ̌. 17 Pbɛ́tʉ̀, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Àbadu Kàgàwà rɨ̌’ɨ̀ ìnè kòmbí màtɨ́ ndɨ̀ ndɨ́ kasʉ ɔ̀nzɨ rɔ́, nɨ́ ɨma mà átɔ̀, ma mɨ́’ɨ̀ kasʉ ɔ̀nzɨ ma mɨ́ rɔ́.» 18 Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ náadʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’ɔ̀nɛ̀ Yěsù tdɨ́tdɔ̌ atdyúya nyʉ́ nà, ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ abhʉ̀ tɨ́ kohò. Abádhí ambɛ́nà kɔ̀nɛ̀ dɔ̌, ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ ɨnzá kɨ̌fʉ sàbatʉ̀-ɨdhɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ tɨ́, pbɛ́tʉ̀ kǎrádʉ̀ Kàgàwà àtɨ̀ àbanà nyʉ́ tɨ́, ndɨ dhu ràdʉ̀ ndàbhʉ ɨ̀’ɨ̀ àdhàdhɨ̀ Kàgàwà nà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.

Kàgàwà t’ídhùnà, Yěsù bhà ádrʉ̀ngbǎnga

19 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ nɨ̌: «Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: Kàgàwà t’Ídhùnà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ atdí dhu mà nɔ́nzɨ̀ dɔ̀na rɔ̌, pbɛ́tʉ̀ kà rǎdʉ̀ ɔ̀nzɨ̀nà dhu nɨ́ yà Àbanà rɔ̌nzɨna rɔ́ ndɨ̀ ndálǎna dhu kɛ̀lɛ̌. Obhó tɨ́, Àbanà arɔ́nzɨna dhu nɔ́nzɨ̀ kà t’Ídhùnà rǎdʉ̀ átɔ̀. 20 Obhó tɨ́, Àbanà ózè Idhùnà, ndàdʉ̀ ndɨ̀ ndarɔ́nzɨna kɔ́rɔ́ dhu núvi kà tɔ̀. Kàrɨ̌ yà ndɨ̀ ndɔ́nzɨ̀ dhu dɔ̀nǎ róse ádrɔ̀drɔ̌ dhu núvǐ tdɨ́tdɔ̌ ndɨ Idhùnà tɔ̀, ndɨ́nɨ̌ ɨdhɔ adʉ̀ tɨ́ nyʉ̌kɔ nɨ̌ atdídɔ̌. 21 Àdhàdhɨ̀ Àbadu náarɨ́ ʉ̀vʉ̌vɛ alɛ nábhʉ̌ rʉ̀ngbɛ ɨ̀ ɔvɛ-bvʉ̀ rɔ̀, ndàdʉ̀ ípìrɔ̌nga ùbho fɨ̌yɔ̀ dhu bhěyi tɨ́, nɨ́ ka t’Ídhùnà rǎdʉ̀ ípìrɔ̌nga núbho yà ndɨ̀ ndòzè ndùbho ka fɨ̌yɔ̀ alɛ tɔ̀. 22 Ndɨrɔ̀, Àbadu náarɨ́ nzɨ̌ ìndrǔ-ànyǎ nɨ́tdɨ̀, pbɛ́tʉ̀ kǐbhò anya t’ɨ́tdɨ̀ta tɔ́ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ kɔ́rɔ́ Idhùnà-fɔ́, 23 ndɨ́nɨ̌ kɔ́rɔ́ alɛ nɨ́ɨfʉ tɨ́ Idhùnà, àdhàdhɨ̀ ɨ̀ arɨ́ Àbanà nɨ́fʉ̌ dhu bhěyi. Nɨ́, ɨ̀nzɨ̌ arɨ́ Kàgàwà t’Ídhùnà nɨ́fʉ̀ alɛ, nɨ́fʉ nzá yà ka nívì Àbanà. 24 Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: Yà ma mʉ́nɔna dhu nɨ́rɨ rɨ́ alɛ, ndàdʉ̀ yà ɨma nívì alɛ ná’ù, nábà wà dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga. Ndɨrɔ̀, ka kɔtdɨ́ya nzɨ̌ anya kà dɔ̌, pbɛ́tʉ̀ kʉ̌dà wà ɔvɛ ɔ̀na nǎ, ndàdʉ̀ òtsù ípìrɔ̌nga ɔ̀. 25 Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: kàsʉmɨ̀ níndù wà ndɨ̀, ndɨrɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ àkǎ wà. Ndɨ kàsʉmɨ̀ nɨ́ yà ʉ̀vʉ̌vɛ̀ kʉtdʉ̌ ɨ̀ alɛ rɨ̌ Kàgàwà t’Ídhùnà-tù nɨ́rɨ ɔ̀ná, ndɨrɔ̀ kà-tù ɨ̀rɨ rɨ́ alɛ ràdʉ̀ ípírɔ̌nga nábà. 26 Obhó tɨ́, àdhàdhɨ̀ Àba Kàgàwà náarɨ́’ɨ̀ ípìrɔ̌nga nà nyʉnatsì dhu bhěyi, nɨ́ kǎbhʉ Idhùnà rɨ̀’ɨ̀ ípìrɔ̌nga nà átɔ̀ nyʉnatsì. 27 Ndɨrɔ̀, kǎdʉ̀ ìndrǔ-ànyǎ t’ɨ́tdɨ̀ta tɔ́ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nábhʉ Idhùnà tɔ̀, Ìndrǔ t’ídhùnà nɨ́ ka dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 28 Nɨ́, àpɛ́ nyàbhʉ ɨdhɔ rʉ̀kɔ nyɨ̌ ndɨ dhu dɔ̌. Obhó tɨ́, kàsʉmɨ̀ níndù wà ndɨ̀, yà kɔ́rɔ́ alɛ kǎkà ʉ̀vʉ̌vɛ̀ kʉtdʉ̌ ɨ̀ rɨ̌ tǔdu ɨ̀rɨ ɔ̀ná, 29 ’àdʉ̀ ’ʉ̀ngbɛ ɔvɛ-bvʉ̀ rɔ̀. Nɨ́ yà ídzì nga ɔ̀nzɨ ɨ̀ arɨ́ rɔ́rɔ̀ ʉvɛ̀ alɛ nʉ́ʉngbɛya ɨ̀, ’àdʉ̀ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábà. Pbɛ́tʉ̀, yà nzɛ́rɛnga ɔ̀nzɨ ɨ̀ arɨ́ rɔ́rɔ̀ ʉvɛ̀ alɛ, nʉ́ʉngbɛya ɨ̀, kadʉ̀ anya nɨ́tdɨ̀ dɔ̀yá.»

Yěsù rɨ̌ pbɨ̀ndà ádrʉ̀ngbǎnga návǐ rɨ́ ìndrǔ tɔ̀ dhu nɔ́vɔ dhu

30 Tdɨ́tdɔ̌ Yěsù adʉ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ tɔ̀, ndàtɨ: «Ɨma nyʉ́, ma mɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ atdí dhu mà nɔ́nzɨ̀ dùdu rɔ̌, pbɛ́tʉ̀ ma mádʉ̀ ìndrǔ-ànyǎ nɔ́tdɨ̀ Àbadu Kàgàwà nɔ́vɔ̀ ka idù dhu bhěyi. Ndɨrɔ̀ ndɨ anya nɔ́tdɨ̀ ma mádʉ̀ obhónánga dɔ̌. Obhó tɨ́, ma marɨ́ nzɨ̌ ma mòzè dhu nɔ́nzɨ, pbɛ́tʉ̀ ma marɔ́nzɨna dhu nɨ́ yà ɨma nivi alɛ nózè dhu kɛ̀lɛ̌. 31 Ma mapɛ́ àdʉ̀ àdɨ pbàkà ngàmbì tɨ́ ma-tɨ́rɔ̀, nɨ́ ma mʉ́nɔna dhu nɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ obhó dhu. 32 Pbɛ́tʉ̀, ngǎtsi alɛ nɨ́ ndɨ pbàkà ngàmbì, ndɨrɔ̀ ma mʉ̀nɨ wà dhu, kà rʉ̌nɔna dùdú dhu ràrɨ̌ obhó dhu. 33 Nyɨ̌ nyóvì ìndrǔ ròwù dhu ɔ̀ngʉ̀ bàtizò núbhǒ arɨ́ Yùwanɨ̀-tsʉ̌, nɨ́ kǎdʉ̀ obhó dhu tɨ́ rɨ́’ɨ̀ dhu nʉ́nɔ̀ fʉ̌kʉ̀ ɨ alɛ dɔ̌. 34 Ɨma nyʉ́, ma mózè nzá ìndrǔ rǎdɨ pbàkà ngàmbì tɨ́ dhu, pbɛ́tʉ̀ ma mɨ́ yàrɨ́ dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀ ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyʉgʉ̀ tɨ́. 35 Yùwanɨ̀ ɨ́’ɨ̀ nzínzìkʉ ɔ̌ àdhàdhɨ̀ ɔ̀bɨ ka kɔ̀bɨ̀ ràmbɛ ɨnga náwʉ̀ dɔ̌ tarà bhěyi. Ndɨrɔ̀, nyɨ̌ nyádʉ̀ ɨdhɛ̀kʉ nábhʉ rɨ̀ka ndɨ̀ ákɛ̌ kàsʉmɨ̀ kɛ̀lɛ̌ tɨ́ kà rʉ̌nɔna fʉ̌kʉ̀ dhu tɔ́ awáwʉ̀ ɔ̌. 36 Nɨ́ ɨma nyʉ́, ma mɨ́’ɨ̀ ìnè Yùwanɨ̀ ʉnɔ dhu dɔ̀nǎ òsè ngǎtsi dhu nà. Obhó tɨ́, ndɨ dhu nɨ́ yà Àbadu Kàgàwà íbhò ndɨ́nɨ̌ ma mɔnzɨ tɨ́ ràkǎ kasʉ, yà ìnè rɨ́’ɨ̀ ɔ̀nzɨ ma mɔ́nzɨna rɔ́. Nɨ́ ɨ kasʉ arɨ́ ndɨ dhu àvǐ, Àbadu Kàgàwà ràrɨ̌ ndɨ ɨma nívì. 37 Yà ma nívì Àbadu nɨ́ átɔ̀ pbàkà ngàmbì. Nɨ́, nyɨ̌ nyàpɛ̀ nzá kà-tù nɨ́rɨ akɛkpá màtɨ́, ndɨrɔ̀ nyɨ̌ nyàpɛ̀ nzá kà-nyɨ̀-kpa nálǎ. 38 Ndɨrɔ̀, nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ mbǎ kàbhà ɔtɛ nà afíkʉ ɔ̀, ɨnzá nyɨ̌ nyá’ù yà kǐvì alɛ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 39 Nyɨ̌ nyózè nyǒgyè Kàgàwà bhà Andítá-ɔ̀nga, nyɨ̌ nyárɨ́ ɨnga ɨ̀rɛ̀ kǒtù ɔ̌ nyɨ̌ ràrǎdʉ̀ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Nɨ́, ɨ Andítá nɨ́ ɨ pbàkà ngàmbì. 40 Pbɛ́tʉ̀, nyɨ̌ nyózè nzá nyǐwǔ tɨdu ɔ̀, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyabá tɨ́ obhóná ípìrɔ̌nga. 41 Ma mózè nzá ìndrǔ rɨ̌ milè dhu. 42 Pbɛ́tʉ̀, ma mʉ́nɨ wà nyɨ̌: nyɨ̌ nyózè nzá Kàgàwà. 43 Ɨma, ma mɨ́rà Àbadu Kàgàwà-ɔvɔ̀ rɔ̌, nɨ́ nyɨ̌ nyàdʉ̀ nzá makɔ. Pbɛ́tʉ̀, ngǎtsi alɛ náapɛ́ àdʉ̀ ɨ̀rà ɔvɔ̀na nyʉ́ rɔ̌, nɨ́ nyɨ̌ nyádʉ̀ ndɨ alɛ àkɔ akyɛ. 44 Nyɨ̌ nyádʉ̀ dhu à’ù ɨ̀ngbà dhu bhěyi, yà nyɨ̌ nyózè nyɨ̌fʉ nyɨ̌ nyɨ̌-tɨ́rɔ̀ nzínzìkʉ ɔ̌, ɨ̀nzɨ̌ nyǎdʉ̀ Kàgàwà atdírɔ̀ rɨ̌ nyɨ̌fʉ̌ dhu ɔ̀nɛ̀ rɔ̀? 45 Àpɛ́ nyɨ̀rɛ̀ nga ɨma ràrɨ̌ ndɨ ma mɨ́ nyɔ̌bhʉ Àbadu-fɔ́. Pbɛ́tʉ̀ nyɔ̌bhʉ rɨ́ nɨ́ Músà, yà atdídɔ̌ nyɨ̌ nyá’ù tsʉ̀ná dhu alɛ. 46 Obhó tɨ́, nyɨ̌ nyá’ùyana gukyè Músà náandí dhu, nɨ́ nyɨ̌ nyádʉ̀yana ma mʉ́nɔna dhu à’ù átɔ̀, okúdu dɔ̀ rɔ̀ kǎndí ɨ dhu nɨ́dhunɨ̌. 47 Nɨ́ yà ɨnzá nyɨ̌ nyá’ù kǎndí dhu rɔ̀, nyɨ̌ nyádʉ̀ ma mʉ́nɔna ɔtɛ ná’ù ɨ̀ngbà dhu bhěyi?»

Ñwaè' Joân 6

Yěsù rɨ̌ imbò lʉfʉ̀ alɛ nóngù dhu

1 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adà Gàlìlayà tɔ́ rɛ̀rʉ̀-adzè. Ndɨ rɛ̀rʉ̀ ka kanzínà átɔ̀ Tìbèriyà tɨ́. 2 Nɨ́ ádrʉ̀ngbǎ ihé-yà náadʉ̀ òwu kǒwù ɔ̌, andɨ nà alɛ rɔ̌ ka rǎrà ɔ̀nzɨ̀nà rɔ̌ wɨwɨ̀ nála rɔ̌ ɨ̀ ówu nɨ́dhunɨ̌. 3 Nɨ́ Yěsù núupò pbìrì dɔ̀, ’àdʉ̀ òko obvò ányɨ̀ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ mànà. 4 Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Pbàyàhúdí tɔ́ mʉ̀hɛndʉ̀, Pásɨ̀ka tɨ́ kátɨna-ɨdhɔ̀ nɨ́ɨ’ɨ̀ ɨwà ndìndù ndɨ̀ rɔ́. 5 Nɨ́ Yěsù ʉbɛ̀ nga ndàndà, ndàdʉ̀ ihé-yà nála tɨna ɔ̀ ríwu rɔ́. Nɨ́ kǎdʉ̀ dhu ìvu Fìlipò-tsʉ̌, ndàtɨ: «Àlɛ̌ kówu mʉ̀gatì òdzì àdhà ndɨ́nɨ̌ kǎkà alɛ ɔnyʉ tɨ́?» 6 Kǐvú wɔ̀ dhu Fìlipò-tsʉ̌, àbadhi-afí kɛ̀lɛ̌ ndɨ̀ ndomvú tɨ́ nɨ̌. Obhó tɨ́, kʉ̌nɨ wà ndɨ̀ ndádʉ̀ ɔ̀nzɨ̀nà dhu. 7 Nɨ́ Fìlipò adʉ̀ dhu àdu kàtɔ̀, ndàtɨ: «Àlɛ̌ kɨ́ mbǎ mʉ̀gatì nódzi ɔ́yɔ̌ mɨyà fʉ̀rangà-kpɔ̌ rɔ̌ màtɨ́, kadʉ̀ ʉ̀ndɔ̀nà nɨ̀nɨ́ màtɨ́ kɔ̀rɨ́ alɛ-fɔ́, nɨ́ rɨ̌ nzɨ̌ àkǎ abádhí rɔ̌.» 8 Yěsù bhà ábhàlɨ̌ nzínzì ɔ̌, Àndɛ̀rɛyà tɨ́ kátɨna atdí alɛ, Sìmonì Pɛ́tɛrʉ̀ t’ádɔ̀nà, náadʉ̀ àtɨ̀nà Yěsù nɨ̌: 9 «Atdí kpatsìbhíngba rɨ̌’ɨ̀ ìnè ɨrɔ́ sàyirì tɨ́ kátɨna nganʉ̀-ra nɨ̌ ka kɔ́bhɔ̀lɔ̀ imbò mʉ̀gatì nà, dɔ̀ná ɔ́yɔ̌ ɨ̀bhɛ̀ nà. Pbɛ́tʉ̀ wɔ̀ ndɨ dhu mà rɔ̌nzɨna yà dhu bvʉ̀ tɨ́ alɛ rɔ̌ dhu nɨ́ àdhu?» 10 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Nyàvi ìndrǔ ròkò obvò.» Ányɨ̀rɔ̌ ɨrɨ́ nɨ́ɨ’ɨ̀ ìnè abhɔ. Nɨ́ ihé-yà adʉ̀ òko obvò ndɨ ɨrɨ́ dɔ̌. Ɨ alɛ-bvʉ nɨ’ɨ̀ mbɛ̀mbɛ̀ imbò lʉfʉ̀ kpabhálɛ. 11 Nɨ́ Yěsù ugu kɔ̌kɔ̀ imbò mʉ̀gatì ndʉ̀lʉ̌ fɔná. Nɨ́ ɔ̀tsɔ̀ ndɨ̀ ndàbhʉ Kàgàwà tɔ̀ dhu-dzidɔ̌, kǎdʉ̀ ɨ mʉ̀gatì àbhʉ kʉndɔ̀ ʉrɔ́ ɨ̀’ɨ̀ alɛ tɔ̀. Ndɨrɔ̀, kǎdʉ̀ ɨ̀bhɛ̀ nábhʉ átɔ̀ kʉndɔ̀ abádhí tɔ̀, abádhí nà rákǎ dhu bhěyi. 12 Ihé-yà níitdègu dhu ɔ̀nyʉ ’ùlè nɨ̌, nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Nyùndu ɔ̀dɔ̀dɨ̀ mʉ̀gatì-go-tsʉ̀, akyɛ ndɨ̀ nɨnzana kɔkɔ́rɔ̀ nɨ̌.» 13 Nɨ́ Yěsù bhà ábhàlɨ̌ náadʉ̀ kɔ̌kɔ̀ ɔ̀nyʉ ka kɔ̀nyʉ̀ imbò mʉ̀gatì ɔ̀ rɔ̀ ɔ̀dɨ̀ mʉ̀gatì-go-tsʉ̀ núndu, rùlè atdí kumì dɔ̀ná ɔ́yɔ̌ nà sɛ̌ngɛ̀ ɔ̌. 14 Nɨ́ wɔ̀ Yěsù ɔ̀nzɨ̀ wɨwɨ̀ ɨ̀ àla rɔ̀, ihé-yà adʉ̀ ɔtɛ ɔ̀pɛ̀ nzínzìya ɔ̌, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Obhó nyʉ́, yàrɨ́ alɛ nɨ́ yà ka kʉnɔ ɨ̀rà ɨraya yà adzɨ ɔ̌ dhu tɨ́ Kàgàwà bhà nabì nyʉ́.» 15 Nɨ́ Yěsù itdègu abádhí rɨ̌ dhu ɔ̀nzɨ ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ alʉ́ tɨ́ ndɨ̀, ’ʉ̀dɔ ndɨ̀ fɨ̀yɔ́ ádrʉ̀ngbǎ kamà tɨ́ dhu ʉ̀nɨ̌, nɨ́ kǎdʉ̀ ndɨ̀dha abádhí nzínzì ɔ̌ rɔ̀, ndàdʉ̀ àrà atdírɔ̀ pbìrì dɔ̀.

Yěsù rǔbhi rɛ̀rʉ̀ dɔ̌ dhu

16 Ɨnga níitdègu àtɨ, nɨ́ Yěsù bhà ábhàlɨ̌ náawú pbìrì dɔ̀ rɔ̀, ìwǔ ùvò rɛ̀rʉ̀-tsʉ̀. 17 Nɨ́ abádhí núupò atdí ibhú ɔ̀, ’àdʉ̀ abhi ɔ̀pɛ̀ ’àmbɛ òwu dɔ̌ rɛ̀rʉ̀-adzè, Kàpɛ̀rnàwumù tɔ́ pbanga ɔ̀. Ɨnga nɨ́ɨ’ɨ̀ ɨwà ndɨ̀ ndàtɨ rɔ́, Yěsù ràdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ɨnzá ndɨ̀ ndàpɛ̀ ɨ̀rà àhʉ abádhí ɨ rɔ́. 18 Ndɨrɔ̀ ɨdha adʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ atdídɔ̌ tsìna àva ndɨ̀ awɛ rǒpili ɔbɨ nyʉ́ nà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ rɔ́. 19 Nɨ́ Yěsù bhà ábhàlɨ̌ nɨ́ɨ’ɨ̀ ɨwà ɨ̀ ɔ̀tʉ̀ ibhú ràrà mbɛ̀mbɛ̀ imbò kìlòmɛ̌tɛ̀rɛ̀ tɨ́, ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌ mbɛ̀mbɛ̀ azà kìlòmɛ̌tɛ̀rɛ̀ tɨ́ rɛ̀rʉ̀-alìkpa ɔ̀ rɔ́. Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ abádhí náala Yěsù ɨdha dɔ̌ rúbhi pfɔ̌na dɔ̌, ndàmbɛ ɨ̀rà dɔ̌ ibhú ɨ rɔ́. Nɨ́ ɔdɔ nɨ́ɨsɨ́ atdídɔ̌ abádhí ɔ̀. 20 Pbɛ́tʉ̀, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Ɨ̀nzɨ̌ nyɔ̀nzɨ ɔdɔ! Ɨma nɨ́ yà.» 21 Nɨ́ abádhí náatsú ’àbhʉ Yěsù rùpò ibhú ɔ̀, nɨ́ kòmbómbí tɨ́ ibhú náadʉ̀ àrà àhʉ adzènǎ ɨdha-bɨdɔ̀, yà abádhí rǔbhi àda rɔ̌ ɨnǎ rɔ̀.

Ihé-yà rɨ̌ Yěsù ɔ̀nɛ ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ ala tɨ́ dhu

22 Tsútsǎ nɨ́nganɨ́, rɛ̀rʉ̀-adzè ɨ̀ nʉ́bhàná ihé-yà nɨ́ɨrɛ̀ dhu atdí tɨ́ ibhú rɨ́’ɨ̀ná ɨdha-tsʉ̀nǎ. Ndɨrɔ̀, abádhí ɨrɛ̀ dhu Yěsù rúpòná nzá ndɨ ibhú ɔ̀, ’àdà atdíkpá pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ mànà, pbɛ́tʉ̀ ɨ ábhàlɨ̌ rówùná ɔ̀yá. 23 Nɨ́, ngʉ̌kpà ibhú náadʉ̀ ìwu Tìbèriyà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀nǎ rɔ̀, ìwǔ ùvò ɨ́kyɛ̀rɔ̌ yà ɔ̀tsɔ̀ ndɨ̀ ndàbhʉ Kàgàwà tɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù ábhʉná mʉ̀gatì ihé-yà rɔ̀nyʉ̀ rɔ́. 24 Nɨ́ ihé-yà níitdègu dhu àlǎ, ɨ̀mbǎ Yěsù mà, pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ mànà ràrɨ̌’ɨ̀ nzínzìya ɔ̌, nɨ́ abádhí adʉ̀ ùpo Tìbèriyà rɔ̀ ìwǔ ibhú ɔ̌, ’òwù Yěsù ɔ̀nɛ̀ Kàpɛ̀rnàwumù tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀.

Yěsù rɨ̌ ndàtɨ ípìrɔ̌nga nábhʉ rádʉ̀ ìndrǔ tɔ̀ mʉ̀gatì tɨ́ dhu

25 Kɔ̌kɔ̀ ihé-yà náawù ùvò rɛ̀rʉ̀-adzè, ’àdʉ̀ Yěsù òtù ányɨ̀. Nɨ́ abádhí níivú dhu kà-tsʉ̌ ’àtɨ: «Màlimò! Nyɨ nyɨ̀rà àhʉ ɨ̀ngbǎ tɨ́ ngá àzú?» 26 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: nyɨ̌ nyɨ́ mɔnɛ dhu nɨ́ mʉ̀gatì nyɨ̌ nyɔ́nyʉ̀ná nyǔlè nɨ̌ dhu, ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ yà ma márɔ́nzɨna wɨwɨ̀ nyɨ̌ nyála, nyǎdʉ̀ à’ùnà dhu. 27 Nɨ́, dhu àkǎ nzá nyɔ̌nzɨ̀ kasʉ ndɨ̀nza rádʉ̀ ɔ̀nyʉ̀-okú dɔ̀ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, dhu àkǎ nyɔ̌nzɨ̀ kasʉ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábhʉ rádʉ̀ fʉ̌kʉ̀ ɔ̀nyʉ̀-okú dɔ̀ rɔ̀. Ndɨ ɔ̀nyʉ̀ àbhʉ rádʉ̀ fʉ̌kʉ̀ nɨ́ Ìndrǔ t’ídhùnà. Obhó tɨ́, ka nɨ́ ndɨ Àbanà Kàgàwà nɨ́ɨlɨ pbɨ̀ndà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ize rɔ̀ná alɛ, ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndívì ndɨ ka dhu navì tɨ́.» 28 Nɨ́ kɔ̌kɔ̀ ihé-yà adʉ̀ dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌ ’àtɨ: «Ádhu ndɨ àkǎkǎ mɔ̌nzɨ̀, ndɨ́nɨ̌ mà mɔnzɨ tɨ́ Kàgàwà bhà kasʉ?» 29 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Kàgàwà bhà kasʉ nɨ́, nyǎ’ù yà ndɨ̀ nyʉ́ tɨ́rɔ̀ ndɨ̀ ndívì alɛ.» 30 Abádhí adʉ̀ dhu ìvu tdɨ́tdɔ̌ kà-tsʉ̌ ’àtɨ: «Ɨ́ngbà wɨwɨ̀ nyɨ nyɔ́nzɨna mǎla, ndɨ́nɨ̌ mǎ madʉ̀ tɨ́ nya’ù? Ádhu ndɨ nyɨ nyɔ́nzɨna? 31 Abhúka náanyʉ̀ manà tɨ́ kátɨna mʉ̀gatì rʉ̀ngʉ̀ ɔ̌, àdhàdhɨ̀ yà Kàgàwà bhà Andítá rʉ̌nɔna dhu bhěyi. Ndɨ Andítá rǎtɨna: ‹Kàgàwà náabhʉ̀ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ ɨ̀rà mʉ̀gatì abádhí rɔ̀nyʉ̀.›» 32 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Músà ndɨ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ ɨ̀rà mʉ̀gatì nabhʉ̀ fʉ̌kʉ̀. Pbɛ́tʉ̀, Àbadu Kàgàwà nɨ́ ndɨ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ ɨ̀rà obhóná mʉ̀gatì nábhʉ̌ rɨ́ fʉ̌kʉ̀. 33 Obhó tɨ́, Kàgàwà bhà mʉ̀gatì nɨ́ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ ɨ́rà mʉ̀gatì. Ndɨrɔ̀, ndɨ mʉ̀gatì nɨ́ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábhʉ̌ rɨ́ yà adzɨ ɔ̌ alɛ tɔ̀ mʉ̀gatì.» 34 Nɨ́, ihé-yà adʉ̀ àtɨ̀nà Yěsù nɨ̌: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, óngò wɔ̀rɨ́ mʉ̀gatì níbhò fǎkà bìlǐnganà.» 35 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ abádhí tɔ̀ kpangba, ndàtɨ: «Ɨma nɨ́ ndɨ yà ípìrɔ̌nga nábhʉ rádʉ̀ ìndrǔ tɔ̀ mʉ̀gatì. Ndɨ alɛ náapɛ́ ɨ̀rà tɨdu ɔ̀, nɨ́ rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ àwù nínè akɛkpá màtɨ́. Ndɨrɔ̀, ndɨ alɛ náapɛ́ ma’u, nɨ́ rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ ɔ̀mvʉ̀na ndɨ̀ ndɨ́ dhu-atdyú nóhò akɛkpá màtɨ́. 36 Kɔ̀nɨ̌ ma mʉ̀nɔ̀ wà ɨ dhu fʉ̌kʉ̀. Nyɨ̌ nyála wà ma, pbɛ́tʉ̀ nyɨ̌ nyàpɛ̀ nzá ma’u. 37 Àba Kàgàwà níbhò idù alɛ nákǎ ’ìwǔ kɔ́rɔ́ tɨdu ɔ̀. Ndɨrɔ̀, tɨdu ɔ̀ ɨ̀rà alɛ nódì ma mɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ iri. 38 Obhó tɨ́, ma mɨ́rà ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀, ndɨ́nɨ̌ ma mɔnzɨ tɨ́ yà ma nívì alɛ-afí ózè dhu. Pbɛ́tʉ̀, ma mɨ́rà nzá ndɨ́nɨ̌ ma mɔnzɨ tɨ́ afídu ózè dhu. 39 Yàrɨ́ nɨ́ ndɨ yà ma nívì Àbadu-afí ózè dhu: ‹Dhu àkǎ nzá mabhʉ yà fudú kǐbhò alɛ nzínzì ɔ̌ atdí alɛ mà ràwǐ. Pbɛ́tʉ̀, yà adzɨ ɔ̌ dhu-tsʉ̀ rǐtsi ndɔ̀dɨ̀ nɨ́nganɨ́, dhu akáya mabhʉ abádhí rʉ̀ngbɛ ɨ̀.›» 40 Tdɨ́tdɔ̌ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà: «Yàrɨ́ nɨ́ ndɨ Àbadu ózè dhu: kɔ́rɔ́ alɛ yà Idhùnà àlǎ rɨ́, ’àdʉ̀ à’ùnà, rǎdʉ̀ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábà. Ndɨrɔ̀, ma madʉ̀ya abádhí nábhʉ rʉ̀ngbɛ ɨ̀ yà adzɨ ɔ̌ dhu-tsʉ̀ rǐtsi ndɔ̀dɨ̀ nɨ́nganɨ́.» 41 Nɨ́ wɔ̀ dhu ɨ̀ ɨ̀rɨ̀ rɔ̀, Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ náapɛ̀ ’àmbɛ ònu dɔ̌ nzínzìya ɔ̌ Yěsù-okú dɔ̀ rɔ̀. Abádhí anù wɔ̀ Yěsù àtɨ, ndɨ̀ ràrɨ̌ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ ɨ́rà mʉ̀gatì nɨ́dhunɨ̌. 42 Nɨ́, abádhí ambɛ́nà àtɨ̀nà dɔ̌ nzínzìya ɔ̌: «Tɨ́ obhó Yěsù, Yɔ̀zɛfʉ̀ t’ídhùnà nyʉ́ yà? Àlɛ̌ kʉ́nɨ wà kà t’ábanà mà, kà-tsánà mànà. Nɨ́, kà rǎdʉ̀ àtɨ̀nà ɨ̀ngbǎ dhu bhěyi ndɨ̀ rɨ́rà ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀?» 43 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Ɨ̀nzɨ̌ nyònu nzínzìkʉ ɔ̌. 44 Ɨ̀nzɨ̌ atdí alɛ mà rǎdʉ̀ ɨ̀rà tɨdu ɔ̀, ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ yà ɨma nívì Àbadu Kàgàwà kɛ̀lɛ̌ nábhʉ ndɨ̀ ndɨ̀rà tɨdu ɔ̀ rɔ̀. Ndɨ alɛ nɨ́ ndɨ ma madʉ̀ya àbhʉnà rɨ̀ngbɛ̀ ndɨ̀, yà adzɨ ɔ̌ dhu-tsʉ̀ rǐtsi ndɔ̀dɨ̀ nɨ́nganɨ́. 45 Kàgàwà bhà pbànábí náandí dhu ’àtɨ: ‹Kàgàwà nyʉ́ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ núudhèya dhu kɔ́rɔ́ alɛ tɔ̀.› Àbadu Kàgàwà rʉ̌nɔna dhu nɨ̀rɨ̀, ndàdʉ̀ à’ùnà alɛ nɨ́ ndɨ rádʉ̀ ɨ̀rà tɨdu ɔ̀. 46 Atdí alɛ mà nápɛ̀ nzá Àbadu àlǎ. Pbɛ́tʉ̀, ka nála nɨ́ yà Kàgàwà-tɨ’ɔ̀ rɔ̀ ɨ́rà alɛ kɛ̀lɛ̌ atdírɔ̀. 47 Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: Yěsù nà’ù alɛ nɨ́ rɨ̌’ɨ̀ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nà. 48 Ɨma nɨ́ ndɨ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábhʉ arɨ́ ìndrǔ tɔ̀ mʉ̀gatì. 49 Abhúkʉ náanyʉ̀ manà tɨ́ kátɨna mʉ̀gatì rʉ̀ngʉ̀ ɔ̀, nɨ́ abádhí adʉ̀ wà ùvɛ. 50 Pbɛ́tʉ̀, yàrɨ́ nɨ́ ndɨ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ ɨ́rà mʉ̀gatì. Ndɨ mʉ̀gatì nɔ̀nyʉ̀ alɛ rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ ɔ̀vɛ̀. 51 Ɨma nɨ́ ndɨ ípìrɔ̌nga tɔ́ ndɨ mʉ̀gatì, yà ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ ɨ́rà. Ndɨ alɛ apɛ́ ndɨ mʉ̀gatì nɔ́nyʉ, nɨ́ ndɨ alɛ adʉ̀ya dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábà. Ma mábhʉ̌na ndɨ alɛ rɔ̀nyʉ̀ mʉ̀gatì tɨ́ dhu nɨ́ ngbɔ̌du. Ma mɨ́ ndɨ ngbɔ̌du nábhʉ̌, ndɨ́nɨ̌ yà adzɨ ɔ̌ alɛ náabá tɨ́ ípìrɔ̌nga otùna ɔ̌.» 52 Wɔ̀ dhu ɨ̀ ɨ̀rɨ̀ rɔ̀, Pbàyàhúdí adʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’àgò ɨ̀ ɔbɨ nyʉ́ nà nzínzìya ɔ̌. Abádhí ambɛ́nà dhu ɔ̀ngʉ̀ dɔ̌ tsʉ̀yá, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Hɔ̀kɔ̀! Yàrɨ́ alɛ rǎdʉ̀ ngbɔ̌na níbhò ɨ̀ngbǎ dhu bhěyi àlɛ̌ rɔ̀nyʉ̀?» 53 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: Ɨ̀nzɨ̌ nyɨ̌ nyapɛ́ Ìndrǔ t’ídhùnà-ngbɔ̀ nɔ́nyʉ, ɨ̀nzɨ̌ nyǎdʉ̀ kǎzù nɔ́mvʉ̀, nɨ́ nyɨ̌ nyɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábà. 54 Ndɨ alɛ apɛ́ ngbɔ̌du nɔ́nyʉ, ndàdʉ̀ azùdu ɔ̀mvʉ̀, nɨ́ ndɨ alɛ rǎdʉ̀ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábà, ndɨrɔ̀ ma madʉ̀ya ndɨ alɛ àbhʉ rɨ̀ngbɛ̀ ndɨ̀ yà adzɨ ɔ̌ dhu-tsʉ̌ rǐtsi ndɔ̀dɨ̀ nɨ́nganɨ́. 55 Obhó tɨ́, ngbɔ̌du nɨ́ obhóná ɔ̀nyʉ̀, ndɨrɔ̀ azùdu nɨ́ obhóná ɔmvʉ́. 56 Nɨ́ ndɨ alɛ apɛ́ ngbɔ̌du nɔ́nyʉ, ndàdʉ̀ azùdu ɔ̀mvʉ̀, nɨ́ ma mɨ́’ɨ̀ ìnè ndɨ alɛ-nyʉtsì, ndɨrɔ̀ ndɨ alɛ rɨ̌’ɨ̀ ìnè nyʉdutsì. 57 Ɨma nívì Àbadu Kàgàwà náarɨ́’ɨ̀ ìnè ípìrɔ̌nga nà, ndɨrɔ̀ ma márɨ́’ɨ̀ ìnè ípìrɔ̌nga nà kǒkú dɔ̀ rɔ̀. Nɨ́ ndɨ dhu bhěyi tɨ́, ngbɔ̌du nɔ̀nyʉ̀ alɛ nɨ́ rǎdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ípìrɔ̌nga nà otùdu ɔ̌. 58 Yàrɨ́ nɨ́ ndɨ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ ífò mʉ̀gatì. Ndɨ mʉ̀gatì rɨ̌’ɨ̀ mbǎ yà abhúkʉ náanyʉ̀ mʉ̀gatì bhěyi. Ndɨ mʉ̀gatì ɨ̀ ɔ̀nyʉ̀ dhu-dzidɔ̌, abádhí náadʉ̀ wà ʉ̀vɛ. Pbɛ́tʉ̀, ndɨ alɛ náapɛ́ yàrɨ́ mʉ̀gatì nɔ́nyʉ, nɨ́ rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ ɔ̀vɛ̀ ɨ̀ngbǎ tɨ́ ngá màtɨ́.» 59 Wɔ̀rɨ́ nɨ́ ndɨ Yěsù ʉnɔ dhu, yà Kàpɛ̀rnàwumù tɔ́ pbanga ɔ̌ unduta-dzà ɔ̌ rɔ̀ ndɨ̀ ndɨ́ dhu núdhě ìndrǔ tɔ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌.

Dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábhʉ̌ rɨ́ ìndrǔ tɔ̀ ɔtɛ

60 Wɔ̀ Yěsù ʉ̀nɔ̀ dhu ɨ̀ ɨ̀rɨ rɔ̀, kàbhà ábhàlɨ̌ nzínzì ɔ̌ ábhɔ̌ alɛ nyʉ́ náadʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Yàrɨ́ alɛ rǔdhěna ìndrǔ tɔ̀ dhu nɨ́dzɔ̀ ɨ̀dzɔ tɨ́. Nɨ́ ádhɨ pbá alɛ ndɨ kɨ̀rɨ̀ rádʉ̀?» 61 Yěsù itdègu kɔ̌kɔ̀ alɛ rǒnu nzínzìya ɔ̌ yà ndɨ̀ ndùdhe fɨ̌yɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ dhu nʉ́nɨ̌, nɨ́ kǎdʉ̀ dhu ìvu abádhí-tsʉ̌, ndàtɨ: «Wɔ̀ ma mʉ̀nɔ̀ dhu nábhʉ tɨ́ nyɨ̌ nyǒtsù nzɛ́rɛnga ɔ̀? 62 Olu, nyɨ̌ nyálǎyana gukyè Ìndrǔ t’ídhùnà ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rúpo yà angyi ndɨ̀ ndɨ’ɨ̀ ɨ rɔ́, nɨ́ ádhu nyɨ̌ nyʉ́nɔ̀yana? 63 Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí nɨ́ ndɨ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábhʉ̌ arɨ́ ìndrǔ tɔ̀ alɛ. Pbɛ́tʉ̀, ìndrǔ nyʉ́ rǎdʉ̀ ɔ̀nzɨ̀nà dhu rɨ̌’ɨ̀ ɨ̀mbǎ. Yà fʉ̌kʉ̀ ma mʉ̀nɔ̀ ɔtɛ nɨ́ Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí ìbhò mʉnɔ̀ fʉ̌kʉ̀ ɔtɛ. Ndɨrɔ̀, ndɨ ɔtɛ nɨ́ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábhʉ̌ rɨ́ ìndrǔ tɔ̀ ɔtɛ. 64 Pbɛ́tʉ̀, nzínzìkʉ ɔ̌ ngʉ̌kpà alɛ ná’ù nzá ndɨ ɔtɛ.» Obhó tɨ́, angyangyɨ nyʉ́, Yěsù nʉ́ʉnɨ wà abádhí nzínzì ɔ̌ ɨnzá ndɨ̀ ná’ù alɛ mà, ndɨ̀ nipfoya ndàbhʉ ndɨ̀ òmvǔ-fɔ́ alɛ mànà. 65 Nɨ́ kǎdʉ̀ àtɨ̀nà tdɨ́tdɔ̌ abádhí nɨ̌: «Kɔ̀nɨ̌ wɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nga nɨ́ ndɨ, ma mɔ́vɔ̀ dhu fʉ̌kʉ̀ matɨ: ɨ̀nzɨ̌ atdí alɛ mà ràrǎdʉ̀ ɨ̀rà tɨdu ɔ̀, ɨnzá Àba Kàgàwà kɛ̀lɛ̌ nábhʉ ndɨ̀ ndɨ̀rà rɔ̀.» 66 Nɨ́ rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ ʉrɔ́ rɔ̀, Yěsù bhà ábhàlɨ̌ nzínzì ɔ̌ ábhɔ̌ alɛ nyʉ́ nʉ́ʉdhá ɨ̀ olù, ’àdʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ɨ̀nzɨ̌ ’òwù ùbhi rɔ̌ kǒwù ɔ̌ tdɨ́tdɔ̌. 67 Nɨ́ wɔ̀ dhu ndɨ̀ ndàla rɔ̀, Yěsù adʉ̀ dhu ìvu pbɨ̀ndà atdí kumì dɔ̀ná ɔ́yɔ̌ nà ábhàlɨ̌-tsʉ̌, ndàtɨ: «Nyɨ̌ nyʉ́ mà nyɨ̌ nyòzè tɨ́ nyǒwù átɔ̀?» 68 Nɨ́ Sìmonì Pɛ́tɛrʉ̀ adʉ̀ dhu àdu kà tɔ̀, ndàtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, mǎ mówu àdhɨ bhà? Nyɨ nyarʉ́nɔna ɔtɛ nɨ́ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábhʉ rádʉ̀ ìndrǔ tɔ̀ ɔtɛ. 69 Nɨ́ kòmbí mǎ’ɨ́ na, mǎ mà’ù wà nyɨ. Ndɨrɔ̀ mǎ mʉ̀nɨ wà dhu nyɨ ràrɨ̌ Kàgàwà bhà rɔ̀ ɨ́rà Ɨ̀lɨ̌lǎ alɛ.» 70 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Yà atdí kumì dɔ̀ná ɔ́yɔ̌ nà nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ rɔ̀, tɨ́ obhó ɨma ndɨ ma mavò nyɨ̌? Pbɛ́tʉ̀ nzínzìkʉ ɔ̌ rɨ́’ɨ̀ atdí alɛ nɨ́ Pfɔ̀mvɔ nyʉ́!» 71 Yěsù ambɛ́nà ɔ̀tɛ dɔ̌ dɔ̀ná nɨ́ Yudhà, Sìmonì Ìskàrìyɔtà t’ídhùnà. Obhó tɨ́, ndɨ Yudhà nɨ’ɨ̀ ndɨ Yěsù ìpfǒ rɨ́ ndàbhʉ òmvǔ-fɔ́ alɛ, àzèmbè ndɨ̀ ndongó ɨ̀’ɨ̀ kàbhà atdí kumì dɔ̀ná ɔ́yɔ̌ nà ábhàlɨ̌ nzínzì ɔ̌ atdí alɛ.

Ñwaè' Joân 7

Yěsù t’ádɔ́na rɨ̌ ’ùvǒ ɨ̀nzɨ̌ à’ù ka dhu

1 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù ubhì Gàlìlayà tɔ́ pbìrì ɔ̀nǎ. Obhó tɨ́, kǎzè nzá ndùbhi Yùdɛyà tɔ́ pbìrì ɔ̀nǎ, Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ rǒwu ndɔ̀nɛ̀ rɔ̌, ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ abhʉ̀ tɨ́ ndɨ̀ kohò ndɨ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 2 Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Pbàyàhúdí tɔ́ hɛmɛ̌-dzà tɔ́ mʉ̀hɛndʉ̀-ɨdhɔ̀ nɨ́ɨ’ɨ̀ ɨwà ndìndù ndɨ̀ rɔ́. 3 Nɨ́ Yěsù t’ádɔ́na náatɨ kà nɨ̌: «Ɨ́và nyɨ ɨrɔ́ rɔ̀, nyarà Yùdɛyà tɔ́ pbìrì ɔ̀, ndɨ́nɨ̌ pbʉ̀kʉ̀ ábhàlɨ̌ náala tɨ́ nyɨ nyarɔ́nzɨna dhu átɔ̀. 4 Ɨ̀nzɨ̌ ndɨ̀ nòzè kʉnɨ ndɨ̀ alɛ rǎdʉ̀ ndɨ̀ ndarɔ́nzɨna dhu núrù ùru tɨ́. Nɨ́ kɔ̌kɔ̀ nyɨ nyarɔ́nzɨna dhu àkǎ nyarà ɔ̀nzɨ̀nà rɔ̌ kɔ́rɔ́ alɛ ràdʉ̀ àlanà.» 5 Obhó tɨ́, ɨ Yěsù t’ádɔ́na nyʉ́ mà ɨ̀tɨ́rɔ̀ náa’u nzá kàbhà dhu. 6 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Idù ídzì kàsʉmɨ̀ nápɛ̀ nzá àkǎ. Pbɛ́tʉ̀, fʉ̌kʉ̀ kɔ́rɔ́ kàsʉmɨ̀ nɨ́ ídzì kàsʉmɨ̀. 7 Yà adzɨ ɔ̌ alɛ rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ nyɔ̌ndrɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, ɨma abádhí ɔ́ndrɔ̀ atdídɔ̌, yà ma márádʉ̀ dhu ʉ̀nɔ̀ kpangba matɨ: abádhí arɔ́nzɨna dhu ràrɨ̌ nzɛ́rɛ dhu dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 8 Nɨ́ nyɨ̌, nyòwu mʉ̀hɛndʉ̀ ɔ̀. Ɨmá na, ma mɨ́ nzɨ̌ àrà wɔ̀ mʉ̀hɛndʉ̀ ɔ̀, ɨnzá ányɨ̀ ma márà nɨ̌ pbàkà kàsʉmɨ̀ àpɛ̀ àkǎ nɨ́dhunɨ̌.» 9 Wɔ̀ dhu ndɨ̀ ndʉ̀nɔ̀ abádhí tɔ̀ rɔ̀, Yěsù adʉ̀ àdɨ Gàlìlayà tɔ́ pbìrì ɔ̀.

Yěsù rɨ̌ dhu ùdhě hɛmɛ̌-dzà tɔ́ mʉ̀hɛndʉ̀ ɔ̌ dhu

10 Yěsù t’ádɔ́na níitdègu òwu mʉ̀hɛndʉ̀ ɔ̀, nɨ́ kǎdʉ̀ ndɨ̀và ndàrà átɔ̀ ányɨ̀. Kǎrà ányɨ̀ ɨ̀nzɨ̌ ndɨ̀tɛ̀ ndɨ̀ kpangba ìndrǔ tɔ̀. 11 Nɨ́, Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ náambɛ́nà kɔ̀nɛ̀ dɔ̌ wɔ̀ ndɨ mʉ̀hɛndʉ̀ ɔ̌. Abádhí owúnà dhu ɔ̀ngʉ̀ rɔ̌ ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Ka nyʉ́ rɨ̌’ɨ̀ ɨ̀ngbɔrɔ́?» 12 Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ihé-yà náambɛ́nà ’àgò dɔ̌ atdídɔ̌ nyʉ́ nzínzìya ɔ̌ Yěsù nàndà dhu dɔ̌. Atdídhená alɛ nóowúnà àtɨ̀nà rɔ̌: «Wɔ̀rɨ́ alɛ nɨ́ ídzì alɛ nyʉ́.» Ngʉ̌kpà alɛ ràdʉ̀ òwu àtɨ̀nà rɔ̌: «Ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ wɔ̀ dhu bhěyi! Wɔ̀rɨ́ alɛ náarɨ́ ìndrǔ nʉ́trǎ atdídɔ̌.» 13 Pbɛ́tʉ̀, abádhí nzínzì ɔ̌ atdí alɛ mà náaránà nzɨ̌ ndɨ̀ ndòzè ndʉ̀nɔ̀ Yěsù dɔ̌ dhu nɔ́vɔ̀ rɔ̌ kpangba, Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ-ɔdɔ̀ nɔ́nzɨ ɨ̀’ɨ́ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 14 Nɨ́, ɨwà mʉ̀hɛndʉ̀-ɔ̌nga nálì ndɨ̀ rɔ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ, Yěsù atsù Kàgàwà bhà ɨdza ɔ̀, ndàdʉ̀ ndɔ̀pɛ̀ ndùdhe dhu ìndrǔ tɔ̀. 15 Nɨ́ ɨdhɔ nʉ́ʉkɔ Pbàyàhúdí atdídɔ̌ nyʉ́. Abádhí adʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’ɔ̀ngʉ̀ dhu tsʉ̀yá, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Yàrɨ́ alɛ nyʉ́ nʉ́nɨ Andítá ɨ̀ngbǎ dhu bhěyi, àzèmbè ɨnzá ndɨ̀ ndɔ́zʉ̀ dhu rɔ́rɔ̀?» 16 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Yà ma marúdhěna ìndrǔ tɔ̀ dhu nɨ́ nzɨ̌ dùdu ɔ̀ rɔ̀ áhʉ dhu, pbɛ́tʉ̀ ndɨ dhu aráhʉ yà ma nívì Àbadu Kàgàwà-dɔ ɔ̀ rɔ̀. 17 Kàgàwà ózè dhu nòzè ndɔ̀nzɨ̀ alɛ nɨ́ ndɨ rádʉ̀ dhu ʉ̀nɨ, yà ma marúdhěna dhu ràtɨ́ Kàgàwà údhe idù dhu, ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌, yà ma marʉ́nɔna ɔtɛ ràtɨ́ dùdu ɔ̀ rɔ̀ àhʉ ɔtɛ. 18 Dɔ̀na ɔ̀ rɔ̀ àhʉ dhu dɔ̌ tɨ́ arɨ́ ndòzè ndìdè alɛ nɨ́ ndɨ̀ nòzè kɨfʉ ndɨ alɛ. Pbɛ́tʉ̀, yà ndɨ̀ nívì alɛ nòzè kɨfʉ alɛ rǎdʉ̀ obhó dhu nʉ́nɔ̀. Ndɨrɔ̀, nzɛ́rɛ dhu mà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ àhʉ kà-ɔ̀ rɔ̀. 19 Músà nʉ́ʉbhà tɨ́ nzá Ʉyátá fʉ̌kʉ̀? Pbɛ́tʉ̀, atdí alɛ mà nzínzìkʉ ɔ̌ náarɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ ndɨ Ʉyátá nɨ́fʉ. Nɨ́ ádhu nyɨ̌ nyárɨ́ mɔnɛ ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyabhʉ̀ tɨ́ ma kohò nɨ̌?» 20 Nɨ́ ihé-yà adʉ̀ dhu àdu Yěsù tɔ̀, ’àtɨ: «Nyɨ nyɨ́’ɨ̀ nzɛ́rɛ-alafí nà ʉ̀nʉ̀! Ádhɨ ndɨ nyɔnɛ rɨ́ ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndabhʉ̀ tɨ́ nyɨ kohò?» 21 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Ma mɔ́nzɨ̀ atdí dhu kɛ̀lɛ̌ sàbatʉ̀-ɨdhɔ̀ ɔ̌, ɨdhɔ ràdʉ̀ nyʉ̌kɔ kɔ́rɔ́. 22 Músà nʉ́ʉyá dhu fʉ̌kʉ̀ nyǒngò fʉ̀kʉ́ kpabhínzo-ɔ̀nzɨ̌nga nɔ́bhɔ̀lɔ̀. (Pbɛ́tʉ̀ ndɨ dhu nyʉ́ napɛ̀ nɨ́ nzɨ̌ Músà. Ka napɛ̀ nɨ́ abhúkʉ). Nɨ́, nyɨ̌ nyarádʉ̀ kpabhínzo-ɔ̀nzɨ̌nga nɔ́bhɔ̀lɔ̀ sàbatʉ̀-ɨdhɔ̀ ɔ̌ màtɨ́. 23 Nyɨ̌ nyárɨ́ fʉ̀kʉ́ kpabhínzo-ɔ̀nzɨ̌nga nɔ́bhɔlɔ sàbatʉ̀-ɨdhɔ̀ ɔ̌ màtɨ́, ɨ̀nzɨ̌ ndɨ dhu ràdʉ̀ nyǎbhʉ nyʉ̌kɔ̀ Músà bhà Ʉyátá. Nɨ́ ádhu ìndrǔ-ngbùlǔ nyʉ́ ma mɨ̀gʉ̌ sàbatʉ̀-ɨdhɔ̀ ɔ̌ rɔ̀ nyɨ̌ nyádʉ̀ àkǒ rùdú nɨ̌? 24 Ɨ̀nzɨ̌ nyòngò ìndrǔ-ànyǎ nɨ́tdɨ̀ yà nyɨ̀kpɔ́kʉ ɔ̌ nyɨ̌ nyálǎna dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ tɨ́. Pbɛ́tʉ̀, nyòngò ìndrǔ-ànyǎ nɨ́tdɨ̀ obhónánga dɔ̌.» Ìndrǔ rɨ̌ dhu ɔ̀ngʉ̀ Yěsù ràtɨ́ yà Kàgàwà ʉnɔ ɨ̀rɨ̌raya dhu tɨ́ Ɔ̀gʉ̀ba dhu 25 Wɔ̀ Yěsù ʉ̀nɔ̀ dhu ɨ̀ ɨ̀rɨ̀ rɔ̀, Yèrùsalɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ atdídhená alɛ náapɛ̀ ’ɔ̀ngʉ̀ dɔ̌ tsʉ̀yá, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Hɔ̀kɔ̀! Tɨ́ obhó yà ka kúbhi ɔ̀nɛ̀nà rɔ̌ ndɨ́nɨ̌ kabhʉ̀ tɨ́ kohò alɛ nyʉ́ wɔ̀? 26 Nyàndà pɛ́ kà rɔ̌tɛ kpangba, ɨ̀nzɨ̌ kadʉ̀ atdí dhu mà nɔ́nzɨ̀ rɔ̀ná! Àlɛ̌ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ nyʉ́ nʉ́nɨ tɨ́ nzá wà dhu, yàrɨ́ alɛ ràrɨ̌ obhó nyʉ́ Krɨ́stɔ̀? 27 Pbɛ́tʉ̀, àlɛ̌ kʉ̀nɨ wà àdhà rɔ̀ màtɨ́ yàrɨ́ alɛ nɨ́rà dhu. Krɨ́stɔ̀ rɨ̌rà nɨ́nganɨ́, atdí alɛ mà nʉ́ʉnɨya ɨ̀nzɨ̌ àdhà rɔ̀ màtɨ́ kɨ̀rà dhu.» 28 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Kàgàwà bhà ɨdza ɔ̌ rɔ̀ ndɨ̀ ndɨ́ dhu ùdhě ìndrǔ tɔ̀ rɔ́rɔ̀, Yěsù atɛ̀ ɔrʉ́ tǔna nyʉ́ nà, ndàtɨ: «Nyɨ̌ nyʉ̀nɨ wà ma, ndɨrɔ̀ nyɨ̌ nyʉ̀nɨ wà àdhà alɛ màtɨ́ ma mɨ́’ɨ̀ dhu. Pbɛ́tʉ̀, ma mɨ́rà nzá ɔvɔ̀du dɔ̌ ma-tɨ́rɔ̀. Ɨma nívì alɛ nɨ́ àkǎ àkǎ nyǎ’ù alɛ, ndɨrɔ̀ ndɨ alɛ nɨ́ ɨnzá nyɨ̌ nyʉ́nɨ alɛ. 29 Pbɛ́tʉ̀, ma mʉ́nɨ wà àbadhi. Obhó tɨ́, ma mɨ́rà kà bhà rɔ̀, ndɨrɔ̀ Ka nɨ́ ndɨ ɨma nívì alɛ.» 30 Nɨ́, abádhí adʉ̀ dhu ɔ̀nzɨ̀ ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ alʉ́ tɨ́ Yěsù, pbɛ́tʉ̀ atdí alɛ mà náadʉ̀ nzá ɔtsʉ́na nɨ́lɨ kà-rɔ̌, ɨnzá kà bhà kàsʉmɨ̀ nápɛ̀ àkǎ nɨ́dhunɨ̌. 31 Pbɛ́tʉ̀, ihé-yà nzínzì ɔ̌ ábhɔ̌ alɛ nyʉ́ náadʉ̀ Yěsù à’ù. Ɨ alɛ nóowúnà àtɨ̀nà rɔ̌: «Krɨ́stɔ̀ rɨ̌rà nɨ́nganɨ́, kɔ̌nzɨya tɨ́ ɔ̀nzɨ ɨdhɔ rɨ̌ ìndrǔ ʉ̀kɔ̌ nɨ̌ dhu ròsè yàrɨ́ alɛ rǎrà ɔ̀nzɨ̀nà rɔ̌ dhu dɔ̀nǎ?» 32 Pbàfàrìsáyó níitdègu kɔ̌kɔ̀ ihé-yà rʉ̌nɔna obvò tǔyá na Yěsù dɔ̌ dhu nɨ́rɨ, nɨ́ pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ mà, Pbàfàrìsáyó mànà, náavì Kàgàwà bhà ɨdza-ngbɔ̀ nɔ́dɔ arɨ́ sàndǐrì, ròwù Yěsù nósò. 33 Nɨ́ abádhí níwǔ ùvò tɨná rɔ̀ Yěsù atɨ: «Àlɛ̌ kòko òko atdíkpá nyɨ̌ mànà ákɛ̌ kàsʉmɨ̀ tɨ́ tdɨ́tdɔ̌. Ndɨ dhu-dzidɔ̌, ma mɨ́ madǔ yà ɨma nivi alɛ-tɨ’ɔ̀. 34 Nɨ́, nyɨ̌ nyowuya ɨma nɔmɛ̀ rɔ̌, ɨ̀nzɨ̌ nyǎdʉ̀ mala. Obhó tɨ́, yà ma márà ɨ nga nɨ́ ɨ̀nzɨ̌ nyɨ̌ nyádʉ̀ òwu ùvò ɨ nga.» 35 Nɨ́, Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ náadʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’ɔ̀ngʉ̀ dhu tsʉ̀yá nzínzìya ɔ̌, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Hɔ̀kɔ̀! Kà rɨ̌ ndɨ̀và ndàrà àdhà, ɨ̀nzɨ̌ àlɛ̌ kadʉ̀ tɨ́ ndàla? Kà tɨ́ àrà yà Pbàgìríkí-bvʉ̀nǎ ɨ̀ nɨ́fàlà Pbàyàhúdí-bvʉ̀? Kà tɨ́ àrà dhu ùdhe Pbàgìríkí tɔ̀? 36 Nyàndà pɛ́ kàtɨ, àlɛ̌ ràrɨ̌ ndɔ̀nɛ ɨ̀nzɨ̌ àlɛ̌ ràdʉ̀ ndàla, ndɨrɔ̀ ndɨ̀ ndárà ɨ nga ràrɨ̌ ɨ̀nzɨ̌ àlɛ̌ ka kádʉ̀ òwu ùvò ɔ̀nà ngari. Nɨ́ wɔ̀ dhu-tɨ̀ nɨ́ àdhu?»

Yěsù rɔ̌tɛ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga àbhʉ̌ rɨ́ ɨdha dɔ̌ dhu

37 Hɛmɛ̌-dzà tɔ́ mʉ̀hɛndʉ̀ rǐku ɔ̀ná ɨdhɔ nɨ’ɨ̀ ndɨ ádrʉ̀ngbǎ ɨdhɔ nyʉ́. Nɨ́, ndɨ nɨ́nganɨ́, Yěsù ɨvà ndɨ̀ ndìdè ihé-yà-ɔ̀nzɨ̌, ndàdʉ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ abádhí tɔ̀ ɔrʉ́ tǔna nyʉ́ nà, ndàtɨ: «Ɨdha-atdyú nà rɨ́’ɨ̀ alɛ nákǎ ndɨ̀rà tɨdu ɔ̀, ndɨ́nɨ̌ ndadʉ̀ tɨ́ ɨdha nɔ́mvʉ̀. 38 Àdhàdhɨ̀ yà Kàgàwà bhà Andítá rʉ̌nɔna dhu bhěyi tɨ́, ɨma nà’ù alɛ-afí ɔ̀ rɔ̀ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábhʉ̌ rɨ́ ìndrǔ tɔ̀ ɨdha rǎdʉ̀ àhʉ, rɨ̀lɨ ndɨ̀ yà bhʉ̀na ɔ̌ rɔ́kʉ ɨdha-akpà ɔ̌ ɨdha bhěyi.» 39 Yěsù ʉnɔ wɔ̀ dhu, yà Kàgàwà rǎdʉ̀ ndɨ̀ nà’ù alɛ ɨ̀ra nɨ̌ Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí-okú dɔ̀ rɔ̀. Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Kàgàwà nɨ́ɨ’ɨ̀ ɨnzá ndɨ̀ ndàpɛ̀ pbɨ̀ndà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí nívì rɨ̀rà yà adzɨ dɔ̌ rɔ́. Obhó tɨ́, Kàgàwà nɨ́ɨ’ɨ̀ ɨnzá ndɨ̀ ndàpɛ̀ Yěsù ɨ̀dzɨ̌, ndɨ̀lɨ pbɨ̀ndà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀ ɔ̌ rɔ́. 40 Nɨ́ wɔ̀ Yěsù ʉ̀nɔ̀ dhu ɨ̀ ɨ̀rɨ̀ rɔ̀, ihé-yà nzínzì ɔ̌ atdídhená alɛ náatɨ Yěsù nɨ̌: «Yàrɨ́ alɛ nɨ́ obhó nyʉ́ Kàgàwà bhà nabì nyʉ́.» 41 Ngʉ̌kpà alɛ adʉ̀ àtɨ̀nà: «Yàrɨ́ alɛ nɨ́ Krɨ́stɔ̀.» Ndɨrɔ̀, ngʉ̌kpà-tsí náadʉ̀ àtɨ̀nà: «Hǒyì! Krɨ́stɔ̀ tɨ́ àdʉ̀ ɨ̀rà ɨ̀rà Gàlìlayà tɔ́ pbìrì ɔ̀ rɔ̀? 42 Kàgàwà bhà Andítá nátɨ́ obhó àtɨna Krɨ́stɔ̀ rahʉ̀ya Dàwudì-dhú bvʉ̌ rɔ̀? Ndɨrɔ̀, kǎtɨ́ obhó àtɨna àbadhi rahʉ̀ya Bɛ̀tɛ̀lɛ̀hɛmʉ̀, yà Dàwudì adɨ̀ ɔ̀ná pbanga ɔ̌ rɔ̀?» 43 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ ihé-yà-ɔ̌nga náadʉ̀ ndʉ̀ndɔ̀ Yěsù-okú dɔ̀ rɔ̀. 44 Nɨ́ atdídhená abádhí nzínzì ɔ̌ alɛ náatsú ’òsò Yěsù, pbɛ́tʉ̀ atdí alɛ mà náadʉ̀ nzá ɔtsúna nɨ́lɨ kà-rɔ̌.

Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ rɨ̌ ’ùvǒ ɨ̀nzɨ̌ ’à’ù Yěsù dhu

45 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, yà pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ mà, Pbàfàrìsáyó mànà nóvìnà ròwù Yěsù òsò sàndǐrì níitdègu ’àdǔ, nɨ́ ɨ alɛ níivú dhu ɨ sàndǐrì-tsʉ̌, ’àtɨ: «Ádhu ɨnzá nyɨ̌ nyìwǔ Yěsù nà nɨ̌?» 46 Nɨ́ kɔ̌kɔ̀ sàndǐrì náadʉ̀ dhu àdu ’àtɨ: «Ɨnzá atdí alɛ mà nápɛ̀ ɔ̀tɛ angyi wɔ̀rɨ́ alɛ rǎrà ɔ̀tɛ rɔ̌ dhu bhěyi!» 47 Pbàfàrìsáyó adʉ̀ dhu ìvu abádhí-tsʉ̌ ’àtɨ: «Nyɨ̌ nyʉ́ mà, nyɨ̌ nyʉ̀bhà tɨ́ nyɨ̌ kà rʉ̀trǎ nyɨ̌ átɔ̀? 48 Nyɨ̌ nyála tɨ́ àlǎ àlɛ̌ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ nzínzì ɔ̌ atdí alɛ mà, ndɨrɔ̀ Pbàfàrìsáyó nzínzì ɔ̌ atdí alɛ mà ka ná’ù rɔ́? 49 Pbɛ́tʉ̀, kɔ̌kɔ̀ ka ná’ù ihé-yà nɨ́ ɨnzá àlɛ̌ tɔ́ Ʉyátá nʉ́nɨ alɛ. Ndɨrɔ̀, ɨ alɛ nɨ́ òfù tɨ́ ka kófù alɛ.» 50 Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Nɨ̀kɔ̀dɛmʉ̀, yà kúbhingánǎ arà àhʉ Yěsù-tɨ’ɔ̀ alɛ nɨ́ɨ’ɨ̀ ìnè ɨ Pbàfàrìsáyó nzínzì ɔ̌. Nɨ́ kǎdʉ̀ dhu ìvu abádhí-tsʉ̌, ndàtɨ: 51 «Àlɛ̌ tɔ́ Ʉyátá návi tɨ́ àvǐ kɔtdɨ̀ anya ìndrǔ dɔ̌, ɨnzá ka kɨ̀rɨ̀ ndɨ alɛ rʉ̌nɔna dhu mà, ndɨrɔ̀ ɨnzá ka kʉ̀nɨ ndɨ alɛ ɔ́nzɨ̀ dhu mà rɔ́rɔ̀?» 52 Nɨ́ abádhí adʉ̀ dhu àdu Nɨ̀kɔ̀dɛmʉ̀ tɔ̀ ’àtɨ: «Nyɨ nátɨ́ átɔ̀ Gàlìlayà tɔ́ pbìrì ɔ̌ alɛ? Ɔ́nɛ pɛ́ Kàgàwà bhà Andítá ɔ̀ nga mběyi! Nɨ́ nyɨ nyɨ́ dhu àlǎ, ɨnzá Kàgàwà bhà nabì ràpɛ̀ àhʉ atdí màtɨ́ Gàlìlayà tɔ́ pbìrì ɔ̀ rɔ̀.» 53 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, ngǎtsi alɛ adʉ̀ ndɨ̀và ndɔ̀dɨ̀ dɔ̀na, ndàrà pbɨ̀ndà.

Ñwaè' Joân 8

Mʉ̀nyɔ̀nɨ̀ tɔ́ tsìbhálɛ nà ka kíwu ùvò Yěsù-tɨ’ɔ̀ dhu

1 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù ɨvà ndɨ̀ ndàrà mìzèyìtunì tɨ́ kátɨna itsu náarɨ́’ɨ̀ dɔ̀ná pbìrì dɔ̀. 2 Nɨ́, tsútsǎnɨ́nganɨ́ kútsingá nyʉ́, kǎdù ndɨ̀ tdɨ́tdɔ̌ Kàgàwà bhà ɨdza, kɔ́rɔ́ alɛ ràdʉ̀ ’àndu tɨná. Nɨ́ kǎdɨ̀ obvò, ndàdʉ̀ ndɔ̀pɛ̀ ndùdhe dhu ìndrǔ tɔ̀. 3 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Músà bhà Ʉyátá tɔ́ màlímó mà, Pbàfàrìsáyó mànà, níiwú atdí tsìbhálɛ nà Yěsù-tɨ’ɔ̀, ’àdʉ̀ àbhʉnà rìdè kɔ́rɔ́ alɛ-ɔ̀nzɨ̌. Ndɨ tsìbhálɛ nɨ’ɨ̀ mʉ̀nyɔ̀nɨ̀ ɔ̀nzɨ rɨ́ rɔ́ ka kɔ̀tdɨ̀. 4 Nɨ́ abádhí atɨ Yěsù nɨ̌: «Màlimǒ, yàrɨ́ tsìbhálɛ mà ka kɔ̀tdɨ̀ mʉ̀nyɔ̀nɨ̀ ɔ̀nzɨ rɨ́ rɔ́. 5 Músà nʉ́ʉyá dhu fǎkà ndàtɨ, ɨ dhu bhěyi vèbhálɛ núbvu mǎ ròngò odu nɨ̌, rʉ̀vɛ. Nɨ́ nyɨ nyʉ́, nyɨ nyátɨna ɨ̀ngbǎ dhu bhěyi yàrɨ́ tsìbhálɛ nɨ̌?» 6 Abádhí níivú wɔ̀ dhu Yěsù-tsʉ̌, ’òmvù kà-afí nɨ̌, ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ idyi tɨ́ kǎ-dà-dɔ, ’àdʉ̀ kɔ̀bhʉ̀ okúna dɔ̀ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, Yěsù adʉ̀ ndàgu obvò, ndàdʉ̀ àdɨ ndàmbɛ dhu àndi dɔ̌ ɔtsʉ́na-kpɔ̀ nɨ̌ adzɨkpa dɔ̌. 7 Nɨ́ Músà bhà Ʉyátá tɔ́ màlímó mà, Pbàfàrìsáyó mànà nʉ́tʉ dhu, ’àmbɛ dhu ɔ̀ngʉ̀ dɔ̌ tsʉ̀ná tɨ́ rɔ̀, Yěsù angbɛ ndɨ̀, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Nzínzìkʉ ɔ̌, ɨnzá àpɛ̀ dhu àfǎ atdíku màtɨ́ alɛ nákǎ ndɨ ndɔ̀pɛ̀ ndùbvǔ ka wɛmbɛrɛ̀ tɨ́ odu nɨ̌.» 8 Yěsù adʉ̀ ndàgu tdɨ́tdɔ̌, ndàmbɛ dhu àndi dɔ̌ adzɨkpa dɔ̌. 9 Nɨ́ abádhí níitdègu wɔ̀ kʉ̀nɔ̀ dhu nɨ́rɨ, nɨ́ abádhí adʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’ùwě ɨ̀ atdátdírà ɔ̌ ányɨ̀rɔ̌ rɔ̀, rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ kǎkà ɨwà atɔ̀ya ówù angyi alɛ rɔ̌ rɔ̀. Yěsù mà náadʉ̀ ’ʉ̀bhà ɔ́yɔ̌ rɔ̀ tɨ́ wɔ̀ ndɨ ɔnzɨ̀ná ìdènà tsìbhálɛ mànà. 10 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ kǎngbɛ ndɨ̀ tdɨ́tdɔ̌, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà wɔ̀ tsìbhálɛ nɨ̌: «Hɔ̀kɔ̀! Kɔ̌kɔ̀ nyɔbhʉ̀ rɔ̌ rúbhi alɛ rɨ̌’ɨ̀ ɨ̀ngbɔrɔ́? Atdí alɛ mà nɔ́tdɨ̀ tɨ́ obhó anya dʉ̀nʉ́?» 11 Nɨ́ wɔ̀ tsìbhálɛ adʉ̀ dhu àdu kà tɔ̀, ndàtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, ɨnzá atdí alɛ mà nɔ́tdɨ̀ anya dùdú.» Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Ma nyʉ́ mà, ma mɨ́ nzɨ̌ anya ɔ̀tdɨ̀ dʉ̀nʉ́. Nɨ́ árà, ndɨrɔ̀ àpɛ́ nyɔnzɨ nzɛ́rɛnga tdɨ́tdɔ̌.»

Yěsù rɨ̌ ndàtɨ yà adzɨ ɔ̌ alɛ-nyɨ̌nga àwʉ̀ rɨ́ awáwʉ̀ tɨ́ dhu

12 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ tdɨ́tdɔ̌ ihé-yà tɔ̀ ndàtɨ: «Ɨma nɨ́ ndɨ yà adzɨ ɔ̌ alɛ-nyɨ̌nga àwʉ̀ rɨ́ awáwʉ̀. Ndɨ alɛ náapɛ́ owùdu nʉ́ngʉ̌, nɨ́ rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ ùbhi ɨ́nɔ̀ ɔ̌ akɛkpá màtɨ́, pbɛ́tʉ̀, kà rǎdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ípìrɔ̌nga nábhʉ̌ rɨ́ awáwʉ̀ nà.» 13 Nɨ́, Pbàfàrìsáyó adʉ̀ àtɨ̀nà Yěsù nɨ̌: «Nyɨ nyarádɨ nyɨ-tɨ́rɔ̀ nyɨ nyarɔ́nzɨna dhu tɔ́ ngàmbì tɨ́. Nɨ́, nyɨ nyarʉ́nɔna dhu nɨ́ nzɨ̌ obhó dhu.» 14 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Ɨ̀mbǎ dhu rɨ̌’ɨ̀ ma marádɨ pbàkà ngàmbì tɨ́ ma-tɨ́rɔ̀ dhu màtɨ́, nɨ́ ma marʉ́nɔna dhu nɨ́ obhó dhu. Obhó tɨ́, ma mʉ́nɨ wà àdhà rɔ̀ màtɨ́ ma mɨ́rà dhu, ndɨrɔ̀ ma mʉ́nɨ wà àdhà màtɨ́ ma márà dhu. Pbɛ́tʉ̀, nyɨ̌ nyʉ́nɨ nzá àdhà rɔ̀ màtɨ́ ma mɨ́rà dhu, ndɨrɔ̀ nyɨ̌ nyʉ́nɨ nzá àdhà màtɨ́ ma márà dhu. 15 Nyɨ̌ nyárɨ́ ìndrǔ-ànyǎ nɨ́tdɨ̀ yà adzɨ ɔ̌ alɛ náarɨ́ ìndrǔ-ànyǎ nɨ́tdɨ̀ ɔ̀ná ɔ́fɔ̀ ɔ̌. Pbɛ́tʉ̀, ma marɨ́ nzɨ̌ atdí alɛ-ànyǎ mà nɔ́tdɨ̀. 16 Ndɨrɔ̀, ma mapɛ́ àdʉ̀ ìndrǔ-ànyǎ nɔ́tdɨ̀, nɨ́ ma mádʉ̀ kɔ̀tdɨ̀ obhónga dɔ̌. Obhó tɨ́, ma mɨ́’ɨ̀ mbǎ atdírɔ̀ ndɨ anya t’ɨ́tdɨ̀ta ɔ̌, pbɛ́tʉ̀ mǎ mɨ́’ɨ̀ yà ɨma nívì Àbadu mànà. 17 Fʉ̀kʉ́ Ʉyátá ɔ̀ ka kándǐ dhu katɨ, ɔ́yɔ̌ alɛ rapɛ́ òko atdí dhu tɔ́ ngàmbì tɨ́, nɨ́ ɨ alɛ ʉ̀nɔ̀ dhu ràrǎdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ obhó dhu. 18 Nɨ́ ma marádɨ pbàkà ngàmbì tɨ́ ma-tɨ́rɔ̀, ndɨrɔ̀ yà ma nívì Àbadu nɨ́ átɔ̀ pbàkà ngàmbì.» 19 Nɨ́ Pbàfàrìsáyó adʉ̀ dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌ ’àtɨ: «Ndɨ Àbanʉ rɨ̌’ɨ̀ àdhà?» Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu, ndàtɨ: «Nyɨ̌ nyʉ́nɨ nzá ma, ndɨrɔ̀ nyɨ̌ nyʉ́nɨ nzá Àbadu. Nyɨ̌ nyʉ́nɨ̌yana gukyè ɨma, nɨ́ nyɨ̌ nyʉ́nɨ̌yana ʉ̀nɨ̌ Àbadu átɔ̀.» 20 Yěsù ambɛ́nà wɔ̀ dhu ʉ̀nɔ̀ dɔ̌ Kàgàwà bhà ɨdzá ndɨ̀ ndàdɨ ndàmbɛ dhu ùdhe dɔ̌ ìndrǔ tɔ̀ rɔ́rɔ̀. Kǎdɨ̀ yà pɛrɛ̀ tɨ́ ka kúbhǒna Kàgàwà tɔ̀ fʉ̀rangà nʉ́dɔ̌ ka kárɨ́ ɔ̀nà sàndukù tɨ́. Pbɛ́tʉ̀, atdí alɛ mà náadʉ̀ nzá kòsò, ɨnzá kàbhà kàsʉmɨ̀ nápɛ̀ àkǎ nɨ́dhunɨ̌.

Yěsù rǎtɨna ìndrǔ ràrɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ òwu ndɨ̀ ndárà ɨ dhu

21 Tdɨ́tdɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà Pbàyàhúdí nɨ̌: «Kànɨ̌ ma màrà wà, nɨ́ nyɨ̌ nyɨ́ nyɔ̌pɛ̀ nyɔ̌nɛ̀ ma, pbɛ́tʉ̀, nyɨ̌ nyʉ́vɛ ʉ̀vɛ̌ tɨ́ fʉ̀kʉ́ nzɛ́rɛnga ɔ̌. Ma márà ɨ nyɨ̌ nyɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ òwu ùvò.» 22 Nɨ́, Pbàyàhúdí adʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’ɔ̀ngʉ̀ dhu tsʉ̀yá nzínzìya ɔ̌, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Kà tɨ́ ndòho òho tɨ́, wɔ̀ kà rǎtɨna ɨ̀nzɨ̌ àlɛ̌ ràrǎdʉ̀ òwu ùvò ndɨ̀ ndárà ɨ rɔ̀?» 23 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Nyɨ̌ nɨ́ obvò bhà, pbɛ́tʉ̀ ɨma nɨ́ ɔrʉ̀ alɛ. Nyɨ̌ nɨ́ yà adzɨ ɔ̌ bhà, pbɛ́tʉ̀ ɨma nɨ́ nzɨ̌ yà adzɨ ɔ̌ alɛ. 24 Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ ma màtɨ, ʉ̀vɛ̌ tɨ́ nyɨ̌ ràrʉ̌vɛ fʉ̀kʉ́ nzɛ́rɛnga ɔ̌ nɨ̌. Obhó tɨ́, ɨ̀nzɨ̌ nyɨ̌ nyapɛ́ dhu à’u ɨma ràrɨ̌ ndɨ yà ɨ̀’ɨ̀ arɨ́’ɨ̀ alɛ, nɨ́ nyɨ̌ nyʉ́vɛ ʉ̀vɛ̌ tɨ́ fʉ̀kʉ́ nzɛ́rɛnga ɔ̌.» 25 Pbàyàhúdí adʉ̀ dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌ ’àtɨ: «Nyɨ nyʉ́, nyɨ nɨ́ àdhɨ?» Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Ɨma nɨ́ yà mʉ̀hàngʉ́ ɔ̀ rɔ̀ ndɨ̀ napɛ̀na rɔ̀ ma marʉ́nɔna fʉ̌kʉ̀ alɛ. 26 Ma mɨ́’ɨ̀ ábhɔ̌ dhu nyʉ́ nà okúkʉ dɔ̀ rɔ̀ ma mʉ́nɔna. Ndɨrɔ̀, ma mɨ́’ɨ̀ dʉ̀kʉ́ ma mádʉ̀ anya ɨ̀tdɨ̀ okúya dɔ̀ rɔ̀ dhu nà abhɔ nyʉ́. Pbɛ́tʉ̀, yà ɨma nívì alɛ náarʉ́nɔna dhu nɨ́ obhó dhu. Ndɨrɔ̀, ma márádʉ̀ ɔ̀vɔ̀nà yà adzɨ ɔ̌ alɛ tɔ̀ dhu nɨ́ kà-tsʉ̌ ma mɨ́rɨ̀ dhu.» 27 Nɨ́ Pbàyàhúdí náadʉ̀ nzá dhu ʉ̀nɨ Àbanà Kàgàwà-okú dɔ̀ rɔ̀ kà ràrǔbhi ɔ̀tɛ rɔ̌ fɨ̌yɔ̀. 28 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Ìndrǔ t’ídhùnà nʉ́tɔ̌ nyɨ̌ nyɨ́ mʉ̀sàlabhà dɔ̌ nɨ́nganɨ́ nɨ́ ndɨ nyɨ̌ nyʉnɨya dhu ma ràrɨ̌ ndɨ yà ɨ̀’ɨ̀ arɨ́’ɨ̀ alɛ. Ndɨrɔ̀, nyɨ̌ nyadʉ̀ya dhu ʉ̀nɨ, ɨ̀nzɨ̌ ma rarɨ́ atdí dhu mà nɔ́nzɨ ma mòzè ka dhu bhěyi, pbɛ́tʉ̀, ma marʉ́nɔna dhu ràrɨ̌ Àbadu Kàgàwà núudhè idù dhu kɛ̀lɛ̌. 29 Yà ɨma nívì Àbadu náarɨ́’ɨ̀ ìnè atdíkpá ma mànà. Kǔbhà nzá ma atdírɔ̀, yà ma márɔ́nzɨna bìlǐnganà dhu nɨ́ kà-nyɨ̀kpɔ́ nɔ́fɔ̀ dhu kɛ̀lɛ̌ nɨ́dhunɨ̌.» 30 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ wɔ̀ dhu bhěyi Yěsù ɔ̀tɛ̀ rɔ̀, ábhɔ̌ alɛ nyʉ́ náadʉ̀ kà’ù.

Àbràhamʉ̀ bhà pbàdzʉkʉrʉ nyʉ́ nɨ́ àdhɨ mà?

31 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà yà ndɨ̀ nà’ù Pbàyàhúdí nɨ̌: «Nyɨ̌ nyapɛ́ yà ma mʉ̀nɔ̀ fʉ̌kʉ̀ dhu nɨ́fʉ̌, nɨ́ nyɨ̌ nɨ’ɨna obhó nyʉ́ pbàkà ábhàlɨ̌. 32 Nyɨ̌ nyɨ́ obhónga nʉ́nɨ̌, ndɨ obhónga ràdʉ̀ nyǎbhʉ nyɨ̌’ɨ̀ dʉ̀kʉ́ nyɨ̌-tɨ́rɔ̀.» 33 Nɨ́ kɔ̌kɔ̀ Pbàyàhúdí náadʉ̀ dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌, ’àtɨ: «Mǎ nɨ́ Àbràhamʉ̀ bhà pbàdzʉkʉrʉ. Ndɨrɔ̀, mǎ mapɛ̀na nzá òko atdí alɛ bhà ɨnɔ mà tɨ́. Nɨ́ ádhu nyɨ nyátɨna, mǎ ràrɨ̌ mʉ̌gɛ̀rɛ̀ mɨ̌’ɨ̀ dɔ̀ká mǎ-tɨ́rɔ̀ nɨ̌?» 34 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: Ndɨ alɛ náapɛ́ àmbɛ nzɛ́rɛnga nɔ́nzɨ̀ dɔ̌, nɨ́ ndɨ alɛ nɨ́ nzɛ́rɛnga tɔ́ ɨnɔ. 35 Ɨnɔ nɨ́ ɨ̀nzɨ̌ rádʉ̀ àdɨ ɨdzá alɛ nyʉ́ tɨ́ bìlǐnganà alɛ. Pbɛ́tʉ̀, alɛ t’ídhùnà nyʉ́ náarádɨ ɨdzá alɛ tɨ́ bìlǐnganà. 36 Nɨ́rɔ̀, Kàgàwà t’ídhùnà nyʉ́ náapɛ́ àdʉ̀ nyǐpfo ɨnɔ-kàsʉ̌ ɔ̀ rɔ̀, nɨ́ nyɨ̌ nyádʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ obhó tɨ́ dʉ̀kʉ́ nyɨ̌-tɨ́rɔ̀. 37 Ma mʉ́nɨ wà dhu nyɨ̌ ràrɨ̌ Àbràhamʉ̀ bhà pbàdzʉkʉrʉ. Pbɛ́tʉ̀, nyɨ̌ nyarádʉ̀ mɔnɛ̀, ndɨ́nɨ̌ nyǎbhʉ̀ tɨ́ ma kohò, ɨ̀nzɨ̌ yà ma mʉ́nɔna dhu náarádʉ̀ ngari àbà afíkʉ ɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 38 Ma marʉ́nɔna dhu nɨ́ Àbadu Kàgàwà bhà ma mála dhu. Pbɛ́tʉ̀, nyɨ̌ nyarɔ́nzɨna dhu nɨ́ yà àbakʉ nʉ́ʉnɔ fʉ̌kʉ̀ dhu.» 39 Nɨ́ Pbàyàhúdí adʉ̀ dhu àdu Yěsù tɔ̀ ’àtɨ: «Àbakà nɨ’ɨ̀ Àbràhamʉ̀.» Nɨ́ kǎdʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀yana gukyè Àbràhamʉ̀ bhà inzo nyʉ́ tɨ́, nɨ́ nyɨ̌ nyóngòyana Àbràhamʉ̀ anzɨ̀ kasʉ nɔ́nzɨ̀. 40 Ma mʉ́nɔ̀ yà Kàgàwà nɨ́ɨtɛ̀ idu obhó dhu fʉ̌kʉ̀. Pbɛ́tʉ̀, nyɨ̌ nyarádʉ̀ mɔnɛ̀ ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyǎbhʉ̀ tɨ́ ma kohò. Àbràhamʉ̀ náanzɨ̀ nzá dhu wɔ̀ nyɨ̌ nyarɔ́nzɨna dhu bhěyi. 41 Nyɨ̌ nyarɔ́nzɨna dhu nɨ́ àbakʉ arɔ́nzɨna dhu.» Nɨ́ abádhí adʉ̀ àtɨ̀nà Yěsù nɨ̌: «Mǎ nɨ́ nzɨ̌ mʉ̀nyɔ̀nɨ̀ ɔ̌ ka kɔ́dhɨ̀ nzónzo. Àbakà rɨ̌’ɨ̀ atdí tɨ́. Ndɨ Àbakà nɨ́ Kàgàwà.» 42 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Kàgàwà ɨ́’ɨ̀yana gukyè Àbakʉ tɨ́, nɨ́ nyɨ̌ nyózèyana ma òzè, Àbadhi-tɨ’ɔ̀ rɔ̀ ma mɨ́rà, ndɨrɔ̀ kǐvì ndɨ ɨma nɨ́dhunɨ̌. Ma mɨ́rà nzá ɔvɔ̀du dɔ̌ ma-tɨ́rɔ̀, pbɛ́tʉ̀ ɨma nívì nɨ̀ Àbadhi ndɨ̀tɨ́rɔ̀. 43 Nɨ́ ádhu ɨ̀nzɨ̌ ma mʉ́nɔna dhu náarɨ́ dʉ̀kʉ àlʉ̌ nɨ̌? Obhó tɨ́, kǎrɨ́ nzɨ̌ dʉ̀kʉ àlʉ̌, ɨ̀nzɨ̌ nyɨ̌ nyádʉ̀ fʉ̌kʉ̀ ma mʉ́nɔna dhu ɨ̀rɨ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 44 Nyɨ̌ nɨ́ àbakʉ Pfɔ̀mvɔ bhà inzo. Ndɨrɔ̀, nyɨ̌ nyarózèna nyɔ̌nzɨ̀ dhu nɨ́ ndɨ àbakʉ ózè dhu kɛ̀lɛ̌. Mʉ̀hàngʉ́ ɔ̀ rɔ̀, àbadhi nɨ’ɨ̀ ìndrǔ-tsè ɔ̀tdɨ̀ arɨ́ alɛ. Kǎpɛ̀na nzá obhó dhu nʉ́nɔ akɛkpá màtɨ́, ɨ̀mbǎ obhónga náarɨ́’ɨ̀ kà ɔ̀ nɨ́dhunɨ̌. Tɨ̀tɔ̀ ʉ̀nɔ ndɨ̀ ndɨ́ rɔ̀, kǎrɔ́nzɨna dhu nɨ́ pbɨ̀ndà màndʉ nyʉ́. Obhó tɨ́, àbadhi nɨ́ tɨ̀tɔ̀ ʉ̀nɔ arɨ́ alɛ, ndɨrɔ̀ ka nɨ́ tɨ̀tɔ̀ t’ábanà. 45 Pbɛ́tʉ̀ ɨma, ma marʉ́nɔna dhu nɨ́ obhó dhu. Nɨ́, ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nyɨ̌ nyárɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ ma mʉ́nɔna dhu ná’ù. 46 Ádhɨ pbá alɛ ndɨ nzínzìkʉ ɔ̌ rádʉ̀ pbàkà nzɛ́rɛnga nɨ́tɛ̀? Ádhu obhó dhu nʉ́nɔ ma mɨ́ fʉ̌kʉ̀ rɔ̀, nyɨ̌ nyárɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ ma mʉ́nɔna dhu ná’ù nɨ̌? 47 Kàgàwà bhà inzo rǎdʉ̀ kàbhà ɔtɛ ɨ̀rɨ̀. Pbɛ́tʉ̀, nyɨ̌ nyárɨ́ nzɨ̌ kàbhà ɔtɛ ɨ̀rɨ̀, nyɨ̌ nɨ́ nzɨ̌ kàbhà inzo dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.»

Yěsù rɨ̌ ndàtɨ ádrʉ̀ngbǎlɛ tɨ́ Àbràhamʉ̀ rɔ̌ dhu

48 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Pbàyàhúdí náadʉ̀ dhu àdu Yěsù tɔ̀ ’àtɨ: «Mǎ mʉ̀nɔ̀ obhó dhu nyʉ́, yà mǎ màtɨ nyɨ ràrɨ̌ Sàmàrɨyà tɔ́ pbìrì ɔ̌ alɛ, ndɨrɔ̀ nzɛ́rɛ-alafí ràrɨ̌’ɨ̀ ʉ̀nʉ̀ rɔ̀.» 49 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀ ndàtɨ: «Nzɛ́rɛ-alafí rɨ̌’ɨ̀ mbǎ ùdù. Ma márɨ́ Àbadu Kàgàwà nɨ́fʉ̌, pbɛ́tʉ̀ nyɨ̌ nyárɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ mɨfʉ. 50 Ma márɨ́ nzɨ̌ ìndrǔ rɨ̌ mɨfʉ̌ dhu nɔ́nɛ. Pbɛ́tʉ̀, ìndrǔ rɨ̌ mɨfʉ̌ dhu nɔ́nɛ arɨ́, ndàdʉ̀ ìndrǔ-ànyǎ ɨ̀tdɨ̀ atdí alɛ rɨ̌’ɨ̀ ìnè. 51 Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀. Ndɨ alɛ náapɛ́ ma mʉ́nɔna dhu nɨ́fʉ̌, nɨ́ ndɨ alɛ náalaya nzɨ̌ ɔvɛ-ngbɔ̀ akɛkpá màtɨ́.» 52 Nɨ́ Pbàyàhúdí adʉ̀ àtɨ̀nà Yěsù nɨ̌: «Ɔ̀tsɔ̀! Kòmbí nga nɨ́ ndɨ mǎ mà’ù dhu ìnè nzɛ́rɛ-alafí ràrɨ̌’ɨ̀ ʉ̀nʉ̀ nɨ̌. Àbràhamʉ̀ náavɛ̀ wà, ndɨrɔ̀ Kàgàwà bhà pbànábí mà nʉ́ʉvɛ̀ wà átɔ̀. Nɨ́ nyɨ nyádʉ̀ àtɨ̀nà ɨ̀ngbǎ dhu bhěyi nyɨ nyʉ́nɔna dhu nɨ́fʉ̌ rɨ́ alɛ ralaya nzɨ̌ ɔvɛ-ngbɔ̀ akɛkpá màtɨ́? 53 Nyɨ tɨ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ nyʉ́, ròsè yà àvǎvɛ̀ abhukà Àbràhamʉ̀ dɔ̀nǎ? Ndɨrɔ̀, Kàgàwà bhà pbànábí mà nʉ́ʉvɛ̀ wà átɔ̀. Nɨ́ nyɨ nyʉ́, nyɨ nyɔ́zʉ̀ nyɨ àdhɨ tɨ́?» 54 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Dhu ɨ́’ɨ̀yana gukyè ma-tɨ́rɔ̀ ma márɨ́ mɨfʉ̌ dhu tɨ́, nɨ́ ndɨ ɨfʉta nɨ́’ɨ̀yana mbǎ tɨ̌na nà. Pbɛ́tʉ̀, mɨfʉ̌ arɨ́ nɨ́ Àbadu Kàgàwà, yà nyɨ̌ nyarátɨna fʉ̀kʉ́ Kàgàwà tɨ́. 55 Nyɨ̌ nyʉ́nɨ nzá Àbadhi, pbɛ́tʉ̀ ma mʉ́nɨ wà ka. Ma mapɛ́ àdʉ̀ àtɨ̀nà ɨnzá ma rʉ́nɨ ka, nɨ́ ma nádʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ɨwà ma mòngò tɨ̀tɔ̀tálɛ tɨ́ átɔ̀ nyɨ̌ bhěyi. Pbɛ́tʉ̀ ma mʉ́nɨ wà ka, ndɨrɔ̀ ma márɨ́ kà bhà ɔtɛ nɨ́fʉ̌. 56 Abhukʉ Àbràhamʉ̀ nʉ́ʉnɨ dhu, àhʉ̌ ndɨ̀ raraya àhʉ ma mɨ́rà yà adzɨ ɔ̌ ɔ̀ná ɨdhɔ ɔ̀. Nɨ́ ndɨ ɨdhɔ ndɨ̀ ndàla pbɨ̀ndà a’uta ɔ̌ rɔ̀, kɨ̌dhɛ̀ nɨ́ɨka ndɨ̀ atdídɔ̌.» 57 Nɨ́ Pbàyàhúdí adʉ̀ dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌ ’àtɨ: «Nyɨ nyʉ́, nyɨ nyàpɛ̀ nzá imbò kumì atɔ mà nísě. Nɨ́, nyɨ nyala tɨ́ àlǎ Àbràhamʉ̀?» 58 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: Ɨnzá ka kàpɛ̀ Àbràhamʉ̀ nʉ́gʉ rɔ́rɔ̀, ma mɨ’ɨ̀ ìnè.» 59 Nɨ́rɔ nɨ́ ndɨ, Pbàyàhúdí náadʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’ʉ̀wǎ odu, ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ ubvú tɨ́ ka nɨ̌. Pbɛ́tʉ̀, kǎdʉ̀ ndòrù dòtsí, ndàdʉ̀ àhʉ Kàgàwà bhà ɨdza ɔ̀ rɔ̀.

Ñwaè' Joân 9

Yěsù rɨ̌ ndùmùndúmú tɨ́rɔ̀ ka kʉgʉ atdí alɛ nɨ́gʉ̌ sàbatʉ̀-ɨdhɔ̀ ɔ̌ dhu

1 Otu ɔ̌ ɨ̀ ówu pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ mànà rɔ́rɔ̀, Yěsù ala ndùmùndúmú tɨ́rɔ̀ ka kʉgʉ atdí alɛ. 2 Nɨ́ kàbhà ábhàlɨ̌ náadʉ̀ dhu ìvu kà-tsʉ̌ ’àtɨ: «Màlimǒ, ádhɨ nzɛ́rɛnga nanzɨ̀ ndɨ́nɨ̌ wɔ̀rɨ́ alɛ nabhʉ̀ tɨ́ kʉgʉ̀ ndùmùndúmú tɨ́rɔ̀? Tɨ́ ka nyʉ́ ndɨ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ nzɛ́rɛnga nanzɨ̀? Ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌, tɨ́ kà t’ábanà mà kà-tsánà mànà ɨ nzɛ́rɛnga nanzɨ̀?» 3 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ àbadhi bhà nzɛ́rɛnga mà ndɨ, ndɨrɔ̀ ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ kà t’ábanà mà kà-tsánà mànà tɔ́ nzɛ́rɛnga mà ndɨ. Pbɛ́tʉ̀, wɔ̀rɨ́ dhu anzɨ̀ ndɨ̀ kà-rɔ̌ ndɨ́nɨ̌ Kàgàwà bhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ náavì tɨ́ ndɨ̀ kà-nyʉtsì. 4 Nɨ́, dhu àkǎ àlɛ̌ rɔ̀nzɨ̀ yà ma nívì alɛ bhà kasʉ àdɨ̀ ɨnga àdɨ̀ adyíbhengá nga tɨ́ rɔ́. Kɔ̀nɨ̌ ɨnga rɨ̌rà ndɨ́nɨ̌ ndatɨ̀ tɨ́, yà ɨ̀nzɨ̌ atdí alɛ mà rǎdʉ̀ kasʉ ɔ̀nzɨ̀ iku ɔ̌ nɨ̌. 5 Yà àdɨ̌ ma màdɨ yà adzɨ dɔ̌ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ɨma nɨ́ ndɨ yà adzɨ ɔ̌ awáwʉ̀.» 6 Wɔ̀ dhu bhěyi ndɨ̀ ndɔ̀tɛ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù isò ɨsɔ obvò, ndàdʉ̀ ɔtdɔ nɔ́bhɔ̀lɔ̀ ndɨ ɨsɔ nɨ̌. Tdɨ́tdɔ̌, kǎdʉ̀ ndɨ ɔtdɔ nídyì ndàbòlǒ, ndàdʉ̀ àtrinà wɔ̀ ndùmùndúmú-nyɨ̀kpɔ́ rɔ̌. 7 Kǎdʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Árà nyu’o nyɨ̀kpɔ́nʉ Sìlòamù tɨ́ kátɨna ùye ka kúyè ɨdha ɔ̀.» (Silòamù-tɨ̀ nɨ́: ìvì tɨ́ ka kívì alɛ.) Nɨ́ wɔ̀ ndùmùndúmú arà ɨdha ɔ̀, ndàdʉ̀ nyɨ̀kpɔ́na nú’o. Nɨ́, ányɨ̀rɔ̀ kà rɨ̌ ndàdǔ rɔ̀, kǎdʉ̀ ndɔ̀pɛ̀ ndàla ɨnga mběyi. 8 Nɨ́, yà atdíkpá abádhí aróko mànà alɛ mà, yà kàlǎ arɨ́ dhu ùnzǐ rɨ́ ìndrǔ-fɔ́ rɔ́ alɛ mànà, náapɛ̀ ’ɔ̀ngʉ̀ dhu tsʉ̀yá, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Tɨ́ obhó yà obvò arádɨ, ndàmbɛ dhu ùnzi dɔ̌ ìndrǔ-fɔ́ alɛ yà?» 9 Atdídhená alɛ náambɛ́nà àtɨ̀nà dɔ̌: «Ka nyʉ́ nɨ́ yà,» ngʉ̌kpà ràdʉ̀ àtɨ̀nà: «Tɨ̀tɔ̀! Ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ ka wɔ̀! Kà mà ɔ́fɔ̀ ɨ̀ nà alɛ nɨ́ wɔ̀.» Pbɛ́tʉ̀, wɔ̀ ndùmùndúmú náadʉ̀ dhu à’ù ndɨ̀tɨ́rɔ̀, ndàtɨ: «Ɨma nyʉ́ nɨ́ yà.» 10 Nɨ́ kɔ̀rɨ́ alɛ adʉ̀ dhu ìvu kà-tsʉ̌ ’àtɨ: «Olu, nyɨ̀kpɔ́nʉ nyʉ́ nʉ́ngbɛ ɨ̀ ɨ̀ngbǎ dhu bhěyi?» 11 Nɨ́ kǎdʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Yěsù tɨ́ kátɨna alɛ nɨ́ ndɨ ɔtdɔ nàbòlǒ, ndàtri nyɨ̀kpɔ́du rɔ̌, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà ma nɨ̌, ma ràra maru’o nyɨ̀kpɔ́du Sìlòamù ɔ̀. Nɨ́ ma màrà ányɨ̀, mu’o nyɨ̀kpɔ́du, madʉ̀ mɔpɛ̀ mala ɨnga dòtsí.» 12 Kɔ̀rɨ́ alɛ adʉ̀ dhu ìvu tdɨ́tdɔ̌ kà-tsʉ̌ ’àtɨ: «Wɔ̀ ndɨ alɛ rɨ̌’ɨ̀ ɨ̀ngbɔrɔ́?» Nɨ́ kǎdʉ̀ dhu àdu, ndàtɨ: «Ɨnzá ma mʉ̀nɨ.»

Pbàfàrìsáyó rɨ̌ dhu ɔ̀ngʉ̀ nyɨ̀kpɔ́na ʉ̀ngbɛ ndɨ̀ ndùmùndúmú-tsʉ̌ dhu

13 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, ka kadʉ̀ òwu wɔ̀rɨ́ alɛ nà, kowù ùvònà Pbàfàrìsáyó-ɔ̀nzɨ̌. 14 Obhó tɨ́, wɔ̀ Yěsù àbòlǒ ɔtdɔ, ndʉ̀ngbɛ ndùmùndúmú-nyɨ̀kpɔ́ nɨ̌ ɔ̀ná ɨdhɔ nɨ’ɨ̀ sàbatʉ̀-ɨdhɔ̀. 15 Nɨ́ ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, Pbàfàrìsáyó mà átɔ̀ níivú dhu wɔ̀rɨ́ alɛ-tsʉ̌ ’àtɨ: «Nyɨ̀kpɔ́nʉ nyʉ́ nʉ́ngbɛ-ndɨ̀ ɨ̀ngbǎ dhu bhěyi?» Nɨ́ kǎdʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Yěsù ìdyì ɔtdɔ ɔtsʉ́na-kpɔ̀ rɔ̌, ndàtri nyɨ̀kpɔ́du rɔ̌, madʉ̀ àrà nyɨ̀kpɔ́du nú’o ɨdha ɔ̀. Nɨ́, kòmbí ma mɨ́ ɨnga nálǎ àlǎ.» 16 Nɨ́ Pbàfàrìsáyó nzínzì ɔ̌ atdídhená alɛ náadʉ̀ àtɨ̀nà: «Wɔ̀rɨ́ dhu nɔ̀nzɨ̀ alɛ nɨ́rà nzá Kàgàwà bhà rɔ̀, ɨnzá kɨ̀fʉ sàbatʉ̀-ɨdhɔ̀ nɨ́dhunɨ̌.» Pbɛ́tʉ̀, ngʉ̌kpà-tsí náadʉ̀ àtɨ̀nà: «Nzɛ́rɛngatálɛ rǎdʉ̀ wɔ̀rɨ́ wɨwɨ̀-tɨdɔ̀ nɔ́nzɨ̀ ɨ̀ngbǎ dhu bhěyi?» Wɔ̀ dhu adʉ̀ abádhí-ɔ̌nga nábhʉ rʉ̀ndɔ̀ ndɨ̀ ʉ̀ndɔ tɨ́. 17 Nɨ́ Pbàfàrìsáyó adʉ̀ dhu ìvu tdɨ́tdɔ̌ wɔ̀ ɨ̀gʉ̌ Yěsù ɨ̀gʉ̌ ndùmùndúmú-tsʉ̌, ’àtɨ: «Olu ɨnyɨ nyʉ́, nyɨ nyátɨna ɨ̀ngbǎ tɨ́ wɔ̀ nyɨ̀kpɔ́nʉ nàbhʉ rʉ̀ngbɛ ɨ̀ alɛ nɨ̌?» Nɨ́ kǎdʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀ ndàtɨ. «Wɔ̀rɨ́ alɛ nɨ́ Kàgàwà bhà nabì.» 18 Pbɛ́tʉ̀, ɨ Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ núuvó ɨ̀ dòtsí ɨ̀nzɨ̌ à’ù dhu, wɔ̀rɨ́ alɛ rɨ́’ɨ̀ ndùmùndúmú, nɨ́ kà rɔ̀pɛ̀ wà ndàla nga kòmbí. Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, abádhí núunzi kà t’ábanà mà, kàtsánà mànà rìwǔ. 19 Nɨ́ abádhí ìwǔ ùvò rɔ̀, ɨ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ níivú dhu, ’àtɨ: «Tɨ́ yà ndùmùndúmú tɨ́rɔ̀ ka kʉgʉ dhu tɨ́ nyɨ̌ nyarátɨna idhùkʉ nyʉ́ yà? Olu kàdʉ̀ ndɔ̀pɛ̀ ndàla nga ɨ̀ngbǎ dhu bhěyi kòmbí?» 20 Nɨ́ wɔ̀ ndùmùndúmú t’ábanà mà, kàtsánà mànà náadʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀ ’àtɨ: «Mǎ nyʉ́, mǎ mʉ̀nɨ dhu nɨ́, yàrɨ́ nɨ́ idhùkà nyʉ́. Ndɨrɔ̀, mǎ mʉgʉ ka ndùmùndúmú tɨ́rɔ̀. 21 Pbɛ́tʉ̀, kàdʉ̀ ndɔ̀pɛ̀ ndàla nga ɨ̀ngbǎ dhu bhěyi màtɨ́ kòmbí dhu nɨ́ mǎ mʉ̀nɨ nzá. Ndɨrɔ̀, àdhɨ mà nábhʉ kà-nyɨ̀kpɔ́ rʉ̀ngbɛ ɨ̀ dhu mǎ mʉ̀nɨ nzá. Àbadhi nɨ́ ɨwà óvì alɛ. Nɨ́ nyìvǔ dhu kà-tsʉ̌, ndɨ́nɨ̌ kǎdʉ̀ tɨ́ rɔ̀ná dhu àwɛ ndɨ̀tɨ́rɔ̀.» 22 Kà t’ábanà mà, kàtsánà mànà náadù dhu wɔ̀ dhu bhěyi Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ tɔ̀, abádhí-ɔdɔ̀ nɔ́nzɨ ɨ̀ ɨ́ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Obhó tɨ́, ɨ Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ nɨ’ɨ̀ ɨwà ɨ̀ nɨ́rɨ̀ angyangyɨ ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ ongó tɨ́ Yěsù nàtɨ̀ Krɨ́stɔ̀ tɨ́ ɨ̀ngbàtɨ́ ɨ́lɨ ndɨ̀ alɛ mà nípfo, ’òdì unduta-dzà ɔ̌ rɔ̀, ɨ̀nzɨ̌ kadʉ̀ ɔ̀zʉ̀nà Mʉ̀yàhudì tɨ́ tdɨ́tdɔ̌. 23 Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, wɔ̀ ndùmùndúmú t’ábanà mà, kà-tsánà mànà náadʉ̀ àtɨ̀nà Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ nɨ̌: «Àbadhi nɨ́ ɨwà óvì alɛ, nɨ́ nyìvǔ dhu kà-tsʉ̌ nyʉ́.» 24 Nɨ́ ɔyɔ rɨ́ kìsě nɨ̌, Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ náanzi wɔ̀ ndùmùndúmú tɨ́ arúbhi ɨ̀’ɨ̀ rɔ̀ alɛ, ’àdʉ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ fɨ̌ndà ’àtɨ: «Ɔ́tsɔ pɛ́ dhu Kàgàwà-ɔ̀nzɨ̌, nyɨ ràrɨ̌ obhó dhu nyʉ́ nʉ́nɔ. Mǎ nyʉ́, mǎ mʉ́nɨ wà dhu wɔ̀rɨ́ alɛ ràrɨ̌ nzɛ́rɛngatálɛ.» 25 Nɨ́ wɔ̀rɨ́ alɛ adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Nzɛ́rɛngatálɛ mà tɨ́ kà rɨ̌’ɨ̀ dhu ma mʉ̀nɨ nzá. Pbɛ́tʉ̀, ʉ̀nɨ̌ tɨ́ ma mʉ̀nɨ atdí dhu nɨ́, ɨma nɨ’ɨ̀ ndùmùndúmú, nɨ́ kòmbí ma mɨ́ ɨnga nálǎ àlǎ.» 26 Nɨ́ abádhí adʉ̀ dhu ìvu wɔ̀rɨ́ alɛ-tsʉ̌ ’àtɨ: «Ádhu nyʉ́ wɔ̀rɨ́ alɛ nɔ́nzɨ̀ ɨndʉ̀? Kàbhʉ nyɨ̀kpɔ́nʉ rʉ̀ngbɛ ndɨ̀ ɨ̀ngbǎ dhu bhěyi?» 27 Nɨ́ kǎdʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Ma màwɛ wà wɔ̀ dhu fʉ̌kʉ̀, pbɛ́tʉ̀ nyɨ̌ nyàdʉ̀ nzá ma mʉ́nɔna dhu ɨ̀rɨ̀. Nɨ́ ádhu nyɨ̌ nyòzè mawɛ nyɨ̌rɨ̀ tdɨ́tdɔ̌? Nyɨ̌ nyòzè tɨ́ nzá wà nyǒngò átɔ̀ kàbhà ábhàlɨ̌ tɨ́?» 28 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ nʉ́ʉnɔ dhu wɔ̀rɨ́ alɛ nɨ̌ ’àtɨ: «Ɨnyɨ nyʉ́, nyɨ nɨ́ ndɨ kàbhà ábhàlɨ̌. Pbɛ́tʉ̀ mǎ, mǎ’ɨ nɨ́ Músà bhà ábhàlɨ̌. 29 Mǎ nyʉ́, mǎ mʉ́nɨ wà dhu Kàgàwà mà ratɛ̀ Músà nà. Pbɛ́tʉ̀, àdhà rɔ̀ màtɨ́ wɔ̀rɨ́ alɛ́ ɨ́rà dhu mǎ mʉ̀nɨ nzá.» 30 Nɨ́ wɔ̀ alɛ adʉ̀ àtɨ̀nà kɔ̌kɔ̀ Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ nɨ̌: «Hɔ̀kɔ̀! Kɔ̀nɨ̌ ɨdhɔ rɨ̌ ìndrǔ ʉ̀kɔ̌ nɨ̌ dhu nyʉ́ nɨ́ ndɨ wɔ̀, wɔ̀ nyɨ̌ nyátɨna ɨnzá nyɨ̌ rʉ̀nɨ àdhà rɔ̀ màtɨ́ kɨ̌rà dhu. Pbɛ́tʉ̀ nyɨ̀kpɔ́dǔ na kʉ̀ngbɛ wà! 31 Mǎ mʉ̀nɨ ɨwà dhu, Kàgàwà ràrɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ nzɛ́rɛngatálɛ tɔ́ ɨtsɔ̀ta nɨ́rɨ̀. Pbɛ́tʉ̀, ka rǎdʉ̀ pbɨ̀ndà ɨtsɔ̀ta nɨ́rɨ̀ alɛ nɨ́, pbɨ̀ndà Ʉyátá nɨ́fʉ̌ arɨ́, ndàdʉ̀ ndɨ̀ ndózè dhu ɔ̀nzɨ̀ alɛ. 32 Yà mʉ̀hàngʉ́ ɔ̀ rɔ̀ ndɨ̀ napɛ̀na rɔ̀, ka kapɛ̀na nzá dhu ɨ̀rɨ atdí alɛ mà rʉngbɛ yà àdhɨ tɨ́ ka kadhɨ̀ ndùmùndúmú tɨ́rɔ̀ alɛ-nyɨ̀kpɔ́. 33 Ɨ̀nzɨ̌ dhu ɨ́’ɨ̀ná gukyè Kàgàwà bhà rɔ̀ wɔ̀rɨ́ alɛ ɨ́rà dhu tɨ́, nɨ́ kàmbɛ̀nà nzɨ̌ atdí dhu mà nɔ́nzɨ.» 34 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ adʉ̀ dhu ìvu wɔ̀rɨ́ alɛ-tsʉ̌, ’àtɨ: «Ɨnyɨ nyʉ́, ɨnyɨ ka kadhɨ̀ ɔ̀dhɨ tɨ́ ngbùlǔnʉ nyʉ́ mànà pbʉ̀kʉ̀ nzɛ́rɛnga ɔ̌. Nɨ́ nyɨ tɨ́ ndɨ àdʉ̀ dhu ùdhe fǎkà?» Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, abádhí adʉ̀ kìpfo, ràhʉ unduta-ɨdzà ɔ̀ rɔ̀.

Ɨnzá Yěsù ná’ù alɛ nɨ́ ndùmùndúmú afína ɔ̀nǎ rɔ̀

35 Yěsù itdègu Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ nípfo wɔ̀rɨ́ alɛ iri unduta-ɨdzà ɔ̀ rɔ̀ dhu nɨ́rɨ, nɨ́ kǎrà ndɨ alɛ-tɨ’ɔ̀, ndàdʉ̀ ìtsi àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Ɨnyɨ nyʉ́, nyɨ nyá’ù tɨ́ wà Ìndrǔ t’ídhùnà?» 36 Nɨ́, kǎdʉ̀ dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌, ndàtɨ: «Màlimǒ, ádhɨ pbá alɛ ndɨ, ndɨ́nɨ̌ ma madʉ̀ tɨ́ à’ùnà?» 37 Nɨ́ Yěsù adù dhu kàtɔ̀, ndàtɨ: «Nyɨ nyàla wà ka! Ndɨrɔ̀ ka nɨ́ yà nyɨ̌ nyɔ́tɛ nà kòmbí alɛ.» 38 Nɨ́, wɔ̀ alɛ adʉ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ kpangba Yěsù tɔ̀, ndàtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, ɨwà ma mà’ù nyɨ.» Kǎdʉ̀ ndɔ̀kɔ̀ ɔtdyʉ̀na dɔ̌ Yěsù-ɔ̀nzɨ̌, ndɨ̀fʉ ka. 39 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà: «Ma mɨ́rà yà adzɨ ɔ̌, ndɨ́nɨ̌ ma mʉnɔ tɨ́ yà adzɨ ɔ̌ alɛ-ànyǎ. Ma mɨ́rà, ndɨ́nɨ̌ yà adzɨ ɔ̌ ndùmùndúmú nɔ́ɔpɛ́ tɨ́ ’àla nga, yà ɨnga àlǎ arɨ́ alɛ ràdʉ̀ ’ʉ̀gɛ̀rɛ̀ ’òngò ndùmùndúmú tɨ́.» 40 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ yà Yěsù mà ɨ̀’ɨ̀ mànà atdíkpá ngúfe Pbàfàrìsáyó náadʉ̀ dhu ìvu kà-tsʉ̌, ’àtɨ: «Mǎ nyʉ́ mà, mǎ nátɨ́ ndùmùndúmú átɔ̀?» 41 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Nyɨ̌ nyʉ́nɨ̌yana gukyè dhu nyɨ̌ ràrɨ̌ ndùmùndúmú, nɨ́ ka kàmbɛ̀nà nzɨ̌ àtɨna nyɨ̌ ràrɨ̌’ɨ̀ nzɛ́rɛnga nà. Pbɛ́tʉ̀ kòmbí nyɨ̌ nyarádʉ̀ àtɨ̀nà àlǎ nyɨ̌ rarɨ́ ɨnga àlǎ. Nɨ́ ka kʉ̀nɨ wà dhu, fʉ̀kʉ́ nzɛ́rɛnga ràrɨ̌’ɨ̀ otùna nyʉ́ ɔ̌.»

Ñwaè' Joân 10

Tàmà t’ʉ́ndatatálɛ tɔ́ mbólí

1 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà tdɨ́tdɔ̌ kɔ̌kɔ̀ Pbàfàrìsáyó nɨ̌: «Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀. Ɨ̀nzɨ̌ arótsù kàlɨ̀-lí, tàmà tɔ́ kàlɨ̀ ɔ̀ alɛ, pbɛ́tʉ̀ yà kàlɨ̀ dɔ̀nǎ arúpo ndɔ̀yɔ̀ ndɨ̀ kàlɨ̀ ɔ̀ alɛ nɨ́ ogbotálɛ, ndɨrɔ̀ ka nɨ́ ɔbɨ nɨ̌ arɨ́ dhu ʉ̀dhǎ ìndrǔ-fɔ́ rɔ̀ alɛ. 2 Pbɛ́tʉ̀, yà kàlɨ̀-lí arótsù alɛ nɨ́ ndɨ tàmà ʉ̀nda arɨ́ alɛ. 3 Kà tɔ̀ nga nɨ́ ndɨ kàlɨ̀-li’ɔ̀ ɔ̀dɔ arɨ́ alɛ rǎdʉ̀ kàlɨ̀-átʉ̀ ʉ̀ngbɛ kà ròtsù ɔ̀ná kàlɨ̀ ɔ̀, tàmà ràdʉ̀ kʉ̀nɨ tǔna rɔ̌ nɨ̌. Nɨ́, kà rǎdʉ̀ pbɨ̀ndà tàmà nyʉ́ núnzì ɔvɔ̀ya rɔ̌, ndàdʉ̀ ìpfonà rùvò kàlɨ̀ ɔ̀ rɔ̀. 4 Nɨ́ kɔ́rɔ́ ndɨ̀ ndìpfo pbɨ̀ndà tàmà, rùvò kàlɨ̀ ɔ̀ rɔ̀ dhu-dzidɔ̌, kà rǎdʉ̀ àdɨ ndàmbɛ àrà dɔ̌ angyi abádhí dɔ̀-tsírɔ́, abádhí ràdʉ̀ ’ɔ̀dhɔ̀ owùna ɔ̌, kà-tù ɨ̀ ʉ̀nɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 5 Tàmà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ òwu olo tɨ́ rɨ́’ɨ̀ alɛ-owù ɔ̌, pbɛ́tʉ̀ abádhí rǎdʉ̀ òtse òtse tɨ́ kà-tsʉ̌ rɔ̀, ɨnzá ɨ̀ ʉ̀nɨ kà-tù nɨ́dhunɨ̌.» 6 Yěsù ʉnɔ wɔ̀rɨ́ mbólí Pbàfàrìsáyó tɔ̀, pbɛ́tʉ̀ wɔ̀ kʉ̀nɔ̀ abádhí tɔ̀ dhu náadʉ̀ nzá abádhí-dɔ nálʉ.

Yěsù nɨ́ ídzì undataba

7 Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà tdɨ́tdɔ̌ abádhí nɨ̌: «Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀, ɨma nɨ́ ndɨ tàmà tɔ́ kàlɨ̀ tɔ́ tsǎtsʉ̀. 8 Kɔ́rɔ́ alɛ yà angyinǎ rɔ̀ íwǔ idù nɨ́’ɨ̀ ogbotálɛ, ndɨrɔ̀ ɔbɨ nɨ̌ arɨ́ dhu ʉ̀dhǎ ìndrǔ-fɔ́ rɔ̀ alɛ. Pbɛ́tʉ̀, tàmà ádʉ̀ nzá abádhí-tù nʉ́nɨ. 9 Nɨ́, ɨma nɨ́ ndɨ kàlɨ̀ tɔ́ tsǎtsʉ̀. Ndɨ alɛ náapɛ́ ìtsù ùdunǎ, nɨ́ rǎdʉ̀ ɔ̀gʉ̀ ɔ̀gʉ̀. Kà rǎdʉ̀ òtsù kàlɨ̀ ɔ̀, ndàdʉ̀ àhʉ kàlɨ̀ ɔ̀ rɔ̀. Ndɨrɔ̀ kà rǎdʉ̀ ɔ̀nyʉ̀ nábà àbà. 10 Ogbotálɛ náarɨ́rà dhu kɛ̀lɛ̌ ndɨ̀ nduwé tɨ́. Ndɨrɔ̀ kǎrɨ́ ɨ̀rà, ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndɔkyɛ tɨ́ dhu, ndàdʉ̀ dhu ɨ̀nza. Pbɛ́tʉ̀ ɨma nyʉ́, ma mɨ́rà ndɨ́nɨ̌ ìndrǔ abá tɨ́ ípìrɔ̌nga, ndɨrɔ̀ ndɨ́nɨ̌ abádhí abá tɨ́ ka abhɔ nyʉ́ ròsè. 11 Ɨma nɨ́ ídzì ʉndataba. Ídzì ʉndataba náarɨ́ pbɨ̀ndà ípìrɔ̌nga nádzǐ ɔvɛ tɔ̀ pbɨ̀ndà tàmà-okú dɔ̀ rɔ̀. 12 Tàmà ʉ̀nda arɨ́ ndɨ́nɨ̌ ka kubhò tɨ́ ndɨ̀ alɛ nɨ́ nzɨ̌ tàmà-àbadhi. Kǎpɛ́ nyàmǎsɔ̀ rɨ̌rà dhu nálǎ, nɨ́ kà rǎdʉ̀ ɔ̀kʉ tɨ́ ɔ̀kʉ, ndàdʉ̀ tàmà ʉ̀bhà vǐyà dɔ̌ rɔ̀. Nɨ́, nyàmǎsɔ̀ rǎdʉ̀ atdídhená tàmà nʉ́mbà ndàrà nà, ndàdʉ̀ ngʉ̌kpà-ɔ̌nga nɨ́fàlà. 13 Obhó tɨ́, fʉ̀rangà-okú dɔ̀ rɔ̀ rɨ́ kasʉ ɔ̀nzɨ alɛ, náafí àtdu tàmà rʉ̌vɛ dhu rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀. 14 Ɨma nɨ́ ndɨ ídzì ʉndataba. Ma mʉ́nɨ wà pbàkà tàmà, ndɨrɔ̀ pbàkà tàmà nʉ́nɨ wà ma. 15 Àdhàdhɨ̀ Àbadu nʉ́nɨ ma, madʉ̀ Àbadu nʉ́nɨ dhu bhěyi, ma mádzi wà pbàkà ípìrɔ̌nga ɔvɛ tɔ̀ pbàkà tàmà-okú dɔ̀ rɔ̀. 16 Ndɨrɔ̀, ma mɨ́’ɨ̀ ìnè ngʉ̌kpà pbàkà tàmà nà, kǎkà ɨ̀mbǎ rɨ́’ɨ̀ yàrɨ́ kàlɨ̀ ɔ̀. Nɨ́, ma màkǎ marà ɨ tsí nídì átɔ̀ madu kàlɨ̀ ɔ̀. Abádhí rǎdʉ̀ tǔdu ɨ̀rɨ̀ ɨ̀rɨ. Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, tàmà tɔ́ màhò rǎdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ atdí tɨ́, ʉ̀ndana rɨ́ alɛ ràdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ atdí tɨ́ átɔ̀. 17 Àbadu ózè ma, pbàkà ípìrɔ̌nga ma mádzi ɔvɛ tɔ̀, ndɨ́nɨ̌ madʉ̀ya tɨ́ àbànà tdɨ́tdɔ̌ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 18 Pbàkà ípìrɔ̌nga nódyì rɨ́ atdí alɛ mà rɨ̌’ɨ̀ mbǎ, pbɛ́tʉ̀, ma mɨ́ pbàkà ípìrɔ̌nga nádzǐ ma-tɨ́rɔ̀ ɔvɛ tɔ̀. Ma mɨ́’ɨ̀ ìnè ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nà madzi pbàkà ípìrɔ̌nga ɔvɛ tɔ̀, ndɨrɔ̀ ma mɨ́’ɨ̀ ìnè ɔbi nà mabà ndɨ ípìrɔ̌nga tdɨ́tdɔ̌. Wɔ̀rɨ́ nɨ́ ndɨ Àbadu nʉ́yǎ idù dhu.» 19 Nɨ́ wɔ̀ Yěsù ʉ̀nɔ̀ ɔtɛ-okú dɔ̀ rɔ̀, Pbàyàhúdí-ɔ̌nga náadʉ̀ ndʉ̀ndɔ̀ ʉ̀ndɔ tɨ́ tdɨ́tdɔ̌. 20 Abádhí nzínzì ɔ̌, ábhɔ̌ alɛ nyʉ́ náambɛ́nà àtɨ̀nà dɔ̌: «Ìnè pfɔ̀mvɔ rɨ̌’ɨ̀ yàrɨ́ alɛ ɔ̀. Àrǐ rɨ̌’ɨ̀ kà dɔ̌. Nɨ́ ádhu nyɨ̌ nyɨ́ kà-tsʉ̌ dhu ɨ̀rɨ nɨ̌?» 21 Pbɛ́tʉ̀ ngʉ̌kpà-tsí ambɛ́nà àtɨ̀nà dɔ̌: «Ɨ̀nzɨ̌ pfɔ̀mvɔ rɨ̌’ɨ̀ ɔ̀nà alɛ rǎdʉ̀ ɔ̀tɛ wɔ̀ dhu bhěyi. Pfɔ̀mvɔ tɨ́ àdʉ̀ ndùmùndúmú-nyɨ̀kpɔ́ ʉ̀ngbɛ ʉ̀ngbɛ̌?»

Ìndrǔ rɨ̌ Yěsù àpà ’ùbvǔ odu nɨ̌ dhu

22 Yèrùsalɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌, Pbàyàhúdí náambɛ́nà yà Kàgàwà bhà ɨdza ka kitsu tdɨ́tdɔ̌ dhu nɨ́rɛ̀ ka kongónà nɨ̌ mʉ̀hɛndʉ̀ nɔ́nzɨ̀ dɔ̌. Ndɨ kàsʉmɨ̀ nɨ’ɨ̀ ádrʉ̀ngbǎ gìrì tɔ́ kàsʉmɨ̀. 23 Nɨ́ ndɨ ɨdhɔ̀ ɔ̌, Yěsù ambɛ́nà ùbhi dɔ̌ Kàgàwà bhà ɨdza-lí, «Sɔ̀lɔ̀mɔnɨ̀ bhà mbàrazà» tɨ́ kátɨna mbàrazà-tsìnǎ. 24 Nɨ́ ngúfe Pbàyàhúdí andu ɨ̀, ’àkpɔ̀rɔ̀ kà-ngbɔ̀, ’àdʉ̀ dhu ìvu kà-tsʉ̌, ’àtɨ: «Nyɨ nyʉ́, nyɨ nyabhʉ̀ya afíka ràgʉ̀rʉ̀ ndɨ̀ ràrà àhʉ ìfe ɨdhɔ tɨ́? Nyɨ nyapɛ́ ɨ̀’ɨ̀ Krɨ́stɔ̀ nyʉ́ tɨ́, nɨ́ ɔ́vɔ pɛ́ ndɨ dhu kpangba fǎkà.» 25 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Ma mɔ́vɔ̀ wà wɔ̀ dhu fʉ̌kʉ̀, pbɛ́tʉ̀ nyɨ̌ nyá’ù nzá ndɨ dhu. Yà Àba Kàgàwà-ɔvɔ̀ rɔ̌ ma márɔ́nzɨna wɨwɨ̀, náarɨ́ ndɨ àdhɨ-pbá alɛ màtɨ́ ma mɨ́’ɨ̀ dhu nɨ́tɛ̀. 26 Pbɛ́tʉ̀, nyɨ̌ nyárɨ́ nzɨ̌ ndɨ dhu ná’u, ɨ̀nzɨ̌ nárɨ́ nyɨ̌ pbàkà tàmà nzínzì ɔ̌ tàmà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 27 Pbàkà tàmà náarɨ́ tǔdu ɨ̀rɨ ɨ̀rɨ. Ma mʉ́nɨ wà abádhí, ndɨrɔ̀ abádhí náarádʉ̀ owùdu nʉ́ngʉ. 28 Ndɨrɔ̀, ma mɨ́ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábhʉ̌ owùdu nʉ́ngʉ alɛ tɔ̀. Nɨ́ abádhí núuwíya nzɨ̌ akɛkpá màtɨ́ afíya ɔ̀nǎ rɔ̀. Ndɨrɔ̀, atdí alɛ mà nʉ́ʉdháya nzɨ̌ abádhí fudú rɔ̀. 29 Àba Kàgàwà yà abádhí nibho fudú, nɨ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ ròsè kɔ́rɔ́ alɛ dɔ̀nǎ. Ndɨrɔ̀, atdí alɛ mà rɨ̌’ɨ̀ ɨ̀mbǎ ɔbɨ nà ndɨ̀dhǎ atdí dhu mà Àbadu-fɔ́ rɔ̀. 30 Ɨma, Àbadu Kàgàwà mànà, mǎ’ɨ nɨ́ atdí alɛ nyʉ́.» 31 Nɨ́, Pbàyàhúdí náadʉ̀ odu ʉ̀wa tdɨ́tdɔ̌, ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ ubvú tɨ́ Yěsù nɨ̌. 32 Pbɛ́tʉ̀, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Ma mábhʉ nyɨ̌ nyǎla ábhɔ̌ ídzì dhu nyʉ́ yà Àba Kàgàwà íbhò idù ɔbɨ nɨ̌. Nɨ́, ádhu ndɨ kɔ̌kɔ̀ ɨ dhu nzínzì ɔ̌, nyɨ̌ nyɨ́ mapà nyǔbvǔ ma odu nɨ̌ okúna dɔ̀ rɔ̀?» 33 Nɨ́ Pbàyàhúdí adʉ̀ dhu àdu Yěsù tɔ̀, ’àtɨ: «Ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ ídzì dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nga ndɨ mǎ mɨ́ mǎpà mǔbvǔ nyɨ nɨ̌. Pbɛ́tʉ̀, mǎ mòzè mǔbvǔ nyɨ okúna dɔ̀ rɔ̀ dhu nɨ́, nyɨ nyʉ̀nɔ̀ dhu nzɛ́rɛ nyʉ́ Kàgàwà nɨ̌ dhu. Ɨnyɨ nɨ́ ìndrǔ-tsí dhu, nɨ́ nyɨ nyádʉ̀ àtɨ̀nà ɨ̀ngbǎ dhu bhěyi, nyɨ ràrɨ̌ Kàgàwà!» 34 Yěsù adʉ̀ dhu àdu tdɨ́tdɔ̌ abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Fʉ̀kʉ́ Ʉyátá ɔ̀ ka kándǐ tɨ́ nzá dhu, katɨ: ‹Ɨma Kàgàwà, ma mátɨ nyɨ̌ nɨ̌, nyɨ̌ ràrɨ̌ mʉ̌ngʉ̌-nzo?› 35 Àlɛ̌ kʉ́nɨ wà dhu atdí alɛ mà ràrɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ Kàgàwà bhà Andítá-tɨ̀ nʉ́gɛrɛ. Kàgàwà átɨ̀ pbɨ̀ndà ɔtɛ ka kʉ̀nɔ̀ fɨ̌yɔ̀ alɛ-ɔvɔ̀ mʉ̌ngʉ̌-nzo tɨ́. 36 Nɨ́, Àba Kàgàwà ɔ́pɨ̀ ndɨ ɨma, ndìvì ma yà adzɨ ɔ̌. Nɨ́, yà ma mátɨna, ɨma ràrɨ̌ kà t’Ídhùnà rɔ̀, nyɨ̌ nyádʉ̀ àtɨ̀nà ɨ̀ngbǎ dhu bhěyi ma rʉ̀nɔ̀ dhu nzɛ́rɛ nyʉ́ kà nɨ̌? 37 Dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ɨ̀nzɨ̌ ma márɨ́ Àbadu bhà kasʉ ɔ̀nzɨ dhu tɨ́, nɨ́ dhu àkǎ nzá nyǎ’ù ma. 38 Pbɛ́tʉ̀, dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ɔ̀nzɨ ma márɨ́ kàbhà kasʉ ɔ̀nzɨ dhu tɨ́, nɨ́ ɨnzá màtɨ́ nyɨ̌ nyà’ù ɨma nyʉ́ rɔ̀, dhu àkǎ nyǎ’ù yà ma márɔ́nzɨna kasʉ. Ma mʉ̀nɔ̀ wà dhu, ndɨ́nɨ̌ ndɨ dhu alʉ́ tɨ́ dʉ̀kʉ, nyǎdʉ̀ dhu ʉ̀nɨ mběyi nyʉ́ Àbadu ràrɨ̌’ɨ̀ nyʉdutsì, ndɨrɔ̀ ma ràrɨ̌’ɨ̀ kà-nyʉtsì.» 39 Nɨ́, Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ náadʉ̀ dhu ɔ̀nzɨ̀ tdɨ́tdɔ̌ ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ alʉ́ tɨ́ Yěsù ’òsò. Pbɛ́tʉ̀, Yěsù adʉ̀ ndàwɨlɨ abádhí-fɔ́ rɔ̀, ndàrà. 40 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ ndàdu, ndàrà tdɨ́tdɔ̌ Yɔ̀rɔ̀danɨ̀ tɔ́ ɨdha-akpà-adzè, yà Yùwanɨ̀ úbhì bàtizò ùbho rɔ̌ angyinǎ rɔ̀ ìndrǔ tɔ̀ ɨ, ndòngò àdɨ ányɨ̀. 41 Nɨ́ ányɨ̀, ábhɔ̌ alɛ nyʉ́ nóowúnà ìwu rɔ̌ kà ɨ, ’àdʉ̀ òwu àtɨ̀nà rɔ̌ nzínzìya ɔ̌: «Obhó tɨ́, Yùwanɨ̀ nɔ́nzɨ̀ nzá atdí wɨwɨ̀ mà. Pbɛ́tʉ̀, yàrɨ́ alɛ dɔ̌ kǎrà àwɛnà rɔ̌ kɔ́rɔ́ dhu nɨ́’ɨ̀ obhó dhu nyʉ́.» 42 Nɨ́ ábhɔ̌ alɛ nyʉ́ náadʉ̀ Yěsù à’ù ányɨ̀.

Ñwaè' Joân 11

Làzarʉ̀ bhà ɔvɛ

1 Làzarʉ̀ tɨ́ kátɨna atdí alɛ nɨ́ɨ’ɨ̀ andɨ̀ nà. Ndɨ alɛ nóongónà àdɨ Bɛ̀tànɨyà tɨ́ kátɨna pbanga ɔ̌. Ndɨrɔ̀, Bɛ̀tànɨyà nɨ’ɨ̀ Màrɨyà mà, awɛ̀nà Màrɨtà mànà, mà tɔ́ pbanga. 2 Ndɨ Màrɨyà nɨ́ ndɨ, yà Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù-pfɔ̀ dɔ̌ adʉ̀ àrà ndrùù rɔ́ngʉ akyɛ nɔ́dhɔ̀, ndàdʉ̀ kà-pfɔ̀-ngbɔ̀ núndo dɔ̀na-ká nɨ̌. Ndɨrɔ̀, ka nɨ’ɨ̀ ndɨ wɔ̀ andɨ nà ɨ’ɨ̀ Làzarʉ̀ t’áwɛ̀nà. 3 Nɨ́, Làzarʉ̀ t’áwɛ́na náavì ìndrǔ ràrà dhu ɔ̀vɔ̀ Yěsù tɔ̀, ndàtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, kànɨ̌ yà atdídɔ̌ nyɨ nyózè alɛ, Làzarʉ̀ rɨ̌’ɨ̀ andɨ nà.» 4 Nɨ́ wɔ̀ dhu ndɨ̀ ndɨ̀rɨ̀ rɔ̀, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà wɔ̀ alɛ nɨ̌: «Wɔ̀ Làzarʉ̀ rǎndɨ nɨ̌ andɨ rɨ̌ nzɨ̌ kàbhʉ̌ rɔ̀vɛ̀ dòtsí. Pbɛ́tʉ̀, ndɨ andɨ àlʉ̌ ka ndɨ́nɨ̌ Kàgàwà bhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nɨtɛ̀ tɨ́, ndàdʉ̀ kà t’Ídhùnà bhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nɨ́tɛ̀ átɔ̀.» 5 Yěsù azè Màrɨtà mà, awɛ̀nà Màrɨyà mànà, ndàdʉ̀ Làzarʉ̀ nózè átɔ̀. 6 Nɨ́, Làzarʉ̀ rǎndɨ dhu ndɨ̀ ndɨ̀rɨ̀ rɔ̀, Yěsù adʉ̀ ɔ́yɔ̌ ɨdhɔ nyʉ́ nɔ́nzɨ̀, yà ndɨ andɨ tɔ́ màkʉ̌rʉ̀ ótù ndɨ̀ ɔ̀ná ngari ɔ̀. 7 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, kǎdʉ̀ àtɨ̀nà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Kàdu àlɛ̌ Yùdɛyà tɔ́ pbìrì ɔ̀.» 8 Nɨ́, ábhàlɨ̌ adʉ̀ dhu ìvu kà-tsʉ̌ ’àtɨ: «Hɔ̀kɔ̀ Màlimò! Kòmbí tɨ́ nɨ́ Pbàyàhúdí nápà ’ùbvǔ nyɨ odu nɨ̌. Nɨ́ nyɨ nyòzè tɨ́ nyadu nyɨ ányɨ̀ tdɨ́tdɔ̌?» 9 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu ìvu abádhí-tsʉ̌, ndàtɨ: «Adyíbhengá nga ɔ̌, adyifɔ̀-sɨsɨ̀ náatɨ́ obhó ongo ɨ̀’ɨ̀ atdí kumì dɔ̀ná ɔ́yɔ̌ nà? Nɨ́ ìndrǔ apɛ́ àmbɛ ùbhi dɔ̌ adyíbhengá, nɨ́ ndɨ alɛ rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ ndàgɨlɨ ndɨ̀tsɨ̀, yà adzɨ dɔ̌ awáwʉ̀ nálǎ ndɨ̀ ndɨ́ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 10 Pbɛ́tʉ̀, kǎpɛ́ àmbɛ ùbhi dɔ̌ kúbhingá, nɨ́ kà rǎdʉ̀ àrà ndàgɨlɨ rɔ̌ ndɨ̀tsɨ̀, ɨ̀nzɨ̌ ndɨ̀ ndɨ́ ɨnga nálǎ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.» 11 Wɔ̀ dhu ndɨ̀ ndʉ̀nɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Àlɛ̌ t’ɔ́dhɨ̀nà Làzarʉ̀ nɔ́dhɔ̀ ɔ̀dhɔ̀ tɨ́. Pbɛ́tʉ̀, ma márà ndɨ́nɨ̌ ma mitsi tɨ́ kɨ̀nga ɨdhɔ ɔ̀ rɔ̀.» 12 Nɨ́, Yěsù bhà ábhàlɨ̌ adʉ̀ dhu àdu ’àtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, kǎpɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ɔ̀dhɔ̀ tɨ́ ɔ̀dhɔ̀ dhu tɨ́, nɨ́ kà rɔ̌gʉ̀ ɔ̀gʉ̀.» 13 Obhó tɨ́, Yěsù azè ndʉ̀nɔ̀ dhu nɨ’ɨ̀, ɨwà Làzarʉ̀ rɔ̀vɛ̀. Pbɛ́tʉ̀, kàbhà ábhàlɨ̌ adʉ̀ dhu ɨ̀rɛ̀ ɨdhɔ nyʉ́ dɔ̌ kà ràrɔ̌tɛ. 14 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ kpangba abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Làzarʉ̀ ɔ̀vɛ̀ wà. 15 Ndɨrɔ̀, ɨdhɛ̀du nɨ̀ka okúkʉ dɔ̀ rɔ̀ dhu nɨ́, ɨ̀mbǎ ma mɨ̀’ɨ̀ ányɨ̀ dhu. Nɨ́, wɔ̀ ndɨ dhu ɔ̀nzɨ̀ ndɨ̀, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyadʉ̀ tɨ́ ma à’ù. Nɨ́, kòwu pɛ́ ndɨ Làzarʉ̀ ɔ̀vɛ̀ ɨ.» 16 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Yěsù bhà ábhàlɨ̌ nzínzì ɔ̌ atdí alɛ, Tʉ̀masɨ̀ tɨ́ kátɨna, yà ka kongónà àdʉ̀ ànzìnà átɔ̀ Dìdimò tɨ́, náadʉ̀ àtɨ̀nà ngʉ̌kpà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Kòwu átɔ̀ ányɨ̀, ndɨ́nɨ̌ àlɛ̌ kʉvɛ̀ tɨ́ atdíkpá Màlimò mànà.» Yěsù nɨ́ ìndrǔ àbhʉ rádʉ̀ rɨ̀ngbɛ̀ ndɨ̀, ndɨrɔ̀ ípìrɔ̌nga àbhʉ rádʉ̀ ìndrǔ tɔ̀ alɛ dhu 17 Yěsù itdègu àrà àhʉ Bɛ̀tànɨyà, nɨ́ kǎtù Làzarʉ̀ ɨwà ka kɔ́tdʉ̀ ka rɔ́ ɨdhɔ àhʉ ɨ̀fɔ rɔ́. 18 Ndɨ Bɛ̀tànɨyà tɔ́ pbanga nɨ́ɨ’ɨ̀ mbɛ̀mbɛ̀ ɨ̀bhʉ kìlòmɛ̌tɛ̀rɛ̀ tɨ́ Yèrùsàlɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ rɔ̌ rɔ̀. 19 Nɨ́, Pbàyàhúdí nzínzì ɔ̌ ábhɔ̌ alɛ nyʉ́ níiwú Màrɨtà mà Màrɨyà mànà-tɨ’ɔ̀, ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ opé tɨ́ abádhí-afí adɔ̀yà Làzarʉ̀ bhà ɔvɛ-okú dɔ̀ rɔ̀. 20 Nɨ́, Màrɨtà níitdègu Yěsù rɨ̌rà dhu ɨ̀rɨ, nɨ́ kǎdʉ̀ ndɨ̀và, ndàrà kàkɔ otu ɔ̀ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, Màrɨyà adʉ̀ àdɨ ɨdza. 21 Nɨ́, Màrɨtà itsi àtɨ̀nà Yěsù nɨ̌: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, nyɨ nyɨ́’ɨ̀yana gukyè ɨrɔ́, nɨ́ adɔ̀du ɔ́vɛ̀yana nzɨ̌. 22 Pbɛ́tʉ̀, ma mʉ̀nɨ wà dhu, kòmbí màtɨ́ Kàgàwà ràrɨ̌ fɔná nyɨ nyónzina kɔ́rɔ́ dhu nábhʉ̌ àbhʉ̌ ɨndʉ̀.» 23 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà Màrɨtà nɨ̌: «Adɔ̀nʉ rɨ̌ ndɨ̀ngbɛ̀ ɨ̀ngbɛ̀ ibhu ɔ̀ rɔ̀.» 24 Nɨ́, Màrɨtà adʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Ma mʉ̀nɨ wà dhu, yà adzɨ ɔ̌ dhu-tsʉ̀ rɨ̌ ndɔ̀dɨ̀ nɨ́nganɨ́, yà ʉ̀vʉ̌vɛ̀ alɛ kɔ́rɔ́ rɨ̌ ’ʉ̀ngbɛ̌ rɔ̀, àbadhi rɨngbɛ̀ya ndɨ̀ ɨ̀ngbɛ̀ átɔ̀.» 25 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Ɨma nɨ́ ndɨ ìndrǔ àbhʉ rádʉ̀ rɨ̀ngbɛ̀ ndɨ̀, ndàdʉ̀ ípìrɔ̌nga nábhʉ ìndrǔ tɔ̀ alɛ. Nɨ́, ɔ̀vɛ̀ tɨ́ màtɨ́ ɨma ná’ù alɛ náapɛ́ ɔ̀vɛ̀, nɨ́ rǎdʉ̀ ípìrɔ̌nga nábà àbà. 26 Ndɨrɔ̀, ìnè rɨ́’ɨ̀ pbɨ̀ndà ípìrɔ̌nga nà, ndàdʉ̀ ma’ù alɛ, nɨ́ rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ ɔ̀vɛ̀ akɛkpá màtɨ́. Nyɨ nyà’ù tɨ́ wà yà ma mʉ̀nɔ̀ dhu?» 27 Nɨ́, Màrɨtà adʉ̀ dhu àdu Yěsù tɔ̀, ndàtɨ: «Ɨwà ma mà’ù ndɨ dhu Ádrʉ̀ngbǎlɛ́. Ma mà’ù wà dhu ɨnyɨ ràrɨ̌ ndɨ Krɨ́stɔ̀, Kàgàwà t’ídhùnà, yà yàrɨ́ adzɨ ɔ̌ rɨ́rà dhu tɨ́ ka katɨ alɛ.»

Yěsù rɨ̌ Làzarʉ̀ ɔ̀dzɨ dhu

28 Wɔ̀ dhu bhěyi ndɨ̀ ndàdu dhu Yěsù tɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Màrɨtà náadʉ̀ àrà awɛ̀nà Màrɨyà nánzì. Nɨ́, ɨdza ndɨ̀ ndòtsù Màrɨyà ɨ rɔ̀, Màrɨtà náadʉ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ kàtɔ̀ bhɛ̀lʉ ɔ̌, ndàtɨ: «Màlimò ɨ̀rà wà. Nɨ́ kà rɨ̌ nyanzi.» 29 Nɨ́ wɔ̀ Màrɨtà ʉ̀nɔ̀ dhu ndɨ̀ ndɨ̀rɨ̀ rɔ̀, Màrɨyà adʉ̀ àhʉ àrǐ nyʉ́ tɨ́, ndàrà Yěsù rɨ̌’ɨ̀ ɨ. 30 Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Yěsù ɨ’ɨ̀ ɨnzá ndɨ̀ ndàpɛ̀ ìtsù pbanga ɔ̀ rɔ́. Pbɛ́tʉ̀, kǎdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ àdɨ̀ ndɨ̀ ndàdɨ̀ yà Màrɨtà mànà ɨ̀ òtùnà ɨ̀ ɔ̀ná ngari ɔ̌ rɔ́. 31 Pbàyàhúdí nɨ́ɨ’ɨ̀ atdíkpá Màrɨyà mànà ɨdzá, ’àdʉ̀ àmbɛ kà-afí nópè dɔ̌. Nɨ́, Màrɨyà ɨ̀và ndɨ̀, ndàhʉ àrǐ nyʉ́ tɨ́ dhu ɨ̀ àla rɔ̀, abádhí adʉ̀ ’ɨ̀và átɔ̀, ’òwù kǒwù ɔ̌. Abádhí atɨ ka yà Làzarʉ̀ ka kɔ́tdʉ̀ ɨ rárà, ndàrà ɔ̀dzɨ ányɨ̀rɔ̀ dhu tɨ́. 32 Nɨ́, yà Yěsù rɨ̌’ɨ̀ rɔ́ ndɨ̀ ndàrà àhʉ rɔ̀, Màrɨyà níitdègu Yěsù àlǎ, nɨ́ kǎdʉ̀ ndìbvu obvò kà-pfɔ̀ rɔ̌, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, nyɨ nyɨ́’ɨ̀yana gukyè ɨrɔ́, nɨ́ adɔ̀du ɔ́vɛ̀yana nzɨ̌.» 33 Nɨ́ Màrɨyà mà, yà owùna ɔ̌ ìwǔ Pbàyàhúdí mànà rɔ̌dzɨ dhu ndɨ̀ ndàla rɔ̀, ɨzʉ nʉ́ʉka Yěsù atdídɔ̌, afína ràmbɛ ɨnga ɨ̀rɛ̀ dɔ̌. 34 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Yěsù adʉ̀ dhu ìvu abádhí-tsʉ̌, ndàtɨ: «Nyɨ̌ nyɔ́tdʉ̀ ka ɨ̀ngbɔrɔ́?» Nɨ́ abádhí adʉ̀ dhu àdu kà tɔ̀ ’àtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, ɨ́rà ndɨ́nɨ̌ nyɨ nyala tɨ́ ányɨ̀rɔ̌ nga.» 35 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Yěsù adʉ̀ ɔ̀dzɨ. 36 Nɨ́, Pbàyàhúdí adʉ̀ òko ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Ìgyò! Nyàndà pɛ́ kǒzè Làzarʉ̀ tɨ́ dhu!» 37 Pbɛ́tʉ̀, abádhí nzínzì ɔ̌ atdídhená alɛ náadʉ̀ àtɨ̀nà: «Hɔ̀kɔ̀! Wɔ̀ alɛ nyʉ́ nɨ́ ndɨ ndùmùndúmú-nyɨ̀kpɔ́ nábhʉ rʉ̀ngbɛ ndɨ̀. Nɨ́ kǎbhʉ̀yana tɨ́ obhó Làzarʉ̀ ɨ̀nzɨ̌ rɔ̀vɛ̀?»

Yěsù rɨ̌ Làzarʉ̀ nábhʉ̌ rɨ̀ngbɛ̀ ndɨ̀ ɔvɛ-bvʉ̀ rɔ̀ dhu

38 Kɔ̌kɔ̀ Pbàyàhúdí rʉ̌nɔna dhu ndɨ̀ ndɨ̀rɨ̀ rɔ̀, ɨzʉ náadʉ̀ Yěsù ʉ̀ka atdídɔ̌ nyʉ́. Nɨ́, abádhí adʉ̀ òwu Làzarʉ̀ ka kɔ́tdʉ̀ ɨ. Ka katdʉ̀ ka ɔ̀nà ibhu nɨ’ɨ̀ bhalabhala ɔ̀ ka kógyè, kadʉ̀ lina’ɔ̀ nápbi odu-ɨ́yà-ba nɨ̌ ibhu. 39 Nɨ́, ányɨ̀ ɨ̀ òwù ùvò rɔ̀, Yěsù atɨ yà tɨná ɨ̀’ɨ̀ alɛ nɨ̌: «Nyɔ̀gɛrɛ wɔ̀ odu ibhu-lí rɔ̀.» Nɨ́ Làzarʉ̀-bvʉ̀ t’áwɛ̀nà Màrɨtà náadʉ̀ Yěsù ɨ̀sɔ, ndàtɨ: «Ìnzě Ádrʉ̀ngbǎlɛ́! Wɔ̀ abvo nɔ́pɛ̀ wà ndɔ̀ngʉ̀ atdídɔ̌. Kɔ̀nzɨ̀ wà ɨ̀fɔ ɨdhɔ nyʉ́ ibhu ɔ̀.» 40 Pbɛ́tʉ̀, Yěsù adʉ̀ dhu àdu Màrɨtà tɔ̀, ndàtɨ: «Ma màtɨnà tɨ́ obhó nyɨ nɨ̌, nyɨ rapɛ́ ɨma ná’u, nɨ́ nyɨ ràrɨ̌ àdʉ̀ Kàgàwà bhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀ nála?» 41 Nɨ́, ka kadʉ̀ odu nɔ́gɛ̀rɛ̀ ibhu-lí rɔ̀. Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ nyɨ̀kpɔ́na náva ndàndà ɔrʉ̀ nga, ndàdʉ̀ ndɨ̀tsɔ̀, ndàtɨ: «Àba Kàgàwǎ, ma màbhʉ ɔ̀tsɔ̀ ɨndʉ̀, tsʉ̀dú dhu nyɨ nyɨ̀rɨ̀ nɨ́dhunɨ̌. 42 Obhó tɨ́, ma mʉ̀nɨ wà dhu ɨ̀rɨ nyɨ raróngo tsʉ̀dú dhu ɨ̀rɨ̀ bìlǐnganà. Pbɛ́tʉ̀, ma mɨ̀tsɔ̀ ma wɔ̀ dhu bhěyi dhu nɨ́, ndɨ́nɨ̌ kǎkà ngbɔ̌du nàkpɔ̀rɔ̀ ɨrɔ́ alɛ náa’u tɨ́ dhu ɨnyɨ ràrɨ̌ ndɨ nyɨ nyívì ma.» 43 Wɔ̀ dhu ndɨ̀ ndòrì dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ Làzarʉ̀ nánzì ɔrʉ́ tǔna nyʉ́ nà, ndàtɨ: «Làzarʉ̌, áhʉ̌ wɔ̀rɨ́ ibhu ɔ̀ rɔ̀.» 44 Nɨ́, Làzarʉ̀ adʉ̀ àhʉ ibhu ɔ̀ rɔ̀, ɔtsʉ́na mà, pfɔ̌na mànà ka kʉ̀ndɨ̀lɨ̌ abvo ʉ̀tdʉ̌ ka karɨ́ ɔ̀ná mbɛrʉ̀ nɨ̌, kadʉ̀ nyɨ̀na níso mbɛ̌rɛ̀sɛ nɨ̌ rɔ́rɔ̀. Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà ihé-yà nɨ̌: «Nyʉ̀nga Làzarʉ̀, nyǎdʉ̀ ʉ̀bhànà ràrà ɨbha.»

Yěsù ɔ̀nɛ ka kɨ́ ndɨ́nɨ̌ ka koho tɨ́ dhu

45 Yà Màrɨyà mǎrábvʉ̀ ìwǔnà, ’àdʉ̀ Yěsù ɔ̀nzɨ̀ Làzarʉ̀ rɔ̌ dhu àla Pbàyàhúdí nzínzì ɔ̌, ábhɔ̌ alɛ nyʉ́ náadʉ̀ Yěsù à’ù. 46 Pbɛ́tʉ̀, abádhí nzínzì ɔ̌ atdídhená alɛ náadʉ̀ òwu Pbàfàrìsáyó-tɨ’ɔ̀, ’àdʉ̀ yà Yěsù ɔ̀nzɨ̀ dhu àwɛ abádhí tɔ̀. 47 Nɨ́, ndɨ dhu ɨ̀ ɨ̀rɨ̀ rɔ̀, pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ mà, Pbàfàrìsáyó mànà, náadʉ̀ yà Pbàyàhúdí-bvʉ̌ ádrɔ̀drɔ̌ anya nɨ́tdɨ̀ arɨ́ alɛ-tsʉ̀ núndu. Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ abádhí náadʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’ɔ̀ngʉ̀ dhu tsʉ̀yá nzínzìya ɔ̌, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Wɔ̀rɨ́ alɛ rǎrà ábhɔ̌ wɨwɨ̀ nyʉ́ nɔ́nzɨ̀ rɔ̌. Nɨ́ ádhu ndɨ àkǎ àkǎ àlɛ̌ rɔ̀nzɨ̀? 48 Àlɛ̌ kapɛ́ kʉ̀bha ràmbɛ ndɨ dhu ɔ̀nzɨ̀ dɔ̌, nɨ́ kɔ́rɔ́ alɛ rɨ̌ kà’u. Ndɨrɔ̀ Pbàrɔ́má tɔ́ pbìrì ɔ̌ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ náadʉ̀ya ìwu, ’ùgolo àlɛ̌ tɔ́ Sɔmǎ-dzà, ’àdʉ̀ àlɛ̌ tɔ́ pbìrì nɨ́nza.» 49 Kɔ̌kɔ̀ ɨ Pbàyàhúdí-bvʉ̌ ádrɔ̀drɔ̌ anya nɨ́tdɨ̀ arɨ́ alɛ nzínzì ɔ̌, atdí alɛ-ɔvɔ̀ nɨ’ɨ̀ Kàyafà. Nɨ́ ndɨ atɔ ɔ̌, ka nɨ’ɨ̀ ndɨ pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ kamà. Nɨ́, kǎtɨ ɔdhɨ́na nɨ̌: «Nyɨ̌ nyʉ́ nyɨ̌ nyʉ̀nɨ nzá atdí dhu mà wɔ̀ dhu ɔ̀. 50 Nyɨ̌ nyʉ̀nɨ tɨ́ obhó dhu, dhu ràkǎnà atdí alɛ kɛ̀lɛ̌ rɔ̀vɛ̀ kɔ́rɔ́ alɛ tɔ́ ngari ɔ̌, ɨ̀nzɨ̌ àlɛ̌ tɔ́ pbìrì ɔ̌ kɔ́rɔ́ alɛ-tsè náadʉ̀ tɨ́ ndɔ̀tdɨ̀?» 51 Kʉ̌nɔ nzá wɔ̀rɨ́ dhu dɔ̀na nyʉ́ ɔ̀ rɔ̀ àhʉ rɔ́rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, wɔ̀ ndɨ atɔ ɔ̌ ndɨ̀ ndɨ’ɨ̀ ndɨ pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ kamà tɨ́ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, kǎvɔ̀ dhu angyangyɨ, Kàgàwà bhà Nabì bhěyi, ndàtɨ: Yěsù ràkǎ ndɔ̀vɛ̀ Pbàyàhúdí tɔ́ ngari ɔ̌. 52 Ndɨrɔ̀, kǎtɨ átɔ̀ kà ràrɨ̌ nzɨ̌ ɔ̀vɛ̀ Pbàyàhúdí tɔ́ ngari ɔ̌ tɨ́, pbɛ́tʉ̀ kà ràkǎ ndɔ̀vɛ̀ ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndundu tɨ́ yà adzɨ ɔ̌ ɨ̀ nɨfàlà Kàgàwà bhà inzo-tsʉ̀, ròkò atdíkpá. 53 Nɨ́, rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ ndɨ ɨdhɔ ɔ̌ rɔ̀, Pbàyàhúdí-bvʉ̌ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ náapɛ̀ ’ɔ̀nɛ̀ Yěsù ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ adʉ̀ tɨ́ àbhʉnà kohò. 54 Wɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, Yěsù adʉ̀ ndɔ̀pɛ̀ ɨ̀nzɨ̌ ndàrà ùbhi rɔ̌ kpangba Pbàyàhúdí nzínzì ɔ̌. Pbɛ́tʉ̀ àbadhi mà, pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ mànà, náadʉ̀ ’ɨ̀và ’òwù yà rʉ̀ngʉ̀-tɨ’ɔ̀ arɨ́’ɨ̀ mʉ̀lɛngʉ̀ ɔ̌ atdí pbanga Ɛ̀fʉ̀ràyimʉ̀ tɨ́ kátɨna ɔ̀, ’àdʉ̀ òko ányɨ̀. 55 Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Pbàyàhúdí tɔ́ Pásɨ̀ka tɔ́ mʉ̀hɛndʉ̀-ɨdhɔ̀ nɨ́ɨ’ɨ̀ ɨwà ndɨ̀ ndìndù ndɨ̀ rɔ́. Nɨ́, ábhɔ̌ alɛ nyʉ́ níiwú fɨ̀yɔ́ pbanga ɔ̀nǎ rɔ̀, ’ìwǔ ùvò angyinǎ rɔ̀ Pásɨ̀ka tɔ̀ Yèrùsàlɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀, ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ u’o tɨ́ ɨ̀, ’ɨ̀lǎ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌. 56 Nɨ́, Yèrùsàlɛmà ɨ̀ òwù ùvò rɔ̀, abádhí ambɛ́nà Yěsù ɔ̀nɛ̀ dɔ̌. Nɨ́ Kàgàwà bhà-dzá ɨ̀ ɨ́’ɨ̀ rɔ́rɔ̀, abádhí ambɛ́nà dhu ɔ̀ngʉ̀ dɔ̌ tsʉ̀yá nzínzìya ɔ̌, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Ádhu nyɨ̌ nyɨ̀rɛ̀ kà-dɔ̌? Tɨ́ ɨ̀nzɨ̌ kà ràrɨ̌ ɨ̀rà mʉ̀hɛndʉ̀ ɔ̀?» 57 Pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ mà, Pbàfàrìsáyó mànà náadʉ̀ dhu ʉ̀ya ìndrǔ tɔ̀ ’àtɨ: «Atdí alɛ mà náapɛ́ Yěsù rɨ̌’ɨ̀ rɔ́ nga nʉ́nɨ̌, nákǎ ndɨ̀tɛ̀ ka ndɨ́nɨ̌ kadʉ̀ tɨ́ òwu kòsò.»

Ñwaè' Joân 12

Màrɨyà rɨ̌ Yěsù-pfɔ̀ nútrǐ ndrùù rɔ́ngʉ akyɛ nɨ̌ dhu

1 Azà ɨdhɔ tɨ́ Pásɨ̀ka tɔ́ mʉ̀hɛndʉ̀-ɨdhɔ̀ nʉ́bhà ndɨ̀ rɔ́rɔ̀, Yěsù ɨvà ndɨ̀ ndàrà Bɛ̀tànɨyà tɨ́ kátɨna pbanga ɔ̀. Ndɨ pbanga nɨ’ɨ̀ yà kǎbhʉ̀ rɨ̀ngbɛ̀ ndɨ̀ ɔvɛ-bvʉ̀ rɔ̀ Làzarʉ̀ mà tɔ́ pbanga. 2 Nɨ́ ányɨ̀, ka kabhʉ̀ ɔ̀nyʉ̀ kà tɔ̀. Màrɨtà náambɛ́nà ɔ̀nyʉ̀ nʉ́ndɔ̀ dɔ̌ abádhí tɔ̀, Làzarʉ̀ ràdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ átɔ̀ ndɨ ɔ̀nyʉ̀ ɔ̀nyʉ rɨ́ atdíkpá Yěsù mànà alɛ nzínzì ɔ̌. 3 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Màrɨyà níidyi ndrùù rɔ́ngʉ akyɛ tɔ́ atdí lítrè-ɔ̌nga ka kʉ̀ndɔ̀ ɔyɔ tɔ́ atdínga, ndɔ̀dhɔ̀ Yěsù-pfɔ̀ dɔ̌. Ndɨ akyɛ nɨ’ɨ̀ nardɔ̀ tɨ́ kátɨna ɨrɨ́-vǐ nɨ̌ ka kɔ́bhɔ̀lɔ̀, odzìna ràdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ɔrʉ́ nyʉ́ akyɛ. Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Màrɨyà adʉ̀ Yěsù-pfɔ̀-ngbɔ̀ núndo dɔ̀na-ká nɨ̌, ndɨ akyɛ-dzi ràdʉ̀ ndìtu, ndàkǎ kɔ́rɔ́ ányɨ̀-dzá. 4 Nɨ́ wɔ̀ dhu ndɨ̀ ndàla rɔ̀, Yěsù bhà ábhàlɨ̌ nzínzì ɔ̌ atdí alɛ, Yudhà Ìskàrìyɔtà tɨ́ kátɨna, yà Yěsù ìpfo arana ndàbhʉ òmvǔ-fɔ́ alɛ, níivú dhu, ndàtɨ: 5 «Ádhu ɨnzá ka kàbhʉ wɔ̀rɨ́ akyɛ kodzì ɨ̀bhʉ mɨyà dɨ̀narɨ̀ rɔ̌, kadʉ̀ ndɨ fʉ̀rangà nʉ́ndɔ̀ nǎkʉ̀tálɛ tɔ̀ nɨ̌?» 6 Kʉ̌nɔ nzá wɔ̀ dhu nǎkʉ̀tálɛ-ɨzʉ̀ ndɨ̀ ndàla dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, kʉ̌nɔ ka ogbotálɛ tɨ́ ndɨ̀ ndɨ́’ɨ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Obhó tɨ́, kǒngónà ndɨ fʉ̀rangà tɔ́ ɨ́sɔ̀wʉ̌ nɔ́dɔ̀, ndàdʉ̀ àrà ndɨ fʉ̀rangà núwe rɔ̌ afína òzè dhu bhěyi. 7 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu àdu Yudhà tɔ̀, ndàtɨ: «Ʉ́bhà Màrɨyà radɨ̀! Ítsè ka rɔdɔ wɔ̀rɨ́ akyɛ ɨma ka kɔtdʉ́ya ɔ̀ná ɨdhɔ tɔ̀. 8 Nyɨ̌ nyóngo òko nǎkʉ̀tálɛ mànà bìlǐnganà, pbɛ́tʉ̀ àlɛ̌, àlɛ̌ kɨ́ nzɨ̌ ongo òko nyɨ̌ mànà bìlǐnganà.» Pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ rɨ̌ ’ɨ̀rɨ, ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ abhʉ̀ tɨ́ Làzarʉ̀ kohò dhu 9 Pbàyàhúdí tɔ́ ihé-yà níitdègu Yěsù rɨ̌’ɨ̀ Bɛ̀tànɨyà dhu ɨ̀rɨ, nɨ́ abádhí adʉ̀ òwu ányɨ̀. Abádhí awù nzá ányɨ̀ Yěsù-okú dɔ̀ rɔ̀ tɨ́, pbɛ́tʉ̀ abádhí awù ányɨ̀ ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ adʉ̀ tɨ́ yà Yěsù ábhʉ rɨ̀ngbɛ̀ ndɨ̀ ɔvɛ-bvʉ̀ rɔ̀ Làzarʉ̀-ngbɔ̀ mà nála átɔ̀. 10 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ náadʉ̀ ’ɨ̀rɨ̀ ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ abhʉ̀ tɨ́ Làzarʉ̀ kohò átɔ̀. 11 Obhó tɨ́, ábhɔ̌ Pbàyàhúdí nyʉ́ nóowúnà ùvò rɔ̌ abádhí nzínzì ɔ̌ rɔ̀, ’àdʉ̀ Yěsù ná’ù kǒkú dɔ̀ rɔ̀.

Yěsù rǒtsù Yèrùsàlɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀ dhu

12 Tsútsǎ nɨ́nganɨ́, yà Pásɨ̀ka tɔ́ mʉ̀hɛndʉ̀ ɔ̀ íwǔ Yèrùsàlɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀ ihé-yà nɨ́ɨrɨ dhu, Yěsù ràrɨ̌’ɨ̀ otu ɔ̌ ndɨ̀ ndɨ́rà átɔ̀ Yèrùsàlɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀ rɔ́. 13 Nɨ́, abádhí adʉ̀ ngazɨ̀-kpa-dɔ̀ká nɔ́kɔ̀, ’ùvò nà, ’òwù Yěsù àkɔ nà otu ɔ̀ rɔ̀. Nɨ́, Yěsù ɨ̀ àla rɔ̀, abádhí apɛ̀ ’ùkǔ, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Hɔ̀sanà! Ilèta nákǎ kabhʉ yà Ádrʉ̀ngbǎlɛ Kàgàwà-ɔvɔ̀ rɔ̌ rɨ́rà Pbàìsràyélí tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎ Kamà tɔ̀!» 14 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Yěsù abà kayinǒ-ngba, ndàdʉ̀ ùpo, ndàdɨ dɔ̀ná, yà Kàgàwà bhà Andítá ɔ̀ ka kandí dhu bhěyi. Ɨ Andítá rǎtɨna: 15 «Nyɨ̌ Sàyunì tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ bhǎ, ɨ̀nzɨ̌ nyɔ̀nzɨ ɔdɔ. Kɔ̀nɨ̌ fʉ̀kʉ́ Ádrʉ̀ngbǎ Kamà rɨ̌rà, kayinǒ-ngba dɔ̌ ndɨ̀ ndàdɨ rɔ́rɔ̀.» 16 Wɔ̀ dhu náalʉ́ nzá Yěsù bhà ábhàlɨ̌-dɔ. Pbɛ́tʉ̀, Yěsù ɔ́dzɨ̀ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ pbɨ̀ndà Ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀ ɔ̌ dhu-dzidɔ̌ nɨ́ ndɨ, abádhí awù dhu ɨ̀rɛ̀, yà Kàgàwà bhà Andítá ɔ̀ ka kandí dhu, ka randí Yěsù-okú dɔ̀ rɔ̀. Ndɨrɔ̀, ka rádʉ̀ ndɨ dhu ɔ̀nzɨ kà-rɔ̌ ndɨ dhu bhěyi tɨ́. 17 Ábhɔ̌ alɛ nyʉ́, yà Yěsù rɨ̌ Làzarʉ̀ ànzi rɨ̀ngbɛ̀ ndɨ̀ ɔvɛ-bvʉ̀ rɔ̀ rɔ́ ɨ’ɨ̀, náadʉ̀ òko ’àmbɛ Yěsù ɔ́nzɨ̀ dhu àwɛ dɔ̌ ìndrǔ tɔ̀. 18 Nɨ́, kǎrɨ́ wɨwɨ̀ ɔ̀nzɨ dhu ɨ̀ ɨ́rɨ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, ihé-yà náadʉ̀ òwu Yěsù àkɔ otu ɔ̀ rɔ̀. 19 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Pbàfàrìsáyó náadʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’ɔ̀tɛ̀ nzínzìya ɔ̌, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Nyɨ̌ nyàla tɨ́ wà! Nyɨ̌ nyɨ́ nzɨ̌ yà dhu lɛ̀mà ɔ̀nzɨ. Kɔ́rɔ́ alɛ òkò wà ’àmbɛ òwu dɔ̌ kǒwù ɔ̌ tɨ́.»

Ngúfe Pbàgìríkí rɨ̌ Yěsù ɔ̀nɛ ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ ala tɨ́ dhu

20 Yà Pásɨ̀ka tɔ́ mʉ̀hɛndʉ̀ ɔ̀ íwǔ Yèrùsàlɛmà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̀, ’ìwǔ Kàgàwà ʉ̀lɛ alɛ nzínzì ɔ̌, ngúfe Pbàgìríkí nɨ́ɨ’ɨ̀ ìnè átɔ̀. 21 Nɨ́, ɨ Pbàgìríkí níindri Fìlipò tɨ́ kátɨna ábhàlɨ̌-tɨ’ɔ̀. Ndɨ Fìlipò nɨ’ɨ̀ Gàlìlayà tɔ́ pbìrì ɔ̌ atdí pbanga, Bɛ̀tɛ̀sàyidà tɨ́ kátɨna ɔ̌ alɛ. Nɨ́, abádhí avɔ̀ dhu Fìlipò tɔ̀, ’àtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, mǎ mòzè mǎla Yěsù-ngbɔ̀.» 22 Nɨ́ Fìlipò adʉ̀ àrà wɔ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ Àndɛ̀rɛyà tɨ́ kátɨna ngǎtsi ábhàlɨ̌ tɔ̀. Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, abádhí adʉ̀ ’ɨ̀và ’òwù wɔ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ atdíkpá Yěsù tɔ̀. 23 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà ʉrɔ́ ɨ̀’ɨ̀ alɛ nɨ̌: «Àba Kàgàwà rɨ̌ Ìndrǔ-t’ídhùnà-ɔvɔ̀ nábhʉ̌ rìlè ndɨ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ nɨ́rà wà. 24 Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: ɨ̀nzɨ̌ nganʉ̀-kpɔ̌ náapɛ́ ɨ̀tsɨ̀ adzɨ ɔ̀, ndàdʉ̀ ɔ̀mɔ̀, nɨ́ ndɨ nganʉ̀-kpɔ̌ rǎdʉ̀ àdɨ atdírɔ̀ tɨ́. Pbɛ́tʉ̀ kǎpɛ́ ɔ̀mɔ̀, ndàdʉ̀ ɨ̀nga, nɨ́ ndɨ rádʉ̀ ábhɔ̌ itse nyʉ́ nɔ́dhɨ̀. 25 Pbɨ̀ndà ípìrɔ̌nga nózè rɨ́ ndɔ̀dɔ̀ fɨ̌ndà alɛ níiwíya ka. Pbɛ́tʉ̀, pbɨ̀ndà ípìrɔ̌nga nózè rɨ́ ndìwǐ okúdu dɔ̀ rɔ̀ yà adzɨ ɔ̌ alɛ, náadʉ̀ya kɔ̀dɔ̀ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga tɔ̀. 26 Ndɨ alɛ náapɛ́ ndòzè ndɔ̀nzɨ̀ kàsʉ̌du, nɨ́ ndɨ alɛ àkǎ ndʉ̀ngʉ owùdu. Ndɨrɔ̀, ma mɨ́’ɨ̀ rɔ́, pbàkà kasʉtálɛ rǎdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ átɔ̀. Ndɨ alɛ náapɛ́ kàsʉ̌du ɔ̀nzɨ, nɨ́ Àba Kàgàwà rǎdʉ̀ ndɨ alɛ ɨ̀fʉ.»

Yěsù rɔ̌tɛ ndɨ̀ ndɔ́vɛ̀ dhu dɔ̌ dhu

27 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà: «Afídu rɨ̌ ɨnga ɨ̀rɛ̀ atdídɔ̌ kòmbí. Nɨ́, ma mátɨna ɨ̀ngbà tɨ́? Ma tɨ́ àtɨna: Àba Kàgàwǎ, ɨ́gʉ̌ ma yà yàrɨ́ kàsʉmɨ̀ ɔ̌ rɨ́ ndàpà ndɔ̀nzɨ̀ ndɨ̀ rùdú dhu ɔ̌ rɔ̀? Pbɛ́tʉ̀, ma mɨ́rà wɔ̀ ndɨ kòmbí rɨ́ ndàpà ndɔ̀nzɨ̀ ndɨ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 28 Nɨ́ Àbá, ábhʉ̌ ɔvɔ̀nʉ rìlè ndɨ̀.» Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ atdí alɛ-tù náadʉ̀ ndɨ̀rɨ̀ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀, ndàtɨ: «Ma màbhʉ wà ɔvɔ̀du rìlè ndɨ̀, ndɨrɔ̀ ma mɨ́ kàbhʉ̌ àbhʉ̌ rìlè ndɨ̀ tdɨ́tdɔ̌.» 29 Nɨ́, ányɨ̀rɔ̌ ɨ̀ ìkò rɔ́ ɨ̀’ɨ̀ ihé-yà nɨ́ɨrɨ wɔ̀ dhu, ’àdʉ̀ àtɨ̀nà: «Ìgyò! Ɔvɔ nyʉ́ nɨ́ wɔ̀ àtà!» Ngʉ̌kpà alɛ adʉ̀ àtɨ̀nà: «Hɔ̀kɔ̀! Kàgàwà-bhà màlàyikà nɨ́ wɔ̀ dhu nʉ̀nɔ̀ kà tɔ̀.» 30 Pbɛ́tʉ̀, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Wɔ̀ nyɨ̌ nyɨ̀rɨ̀ alɛ-tù nʉ́nɔ̀ nzá dhu idù, pbɛ́tʉ̀ kʉ̀nɔ̀ ka fʉ̌kʉ̀. 31 Kòmbí rɨ̌rà kàsʉmɨ̀ nɨ́ yà Kàgàwà rɨ̌ yà adzɨ ɔ̌ alɛ-ànyǎ nɨ́tdɨ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀. Ndɨrɔ̀, ndɨ kàsʉmɨ̀ nɨ́ ndɨ Kàgàwà rɨ̌ Pfɔ̀mvɔ, yà adzɨ ɔ̌ ádrʉ̀ngbǎlɛ, nípfǒ ɔ̀ná, ndòdì yà adzɨ ɔ̌ rɔ̀. 32 Pbɛ́tʉ̀ ɨma, yà adzɨ ɔ̌ rɔ̀ ka kɨ́ modyì marà ɔrʉ̀ rɔ̀, ma madʉ̀ya kɔ́rɔ́ alɛ-tsʉ̀ nándu tɨdu ɔ̀.» 33 Wɔ̀ ndɨ̀ ndʉ̀nɔ̀ dhu ɔ̌, Yěsù azè ndɨ̀tɛ̀ dhu nɨ́ ɨ̀ngbà dhu bhěyi ɔvɛ-tɨdɔ̀ nɨ̌ màtɨ́ ndɨ̀ ndɔ́vɛ̀ dhu. 34 Nɨ́ ihé-yà adʉ̀ dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌, ’àtɨ: «Mǎ mɔ́zʉ̀ dhu Músà bhà Ʉyátá ɔ̀, Krɨ́stɔ̀ radɨ̀ya dhòdhódhónganà. Nɨ́, ádhu nyɨ nyádʉ̀ àtɨ̀nà Ìndrǔ t’ídhùnà ràkǎ pɛ́ ndàrà ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ nɨ̌? Ndɨrɔ̀, ndɨ Ìndrǔ t’ídhùnà nyʉ́ nɨ́ àdhɨ?» 35 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Awáwʉ̀ rɨ̌’ɨ̀ inè nzínzìkʉ ɔ̌ ákɛ̌ kàsʉmɨ̀ kɛ̀lɛ̌ tɨ́. Nɨ́, dhu àkǎ nyǔbhi yà ìnè nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ ndɨ awáwʉ̀ nà rɔ́, akyɛ ɨ́nɔ̀ adʉ̀na tsʉ̀kʉ ʉ̀tɔ̀ nɨ̌. Obhó tɨ́, ɨ́nɔ̀ ɔ̌ rúbhi alɛ rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ àdhà màtɨ́ ndɨ̀ ndárà dhu nʉ́nɨ. 36 Nɨ́ dhu àkǎ nyǎ’ù ndɨ awáwʉ̀, yà òko nyɨ̌ nyòko atdíkpá kà mànà ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyadʉ̀ya tɨ́ òko awáwʉ̀ ɔ̌ nzónzo tɨ́.» Wɔ̀ dhu ndɨ̀ ndʉ̀nɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ àrà ndòrù ɨtsɛ ihé-yà rɔ̌ rɔ̀.

Pbàyàhúdí rɨ̌ ’ùvǒ ɨ̀nzɨ̌ ’à’ù Yěsù dhu

37 Yěsù anzɨ̀ mbǎ ábhɔ̌ wɨwɨ̀ mà Pbàyàhúdí-ɔ̀nzɨ̌, nɨ́ abádhí adʉ̀ nzá kà à’ù. 38 Wɔ̀ ndɨ dhu anzɨ̀ ndɨ̀ ndɨ́nɨ̌ yà Kàgàwà bhà nabì Ìsayà nʉ́ʉnɔ dhu náaká tɨ́. Kǎtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ Kàgàwǎ, ádhɨ tsʉ̀ká dhu na’u? Ndɨrɔ̀, ádhɨ ndɨ Ádrʉ̀ngbǎlɛ Kàgàwà nɨ́ɨtɛ̀ pbɨ̀ndà ɔbɨ fɨ̌ndà?» 39 Ndɨrɔ̀, ndɨ Ìsayà kɛ̀lɛ̌ nʉ́ʉnɔ ɨnzá Pbàyàhúdí náa’u dhu okúna dɔ̀ rɔ̀ dhu. Kǎtɨ: 40 «Kàgàwà nɨ́ɨtɨ abádhí-nyɨ̌nga ròngò ndùmùndúmú tɨ́, ɨ̀nzɨ̌ ɨnga nala tɨ́. Ndɨrɔ̀, kǎdʉ̀ abádhí-afí nábhʉ rɔ̀’ɔ̀ odú, akyɛ dhu alʉ́na dɔ̀ya, ràdʉ̀ ’ʉ̀gɛ̀rɛ̀ ’ʉ̀bhà fɨ̌yɔ́ nzɛ́rɛnga, ndɨ́nɨ̌ ndadʉ̀ tɨ́ abádhí nɨ́gʉ nɨ̌.» 41 Nabì Ìsayà nʉ́ʉnɔ wɔ̀rɨ́ dhu Yěsù bhà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀ ndɨ̀ ndala angyangyɨ, ndàdʉ̀ ɔ̀tɛ kà dɔ̌ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 42 Pbɛ́tʉ̀, nabì Ìsayà nʉ́ʉnɔ mbǎ wɔ̀ dhu mà, nɨ́ Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ nzínzì ɔ̌ màtɨ́, ábhɔ̌ alɛ nyʉ́ náa’u Yěsù. Nɨ́, abádhí adʉ́nà nzɨ̌ òwu ndɨ dhu àvi rɔ̌ kpangba, Pbàfàrìsáyó-ɔdɔ̀ nɔ́nzɨ ɨ̀ ɨ́ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, akyɛ ka kadʉ̀na òwu ’ìpfo, kodì ɨ̀ unduta-ɨdzà ɔ̌ rɔ̀ nɨ́dhunɨ̌. 43 Abádhí náazè ìndrǔ rɨ̌ ’ɨ̀fʉ̌ dhu, ròsè Kàgàwà rɨ̌ ’ɨ̀fʉ̌ dhu dɔ̀nǎ.

Kàgàwà nɨ́ɨtdɨ̀ya ìndrǔ-ànyǎ Yěsù bhà ɔtɛ-bvʉ rɔ̌ dhu

44 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù apɛ̀ ɔtɛ ɔrʉ́ tǔna nyʉ́ nà, ndàtɨ: «Ndɨ alɛ náapɛ́ ɨma ná’u, nɨ́ kà’ù nzá ɨma kɛ̀lɛ̌, pbɛ́tʉ̀ kà’ù wà yà ɨma nivi mɨrà yà adzɨ ɔ̌ alɛ mà átɔ̀. 45 Ndɨrɔ̀, ndɨ alɛ apɛ́ ɨma àlǎ, nála wà yà ɨma nivi yà adzɨ ɔ̌ alɛ mà átɔ̀. 46 Ɨma, yà adzɨ ɔ̌ awáwʉ̀ tɨ́rɔ̀, ma mɨ́rà ndɨ́nɨ̌ ɨ̀nzɨ̌ ɨma nà’ù alɛ náadʉ̀ tɨ́ àdɨ ɨ́nɔ̀ ɔ̌. 47 Ndɨ alɛ náapɛ́ ma mʉ́nɔna dhu ɨ̀rɨ, ɨ̀nzɨ̌ ndàdʉ̀ ndɨ dhu nɨ́lɨ afína ɔ̀, nɨ́ ndɨ alɛ-dɔ̌ rádʉ̀ anya ɔ̀tdɨ̀ nɨ́ nzɨ̌ ɨma. Obhó tɨ́, ma mɨ́rà nzá ndɨ́nɨ̌ mɨtdɨ̀ tɨ́ anya yà adzɨ ɔ̌ alɛ dɔ̌, pbɛ́tʉ̀ ma mɨ́rà ndɨ́nɨ̌ ma mɨgʉ́ tɨ́ yà adzɨ ɔ̌ alɛ ɨ̀gʉ̌ tɨ́. 48 Ndɨ alɛ apɛ́ ɨma nɔ́dhɔ, ɨ̀nzɨ̌ ndàdʉ̀ ma mʉ́nɔna dhu ná’ù, nɨ́ ndɨ alɛ nábà wà ànyǎna ɔ̀tdɨ̀ rɨ́ dhu. Yà ma mʉ̀nɔ̀ ɔtɛ nɨ́ ndɨ kà-ànyǎ nɔtdɨ́ya yà adzɨ ɔ̌ dhu-tsʉ̀ rɨ̌ ndɔ̀dɨ̀ nɨ́nganɨ́. 49 Obhó tɨ́, yà ma marʉ́nɔna dhu nʉ́nɔ ma marɨ́ nzɨ̌ ràhʉ ùdù rɔ̀ ma-tɨ́rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀ kǎráhʉ Àbadu Kàgàwà, yà ɨma nivi mɨrà yà adzɨ ɔ̌ alɛ bhà rɔ̀. Ka nyʉ́ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ dhu nʉ́yǎ idù ma màkǎ mʉnɔ̀ dhu mà, ma màkǎ mɔvɔ̀ ìndrǔ tɔ̀ dhu mànà dhu dɔ̌. 50 Ndɨrɔ̀, ma mʉ̀nɨ wà dhu yà kʉ̌yǎ dhu ràrɨ̌ ndɨ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga níbhò rádʉ̀ ìndrǔ tɔ̀ dhu. Nɨ́, yà ma mʉ́nɔna dhu nʉ́nɔ ma mɨ́ àdhàdhɨ̀ Àbadu Kàgàwà nʉ́yǎ ka idù dhu bhěyi.»

Ñwaè' Joân 13

Yěsù rɨ̌ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌-pfɔ̀ nú’ǒ dhu

1 Tsútsǎ nɨ́nganɨ́ Pbàyàhúdí tɔ́ Pásɨ̀ka tɔ́ mʉ̀hɛndʉ̀ nɨ́ɨ’ɨna rɔ́rɔ̀, Yěsù ʉnɨ dhu, yà adzɨ ɔ̌ rɔ̀ ndɨ̀ ndɨ́ ndɨ̀và, ndàrà Àbanà Kàgàwà bhà ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ràkǎ wà. Nɨ́ Yěsù, yà atdídɔ̌ yà adzɨ ɔ̌ arɨ́’ɨ̀ pbɨ̀ndà alɛ nazè, náadʉ̀ abádhí òzè tdɨ́tdɔ̌ ɨ̀nzɨ̌ rádʉ̀ ìku àzè nɨ̌. 2 Nɨ́ pbɨ́tsɔ̀ngǎnǎ, Yěsù mà nɨ́ɨ’ɨ̀ ɔ̀nyʉ̀-tsʉ̀nǎ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ mànà. Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Pfɔ̀mvɔ níitsu dhu Yudhà, Sìmonì Ìskàrìyɔtà t’ídhùnà-afí ɔ̀, ndɨ́nɨ̌ Yěsù nipfo tɨ́ ndàbhʉ òmvǔ-fɔ́. 3 Pbɛ́tʉ̀, Yěsù nyʉ́ nʉ́ʉnɨ dhu, ɨwà Àbanà Kàgàwà ribho kɔ́rɔ́ dhu dɔ̌ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ fɔná. Ndɨrɔ̀, kʉ̌nɨ wà dhu, ndɨ̀ nyʉ́ ndɨ̀ rɨ́rà Àbanà Kàgàwà-tɨ’ɔ̀ rɔ̀, nɨ́ ndɨ̀ ràrɨ̌ ndàdǔ Àbanà-tɨ’ɔ̀. 4 Nɨ́, Yěsù ɨvà ndɨ̀ ɔ̀nyʉ̀-tsʉ̀nǎ rɔ̀, ndɨ̀wà rɔ̀ná ɔrʉ́ mʉ̀dzarʉ̀, ndɨ̀lɨ igi. Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, kǎdʉ̀ bɛ̌rɛ̀sɛ nídyì ndìsǒ mvʉna ’ɔ̀ nɨ̌. 5 Tdɨ́tdɔ̌, kǎdʉ̀ ɨdha ìdyì ndɔ̀dhɔ̀ ádrʉ̀ngbǎ sǎnɨ̀ ɔ̌, ndàdʉ̀ ndɔ̀pɛ̀ ndù’o pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌-pfɔ̀ nɨ̌, ndàdʉ̀ àrà ùndonà rɔ̌ yà mvʉna ’ɔ̀ ndɨ̀ ndìsǒnà nɨ̌ bɛ̌rɛ̀sɛ nɨ̌. 6 Nɨ́, Yěsù níitdègu àrà àhʉ Sìmonì Pɛ́tɛrʉ̀ tɨ́, nɨ́ Pɛ́tɛrʉ̀ adʉ̀ dhu ìvu kà-tsʉ̌, ndàtɨ: «Ɨnyɨ nyʉ́ pbàkà Ádrʉ̀ngbǎlɛ́ tɨ́rɔ̀, nyɨ nyòzè tɨ́ nyu’o pfɔ̌du?» 7 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu àdu kàtɔ̀, ndàtɨ: «Yà ma mɔ́nzɨna dhu nʉ́nɨ̌ nyɨ nyɨ́ nzɨ̌ kòmbí, pbɛ́tʉ̀, nyɨ nyaraya kʉ̀nɨ olù.» 8 Nɨ́, Pɛ́tɛrʉ̀ adʉ̀ àtɨ̀nà Yěsù nɨ̌: «Nyɨ nyɨ́ nzɨ̌ pfɔ̌du ù’ǒ akɛkpá màtɨ́.» Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu àdu kàtɔ̀, ndàtɨ: «Ɨ̀nzɨ̌ ma mapɛ́ pfɔ̌nʉ nú’ǒ, nɨ́ àlɛ̌ kɨ́’ɨ̀ ɨ̀mbǎ ɨrɨta nà ɨnyɨ mànà.» 9 Nɨ́, Sìmonì Pɛ́tɛrʉ̀ adʉ̀ dhu àdu Yěsù tɔ̀, ndàtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, wɔ̀ dhu bhěyi kà rɨ̌’ɨ̀ rɔ̀, nyɨ nyɨ́ nzɨ̌ pfɔ̌du kɛ̀lɛ̌ nú’ǒ, pbɛ́tʉ̀, nyɨ nyɨ́ ɔtsʉ́du mà, dùdu mànà nú’ǒ átɔ̀!» 10 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà kànɨ̌: «Ɨwà ndɨ̀ nù’o alɛ rɨ̌’ɨ̀ mbǎ ndɨ̀ ndɨ́ ndù’ǒ tdɨ́tdɔ̌ dhu-atdyú nà. Pbɛ́tʉ̀ kà rǎdʉ̀ àkǎ ndù’o pfɔ̌na kɛ̀lɛ̌, ɨwà ndɨ̀ ndɨ̀lǎ kɔ́rɔ́ otu ɔ̌ nɨ́dhunɨ̌. Nyɨ̌ nyʉ́, nyɨ̌ nyɨ̀lǎ wà Kàgàwà-nyɨkpɔ́ ɔ̌. Pbɛ́tʉ̀, nyɨ̌ kɔ́rɔ́ nyɨ̌ nyɨ̀lǎ nzá kà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌.» 11 Obhó tɨ́, Yěsù nʉ́ʉnɨ ndìpfǒ rɨ́ ndàbhʉ ndɨ̀ òmvǔ-fɔ́ alɛ angyangyɨ. Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ kǎtɨ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Nyɨ̌ kɔ́rɔ́, nyɨ̌ nyɨ̀lǎ nzá Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌.» 12 Pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌-pfɔ̀ ndɨ̀ ndù’o dhu lutɨ̀nǎ, Yěsù adʉ̀ yà rɔ̀ná rɔ̀ ndɨ̀ ndɨ̀wànà mʉ̀dzarʉ̀ nídyì ndàfɔ̌ rɔ̀ná, ndàdʉ̀ ndàdu ɔ̀nyʉ̀-tsʉ̀. Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ kǐvú dhu pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌-tsʉ̌, ndàtɨ: «Nyɨ̌ nyʉ̀nɨ tɨ́ ʉ̀nɨ̌ yà ma mɔ̀nzɨ̀ rʉ̀kʉ́ dhu-tɨ̀? 13 Nyɨ̌ nyárɨ́ ɨma nánzi Màlimò tɨ́, ndɨrɔ̀ Ádrʉ̀ngbǎlɛ tɨ́. Nɨ́ ndɨ dhu nɨ́ obhó dhu. Obhó tɨ́, ɨma nɨ́ ndɨ Màlimò. Ndɨrɔ̀, ɨma nɨ́ ndɨ Ádrʉ̀ngbǎlɛ. 14 Nɨ́rɔ̀ ɨma, fʉ̀kʉ́ Màlimò tɨ́rɔ̀ nyʉ́, ndɨrɔ̀ fʉ̀kʉ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ tɨ́rɔ̀ nyʉ́, ma mù’o pfɔ̌kʉ rɔ̀, dhu àkǎ nyǒngò pfɔ̌kʉ ù’o nzínzìkʉ ɔ̌ átɔ̀. 15 Obhó tɨ́, yà fʉ̌kʉ̀ ma mɨ̀tɛ̀ dhu nɨ́ ɔ́fɔ̀, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyongó tɨ́ dhu ɔ̀nzɨ̀ átɔ̀ ɔdhɨ́kʉ rɔ̌ yà rʉ̀kʉ́ ma mɔ̀nzɨ̀ dhu bhěyi. 16 Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: Kasʉtálɛ bhà ádrʉ̀ngbǎnga nósè nzá pbɨ̀ndà kasʉ tɔ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ bhà ádrʉ̀ngbǎnga dɔ̀nǎ. Ndɨrɔ̀, òvì ka kòvì alɛ bhà ádrʉ̀ngbǎnga nósè nzá yà ndɨ̀ nòvì alɛ bhà ádrʉ̀ngbǎnga dɔ̀nǎ. 17 Kɔ̀nɨ̌, kòmbí nyɨ̌ nyʉ̀nɨ wà kɔ̌kɔ̀ dhu. Nɨ́, nyɨ̌ nyádʉ̀ hirò ɔ̀nzɨ̀ ɨ dhu nyɨ̌ nyɔ̀nzɨ̀ nɨ̌.» 18 Tdɨ́tdɔ̌ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Ma mʉ̀nɔ̀ nzá wɔ̀ dhu okúkʉ dɔ̀ rɔ̀ kɔ́rɔ́. Ma mʉ̀nɨ wà ɨma nyʉ́ ma móvò nzínzìkʉ ɔ̌ alɛ. Pbɛ́tʉ̀, Kàgàwà bhà Andítá arʉ́nɔna dhu nákǎ rɔ̀nzɨ̀ ndɨ̀. Ndɨ Andítá arátɨna: ‹Yà atdíkpá mǎ marɨ́ dhu ɔ̀nyʉ mànà alɛ, nóngò wà rùdú òmvǔ tɨ́.› 19 Ma mɔ̀vɔ̀ wɔ̀ dhu angyangyɨ fʉ̌kʉ̀, ɨnzá ndɨ dhu àpɛ̀ ndɔ̀nzɨ rɔ́rɔ̀. Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, ndɨ dhu rǐtsi ndɔ̀nzɨ̀ nɨ́nganɨ́, nyɨ̌ nya’uya dhu, ɨma ràrɨ̌ ‹Ɨ̀’ɨ̀ arɨ́’ɨ̀ alɛ.› 20 Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: ma mòvì alɛ nàkɔ alɛ, nákɔ wà ɨma átɔ̀. Ndɨrɔ̀, ɨma nàkɔ alɛ nákɔ wà yà ɨma nivi mɨrà yà adzɨ ɔ̌ alɛ átɔ̀.»

Yěsù rɨ̌ Yudhà rɨ̌ ndìpfǒ, ndàbhʉ ndɨ̀ òmvǔ-fɔ́ dhu nɔ́vɔ dhu

21 Wɔ̀ dhu bhěyi ndɨ̀ ndɔ̀tɛ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù-afí náadʉ̀ àdɨ ndàmbɛ ɨnga nɨ́rɛ̀ dɔ̌ atdídɔ̌. Nɨ́, kǎdʉ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ kpangba pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ tɔ̀, ndàtɨ: «Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀. Nzínzìkʉ ɔ̌ atdí alɛ rɨ̌ ndɨ mipfǒ, ndàbhʉ ma òmvǔ-fɔ́.» 22 Nɨ́, Yěsù bhà ábhàlɨ̌ adʉ̀ òko, ’àmbɛ ’àndà dɔ̌ nzínzìya ɔ̌, ɨ̀nzɨ̌ ’àdʉ̀ àdhɨ dɔ̌ màtɨ́ kà rɔ̌tɛ dhu nʉ́nɨ. 23 Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, yà atdídɔ̌ Yěsù ózè pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nzínzì ɔ̌ atdí ábhàlɨ̌ nɨ́ɨ’ɨ̀ Yěsù-tɨ́ ndɨ̀ ndàdɨ ɔ̀nyʉ̀-tsʉ̀nǎ rɔ́. 24 Nɨ́, Sìmonì Pɛ́tɛrʉ̀ adʉ̀ kàvi ìwǐna ɔ̌ rìvǔ dhu Yěsù-tsʉ̌, ràrɨ̌ àdhɨ ndɨ kà rǔbhi ɔ̀tɛ rɔ̌ dɔ̀ná. 25 Nɨ́, wɔ̀ ábhàlɨ̌ adʉ̀ ndìlò Yěsù dɔ̀, ndàdʉ̀ dhu ìvu kà-tsʉ̌, ndàtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, ádhɨ ndɨ?» 26 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu àdu kà tɔ̀, ndàtɨ: «Ndɨ alɛ nɨ́ yà ma mɨ́ mʉ̀gatì-afà nídyì modù supù ɔ̀, madʉ̀ àbhʉnà fɨ̌ndà alɛ.» Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Yěsù adʉ̀ mʉ̀gatì-afà nídyì, ndòdù supù ɔ̀, ndàdʉ̀ àbhʉnà Yudhà, Sìmonì Ìskàrìyɔtà t’ídhùnà tɔ̀. 27 Yudhà níitdègu wɔ̀ mʉ̀gatì-afà àkɔ̌, nɨ́ Sìtanɨ̀ adʉ̀ òtsù kà-afí ɔ̀. Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà Yudhà nɨ̌: «Wɔ̀ nyɨ nyòzè nyɔnzɨ̀ dhu, nákǎ nyɔnzɨ̀ tsàkàtsàkà.» 28 Kɔ̌kɔ̀ ʉrɔ́ ɨ̀’ɨ̀ alɛ nzínzì ɔ̌, atdí alɛ mà nʉ́ʉnɨ nzá àdhu-okú dɔ̀ rɔ̀ màtɨ́ Yěsù rɨ̌ wɔ̀ dhu nʉ́nɔ kà tɔ̀ dhu. 29 Yà fʉ̀rangà tɔ́ ɨ́sɔ̀wʉ̌ nɔ́dɔ Yudhà arɨ́ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, abádhí nzínzì ɔ̌ atdídhená alɛ náadʉ̀ dhu àtɨ̀, Yěsù àvi ka rùdzǐ mʉ̀hɛndʉ̀ tɔ̀ àkǎ kudzǐ dhu dhu tɨ́. Ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌, abádhí adʉ̀ dhu àtɨ̀ Yěsù àvi ka rʉ̀ndɔ̀ fʉ̀rangà nǎkʉ̀tálɛ tɔ̀ dhu tɨ́. 30 Pbɛ́tʉ̀, mʉ̀gatì-afà ndɨ̀ ndàkɔ Yěsù-fɔ́ rɔ̀, ndàdʉ̀ ɔ̀nyʉ̀nà dhu-dzidɔ̌, Yudhà náadʉ̀ àhʉ dòtsí ndàrà. Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ɨnga náadʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ɨwà ndɨ̀ ndàtɨ rɔ́.

Ʉyátá-ɔwʉ́tá

31 Yudhà àhʉ ɨdza rɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Kòmbí nga nɨ́ ndɨ Ìndrǔ t’ídhùnà-ɔvɔ̀ ìlè ndɨ̀ nɨ̌. Ndɨrɔ̀, kòmbí nga nɨ́ ndɨ Kàgàwà-ɔvɔ̀ ìlè ndɨ̀ kà-nyʉtsì nɨ̌. 32 Kàgàwà-ɔvɔ̀ náapɛ́ ndìlè kà-nyʉtsì, nɨ́ Kàgàwà adʉ̀ya kɔ̌vɔ̀ àbhʉ rìlè ndɨ̀ átɔ̀ nyʉnatsì, ndɨrɔ̀ kàrɨ̌ ndɨ kɔ̌vɔ̀ àbhʉ̌ rìlè ndɨ̀ kòmbí tɨ́. 33 Pbànɨ̌nzó, àlɛ̌ kɨ́’ɨ̀ atdíkpá nyɨ̌ mànà ákɛ̌ kàsʉmɨ̀ kɛ̀lɛ̌ tɨ́. Nyɨ̌ nyɨ́ mɔnɛ ɔ̀nɛ. Nɨ́ àdhàdhɨ̀ yà ma mʉ̀nɔ̀ Pbàyàhúdí tɔ̀ dhu bhěyi tɨ́, ma mátɨna nyɨ̌ nɨ̌ átɔ̀, yà ma márà ɨ nyɨ̌ ràrɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ òwu ùvò. 34 Nɨ́, kànɨ̌ fʉ̌kʉ̀ ma mʉ̀bhà ʉyátá ɔwʉ́tá: nyòzè nyɨ̌ nzínzìkʉ ɔ̌. Àdhàdhɨ̀ yà ɨma nyʉ́ ma mózè nyɨ̌ dhu bhěyi, dhu àkǎ nyǒzè nyɨ̌ átɔ̀ nzínzìkʉ ɔ̌. 35 Nyɨ̌ nyapɛ́ nyǒzè nzínzìkʉ ɔ̌, nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ kɔ́rɔ́ alɛ rǎdʉ̀ dhu ʉ̀nɨ, nyɨ̌ ràrɨ̌ pbàkà ábhàlɨ̌ nyʉ́.»

Yěsù rɨ̌ Pɛ́tɛrʉ̀ rɨ̌ ndɔ̀dhɔ dhu nɔ́vɔ dhu

36 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Sìmonì Pɛ́tɛrʉ̀ adʉ̀ dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌, ndàtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, nyɨ nyárà àdhà?» Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu àdu kàtɔ̀, ndàtɨ: «Nyɨ nyɨ́ nzɨ̌ ɨ̀rà owùdu ɔ̌ kòmbí, yà ma márà ɨ. Pbɛ́tʉ̀, nyɨ nyaraya ɨ̀rà owùdu ɔ̌ olù.» 37 Nɨ́ Pɛ́tɛrʉ̀ adʉ̀ dhu ìvu tdɨ́tdɔ̌ kà-tsʉ̌, ndàtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, ádhu ɨ̀nzɨ̌ ma márà kòmbí owùnʉ ɔ̌ okúna dɔ̀ rɔ̀? Ma mòzè wà miwǐ pbàkà ípìrɔ̌nga okúnʉ dɔ̀ rɔ̀.» 38 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu ìvu kà-tsʉ̌, ndàtɨ: «Ɨnyɨ nyʉ́ nyɨ nyòzè tɨ́ wà nyiwǐ pbʉ̀kʉ̀ ípìrɔ̌nga okúdu dɔ̀ rɔ̀? Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ ɨndʉ̀, ɨnzá à’ʉ̌-akpà nápɛ̀ ɔ̀ngɔ̀ rɔ́rɔ̀, nyɨ nyɨ’ɨna ɨwà nyɨ nyɔ̀dhɔ̀ ma ɨ̀bhʉ-gʉ̀na, nyàtɨ ɨnzá nyɨ rʉ́nɨ ma rɔ́.»

Ñwaè' Joân 14

Yěsù nɨ́ Kàgàwà-tɨ’ɔ̀ rɨ̌ ìndrǔ àbhʉ̌ ràrà àhʉ otu dhu

1 Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà tdɨ́tdɔ̌ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Ɨ̀nzɨ̌ nyàbhʉ afíkʉ rɨ̀rɛ̀ ɨnga abhɔ. Nyɨ̌ nyàkǎ nyǎ’ù Àba Kàgàwà, ndɨrɔ̀ nyɨ̌ nyàkǎ nyǎ’ù ma átɔ̀. 2 Àba Kàgàwà bhà ɨdzá, ɔ̀yá ka kóko ngari rɨ̌’ɨ̀ abhɔ. Ɨ̀mbǎ kà rɨ̌’ɨ̀ ndɨ dhu bhěyi nánɨ̌, ma màmbɛ̀nà nzɨ̌ àtɨna ma ràrà wà ngari ɔ̀bhɔ̀lɔ̀ fʉ̌kʉ̀. 3 Ndɨrɔ̀, ma márà, madʉ̀ ngari ɔ̀bhɔ̀lɔ̀ fʉ̌kʉ̀ rɔ̀, ma mɨ́ madǔ àdǔ mɨrà nyǔgù, ndɨ́nɨ̌ ma márà àdɨ rɔ́, nyɨ̌ nyadʉ̀ya tɨ́ òwu òko átɔ̀. 4 Ndɨrɔ̀, yà ma márà ɨ rárà otu nyɨ̌ nyʉ́nɨ wà.» 5 Nɨ́, Tʉ̀masɨ̀ adʉ̀ àtɨ̀nà Yěsù nɨ̌: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, mǎ mʉ̀nɨ nzá nyɨ nyárà ɨ nga. Olu, mǎ mádʉ̀ ányɨ̀ rárà otu nʉ́nɨ ɨ̀ngbà dhu bhěyi?» 6 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu àdu kà tɔ̀, ndàtɨ: «Ɨma nɨ́ ndɨ otu, obhónga, ndɨrɔ̀ ípìrɔ̌nga. Atdí alɛ mà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ àrà àhʉ Àbadu Kàgàwà ɨ, ɨnzá ndɨ̀ ndʉ̀dà otùdu ɔ̀nǎ rɔ́rɔ̀. 7 Dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ɨwà nyɨ̌ nyʉ́nɨ ma dhu tɨ́, nɨ́ nyɨ̌ nyʉ́nɨ wà Àbadu átɔ̀. Nɨ́, rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ kòmbí, nyɨ̌ nyʉ̀nɨ wà ka, ndɨrɔ̀ nyɨ̌ nyàla wà ka.» 8 Nɨ́, Fìlipò adʉ̀ àtɨ̀nà Yěsù nɨ̌: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, ɨ́tɛ̀ pɛ́ ndɨ Àbanʉ mǎ ràla, wɔ̀rɨ́ kɛ̀lɛ̌ nɨ́ ndɨ àkǎ àkǎ fǎkà dhu.» 9 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu àdu Fìlipò tɔ̀, ndàtɨ: «Hɔ̀kɔ̀, Fìlipò! Àlɛ̌ kókò wà nyɨ̌ mànà ábhɔ̌ ɨdhɔ nyʉ́ tɨ́, nɨ́ nyɨ nyàpɛ̀ tɨ́ nzá mʉnɨ̌? Ɨma nála alɛ, nála wà Àbadu átɔ̀. Nɨ́ ɨ́ngbà dhu bhěyi dhu nyɨ nyádʉ̀ àtɨ̀nà, ma rɨ̀tɛ̀ pɛ́ Àbadu nyala nɨ̌? 10 Nyɨ nyà’ù tɨ́ nzá dhu, ma ràrɨ̌’ɨ̀ Àbadu-nyʉtsì, ndɨrɔ̀ Àbadu ràrɨ̌’ɨ̀ nyʉdutsì? Yà ma maráwɛ̌na fʉ̌kʉ̀ dhu nɨ́ nzɨ̌ ùdù rɔ̀ àhʉ dhu. Pbɛ́tʉ̀, yà nyʉdutsì arádɨ Àbadu nɨ́ ndɨ arɨ́ pbɨ̀ndà kasʉ ɔ̀nzɨ. 11 Nyà’u ɨma, yà ma mátɨna nyɨ̌ nɨ̌, ɨma ràrɨ̌’ɨ̀ Àbadu-nyʉtsì, ndɨrɔ̀ Àbadu ràrɨ̌’ɨ̀ nyʉdutsì rɔ̀. Ɨ̀mbǎ kɨ̀’ɨ̀ ndɨ dhu bhěyi rɔ̀, nyà’u ɨma yà nyʉdutsìnǎ rɔ̀ rɨ́ ndɔ̀nzɨ kasʉ-okú dɔ̀ rɔ̀. 12 Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: ndɨ alɛ apɛ́ ɨma ná’u, nɨ́ yà ma márɔ́nzɨna kasʉ nɔ́nzɨ̀ ndɨ alɛ rǎdʉ̀ ɔ̀nzɨ átɔ̀. Ndɨrɔ̀, kà rǎdʉ̀ kɔ̀nzɨ̀ abhɔ nyʉ́ ròsè yà ma marɔ́nzɨna-tsí dɔ̀nǎ, Àbadu bhà ma márà nɨ́dhunɨ̌. 13 Ɔvɔ̀du rɔ̌ nyɨ̌ nyònzì kɔ́rɔ́ dhu-tsí, nɔ́nzɨ̀ ma móngo ɔ̀nzɨ, ndɨ́nɨ̌ Àbadu-ɔvɔ̀ náadʉ̀ tɨ́ ndìlè Idhùnà-nyʉtsì. 14 Nyɨ̌ nyapɛ́ óngo dhu nónzì fudú ɔvɔ̀du rɔ̌, nɔ́nzɨ̀ ma móngo ɔ̀nzɨ fʉ̌kʉ̀.»

Yěsù rɨ̌ Kàgàwà rɨ̌ Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí níbhò dhu nɔ́vɔ dhu

15 Tdɨ́tdɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Nyɨ̌ nyapɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ɨma nyɨ̌ nyózè dhu tɨ́, nɨ́ nyɨ̌ nyàkǎ nyɨ̌fʉ pbàkà ʉyátá. 16 Ɨma, ma mɨ́ Àbadu Kàgàwà nónzi rìbhò ngǎtsi Mʉ̀dzʉ̀nàba fʉ̌kʉ̀, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyongó tɨ́ òko mànà dhòdhódhónganà. 17 Ka nɨ́ obhónga núdhě arɨ́ ìndrǔ tɔ̀ Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí. Obhó tɨ́, yà adzɨ ɔ̌ alɛ rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ kàkɔ, ɨ̀nzɨ̌ ɨ̀ ɨ́ kàlǎ, ndɨrɔ̀ ɨnzá ɨ̀ ʉ́nɨ ka dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀ nyɨ̌, nyɨ̌ nyʉ́nɨ wà ka, atdíkpá nyɨ̌ nyaróko ka mànà, ndɨrɔ̀ afíkʉ ɔ̀ kǎrádɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 18 Ma mɨ́ nzɨ̌ nyʉ̌bha ɨ̀zʉ̀ tɨ́, ma míngo ìngo tɨkʉ ɔ̀ tdɨ́tdɔ̌. 19 Ɨnzá ɔ̀trɔ̀ ɨdhɔ ɔ̌, yà adzɨ ɔ̌ alɛ rɨ̌ nzɨ̌ malǎ tdɨ́tdɔ̌. Pbɛ́tʉ̀ nyɨ̌, nyɨ̌ nyɨ́ malǎ àlǎ, inè ma mɨ’ɨya nyɨ̀kpɔ́du nà, ndɨrɔ̀ inè nyɨ̌ nyɨ’ɨya nyɨ̀kpɔ́kʉ nà átɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 20 Ndɨ ɨdhɔ rǎkǎ nɨ́nganɨ́ nɨ́ ndɨ, nyɨ̌ nyʉnɨya dhu, ɨma rarɨ́’ɨ̀ ìnè Àbadu-nyʉtsì, nyɨ̌ rarɨ́’ɨ̀ ìnè nyʉdutsì, ndɨrɔ̀ ma rarɨ́’ɨ̀ ìnè nyʉkʉtsì. 21 Pbàkà ʉyátá nà’ù, ndàdʉ̀ ɨ̀fʉnà alɛ, nɨ́ ndɨ ma nózè alɛ. Ɨma nózè alɛ, nózè Àbadu rǎdʉ̀ átɔ̀. Ndɨrɔ̀, ma mádʉ̀ kòzè átɔ̀, madʉ̀ mɨtɛ̀ fɨ̌ndà.» 22 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Yudhà, ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ Yudhà Ìskàrìyɔtà, níivú dhu Yěsù-tsʉ̌, ndàtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, ádhu ndɨ nyɨ nyádʉ̀ nyɨtɛ̀ fǎkà tɨ́, ɨ̀nzɨ̌ nyadʉ̀ nyɨtɛ̀ yà adzɨ ɔ̌ ngʉ̌kpà alɛ tɔ̀ nɨ̌?» 23 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu àdu kàtɔ̀, ndàtɨ: «Ndɨ alɛ náapɛ́ ɨma nózè, nɨ́ ndɨ alɛ rǎdʉ̀ ma mʉ́nɔna dhu nɨ́fʉ. Àbadu rǎdʉ̀ ndɨ alɛ nózè átɔ̀. Ndɨrɔ̀, mǎ mádʉ̀ ìwu Àbadu mànà ndɨ alɛ bhà, mǎdʉ̀ mǎ móko rɔ́nga nɔ́bhɔ̀lɔ̀ kàbhà. 24 Pbɛ́tʉ̀, ɨ̀nzɨ̌ ndɨ alɛ náapɛ́ mozè, nɨ́ rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ ma mʉ́nɔna dhu nɨ́fʉ. Yà nyɨ̌ nyɨ́rɨna ma mʉ́nɔna rɔ́ dhu nɨ́ rɨ̌ nzɨ̌ àhʉ ùdù rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, kà rǎhʉ yà ma nívì Àbadu ɔ̀ rɔ̀. 25 Kɔ̀nɨ̌, ma mʉ̀nɔ̀ ndɨ dhu fʉ̌kʉ̀, àdɨ̀ ma màdɨ̀ nzínzìkʉ ɔ̌ rɔ́rɔ̀. 26 Nɨ́, Àbadu rǐvìna ɔvɔ̀du rɔ̌ Mʉ̀dzʉ̀nàba, Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí, rǒngo kɔ́rɔ́ dhu núdhe fʉ̌kʉ̀, ndàdʉ̀ àrà yà fʉ̌kʉ̀ ma mʉ́nɔ̀ kɔ́rɔ́ dhu nábhʉ rɔ̌ nyɨ̌rɛ̀. 27 Ma mʉ̀bhà màrʉ̀ngà fʉ̌kʉ̀, ma màbhʉ pbàkà màrʉ̀ngà nyʉ́ fʉ̌kʉ̀. Ndɨrɔ̀, ma màbhʉ nzá ka fʉ̌kʉ̀ àdhàdhɨ̀ yà adzɨ ɔ̌ alɛ náarɨ́ kàbhʉ̌ ìndrǔ tɔ̀ ɔ̀ná ɔ́fɔ̀ ɔ̌. Nɨ́, afíkʉ àkǎ nzá ndɨ̀rɛ̀ nga abhɔ, ndɨrɔ̀ nyɨ̌ nyàkǎ nzá nyɔ̌nzɨ̀ ɔdɔ. 28 Nyɨ̌ nyɨ́rɨ̀ wà yà fʉ̌kʉ̀ ma mʉ́nɔ̀ dhu, matɨ: ‹Ma màrà wà, ndɨrɔ̀ ma mɨ́ madǔ àdǔ tɨkʉ ɔ̀.› Nɨ́ nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ná gukyè ɨma nyɨ̌ nyózè dhu tɨ́, nɨ́ ɨdhɛ̀kʉ àmbɛ̀nà ndɨ̀kǎ ɨ̀kǎ tɨ́ Àbadu ɨ ma márà rɔ̀. Obhó tɨ́, ndɨ Àbadu bhà ádrʉ̀ngbǎnga nósè wà pbàkà ádrʉ̀ngbǎnga dɔ̀nǎ. 29 Kɔ̀nɨ̌, ma mʉ̀nɔ̀ wà ka fʉ̌kʉ̀ kòmbí ɨnzá ndɨ dhu àpɛ̀ ndɔ̀nzɨ rɔ́rɔ̀, ndɨ́nɨ̌ ndɨ dhu rɨ̌ ndɔ̀nzɨ nɨ́nganɨ́, nyɨ̌ nyadùya tɨ́ dhu à’ù. 30 Ma mɨ́ nzɨ̌ ɔ̀tɛ abhɔ nyɨ̌ mànà tdɨ́tdɔ̌. Obhó tɨ́, kɔ̀nɨ̌ yà adzɨ ɔ̌ kamà Pfɔ̀mvɔ rɨ̌rà. Pbɛ́tʉ̀, rùdú kà rɔ̌nzɨna atdí dhu mà rɨ̌’ɨ̀ mbǎ. 31 Pbɛ́tʉ̀, kà rɨ̌rà, ndɨ́nɨ̌ yà adzɨ ɔ̌ alɛ nʉ́ʉnɨ tɨ́ dhu ɨwà ma rózè Àbadu, ndɨrɔ̀ ma rarɨ́ dhu ɔ̀nzɨ kʉ̌yǎ idù dhu bhěyi. Nɨ́rɔ̀, nyɨ̀và nyɨ̌, kòwu ɨrɔ́ rɔ̀.»

Ñwaè' Joân 15

Yěsù rɨ̌ ndàtɨ vǐnyò-kpa nyʉ́ tɨ́ dhu

1 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Ɨma nɨ́ ndɨ vǐnyò-kpa nyʉ́. Ndɨrɔ̀, Àbadu Kàgàwà nɨ́ ndɨ vǐnyò-kpa-ngbɔ̀ ɔ̀bhɔlɔ arɨ́ alɛ. 2 Nɨ́ kɔ́rɔ́ ɔpbɨ́du, yà ɨ̀nzɨ̌ arɨ́ itsu-kpɔ̌ ɨ̀’ɔ̌, nʉ́’a kà rǎdʉ̀ ʉ̀’ǎ tɨ́ rùdú rɔ̀. Ndɨrɔ̀, yà mběyi arɨ́ itsu-kpɔ̌ ɨ̀’ɔ̌ ɔpbɨ́du-ngbɔ̀ nʉ́wa kà rǎdʉ̀, ndɨ́nɨ̌ adʉ̀ tɨ́ itsu-kpɔ̌ ɨ̀’ɔ abhɔ nyʉ́ tdɨ́tdɔ̌. 3 Nɨ́ nyɨ̌, ɔpbɨ́du tɨ́rɔ̀, nyɨ̌ nyɨ́lǎ wà Àbadu-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌, yà fʉ̌kʉ̀ ma mɔ́vɔ̀ ɔtɛ-okú dɔ̀ rɔ̀. 4 Nɨ́rɔ̀, dhu àkǎ nyǒkò nyʉdutsì, àdhàdhɨ̀ ma marádɨ nyʉkʉtsì dhu bhěyi. Vǐnyò-ɔpbɨ́ rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ ɔ̀’ɔ̀, ɨ̀mbǎ ndɨ̀ ndɨ́’ɨ̀ ndɨ vǐnyò-kpa rɔ̌ rɔ́rɔ̀. Nɨ́, ndɨ dhu bhěyi tɨ́, nyɨ̌ nyɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ atdí dhu mà nɔ́nzɨ̀ ɨnzá nyɨ̌ nyòkò nyʉdutsì rɔ̀. 5 Ɨma nɨ́ ndɨ vǐnyò-kpa, ndɨrɔ̀ nyɨ̌ nɨ́ vǐnyò-ɔpbɨ́. Nɨ́, nyʉdutsì rádɨ, madʉ̀ àdɨ nyʉnatsì alɛ, rǎdʉ̀ itse nɔ́dhɨ̀ abhɔ nyʉ́. Obhó tɨ́, ɨnzá nyɨ̌ nyòkò nyʉdutsì rɔ̀, nyɨ̌ nyɨ́ nzɨ̌ àdʉ̀ atdí dhu mà nɔ́nzɨ̀. 6 Ɨnzá àdɨ nyʉdutsì alɛ, nóbvù ka kádʉ̀ igi, àdhàdhɨ̀ yà ɨ̀nzɨ̌ arɨ́ itsu-kpɔ̌ ɨ̀’ɔ̌ vǐnyò-ɔpbɨ́ nʉ́’à ka karɨ́, kadʉ̀ òbvùnà igi dhu bhěyi. Kà rǎdʉ̀ òtdyù, kadʉ̀ àndunà kawà kàzʉ ɔ̀, ràdʉ̀ ògbe. 7 Pbɛ́tʉ̀, nyɨ̌ nyapɛ́ òko nyʉdutsì, nyǎdʉ̀ pbàkà ɔtɛ nɔ́dɔ̀ afíkʉ ɔ̀, nɨ́ nyònzi nyɨ̌ nyòzè kɔ́rɔ́ dhu Àbadu-fɔ́, nɨ́ ka rǎdʉ̀ ndɨ dhu àbhʉ fʉ̌kʉ̀. 8 Nyɨ̌ nyapɛ́ ídzì kasʉ tɔ́ itse nɔ́dhɨ abhɔ, nyǎdʉ̀ dhu ɨ̀tɛ̀ nyɨ̌ ràrɨ̌ pbàkà ábhàlɨ̌ nyʉ́, nɨ́ Àbadu-ɔvɔ̀ rǎdʉ̀ ndìlè. 9 Àdhàdhɨ̀ Àbadu ózè ma dhu bhěyi, ma mózè nyɨ̌ átɔ̀. Nɨ́ dhu àkǎ nyǒkò ndɨ ma mózè nyɨ̌ nɨ̌ àzè ɔ̌. 10 Nyɨ̌ nyapɛ́ pbàkà ʉyátá nɨ́fʉ̌, nɨ́ nyɨ̌ nyádʉ̀ òko nyɨ̌ ma mózè nɨ̌ àzè ɔ̌, àdhàdhɨ̀ ma mɨ́fʉ Àbadu bhà ʉyátá, madʉ̀ àdɨ kǒzè ma nɨ̌ àzè ɔ̌ dhu bhěyi. 11 Ma mʉ̀nɔ̀ wɔ̀ dhu fʉ̌kʉ̀ ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nabhʉ̀ tɨ́ nyɨ̌’ɨ̀ pbàkà dhɛ̀dhɛ nà, ndɨ fʉ̀kʉ́ dhɛ̀dhɛ ràdʉ̀ àkǎ. 12 Yàrɨ́ nɨ́ ndɨ pbàkà ʉyátá fʉ̌kʉ̀: ‹Nyòzè nyɨ̌ nzínzìkʉ ɔ̌, àdhàdhɨ̀ ma mózè nyɨ̌ dhu bhěyi.› 13 Ìndrǔ rɨ̌ ndàdzǐ ndɔ̀vɛ̀ ɔdhɨ́na tɔ́ ngari ɔ̌ nɨ̌ àzè dɔ̀nǎ róse ngǎtsi àzè rɨ̌’ɨ̀ mbǎ. 14 Nyɨ̌ nyádʉ̀ òko ɔdhɨ́du tɨ́, yà fʉ̌kʉ̀ ma mʉ̀yǎ dhu nyɨ̌ nyɨ̀fʉ rɔ̀. 15 Ma mɨ́ nzɨ̌ nyǎnzi tdɨ́tdɔ̌ pbàkà kasʉtálɛ tɨ́, ɨ̀nzɨ̌ kasʉtálɛ rǎdʉ̀ pbɨ̀ndà kasʉ tɔ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ rɔ̌nzɨna dhu nʉ́nɨ nɨ́dhunɨ̌. Pbɛ́tʉ̀, ma márɨ́ nyǎnzi ɔdhɨ́du tɨ́, Àbadu-tsʉ̌ ma mɨrɨ dhu nɨ́ ma mɔ́vɔ̀ wà kɔ́rɔ́ fʉ̌kʉ̀ nɨ́dhunɨ̌. 16 Ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ nyɨ̌ ndɨ nyɨ̌ nyóvò ma, pbɛ́tʉ̀ ɨma nɨ́ ndɨ ma móvò nyɨ̌. Nɨ́, ma mòvì nyɨ̌ nyǒwù, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyɔdhɨ tɨ́ dhòdhódhónganà róngo àdɨ itse. Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, Àbadu rǎdʉ̀ fɔná nyɨ̌ nyònzì ɔvɔ̀du rɔ̌ kɔ́rɔ́ dhu-tsí nábhʉ fʉ̌kʉ̀. 17 Nɨ́rɔ̀, fʉ̌kʉ̀ ma mʉ̀yǎ dhu nɨ́, nyɨ̌ ràkǎ nyǒzè nyɨ̌ nzínzìkʉ ɔ̌.»

Yà adzɨ ɔ̌ alɛ rɨ̌ Yěsù mà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ mànà nɔ́ndrɔ̀ dhu

18 Tdɨ́tdɔ̌ Yěsù àdʉ̀ àtɨ̀nà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Yà adzɨ ɔ̌ alɛ náapɛ́ nyɔ̌ndrɔ̀, nɨ́ nyʉ̀nɨ dhu abádhí rɔ́ndrɔ̀ wà ɨma átɔ̀ angyinǎ rɔ̀ fʉ̌kʉ̀. 19 Nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀yana gukyè yà adzɨ ɔ̌ alɛ tɨ́, nɨ́ abádhí ádʉ̀yana nyǒzè òzè tɨ́, fɨ̌yɔ́ alɛ nɨ́ nyɨ̌ nɨ́dhunɨ̌. Pbɛ́tʉ̀ ɨma, ma móvò nyɨ̌ abádhí nzínzì ɔ̌ rɔ̀, mʉlɨ nyɨ̌ igi. Nɨ́ nyɨ̌ nɨ́ nzɨ̌ yà adzɨ ɔ̌ alɛ tdɨ́tdɔ̌. Nɨ́ ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ abádhí ɔ́ndrɔ̀ nyɨ̌. 20 Nyɨ̀rɛ̀ pɛ́ yà fʉ̌kʉ̀ ma mʉ́nɔ̀ dhu, matɨ: Kasʉtálɛ bhà ádrʉ̀ngbǎnga rósè nzá pbɨ̀ndà kasʉ tɔ́ ádrʉ̀ngbǎlɛ bhà ádrʉ̀ngbǎnga dɔ̀nǎ. Nɨ́, dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ abádhí ávu rùdú dhu tɨ́, nɨ́ abádhí rǎvu àvǔ rʉ̀kʉ́ átɔ̀. Ndɨrɔ̀, dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ abádhí ɨ́fʉ ma múdhe fɨ̌yɔ̀ dhu dhu tɨ́, nɨ́ abádhí rɨ̌ nyɨ̌ nyúdhěna fɨ̌yɔ̀ dhu nɨ́fʉ̌ ɨ̀fʉ̌ átɔ̀. 21 Obhó tɨ́, abádhí rǒngo kɔ́rɔ́ kɔ̌kɔ̀ dhu ɔ̀nzɨ̀ rʉ̀kʉ́ okúdu dɔ̀ rɔ̀, ɨnzá ɨ̀ ʉ́nɨ ɨma nívì mɨrà yà adzɨ ɔ̌ alɛ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 22 Ɨnzá ma mɨ́rà yà adzɨ ɔ̌, madʉ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ abádhí tɔ̀ nánɨ̌, abádhí ʉ́nɨ̌yana nzɨ̌ nzɛ́rɛnga nà ɨ̀ ɨ́’ɨ̀ dhu. Pbɛ́tʉ̀, kòmbí abádhí dɔ̌ ka kɨ́ ɨzʉ àbà kʉbà fɨ̀yɔ́ nzɛ́rɛnga tɨ́ dhu rɨ̌’ɨ̀ mbǎ. 23 Ɨma nɔ̀ndrɔ̀ alɛ nɔ́ndrɔ̀ wà Àbadu átɔ̀. 24 Ɨnzá ma mɔ́nzɨ̀ yà ɨnzá atdí alɛ mà nápɛ̀ ɔ̀nzɨna dhu abádhí nzínzì ɔ̌ nánɨ̌, abádhí ʉ́nɨ̌yana nzɨ̌ nzɛ́rɛnga nà ɨ̀ ɨ́’ɨ̀ dhu. Pbɛ́tʉ̀, kòmbí abádhí àla wà ma mɔ́nzɨ̀ dhu. Nɨ́ ɨwà ɨ̀ àla ɨ dhu rɔ́rɔ̀ màtɨ́, abádhí òko òko ɨma ɨ̀ ɔ́ndrɔ̀, ’àdʉ̀ Àbadu nɔ́ndrɔ̀ átɔ̀ rɔ́. 25 Abádhí ɔ́nzɨ̀ kɔ̀rɨ́ dhu kɔ́rɔ́, ndɨ́nɨ̌ fɨ̀yɔ́ ʉyátá ɔ̀ ka kʉnɔ dhu náaká tɨ́. Ndɨ ʉyátá ɔ̀ ka katɨ: ‹Abádhí ɔ́ndrɔ̀ ɨma ɨ̀mbǎ tɨ̌ná na.›» 26 Tdɨ́tdɔ̌ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Àbadu Kàgàwà-tɨ’ɔ̀ rɔ̀, ma mɨ́ Mʉ̀dzʉ̀nàba nívì ìvì fʉ̌kʉ̀. Ndɨ Mʉ̀dzʉ̀nàba nɨ́ kà bhà rɔ̀ rɨ́rà obhónga tɔ́ Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí. Nɨ́ kà rɨ̌rà àhʉ rɔ̀, ka nɨ’ɨya ndɨ pbàkà ngàmbì. 27 Ndɨrɔ̀, nyɨ̌ nyʉ́ mà átɔ̀, nyɨ̌ nɨ’ɨya pbàkà ngàmbì, yà ndɨ̀ napɛ̀na rɔ̀, àlɛ̌ karɨ́’ɨ̀ ìnè atdíkpá nyɨ̌ mànà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.»

Ñwaè' Joân 16

1 Tdɨ́tdɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Ma mɔ̀vɔ̀ wɔ̀ dhu angyangyɨ fʉ̌kʉ̀, akyɛ nyɨ̌ nyowuya nyǎwà fʉ̀kʉ́ a’uta ɔ̌ rɔ̀ nɨ̌. 2 Ka kowuya nyǐpfo rɔ̌, kodì nyɨ̌ unduta-dzà ɔ̌ rɔ̀. Ndɨrɔ̀, yà rɨ́rà kàsʉmɨ̀ ɔ̌, nyɔ̌kyɛ rɨ́ alɛ nóowuya dhu ʉ̀nɨ rɔ̌ Kàgàwà ràrɨ̌ yà ɨ̀ ʉ́lɛ̌na. 3 Ndɨrɔ̀, abádhí owuya ndɨ dhu ɔ̀nzɨ̀ rɔ̌ ɨnzá ɨ̀ ʉ́nɨ Àbadu Kàgàwà mà, ndɨrɔ̀ ɨnzá ɨ̀ ʉ́nɨ ɨma mà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 4 Nɨ́rɔ̀, ma mɔ̀vɔ̀ wɔ̀ dhu angyangyɨ fʉ̌kʉ̀, ndɨ́nɨ̌ ndɨ kàsʉmɨ̀ rǎkǎ rɔ̀, nyɨ̌ nyɨrɛ̀ya tɨ́ dhu, ɨwà ma ravɔ̀ ka fʉ̌kʉ̀.»

Kàgàwà bhà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí-kàsʉ̌

Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà tdɨ́tdɔ̌ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Ma mɔ́vɔ̀ nzá wɔ̀ dhu angyangyɨ fʉ̌kʉ̀, òko àlɛ̌ kòko atdíkpá nyɨ̌ mànà dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 5 Nɨ́rɔ̀, kànɨ̌ kòmbí ma màdu wà ma yà ma nívì mɨrà yà adzɨ ɔ̌ alɛ-tɨ’ɔ̀. Ndɨrɔ̀, nzínzìkʉ ɔ̌ atdí alɛ mà nívǔ nzá dhu tsʉ̀dú, ndàtɨ: ‹Nyɨ nyárà àdhà?› 6 Obhó tɨ́, wɔ̀ dhu bhěyi mà mɔ̀vɔ̀ fʉ̌kʉ̀ dhu nábhʉ wà nyɨ̌ ɨzʉ rʉ̀ka nyɨ̌ atdídɔ̌! 7 Nɨ́rɔ̀, kànɨ̌ ma mɨ́ obhó dhu nɔ́vɔ fʉ̌kʉ̀ kòmbí: ídzì dhu tɨ́ àkǎ atdídɔ̌ fʉ̌kʉ̀ dhu nɨ́ marà Àbadu Kàgàwà-tɨ’ɔ̀. Obhó tɨ́, ɨnzá ma màrà kà-tɨ’ɔ̀ rɔ̀, kàbhà rɔ̀ àmbɛ̀nà ɨ̀rà Mʉ̀dzʉ̀nàba rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ ɨ̀rà tɨkʉ ɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, ma mapɛ́ àrà, nɨ́ ma mádʉ̀ ndɨ Mʉ̀dzʉ̀nàba nívì ìvì rɨ̀rà tɨkʉ ɔ̀. 8 Nɨ́ kà rɨ̌rà àhʉ rɔ̀, kà rǒngo yà adzɨ ɔ̌ alɛ tɔ́ nzɛ́rɛnga nɨ́tɛ̀ abádhí tɔ̀, ndàdʉ̀ abádhí àkǎnà ’ùbhi ɔ̀ná obhónánga tɔ́ otu nɨ́tɛ̀ abádhí tɔ̀. Ndɨrɔ̀, kà rǒngo àdʉ̀ Kàgàwà nɨ́ɨtdɨ̀ya anya ìndrǔ-dɔ̌ tɨ́ dhu nɨ́tɛ̀ átɔ̀ abádhí tɔ̀. 9 Kà rǒngo ɨnzá abádhí ná’ù ɨma dhu tɔ́ nzɛ́rɛnga nɨ́tɛ̀ abádhí tɔ̀. 10 Kà rǒngo obhónánga nɨ́tɛ̀ fʉ̌kʉ̀, ma mɨ́ madǔ Àbadu-tɨ’ɔ̀, ɨ̀nzɨ̌ nyǎdʉ̀ òwu ma àla rɔ̌ tdɨ́tdɔ̌ nɨ́dhunɨ̌. 11 Ndɨrɔ̀, kà rǒngo Kàgàwà rɨ̌ anya ɨ̀tdɨ̀ ìndrǔ dɔ̌ tɨ́ dhu nɨ́tɛ̀, ɨwà kǎtdɨ̀ anya angyangyɨ yà adzɨ ɔ̌ ádrʉ̀ngbǎlɛ Pfɔ̀mvɔ dɔ̌ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 12 Ma mɨ́’ɨ̀ ìnè fʉ̌kʉ̀ ma mʉ́nɔna tdɨ́tdɔ̌ ábhɔ̌ dhu nyʉ́ nà. Pbɛ́tʉ̀, ɨ dhu rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ dʉ̀kʉ àlʉ kòmbí. 13 Ndɨ Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí, yà obhónga nɨ́tɛ̀ rɨ́ ìndrǔ tɔ̀ rɨ̌rà àhʉ rɔ̀, kà rǒngo nyʉ̌ndà kɔ́rɔ́ obhónga tɔ́ otu ɔ̌. Obhó tɨ́, kà rɨ̌ nzɨ̌ ongo ɔ̀nà rɔ̀ nyʉ́ àhʉ dhu nʉ́nɔ̀ ìndrǔ tɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, kà rǒngo ʉ̀nɔ̀nà fʉ̌kʉ̀ dhu nɨ́ Àbadu-tsʉ̌ ndɨ̀ ndɨ́rɨna dhu. Ndɨrɔ̀, kà rǒngo ɔ̀vɔ̀nà fʉ̌kʉ̀ dhu nɨ́ ɨ̀ nɔnzɨya dhu. 14 Kǎraya ɔvɔ̀du nábhʉ rɔ̌ rìlè ndɨ̀, ma maraya dhu náwɛ rɔ̌ kà tɔ̀, kà ràdʉ̀ ʉ̀dànà fʉ̌kʉ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 15 Àbadu-fɔ́ rɨ́’ɨ̀ kɔ́rɔ́ dhu nɨ́ pbàkà dhu. Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ ma màtɨ nyɨ̌ nɨ̌, obhónga tɔ́ ndɨ Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí raraya ma màwɛ fɨ̌ndà dhu nʉ́dà rɔ̌ fʉ̌kʉ̀.»

Yěsù bhà ábhàlɨ̌ tɔ́ ɨzʉ rɨ̌ ndʉ̀gɛ̀rɛ̀ ndòngò dhɛ̀dhɛ tɨ́ dhu

16 Tdɨ́tdɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Ngúfe ɨdhɔ ɔ̌, nyɨ̌ nyɨ́ nzɨ̌ malǎ. Ndɨrɔ̀, ngúfe ɨdhɔ dzidɔ̌, nyɨ̌ nyɨ́ malǎ àlǎ tdɨ́tdɔ̌.» 17 Nɨ́, kàbhà ábhàlɨ̌ nzínzì ɔ̌ atdídhená alɛ náadʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’ɔ̀ngʉ̀ dhu tsʉ̀yá nzínzìya ɔ̌, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Wɔ̀ kà rǎwɛ̌na àlɛ̌ tɔ̀ dhu-tɨ̀ nɨ́ àdhu? Kà rǎtɨna: ‹Ngúfe ɨdhɔ dzidɔ̌, nyɨ̌ nyɨ́ nzɨ̌ malǎ, ndɨrɔ̀ ngúfe ɨdhɔ dzidɔ̌, nyɨ̌ nyɨ́ malǎ àlǎ tdɨ́tdɔ̌.› Ndɨrɔ̀, kà rǎtɨna átɔ̀: ‹Ma márà Àbadu Kàgàwà-tɨ’ɔ̀.›» 18 Abádhí adʉ̀ òko, ’àmbɛ dhu ɔ̀ngʉ̀ dɔ̌ tsʉ̀yá tdɨ́tdɔ̌, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌: «Wɔ̀ kà rʉ̌nɔna ngúfe ɨdhɔ-tɨ̀ nyʉ́ nɨ́ àdhu?» Nɨ́, abádhí adʉ́nà òwu dhu àdu rɔ̌ ɨ̀tɨ́rɔ̀ tɨ́, ’àtɨ: «Ɨnzá àlɛ̌ kʉ̀nɨ wɔ̀ kà rʉ̌nɔna dhu-tɨ̀.» 19 Nɨ́, Yěsù ʉnɨ dhu abádhí ràrɨ̌ dhu ɔ̀nzɨ ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ ivú tɨ́ dhu tsʉ̀ná. Nɨ́ kǎdʉ̀ dhu ìvu abádhí-tsʉ̌, ndàtɨ: «Nyɨ̌ nyátɨ́ dhu ɔ̀ngʉ̀ tsʉ̀kʉ́ nzínzìkʉ ɔ̌, yà ma mʉ̀nɔ̀ dhu dɔ̌? Ma màtɨ, ngúfe ɨdhɔ dzidɔ̌ nyɨ̌ ràrɨ̌ nzɨ̌ malǎ, ndɨrɔ̀, ngúfe ɨdhɔ dzidɔ̌, nyɨ̌ ràrɨ̌ malǎ àlǎ tdɨ́tdɔ̌. 20 Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: Nyɨ̌ nyɔdzɨya, ɨzʉ ràdʉ̀ nyʉ̌ka atdídɔ̌ fʉ̀kʉ́ àpbɛ̀-okú dɔ̀ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, ndɨ dhu adʉ̀ya yà adzɨ ɔ̌ alɛ-ɨdhɛ̀ nábhʉ rɨ̀ka ndɨ̀ ɨ̀kǎ tɨ́. Ndɨrɔ̀, nyɨ̌ nyokoya ɨzʉ̀kʉ ɔ̌, pbɛ́tʉ̀ fʉ̀kʉ́ ɨzʉ náadʉ̀ya ndʉ̀gɛ̀rɛ̀, ndòngò dhɛ̀dhɛ tɨ́. 21 Ɔ̀na rɨ̌ ndàkà tsìbhálɛ, náaróngo ɨ̀’ɨ̀ ɨzʉ ɔ̌, ndɨ̀ ndɨ́ ndʉ̀gʉ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ níndù wà ndɨ̀ nɨ́dhunɨ̌. Pbɛ́tʉ̀ ndɨ̀ ndʉ̀gʉ̀ ndɨ̀ rɔ̀, kà rɨ̌ nzɨ̌ àdʉ̀ yà ndɨ̀ ndàbànà àpbɛ̀ nɨ́rɛ̀ tdɨ́tdɔ̌, ngbángba ndɨ̀ ndʉ̀gʉ̀ yà adzɨ ɔ̌ dhu ɨ̀ka ɨdhɛ̀na dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 22 Nɨ́rɔ̀, nyɨ̌ nyʉ́ mà átɔ̀, nyɨ̌ nyɨ́’ɨ̀ ɨzʉ nà kòmbí. Pbɛ́tʉ̀, ma mɨ́ nyǎlǎ àlǎ tdɨ́tdɔ̌. Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ ɨdhɛ̀kʉ nɨ́ɨkaya ndɨ̀, ɨ̀nzɨ̌ atdí alɛ mà ràdʉ̀ ndɨ fʉ̀kʉ́ dhɛ̀dhɛ nɔ́tdɨ̀. 23 Ndɨ ɨdhɔ rɨ̌rà nɨ́nganɨ́, nyɨ̌ nyowuya nzɨ̌ atdí dhu mà nívu rɔ̌ tsʉ̀dú. Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ fʉ̌kʉ̀: ɔvɔ̀du rɔ̌ nyɨ̌ nyònzì kɔ́rɔ́ dhu, nábhʉ Àbadu Kàgàwà rǒngo àbhʉ̌ fʉ̌kʉ̀. 24 Rɨ̀rà àhʉ kòmbínga ɔ̀, nyɨ̌ nyàpɛ̀ nzá atdí dhu mà nónzi kà-fɔ́ ɔvɔ̀du rɔ̌. Nɨ́rɔ̀, nyòngò dhu ònzì kà-fɔ́, nɨ́ kà rǒngo àdʉ̀ ndɨ dhu nábhʉ àbhʉ̌ fʉ̌kʉ̀, ndɨ́nɨ̌ ɨdhɛ̀kʉ náadʉ̀ tɨ́ ndɨ̀ka atdídɔ̌.»

Yěsù rǎtɨna ɨwà ndɨ rɔ̀nzɨ̀ yà adzɨ lɛ̀mà dhu

25 Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà tdɨ́tdɔ̌ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Ma mʉ̀nɔ̀ kɔ̌kɔ̀ dhu fʉ̌kʉ̀ mbólí ɔ̌. Pbɛ́tʉ̀, kàsʉmɨ̀ rɨ̌rà ɨ̀rà, yà ɨ̀nzɨ̌ ma móngo dhu ɔ̀vɔ̀ ɔ̀ná fʉ̌kʉ̀ mbólí ɔ̌. Ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ma móngo Àbadu Kàgàwà dɔ̌ dhu nɔ́vɔ̀ kpangba fʉ̌kʉ̀. 26 Ndɨrɔ̀, ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, nyɨ̌ nyóngo dhu ònzì ɔvɔ̀du rɔ̌ Àbadu-fɔ́. Ma màtɨ nzá nyɨ̌ nɨ̌, ma ràrɨ̌ ndɨ òngo mɨtsɔ̀ Àbadu rɔ̌ okúkʉ dɔ̀ rɔ̀. 27 Obhó tɨ́, Àbadu nyʉ́ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ nózè wà nyɨ̌, nyɨ̌ nyózè ɨma, nyǎdʉ̀ dhu à’ù, ma rɨ́rà Kàgàwà-tɨ’ɔ̀ rɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 28 Ɨma nyʉ́, ma mɨ́rà Àbadu-tɨ’ɔ̀ rɔ̀, mɨrà àhʉ yà adzɨ ɔ̌. Nɨ́ kòmbí, ma mɨ́ mɨvà yà adzɨ ɔ̌ rɔ̀, madu ma kà ɨ.» 29 Nɨ́, Yěsù bhà ábhàlɨ̌ àdʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Kɔ̀nɨ̌, kòmbí nga nɨ́ ndɨ nyɨ nyɔ̀tɛ̀ kpangba fǎkà, ɨ̀nzɨ̌ nyʉnɔ̀ atdí dhu mà mbólí ɔ̌ nɨ̌. 30 Ndɨrɔ̀ kòmbí mǎ mʉ̀nɨ wà dhu, nyɨ rʉ́nɨ wà kɔ́rɔ́ dhu, ndɨrɔ̀ nyɨ rarɨ́ ìndrǔ rɨ̌rɛ̀na ndɨ́nɨ̌ ndɨ̀ ndivú tɨ́ dhu nʉ́nɨ̌ angyangyɨ. Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, mǎ mà’ù wà dhu nyɨ rɨ́rà Kàgàwà-tɨ’ɔ̀ rɔ̀.» 31 Nɨ́, Yěsù àdʉ̀ dhu ìvu abádhí-tsʉ̌, ndàtɨ: «Nyɨ̌ nyà’ù tɨ́ wà dhu kòmbí? 32 Kànɨ̌ kàsʉmɨ̀ rɨ̌rà, ndɨrɔ̀, ndɨ kàsʉmɨ̀ nyʉ́ nákǎ wà. Nɨ́, nyɨ̌ nyɨ́ nyɨ̌ndà rùdú rɔ̀, ngǎtsi alɛ ròdyì otùna, nyǎdʉ̀ mʉbhà atdírɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, ma mɨ́ nzɨ̌ mʉbha atdírɔ̀, ìnè Àbadu rɨ̌’ɨ̀ atdíkpá ɨma mànà nɨ́dhunɨ̌. 33 Ma mɔ̀vɔ̀ wɔ̀ dhu fʉ̌kʉ̀ ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyabá tɨ́ màrʉ̀ngà nyʉdutsì. Obhó tɨ́, yà adzɨ ɔ̌ nyɨ̌ nyɨ́ àpbɛ̀ nábà àbà. Pbɛ́tʉ̀, àpɛ́ nyɔ̀nzɨ ɔdɔ, ma mɔ̀nzɨ̀ wà yà adzɨ-lɛ̀mà nɨ́dhunɨ̌.»

Ñwaè' Joân 17

Yěsù rɨ̌ ndɨ̀tsɔ̀ Àbanà rɔ̌ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌-okú dɔ̀ rɔ̀ dhu

1 Wɔ̀ dhu bhěyi ndɨ̀ ndɔ̀tɛ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù agɛ́rɛ́ ndɨ̀, ndàndà ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ nga, ndàdʉ̀ ndɨ̀tsɔ̀, ndàtɨ: «Àba Kàgàwǎ, kàsʉmɨ̀ nákǎ wà. Nɨ́, ábhʉ̌ Idhùnʉ-ɔvɔ̀ rìlè ndɨ̀, ndɨ́nɨ̌ Idhùnʉ adʉ̀ tɨ́ ɔvɔ̀nʉ àbhʉ rìlè ndɨ̀ átɔ̀. 2 Nyɨ nyábhʉ ka rɨ̀’ɨ̀ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nà kɔ́rɔ́ alɛ dɔ̌. Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, kà rǒngo dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nábhʉ fɔná nyɨ nyábhʉ kɔ́rɔ́ alɛ tɔ̀. 3 Ndɨ dhòdhódhónga tɔ́ ípìrɔ̌nga nɨ́: abádhí rʉ̀nɨ ɨnyɨ kɛ̀lɛ̌ atdírɔ̀ ràrɨ̌ ndɨ obhóná Kàgàwà, ndɨrɔ̀ abádhí rʉ̀nɨ Yěsù Krɨ́stɔ̀, yà nyɨ nyívì rɨ̀rà yà adzɨ ɔ̌ alɛ. 4 Ma mábhʉ wà ɔvɔ̀nʉ rìlè ndɨ̀ yà adzɨ dɔ̌, madʉ̀ yà fudú nyɨ nyibho ndɨ́nɨ̌ ma mɔnzɨ tɨ́ kasʉ nɔ́nzɨ̀ mɨtɔ̀. 5 Nɨ́ kòmbí, ɨnyɨ Àbá, ábhʉ̌ ɔvɔ̀du rìlè ndɨ̀ tɨnʉ́ ɔ̀, àdhàdhɨ̀ yà ɨnzá nyɨ nyàpɛ̀ yà adzɨ ɔ̀bhɔlɔ rɔ́rɔ̀, ɔvɔ̀du níilè ndɨ̀ tɨnʉ́ ɔ̀ dhu bhěyi. 6 Ma mábhʉ wà ɔvɔ̀nʉ, yà adzɨ ɔ̌ alɛ nzínzì ɔ̌ rɔ̀ nyɨ nyóvò, nyibhò fudú alɛ rʉ̀nɨ. Abádhí nɨ́’ɨ̀ pbʉ̀kʉ̀ alɛ, nɨ́ nyɨ nyádʉ̀ abádhí níbhò fudú. Ndɨrɔ̀, abádhí nɔ́dɔ̀ wà pbʉ̀kʉ̀ ɔtɛ afíya ɔ̀. 7 Nɨ́ kòmbí, abádhí nʉ́nɨ wà dhu, yà fudú nyɨ nyíbhò kɔ́rɔ́ dhu ráhʉ fʉnʉ́ rɔ̀. 8 Obhó nyʉ́, ma mʉ́dà wà yà abádhí tɔ̀ ma mʉdà tɨ́ nyɨ nyíbhò fudú ɔtɛ abádhí tɔ̀, abádhí ràdʉ̀ àkɔnà mběyi nyʉ́. Abádhí ʉ́nɨ wà dhu, obhó tɨ́ ma rɨ́rà tɨnʉ ɔ̀ rɔ̀, ’àdʉ̀ dhu à’ù átɔ̀ nyɨ rívì ndɨ ɨma. 9 Abádhí-dɔ̌ nga nɨ́ ndɨ ma mɨ́ mɨtsɔ̀ nɨ̌. Ma mɨ́ nzɨ̌ mɨtsɔ̀ yà adzɨ ɔ̌ ngʉ̌kpà alɛ-dɔ̌. Pbɛ́tʉ̀, ma mɨ́ mɨtsɔ̀ yà fudú nyɨ nyíbhò alɛ dɔ̌, pbʉ̀kʉ̀ alɛ tɨ́ abádhí rɨ̌’ɨ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 10 Kɔ́rɔ́ alɛ, yà fudú rɨ́’ɨ̀ nɨ́ pbʉ̀kʉ̀ alɛ, ndɨrɔ̀ yà fʉnʉ́ rɨ́’ɨ̀ kɔ́rɔ́ alɛ nɨ́ pbàkà alɛ. Ndɨrɔ̀ ɔvɔ̀du náarɨ́ ndìlè abádhí-nyʉtsì. 11 Àbá, ma mɨ́ nzɨ̌ àdɨ tdɨ́tdɔ̌ yà adzɨ ɔ̌. Pbɛ́tʉ̀, abádhí nóko òko yà adzɨ ɔ̌. Ndɨrɔ̀ kòmbí ma márà tɨnʉ ɔ̀. Nɨ́ Ɨ̀lɨ̌lǎ Àba Kàgàwǎ, ɔ́dɔ abádhí yà dùdú nyɨ nyɔ́vɔ̀ ɔvɔ̀nʉ-ɔbɨ̀ nɨ̌. Ndɨ dhu bhěyi nɨ́ ndɨ, abádhí rǎdʉ̀ òko atdí alɛ tɨ́, àdhàdhɨ̀ àlɛ̌ nɨ́ atdí alɛ ɨnyɨ mànà dhu bhěyi. 12 Yà abádhí mànà mǎ mɨ́’ɨ̀ atdíkpá ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ma mɔ̀dɔ̀ abádhí, yà dùdú nyɨ nyavɔ̀ ɔvɔ̀nʉ-ɔbɨ̀ nɨ̌. Ndɨrɔ̀, ma mɔ̀dɔ̀ abádhí mběyi nyʉ́, ɨ̀nzɨ̌ atdí alɛ mà ràwǐ nzínzìya ɔ̌ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, abádhí nzínzì ɔ̌ rɔ̀ àwǐ atdí alɛ nɨ́, yà pbʉ̀kʉ̀ Andítá ɔ̀ ka kandí dhu dɔ̀ná, àwǎwíya dhu tɨ́ alɛ kɛ̀lɛ̌, ndɨ́nɨ̌ ndɨ Andítá náadʉ̀ tɨ́ àkǎ. 13 Ɔ̀ɔ! Àba Kàgàwǎ, kànɨ̌ kòmbí ma mɨ́ madǔ tɨnʉ ɔ̀. Nɨ́ ma mɔ́tɛ wɔ̀ dhu bhěyi, àdɨ̀ ma màdɨ̀ yà adzɨ ɔ̌ rɔ́rɔ̀, ndɨ́nɨ̌ pbàkà dhɛ̀dhɛ nɨ́ɨrá tɨ́ abádhí. 14 Ɨma, ma mɔ́vɔ̀ pbʉ̀kʉ̀ ɔtɛ abádhí tɔ̀, nɨ́ yà adzɨ ɔ̌ alɛ nádʉ̀ abádhí ɔ̀ndrɔ̀ ɔ̀ndrɔ̀ tɨ́. Ɨ alɛ ɔ́ndrɔ̀ abádhí, abádhí nɨ́ nzɨ̌ yà adzɨ ɔ̌ alɛ, àdhàdhɨ̀ ɨma mà átɔ̀, ɨma nɨ́ nzɨ̌ yà adzɨ ɔ̌ alɛ dhu bhěyi dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 15 Àbá, ma mɨ́ nzɨ̌ mɨtsɔ̀ rʉ̀nʉ́, ndɨ́nɨ̌ nyɨ nyugu tɨ́ abádhí yà adzɨ ɔ̌ rɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, ma mɨ́ mɨtsɔ̀ rʉ̀nʉ́, ndɨ́nɨ̌ nyɨ nyɔdɔ tɨ́ abádhí Nzɛ́rɛ alɛ, Pfɔ̀mvɔ rɔ̌ rɔ̀. 16 Obhó tɨ́ Àbá, abádhí nɨ́ nzɨ̌ yà adzɨ ɔ̌ alɛ, àdhàdhɨ̀ ɨma mà átɔ̀, ɨma nɨ́ nzɨ̌ yà adzɨ ɔ̌ alɛ dhu bhěyi. 17 Nɨ́, útrǐ abádhí ròkò pbʉ̀kʉ̀ alɛ tɨ́ obhónga-otù ɔ̌. Ndɨ obhónga nɨ́ pbʉ̀kʉ̀ ɔtɛ. 18 Nyɨ nyívì ma mɨrà yà adzɨ ɔ̌. Nɨ́ ndɨ dhu bhěyi tɨ́, ma mòvì abádhí átɔ̀ ròwù yà adzɨ ɔ̌ alɛ nzínzì ɔ̀. 19 Abádhí-okú dɔ̀ rɔ̀ nɨ́ ndɨ, ma mábhʉ ma kɔ́rɔ́ ɨma nyʉ́ tɨ́rɔ̀ ɨndʉ̀, ndɨ́nɨ̌ abádhí adʉ̀ tɨ́ ’àbhʉ átɔ̀ ɨndʉ̀ obhónga-otù ɔ̌.

Yěsù rɨ̌ ndɨ̀tsɔ̀ olù ndɨ̀ na’uya ngʉ̌kpà ábhàlɨ̌ dɔ̌ dhu

20 Àbá, ma mɨ́ nzɨ̌ mɨtsɔ̀ yà fudú nyɨ nyíbhò alɛ-okú dɔ̀ rɔ̀ tɨ́. Pbɛ́tʉ̀, ma mɨ́ mɨtsɔ̀ átɔ̀ yà abádhí rɔ̌vɔna pbʉ̀kʉ̀ obhónga tɔ́ ɔtɛ nɨ́rɨ rɨ́, ’àdʉ̀ ma’ù alɛ-okú dɔ̀ rɔ̀ màtɨ́. 21 Ma mɨ́ mɨtsɔ̀ átɔ̀, ndɨ́nɨ̌ abádhí kɔ́rɔ́ nɨ́ɨ’ɨ tɨ́ atdí alɛ tɨ́, àdhàdhɨ̀ ɨnyɨ Àbá, nyɨ nyarɨ́’ɨ̀ nyʉdutsì, madʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ nyʉnʉtsì dhu bhěyi. Ma mɨ́ mɨtsɔ̀ átɔ̀ ndɨ́nɨ̌ abádhí ɨ’ɨ tɨ́ atdí alɛ tɨ́ àlɛ̌-nyʉtsì, ndɨ́nɨ̌ yà adzɨ ɔ̌ alɛ náa’u tɨ́ dhu, nyɨ rívì ndɨ ɨma, mɨrà yà adzɨ ɔ̌. 22 Ma mábhʉ wà abádhí-ɔvɔ̀ rìlè ndɨ̀, àdhàdhɨ̀ nyɨ nyábhʉ ɔvɔ̀du rìlè ndɨ̀ dhu bhěyi, ndɨ́nɨ̌ abádhí ɨ’ɨ tɨ́ atdí alɛ tɨ́, àdhàdhɨ̀ àlɛ̌ karɨ́’ɨ̀ atdí alɛ tɨ́ ɨnyɨ mànà dhu bhěyi. 23 Ma mɨ́’ɨ̀ abádhí-nyʉtsì, nyadʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ nyʉdutsì, ndɨ́nɨ̌ abádhí oko tɨ́ kɔ́rɔ́ atdí alɛ nyʉ́ tɨ́, yà adzɨ ɔ̌ alɛ ràdʉ̀ dhu ʉ̀nɨ nyɨ rívì ndɨ ɨma yà adzɨ ɔ̌. Ndɨrɔ̀, abádhí rǎdʉ̀ dhu ʉ̀nɨ nyɨ rózè ɨ̀, àdhàdhɨ̀ nyɨ nyózè ɨma dhu bhěyi. 24 Ndɨrɔ̀ Àba Kàgàwǎ, nyɨ nyíbhò ndɨ abádhí fudú. Nɨ́, ma mòzè mǒwù òko atdíkpá abádhí mànà yà tɨnʉ́ ma márà àdɨ rɔ́, ndɨ́nɨ̌ abádhí ala tɨ́ pbàkà ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀. Ndɨ ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ awáwʉ̀ nyɨ nyɨbho idù, nyɨ nyazè ma ɨnzá nyɨ nyàpɛ̀ yà adzɨ ɔ̀bhɔlɔ rɔ́rɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 25 Obhónánga tɔ́ Àba Kàgàwǎ, yà adzɨ ɔ̌ ábhɔ̌ alɛ mà nókò mbǎ ɨ̀nzɨ̌ ’ʉ̀nɨ nyɨ, nɨ́ ɨma, ma mʉ́nɨ wà nyɨ. Ndɨrɔ̀, yà fudú nyɨ nyíbhò alɛ nʉ́nɨ wà dhu nyɨ rívì ndɨ ma, mɨrà yà adzɨ ɔ̌. 26 Ma mábhʉ wà ɔvɔ̀nʉ abádhí rʉ̀nɨ. Ndɨrɔ̀, ma mɨ́ kàbhʉ̌ àbhʉ̌ olù ríwu ngʉ̌kpà alɛ mà rʉ̀nɨ átɔ̀. Ma mɨ́ wɔ̀ dhu ɔ̀nzɨ, ndɨ́nɨ̌ yà nyɨ nyózè ma nɨ̌ àzè-tɨdɔ̀ náadʉ̀ tɨ́ àdɨ abádhí-afí ɔ̀, ndɨrɔ̀ madʉ̀ àdɨ abádhí-afí ɔ̀ átɔ̀.»

Ñwaè' Joân 18

Yěsù nálʉ̌ ka kɨ́ kosò dhu

1 Wɔ̀ dhu bhěyi ndɨ̀ ndɨ̀tsɔ̀ ndɨ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù mà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ mànà núuvò, ’àdʉ̀ àda Kìdrǒnɨ̀ tɨ́ kátɨna ɨdhá-ngba-adzè. Nɨ́ ányɨ̀, atdí ɨnga nɨ́ɨ’ɨ̀ ìnè. Nɨ́, abádhí adʉ̀ òtsù ndɨ ɨnga ɔ̀. 2 Yudhà, yà Yěsù ìpfǒ rɨ́ ndàbhʉ òmvǔ-fɔ́ ábhàlɨ̌, nɨ’ɨ̀ ɨwà ányɨ̀rɔ̌ nga nʉ́nɨ átɔ̀. Obhó tɨ́, Yěsù mà pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ mànà, nóongónà òwu ’ùndu bìlǐnganà ányɨ̀rɔ̌. 3 Nɨ́, Yudhà ìdè fɨ̀ndá pɨ̀kɔ̀-dɔ̀tsírɔ́ alɛ níiwú ùvò ndɨ ɨnga ɔ̌. Ndɨ pɨ̀kɔ̀ ɔ̌ nɨ’ɨ̀ pbànówí mà, yà pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ mà Pbàfàrìsáyó mànà nívì sàndǐrì mànà. Abádhí-fɔ́ nɨ’ɨ̀, ɔ̀rʉ̀ rɔ́rʉ̀ tarà mà, mʉ̀lɛ rɔ̌ kàzʉ mà, màtsǔmù mànà. 4 Nɨ́ Yěsù, yà angyangyɨ rɔ̀ná rɨ́ ndɔ̀nzɨ̀ kɔ́rɔ́ dhu nʉ̀nɨ, náandrì abádhí tɨ́ ɔ̀, ndàdʉ̀ dhu ìvu tsʉ̀yá, ndàtɨ: «Ádhɨ nyɨ̌ nyɔ́nɛna?» 5 Nɨ́, abádhí àdʉ̀ dhu àdu kà tɔ̀ ’àtɨ: «Mǎ mɔ́nɛna nɨ́ Yěsù, Nàzàretì tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ alɛ.» Nɨ́, Yěsù àdʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Ɨma nɨ́ ndɨ.» Ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Yudhà yà Yěsù ìpfǒ rɨ́ ndàbhʉ òmvǔ-fɔ́ alɛ, nɨ́ɨ’ɨ̀ ìnè átɔ̀ abádhí nzínzì ɔ̌. 6 Nɨ́, Yěsù ɨtdègu ndɨ̀tɛ̀ abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Ɨma nɨ́ ndɨ.» Nɨ́ abádhí adʉ̀ ’àdu dziyà-dɔ nɨ̌ olù, ’àdʉ̀ ’àwà obvò. 7 Yěsù ivú dhu tdɨ́tdɔ̌ abádhí-tsʉ̌, ndàtɨ: «Ádhɨ nyɨ̌ nyɔ́nɛna?» Nɨ́, abádhí adʉ̀ dhu àdu Yěsù tɔ̀ ’àtɨ: «Mǎ mɔ́nɛna nɨ́ Yěsù, Nàzàretì tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ alɛ.» 8 Nɨ́, Yěsù àdʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Ma mʉ̀nɔ̀ wà dhu fʉ̌kʉ̀ matɨ, ɨma ràrɨ̌ ndɨ. Nɨ́, dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ ɨma nɔ́nɛ nyɨ̌ nyɨ́ dhu tɨ́, nɨ́ nyʉ̀bhà kǎkà ngʉ̌kpà alɛ ròwù.» 9 Yěsù atɛ̀ wɔ̀ dhu bhěyi, ndɨ́nɨ̌ yà angyinǎrɔ̀ ndɨ ndʉ̀nɔ̀nà dhu náaká tɨ́. Kǎtɨ: «Àba Kàgàwǎ, yà fudú nyɨ nyíbhò alɛ nzínzì ɔ̌ rɔ̀, ma mábhʉ nzá atdí alɛ mà ràwǐ.» 10 Sìmonì Pɛ́tɛrʉ̀ nɨ́ɨ’ɨ̀ pbɨ̀ndà obhi-akpà nà. Nɨ́, kɨ̌dhá ka ɔ̀dhʉ̌na ɔ̀ rɔ̀, ndʉ̀’à pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ kamà bhà kasʉtálɛ nɨ̌, ndɨ̀tsà fangà dɔ̀nǎ bɨ̌na. Ndɨ kasʉtálɛ-ɔvɔ̀ nɨ’ɨ̀ Malkɔ̀. 11 Pbɛ́tʉ̀, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà Pɛ́tɛrʉ̀ nɨ̌: «Pɛ́tɛrʉ̌, ádǔ pbʉ̀kʉ̀ obhi-akpà ɔ̀dhʉ̌na ɔ̀! Nyɨ nyòzè tɨ́ obhó yà Àba Kàgàwà ìbhò ndɨ́nɨ̌ ma mɔmvʉ́ tɨ́ àpbɛ̀ tɔ́ kɔ́pà-tsʉ̀ mɔmvʉ̀?» 12 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ pbànówí tɔ́ pɨ̀kɔ̀, ɔ̀yá ádrʉ̀ngbǎlɛ mà, Pbàyàhúdí tɔ́ sàndǐrì mànà, náalʉ́ Yěsù ’òsò, ’àdʉ̀ ɔtsʉ́na nʉ́tsɨ̀.

Yěsù nà ka kówu ùvò pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ kamà, Anà-ɔ̀nzɨ̌ dhu

13 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, kɔ̌kɔ̀ Yěsù nòsò alɛ náawù kà nà wɛmbɛrɛ̀ tɨ́ Anà bhà. Ndɨ Anà nɨ’ɨ̀ Kàyafà bhà agʉna-akpà. Ndɨrɔ̀, wɔ̀ dhu rɨ̌ ndɔ̀nzɨ ɔ̀ná atɔ ɔ̌, Kàyafà nɨ’ɨ̀ ndɨ pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ kamà. 14 Wɔ̀ ndɨ Kàyafà nɨ́ ndɨ dhu navɔ̀ Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ tɔ̀, ndàtɨ: «Dhu àkǎ atdí alɛ kɛ̀lɛ̌ rɔ̀vɛ̀ àlɛ̌ tɔ́ pbìrì ɔ̌ kɔ́rɔ́ alɛ tɔ́ ngari ɔ̌.»

Pɛ́tɛrʉ̀ rǎtɨna ɨnzá ndɨ̀ rʉ́nɨ Yěsù dhu

15 Yěsù nà ka kówu Anà bhà ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Sìmonì Pɛ́tɛrʉ̀ mà, Yěsù bhà ngǎtsi ábhàlɨ̌ mànà, náambɛ́nà òwu dɔ̌ átɔ̀ Yěsù-owù ɔ̌ ányɨ̀. Wɔ̀ ndɨ ngǎtsi ábhàlɨ̌ nɨ’ɨ̀ ɨwà ndɨ pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ kamà ʉ́nɨ angyangyɨ. Nɨ́, ndɨ ábhàlɨ̌ adʉ̀ òtsù Yěsù-owù ɔ̌, ndɨ pbàkùhání tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ kamà bhà ɨdza-ngbɔ̀ ka kákpɔ̀rɔ̀ nɨ̌ kàlɨ̀ ɔ̀. 16 Pɛ́tɛrʉ̀ adʉ̀ ndʉ̀bhà irinǎ rɔ̀ tsǎtsʉ̀nǎ. Nɨ́, wɔ̀ Yěsù-owù ɔ̌ òtsù ngǎtsi ábhàlɨ̌, yà ɨwà pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ kamà ʉ́nɨ angyangyɨ náahʉ̀ iri, ’ìwǔ ɔtɛ yà tsǎtsʉ̀-ngbɔ̀ ɔ̀dɔ rɨ́ tsìbhá sàndǐrì nà. Ndɨ̀ sàndǐrì adʉ̀ Pɛ́tɛrʉ̀ àvi ròtsù kàlɨ̀ ɔ̀. 17 Nɨ́, kàlɨ̀ ɔ̀ Pɛ́tɛrʉ̀ òtsù rɔ̀, wɔ̀rɨ́ tsìbhá sàndǐrì níivú dhu kà-tsʉ̌, ndàtɨ: «Nyɨ nyʉ́, nyɨ tɨ́ nzɨ̌ átɔ̀ wɔ̀ alɛ bhà ábhàlɨ̌ nzínzì ɔ̌ atdí alɛ?» Nɨ́, Pɛ́tɛrʉ̀ adʉ̀ dhu àdu kàtɔ̀, ndàtɨ: «Hɔ́ɔ̀! Ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ ma kàbhà ábhàlɨ̌.» 18 Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, gìrì ambɛ́nà ɔ̀’ɔ dɔ̌ atdídɔ̌. Nɨ́, pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ kamà bhà kasʉtálɛ mà, Kàgàwà bhà ɨdza-ngbɔ̀ ɔ̀dɔ arɨ́ sàndǐrì mànà, náadʉ̀ òko ’àmbɛ yà ɨ̀ ʉ̀tɔ kàzʉ ɔ̀vɔ̀ dɔ̌. Nɨ́, Pɛ́tɛrʉ̀ adʉ̀ àdɨ átɔ̀, ndàmbɛ kàzʉ ɔ̀vɔ̀ dɔ̌ atdíkpá abádhí mànà.

Anà rɨ̌ dhu ɔ̀ngʉ̀ Yěsù-tsʉ̌ dhu

19 Wɔ̀ Pɛ́tɛrʉ̀ mà rɨ̌ kàzʉ ɔ̀vɔ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Anà, pbàkùhánɨ́ dɔ̌ ádrʉ̀ngbǎ kamà, náadʉ̀ ndɔ̀pɛ̀ ndɔ̀ngʉ̀ dhu Yěsù-tsʉ̌, kàbhà ábhàlɨ̌ mà, ndɨrɔ̀ yà ìndrǔ tɔ̀ kǎrúdhěna dhu mànà dhu dɔ̌. 20 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu àdu kàtɔ̀, ndàtɨ: «Ma márà dhu ɔ̀vɔ̀ rɔ̌ kpangba kɔ́rɔ́ alɛ tɔ̀. Ndɨrɔ̀, ma márà dhu ùdhe rɔ̌ bìlǐnganà Pbàyàhúdí tɔ̀, yà abádhí núndu ɨ̀ fɨ̀yɔ́ unduta-dzà ɔ̌ màtɨ́, ndɨrɔ̀, Kàgàwà bhà ɨdza ɔ̌ màtɨ́ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ɨ̀nzɨ̌ madʉ̀ àrà atdí dhu mà nórù rɔ̌ abádhí rɔ̌. 21 Nɨ́, ádhu nyɨ nyɨ́ dhu ɔ̀ngʉ̀ tsʉ̀dú nɨ̌? Nyɨ nyàkǎ nyɔngʉ̀ yà tsʉ̀dú abádhí ɨ́rɨ̀ fɨ̌yɔ̀ ma mʉ́nɔna rɔ́ dhu abádhí-tsʉ̌. Abádhí ʉ́nɨ ndɨ fɨ̌yɔ̀ ma mʉ́nɔ̀ dhu mběyi.» 22 Nɨ́, wɔ̀ dhu ʉ̀nɔ Yěsù rɨ̌ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌ nɨ́ ndɨ, ányɨ̀rɔ̌ ɨ̀’ɨ̀ atdí sàndǐrì níindri Yěsù-tɨ’ɔ̀, ndɔ̀pbɨ̀ kà-bɨ-bhù, ndàdʉ̀ dhu ìvu tsʉ̀ná, ndàtɨ: «Nyɨ tɨ́ àdʉ̀ ɔtɛ àdu wɔ̀ dhu bhěyi pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrʉ̀ngbǎ kamà tɔ̀?» 23 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu àdu kàtɔ̀, ndàtɨ: «Ma mapɛ́ ɨ̀’ɨ̀ nzɛ́rɛ ma mɔ̀tɛ̀ dhu tɨ́, nɨ́ ɨ́tɛ̀ pɛ́ ndɨ nzɛ́rɛ ma mʉ̀nɔ̀ dhu. Ndɨrɔ̀, dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ mběyi ma màdu dhu kàtɔ̀ dhu tɨ́, nɨ́ ádhu nyɨ nyɨ́ ɨma nʉ́pbɨ okúna dɔ̀ rɔ̀?» 24 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Anà náadʉ̀ Yěsù àbhʉ kowù nà ʉ̀tsɨ ka kʉ̀tsɨ̀ ɔtsʉ́na rɔ́rɔ̀ pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ dɔ̌ kamà Kàyafà bhà.

Pɛ́tɛrʉ̀ rǎtɨna tdɨ́tdɔ̌ ɨnzá ndɨ̀ rʉ́nɨ Yěsù dhu

25 Wɔ̀ ndɨ Yěsù nà ka kówu Kàyafà bhà ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Sìmonì Pɛ́tɛrʉ̀ adɨ̀ kàzʉ-tsʉ̀nǎ tɨ́, ndàmbɛ kàzʉ ɔ̀vɔ̀ dɔ̌. Nɨ́, ka kivú dhu kà-tsʉ̌, katɨ: «Nyɨ tɨ́ nzɨ̌ átɔ̀ wɔ̀ ka kówu nà alɛ bhà ábhàlɨ̌ nzínzì ɔ̌ atdí alɛ?» Nɨ́, Pɛ́tɛrʉ̀ adʉ̀ ndàgò, ndàtɨ: «Hɔ́ɔ̀! Ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ ma wɔ̀ alɛ bhà ábhàlɨ̌.» 26 Nɨ́, Anà bhà kasʉtálɛ nzínzì ɔ̌ atdí alɛ náadʉ̀ dhu ìvu Pɛ́tɛrʉ̀-tsʉ̌, ndàtɨ: «Hɔ̀kɔ̀! Ma màlanà tɨ́ obhó nyɨ̌ atdíkpá wɔ̀ alɛ mànà ɨnga ɔ̌?» Wɔ̀ ndɨ alɛ nɨ’ɨ̀, yà Pɛ́tɛrʉ̀ ʉ̀’ànà, ndɨ̀tsà bɨ̌na alɛ mà t’ɨ́dzá alɛ. 27 Nɨ́, Pɛ́tɛrʉ̀ adʉ̀ ndàgò àgò tɨ́ tdɨ́tdɔ̌, ányɨ̀rɔ̌ rɔ̀ tɨ́, à’ʉ̌-akpà ràdʉ̀ ɔ̀ngɔ̀.

Pbàrɔ́má tɔ́ pbìrì ɔ̌ Lɨ̀walɨ̀ rɨ̌ dhu ɔ̀ngʉ̀ Yěsù-tsʉ̌ dhu

28 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, ka kuvò Yěsù nà kútsingá nyʉ́ Kàyafà bhà rɔ̀, kowù nà Lɨ̀walɨ̀ Pìlatɔ̀ bhà ɨdzá-yà-ba ɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, kɔ̌kɔ̀ Yěsù nà òwù ányɨ̀ Pbàyàhúdí náadʉ̀ ’ùvo ùvǒ tɨ́, ɨ̀nzɨ̌ ’òtsù Pìlatɔ̀ bhà ɨdza-ngbɔ̀ ka kákpɔ̀rɔ̀ nɨ̌ kàlɨ̀ ɔ̀. Abádhí anzɨ̀ ndɨ dhu, akyɛ ɨ̀ owuna ɔ̀tɨ̀ Kàgàwà-nyɨ̀kpɔ́ ɔ̌, ɨ̀nzɨ̌ ’àdʉ̀ Pásɨ̀ka tɔ́ mʉ̀hɛndʉ̀ tɔ́ ɔ̀nyʉ̀ nɔ́nyʉ̀ nɨ̌. 29 Nɨ́, Pìlatɔ̀ náadʉ̀ àhʉ ndàrà abádhí-tɨ’ɔ̀, ndàdʉ̀ dhu ìvu abádhí-tsʉ̌, ndàtɨ: «Ádhu nyɨ̌ nyɔ̀bhʉ̀ yà alɛ okúna dɔ̀ rɔ̀?» 30 Nɨ́, abádhí adʉ̀ dhu àdu Pìlatɔ̀ tɔ̀, ’àtɨ: «Ɨ̀nzɨ̌ kɨ̌’ɨ̀ná gukyè nzɛ́rɛ dhu ɔ̀nzɨ arɨ́ alɛ tɨ́, nɨ́ mǎ màmbɛ̀nà nzɨ̌ kòsò mǐwǔ nà fʉnʉ ɔ̀.» 31 Nɨ́, Pìlatɔ̀ adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Nyìdyi ka nyɔ̌tdɨ̀ ànyǎna nyɨ̌ nyʉ́ tɨ́rɔ̀ yà fʉ̀kʉ́ ʉyátá nʉ́nɔ̀ ka dhu bhěyi.» Nɨ́, kɔ̌kɔ̀ Yěsù nà òwù ányɨ̀ Pbàyàhúdí náadʉ̀ àtɨ̀nà Pìlatɔ̀ nɨ̌: «Ɨ̀mbǎ mǎ mɨ́’ɨ̀ ìndrǔ-ànyǎ nɔ́tdɨ̀ mǎ mɨ́, ndɨ́nɨ̌ ka koho tɨ́ nɨ̌ rʉsà nà.» 32 Wɔ̀ dhu anzɨ̀ ndɨ̀, ndɨ́nɨ̌ yà Yěsù avɔ̀ angyangyɨ ɨ̀ngbà dhu bhěyi ɔvɛ-tɨdɔ̀ nɨ̌ màtɨ́ ndɨ̀ ndɔvɛ́ya dhu náaká tɨ́. 33 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Pìlatɔ̀ adʉ̀ ndàdu pbɨ̀ndà ɨdzá-yà-ba ɔ̀, ndàdʉ̀ Yěsù ànzì ndìvǔ dhu tsʉ̀ná, ndàtɨ: «Nyɨ nyʉ́, nyɨ tɨ́ Pbàyàhúdí tɔ́ ádrʉ̀ngbǎ kamà?» 34 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu ìvu kà-tsʉ̌, ndàtɨ: «Nyɨ nyʉ́, nyɨ tɨ́ wɔ̀ dhu ìvǔ afínʉ nyʉ́ ɔ̀ rɔ̀ àhʉ rɔ́rɔ̀? Ndɨrɔ̀ ngǎtsi nɨ̌ nyɨ tɨ́ kìvǔ ngʉ̌kpà alɛ náwɛ ndɨ dhu ɨndʉ̀ dùdú dhu-okú dɔ̀ rɔ̀?» 35 Pìlatɔ̀ ivú dhu tdɨ́tdɔ̌ Yěsù-tsʉ̌, ndàtɨ: «Ɨma tɨ́ Mʉ̀yàhudì? Fʉ̀kʉ́ pbìrì ɔ̌ alɛ nyʉ́ mà, pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ mànà nípfo ndɨ nyɨ ’ìbhò nyɨ fudú. Nɨ́ ádhu nyʉ́ nyɨ nyáfǎ?» 36 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu àdu kàtɔ̀, ndàtɨ: «Pbàkà idzi nɨ́ nzɨ̌ yà adzɨ ɔ̌ idzi-tɨdɔ̀. Pbàkà idzi ɨ́’ɨ̀ná gukyè yà adzɨ ɔ̌ idzi-tɨdɔ̀ tɨ́, nɨ́ pbàkà alɛ àmbɛ̀nà ’ùgye ùgye dùdú ɨ̀nzɨ̌ ka kipfo tɨ́ ɨma, kabhʉ ma Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ-fɔ́. Pbɛ́tʉ̀, kòmbí pbàkà idzi nɨ́ nzɨ̌ yà adzɨ ɔ̌ idzi-tɨdɔ̀.» 37 Pìlatɔ̀ adʉ̀ dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌ tdɨ́tdɔ̌, ndàtɨ: «Olu ɨnyɨ, nyɨ tɨ́ ádrʉ̀ngbǎ kamà?» Nɨ́ Yěsù adʉ̀ dhu àdu kà tɔ̀, ndàtɨ: «Ɨnyɨ nɨ́ ndɨ nyɨ nyátɨna ɨma ràrɨ̌ ádrʉ̀ngbǎ kamà. Ɨma ka kʉ́gʉ̀ yà adzɨ ɔ̌, madʉ̀ ɨ̀rà ndɨ́nɨ̌ ma mongó tɨ́ obhónga nɨ́tɛ̀ ìndrǔ tɔ̀. Obhónga nózè ’ʉ̀nɨ alɛ rǎdʉ̀ tǔdu nɨ́rɨ̀ ɨ̀rɨ.» 38 Nɨ́, Pìlatɔ̀ adʉ̀ dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌, ndàtɨ: «Obhónga nyʉ́ nɨ́ àdhu?»

Yěsù-ànyǎ nɔ́tdɨ̀ ka kɨ́ ndɨ́nɨ̌ ka koho tɨ́ dhu

Wɔ̀ dhu bhěyi ndɨ̀ ndìvǔ dhu Yěsù-tsʉ̌ dhu-dzidɔ̌, Pìlatɔ̀ adʉ̀ àhʉ tdɨ́tdɔ̌ kàlɨ̀ ɔ̀ rɔ̀, ndàrà Pbàyàhúdí-tɨ’ɔ̀. Nɨ́ kǎdʉ̀ dhu ɔ̀vɔ̀ abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Ma màla nzá wɔ̀ alɛ dɔ̌ ka kɨ́ anya nɔ́tdɨ̀ okúna dɔ̀ rɔ̀ atdí dhu mà. 39 Pbɛ́tʉ̀, yà fʉ̀kʉ́ màndʉ nʉ́nɔ̀ ka dhu bhěyi, ma marɨ́ imbi ɔ̀ ka kósò atdí alɛ nɨ́kɔ̀lɔ̀ bílǐnganà fʉ̌kʉ̀ yà Pásɨ̀ka tɔ́ mʉ̀hɛndʉ̀ náarɨ́ ɨ̀rà dhu bhěyi. Nɨ́, nyɨ̌ nyòzè tɨ́ mɨkɔ̀lɔ̀ Pbàyàhúdí tɔ́ ádrʉ̀ngbǎ kamà fʉ̌kʉ̀?» 40 Nɨ́, abádhí àdʉ̀ dhu àdu ìkǔ nyʉ́ ɔ̌ Pìlatɔ̀ tɔ̀, ’àtɨ: «Ɨ̀nzɨ̌ nɨ́ wɔ̀ alɛ ndɨ mǎ mòzè kɨkɔ̀lɔ̀! Pbɛ́tʉ̀, mǎ mǒzè kɨkɔ̀lɔ̀ alɛ nɨ́ Bàrabà!» Wɔ̀ ndɨ Bàrabà nɨ’ɨ̀ àrǐ ɔ̀nzɨ arɨ́ alɛ.

Ñwaè' Joân 19

1 Wɔ̀ dhu bhěyi ihé-yà nádu dhu fɨ̌ndà dhu-dzidɔ̌, lɨ̀walɨ̀ Pìlatɔ̀ náadʉ̀ Yěsù àvi kalʉ̌, kʉvɨ asé nɨ̌. 2 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ pbànówí náadʉ̀ okpèna nà itsu-dɔ̀ká tɔ́ mʉ̀kàkʉ́ nákpɔ̀rɔ̀, ’àfɔ̌ Yěsù-dɔ rɔ̌, ’àdʉ̀ òlǒlù kanzʉ̀ náfɔ kà-rɔ̌. 3 Abádhí nóowúnà ìwu rɔ̌ Yěsù-tɨ’ɔ̀, ’àdʉ̀ kàtsɛ̀, ’àtɨ: «Yǎmbʉ̀, Pbàyàhúdí tɔ́ ádrʉ̀ngbǎ kamà!» Ndɨrɔ̀, abádhí adʉ́nà òwu kà-bɨ-bhù nɔ́pbɨ̀ rɔ̌ átɔ̀. 4 Pìlatɔ̀ náahʉ̀ tdɨ́tdɔ̌ kàlɨ̀ ɔ̀ rɔ̀, ndàrà ihé-yà ɨ, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Kɔ̀nɨ̌, ma mɨ́ wɔ̀ alɛ návǐ kuvò nà kàlɨ̀ ɔ̀ rɔ̀, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyʉnɨ tɨ́ dhu ɨnzá ma ràla kà-dɔ̌ ka kɨ́ anya ɔ̀tdɨ̀ okúna dɔ̀ rɔ̀ atdí dhu mà.» 5 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Yěsù adʉ̀ àhʉ kàlɨ̀ ɔ̀ rɔ̀ dɔ̀na rɔ̌ okpèna nà itsu-dɔ̀ká tɔ́ mʉ̀kàkʉ́ nà, ndɨrɔ̀ rɔ̀ná òlǒlù kanzʉ̀ nà. Nɨ́, Pìlatɔ̀ àdʉ̀ àtɨ̀nà ihé-yà nɨ̌: «Kànɨ̌ ndɨ fʉ̀kʉ́ alɛ!» 6 Nɨ́, pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ mà, Kàgàwà bhà ɨdza-ngbɔ̀ ɔ̀dɔ arɨ́ sàndǐrì mànà níitdègu Yěsù àlǎ, nɨ́ abádhí náadʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’ùkǔ, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌ Pìlatɔ̀ nɨ̌: «Ábhʉ̌ kʉtɔ̌ mʉ̀sàlabhà dɔ̌! Ábhʉ̌ kʉtɔ̌ mʉ̀sàlabhà dɔ̌!» Pìlatɔ̀ adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Nyìdyi ka nyʉ̌tɔ̌ nyɨ̌-tɨ́rɔ̀ ndɨ mʉ̀sàlabhà dɔ̌. Obhó tɨ́, ɨma nyʉ́, ma màla nzá kà-dɔ̌ ka kɨ́ anya nɔ́tdɨ̀ okúna dɔ̀ rɔ̀ atdí dhu mà.» 7 Nɨ́, Pbàyàhúdí náadʉ̀ dhu àdu Pìlatɔ̀ tɔ̀, ’àtɨ: «Mǎ mɨ́’ɨ̀ ìnè atdí ʉyátá nà. Ndɨ ʉyátá rǎtɨna kà ràkǎ ndɔ̀vɛ̀, Kàgàwà t’Ídhùnà tɨ́ kǎrɨ́ ndàtɨ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀.» 8 Pìlatɔ̀ itdègu wɔ̀ ɔtɛ ɨ̀rɨ, nɨ́ ɔdɔ adʉ̀ ɨ̀sɨ̌ kà-ɔ̀ atdídɔ̌ ròsè yà angyinǎrɔ̀ kɨ̀’ɨ̀nà nà dɔ̀nǎ màtɨ́. 9 Nɨ́, pbɨ̀ndà ɨdzá-yà-ba ɔ̀ ndɨ̀ ndàdu ndɨ̀ tdɨ́tdɔ̌ rɔ̀, Pìlatɔ̀ àdʉ̀ dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌, ndàtɨ: «Nyɨ nɨ́ àdhà alɛ?» Pbɛ́tʉ̀, Yěsù adʉ̀ nzá atdí dhu mà nádu kà tɔ̀. 10 Pìlatɔ̀ adʉ̀ dhu ìvu tdɨ́tdɔ̌ kà-tsʉ̌, ndàtɨ: «Nyɨ nyòzè tɨ́ obhó nyadu ɔtɛ idù? Nyɨ nyʉ̀nɨ tɨ́ obhó dhu, ma ràrɨ̌’ɨ̀ ìnè ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nà mɨkɔ̀lɔ̀ nyɨ? Ndɨrɔ̀, nyɨ nyʉ̀nɨ tɨ́ obhó dhu, ma ràrɨ̌’ɨ̀ ìnè ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nà mabhʉ nyɨ kʉtɔ̌ nyɨ mʉ̀sàlabhà dɔ̌?» 11 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu àdu Pìlatɔ̀ tɔ̀, ndàtɨ: «Hɔ̀kɔ̀! Ɨ̀mbǎ nyɨ nyɨ́’ɨ̀ atdí ádrʉ̀ngbǎnga tɔ́ ɔbɨ nà màtɨ́ dùdú, ɨnzá Kàgàwà kɛ̀lɛ̌ nábhʉ ka ɨndʉ̀ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ rɔ̀. Ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, ma mátɨna nyɨ nɨ̌: Yà ma nìpfo ndàbhʉ ma fʉnʉ́ alɛ bhà nzɛ́rɛnga nósè wà pbʉ̀kʉ̀ nzɛ́rɛnga dɔ̀nǎ màtɨ́.» 12 Nɨ́, rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ ʉrɔ́ rɔ̀, Pìlatɔ̀ adʉ̀ ndɔ̀pɛ̀ ndɔ̀nɛ̀ Yěsù ɨ̀kɔ̀lɔ̀ ndɨ̀ ndɨ́ ɔ̀ná otu. Pbɛ́tʉ̀, Pbàyàhúdí tɔ́ ihé-yà náadʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’ùkǔ, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌ Pìlatɔ̀ nɨ̌: «Nyɨ nyʉ́ nyɨ nyapɛ́ wɔ̀rɨ́ alɛ ɨ̀kɔlɔ, nɨ́ nyɨ nɨ’ɨna ɨnzá nyɨ nyózè Pbàrɔ́má tɔ́ pbìrì ɔ̌ kámá dɔ̌ ádrʉ̀ngbǎ kamà alɛ. Ndɨ alɛ apɛ́ ndàtɨ ndɨ̀tɨ́rɔ̀ ádrʉ̀ngbǎ kamà tɨ́, nɨ́ ndɨ alɛ nɨ́ ndɨ kámá dɔ̌ ádrʉ̀ngbǎ kamà nà arɨ́ ndùgye alɛ.» 13 Nɨ́, kɔ̌kɔ̀ alɛ ʉ̀nɔ̀ dhu ndɨ̀ ndɨ̀rɨ̀ rɔ̀, Pìlatɔ̀ adʉ̀ Yěsù àvi kuvò nà iri, ndàdʉ̀ àdɨ odu nɨ̌ ka kɔ́rʉ̀, rɨ̀và ndɨ̀ ɔrʉ́ ngari ɔ̌. Pbàyàhúdí t’ávàna ɔ̌, ka kɨ́ kànzi Gàbatà tɨ́. 14 Wɔ̀ dhu rɨ̌ ndɔ̀nzɨ ɔ̀ná ɨdhɔ nɨ’ɨ̀ yà Pásɨ̀ka tɔ́ mʉ̀hɛndʉ̀ tɔ̀ ìndrǔ rɨ̌ ’ɔ̀bhɔlɔ ɔ̀ná ɨdhɔ. Ndɨrɔ̀, ndɨ dhu anzɨ̀ ndɨ̀ mbɛ̀mbɛ̀ azà adyifɔ̀-sɨsɨ̀ adyíbhengá nga tɔ́ ɔ̌. Nɨ́, Pìlatɔ̀ atɨ Pbàyàhúdí tɔ́ ihé-yà nɨ̌: «Kɔ̀nɨ̌ fʉ̌kʉ̀ ádrʉ̀ngbǎ kamà!» 15 Pbɛ́tʉ̀, kɔ̀rɨ́ ihé-yà náadʉ̀ ’ɔ̀pɛ̀ ’ùkǔ, ’àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌ Pìlatɔ̀ nɨ̌: «Kàkǎ ndɔ̀vɛ̀! Kàkǎ ndɔ̀vɛ̀! Ábhʉ̌ ka kʉtɔ̌ mʉ̀sàlabhà dɔ̌!» Pìlatɔ̀ àdʉ̀ dhu ìvu abádhí-tsʉ̌, ndàtɨ: «Nyɨ̌ nyòzè tɨ́ mabhʉ fʉ̀kʉ́ ádrʉ̀ngbǎ kamà kʉtɔ̌ mʉ̀sàlabhà dɔ̌?» Nɨ́, pbàkùhánɨ́ tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ náadʉ̀ dhu àdu Pìlatɔ̀ tɔ̀, ’àtɨ: «Ɨ̀mbǎ mǎ mɨ́’ɨ̀ ngǎtsi ádrʉ̀ngbǎ kamà nà! Fàká ádrʉ̀ngbǎ kamà nɨ́ kámá dɔ̌ ádrʉ̀ngbǎ kamà kɛ̀lɛ̌.» 16 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Pìlatɔ̀ adʉ̀ Yěsù àbhʉ abádhí-fɔ́, ndɨ́nɨ̌ ka kowu tɨ́ ʉ̀tɔnà mʉ̀sàlabhà dɔ̌.

Yěsù nʉ́tɔ̌ ka kɨ́ mʉ̀sàlabhà dɔ̌ dhu

Pìlatɔ̀ àvi ɨ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, Ihé-yà adʉ̀ Yěsù ìdyì ’òwùnà kɨgɔ̀ ɔ̌ rɔ̀, ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ owu tɨ́ ʉ̀tɔnà mʉ̀sàlabhà dɔ̌. 17 Nɨ́, kɨgɔ̀ ɔ̀ rɔ̀ ɨ̀ ùvò rɔ̀, Yěsù anɔ̀ ndʉ̀tɔ̌ ka kɨ́ dɔ̀ná mʉ̀sàlabhà ndɨ̀tɨ́rɔ̀, ndàmbɛ àrà dɔ̌ nà alɛ-dɔ-kpa tɔ́ ngari tɨ́ ka kátɨna ngari ɔ̀. Pbàyàhúdí t’ávàna ɔ̌, ka kɨ́ kànzi Gɔ̀lɔ̀gɔtà tɨ́. 18 Ányɨ̀ nɨ́ ndɨ pbànówí nʉ́ʉtɔ́ Yěsù mʉ̀sàlabhà dɔ̌. Ka kʉtɔ́ abádhí dhèdhèrɔ̀ mʉ̀sàlabhà dɔ̌ ɔ́yɔ̌ ngʉ̌kpà alɛ mànà. Ka kʉtɔ́ atdí alɛ, kɔdɨ̀ Yěsù bhà fangà dɔ̀nǎ rɔ̀, kadʉ̀ ngǎtsi alɛ nʉ́tɔ, kɔdɨ̀ Yěsù bhà ígù dɔ̀nǎ rɔ̀. 19 Pìlatɔ̀ adʉ̀ dhu àvi kandǐ, kapbǎ mʉ̀sàlabhà dɔ̌ kà-dɔ̀nǎ. Ndɨ andítá nɨ’ɨ̀: «YÀRƗ́ NƗ́ YĚSÙ, NÀZÀRETÌ TƆ́ KƗGƆ̀ Ɔ̌ ALƐ, PBÀYÀHÚDÍ TƆ́ ÁDRɄ̀NGBǍ KAMÀ.» 20 Nɨ́, ábhɔ̌ Pbàyàhúdí nyʉ́ nóowúna wɔ̀ dhu ɔ̀zʉ̀ rɔ̌. Obhó tɨ́, yà Yěsù ka kʉ̀tɔ̌ mʉ̀sàlabhà dɔ̌ rɔ́nga nɨ́ɨ’ɨ̀ íkyɛ̀rɔ̌ kɨgɔ̀ tɨ́. Ndɨrɔ̀ ndɨ dhu ka kandí Pbàyàhúdí t’ávàna mà, Pbàrɔ́má t’ávàna mà, ndɨrɔ̀ Pbàgìríkí t’ávàna mànà ɔ̌. 21 Nɨ́, pbàkùhání tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ náadʉ̀ òwu Pìlatɔ̀ ɨ̀sɔ, ’atɨ: «Nzǎndǐ dhu ka ràrɨ̌ Pbàyàhúdí tɔ́ ádrʉ̀ngbǎ kamà. Pbɛ́tʉ̀, ándǐ dhu nyatɨ: Àbadhi rátɨ ndɨ, ndɨ̀ ràrɨ̌ Pbàyàhúdí tɔ́ ádrʉ̀ngbǎ kamà.» 22 Pbɛ́tʉ̀, Pìlatɔ̀ adʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Yà ma màndǐ dhu nɨ́ ma màndǐ wà!» 23 Yěsù ɨ̀ ʉ̀tɔ̌ mʉ̀sàlabhà dɔ̌ dhu-dzidɔ̌, pbànówí adʉ̀ kà-rɔ̌ mʉ̀dzarʉ̀ núgù, ’ʉ̀ndɔ̀ ɔyánga ɨ̀fɔ àdhàdhɨ̀, ’àdʉ̀ ʉ̀ndɔ̀nà fɔyá, ngǎtsi alɛ rìdyì atdínga ɨ̀fɔ dɔ̌ fɨ̌ndà. Ʉrɔ́ adʉ̀ ndʉ̀bhà nɨ́ kà-rɔ̌ kanzʉ̀ kɛ̀lɛ̌. Ndɨ kanzʉ̀ nɨ’ɨ̀ ɨnzá ka kʉ́pbǎ ʉ̀pbǎ tɨ́. Pbɛ́tʉ̀, ka nɨ’ɨ̀ atdí-nyɨ̀na kɛ̀lɛ̌ tɨ́ ka kódyù, rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ tǔna ɔ̀ rɔ̀, ràrà àhʉ pfɔ̌na ɔ̀. 24 Nɨ́, kɔ̌kɔ̀ pbànówí adʉ̀ ɔ̀tɛ nzínzìya ɔ̌, ’àtɨ: «Apɛ́ kʉ̀fa wɔ̀ kanzʉ̀-ɔ̌nga ʉ̀fǎ tɨ́, pbɛ́tʉ̀, kàkǎ àlɛ̌ rɔ̀vɨ̀ ngàlà ɔ̌, ndɨ́nɨ̌ àlɛ̌ kala tɨ́ kà rǎdɨ fɨ̌ndà alɛ.» Wɔ̀ dhu anzɨ̀ ndɨ̀, ndɨ́nɨ̌ Kàgàwà bhà Andítá ɔ̀ ka kandí dhu náaká tɨ́. Ndɨ̀ Andítá rǎtɨna: «Abádhí ʉndɔ rùdú mʉ̀dzarʉ̀ fɔyá, ’àdʉ̀ rùdú kanzʉ̀ nɔ́vɨ̀ ngàlà ɔ̌.» Wɔ̀rɨ́ nɨ́ ndɨ pbànówí anzɨ̀ Yěsù rɔ̌ dhu. 25 Yà Yěsù ka kʉ̀tɔ̌ dɔ̀ná mʉ̀sàlabhà tɨ́ ikò ɨ́kyɛ̀rɔ̌ nɨ́: Màrɨyà, Yěsù-tsánà mà, ndɨ kà-tsánà t’áwɛ̀nà nà, ndɨrɔ̀ nɨ́ Màrɨyà, Kìlìyɔpà bhà ɨngba-tsánà mà, Màgàdalà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ Màrɨyà mànà. 26 Nɨ́ Yěsù itdègu ɨ́yànà nálǎ, ndàdʉ̀ yà atdídɔ̌ ndɨ̀ ndózè pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nála kà-tɨ́ ìdè átɔ̀ rɔ́, nɨ́ kǎdʉ̀ àtɨ̀nà ɨ́yànà nɨ̌: «Iyá, kɔ̀nɨ̌ idhùnʉ.» 27 Tdɨ́tdɔ̌, kǎdʉ̀ àtɨ̀nà wɔ̀ ábhàlɨ̌ nɨ̌: «Pbǎlɛ́, kɔ̀nɨ̌ ɨ́yànʉ.» Nɨ́, rɔ̀pɛ̀ ndɨ̀ ʉrɔ́ rɔ̀, wɔ̀ ábhàlɨ̌ náadʉ̀ Yěsù-tsánà nídyì ndàrà nà pbɨ̀ndà.

Yěsù rɔ̌vɛ̀ dhu

28 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù ʉnɨ dhu, yà ndɨ̀ ndɨra ɔ̀nzɨ̀nà yà adzɨ ɔ̌ kasʉ ràkǎ wà kɔ́rɔ́. Nɨ́, ndɨ́nɨ̌ Kàgàwà bhà Andítá ɔ̀ ka kandí dhu náaká tɨ́, kǎdʉ̀ àtɨ̀nà: «Ma mɨ́’ɨ̀ ɨdha-atdyú nà.» 29 Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, òdyògyè dɨ̀vayì rɨ̌’ɨ̀ ɔ̀nà atdí andu nɨ́’ɨ̀ ìnè ányɨ̀rɔ̌. Nɨ́, pbànówí adʉ̀ sìfɔngɔ̀ nídyì, ’òdù ndɨ dɨ̀vayì ɔ̀, ’àdʉ̀ ndɨ sìfɔngɔ̀ ɔ̀tʉ̀ hìsɔpɔ̀ tɨ́ kátɨna itsukpó-tsʉ̀-dɔ̌, ’àva Yěsù-tsʉ̌. 30 Nɨ́, Yěsù itdègu ndɨ dɨ̀vayì àndʉ̌ ndɔ̀tɔ̀, nɨ́ kǎdʉ̀ àtɨ̀nà: «Kɔ́rɔ́ dhu àkǎ wà.» Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, kǎdʉ̀ dɔ̀na ɨ̀yʉ̀, afína ràdʉ̀ ɨ̀tdɛ̌ dòtsí.

Atdí mùnowì rɨ̌ Yěsù-ɔngɔ̀-kpa òdù àlɨ̌ nɨ̌ dhu

31 Wɔ̀ dhu anzɨ̀ ndɨ̀ ɔ̀ná ɨdhɔ nɨ’ɨ̀, sàbatʉ̀ tɔ̀ ìndrǔ rɨ̌ ’ɔ̀bhɔlɔ ɔ̀ná ɨdhɔ. Obhó tɨ́, ndɨ sàbatʉ̀-ɨdhɔ̀ nɨ’ɨ̀ ádrʉ̀ngbǎ ɨdhɔ nyʉ́ Pbàyàhúdí tɔ̀. Nɨ́, Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ náazè nzá abvo rǒko mʉ̀sàlabhà dɔ̌ ndɨ ɨdhɔ ɔ̌ dhu. Nɨ́, ndɨ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, abádhí náawù Pìlatɔ̀ bhà, ’òwù ɨ abvo nónzì, ndɨ́nɨ̌ ka kʉkɔ tɨ́ agàya-kpa, kadʉ̀ ìfonà mʉ̀sàlabhà dɔ̌ rɔ̀. 32 Nɨ́ pbànówí náawù, ’àdʉ̀ ìtsi mʉ̀sàlabhà dɔ̌ ɨ̀’ɨ̀ Yěsù mànà alɛ-agà-kpa nʉ́kɔ. Abádhí nʉ́ʉkɔ wɛmbɛrɛ̀ t’álɛ-agà-kpa, ’àdʉ̀ ɔyɔ rɨ́ kìsě alɛ-agà-kpa nʉ́kɔ átɔ̀. 33 Pbɛ́tʉ̀, Yěsù-tɨ́ ɨ̀ ìwǔ ùvò rɔ̀, abádhí adʉ̀ kòtù ɨwà afína ɨ̀tdɛ̌ rɔ́, ɨ̀nzɨ̌ ’àdʉ̀ agàna-kpa nʉ́kɔ. 34 Nɨ́, kɔ̌kɔ̀ pbànówí nzínzì ɔ̌ atdí mùnowì náadù Yěsù-ɔngɔ̀-kpa àlɨ̌ nɨ̌. Ányɨ̀rɔ̌ rɔ̀ tɨ́, azu mà ɨdha mànà ràdʉ̀ ’ɨ̀sɔ̀lɔ̀ ndɨ kɔ̌ngɔ̀-kpa ɔ̀ rɔ̀. 35 Wɔ̀rɨ́ dhu rɨ̌ ndɔ̀nzɨ dhu nala nyɨ̀kpɔ́na nyʉ́ nɨ̌ alɛ náawɛ ka kpangba. Ndɨrɔ̀ kʉ̌nɨ dhu, ndɨ ràwɛ obhó dhu nyʉ́, ndɨ́nɨ̌ nyɨ̌ nyʉ́ mà nyɨ̌ nya’u tɨ́ ka átɔ̀. 36 Obhó tɨ́, wɔ̀ Yěsù-rɔ̌ ndɨ̀ nanzɨ̀ dhu náanzɨ̀ ndɨ̀, ndɨ́nɨ̌ yà Kàgàwà bhà Andítá ɔ̀ ka kandí dhu náaká tɨ́. Ndɨ Andítá rǎtɨna: «Kà-kpa nzínzì ɔ̌ atdí alɛ-kpa mà ka kʉkɔ̀ya nzɨ̌.» 37 Ndɨrɔ̀, ngǎtsi ngari ɔ̌, ndɨ Andítá rǎtɨna tdɨ́tdɔ̌: «Abádhí agɛ́rɛ́ya pɛ́ ɨ̀, ’àndà yà ɔngɔ̀na-kpa ɨ̀ udù àlɨ̌ nɨ̌ alɛ.»

Yěsù nɔ́tdʉ̀ ka kɨ́ dhu

38 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yɔ̀zɛfʉ̀ yà Àrìmàtayò tɨ́ kátɨna kɨgɔ̀ ɔ̌ alɛ, náarà Pìlatɔ̀ bhà, ndàdʉ̀ Yěsù-abvò nónzì kà-fɔ́, ndɨ́nɨ̌ ka kifo tɨ́ mʉ̀sàlabhà dɔ̌ rɔ̀. Ndɨ Yɔ̀zɛfʉ̀ nɨ’ɨ̀ átɔ̀ Yěsù bhà ábhàlɨ̌. Pbɛ́tʉ̀, kǎbhʉ̀ nzá kʉnɨ ndɨ̀ Yěsù bhà ábhàlɨ̌ tɨ́, Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ-ɔdɔ̀ nɔ́nzɨ ndɨ̀ ndarɨ́ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Nɨ́, Pìlatɔ̀ níitdègu wɔ̀ Yɔ̀zɛfʉ̀ ʉ̀nɔ̀ dhu ná’u, nɨ́ kǎdʉ̀ àrà, ndàdʉ̀ Yěsù-abvò nífo mʉ̀sàlabhà dɔ̌ rɔ̀. 39 Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Nɨ̀kɔ̀dɛmʉ̀, yà atdíku arà àhʉ Yěsù-tɨ́ kúbhingá alɛ, náadʉ̀ ɨ̀rà àhʉ átɔ̀ Yɔ̀zɛfʉ̀-tɨ́. Kɨ̌ra yà mběyi arɔ́ngʉ akyɛ-tɨdɔ̀ tɔ́ mbɛ̀mbɛ̀ ɨ̀bhʉ kumì kìlo nà fɔná. Ndɨ akyɛ nɨ’ɨ̀ mànɛ̀manɛ̀ tɨ́ kátɨna itsu-dha mà, kàdzagulè-dha mànà ka kángbǒ atdíkpá. 40 Nɨ́, Yɔ̀zɛfʉ̀ mà Nɨ̀kɔ̀dɛmʉ̀ nà níitdu Yěsù-abvò, ’àkpɔ̀rɔ̀ ngbɔ̌na wɔ̀ ndɨ ndrùù rɔ́ngʉ akyɛ ɨ̀ ʉ̀dhɔ dɔ̀ná mbɛrʉ̀ nɨ̌. Abádhí anzɨ̀ ndɨ dhu àdhàdhɨ̀ yà fɨ̀yɔ́ màndʉ ɔ̌ Pbàyàhúdí náarɔ́nzɨna abvo ɔ̀tdʉ̀ ɨ̀ ɨ́ rɔ̀ dhu bhěyi. 41 Wɔ̀ ndɨ Yěsù ka kʉ̀tɔ̌nà mʉ̀sàlabhà dɔ̌ rɔ́, atdí ɨnga nɨ́ɨ’ɨ̀ ìnè. Ndɨrɔ̀, ndɨ ɨnga ɔ̌, atdí ibhu-ɔwʉ́tá yà ɨnzá ka kàpɛ̀ ìndrǔ ɔ̀tdʉ̀ angyi ɔ̀nà náadʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ ìnè átɔ̀. 42 Nɨ́, sàbatʉ̀ tɔ̀ Pbàyàhúdí rɨ̌ ’ɔ̀bhɔlɔ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, ndɨrɔ̀ ɨ́kyɛ̀rɔ̌ ndɨ ibhu nótù ndɨ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀, Yɔ̀zɛfʉ̀ mà Nɨ̀kɔ̀dɛmʉ̀ nà náadʉ̀ ùvò Yěsù ɔ̀tdʉ̀ ndɨ ibhu ɔ̀.

Ñwaè' Joân 20

Yěsù rɨ̌ ndɨ̀ngbɛ̀ dhu

1 Yɛngɛ̀-ɨdhɔ̀ ɔ̌ bhɔ̌tsʉngá, ɨnzá ɨnga àpɛ̀ ùbho mběyi rɔ́rɔ̀, Màgàdalà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ Màrɨyà nɨ́ɨvà ndɨ̀, ndàrà Yěsù ka kɔ́tdʉ̀ ɨ. Nɨ́, kǎtù ibhu li’ɔ̀ ka kápbǐ nɨ̌ odu-ɨ́yà-ba ɨwà ka kɔ̀gɛ̀rɛ̀ igi rɔ́. 2 Nɨ́, kǎngbó ndɨ̀ owùna-lú, ndɔ̀kʉ̀ wɔ̀ dhu àwɛ Sìmonì Pɛ́tɛrʉ̀ mà, ngǎtsi ábhàlɨ̌ yà atdídɔ̌ Yěsù azè mànà tɔ̀, ndàtɨ: «Ɨwà ka kìtdù àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ-abvò ibhu ɔ̀ rɔ̀, kowù nà. Nɨ́, àlɛ̌ kʉ̀nɨ nzá ka kòwù kɨ̀lɨ rɔ́-nga!» 3 Nɨ́ Pɛ́tɛrʉ̀ mà, wɔ̀ ndɨ ngǎtsi ábhàlɨ̌ mànà, náadʉ̀ òwu Yěsù ka kɔ́tdʉ̀ ɨ. 4 Abádhí ambɛ́nà òtse dɔ̌ ɔ́yɔ̌ rɔ̀ atdíkpá. Pbɛ́tʉ̀, wɔ̀ ngǎtsi ábhàlɨ̌ náadʉ̀ ɔ̀kʉ, ndʉ̀bhà Pɛ́tɛrʉ̀ olù, ndàdʉ̀ àrà àhʉ angyi yà Yěsù ka kɔ́tdʉ̀ ɨ. 5 Nɨ́, kǐtsi ndàgu, ndàndà ibhu-ɔ̀nga, ndàdʉ̀ yà Yěsù-abvò-ngbɔ̀ ka kákpɔ̀rɔ̀ nɨ̌ mbɛrʉ̀ kɛ̀lɛ̌ nála ányɨ̀. Pbɛ́tʉ̀ kǎdʉ̀ nzá òtsù ányɨ̀. 6 Tdɨ́tdɔ̌, yà olù ndɨ̀ nʉ̀bhànà Sìmonì Pɛ́tɛrʉ̀, nɨ́ɨra àhʉ ányɨ̀rɔ̌, ndàdʉ̀ òtsù ibhu ɔ̀. Nɨ́, kǎdʉ yà Yěsù-abvò-ngbɔ̀ ka kákpɔ̀rɔ̀ nɨ̌ mbɛrʉ̀ mà, 7 yà kà-dɔ ka kátsì nɨ̌ bɛ̌rɛ̀sɛ mànà kɛ̀lɛ̌ nótù ndɨ ibhu ɔ̀. Ndɨ bɛ̌rɛ̀sɛ mà nɨ́ɨ’ɨ̀ mbǎ atdíkpá abvo-ngbɔ̀ ka kákpɔ̀rɔ̀ nɨ̌ mbɛrʉ̀ mànà, pbɛ́tʉ̀ kɨ̌’ɨ̀ atdírɔ̀ ka kɔ̀kɔ̀ kɨlɨ rɔ́. 8 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ yà angyi àrànà àhʉ ábhàlɨ̌ náadʉ̀ òtsù ibhu ɔ̀ átɔ̀. Nɨ́ kǎla wɔ̀ dhu, ndàdʉ̀ dhu à’ù ɨwà Yěsù rɨ̀ngbɛ̀ ndɨ̀. 9 Obhó tɨ́, Kàgàwà bhà Andítá ɔ̀ ka kʉ́nɔ̀ Yěsù dɔ̌ dhu nɨ́ɨ’ɨ̀ ɨnzá ndɨ̀ ndàpɛ̀ kàbhà ábhàlɨ̌-dɔ àlʉ̌ rɔ́. Ndɨ Andítá rǎtɨna: Ɨ̀ngbɛ̀ kà rɨngbɛ̀ya ndɨ̀ ɔvɛ-bvʉ̀ rɔ̀. 10 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, kɔ̌kɔ̀ ɔ́yɔ̌ ábhàlɨ̌ náadʉ̀ ’àdu, ’òwù fɨ̀rábvʉ̀.

Yěsù rɨ̌ ndàvǐ Màgàdalà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ Màrɨyà tɔ̀ dhu

11 Kɔ̌kɔ̀ ábhàlɨ̌ òwù dhu-dzidɔ̌, Màgàdalà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ Màrɨyà nɨ́ɨra àhʉ átɔ̀ Yěsù ka kɔ́tdʉ̀ rɔ́, ndàdʉ̀ itsi ìde ndɨ ibhu tɨ́ ndàmbɛ ɔ̀dzɨ dɔ̌. Nɨ́, ɔ̀dzɨ ndɨ̀ ndɔ́dzɨ rɔ́rɔ̀, kǎgú ndɨ̀, ndàndà ibhu-ɔ̀nga. 12 Kǎdʉ̀ Kàgàwà bhà ɔ́yɔ̌ màlàyíká nála ányɨ̀ òkò rɔ́. Ɨ màlàyíká nʉ́ʉfɔ́ ɔ̀wɔ̌wʉ̀ mbɛrʉ̀, ’àdʉ̀ òko yà Yěsù-abvò ka kɨlɨ ràyi rɔ́. Atdí màlàyikà náadɨ̀ kà-dɔ ka kɨlɨ ràyi ɨnǎ rɔ̀, ngǎtsi ràdʉ̀ àdɨ kà-pfɔ̀ ɨnǎ rɔ̀. 13 Nɨ́ ɨ màlàyíká níivú dhu Màrɨyà-tsʉ̌, ’àtɨ: «Iyá, ádhu nyɨ nyɔ́dzɨ nɨ̌?» Nɨ́, Màrɨyà àdʉ̀ dhu àdu abádhí tɔ̀, ndàtɨ: «Ka kìtdù wà pbàkà Ádrʉ̀ngbǎlɛ-abvò ibhu ɔ̀ rɔ̀ kɔwù nà. Nɨ́ ma mʉ̀nɨ nzá àdhà màtɨ́ ka kòwù kɨ̀lɨ dhu.» 14 Nɨ́ wɔ̀ dhu ndɨ̀ ndʉ̀nɔ̀ rɔ̀, Màrɨyà agɛ́rɛ́ ndɨ̀, ndàndà olù nga, ndàdʉ̀ Yěsù nála ìdìdè rɔ́. Pbɛ́tʉ̀, kʉ̌nɨ nzá dhu Yěsù ràrɨ̌ ndɨ. 15 Nɨ́, Yěsù ivú dhu kà-tsʉ̌ ndàtɨ: «Iyá, ádhu nyɨ nyɔ́dzɨ nɨ̌? Ádhɨ nyɨ nyɔ́nɛna?» Nɨ́ wɔ̀ Yěsù ka kɔ̀tdʉ̀ ɔ̀ná ɨnga-àbadhi tɨ́ ndɨ̀ ndɨ́ Yěsù àtɨ rɔ̀, Màrɨyà adʉ̀ àtɨ̀nà kànɨ̌: «Pbǎlɛ́, dhu apɛ́ ɨ̀’ɨ̀ nyɨ nyìtdù ndɨ pbàkà Ádrʉ̀ngbǎlɛ-abvò, nyarà nà dhu tɨ́, nɨ́ ɨ́tɛ̀ nyɨ nyàrà kɨ̀lɨ rɔ́ nga idù, ndɨ́nɨ̌ ma madʉ̀ tɨ́ àrà kìdyì.» 16 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ kànzì ɔvɔ̀na rɔ̌, ndàtɨ: «Màrɨyà!» Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Màrɨyà náagɛ́rɛ́ ndɨ̀, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌ Pbàyàhúdí t’ávàna ɔ̌: «Ràbunì!» Kà-tɨ̀ nɨ́: «Màlimò.» 17 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Ɨ̀nzɨ̌ ʉ̀tɔ̀ tsʉ̀du! Obhó tɨ́ ma màpɛ̀ nzá madǔ Àbadu-tɨ’ɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, árà nyɔvɔ dhu adɔ́du tɔ̀ nyatɨ, ma ràrɨ̌ àrà Àbadu-tɨ’ɔ̀. Ndɨ Àbadu nɨ́ Àbakʉ átɔ̀. Ka nɨ́ pbàkà Kàgàwà, ndɨrɔ̀ ka nɨ́ fʉ̀kʉ́ Kàgàwà átɔ̀.» 18 Nɨ́, Màgàdalà tɔ́ kɨgɔ̀ ɔ̌ Màrɨyà náadʉ̀ àrà dhu ɔ̀vɔ̀ Yěsù bhà ábhàlɨ̌ tɔ̀, ndàtɨ: «Ma màla Ádrʉ̀ngbǎlɛ!» Kǎdʉ̀ yà Yěsù àvinà ndʉ̀nɔ̀ abádhí tɔ̀ dhu náwɛ abádhí tɔ̀.

Yěsù rɨ̌ ndàvǐ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ tɔ̀ dhu

19 Ndɨ yɛngɛ̀-ɨdhɔ̀ ɔ̌ tɨ́, pbɨ́tsɔ̀ngǎ, Yěsù bhà ábhàlɨ̌ náandu ɨ̀ atdí ɨdza ɔ̌, ’àdʉ̀ tsǎtsʉ̀ ùpbi ɨdzanǎ rɔ̀, Pbàyàhúdí tɔ́ ádrɔ̀drɔ̌ alɛ-ɔdɔ̀ nɔ́nzɨ ɨ̀ ɨ́ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ Yěsù ɨtɔ ndɨ̀, ndìdè abádhí nzínzìya ɔ̌, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Nyòko màrʉ̀ngà ɔ̌!» 20 Wɔ̀ dhu ndɨ̀ ndòrì dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ ɔtsʉ́na-tsirɔ̀ mà, ɔngɔ̀na-kpa mànà nɨ́tɛ̀ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ tɔ̀. Nɨ́ ɨ ábhàlɨ̌-ɨdhɛ̀ náadʉ̀ ndɨ̀ka atdídɔ̌, fɨ̀yɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ ɨ̀ àla nɨ́dhunɨ̌. 21 Yěsù àdʉ̀ àtɨ̀nà tdɨ́tdɔ̌ abádhí nɨ̌: «Nyòko màrʉ̀ngà ɔ̌. Àdhàdhɨ̀ yà Àba Kàgàwà níivi ma mɨrà yà adzɨ ɔ̌ dhu bhěyi, ma mòvì nyɨ̌ átɔ̀.» 22 Wɔ̀ dhu ndɨ̀ ndòrì dhu-dzidɔ̌, kǐvò ɨhɛ̀na abádhí dɔ̀, ndàdʉ̀ àtɨ̀nà: «Nyàkɔ Kàgàwà bhà Ɨ̀lɨ̌lǎ-Alafí! 23 Fɨ̀yɔ́ nzɛ́rɛnga nyɨ̌ nyʉ̀bà fɨ̌yɔ̀ alɛ tɔ̀, Kàgàwà rǒngo dhu ʉ̀bà átɔ̀. Ndɨrɔ̀, ɨnzá nyɨ̌ nyʉ̀bà fɨ̀yɔ́ nzɛ́rɛnga fɨ̌yɔ̀ alɛ tɔ̀, kà rɨ̌ nzɨ̌ ongo àdʉ̀ dhu ʉ̀bà átɔ̀.»

Yěsù rɨ̌ ndàvǐ Tʉ̀masɨ̀ tɔ̀ dhu

24 Wɔ̀ Yěsù rɨ̌ ndàvǐ ɨdzá pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ tɔ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, kàbhà atdí kumì dɔ̀ná ɔ́yɔ̌ nà ábhàlɨ̌ nzínzì ɔ̌ atdí alɛ, Tʉ̀masɨ̀ tɨ́ kátɨna nɨ́ɨ’ɨ̀ ɨ̀mbǎ. Ngǎtsi ndɨ Tʉ̀masɨ̀-ɔvɔ̀ nɨ’ɨ̀ Dìdimò. 25 Nɨ́, Tʉ̀masɨ̀ ɨ̀rà àhʉ nzínzìya ɔ̌ rɔ̀, kɔ̌kɔ̀ ábhàlɨ̌ adʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Mǎ màla wà àlɛ̌ tɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ!» Pbɛ́tʉ̀, Tʉ̀masɨ̀ adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Ɨnzá ma màla kɔ̌tsʉ́-tsírɔ́ mʉ̀sʉ̀malɨ̀-bhu, madʉ̀ ɔtsʉ́du-kpɔ̀ nɔ́tʉ̀ ndɨ mʉ̀sʉ̀malɨ̀-bhu ɔ̀, ndɨrɔ̀ kɔ̌ngɔ̀-kpa rɔ̌ àlɨ̌-bhu ɔ̀ rɔ̀, ma mɨ́ nzɨ̌ wɔ̀ dhu ná’u akɛkpá màtɨ́!» 26 Nɨ́ atdí yɛngɛ̀ dzidɔ̌, Yěsù bhà ábhàlɨ̌ náandu tsʉ̀ya tdɨ́tdɔ̌ ɨdzá, Tʉ̀masɨ̀ ràdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ átɔ̀ nzínzìya ɔ̌. Nɨ́, àzèmbè inè tsǎtsʉ̀ rɨ̌’ɨ̀ ɨdzanǎ rɔ̀ ka kàpbì rɔ́ rɔ́rɔ̀, abádhí ala Yěsù ɨwà ìdè nzínzìya ɔ̌ rɔ́. Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Nyòko màrʉ̀ngà ɔ̌!» 27 Tdɨ́tdɔ̌, kǎdʉ̀ àtɨ̀nà Tʉ̀masɨ̀ nɨ̌: «Ɨ́rà ɔtsʉ́nʉ-kpɔ̀ nà ɨrɔ́, ndɨrɔ̀, ándà pɛ́ ɔtsʉ́du-tsírɔ́ nga. Ɨ́gba ɔtsʉ́nʉ, nyadʉ̀ ɔtsʉ́nʉ-kpɔ̀ nɔ́tʉ̀ ɔngɔ̀du rɔ̌ àlɨ̌-bhu ɔ̀. Nzǎbhʉ̌ afínʉ rùgùrù, dhu àkǎ nya’ù dhu à’u tɨ́.» 28 Nɨ́, Tʉ̀masɨ̀ adʉ̀ àtɨ̀nà Yěsù nɨ̌: «Ɨnyɨ nɨ́ pbàkà Ádrʉ̀ngbǎlɛ, pbàkà Kàgàwà.» 29 Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà kànɨ̌: «Nyɨ nyà’ù tɨ́ ma nyɨ̀kpɔ́nʉ nyʉ́ nɨ̌ nyɨ nyàla ma dhu-okú dɔ̀ rɔ̀? Hirò nɔ́nzɨ̀ alɛ nɨ́, yà ɨnzá ɨ̀ àla dhu rɔ́rɔ̀ arɨ́ dhu à’u alɛ!»

Yùwanɨ̀ andí pbɨ̀ndà bhǔkù okúna dɔ̀ rɔ̀ dhu

30 Yěsù anzɨ̀ ábhɔ̌ ngʉ̌kpà wɨwɨ̀ nyʉ́ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌-ɔ̀nzɨ̌. Nɨ́, ɨ wɨwɨ̀ àndi ka kadʉ̀ nzá yàrɨ́ bhǔkù ɔ̀. 31 Pbɛ́tʉ̀, yàrɨ́ bhǔkù ɔ̀ ka kandí wɨwɨ̀-tsí, nɨ́ ka kandí, ndɨ́nɨ̌ ìndrǔ náa’u tɨ́ dhu, Yěsù ràrɨ̌ Krɨ́stɔ̀, Kàgàwà t’ídhùnà. Ndɨrɔ̀ ka kandí ka ndɨ́nɨ̌ ka nà’ù alɛ, náadʉ̀ tɨ́ ípìrɔ̌nga nábà kɔ̌vɔ̀ rɔ̌.

Ñwaè' Joân 21

Yěsù rɨ̌ ndàvǐ pbɨ̀ndà àrʉ̀bhʉ̀ ábhàlɨ̌ tɔ̀ dhu

1 Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù avì ndɨ̀ tdɨ́tdɔ̌ àrʉ̀bhʉ̀ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ tɔ̀, Tìbèriyà tɨ́ kátɨna rɛ̀rʉ̀-bɨdɔ̌. Yàrɨ́ nɨ́ ndɨ, kǎvì ndɨ̀ abádhí tɔ̀ tɨ́ dhu. 2 Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, Sìmonì Pɛ́tɛrʉ̀ mà, Tʉ̀masɨ̀ Dìdimò tɨ́ kátɨna mà, Nàtànelì, Gàlìlayà tɔ́ pbìrì ɔ̌ atdí pbanga, Kanà tɨ́ kátɨna ɔ̌ alɛ mà, Zɛ̀bɛ̀dayò bhà inzo mà, ndɨrɔ̀ Yěsù bhà ɔ́yɔ̌ ngʉ̌kpà ábhàlɨ̌ mànà, nɨ́ɨ’ɨ̀ atdíkpá. 3 Nɨ́ pbɨ́tsɔ̀ngǎ, Sìmonì Pɛ́tɛrʉ̀ atɨ ɔdhɨ́na nɨ̌: «Ma màrà wà ɨ̀bhɛ̀ ùpe.» Nɨ́, ɨ kà t’ɔ́dhɨ́na adʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Mǎ’ɨ mà átɔ̀, mǎ mówu atdíkpá nyɨ mànà.» Nɨ́ ányɨ̀rɔ̌ rɔ̀ tɨ́, abádhí adʉ̀ ’ɨ̀và ’òwù, ’àdʉ̀ ùpo ibhú ɔ̀. Pbɛ́tʉ̀, ndɨ iku ɔ̌, abádhí abà nzá atdí dhu mà. 4 Nɨ́rɔ̀ nɨ́ ndɨ màmbì òzè ndɨ̀ rɔ̀, Yěsù idè rɛ̀rʉ̀-bɨdɔ̌. Nɨ́, ka ɨ̀ àla rɔ̀, ábhàlɨ̌ adʉ̀ nzá dhu ʉ̀nɨ Yěsù ràrɨ̌ ndɨ. 5 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ dhu ìvu abádhí-tsʉ̌, ndàtɨ: «Nzónzǒ, nyɨ̌ tɨ́’ɨ̀ ìnè ɔ̀nyʉ̀ nà akɛ màtɨ́?» Nɨ́, abádhí adʉ̀ dhu adu kàtɔ̀, ’àtɨ: «Ɨ̀mbǎ!» 6 Nɨ́ Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Nyàpe pɛ́ imbi fangà dɔ̀nǎ rɔ̀ ibhú tɔ̀, nɨ́ nyɨ̌ nyɨ́ dhu nábà àbà.» Nɨ́, abádhí adʉ̀ imbi nápe yà Yěsù ɨ̀tɛ̀ rɔ́, ndɨ imbi ɨ̀dha abádhí rɨ̌ dhu ràdʉ̀ abádhí lɛ̀mà nɔ́nzɨ̀ ɔ̀nzɨ tɨ́, abhɔ ɨ̀bhɛ̀ rɨ̌’ɨ̀ kà ɔ̀ dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. 7 Nɨ́, wɔ̀ dhu ndɨ̀ ndàla rɔ̀, yà atdídɔ̌ Yěsù ózè pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ náadʉ̀ àtɨ̀nà Pɛ́tɛrʉ̀ nɨ̌: «Hàkà! Ádrʉ̀ngbǎlɛ Yěsù nɨ́ wɔ̀!» Nɨ́, Pɛ́tɛrʉ̀ itdègu fɨ̀yɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ tɨ́ kà rɨ̌’ɨ̀ dhu nɨ́rɨ, náadʉ̀ mbɛrʉ̀ àfɔ rɔ̀ná, ɨ̀wa ndɨ̀ ndɨ̀wà rɔ̀ná rɔ̀ rɔ́ ndɨ mʉ̀dzarʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ nɨ́dhunɨ̌. Wɔ̀ dhu-dzidɔ̌, kǎdʉ̀ ndìbvu ɨdha ɔ̀. 8 Ngʉ̌kpà ábhàlɨ̌ náadʉ̀ òko ’àmbɛ ìwu dɔ̌ ibhú ɔ̌, ɨ̀bhɛ̀-mbǐ àdha ɨ̀ ɨ́ rɔ́rɔ̀. Ndɨ imbi nɨ’ɨ̀ abhɔ nyʉ́ ɨ̀bhɛ̀ nɔ̀tsɨ̀, ndàlè nɨ̌. Ndɨrɔ̀, ɨ ábhàlɨ̌ nɨ́ɨ’ɨ̀ mbǎ ɨtsɛta nyʉ́ ɨdha-bɨdɔ̌ rɔ̀. Abádhí ɨ’ɨ̀ mbɛ̀mbɛ̀ atdí mɨyà mɛ̌tɛ̀rɛ̀ kɛ̀lɛ̌ tɨ́ ɨdha-bɨdɔ̌ rɔ̀. 9 Nɨ́, ibhú ɔ̀ rɔ̀ ɨ̀ ìfò ’ʉ̀dà ɨdha-bɨdɔ̌ rɔ̀, abádhí ala kàzʉ-li ɨ̀bhɛ̀ ka kʉ̀lɨ ràmbɛ ɨ̀bɨ dɔ̌ dɔ̀ná, ndɨrɔ̀ mʉ̀gatì ràdʉ̀ ɨ̀’ɨ̀ átɔ̀ tɨná rɔ́. 10 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà abádhí nɨ̌: «Nyìwǔ pɛ́ kɔ̌kɔ̀ nyɨ̌ nyɔ̀kyɛ̀ ɨ̀bhɛ̀-rɔrɔ̀ nà.» 11 Nɨ́, Sìmonì Pɛ́tɛrʉ̀ adʉ̀ ùpo tdɨ́tdɔ̌ ibhú ɔ̀, ’àdʉ̀ imbi ìpfo ibhú ɔ̀ rɔ̀ áyà-bvʉdɔ̀. Ndɨ imbi nɨ́ɨ’ɨ̀ ɨwà ndɨ̀ ndàlè atdí mɨyà, imbò kumì dɔ̀ná ɨ̀bhʉ nà ádrɔ̀drɔ̌ ɨ̀bhɛ̀ nɨ̌ rɔ́. Pbɛ́tʉ̀, ɨ̀mbǎ dhu ɨ’ɨ̀ wɔ̀ dhu bvʉ̀tɨ́ màtɨ́ ɨ̀bhɛ̀ àlè kà ’ɔ̀ dhu tɨ́, nɨ́ ndɨ imbi náadʉ̀ nzá ndʉ̀drʉ. 12 Nɨ́, ɨ̀bhɛ̀ nɨ́bɨ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nánzì, ndàtɨ: «Nyìwǔ nyɔ̀nyʉ dhu!» Wɔ̀ ndɨ kàsʉmɨ̀ ɔ̌, ábhàlɨ̌ nzínzì ɔ̌ atdí alɛ mà náadʉ̀ nzá dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌ ndàtɨ, kà ràrɨ̌ àdhɨ. Obhó tɨ́, abádhí nʉ́ʉnɨ wà dhu fɨ̀yɔ́ Ádrʉ̀ngbǎlɛ ràrɨ̌ ndɨ. 13 Nɨ́, Yěsù adʉ̀ ìndri abádhí-tɨ’ɔ̀, ndìdyì mʉ̀gatì, ndàdʉ̀ ʉ̀ndɔ̀nà abádhí-fɔ́. Kǎdʉ̀ ɨ̀bhɛ̀ núgù átɔ̀, ndʉ̀ndɔ̀ abádhí-fɔ́. 14 Wɔ̀rɨ́ nɨ’ɨ̀ ɨ̀bhʉ rɨ́ kìsě nɨ̌ Yěsù rɨ̌ ndàvǐ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ tɔ̀, ɔvɛ-bvʉ̀ rɔ̀ ndɨ̀ ndɨ́ngbɛ̀ ndɨ̀ dhu-dzidɔ̌ dhu.

Yěsù rɨ̌ Pɛ́tɛrʉ̀ ɨ̀lɨ̌ ràdɨ pbɨ̀ndà tàmà t’ʉ́ndatatálɛ tɨ́ dhu

15 Ɔ̀nyʉ̀ pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ ɔ̀nyʉ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ dhu ìvu Sìmonì Pɛ́tɛrʉ̀-tsʉ̌, ndàtɨ: «Sìmonì, Yùwanɨ̀ t’ídhùnǎ, nyɨ nyʉ́, nyɨ nyózè tɨ́ wà ma, ròsè kɔ́rɔ́ kǎkà ngʉ̌kpà ɔdhɨ́nʉ nózè ɨma tɨ́ dhu dɔ̀nǎ?» Nɨ́, Pɛ́tɛrʉ̀ àdʉ̀ dhu àdu kà tɔ̀, ndàtɨ: «Ɨwà Ádrʉ̀ngbǎlɛ́! Nyɨ nyʉ́, nyɨ nyʉ̀nɨ wà dhu ɨwà ma rózè atdídɔ̌.» Nɨ́, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Óngù pbàkà tàmà.» 16 Ɔyɔ rɨ́ kìsě nɨ̌, Yěsù ivú dhu Sìmonì-tsʉ̌, ndàtɨ: «Sìmonì, Yùwanɨ̀ t’ídhùnǎ, nyɨ nyózè tɨ́ wà ma?» Nɨ́, Sìmonì adʉ̀ dhu àdu kàtɔ̀, ndàtɨ: «Ɨwà Ádrʉ̀ngbǎlɛ́! Nyɨ nyʉ̀nɨ wà dhu ɨwà ma rózè nyɨ.» Nɨ́, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Ádɨ̌ pbàkà tàmà t’ʉ́ndatatálɛ tɨ́.» 17 Ɨ̀bhʉ rɨ́ kìsě nɨ̌, Yěsù ivú dhu Sìmonì-tsʉ̌, ndàtɨ: «Sìmonì, Yùwanɨ̀ t’ídhùnǎ, ɨnyɨ nyʉ́ nyɨ nyózè tɨ́ wà ma?» Nɨ́, wɔ̀ dhu ndɨ ndɨ̀rɨ̀ rɔ̀, ɨzʉ náadʉ̀ Sìmonì ʉ̀ka atdídɔ̌, ɨ̀bhʉ-gʉ̀na Yěsù ìvǔ dhu tsʉ̀ná, ndàtɨ: «Nyɨ nyózè tɨ́ wà ma?» dhu-okú dɔ̀ rɔ̀. Nɨ́, Sìmonì adʉ̀ dhu àdu Yěsù tɔ̀, ndàtɨ: «Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, ɨnyɨ nyʉ́ nyɨ nyʉ́nɨ wà kɔ́rɔ́ dhu. Nɨ́, nyɨ nyʉ̀nɨ wà dhu ɨwà ma rózè nyɨ.» Nɨ́, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà kà nɨ̌: «Óngù pbàkà tàmà. 18 Ma mɨ́ obhó dhu nʉ́nɔ ɨndʉ̀. Ìndrǔ-ɔwʉ́ tɨ́ nyɨ nyɨ’ɨ̀ ɔ̀ná kàsʉmɨ̀ ɔ̌, nyɨ nyongónà rʉ̀nʉ́ dhu ìso nyɨ-tɨ́rɔ̀, nyadʉ̀ àrà afínʉ òzè ɨ. Pbɛ́tʉ̀, mʉ̀là tɨ́ nyɨ nyóngo rɔ̀, nyɨ nyóngo okùnʉ nʉ́yɨ, ngǎtsi alɛ ràdʉ̀ ndɨ rʉ̀nʉ́ dhu ìso, ndàdʉ̀ dʉ̀nʉ òtdì, ndàrà nyɨ nà ɨnzá afínʉ òzè ɨ.» 19 Yěsù avɔ̀ dhu wɔ̀ dhu bhěyi Pɛ́tɛrʉ̀ tɔ̀, ndɨ́nɨ̌ ɨ̀ngbà dhu bhěyi ɔvɛ-tɨdɔ̀ nɨ̌ màtɨ́ Pɛ́tɛrʉ̀ ɔvɛ́ya dhu nɨtɛ̀ tɨ́, ndɨ kàbhà ɔvɛ ràdʉ̀ Kàgàwà-ɔvɔ̀ àbhʉ rìlè ndɨ̀. Wɔ̀ dhu ndɨ̀ ndʉ̀nɔ̀ dhu-dzidɔ̌, Yěsù adʉ̀ àtɨ̀nà Pɛ́tɛrʉ̀ nɨ̌: «Ʉ́ngʉ̌ owùdu.»

Yěsù rɨ̌ dhu àwɛ̌ Pɛ́tɛrʉ̀ tɔ̀ yà atdídɔ̌ ndɨ̀ ndózè pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ dɔ̌ dhu

20 Nɨ́, òwu ɨ̀ ówu rɔ́rɔ̀, Pɛ́tɛrʉ̀ agɛ́rɛ́ ndɨ̀, ndàndà olùnga, ndàdʉ̀ yà atdídɔ̌ Yěsù ózè pbɨ̀ndà ábhàlɨ̌ nála owùya ɔ̌ rɨ́rà rɔ́. Wɔ̀ ndɨ ábhàlɨ̌ nɨ́ ndɨ yà ɔ̀nyʉ̀-tsʉ̀nǎ ɨ̀ ɨ́’ɨ̀ rɔ́rɔ̀ ndɨ̀ nilo Yěsù-dɔ̀, ndìvǔ dhu kà-tsʉ̌, ndàtɨ: ràrɨ̌ àdhɨ ndɨ kìpfǒ rɨ́ ndàbhʉ òmvǔ-fɔ́. 21 Nɨ́, Pɛ́tɛrʉ̀ itdègu wɔ̀ ábhàlɨ̌ àlǎ, nɨ́ kǎdʉ̀ dhu ìvu Yěsù-tsʉ̌, ndàtɨ: «Olu Ádrʉ̀ngbǎlɛ́, ádhu ndɨ wɔ̀ atdídɔ̌ nyɨ nyózè pbʉ̀kʉ̀ ábhàlɨ̌ rɔ̌ ndɨ̀ nɔnzɨya?» 22 Nɨ́, Yěsù àdʉ̀ dhu àdu Pɛ́tɛrʉ̀ tɔ̀, ndàtɨ: «Ma mapɛ́ kòzè ràdɨ, ɨ̀nzɨ̌ rɔ̀vɛ̀, ràrà àhʉ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ ma míngo tdɨ́tdɔ̌ yà adzɨ ɔ̌ ɔ̀ná ɨdhɔ ɔ̀, nɨ́ ndɨ dhu àndà tɨ́ ɨnyɨ? Pbɛ́tʉ̀, ma mátɨna nyɨ nɨ̌: ‹Ʉ́ngʉ̌ owùdu!›» 23 Wɔ̀ dhu bhěyi Yěsù ʉ̀nɔ̀ dhu-ɔ̀yɨ̌ náadʉ̀ ndʉ̀gà ka ná’ù alɛ nzínzì ɔ̌, ɨ alɛ ràdʉ̀ àmbɛ àtɨ̀nà dɔ̌, ɨ̀nzɨ̌ wɔ̀ atdídɔ̌ kǒzè ábhàlɨ̌ rɔvɛ́ya. Obhó nyʉ́, Yěsù atɨ nzá ɨ̀nzɨ̌ kà rɔvɛ́ya, pbɛ́tʉ̀, kǎtɨ Sìmonì nɨ̌: ndɨ̀ rapɛ́ ndɨ ábhàlɨ̌ nózè ɨ̀nzɨ̌ rɔ̀vɛ̀, ràrà àhʉ ɔ̀rʉ̀-akpà ɔ̀ rɔ̀ ndɨ̀ ndíngo tdɨ́tdɔ̌ yà adzɨ ɔ̌ ɔ̀ná ɨdhɔ ɔ̀, nɨ́ ndɨ dhu ràndà tɨ́ ka. 24 Kɔ̀rɨ́ dhu nawɛ, ndàdʉ̀ àndinà alɛ nɨ́ yà atdídɔ̌ Yěsù azè ábhàlɨ̌. Ndɨrɔ̀, mǎ mà’ù wà dhu kǎndí dhu ràrɨ̌ obhó dhu nyʉ́. 25 Yěsù anzɨ̀ ábhɔ̌ ngʉ̌kpà dhu nyʉ́. Nɨ́, ka kandíyana gukyè ɨ dhu atdátdírà ɔ̌, nɨ́ kɔ́rɔ́ ɨ dhu ka kàndǐ ɔ̀yà bhǔkù náakána nzɨ̌ yà adzɨ ɔ̌.