1

1 Ɛ̀ to nu foŋkɛw ɛ Diɛw nu wase. Diɛw yidvu to nu bô Nyo', ɛ Diɛw yidvu to nu Nyo'. 2 Wvú to nu wase dvú foŋkɛw bô Nyo'. 3 Nyo' to bom mwɛɛm mvunciim fele can ye le. Kɛ fiɛɛ nu naa lo dvú fimwaaŋ fì Nyo' to bomɛɛ sɛ wvú kɛ. 4 Wvú kɛŋke nshii yî ye le, ɛ nshii wvudvu nu n'yuu fô bonyii le. 5 N'yuu wvudvu ɛ no baa ɛ̂ ɛjiwɛ le, ɛ ɛjiwɛ kedvu yaa nulo ejimse naa lo wvú kɛ. 6 Wee mvu nu dvú wvù Nyo' to tumɛɛ ɛ diee nu lɛ Jon. 7 Wvú to to keejeme ɛkumɛ N'yuu, eben jim nsaw we, wvu lɛ wen ege ɛ́ bonyii bocii elese fitele yî N'yuu wvudvu le. 8 Kɛ wvú wvù Jon to nu N'yuu wvudvu kɛ. Wvú to to kɛ keeben ɛ ɛ̀ nu jim nsaw wvu N'yuu wvudvu. 9 N'yuu wvu kecɛɛy wvù duŋci n'yuu ɛ̂ bonyii bocii to too yî woŋ wvun e. 10 Wvú to nu yî woŋ e, ɛ woŋ wvun nu ɛ Nyo' to bom fele can ye le, geenɛn ɛ bonyii bò ɛ̀ nu bo yî woŋ wvun e faŋɛ yaa ekiɛɛ wvú kɛ. 11 Wvú to nu ɛ to woŋ we le, ɛ bonyii bo bew faŋɛ yaa efiisɛn wvú kɛ. 12 Geenɛn, ɛ bonyii bocii bò to fiisɛnɛɛ wvú, lese fitele yî ye le, nu ɛ wvú to nya mvuŋgay ɛ̂ bó lɛ bó enù wase boom bo Nyo' le. 13 Ɛ kɛ boom bo Nyo' le ban nu ɛ bó boke bii ɛlɛmɛ ke kfuu le, kɛnɛɛ no wee shieele, kɛnɛɛ mboo wee wvu wum e kɛ. Bó boke bii ɛ ɛ̀ nu mboo wvù ɛ̀ nu wvu Nyo' le. 14 Diɛw yidvu to nu ɛ tu wee wvu wum no cee ɛ̂ bese ɛntelɛŋ, ɛ wvú ɛ yiŋsɛn bô mbuwma noo kecɛɛy. Ɛ bese yɛn bvukukɛ bwew e. Bvukukɛ bvù ɛ̀ nu bvu Wan wvù ɛ̀ mɛy kɛ wvú wvù nɛ fô Ice le. 15 Jon to nu ɛ ben jim nsaw ɛkumɛ wvú no fuuŋke gayte lɛ, “Wvun nu wee wvù me nto njemyi ɛkumɛ wvú ŋgayte lɛ, ‘Wee wvù too ɛ̂ me ɛjim kuuke fele me, njefo wvú to nu wase ɛ me nsɛ ŋke no nu dvú.’” 16 No wvú nu ɛ yiŋsɛn bô mbuwma, wvú ɛ mum ɛ no nyaa beene bocii mbuwma yî mbuwma le. 17 Beene kee lo lɛ Nyo' to nya bonci fele can Muses e. Geenɛn, mbuwma Nyo' bô kecɛɛy nu ɛ to fele can Jisos Klistu le. 18 Kɛ wee nu dvú wvù ke nu ɛ yuu wase yɛn Nyo' le kɛ. Ɛ̀ nu kɛ Waa we wvù ɛ̀ mɛy kɛ wvú wvù nu mbew wvú wvù Ice le wvù nu ɛ ge beene ɛ kiɛɛ wvú. 19 Fin nu fiɛɛ fì Jon to jemyɛɛ seke bikuu bi Bojuu le bi Jɛlusalɛm to tumɛɛ bocee ncese bô bonyii bo Lɛwe le lɛ bó ebife ɛ̂ Jon lɛ laa ɛ̀ nu wvú wvù yɛɛ lɛ. 20 Jon to baa tun keetfuse mbife wvubo kɛ. Wvú to nu ɛ jeme lo bô diuw we lɛ, “Kɛ ɛ̀ nu me wvù Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ kɛ.” 21 Ɛ bó bife ɛ̂ wvú lɛ, “Tu ɛ̀ nu wo wvù yɛɛ? Ɛ̀ nu wo wvù Ɛlayja le?” Ɛ wvú tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Kɛ me nu Ɛlayja kɛ.” Ɛ bó bvuu bife lɛ, “Ɛ̀ nu wo wvù Wee Ntum Nyo' wɛ le?” Ɛ wvú tun. 22 Ɛ bó bvuu bife ɛ̂ wvú lɛ, “Tu ɛ̀ nu wo wvù yɛɛ? Wo gay lɛ la ɛkumɛ ɛkolɛ kuw? Kɛ see ɛ́ bese ekɛŋkɛ fiɛɛ fì bese ekase egɛn etfuse ɛ̂ bonyii bò tum bese?” 23 Ɛ Jon tfuse ɛ̂ bó no Yɛsaya wvù wee ntum Nyo' to jemyɛɛ lɛ, “Ɛ̀ nu me diɛw yì fuuŋke ŋkpwaante lɛ, ‘Bó enɛle je Tata ɛ́ yí enù teytey.’” 24 Bonyii ban nu ɛ ɛ̀ to tum Bofalasii bó. 25 Ɛ bó bife ɛ̂ Jon lɛ, “Ɛ́ ɛ̀ baa nu wo wvù Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ kɛnɛɛ Ɛlayja, kɛnɛɛ Wee Ntum Nyo' wɛ, wo ɛ no leese bonyii ɛ̂ joo nje la?” 26 Ɛ Jon tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Me nleese kɛ fiem bonyii ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ joo, geenɛn wee mvu nu dvú ɛ̂ ben ɛnte ɛ ben yaa kee wvú kɛ. 27 Ɛ̀ nu wvú wvù too ɛ̂ me ɛjim, ɛ me mbaa ncim eŋkpwɛntɛn keenfay laba we kɛ.” 28 Fiɛɛ fin ficii to kooyi ɛ ɛ̀ nu Bɛtani Joo Joodan kewvu keki fò Jon to leese bonyii ɛ̂ joo. 29 Ɛ ɛkfuŋ buy yuu, ɛ Jon yɛn ɛ Jisos too, ɛ wvú mum gay lɛ, “Ben etaa eyɛn, wvun nu Waa Njee Nyo' wvù cawsee bibefɛ bi yî nshɛ le! 30 Ɛ̀ nu wvú wvù me nse njemyi ɛkumɛ wvú ŋgayte lɛ, ‘Wee mvu too ɛ̂ me ɛjim kuuke fele me, njefo wvú to nu wase, ɛ me nsɛ ŋke no nu.’ 31 Kɛ me kebɛɛ nto ŋkee wvú kɛ. Geenɛn, ɛ me nto nto no nleese bonyii ɛ̂ joo wvu lɛ bonyii bo Islael ekiɛɛ wvú.” 32 Jon to nu ɛ bvuu jeme keeben jim nsaw we gay lɛ, “Me nto nu ɛ n'yɛn ɛ Keyoy shiile too fowe diɛwɛ ɛbembɛ le, to no nu yî ye le. 33 Kɛ me kebɛɛ nto ŋkee wvú kɛ. Geenɛn, wee wvù to tumɛɛ me lɛ me ento enleesè bonyii ɛ̂ joo to nu ɛ gay ɛ̂ me lɛ, ‘Wee wvù wo nu ke eyɛn ɛ Keyoy ɛ shii fowe ɛ to ɛ no nu yî ye le, nu wvù nu ke eleese bonyii ɛ ɛ̀ nu can Keyoy ke Yuule le.’ 34 Fifin nu fiɛɛ ɛ me nto nu ɛ n'yɛn, ɛ no nleeme jim nsaw wvudvu ŋgayte lɛ wee wvun nu Waa Nyo'.” 35 Ɛ ɛkfuŋ buy yuu, ɛ Jon bvuu no leeme fɛ fò wvú to leeme bô boom bew bo ŋgoo le bofɛɛ. 36 Ɛ wvú nɛ yɛn no Jisos lɛne fele, mum gay lɛ, “Ben etaa eyɛn, wvun nu Waa Njee Nyo'.” 37 Ɛ boom bew bo ŋgoo le bo bofɛɛ ba dioo yuw no wvú gay nonɛn, mum nɛ no bii Jisos e. 38 Ɛ Jisos baŋke ye yɛn no bó bii, bife ɛ̂ bó lɛ, “Ben gomte ɛ ɛ̀ nu la?” Ɛ bó bife ɛ̂ wvú lɛ, “Labay, wo cee fɛɛ?” (Diee dì Labay din nu lɛ, “Wee N'yɛɛyi wvu Baay.”) 39 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Ben eto eyɛn.” Ɛ bó mum gɛn yɛn fô wvú to cee. Ɛ bô bó mum no nu ɛ ɛkfuŋ ghan jiim. Kefew kè bó to biɛ wvú le to nu wase kɛ diɛwɛ didiuu dinɛw e fokiɛguu. 40 Wee mwaaŋ ŋgoo bonyii bo bofɛɛ bò to yuwɛɛ no Jon jemyɛɛ mum bi Jisos e to nu Andulu wvù waa bwee Semon Bita. 41 Ɛ Andulu wvudvu mum gɛn lo gom waa bwee wvù Semon, see ɛ̂ wvú lɛ, “Bese nu ɛ yɛn wase Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ le” (fì nu lɛ Klistu). 42 Nonɛn, ɛ wvú mum jo Semon gɛn bô wvú fô Jisos e. Ɛ Jisos taa wvú nɛn tuŋŋ, gay lɛ, “Ɛ̀ nu wo wvù Semon wvù waa Jon. Bó nu ke eteŋe wase wo lɛ Sɛfas.” (Diee dì lɛ Sɛfas din nu Bita). 43 Ɛ ɛkfuŋ ke buy yuu, ɛ Jisos yɛn lɛ wen nu egɛn keba kè Galilee le. Ɛ wvú gɛn yɛn Filew e, gay ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ̀ biì me le.” 44 Filew wvun to nu wee wvu ɛ̂ kelaante kè Bɛsayda le. Ɛ kelaante kin nu ke bo Andulu bô Bita le. 45 Ɛ Filew gɛn gom Natanial gay ɛ̂ wvú lɛ, “Bese nu ɛ yɛn wase wee wvù Muses to saŋɛɛ ɛ̂ Ŋwa' bonci le ɛkumɛ wvú bô wvù bonyii bo ntum Nyo' le to saŋɛɛ tɛn ɛkumɛ wvú. Wee wvun nu Jisos wvu Nasalɛt wvù waa Yosɛw.” 46 Ɛ Natanial tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Fiɛɛ fì jee nulo ebuy Nasalɛt e?” Ɛ Filew gay ɛ̂ wvú lɛ, “To eyɛn.” 47 Ɛ Jisos ke yɛn no Natanial too, jeme ɛkumɛ wvú lɛ, “Ben etaa eyɛn, wee wvun nu naa wee wvu Islael wvu kecɛɛy. Kɛ nce kenlɛɛma nu yî ye le kɛ.” 48 Ɛ Natanial bife ɛ̂ Jisos lɛ, “Wo ghan nɛɛ ɛ sɛ kiɛɛ me?” Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ́ Filew sɛ keeke eto etee wo, nu ɛ me mbe ɛ n'yɛn wase wo le ɛ̂ kenyi ke kete ke fig e kiɛ le.” 49 Ɛ Natanial tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Labay, wo nu Waa Nyo'! Wo nu Nfon wvu Islael!” 50 Ɛ Jisos gay ɛ̂ wvú lɛ, “Wo fɛn nu ɛ bee me le keseen kɛ njefo me nu ɛ ŋgay ɛ̂ wo lɛ me mbe ɛ n'yɛn wase wo le ɛ̂ kenyi ke kete kiɛ le? Wo nu ke eyɛn mwɛɛm mvù kuuke fele mvun e.” 51 Ɛ Jisos bvuu gay ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ́ me ensee ɛ̂ wo kecɛɛy kecɛɛy lɛ wo nu ke eyɛn ɛ ɛbulɛ ɛ yene, ɛ bonceendaa bo Nyo' le bene, booke yî wee wvù diee nu Waawee le.”

2

1 Ɛ ɛdiuw ke buy ɛta, ɛ bó no gee ŋkaw bvujen ɛ̂ kelaante kè Kana wvu ɛ̂ keba kè Galilee le, ɛ bwee Jisos nu fó. 2 Bó to nu ɛ be tɛn Jisos bô boom bew bo ŋgoo le bô ŋkaw wvudvu. 3 Ɛ mbvuum ke nɛ ka, ɛ bwee Jisos be wvú dvú gay lɛ, “Kɛ bó bɛɛ kɛŋke mbvuum kɛ.” 4 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Kpwoon, wo bee me dvú nje la? Kefew kem baa kocɛn wase kɛ.” 5 Ɛ bwee gay ɛ̂ bonyii bo gawe le lɛ, “Fiɛɛ ficii fì wvú ɛ gay lɛ ben ege, ɛ ben ge.” 6 Ɛ̀ to nu ɛ nsháan leeme fó yisoocaan ɛ bó kene bô ɛta. Nsháan yin nu yì Bojuu to ké no gɛɛle joo jó yì bó cuke ye dvú keeyuule ɛ̂ Nyo' ɛjise. Nshaan miaaŋ to joo bibɛɛŋ bi joo le diɛwɛ mbaanfiɛɛ kɛnɛɛ mbaanshɛ le. 7 Ɛ Jisos ke nɛ gay ɛ̂ bonyii bo gawe le bodvu lɛ, “Ben etukɛ joo eyiŋsɛn nsháan yin dvú.” Ɛ bó mum tukɛ joo gɛɛ ɛ̂ nsháan yidvu le ɛ yí yiŋsɛn. 8 Ɛ wvú mum gay ɛ̂ bó lɛ, “Ben esɛfe yimi keseen egɛn dvú fô cee gawe le.” Ɛ bó sɛfe gɛn dvú. 9 Ɛ cee gawe fi, mom joo yidvu, yuw ɛ yí ɛ tu wase mbvuum. Ɛ wvú ma laa man mbvuum nɛ fɛɛ lɛ. (Geenɛn, bonyii bo gawe le bò to sɛfɛɛ joo yidvu to kee fô mó nɛn'yɛɛ.) Ɛ cee gawe mum tee cee bvujen, 10 bife ɛ̂ wvú lɛ, “Bonyii ké yaw gaw fibole ɛ ɛ̀ nu mbvuum mò jee fô ŋkaw e, ɛ́ bonyii ké dioo ɛ wu wase ɛ ffuu, ɛ bó sɛ gaw mo yaa jee kɛ. Wo ɛ kaa ɛ gɛɛ fiuw mbvuum mò jee ɛ no too dvú ɛ ɛ̀ nu keseen e?” 11 Fifin to nu fiɛɛ fi fwe fì duŋci bvukukɛ bvu Jisos e fì wvú to geɛ ɛnte jo mwɛɛm mvù duŋci bvukukɛ bwew e. Ɛ wvú to ge fiɛɛ fin ɛ̂ kelaante kè Kana wvu ɛ̂ keba kè Galilee le. No wvú ge nonɛn, ɛ fí mum duŋcɛ bvukukɛ bwew, ɛ boom bew bo ŋgoo le mum lese fitele yî ye le. 12 Ɛjim jodvu, ɛ Jisos nɛ bow Kafana'um bô bwee noo boom bo bwee le bò bolemsɛ noo boom bew bo ŋgoo le, ɛ bô bó ce jó ɛdiuw caan. 13 Ɛ ɛdiuw ɛ Ŋkaw Bojuu wvù bó teŋe lɛ Daŋɛfey ke no too wase nceencee, ɛ Jisos nɛ ben Jɛlusalɛm. 14 Ɛ wvú ke gɛn buy fô yew ncese le, yɛn bonyii bò to geese bona' bô njée noo bibembɛ noo bò to kumene bigew e ɛ bó ɛ shiiyɛn. 15 Ɛ wvú jo bokfuu kene ŋgbwan dvú, kuŋ bó bocii dvú, kuŋ noo njée bô bona' bvuse yew ncese le. Ɛ wvú bvuu tawse bigew bi bonyii bò to kumene bigew e, baashɛ bidaŋ bibole, 16 gay ɛ̂ bonyii bò to geese bibembɛ lɛ, “Ben ejo mwɛɛm mvun enɛ dvú fɛn. Fo ben ejo yew Icɛm etfuse ɛ́ yí etu yew way kɛ.” 17 No wvú gay nonɛn, ɛ boom bew bo ŋgoo le mum kume fiɛɛ fì bó saŋ ɛ̂ Ŋwa' Nyo' le ɛ wee mvu jemyi ɛ̂ Nyo' lɛ, “Shiee wvu baay wvù me ŋkɛŋke fô yew yo le nulo eyu lo me.” 18 Ɛ bikuu bi Bojuu le mum bife ɛ̂ wvú lɛ, “Fiɛɛ fì duŋci bvukukɛ bwuw fì wo nulo ege keeduŋcɛ ɛ̂ bese lɛ bó nu ɛ nya mvuŋgay ɛ̂ wo keege fin nu la.” 19 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Ben esâw yew ncese yin, ɛ́ me enjo ɛdiuw ɛta eŋkase enleke we.” 20 Ɛ Bojuu bodvu bife ɛ̂ wvú lɛ, “Fí to jo bilum mbaanyɛ ncow bisoocaan keebom yew ncese yin, ɛ wo nu ke ejo fiuw ɛ ɛ̀ nu ɛdiuw ɛta eleke we?” 21 Geenɛn, Jisos to jemyi yew ncese yin ɛ ɛ̀ nu yì ɛ̀ nu ye ye. 22 Nonɛn, seke wvú to buyɛɛ wase yî kpwe le, ɛ boom bew bo ŋgoo le mum kume lɛ fin nu fiɛɛ fì wvú to gayɛɛ. Ɛ bó mum bee fiɛɛ fì nu ɛ̂ Ŋwa' Nyo' le, bvuu bee njeme wvù Jisos to jemyɛɛ le. 23 No Jisos to nu Jɛlusalɛm fô Ŋkaw Daŋɛfey wvun e, bonyii nteen to nu ɛ lese fitele yî ye le nje mwɛɛm mvù duŋci bvukukɛ bwew mvù wvú to gee. 24 Geenɛn, Jisos to baa gɛɛ fiew bvufee bwew yî bó le kɛ, njefo wvú to kee bonyii bocii no bó nu. 25 Wvú to baa shieele wee mvu wvù eshe eseŋe lo ɛ̂ wvú ɛkumɛ wee wvu wum kɛ, njefo wvú kebɛɛ to kee fiɛɛ fì wee wvu wum kɛŋke ɛ̂ wvú ɛshem.

3

1 Wee ŋgoo Bofalasii mvu to nu ɛ bó teŋe lɛ Nikodɛmus, ɛ wvú nu wee ŋgoo bikuu bi woŋ Bojuu le. 2 Ɛ wee wvun ke nɛ to fô Jisos e ɛntaŋ gay ɛ̂ wvú lɛ, “Labay, bese kee lɛ wo nu wee n'yɛɛyi wvù nɛ fô Nyo' le, njefo kɛ wee nu dvú wvù nulo egee kfuu mvun mwɛɛm mvù duŋci bvukukɛ bvu Nyo' le mvù wo gee mvun sɛ Nyo' nu bô wvú kɛ.” 3 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ́ me ensee ɛ̂ wo kecɛɛy kecɛɛy lɛ, ɛ́ bó nu sɛ bó ɛ boo wee mboo wvu fwɛ le, mwɛtɛn saa eyɛn bvunfon bvu Nyo' le kɛ.” 4 Ɛ Nikodɛmus bife ɛ̂ Jisos lɛ, “Ɛ̀ nulo ɛ́ bó ege nɛɛ sɛ ebvuu eboo wee ɛ wvú ɛ taw wase? Ɛ̀ nulo ɛ́ wvú ebvuu ekase etu ɛ̂ bwee ɛshem ɛ́ wvú ebvuu eboo wvú?” 5 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ́ me ensee ɛ̂ wo kecɛɛy kecɛɛy lɛ, ɛ́ wee nu sɛ wvú ɛ kɛŋkɛ mboo wvù wvu joo noo Keyoy, tu kɛ ɛ̀ nulo ɛ́ wvú eley bvunfon bvu Nyo' le kɛ. 6 Wee wvu wum boote wee wvu wum, ɛ Keyoy boote keyoy. 7 Fo diuw eyumte wo lɛ me nu ɛ ŋgay ɛ̂ wo lɛ bó kɛŋke keeboo wee tfuu mboo wvu fwɛ le kɛ. 8 Fwefwe ké no fele no wvú kooŋke, ɛ wo yuuke no wvú fele, geenɛn ɛ wo yaa nulo esee laa wvú sɛ nɛ fɛɛ, gɛne fɛɛ lɛ. Ɛ̀ nu kɛ lɛŋlɛŋ no fí nu fô wee wvù nu ɛ kɛŋkɛ mboo wvù wvu Keyoy e.” 9 Ɛ Nikodɛmus mum ghay lɛ, “Ɛ̀ nulo ɛ́ fifin eghan nɛɛ le?” 10 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Wo nu wee n'yɛɛyi bonyii bo Islael, yaa kee fin e? 11 Ɛ́ me ensee ɛ̂ wo kecɛɛy kecɛɛy lɛ, bese jemyi fiɛɛ ɛ ɛ̀ nu fì bese kee, leeme jim nsaw fiɛɛ ɛ ɛ̀ nu fì bese nu ɛ yɛn wase, geenɛn ɛ ben yaa beŋe fiɛɛ fì bese jemyi le kɛ. 12 Ɛ́ me nseŋe mwɛɛm ɛ̂ ben ɛ ɛ̀ nu mvu yî nshɛ le fɛn sɛ ben beŋe lo, ɛ́ ben ke eghan nɛɛ sɛ bee fɛn ɛ me ɛ nsee wase ɛ ɛ̀ nu mvu woŋ Nyo' le? 13 Kɛ wee nu dvú wvù ke nu ɛ ben wase woŋ Nyo' le kɛ. Ɛ̀ mɛy kɛ wee wvù to nɛn'yɛɛ fó to fokuse fɛn, ɛ wee wvun nu wee wvù diee nu Waawee. 14 No Muses to njɛysɛɛ yo yì bó fɛlɛɛ bô ketwaa yî kete le ŋkpwaante, nu kɛ lɛŋlɛŋ no bó kɛŋke keeke enjɛyse wee wvù diee nu Waawee, 15 wvu lɛ naa yɛɛ wvù nu ɛ lese fitele yî ye le, ɛ́ wvú ekɛŋke nshii wvù mɛy lo. 16 Nyo' to nu ɛ loocɛ koŋ woŋ wvun baay, tum Waa we wvù mwaaŋ, wvu lɛ ɛ̀ nu naa yɛɛ wvù nu ɛ lese fitele yî ye le, mwɛtɛn saa ela kɛ, ɛ́ wvú ekɛŋke ɛ ɛ̀ nu nshii wvù mɛy lo. 17 Kɛ Nyo' to tum Waa we yî woŋ wvun e lɛ wvú eto elese bonyii yî ŋgɛw e kɛ. Wvú to tum lɛ wen eboyse lo bó fele yî ye le. 18 Wee wvù nu ɛ lese fitele yî ye le nu ɛ wvú yaa nu ke eley ŋgɛw e kɛ. Geenɛn wee wvù baa elese fitele yî ye le nu ɛ wvú ɛ ley wase ŋgɛw e, njefo wvú baa elese fitele yî Waa Nyo' wvù ɛ̀ mɛy kɛ wvú le kɛ. 19 Bó nu ke esumtɛn nsaw ɛ̂ yin je le, njefo n'yuu nu ɛ to yî woŋ e, bonyii ɛ kaa ɛ koŋ fibole ɛ ɛ̀ nu ɛjiwɛ ɛfey n'yuu. Ɛ bó kooŋke nonɛn njefo gee dibole nu dì befe. 20 Wee tfuu wvù gee gee dì befe ké no bane n'yuu, yaa nulo ebuy fô n'yuu nu kɛ, wvu lɛ fo gee diwene ke eyenɛ ɛmwa kɛ. 21 Geenɛn ɛ wee wvù gee fiɛɛ fi lɛŋ ké no too fô n'yuu le, wvu lɛ diwene gee eyen'yi lɛ ɛ̀ nu di wee wvù nu bô Nyo' le.” 22 Ɛjim jodvu, ɛ Jisos bô boom bew bo ŋgoo le nɛ gɛn keba kemew ke Judea le. Ɛ bô bó gɛn no nu jó ɛ wvú leese bonyii ɛ̂ joo. 23 Jon tɛn to leese bonyii ɛ̂ joo ntɛw wvù Ɛnon e mbew wvù Salim e njefo joo to nu fó ntay. Ɛ bonyii too ɛ wvú leese bó ɛ̂ joo. 24 Fifin to nu ɛ bó baa lese wase wvú yew ncaw e kɛ. 25 Ɛ boom bo Jon e bo ŋgoo le bomew bô wee Juu mvu ke nɛ kɛw mbew ɛkumɛ ye yì bó cuke keeyuule ɛ̂ Nyo' ɛjise. 26 Ɛ boom bo ŋgoo le bo Jon e nɛ gɛn fô Jon e, gay ɛ̂ wvú lɛ, “Labay, wee wɛ wvù to nu ben ɛ wvú Joo Joodan kewvu keki wvù wo to jemyɛɛ naa baay ɛkumɛ wvú nɛn, yɛn lɛ wvuwɛ ɛ wvú leese bonyii ɛ̂ joo, ɛ bonyii bocii gɛne kɛ wase ɛ ɛ̀ nu fô wvú le.” 27 Ɛ Jon tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Kɛ wee nulo enu fiɛɛ sɛ ɛ̀ ge Nyo' lɛ wvú enù fí kɛ. 28 Ben kebɛɛ nulo eben jim nsaw wɛm lɛ me nto nu ɛ ŋgay lɛ kɛ ɛ̀ nu me wvù Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ kɛ. Geenɛn ɛ bó to tum me lɛ me ensa ɛ̂ wvú fwe. 29 Cee bvujen nu wee wvù kɛŋke jen. Ɛ nsaa cee bvujen wvù leeme mbew cee bvujen wvudvu le yuuke diɛw ye, ké no laŋlaŋe baay no wvú yuuke diɛw ye. Ɛ̀ nu kɛ lɛŋlɛŋ no me nu keseen ɛ me ɛ n'yiŋsɛn bô nlaŋlaŋ. 30 Wvú kɛŋke kɛ keeku egɛn lo fwe, ɛ́ me entu lo jim. 31 Wee wvù nɛ fowe kuuke fele bonyii bocii. Ɛ wee wvu yî nshɛ le nu wee wvu yî nshɛ le, jemyi kɛ mwɛɛm ɛ ɛ̀ nu mvu yî nshɛ le. Wee wvù nɛ woŋ wvu we le kuuke fele bonyii bocii, 32 ɛ wvú leeme jim nsaw mwɛɛm ɛ ɛ̀ nu mvù wvú nu ɛ yɛn ɛ bvuu ɛ yuw e. Geenɛn, ɛ wee yaa nu dvú wvù beŋe fiɛɛ fì wvú jemyi le kɛ. 33 Wee wvù beŋe fiɛɛ fì wvú jemyi nu wvù duŋci lɛ wen tomte fiɛɛ fì lɛ Nyo' jemyi kecɛɛy. 34 Wee wvù Nyo' nu ɛ tum ké no jemyi kɛ ɛ ɛ̀ nu diɛw Nyo', njefo Nyo' nu ɛ nya Keyoy kew ɛ̂ wvú ɛ nfew yaa nu kɛ. 35 Icee Wan nu ɛ koŋ Wan, ɛ mum ɛ nya mwɛɛm mvunciim can ye le. 36 Wee wvù nu ɛ lese fitele yî Wan e nu ɛ wvú kɛŋke nshii wvù mɛy lo. Wee wvù baa yuuke wvú le nu ɛ wvú yaa nu ke ekɛŋkɛ nshii kɛ. Wvuwɛ wee nu ɛ shém Nyo' ffuuke wase bô wvú.”

4

1 Ɛ Jisos ke kiɛɛ lɛ Bofalasii nu ɛ yuw wase lɛ wen lemte ɛ bonyii bo ŋgoo le too ɛ wen leese ɛ̂ joo fele Jon. 2 Geenɛn kɛ ɛ̀ to cim leese wvú bó ɛ̂ joo kɛ, ɛ̀ to leese kɛ boom bew bo ŋgoo le maaŋ. 3 Ɛ wvú dioo kiɛɛ nonɛn, mum ja ɛ̂ keba ke woŋ e kè Judea kedvu le, no kaase tuu jim ɛ̂ kè Galilee le. 4 Wvú to kɛŋke keefey je keba kè Samalia le. 5 Ɛ wvú ke gɛn buy kelaante ke Samalia kemew e ɛ bó teŋe lɛ Sika, ɛ kí nu mbew wɛɛ wvù Yakow to nyaɛ ɛ̂ waa we wvù Yosɛw e. 6 Fwɛŋ joo wvù Yakow to cimɛɛ to nu fó. No Jisos to nu ɛ lɛn wase baay dose, ɛ wvú mum shii mbew fwɛŋ joo wvudvu le. Kefew to nu wase diɛwɛ didiuu ncow difɛɛ le ɛmvunsheeŋ. 7 Ɛ kpwoon mvu wvu Samalia jodvu ke nɛ to keetukɛ joo fó, ɛ Jisos gay ɛ̂ wvú lɛ, “Nya me bô joo ɛ́ me eŋ'wu.” 8 Ɛ̀ to nu ɛ boom bo ŋgoo le bo Jisos e ɛ gɛn ɛlaante keeguy mwɛɛm mvudien. 9 Ɛ kpwoon wvudvu bife ɛ̂ Jisos lɛ, “Wo nu wee Juu, ɛ me nu wee wvu Samalia, wo ɛ ghan nɛɛ ɛ sɛ no lɛke joo ɛ̂ me?” Kpwoon wvudvu to gayte nonɛn, njefo Bojuu to ké no nyɛnsee lo bonyii bo Samalia. 10 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ́ wo be kee nnya yì ɛ̀ nu yi Nyo', noo wee wvù gayte ɛ̂ wo lɛ wo enya wen bô joo, tu wo be ɛ lɛkɛ ɛ̂ wvú, ɛ́ wvú enya wo bô joo yì booke sekecii.” 11 Ɛ kpwoon wvudvu kase bife ɛ̂ Jisos lɛ, “Icɛm, wo nu sɛ wo kɛŋke fiɛɛ fì wo etukɛ joo dvú, ɛ fwɛŋ shiile nɛn, wo nu ke ejo fɛɛ yiyɛ joo yì booke sekecii? 12 Fí nu lɛ wo kuuke fele icee wese wvù Yakow wvù to cimɛɛ fwɛŋ wvun gɛɛ ɛ̂ bese, ɛ wvú kebɛɛ to nu ɛ wu joo jó, ɛ boom bew wu, ɛ nyám ye tɛn wu?” 13 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Wee tfuu wvù wuu joo yin nu ɛ kendoŋ bɛɛ ke eyumte kɛ wvú. 14 Geenɛn, naa yɛɛ wvù nu ke ewu joo yì me nu ŋke enya, nu ɛ kɛ kendoŋ bɛɛ ke ebvuu eyuu eyum lo wvú kɛ. Joo yì me nu ŋke enya ɛ̂ wvú nu ke enɛ etu ntoŋ joo yì buyte yî ye le sekecii, ke eghan enya wvú nshii wvù mɛy lo.” 15 Ɛ kpwoon wvudvu mum gay ɛ̂ Jisos lɛ, “Icɛm, nya me bô kfuu yiyin joo wvu lɛ fo kendoŋ ke ebvuu eyumte me ɛ me ntoo fɛn keentukɛ joo kɛ.” 16 Ɛ Jisos gay ɛ̂ wvú lɛ, “Gɛnɛ etee dwee wo ɛ́ ben ɛ wvú eto.” 17 Ɛ kpwoon wvudvu tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Kɛ me ŋkɛŋke diemsɛn kɛ.” Ɛ Jisos gay ɛ̂ wvú lɛ, “Wo nu ɛ jeme lɛŋ no wo gay lɛ kɛ wo kɛŋke diemsɛn kɛ. 18 Wo nu ɛ kɛŋkɛ wase bolemsɛ botin, ɛ wvù ben ɛ wvú nu keseen yaa cim nu dwee wo kɛ. Fiɛɛ fì wo jeme nu kecɛɛy.” 19 Ɛ kpwoon wvudvu gay ɛ̂ Jisos lɛ, “Icɛm, me nu ɛ n'yɛn keseen lɛ wo nu wee ntum Nyo'. 20 Bo'icee bosɛse to ké no bunlee Nyo' yî kum wvun e, ɛ ben Bojuu duu finɛn lɛ jò bonyii kɛŋke keebunlee Nyo' nu kɛ Jɛlusalɛm.” 21 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Kpwoon, bee fiɛɛ fì me ŋgayte fin. Kefew too lo kè ben nu ke ebunlee Nyo' Ice ɛ ɛ̀ yaa bvuu nu yî kum wvun e kɛnɛɛ Jɛlusalɛm kɛ. 22 Ben bonyii bo Samalia bunlee fiɛɛ yaa kee fí kɛ, ɛ bese Bojuu bunlee kee fiɛɛ fì bese bunlee, njefo mboyma fele ɛ ɛ̀ nu yî Bojuu le. 23 Geenɛn, kefew too lo, ɛ kí ɛ to wase kè bonyii bò bunlee Nyo' cɛɛy cɛɛy nu ke ebunlee Nyo' Ice ɛ̂ keyoy e bô yî kecɛɛy e. Ɛ̀ nɛɛ kfuu bonyii bò Nyo' Ice gomte lɛ bó ebunlee wen. 24 Nyo' nu Keyoy, ɛ bonyii bò bunlee wvú kɛŋke keebunlee ɛ̂ keyoy e bô yî kecɛɛy e.” 25 Ɛ kpwoon wvudvu gay ɛ̂ Jisos lɛ, “Me ŋkee lo lɛ Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ too lo, wvù bó teŋe lɛ Klistu. Ɛ wvú nu ke edioo ɛ to, emum enyɛy mwɛɛm mvunciim ɛ̂ bese.” 26 Ɛ Jisos gay ɛ̂ wvú lɛ, “Me wvun wvù jemyi ɛ̂ wo nu wvú wvudvu.” 27 Kɛ sekedvu, ɛ boom bo Jisos e bo ŋgoo le mum kase to. Ɛ diuw yum lo bó lɛ wvú jemyi bô kpwoon. Geenɛn, ɛ wee mvu bó le faŋɛ yaa bife lo ɛ̂ wvú lɛ laa wvú gomte la lɛ, kɛnɛɛ lɛ laa Jisos jemyi bô kpwoon wvudvu nje la lɛ. 28 Ɛ kpwoon wvudvu mum gɛɛ nshaan ye joo fó, gɛn ɛlaante, gɛn be bonyii lɛ, 29 “Ben kɛ eto eyɛn wee mvu wvù nu ɛ to ɛ see lo fiɛɛ ficii ɛ̂ me fì me ŋke nu ɛ n'yuu wase ŋge. Ɛ̀ nɛlo enu ɛ wee wvun nu Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ le?” 30 Ɛ bonyii buy ɛlaante mum no gɛne fô Jisos e. 31 Ɛ̀ to nu ɛ boom bo ŋgoo le bo Jisos e ɛ shɛɛ wase ɛ no lɛke Jisos gayte ɛ̂ wvú lɛ, “Labay, diekɛn.” 32 Geenɛn, ɛ Jisos tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Me ŋkɛŋke mwɛɛm mvudien keendie ɛ ben yaa kee mvú kɛ.” 33 Ɛ boom bew bo ŋgoo le mum ghay ɛbonɛbon lɛ, “Wee nu ɛ shɛɛ ɛ to bô mwɛɛm mvudien ɛ nya ɛ̂ wvú le?” 34 Ɛ Jisos gay ɛ̂ bó lɛ, “Mwɛɛm mvudien mwem nu lɛ me eŋge fiɛɛ fì wee wvù tum me shieele, emɛse lemme diew dicii. 35 Kɛ ben duu finɛn lɛ ɛ́ shɛɛte kee nɛ, ɛ́ emum enu kefew ke ŋgbwele le? Ɛ́ me eŋgay ɛ̂ ben lɛ, ben ecake ɛjisɛ we etaa eyɛn no mwɛɛm nu ɛ be wase ŋɛɛ le lɛ bó egbweci. 36 Wee wvù gbweci kɛŋke nlawma we, baanci ŋgu gɛɛle yî nshii wvù mɛy lo le, wvu lɛ wee njewe bô wee ŋgbwele ke elaŋlaŋe yî wee le mwaaŋ. 37 Fifin duŋci lɛ ŋgan wvun nu kecɛɛy wvù gayte lɛ, ‘Wee mvu ké jewyi, ɛ wee mvu gbwele.’ 38 Me ntum ben lɛ ben egɛn egbwele mwɛɛm mvù ben to baa lem kɛ. Bonyii bomew nu ɛ lem, ben ɛ ley bvujoŋkɛ bvu lemme dibole.” 39 Bonyii bo Samalia nteen ɛ̂ kelaante kedvu le to nu ɛ lese fitele yî Jisos e nje fiɛɛ fì kpwoon wvudvu to jemyɛɛ ɛ̂ bó lɛ wvú be ɛ see lo fiɛɛ ficii ɛ̂ wen fì wen ke nu ɛ yuu wase ge. 40 Nonɛn ɛ bó ke dioo to yɛn Jisos e, lɛkɛ lɛ bô bowen ece. Ɛ wvú bee, ɛ bô bó ce ɛdiuw ɛfaa. 41 Ɛ bonyii nteen bvuu lese fitele yî Jisos e nje njeme we. 42 Ɛ bonyii bodvu gay ɛ̂ kpwoon wɛ lɛ, “Bese nu ɛ lese fitele yî ye le ɛ ɛ̀ yaa bvuu nu nje njeme wo kɛ. Bese nu ɛ yuw wase bô bitem bisɛse, ɛ kiɛɛ lo lɛ wee wvun nu Mboyse woŋ wvun kecɛɛy.” 43 Ɛ ɛdiuw yo ɛfaa yodvu ke fey, ɛ Jisos nɛ no gɛne Galilee. 44 Wvú kebɛɛ to nu ɛ yuu gay wase lɛ kɛ bó ké no wvumte wee ntum Nyo' woŋ we le kɛ. 45 Geenɛn, ɛ wvú ke dioo gɛn fɛse Galilee, ɛ bonyii bo jó fiisɛn lo wvú njefo bó to nu ɛ yɛn mwɛɛm mvù wvú to geɛ fô ŋkaw e Jɛlusalɛm, njefo bó tɛn to nu fô ŋkaw wvudvu le. 46 Ɛ Jisos ke bvuu kase gɛn Kana wvu ɛ̂ keba kè Galilee le jò wvú to baŋkɛɛ joo ɛ ɛ̀ tu mbvuum. Ɛ̀ to nu ɛ wee wvu baay mvu nu ɛ̂ kelaante kè Kafana'um e, ɛ waa we wvù diemsɛn cɛmte. 47 Ɛ wee wvu baay wvudvu dioo yuw lɛ Jisos nu ɛ nɛ wase Judea ɛ to Galilee, ɛ wvú gɛn fô wvú le, ku can lɛ wvú ebow kɛ eto efɛ waa wen, lɛ wvú nu wase diuw kpwe le. 48 Ɛ Jisos mum gay ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ́ ben nu sɛ ben ɛ yɛn mwɛɛm mvù duŋci bvukukɛ bvu Nyo' le, ɛ yɛn tɛn mwɛɛm mvu diuw wvù yumɛɛn e, ben saa ke elese fitele yî yɛm e kɛ.” 49 Ɛ wee wvu baay wvudvu gay ɛ̂ wvú le, “Icɛm, to kɛ ɛ́ bó ebooke lo, fo waa wɛm ekpwe.” 50 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ̀ gɛnè, waa wo nu ebonɛn.” Wee wvudvu to nu ɛ bee fiɛɛ fì Jisos jemyɛɛ ɛ̂ wvú, mum nɛ no gɛne. 51 No wvú to booke, ɛ bô boom bew bo lemme le tasɛn, ɛ bó see ɛ̂ wvú lɛ waa we nu ɛ bonɛn wase. 52 Ɛ wvú mum bife ɛ̂ bó kefew kè wvú se kɛwɛɛ ebonene. Ɛ bó gay ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ̀ se nu foguu kɛ diɛwɛ diuu dimwaaŋ e fomvunsheeŋ, ken'ya' kedvu ɛ mum ɛ cinɛ wvú le.” 53 Ɛ cee wan wvudvu mum kume lɛ ɛ̀ nu naa kefew kedvu kè Jisos to gayɛɛ ɛ̂ wen lɛ, “Waa wo nu ebonɛn.” Ɛ wvú bô ɛkolɛ kew naa noo yew ye yicii mum lese fitele yî Jisos e. 54 Fifin fiɛɛ fì duŋci bvukukɛ bvu Jisos e to nu fi bokaŋ bofɛɛ fì wvú to geɛ seke wvú to nɛn'yɛɛ Judea to Galilee.

5

1 Ɛjim jodvu ɛ ŋkaw Bojuu mvu no nu Jɛlusalɛm, ɛ Jisos ben jó. 2 Kentuke ke joo le kemew to nu jó ɛ bó teŋe ɛ̂ díɛw Ibulu le lɛ Bɛtɛsda, ɛ kí nu mbew Diuw Ketaaŋ wvu Njée le. Bó to nu ɛ bom dicile fó ditin, 3 ɛ bonyii bo bincɛm e to ké no lone lo fó, bò nu binfefe bô bò nu bontɛŋɛ noo bò nu ɛ kpwekɛn wase keba kemwaaŋ. [Bó to ké no jiimene fó cɛyte seke joo nu ke enɛ eshiike. 4 Nceendaa Tata mvu to ké no too ɛ̂ kefew e ɛ̂ kefew e, leyte shiike joo yidvu. Wee wvu fwe wvù ɛ yaw ɛ ley jó seke nceendaa wvudvu ɛ shiw joo yidvu, tu wvú nu ebonɛn yî kencɛm kew e naa ɛ kí cim nu nɛɛ.] 5 Wee mvu to nu fó ɛ wvú ɛ cɛm wase bilum mbaanshɛ ncow nyaŋ. 6 Ɛ Jisos ke dioo to fó yɛn wvú le, kiɛɛ lɛ wvú to jiime wase fó ncejole, ɛ wvú bife ɛ̂ wvú lɛ, “Wo kooŋke keebonɛn e?” 7 Ɛ wee kencɛm wvudvu tfuse lɛ, “Icɛm, kɛ me ŋkɛŋke wee wvù nulo elese me ɛ̂ joo yin e seke yí ɛ shiw kɛ. Ɛ̀ nu seke yí ɛ shiw, ɛ me ndioo ŋgɛne keenley, ɛ ɛ̀ no nu ɛ wee mvu ɛ yaw wase ɛ ley ɛ̂ me le.” 8 Ɛ Jisos gay ɛ̂ wvú lɛ, “Nɛnɛ we, ejo ghaam yo, egɛnè.” 9 Kaŋ mwaaŋ, ɛ wee wvudvu mum bonɛn, jo ghaam ye no gɛne. Ɛ̀ to nu ɛ ɛbvubwɛ nu diuu di mbam e. 10 Ɛ Bojuu mum gay ɛ̂ wee wvù bó to fɛlɛɛ wɛ lɛ, “Ɛbɛn nu diuu di mbam e ɛ nci baa bee lɛ wo etuu ghaam yo kɛ.” 11 Ɛ wvú tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Wee wvù be fɛ me be ɛ gay lɛ me enjo ghaam yɛm eŋgɛne.” 12 Ɛ bó bife ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ̀ nu yɛɛ wvudvu wvù be gay ɛ̂ wo lɛ wo ejo ghaam yo egɛne?” 13 Kɛ wee wvù bó to fɛlɛɛ wvudvu to cim kee wee wvù fɛlɛɛ wvú kɛ, njefo Jisos to nu ɛ nɛ wase ley gɛn ɛnte jo kebombom ke bonyii le kè to nu fó le. 14 Ɛ ɛ̀ ke no nu ɛjim jodvu, ɛ Jisos yɛn wvú le fô yew ncese le, gay ɛ̂ wvú lɛ, “Taa eyɛn no wo nu ɛ bonɛn wase. Fo wo ebvuu egee bibefɛ kɛ. Ɛ́ wo gee lo, ɛ́ fiɛɛ ke egbwe yî yo le fì nu ɛ fo ɛ fey fin.” 15 Ɛ wee wvudvu nɛ gɛn see ɛ̂ Bojuu lɛ ɛ̀ nu Jisos wvù be fɛ wen. 16 Ɛ Bojuu mum kɛw no bone bikaa ɛ̂ Jisos ɛjim, njefo wvú to fɛ wee wvun ɛ ɛ̀ nu diuu di mbam e. 17 Ɛ Jisos gay ɛ̂ bó lɛ, “Icɛm ké no lemte sekecii, ɛ me tɛn nlemte nonɛn.” 18 Ɛ njeme wvun ge ɛ Bojuu mɛse lo no gomte baay keeyu wvú, njefo kɛ ɛ̀ to mɛy kɛ mbam wvù wvú to ŋgoyte maaŋ kɛ. Wvú to teŋe tɛn Nyo' lɛ Icee wen, fewsene ɛkolɛ kew lɛ wen nu lɛŋlɛŋ bô Nyo'. 19 Ɛ Jisos ke nɛ gay ɛ̂ bó lɛ, “Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy kecɛɛy lɛ kɛ me wvù Wan nɛlo eŋge fiɛɛ yî mvuŋgay mwem e kɛ. Me ŋké no ŋgee kɛ ɛ ɛ̀ nu fiɛɛ fì me n'yɛne ɛ Icɛm gee. Fiɛɛ fì Icee Wan gee, nu kɛ fí fì Wan nu egee tɛn, 20 njefo Icee Wan wvudvu kooŋke Wan mum duŋci ɛ̂ Wan mwɛɛm mvunciim mvù wvú wvù Icee Wan gee. Ɛ wvú bɛɛ ke ebvuu eduŋcɛ mwɛɛm mvù fele mvun ɛ̂ wvú, ɛ́ wvú egeè ɛ ben yɛne, ɛ dew yumte lo ben. 21 No Icee Wan bvuuse bonyii yî kpwe le nyaa nshii ɛ̂ bó, nu kɛ lɛŋlɛŋ no Wan nyaa nshii ɛ̂ naa yɛɛ wvù wvú nu ɛ koŋ. 22 Keebise fó nu ɛ Icee Wan yaa saake naa lo wee mvu kɛ. Wvú nu ɛ nya nsaw wemɛn ɛ ɛ̀ nu can Wan e, 23 wvu lɛ ɛ̀ nulo ɛ́ bonyii bocii ewvumte Wan kɛ lɛŋlɛŋ no bó wvumte Ice. Ɛ́ wee nu sɛ wvú wvumte Wan, tu kɛ wvú wvumte Ice wvù tum wvú kɛ. 24 Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy kecɛɛy lɛ wee wvù nu ɛ yuw diɛw yɛm e, ɛ bee wee wvù tum me le, nu ɛ wvú kɛŋke nshii wvù mɛy lo. Kɛ mwɛtɛn bɛɛ ke ebvuu ekɛŋke nsaw kɛ. Wvuwɛ wee nu ɛ buy wase can kpwe le, ɛ ley nshii le. 25 Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy kecɛɛy lɛ kefew too lo, ɛ kí ɛ to wase, kè bonyii bò nu ɛ kpwekɛn wase nu ke eyuw diɛw Waa Nyo', ɛ́ bó bodvu bò nu ke eyuw, nu ke ekɛŋkɛ nshii. 26 Ɛ fí nu nonɛn, njefo no nshii nɛn'yi yî Icee Wan e, nu kɛ lɛŋlɛŋ no wvú nu ɛ nya mvuŋgay mvudvu ɛ̂ Wan lɛ nshii enɛn'yi tɛn yî ye le. 27 Wvú nu ɛ nya tɛn mvuŋgay ɛ̂ Wan lɛ wvú esumtenè bonsaw, njefo ɛ̀ nu Wan wvù nu wee wvù diee nu Waawee. 28 Fo diuw eyumtè ben yî fin e kɛ. Kefew too lo kè bonyii bocii bò nu jém e nu ke eyuw diɛw ye, 29 ebucɛ jém e, ɛ́ bò se gee mwɛɛm mvù jee ebucɛ eley nshii wvù mɛy lo le, ɛ́ bò se gee mwɛɛm mvù befe ebucɛ ɛ́ bó esaw bó, ɛ́ bó eley ŋgɛw e. 30 Kɛ fiɛɛ nu dvú fì me nulo eŋge ɛ̂ mvuŋgay mwem e kɛ. Me nsaake nsaw mbii no me n'yuuke, ɛ je yì me nsumtene jó nu yi teytey, njefo kɛ me ŋgomte keeŋgee ɛ ɛ̀ nu fiɛɛ fì ɛ̀ shieele me kɛ. Me ŋgee ɛ ɛ̀ nu fiɛɛ fì wee wvù tum me shieele. 31 Ɛ́ me mbene jim nsaw wvu ɛkolɛ kem, tu fiɛɛ fì me njemyi yaa nu kecɛɛy kɛ. 32 Geenɛn, wee mvu nu dvú wvù bene jim nsaw wɛm, ɛ me ŋkee lo lɛ fiɛɛ fì wvú jemyi ɛkumɛ me nu kecɛɛy. 33 Ben to nu ɛ tum bonyii fô Jon e, ɛ wvú gɛn ben jim nsaw ɛkumɛ kecɛɛy. 34 Kɛ ɛ̀ nu lɛ me ŋgomte lɛ ejemyì wee wvu wum ɛkumɛ wee wvù ɛ̀ nu me kɛ. Geenɛn, ɛ me njemyi nɛn wvu lɛ ben nulo ke eboy. 35 Jon to nu diɛwɛ ken'yeese le ɛ bó ɛ tfuw kí ɛ no bɛɛnci nyaa n'yuu, ɛ ben no kooŋke keenu ɛ̂ n'yuu we le yî kefew e caan, laŋlaŋe. 36 Fiɛɛ fimew nu dvú fì duŋci wee wvù ɛ̀ nu me ɛ fí fele Jon. Fí nu lɛ, lemme dì Icɛm nu ɛ nya lɛ me enlem emɛse dì ɛ̀ nu mwɛɛm mvù me ŋgee mvun duŋci lɛ ɛ̀ tum Icɛm me. 37 Icɛm wvù tum me nu ɛ wvú kebɛɛ tɛn nu ɛ ben jim nsaw wɛm. Ben ke baa yuw wase naa lo diɛw ye kɛ, ɛ ben ke baa yɛn wa naa lo no wvú nu kɛ. 38 Kɛ ben kɛŋke tɛn diɛw ye ɛ̂ mvuntelem mvunɛn e kɛ, njefo ben baa lese fitele yî wee wvù wvú tum e kɛ. 39 Ben taasse Ŋwa' Nyo' njefo ben kpwaake lɛ ɛ̀ nu jó jò ben nu ke ekɛŋkɛ fiɛɛ fì nu ke ege ɛ́ ben ekɛŋkɛ nshii wvù mɛy lo. Fiɛɛ fì nu ɛ̂ Ŋwa' wvudvu wvun e jemyi ɛ ɛ̀ nu ɛkumɛ me. 40 Geenɛn, ben ɛ bvuu ɛ no tune keeto fô me le ekɛŋkɛ nshii. 41 Kɛ me nshieele mbense ɛ ɛ̀ nu wvù nɛn'yi ɛ̂ wee wvu wum kɛ. 42 Geenɛn ɛ me ŋkee ben. Me ŋkee naa lo lɛ kɛ ben kɛŋke keŋkoŋɛn ke Nyo' le ɛ̂ mvuntelem mvunɛn e kɛ. 43 Me nu ɛ nto ɛ̂ diee di Icɛm e, ben baa fiisɛn me kɛ. Ɛ́ ɛ̀ be to wee mvu ɛ̂ diew diee le, tu wvuwɛ nu wvù ben nu emum efiisɛn. 44 Ɛ̀ nulo ɛ́ ben ege nɛɛ sɛ bee me le, ɛ ben nu bò gomte mbense ɛ ɛ̀ nu wvù nɛn'yi fô bikuu binɛn e, yaa gomte mbense wvù nɛn'yi ɛ ɛ̀ nu fô Nyo' wvù ɛ̀ mɛy kɛ wvú le kɛ. 45 Fo ben ekpwaake lɛ ɛ̀ nu me wvù nu ke elom gee dinɛn dì befe ɛ̂ Icɛm kɛ. Ɛ̀ nu Muses wvù ben leke bvufee yî ye le wvù lomte wase gee dinɛn ɛ̂ Icɛm. 46 Ɛ́ ben to nu ɛ bee Muses e kecɛɛy, tu ben be ɛ bee me le njefo wvú to saŋ ɛ ɛ̀ nu ɛkumɛ me. 47 Geenɛn no ben baa cim bee mwɛɛm mvù wvú to saŋɛɛ le, ɛ̀ nulo ɛ́ ben ke eghan nɛɛ sɛ bee fiɛɛ fì me njemyi le?”

6

1 Ɛjim jodvu, ɛ Jisos ke nɛ gɛn lente Mamase yì Galilee, gɛn kewvu keki. Mamase yin nu yì bó teŋe tɛn lɛ yì Tibɛlias. 2 Ɛ kebombom ke bonyii le shfum ɛ̂ wvú ɛjim njefo bó to nu ɛ yɛn mwɛɛm mvù duŋci bvukukɛ bwew e mvù wvú to gee fô bonyii bo bincɛm e no wvú to fɛle bó. 3 Ɛ Jisos bô boom bew bo ŋgoo le nɛ ben gɛn shii yî kum e. 4 Ɛ̀ to nu sekekiɛ, ɛ Ŋkaw Bojuu wvu Daŋɛfey nu wase nceencee. 5 Ɛ Jisos ke dioo laŋ jise, yɛn no kebombom ke bonyii le too fô wvú le, ɛ wvú mum bife ɛ̂ Filew lɛ, “Beene nu eghan nɛɛ sɛ guy mwɛɛm mvudien ɛ́ bonyii ban edie?” 6 Wvú to biite nonɛn, momte kɛ lo Filew njefo wvú kebɛɛ to kee wase fiɛɛ fì wvú nu ege. 7 Ɛ Filew tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Kɛ bodanali gee fɛɛ nu ɛ cim ɛ kocɛn bò nulo eguy mwɛɛm mvudien mvù wee mwaaŋ mwaaŋ bó le ekɛŋkɛ kɛ naa caan kɛ.” 8 Ɛ waa we ŋgoo mvu wvù diee to nu Andulu wvù ɛ̀ nu waa bwee Semon Bita mum gay ɛ̂ wvú lɛ, 9 “Wan diemsɛn mvu nu fɛn kɛŋke bontuw bo blɛɛd e botin bô byé yifiɛɛ, geenɛn fifin nulo ege naa la fô kfuu ban bonyii le nteen nɛn?” 10 Ɛ Jisos gay lɛ, “Ben egay ɛ́ bonyii eshiiyɛn fokuse.” Ɛ̀ to nu ɛ ɛgay nu fó ntay, ɛ bó mum gay ɛ bó shiiyɛn, ɛ bolemsɛ maaŋ nu diɛwɛ bontfuke botin e. 11 Ɛ Jisos mum fi bontuw bo blɛɛd e ba, nya keyoone ɛ̂ Nyo', mum gawcɛ ɛ̂ bonyii bò to shiiyɛnɛɛ ba. Ɛ wvú ge kɛ lɛŋlɛŋ bô byé yɛ. Ɛ wee tfuu kɛŋkɛ naa no wvú to shieele. 12 Ɛ bó ke die ffuu, ɛ wvú gay ɛ̂ boom bew bo ŋgoo le lɛ, “Ben ebaancɛ bimbɛke wvu lɛ fo fiɛɛ ela ɛcici kɛ.” 13 Nonɛn, ɛ bó mum baancɛ bimbɛke bi bontuw bo blɛɛd e bo botin ba bì to shɛɛtɛɛ, ɛ bí yiŋsɛn ŋkáa yuufe ncow fiɛɛ. 14 Ɛ bonyii bodvu dioo yɛn fiɛɛ fì duŋci bvukukɛ bwew e fin fì wvú ge, mum gay lɛ, “Wee wvun nu naa kecɛɛy Wee Ntum Nyo' wɛ wvù to nu keeke eto yî woŋ wvun e.” 15 Ɛ Jisos ke dioo yɛn lɛ bonyii bodvu gomte keeto ekoo wen mvuŋgay e, eghaa Nfon wvubole, ɛ wvú mum lɛwse ye kase ben ɛ̂ kum no nu jó wvú ɛmbeŋ. 16 Ɛ ɛ̀ ke no nu ɛkiɛguu, ɛ boom bew bo ŋgoo le bow gɛn fô mamase le, 17 ley ɛ̂ kekoŋ e kɛw no leenci gɛne Kafana'um. Ɛ̀ to nu sekekiɛ ɛ ɛkfuŋ ɛ jiim wase ɛ Jisos baa to wase fò bó to nu kɛ. 18 Ɛ joo ke nɛ no bvuyte, njefo nffum wvu baay to fele lo. 19 Ɛ bó no keyte kekoŋ leenci, ke gɛn wase buy kɛ diɛwɛ bomay botɛte kɛnɛɛ bonɛw e, ke nɛ yɛn Jisos e ɛ wvú lɛne yî joo le too wase mbew kekoŋ e. Ɛ kedvum gbwo bó. 20 Geenɛn, ɛ wvú gay ɛ̂ bó lɛ, “Fo ben efanè kɛ. Ɛ̀ nu me.” 21 Ɛ bó yuw nonɛn, mum no kooŋke keejo wvú ɛ̂ kekoŋ e. Lɛ bó sɛsɛ, ɛ kekoŋ ɛ fɛse wase ŋgem joo le fò bó to gɛne. 22 Ɛ ɛkfuŋ ke buy yuu, ɛ bonyii bò to shɛkɛɛ mamase kewvu keki kume lɛ kekoŋ kè to nu fó to nu kɛ kemwaaŋ, ɛ Jisos to baa ley ɛ̂ kekoŋ kedvu le bô boom bew bo ŋgoo le kɛ, lɛ boom bew bo ŋgoo le to nɛ gɛn kɛ bó ɛmbeŋ. 23 Geenɛn, bikoŋ bimew to nu ɛ nɛ je Tibɛlias, lente to mbew bvudvuu bvù Tata to joɛ blɛɛd nya keyoone ɛ̂ Nyo' ɛ bonyii die le. 24 No bonyii bodvu to yɛnɛɛ lɛ kɛ Jisos kɛnɛɛ boom bew bo ŋgoo le nu fó kɛ, ɛ bó mum lecɛ ɛ̂ bikoŋ bidvu le, lente gɛn Kafana'um keegom Jisos. 25 Ɛ bó dioo gɛn yɛn wvú le kewvu keki, bife ɛ̂ wvú lɛ, “Labay, wo to jan seke la?” 26 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy kecɛɛy lɛ kɛ ben gomte me ɛ ɛ̀ nu nje mwɛɛm mvù duŋci bvukukɛ bwem mvù ben yɛne ɛ me ŋgee kɛ. Ben gomte me ɛ ɛ̀ nu njefo ben se nu ɛ die bontuw bo blɛɛd e ba ɛ ffuu. 27 Fo ben elemtè kɛ keekɛŋkɛ ɛ ɛ̀ nu mwɛɛm mvudien mvù nulo ebefe kɛ. Ben elemtè ɛ ɛ̀ nu keekɛŋkɛ mwɛɛm mvudien mvù nu ke emɛy enu dvú egɛn ebuy yî nshii wvù mɛy lo le. Mvumvun nu mvù wee wvù diee nu Waawee nu ke enya ɛ̂ ben. Ɛ̀ nu wvú wvù Nyo' Ice nu ɛ gɛɛ ɛbo kew yî ye le.” 28 Ɛ bó mum bife ɛ̂ wvú lɛ, “Mwɛɛm mvù bese kɛŋke keegee ɛ́ fí emum enu lɛ bese gee lemme di Nyo' le nu mvù la?” 29 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Lemme di Nyo' le nu din dì nu lɛ, ben elese fitele yî wee wvù wvú tum e.” 30 Nonɛn ɛ bó mum bife ɛ̂ wvú lɛ, “Fiɛɛ fì duŋci bvukukɛ bwuw fì wo nulo ege wvu lɛ bese eyɛn emum elese fitele yî yo le nu la? Fiɛɛ fì wo nulo ege nu la? 31 Bo'icee bosɛse to nu ɛ die mana ŋkpwaante, ɛ ɛ̀ nu no bó saŋ lɛ, ‘Wvú to nu ɛ nya bó bô mwɛɛm mvudien mvù nɛn'yi woŋ wvu we le ɛ bó die.’” 32 No bó gay nonɛn, ɛ Jisos mum tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy kecɛɛy lɛ kɛ ɛ̀ to nu Muses wvù to nyaɛ mwɛɛm mvudien mvù nɛn'yi woŋ wvu we le ɛ̂ ben kɛ. Ɛ̀ nu Icɛm wvù nyaa mwɛɛm mvudien mvù ɛ̀ nu mvu kecɛɛy mvù nɛn'yi fowe. 33 Ben ekeè lɛ mwɛɛm mvudien mvu Nyo' le nu mvumwɛ mvù nɛ fowe ɛ shii ɛ to ɛ no nyaa nshii ɛ̂ bonyii bo yî woŋ wvun e.” 34 Ɛ bó gay ɛ̂ wvú lɛ, “Tata, ɛ̀ nyaà bese bô mwɛɛm mvudien mvun sekecii.” 35 Ɛ Jisos mum gay ɛ̂ bó lɛ, “Ɛ̀ nu me mwɛɛm mvudien mvù nyaa nshii. Kɛ wee wvù too fô me le bɛɛ ke ebvuu eyuuke jeŋ kɛ. Ɛ wee wvù nu ɛ lese fitele yî yɛm e nu ɛ kendoŋ yaa bɛɛ ke ebvuu eyumte wvú kɛ. 36 Geenɛn me nu ɛ ŋgay wase ɛ̂ ben lɛ ben nu ɛ yɛn me le, ɛ faŋɛ yaa lese fitele yî yɛm e kɛ. 37 Bonyii bocii bò Icɛm nu ɛ nya ɛ̂ me nu ke etoo fô me le. Ɛ wee wvù too fô me le nu ɛ me n'yaa nu ŋke eŋkuŋ wvú kɛ. 38 Me nɛ fowe ɛ nto fokuse fɛn. Ɛ me n'yaa nto keeŋge ɛ ɛ̀ nu fiɛɛ fì ɛ̀ shieele me kɛ. Me nto keeŋge ɛ ɛ̀ nu fiɛɛ fì ɛ̀ shieele wee wvù tum me. 39 Ɛ fiɛɛ fì wee wvù tum me shieele nu fin fì lɛ, fo me enlase naa lo wee mwaaŋ fô bonyii bò wvú nu ɛ nya ɛ̂ me le kɛ, geenɛn lɛ me ŋke embvuse lo bó yî kpwe le diuu di fokemɛse. 40 Ben ekeè lɛ fiɛɛ fì Icɛm shieele nu fin fì lɛ wee tfuu wvù nu ɛ yɛn Waa we le, ɛ lese fitele yî ye le, nu ke ekɛŋkɛ nshii wvù mɛy lo, ɛ me nu ŋke embvuse mwɛtɛn yî kpwe le diuu di fokemɛse.” 41 Ɛ Bojuu mum kɛw no wvukene ɛkumɛ wvú njefo wvú to nu ɛ gay lɛ wen nu mwɛɛm mvudien mvù nɛ fowe ɛ to fokuse fɛn. 42 Ɛ bó no wvukene nonɛn biite lɛ, “Wvun nu kɛ Jisos wvù waa Yosɛw e? Kɛ ice bô bwee nu ɛ beene kee bó le? Fí ghan nɛɛ le keseen wvú ɛ sɛ no duu lɛ wen nɛ ɛ ɛ̀ nu fowe?” 43 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Fo ben ewvukenè ɛbenɛben kɛ. 44 Kɛ wee nulo eto fô me le sɛ ɛ̀ gufe Icɛm wvù tum me lɛ wvú eto kɛ. Ɛ me nu ŋke embvuse mwɛtɛn yî kpwe le diuu di fokemɛse. 45 Bonyii bo ntum Nyo' le to nu ɛ saŋ lɛ, ‘Nyo' nu ke eyɛɛyi bó bocii.’ Nonɛn wee tfuu wvù nu ɛ yuw fiɛɛ fì Icɛm yɛɛyi ɛ kiɛɛ, nu ɛ wvú nu ke eto fô me le. 46 Kɛ me njemyi nɛn lɛ wee nu dvú wvù nu ɛ yɛn wase Icɛm e kɛ. Ɛ̀ mɛy kɛ wvú wvuwɛ wvù nɛ fô Nyo' le wvù nu ɛ yɛn wase Ice le. 47 Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy kecɛɛy lɛ, wee wvù nu ɛ bee nu ɛ wvú kɛŋke wase nshii wvù mɛy lo. 48 Me nu mwɛɛm mvudien mvù nyaa nshii ɛ̂ bonyii. 49 Bo'icee bonɛn to nu ɛ die mana ŋkpwaante, geenɛn ke kpwekɛn kɛ lo. 50 Mwɛɛm mvudien mvun nu mvù nɛ fowe ɛ to wvu lɛ ɛ́ wee die lo mvú wvú saa ebvuu ke ekpwe kɛ. 51 Ɛ̀ nu me mwɛɛm mvudien mvù nɛ fowe mvù nyaa nshii ɛ̂ bonyii. Ɛ́ wee die mwɛɛm mvudien mvudvu mvun, ɛ́ wvú ke emɛy enu dvú sekecii. Ɛ mwɛɛm mvudien mvudvu mvù me nu ŋke enya wvu lɛ bonyii bo yî woŋ wvun e ke ekɛŋke nshii nu ye yɛm.” 52 Ɛ Bojuu mum nɛ kɛw no waale lo ɛbonɛbon biite lɛ, “Wee wvun nulo eghan nɛɛ sɛ nya ye ye lɛ beene edie?” 53 Ɛ Jisos mum jeme ɛ̂ bó lɛ, “Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy kecɛɛy lɛ ɛ́ ben nu sɛ ben ɛ die ye wee wvù diee nu Waawee, ɛ wu tɛn ɛlɛmɛ kew, ben saa ekɛŋke nshii yî yene le kɛ. 54 Wee wvù diee ye yɛm bvuu wuu ɛlɛmɛ kem kɛŋke nshii wvù mɛy lo. Ɛ me nu ŋke embvuse wvú yî kpwe le diuu di fokemɛse, 55 njefo ye yɛm looci nu naa mwɛɛm mvudien, ɛ ɛlɛmɛ kem looci nu naa fiɛɛ fiwuun. 56 Wee wvù diee ye yɛm bvuu wuu ɛlɛmɛ kem cee yî yɛm e ɛ me tɛn ncee yî ye le. 57 Icɛm wvù tum me kɛŋke nshii, ɛ me nu dvú nje Icɛm. Nonɛn wee wvù diee ye yɛm nu ke enu tɛn dvú nje yɛm. 58 Mvumvun mwɛɛm mvudien nu mvù nɛ fowe ɛ to. Kɛ mvú nu diɛwɛ mwɛ mvù bo'icen to dieɛ ke kpwekɛn kɛ lo kɛ. Wee wvù diee mvumvun mwɛɛm mvudien nu ke emɛy nu dvú sekecii.” 59 Mwɛɛm mvun nu ɛ Jisos to jemyi no wvú to yɛɛyi bonyii yew bunle le Kafana'um. 60 Ɛ bonyii bo Jisos e bo ŋgoo le nteen yuw n'yɛɛyi wvun nɛn gay lɛ, “Wvun njeme ɛ tɛme baay! Ɛ̀ nulo ebee yɛɛ wvuwvun njeme?” 61 Geenɛn, ɛ Jisos kiɛɛ lɛ bonyii bew bo ŋgoo le wvukene ɛbonɛbon ɛkumɛ njeme wvun, mum bife ɛ̂ bó lɛ, “Fiɛɛ fì me njeme fin nu ɛ shiw mvuntelem mvunɛn e? 62 Ɛ́ ɛ̀ fɛn nu nonɛn, ɛ́ ben ke ege nɛɛ fɛn ɛ ben ɛ yɛn ɛ wee wvù diee nu Waawee kaase bene fô wvú to shee nu fwele? 63 Keyoy ke Nyo' le nu fiɛɛ fì nyaa nshii. Kɛ nyam ye kɛŋke naa lo fiɛɛ keege kɛ. Njeme wvù me njeme ɛ̂ ben nu wvu Keyoy, ɛ ɛ̀ nu fiɛɛ fì nyaa nshii. 64 Geenɛn ben bomew nu dvú ɛ bó baa bee njeme wvudvu le kɛ.” Jisos to jemyi nɛn njefo wvú to kee wase foŋkɛw bonyii bò baa lese fitele yî ye le, kee tɛn wee wvù nu ke egese wvú. 65 Ɛ wvú bvuu gay ɛ̂ bó lɛ, “Ɛ̀ nɛɛ fiɛɛ fì me mbe ɛ njeme wase ɛ̂ ben lɛ kɛ wee nulo eto fô me le sɛ Icɛm nu ɛ nya je ɛ̂ wvú kɛ.” 66 Ɛjim jodvu, ɛ bonyii bew bo ŋgoo le nteen mum tfuw bikaa ɛ̂ wvú ɛjim faŋɛ yaa bvuu lɛne bô wvú kɛ. 67 Ɛ Jisos nɛ bife ɛ̂ boom bew bo ŋgoo le bo yuufe ncow bofɛɛ lɛ, “Ben tɛn shieele keegɛn e?” 68 Ɛ Semon Bita tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Tata, bese gɛne ɛ̂ yɛɛ le. Ɛ̀ kɛŋke wo njeme wvù nyaa nshii wvù mɛy lo, 69 ɛ bese ɛ bee, bvuu kee lɛ ɛ̀ nu wo wvuwɛ wvù yuule wvù nɛ fô Nyo' le.” 70 Ɛ Jisos gay ɛ̂ bó lɛ, “Kɛ ɛ̀ caw me ben bo yuufe ncow bofɛɛ ban e? Geenɛn, ɛ wee mvu ben e nu dɛwle.” 71 Jisos to jemyi nonɛn ɛ ɛ̀ nu ɛkumɛ Judas wvù waa Semon Iskaliot. Wvú to nu ŋgoo boom bo Jisos e bo yuufe ncow bofɛɛ, ɛ ɛ̀ to nu wvú wvù to nu keeke eghan egese Jisos.

7

1 Ɛjim jodvu ɛ Jisos mɛy no ghane kɛ wase ɛ ɛ̀ nu keba kè Galilee le. Wvú to baa bvuu gɛn ɛ̂ kè Judea le kɛ, njefo Bojuu to gomte keeyu wvú. 2 Ɛ kefew ke Ŋkaw Bojuu wvù bó to teŋe lɛ Ŋkaw Cún e ke no too wase nceencee. 3 Ɛ boom bo bwee Jisos e mum gay ɛ̂ wvú lɛ, “Nɛnɛ jan egɛn Judea wvu lɛ bonyii buw bo ŋgoo le eyɛn lemme dì wo lemte le. 4 Ɛ́ wee lemte lemme gomte lɛ bonyii ekiɛɛ wvú, wvú saa elemte nyiime lo kɛ. No wo gee mwɛɛm mvun, gɛnɛ eduŋcɛ ɛkolɛ kuw ɛ̂ woŋ.” 5 Boom bo bwee le bodvu to jemyi nonɛn njefo bó to baa cim lese fibole fitele yî ye le kɛ. 6 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Kefew kem baa to wase kɛ. Fô ben e nu ɛ kefew kenɛn ké no nu kɛ ɛ kí ɛ kocɛn wase. 7 Kɛ bonyii bo yî woŋ wvun e nulo ebane ben kɛ. Geenɛn, ɛ bó bane me njefo me njemyi ɛ̂ bó lɛ gee dibole nu dì befe. 8 Ben ebenè finɛn gɛne fô Ŋkaw e. Kɛ me nu emben jó kɛ. Kefew kem baa eto naa wase ekocɛn kɛ.” 9 No wvú gay nonɛn, mum mɛy Galilee. 10 Geenɛn seke boom bo bwee le to benɛɛ wase fô Ŋkaw wvudvu le, ɛ wvú ke shɛɛ ben tɛn jó. Ɛ wvú dioo bene faŋɛ yaa bene wvù bonyii eyɛne wvú le kɛ, ben fiew ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ kenyilɛ le. 11 Ɛ̀ to nu ɛ Bojuu to gomte wase wvú fô Ŋkaw wvudvu le biwci lɛ, “Wvú sɛ nu fɛɛ le?” 12 Ɛ bonyii ke nɛ no tfumtfume ɛkumɛ wvú baay. Ɛ bomew bɛnsee lɛ, “Wvú nu wee wvù jee.” Ɛ bomew kaci lo lɛ, “Wvú lɛɛle lo bonyii.” 13 Geenɛn wee to baa nu dvú wvù ejeme ɛkumɛ wvú ya le kɛ, njefo bó to fane bikuu bi Bojuu le. 14 Ɛ ɛdiuw ɛ ŋkaw ke gawnɛn wase ɛntelɛŋ, ɛ Jisos gɛn ley fô yew ncese le no yɛɛyi bonyii. 15 Ɛ bikuu bi Bojuu le no yuuke kɛŋke lo ŋghaw, ghayte lɛ, “Wee wvun ghan nɛɛ ɛ sɛ no kee mwɛɛm nɛn sɛ wvú ke nu ɛ gɛn wase ŋwa'.” 16 Ɛ Jisos mum nɛ gay lɛ, “Kɛ n'yɛɛyi wvù me n'yɛɛyi wvun nu wɛm kɛ. Ɛ̀ nu wvu wee wvù tum me. 17 Ɛ́ wee gomte keegee ɛ ɛ̀ nu fiɛɛ fì Nyo' shieele, ɛ́ wvú emum ekiɛɛ lɛ laa n'yɛɛyi wvun nɛn'yi ɛ ɛ̀ nu fô Nyo' le, nuu me n'yɛɛyi ɛ̂ mvuŋgay mwem e lɛ. 18 Wee wvù jemyi ɛ̂ mvuŋgay mwew e ké no gomte diee dì kuuke ɛ ɛ̀ nu fô ɛkolɛ kew e. Geenɛn ɛ wee wvù gomte diee dì kuuke ɛ ɛ̀ nu di wee wvù tum wvú le ké no nu wee kecɛɛy ɛ kenlɛɛma yaa nu yî ye le kɛ. 19 Muses to nu ɛ nya kɛ bonci ɛ̂ ben e? Geenɛn kɛ wee mvu ben e gɛɛle bonci bodvu kɛ! Ben gomte keeyu me nje la?” 20 Ɛ bonyii bodvu tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Wo kɛŋke nceendaa dɛwle yî yo le. Wee wvù gomte keeyu wo nu yɛɛ?” 21 Ɛ Jisos gay ɛ̂ bó lɛ, “Me nto nu ɛ ŋge lemme dimwaaŋ ɛ ben no kɛŋke lo ŋghaw ɛkumɛ dí. 22 Muses to nu ɛ nya nci lɛ ben etfuusè boom yew. Ɛ kɛ nci wvun yaa to cim buy ɛ̂ Muses kɛ. Wvú to buy ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ bo'icee bonɛn. Ben ɛ mum ɛ no tfuuse boom yew naa noo diuu di mbam e. 23 Ɛ́ bó tfuuse wee yew diuu di mbam e wvu lɛ fo bó ke ebefe bô nci Muses, ben ɛ no yuuke nsase bô me lɛ me nto nu ɛ nfɛ wee ɛ wvú bonɛn ye yicii diuu di mbam e nje la? 24 Fo ben esaakè nsaw sumtene sɛ ben ɛ yaw ɛ tasse ɛ yɛn kɛ. Ben esaakè ɛ̂ je yi lɛŋ e.” 25 Ɛ bonyii bo Jɛlusalɛm bomew mum nɛ bife lɛ, “Wvun nu kɛ wee wvù bó gomte lɛ bó eyu? 26 Ben etaa eyɛn wvuwvun fɛn ɛ wvú jemyi ɛndan nɛn sɛ wee jemyi fiɛɛ ɛ̂ wvú ŋkuuŋ. Ɛ̀ nɛlo enu lɛ bikuu bi woŋ e nu ɛ loocɛ wase ɛ kiɛɛ lɛ wee wvun nu Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ le? 27 Geenɛn, beene kee jò wee wvun nɛ. Ɛ seke Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ nu ke eto nu ɛ kɛ wee nu ke ekiɛɛ jò wvú nɛ kɛ.” 28 Nonɛn ɛ Jisos dioo yɛɛyi bonyii fô yew ncese le ke nɛ fuŋ foweɛwe lɛ, “Ben kee me, kee tɛn jò me nɛ. Geenɛn kɛ me nto fɛn ɛ̂ mvuŋgay mwem e kɛ. Wee wvù tum me nu wee kecɛɛy, ɛ ben yaa kee wvú kɛ. 29 Me ŋkee wvú njefo me nɛ fô wvú le, ɛ ɛ̀ nu wvú wvù tum me.” 30 No wvú jeme nonɛn, ɛ bonyii bomew mum no gomte keekoo wvú. Geenɛn ɛ wee faŋɛ yaa kum wvú le kɛ, njefo kefew kew to baa to wase ekocɛn kɛ. 31 Geenɛn ɛ bonyii nteen lese fitele yî ye le no gayte lɛ, “Seke Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ ɛ ke ɛ to, ɛ̀ nulo ɛ́ wvú ke ebvuu ege mwɛɛm mvù duŋci bvukukɛ bvu Nyo' le efey mvù wee wvun gee wase?” 32 Ɛ Bofalasii ke dioo yuw no kebombom ke bonyii le tfumtfume ɛkumɛ Jisos, ɛ bô bocee ncese bo baay baay mum tum bonyii bo nci le lɛ bó egɛn ekoo wvú. 33 No bó gɛn, ɛ Jisos gay lɛ, “Me nu enu beene kɛ yî kefew e nɛn caan, emum eŋkase entu jim fô wee wvù tum me le. 34 Ben nu ke eshɛɛ gom me nɛn, saa eyɛn me le kɛ. Fò me ŋgɛne nu ɛ kɛ ben nulo eto fó kɛ.” 35 Ɛ Bojuu jeme ɛ̂ bikuu bibole lɛ, “Wee wvun gomte keegɛn ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ nɛɛ fò beene nu ke egom wvú saa eyɛn wvú le kɛ? Wvú gomte keegɛn bitum bì bonyii bosɛɛbeene nu ɛ tawse ɛ no cee bí le egɛn eyɛɛyi bonyii bo bitum bidvu le le? 36 Fiɛɛ fì wvú gayte lɛ, ‘Ben nu ke egom me saa eyɛn me le kɛ, ɛ fò me ŋgɛne nu ɛ ɛ̀ yaa nulo ɛ́ ben eto fó kɛ,’ nu ɛ wvú gayte ɛ fí nu lɛ la?” 37 Ɛ ɛ̀ ke no nu wase diuu di Ŋkaw e di fokemɛse dì ɛ̀ to nu diuu di Ŋkaw wvudvu le di baay, ɛ Jisos ja leem we fuŋ lɛ, “Ɛ́ kendoŋ yumte wee, ɛ́ mwɛtɛn eto fô me le ewu fiɛɛ. 38 Wee wvù nu ɛ lese fitele yî yɛm e nu ɛ fí nu ke enu kɛ no Ŋwa' Nyo' jemyi lɛ, ‘Joo yì nyaa nshii nu ke ebuyte ɛ̂ fitele fiew e booke nɛn kokokoko.’” 39 Fifin nu ɛ Jisos to jemyi ɛ ɛ̀ nu ɛkumɛ Keyoy kè bonyii bò to nu ɛ lese fitele yî ye le nu ke ekɛŋkɛ. Ɛ̀ to nu kefew kin e ɛ bó baa nya wase Keyoy kedvu ɛ̂ bó kɛ, njefo Jisos to nu ɛ bó baa bense wase wvú ɛ́ wvú eley bvukukɛ le kɛ. 40 Ɛ bonyii yuw fiɛɛ fin fì Jisos to jemyɛɛ, ɛ bomew gay lɛ, “Wee wvun nu naa Wee Ntum Nyo' wɛ.” 41 Ɛ bomew gay lɛ, “Wvun nu Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ.” Geenɛn, ɛ bomew bife fibole lɛ, “Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ to kɛŋke keebuy ɛ ɛ̀ nu Galilee le? 42 Kɛ Ŋwa' Nyo' jemyi lɛ Mboyse wvudvu nu ke ebuy ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ kfuu di Nfon Dawe le, ɛ̂ ntɛw wvù Bɛtelɛ'ɛm e, wvù ɛ̀ nu ntɛw wvu Dawe le le?” 43 No bonyii gay nonɛn, ɛ keŋgawsɛn mum to ɛntelɛŋ jo bó ɛkumɛ Jisos. 44 Ɛ bonyii bomew bó le no gomte keekoo wvú, geenɛn ɛ wee faŋɛ yaa kum wvú le kɛ. 45 Ɛ bonyii bo nci le ba mum nɛ kase tu jim fô bocee ncese bo baay baay bô Bofalasii le, ɛ bó bife ɛ̂ bonyii bo nci le bodvu lɛ, “Ben baa eto bô wvú nje la?” 46 Ɛ bonyii bo nci le bodvu tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Wee ke baa yuu jemyi wase diɛwɛ wee wvun e kɛ.” 47 Ɛ Bofalasii bife ɛ̂ bó lɛ, “Wvú nu ɛ gɛn wase ɛ lɛɛ tɛn noo ben fó le? 48 Ben nu ɛ yɛn ɛ bikuu bi woŋ e kɛnɛɛ Bofalasii ɛ lese fitele yî ye le? 49 Ɛ̀ nu kɛ kebombom kin kè yaa kee kɛ nci Nyo'. Lon nu fô bó ɛfa.” 50 Nikodɛmus wvù to nu wee mvu ŋgoo Bofalasii le, wvù to gɛnɛɛ wase diuu dimew yɛn Jisos e to nu fó. Ɛ wvú bife ɛ̂ bó lɛ, 51 “Nci wesebeene nu ɛ bee lɛ bó esumtɛn nsaw wee sɛ bó ɛ yaw wase ɛ yekɛ ɛ yuw fiɛɛ fì wvú jeme?” 52 Ɛ bó mum bife ɛ̂ wvú lɛ, “Wo nɛ tɛn Galilee le? Tasse Ŋwa' Nyo' ntay ɛ́ wo eyɛn lɛ kɛ wee ntum Nyo' mvu nulo ke ebuy Galilee kɛ.” 53 [Ɛ bó mum nɛ mwaaŋ mwaaŋ no gɛne yéw yibole.

8

1 Ɛ Jisos nɛ ben fiew ɛ ɛ̀ nu yî Kum Bite bi Olif e. 2 Ɛ ɛkfuŋ buy yuu, ɛ wvú bvuu kase gɛn fô yew ncese le. Ɛ bonyii bocii tase mbew ye le, ɛ wvú mum shii fokuse no yɛɛyi bó. 3 Ɛ bonyii bò to duŋci bonci bô Bofalasii nɛ to bô kpwoon mvu ɛ bó ɛ koo ɛ wvú jiime bô diemsɛn mvu. No bó to bô wvú, leke fwe dvu bó, 4 gay ɛ̂ Jisos lɛ, “Wee N'yɛɛyi, kpwoon wvun nu ɛ bó ɛ koo ɛ wvú jiime bô diemsɛn mvu. 5 Ɛ̂ bonci le nu ɛ Muses to gay lɛ wvuwvun kpwoon nu wvù bó etumyɛ lo bô ɛta ɛ́ wvú ekpwe. Wo ɛ gay fiuw lɛ la?” 6 Bó to gee nonɛn teeyi lo Jisos wvu lɛ wvú elowsɛn enjeme ɛ́ bó emum ekɛŋkɛ fiɛɛ fì bó ecu yî ye le. Geenɛn, ɛ Jisos ŋgvuwcɛ no saaŋke fiɛɛ fokuse bô kpwan ɛbo. 7 Ɛ bó mɛy kɛ no leemene fó nyɛɛyi wvú. Ɛ wvú nɛ leem we gay ɛ̂ bó lɛ, “Ɛ́ wee nu dvú ɛ̂ ben ɛntelɛŋ wvù yaa kɛŋke kebefɛ kɛ, ɛ́ wvú no nu wee wvu fwe wvù eyaw etum wvú bô tɛ.” 8 No Jisos gay nonɛn, bvuu kase ŋgvuwcɛ no saaŋke fiɛɛ fokuse bô kpwan ɛbo. 9 Ɛ bó yuw fiɛɛ fì Jisos gay, mum kɛw no tawsee mwaaŋ mwaaŋ kɛɛke yî ŋgaybonyii le. Ɛ bó ke tawse, ɛ ɛ̀ shɛɛ kɛ wase kpwoon wɛ no leeme fó bô Jisos maaŋ. 10 Ɛ Jisos kase leem we, bife ɛ̂ kpwoon wɛ lɛ, “Kpwoon, bó ɛ fɛɛ? Wee baa nu dvú wvù egay lɛ wo kɛŋke kɛ keekpwe le?” 11 Ɛ wvú tfuse lɛ, “Wee baa nu kɛ, Tata.” Ɛ Jisos mum gay lɛ, “Kɛ ɛ̀ nulo ɛ́ me eŋgay tɛn lɛ wo kɛŋke keekpwe kɛ. Ɛ̀ gɛnè, geenɛn fo wo ke ebvuu ege kebefɛ kɛ.”] 12 Ɛ Jisos bvuu jeme ɛ̂ bonyii bodvu lɛ, “Ɛ̀ nu me n'yuu wvu yî woŋ wvun e. Naa yɛɛ wvù bii me le nu ɛ kɛ ɛ̀ nulo ɛ́ wvú elɛne ɛ̂ kejiwɛ le kɛ. Wvú nu ekɛŋke n'yuu wvù nyaa nshii ɛ̂ bonyii.” 13 Ɛ Bofalasii mum gay ɛ̂ wvú lɛ, “Wo bene jim nsaw fô ɛkolɛ kuw e. Fiɛɛ fì wo jemyi baa nu kecɛɛy kɛ.” 14 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Ɛ́ me ncim mbene jim nsaw fô ɛkolɛ kem e, tu fiɛɛ fì me njemyi nu kecɛɛy, njefo me ŋkee fô me nɛ, ŋkee tɛn fô me ŋgɛne. Geenɛn, kɛ ben kee fô me nɛ kɛnɛɛ fô me ŋgɛne kɛ. 15 Ben saake bonyii diɛwɛ bonyii bo boyuum e. Kɛ me nsaake fiem wee kɛ. 16 Geenɛn, ɛ́ me ncim nsaake wee, tu me nsaake ɛ̂ je yi lɛŋ e, njefo kɛ me nsaake me ɛmbeŋ kɛ. Me nsaake bee Icɛm wvù tum me. 17 Ɛ̂ ŋwa' wene bonci le nu ɛ bó ɛ saŋ lɛ, ɛ́ bonyii ben jim nsaw yî fiɛɛ le bofɛɛ, tu ɛ̀ nu kecɛɛy. 18 Me mbene jim nsaw fô ɛkolɛ kem e, ɛ Icɛm wvù tum me bene tɛn jim nsaw wɛm.” 19 Ɛ bó mum bife ɛ̂ wvú lɛ, “Ico ɛ fɛɛ?” Ɛ Jisos tfuse lɛ, “Kɛ ben kee me kɛnɛɛ Icɛm kɛ. Ɛ́ ben be kee me, tu ben be kee tɛn Icɛm.” 20 Jisos to jemyi mwɛɛm mvun no wvú to yɛɛyi bonyii fô yew ncese le mbew fô bó to ké no nyaa bigew bi yew ncese le. Geenɛn, ɛ wee faŋɛ yaa koo wvú kɛ, njefo kefew kew to baa kocɛn wase kɛ. 21 Ɛ Jisos bvuu gay ɛ̂ bó lɛ, “Me nu ŋke eŋgɛn, ɛ́ ben eshɛɛ egom me eghan ekpwe ɛ̂ bibefɛ binɛn e. Fô me ŋgɛne nu ɛ kɛ ben nulo eto fó kɛ.” 22 Ɛ Bojuu mum bife lɛ, “Wvú nu ke eyu ɛkolɛ kew e, no wvú gayte lɛ fô wen gɛne nu ɛ kɛ beene nulo eto fó kɛ?” 23 Ɛ Jisos gay ɛ̂ bó lɛ, “Ben nɛ fokuse fɛn, ɛ me nɛ fiem fowe. Ben nu bonyii bo yî woŋ wvun e. Kɛ me nu wee wvu yî woŋ wvun e kɛ. 24 Me nu ɛ ŋgay wase lɛ ben nu ke ekpwekɛn ɛnte jo bibefɛ binɛn. Ben ekeè lɛ ben nu ke ekpwekɛn ɛnte jo bibefɛ binɛn fɛn ɛ́ ben baa ebee lɛ ɛ̀ nu me wvudvu kɛ.” 25 Ɛ bó bife ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ̀ nu wo wvù yɛɛ?” Ɛ Jisos tfuse lɛ, “Me nu wee wvù me nse ŋké no nseŋe wase ɛkumɛ wvú ɛ̂ ben ɛ kɛw foŋkɛw. 26 Me ŋkɛŋke mwɛɛm nteen mvù ɛ̀ nulo ɛ́ me enjeme ɛkumɛ ben noo mwɛɛm nteen mvù ɛ̀ nulo ɛ́ me ensaw ben yî dvu le. Geenɛn kɛ me n'yaa nu eŋge nonɛn kɛ. Fiɛɛ fì me nseŋe ɛ̂ woŋ nu fì me n'yuw ɛ̂ wee wvù tum me, ɛ wvú nu wee kecɛɛy.” 27 No wvú gay nonɛn, ɛ bó faŋɛ yaa kiɛɛ lɛ wvú jemyi ɛ̂ bó ɛ ɛ̀ nu ɛkumɛ Ice kɛ. 28 Nonɛn ɛ Jisos mum gay ɛ̂ bó lɛ, “Seke ben ɛ ke ɛ njɛyse wase wee wvù diee nu Waawee fowe, ɛ́ ben emum ekiɛɛ lɛ ɛ̀ nu me wvudvu bô lɛ kɛ me ŋgee fiɛɛ fimew ɛ̂ mvuŋgay mwem e kɛ, lɛ me njemyi nɛn ɛ ɛ̀ nu no Icɛm yɛɛyi me. 29 Wee wvù tum me nu bee wvú. Kɛ wvú baa cinɛ me le lɛ me enu me ɛmbeŋ kɛ, njefo me ŋké no ŋgee fiɛɛ sekecii ɛ ɛ̀ nu fì jee wvú le.” 30 No Jisos jemyɛɛ mwɛɛm mvun nɛn, ɛ bonyii nteen lese fitele yî ye le. 31 Ɛ Jisos mum gay wase ɛ̂ Bojuu bò to lesɛɛ fitele yî ye le lɛ, “Ɛ́ ben mɛy ɛ no leeme kɛ yî diɛw yɛm e, ɛ́ ben enu naa kecɛɛy bonyii bem bo ŋgoo le, 32 ɛ́ ben ke emum ekiɛɛ kecɛɛy ɛ́ kecɛɛy kedvu ege ɛ́ ben ebuy bvunfaw e.” 33 Ɛ bó tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Bese nu kfuu di Abla'am e, ɛ bese ke baa eyuu enu wase bvunfaw e can wee mvu le kɛ. Fí ghan nɛɛ le wo ɛ sɛ no gayte lɛ bese nu ke ebuy bvunfaw e?” 34 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy kecɛɛy lɛ wee tfuu wvù gee kebefɛ nu nfwa kebefɛ. 35 Kɛ nfwa ké mɛy no nu wee yew yì wvú nu yí le sekecii kɛ. Ɛ̀ ké mɛy waa yew no nu wee yew yidvu sekecii. 36 Nonɛn, ɛ́ Waa Nyo' bvuse ben yî bvunfaw e, tu ben nu ɛ buy wase bvú le kecɛɛy. 37 Me ŋkee naa lɛ ben nu kfuu di Abla'am e, geenɛn ɛ ben gomte kɛ keeyu me njefo kɛ diɛw yɛm kɛŋke naa lo bvudvuu yî yene le kɛ. 38 Me njemyi ɛ ɛ̀ nu fiɛɛ fì me n'yɛn ɛ̂ Icɛm, ɛ ben gee finɛn ɛ ɛ̀ nu fiɛɛ fì ben yuw ɛ̂ icen.” 39 Ɛ bó tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Icee wese nu Abla'am.” Ɛ Jisos gay ɛ̂ bó lɛ, “Ɛ́ ben be nu boom bo Abla'am e, tu ben bee keegee fiɛɛ ɛ ɛ̀ nu fì Abla'am to gee. 40 Me nu wee ɛ me nsee kecɛɛy kè me n'yuw ɛ̂ Nyo' ɛ̂ ben. Geenɛn, keseen nu ɛ ben gomte keeyu lo me, ɛ kɛ fifin nu fiɛɛ fì Abla'am to gee kɛ. 41 Ben gee ɛ ɛ̀ nu fiɛɛ fì icen gee.” Ɛ bó gay ɛ̂ wvú lɛ, “Kɛ bese nu boom bò bó boke kuse kɛ. Bese kɛŋke Icee wese mwaaŋ, ɛ ɛ̀ nu Nyo'.” 42 Ɛ Jisos gay ɛ̂ bó lɛ, “Ɛ́ Nyo' be nu icee wene, tu ben bee keekooŋke me, njefo me nɛ ɛ ɛ̀ nu fô Nyo' le ɛ nsɛ nto. Kɛ me nto yî mvuŋgay mwem e kɛ. Ɛ̀ tum wvú me. 43 Ɛ̀ nu nje la wvù ben baa eyuuke fiɛɛ fì me njemyi le kɛ? Kɛ ɛ̀ nu njefo ben tune keeyuw diɛw yɛm e le? 44 Ben nu boom bo icee wene wvù dɛwle le, ɛ fiɛɛ fì ben shieele nu keegee fiɛɛ fì icee wene gomte. Wvú to nu wase wee wvù yuwyi bonyii ɛ kɛw lo foŋkɛw. Kɛ wvú kɛŋke fiɛɛ keege bô kecɛɛy kɛ, njefo kɛ kecɛɛy nu naa lo yî ye le kɛ. Wvú ké dioo mbiayte mbiay no jemyi kɛ no gee diew nu, njefo wvú nu wee mbiay nu cee mbiay. 45 Geenɛn, me nseŋe fiem ɛ ɛ̀ nu kecɛɛy, ɛ̀ nɛɛ fiɛɛ fì ben baa bee me le kɛ. 46 Ɛ̀ nu yɛɛ ɛ̂ ben ɛntelɛŋ wvù nulo eduŋcɛ fiɛɛ fì befe fì me ŋge? No fiɛɛ fì me nseŋe ɛ̂ ben nu kecɛɛy, ɛ̀ ge la fo ben ebee me le? 47 Wee wvù ɛ̀ nu wee Nyo' ké no yuuke diɛw Nyo' le. Fiɛɛ fì ben yaa yuuke kɛ diɛw Nyo' le nu njefo kɛ ben nu bonyii bo Nyo' le kɛ.” 48 Ɛ Bojuu mum gay ɛ̂ Jisos lɛ, “Kɛ bese be ɛ see kecɛɛy lɛ wo nu nɛn ɛ wo nu wee wvu Samalia ɛ nceendaa dɛwle nu yî yo le le?” 49 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Kɛ nceendaa dɛwle nu yî yɛm e kɛ. Me n'wvumte fiem Icɛm, geenɛn ɛ ben yaa wvumte me kɛ. 50 Geenɛn kɛ ɛ̀ nu lɛ me ŋgomte diee dì kuuke fô ɛkolɛ kem e kɛ. Wee nu dvú mwaaŋ wvù gomte fifiɛ, ɛ ɛ̀ nu wvú wvù sumtene bonsaw. 51 Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy kecɛɛy lɛ ɛ́ wee yuuke diɛw yɛm e, wvú saa ke eyuu eyuw wvuŋ kpwe kɛ.” 52 Ɛ Bojuu gay ɛ̂ wvú lɛ, “Bese nu ɛ kiɛɛ wase keseen lɛ nceendaa dɛwle nu yî yo le. Abla'am to nu ɛ kpwe, ɛ bonyii bo ntum Nyo' le kpwekɛn tɛn, wo ɛ no duu lɛ ɛ́ wee yuuke diɛw yo le, wvú saa ke eyuu eyuw wvuŋ kpwe kɛ. 53 Wo fele icee wese wvù Abla'am wvù to kpweɛ, fele tɛn bonyii bo ntum Nyo' le bò to kpwekɛnɛɛ le? Wo kpwaake naa lɛ wo nu la?” 54 Ɛ Jisos tfuse lɛ, “Ɛ́ me mbensee ɛkolɛ kem, tu fifiɛ nu ɛcici. Ɛ̀ nu Icɛm wvù bensee me, ɛ ɛ̀ nu wvú wvù ben duu lɛ ɛ̀ nu Nyo' wene. 55 Geenɛn ɛ ben yaa kee wvú kɛ. Ɛ̀ kee kɛ me wvú. Ɛ́ me nɛ ɛ ŋgay lɛ kɛ me ŋkee wvú kɛ, tu me nu wee mbiay diɛwɛ ben e. Geenɛn, no fí nu, nu ɛ me ŋkee wvú, n'yuuke diɛw ye le. 56 Icee wene wvù Abla'am to nu ɛ no laŋlaŋe lɛ wen nu ke eyɛn ɛdiuw ɛyɛm e. Ɛ wvú ke yɛn, no yuuke njoŋ.” 57 Ɛ Bojuu mum sɛsɛ lɛ, “Wo nu sɛ wo nu ɛ buy wase bilum mbaanshen ŋkuuŋ, ɛ no nu ɛ wo to yɛn wase Abla'am e le?” 58 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy kecɛɛy lɛ, ɛ́ Abla'am sɛ keeke enu, nu ɛ me nu wase.” 59 Ɛ bó yuw nonɛn, mum jo ɛta lɛ bó etumyɛ Jisos dvú. Ɛ Jisos nyiim mum buy yew ncese le.

9

1 Ɛ Jisos ke dioo lɛne, yɛn diemsɛn mvu le ɛ bó to boke wvú ɛ wvú ɛ fefe wase. 2 Ɛ boom bew bo ŋgoo le bife ɛ̂ wvú lɛ, “Labay, ɛ̀ to ge yɛɛ kebefɛ ɛ bó sɛ boo wee wvun ɛ wvú ɛ fefe wase? Ɛ̀ to ge wee wvudvu nuu bwee bô ice lɛ?” 3 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Kɛ ɛ̀ nu lɛ wee wvun kɛnɛɛ bwee bô ice to nu ɛ ge kebefɛ kɛ. Bó to boke wvú nonɛn wvu lɛ lemme di Nyo' le ke eduŋcɛ ye yî ye le. 4 Beene kɛŋke keelemtè lemme di wee wvù tumɛɛ me le ɛ ɛ̀ bɛɛ ɛmvunsheeŋ. Ɛntaŋ too lo ɛ ɛ̀ nu kefew kè wee yaa nulo elem fiɛɛ kɛ. 5 Ɛ gɛn ɛ buy naa seke la le no me nu yî woŋ wvun e, nu ɛ me nu n'yuu wvu yî woŋ wvun e.” 6 No Jisos jeme njeme wvun, mum cuy ncɛŋ fokuse, towcɛ nshɛ dvú mum yefe ɛjisɛ ɛ wee wvudvu dvú, 7 mum gay ɛ̂ wvú lɛ, “Gɛnɛ ecukɛ ɛ̂ Ketfum ke Siloam e.” (Diee dì Siloam nu lɛ, “Bó tum lo.”) Ɛ wvú mum gɛn cukɛ, kase no too yɛne wase mwɛɛm e. 8 Ɛ bonyii bò to cee mbew ye le noo bonyii bò to ké no yɛne wvú le diɛwɛ wee ɛlɛkɛɛ le no ghaynene lɛ, “Wvun nu kɛ wee wɛ wvù se ké no shiile lo lɛke ɛlɛkɛɛ le?” 9 Ɛ bomew no gayte lɛ, “Ɛ̀ nu wvú.” Bomew lɛ, “'Aay wvú fieesene lo wvú.” Ɛ wee wvudvu gay lɛ, “Ɛ̀ nu me wvudvu.” 10 Nonɛn ɛ bó mum bife ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛjisɛ ɛyo ghan nɛɛ le ɛ sɛ yene ye?” 11 Ɛ wvú tfuse lɛ, “Wee wvù bó teŋe lɛ Jisos be ɛ towcɛ nshɛ ɛ yefe ɛjisɛ ɛyɛm dvú, ɛ gay lɛ me eŋgɛn encukɛ Siloam. Me ɛ mum ɛ ŋgɛn ɛ ncukɛ, ɛjisɛ ɛyɛm ɛ mum ɛ yene ye.” 12 Ɛ bó bife ɛ̂ wvú lɛ, “Wvú ɛ fɛɛ?” Ɛ wvú tfuse lɛ, “Kɛ me ŋkee kɛ.” 13 Ɛ bó mum nɛ jo wee wɛ wvù to shee nu ɛ wvú ɛ fefe gɛn bô wvú fô Bofalasii le. 14 Diuu dì Jisos to towcɛ nshɛ bvuu yene ɛjisɛ wee wvudvu to nu diuu di mbam e. 15 Ɛ Bofalasii bodvu bvuu bife tɛn ɛ̂ wvú no wvú ghan ɛjisɛ ɛye ɛ sɛ yene ye. Ɛ wvú tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Wvú be ɛ yefe ɛjisɛ ɛyɛm bô nshɛ, me ɛ ŋgɛn ɛ ncukɛ ɛ mum ɛ no n'yɛne mwɛɛm e.” 16 Ɛ Bofalasii mum gay lɛ, “Kɛ wee wvun nɛ fô Nyo' le kɛ, njefo wvú lemte diuu di mbam e.” Ɛ bomew gay fibole lɛ, “Ɛ̀ nulo ɛ́ wee wvù gee bibefɛ eghan nɛɛ sɛ no gee kfuu mvun mwɛɛm mvù duŋci bvukukɛ bvu Nyo' le?” Ɛ keŋgawsɛn mum to ɛ̂ bó ɛntelɛŋ. 17 Ɛ bó bvuu kase bife ɛ̂ wee wɛ lɛ, “Wo gay fiuw lɛ la ɛkumɛ wee wvudvu no wvú be ɛ yene ɛjisɛ ɛyo?” Ɛ wvú tfuse lɛ, “Wee wvudvu nu wee ntum Nyo'.” 18 Kɛ Bojuu to nu ɛ bee lɛ wee wvudvu to shee nu ɛ wvú ɛ fefe ɛ bó sɛ yene ɛjisɛ ɛye kɛ. Ɛ bó ke ghan tee bwee bô ice ɛ bó to. 19 Ɛ bó bife ɛ̂ bó lɛ, “Wvun nu kɛ waa wene wvù ben duu lɛ bó to boke wvú ɛ wvú ɛ fefe wase? Wvú ghan nɛɛ ɛ sɛ no yɛne mwɛɛm e keseen?” 20 Ɛ bwee bô ice tfuse lɛ, “Bese kee lo lɛ wvun nu waa wese ɛ bó to boke ɛ wvú ɛ fefe wase. 21 Geenɛn, no fí ghan wvú ɛ sɛ no yɛne mwɛɛm e keseen nu ɛ kɛ bese kee kɛ. Ɛ kɛ bese kee tɛn wee wvù yene ɛjisɛ ɛye kɛ. Ben ebife ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ wvú. Wvú nu wase wee ɛ ɛjise ɛ yuu. Wvú nulo ejeme fô ɛkolɛ kew e.” 22 Bwee bô ice to gay nonɛn njefo bó to fane Bojuu, ɛ fí nu ɛ Bojuu to leke wase lo lɛ ɛ́ wee mom lo ɛ jeme bô diuw we lɛ Jisos nu Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ, ɛ́ bó ekuŋ lo mwɛtɛn yew bunle le. 23 Ɛ̀ nu fiɛɛ fì bwee bô ice to gayɛɛ lɛ wvú nu wase wee ɛ ɛjisɛ ɛ yuu, lɛ bó ebife ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ wvú. 24 Yî bokaŋ e bofɛɛ, ɛ bó bvuu tee wee wɛ wvù to shee nu ɛ wvú ɛ fefe, gay ɛ̂ wvú lɛ, “See fiɛɛ fi kecɛɛy ɛ́ mbense egɛn ɛ̂ Nyo'. Bese kee fisɛse lɛ wee wvun nu wee wvù gee bibefɛ.” 25 Ɛ wvú tfuse lɛ, “Kɛnɛɛ wvú gee bibefɛ, tu kɛ me ŋkee kɛ. Fiɛɛ fimwaaŋ fì me ŋkee nu kɛ lɛ me nse nshee nu ɛ me ɛ nfefe, ɛ keseen nu ɛ me n'yɛne wase mwɛɛm e.” 26 Ɛ bó bvuu bife ɛ̂ wvú lɛ, “Wvú be ge nɛɛ bô wo? Wvú be ge nɛɛ ɛ sɛ yene ɛjisɛ ɛyo?” 27 Ɛ wvú tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Me mbe ɛ nsee wase ɛ̂ ben, ben baa kooŋke keeyuw kɛ. Ben bvuu gomte keeyuw ege la dvú? Ben tɛn gomte keenu bonyii bew bo ŋgoo le le?” 28 Ɛ bó nan'yɛ lo wvú gay lɛ, “Ɛ̀ nu wo wee we ŋgoo. Bese nu fisɛse bonyii bo ŋgoo le bo Muses e. 29 Bese kee lo lɛ Muses nu ɛ Nyo' to ké no jemyi bô wvú. Geenɛn wee wvun nu ɛ kɛ bese kee jò wvú buy kɛ.” 30 Ɛ wee wvudvu tfuse lɛ, “Abaay, fin nu lo keŋghaw ke fiɛɛ le! Ben duu lɛ kɛ ben kee jò wvú buy e? Geenɛn ɛ wvú ɛ yene ɛjisɛ ɛyɛm. 31 Beene kee lo lɛ kɛ Nyo' ké yuw bunle wee wvù gee bibefɛ kɛ. Geenɛn, ɛ́ wee wvumte Nyo', gee fiɛɛ fì wvú shieele, ɛ́ Nyo' eyuuke bunle ye. 32 Ɛ kɛw naa lo no woŋ to kɛwɛɛ nu ɛ bó ke baa eyuu eyuw wase lɛ wee nu ɛ yene ɛjisɛ ɛ wee ɛ bó to boke ɛ wvú ɛ fefe wase kɛ. 33 Ɛ́ ɛ̀ be baa nu lɛ wee wvun nɛ fô Nyo' le, tu kɛ ɛ̀ be nulo ɛ́ wvú ege fiɛɛ kɛ.” 34 Ɛ bó gay ɛ̂ wvú lɛ, “Wo nu ɛ bó to boke wo wemɛn ɛ̂ kebefɛ ɛnte, wo ɛ no gomte keeyɛɛyi bese le?” No bó gay nonɛn, mum kuŋ wvú ɛ̂ bó ɛntelɛŋ. 35 Ɛ Jisos ke yuw lɛ bó nu ɛ kuŋ wase wee wɛ ɛ̂ bó ɛntelɛŋ, ɛ wvú gom yɛn wvú le, bife ɛ̂ wvú lɛ, “Wo nu ɛ lese fitele yî wee wvù diee nu Waawee le?” 36 Ɛ wvú bife lɛ, “Wee wvudvu nu yɛɛ icɛm? Kɛ see ɛ̂ me, wvu lɛ me enlese fitele yî ye le.” 37 Ɛ Jisos gay ɛ̂ wvú lɛ, “Wo nu ɛ yɛn wase wvú le. Ɛ ɛ̀ nu wvú wee wvù ben ɛ wvú jemyi keseen.” 38 Ɛ wee wvudvu mum gay lɛ, “Tata me nu ɛ nlese.” No wvú gay nonɛn, mum tum ɛnvuw ɛ̂ wvú fwe nya n'wvum ɛ̂ wvú. 39 Ɛ Jisos gay lɛ, “Me nto yî woŋ wvun e wvu lɛ bó esaw bonyii, ɛ́ bò yaa yɛne kɛ mwɛɛm e eyɛnè, ɛ́ bò kpwaake lɛ bó yɛne mwɛɛm e, etu binfefe.” 40 No Jisos jeme nɛn, ɛ Bofalasii bò to nu mbew ye le yuw mum bife ɛ̂ wvú lɛ, “Bese tɛn nu binfefe le?” 41 Ɛ Jisos gay ɛ̂ bó lɛ, “Ɛ́ ben be nu binfefe, tu can yene be nu bvuyɛw ɛ̂ keba ke kebefɛ le. Geenɛn keseen no ben duu lɛ ben yɛne mwɛɛm e, nu ɛ bibefɛ binɛn nu emɛy kɛ enu yî bikuu binɛn e.”

10

1 “Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy kecɛɛy lɛ, ɛ́ wee leyte ɛ̂ ketaaŋ ke njée le, ɛ faŋɛ yaa eley ɛ ɛ̀ nu fô diuw ketaaŋ e, ɛ ben lo yî ketaaŋ e ɛ sɛ ley, tu wvuwɛ wee nu cooŋ, nu wee wvù lole mwɛɛm mvuŋgay e. 2 Geenɛn wee wvù ɛ̀ cɛyte wvú njée ké no leyte fiew ɛ ɛ̀ nu fô diuw ketaaŋ e. 3 Wvuwɛ wee nu wvù wee wvù cɛyte diuw ketaaŋ ké yene diuw ketaaŋ ɛ̂ wvú, ɛ wvú ley mum tee njée yì ɛ̀ nu ye ɛ̂ diee le, ɛ yí yuw diɛw ye, ɛ wvú mum jo buy dvú. 4 Seke wvú ɛ bvuse wase njée ye yicii ɛkfuŋ, mum no saa fwe teŋe ɛ njée yidvu bii wvú le, njefo yí kee diɛw ye. 5 Ɛ̀ ké dioo nu wee wvu ncɛw, yí saa ebi wvú le kɛ. Ɛ yí no lewte lo wvú, njefo kɛ yí kee diɛw wee wvu ncɛw kɛ.” 6 Ɛ Jisos ma ŋgan wvun ɛ̂ bó nonɛn, ɛ bó faŋɛ yaa kiɛɛ fiɛɛ fì wvú jemyi ɛ̂ bó ɛ̂ ŋgan wvudvu le kɛ. 7 Nonɛn, ɛ Jisos bvuu gay ɛ̂ bó lɛ, “Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy kecɛɛy lɛ ɛ̀ nu me diuw ketaaŋ fò njée fele. 8 Bonyii bocii bò to saɛ ɛ̂ me fwe to nu kɛ bocooŋ noo bonyii bò lole mwɛɛm mvuŋgay e. Nonɛn ɛ njée faŋɛ yaa eyeke fiɛɛ fì bó jemyi kɛ. 9 Ɛ̀ nu me diuw ketaaŋ. Ɛ́ wee fey yî yɛm e ɛ sɛ ley, ɛ́ wvú ke eboy. Wvú nu ke enu diɛwɛ njee yì buyte gɛne diekene kaase tuu jim ɛ̂ ketaaŋ e. 10 Cooŋ ké no too kɛ keecoŋ lo, bô keeyu lo, noo keebefe lo bô fiɛɛ. Me nto fiem lɛ bonyii ekɛŋkɛ ɛ ɛ̀ nu nshii, nshii ɛ ɛ̀ nu wvù nu ɛ loocɛ ɛ yiŋsɛn. 11 Ɛ̀ nu me ncɛy njée wvù jee. Ncɛy njée wvù jee ké nya nshii we keekpwe nje njée ye. 12 Wee wvù bó jo kɛ lo wvú lemme le, sɛ ɛ̀ nu wvú ncɛy njée, ɛ njée yaa nu kɛ ye, ké yɛne ɛ kuula too, ɛ wvú mum laŋ njée fɛɛ lo, ɛ kuula mum shɛɛ kooyɛ njée ɛ yimi tawse. 13 Wvú ké no lewte njefo bó jo kɛ lo wvú lemme le, ɛ wvú baa ekpwe fiɛɛ fô njée le kɛ. 14 Ɛ̀ nu me ncɛy njée wvù jee. Me ŋkee njée yì ɛ̀ nu yɛm, ɛ njée yɛm kee tɛn me, 15 lɛŋlɛŋ no Icɛm kee me, ɛ me ŋkee tɛn Icɛm, ɛ me nu ɛ nya nshii wɛm keeŋkpwe nje njée yɛm. 16 Me ŋkɛŋke tɛn njée yimi ɛ yí baa nu ŋgoo yin e kɛ. Ɛ me ŋkɛŋke keento bô yí tɛn ɛ́ yí eyuuke diɛw yɛm e, ɛ́ ŋgoo njée emum enù mwaaŋ ɛ ncɛy njée nu mwaaŋ. 17 Me nu ɛ nya nshii wɛm keeŋkpwe wvu lɛ ɛ̀ nulo ɛ́ me eŋkase enfi nshii wɛm jim. Ɛ̀ nɛɛ fiɛɛ fì Icɛm kooŋke me. 18 Kɛ wee nu dvú wvù joo nshii wɛm kɛ. Ɛ̀ nyaa me nshii wɛm ɛ̂ ŋkoŋ wvu wɛm e. Me ŋkɛŋke mvuŋgay keenya nshii wɛm keeŋkpwe, ŋkɛŋke mvuŋgay keeŋkase enfi nshii wɛm jim. Fifin nu fiɛɛ ɛ ɛ̀ gay Icɛm lɛ me eŋge.” 19 Ɛ Jisos jeme mwɛɛm mvun nɛn, ɛ keŋgawsɛn bvuu to ɛntelɛŋ jo Bojuu. 20 Ɛ bonyii nteen bó le no gayte lɛ, “Wvú kɛŋke nceendaa dɛwle, wvú jewte lo. Ben yeke la ɛ̂ wvú le?” 21 Geenɛn ɛ bomew no gayte lɛ, “Kɛ ban bonjeme nu bo wee wvù kɛŋke nceendaa dɛwle le kɛ. Ɛ̀ nulo ɛ́ nceendaa dɛwle eyene ɛjisɛ ɛ kenfefe?” 22 Ɛ ɛ̀ ke no nu kefew ke Ŋkaw mvu keekume no bó to kasɛɛ yene yew ncese Jɛlusalɛm, 23 ɛ Jisos gɛn no ghanci fô yew ncese le, fô cile Saamun e. Sekekiɛ to nu kefew ke kenton e. 24 Ɛ Bojuu nɛ to gem wvú tase, bife ɛ̂ wvú lɛ, “Wo nu ke ecinɛ ɛ́ bese emɛy eŋgɛmtene nɛn egɛn ebuy nɛɛ? Ɛ́ ɛ̀ fɛn nu wo Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ, ɛ́ wo see lo ɛ̂ bese teytey.” 25 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Me nu ɛ nsee wase ɛ̂ ben, ben ɛ faŋɛ yaa bee kɛ. Dilemme dì me ŋgee ɛ̂ diee di Icɛm e nu ɛ dí duŋci wee wvù ɛ̀ nu me. 26 Geenɛn ben baa bee, njefo kɛ ben nu ŋgoo njée yɛm e kɛ. 27 Njée yɛm ké no yuuke diɛw yɛm e. Me ŋkee yí, ɛ yí bii me le, 28 ɛ me nyaa nshii wvù mɛy lo ɛ̂ yí. Kɛ yí nu ke eyuu ela kɛ. Ɛ wee yaa nu dvú wvù nu ke eyuu elo yí can yɛm e kɛ. 29 Icɛm wvù nya njée yidvu ɛ̂ me fele wee tfuu, ɛ wee yaa nu dvú wvù nulo elo yí can ye le kɛ. 30 Ɛ bee Icɛm nu fiɛɛ fimwaaŋ.” 31 Ɛ Bojuu bvuu jo ɛta keetumyɛ wvú dvú. 32 Ɛ Jisos bife ɛ̂ bó lɛ, “Ben nu ɛ yɛn wase dilemme dì jee nteen dì Icɛm gay lɛ me eŋgeè. Ɛ̀ nu dì la dì ben gomte keetumyɛ me nje dí?” 33 Ɛ bó tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Kɛ bese tumyi wo ɛ ɛ̀ nu nje lemme dì jee dì wo ge kɛ. Bese tumyi wo ɛ ɛ̀ nu njefo wo beete bô diee di Nyo' le. Wo nu kɛ lo wee wvu wum, duu lɛ wo nu Nyo'.” 34 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Kɛ fí nu ɛ bó ɛ saŋ ɛ̂ Ŋwa' wene bonci le ɛ Nyo' jemyi jó lɛ, ‘Me nu ɛ ŋgay lɛ ben nu bonyo'’ le? 35 Nyo' teŋe bonyii bodvu lɛ bonyo', ɛ ɛ̀ nu kɛ bó bodvu bò diɛw ye to gɛne fô bó le, (ɛ beene kee lɛ kɛ fiɛɛ fì nu ɛ̂ Ŋwa' Nyo' le nulo ekumɛn kɛ.) 36 No fí nu nonɛn, ɛ̀ no nu nje la wvù ben gayte ɛ̂ wee wvù Ice nu ɛ caw ɛ tum yî woŋ wvun e lɛ wvú beete bô diee di Nyo' le kɛ njefo wvú nu ɛ gay lɛ wen nu Waa Nyo'? 37 Ɛ́ me nu nsɛ me ŋgee ɛ ɛ̀ nu dilemme di Icɛm e, fo ben ebee me le kɛ. 38 Geenɛn ɛ ɛ̀ nu lɛ me ŋgee ɛ ɛ̀ nu dí, ɛ́ ben baa cim bee me le, ɛ́ ben bee dí le, ɛ́ ben emum eloocɛ ekiɛɛ ntay lɛ Icɛm nu yî yɛm e, ɛ me nu yî Icɛm e.” 39 Ɛ Bojuu bvuu no gomte keekoo wvú, geenɛn ɛ wvú lemtɛn can yibole. 40 Ɛ Jisos bvuu gɛn lente tu Joo Joodan kewvu keki fò Jon to yawɛɛ eleese bonyii ɛ̂ joo, no nu jó. 41 Ɛ bonyii nteen no too yɛne wvú le. Ɛ bó ke nɛ gay lɛ, “Jon to baa ge naa fiɛɛ fimew fì duŋci bvukukɛ bvu Nyo' le kɛ. Geenɛn fiɛɛ ficii fì wvú to jemyi ɛkumɛ wee wvun to nu naa kecɛɛy.” 42 Nonɛn ɛ bonyii nteen lese fitele yî Jisos e jó.

11

1 Wee mvu wvù diee to nu Laasalus to nu ɛ nɛ no cɛmte. Wvú to nu wee wvu ntɛw wvù Bɛtani le, cee jó bô jɛ́me ye yì ɛ̀ to nu Maalia bô Maata. 2 Maalia wvun wvù waa bwee wvù Laasalus to cɛmte, nu wvù to yefɛɛ bikaa bi Tata le bô nfiey wvù shfuuŋkene, sho bô yvuw ye ɛkolɛ. 3 No wvú to cɛmte nonɛn, ɛ jɛ́me ye yidvu mum ciinse ntum fô Jisos e lɛ, “Tata, wɛ wvù ɛ̀ nu fitele fiuw cɛmte lo.” 4 Ɛ Jisos dioo yuw ntum wvudvu, gay lɛ, “Kɛ kencɛm kin nu ke kpwe le kɛ. Kí nu ke eduŋcɛ ɛ ɛ̀ nu bvukukɛ bvù ɛ̀ nu bvu Nyo' le, wvu lɛ Waa Nyo' nulo ekɛŋkɛ diee dì kuuke nje kí.” 5 Jisos to kooŋke Maata bô waa bwee wvù Maalia noo Laasalus baay. 6 Geenɛn, seke wvú to yuwɛɛ lɛ Laasalus cɛmte lo, ɛ wvú bvuu ce fò wvú to nu ɛdiuw ɛfaa. 7 Ɛjim jodvu, ɛ wvú gay ɛ̂ boom bew bo ŋgoo le lɛ, “Beene ekase etu jim Judea.” 8 Ɛ bó bife ɛ̂ wvú lɛ, “Labay, ɛ̀ nu kɛ foguu foguu nɛn wvù Bojuu se gomte keetumyɛ wo bô ɛta ɛ́ wo ekpwe, wo ɛ bvuu ɛ no tuu jó le?” 9 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Kɛ bontam bo kefew e nu kɛ yuufe ncow bofɛɛ yî diuu le le? Ɛ́ wee lɛne ɛmvunsheeŋ, tu kɛ ɛ̀ nulo ɛ́ wvú ebaytɛn yî fiɛɛ le kɛ, njefo n'yuu wvu yî woŋ wvun e yeese wvú. 10 Geenɛn, ɛ́ wee lɛne ɛntaŋ, tu ɛ̀ nɛlo ɛ́ wvú ebaytɛn, njefo kɛ wvú kɛŋke n'yuu kɛ.” 11 No wvú jeme nonɛn, mum gay ɛ̂ bó lɛ, “Nsaa yesebeene wvù Laasalus nu ɛ lefe wase, geenɛn ɛ me nu eŋgɛn eŋkamse wvú yî nyii didvu le.” 12 Ɛ boom bew bo ŋgoo le gay ɛ̂ wvú lɛ, “Tata, ɛ́ ɛ̀ fɛn nu lɛ wvú nu ɛ lefe, tu wvú nu ke ebonɛn.” 13 Jisos to jemyi ɛ ɛ̀ nu ɛkumɛ kpwe Laasalus, geenɛn ɛ bó no yuuke lɛ wvú jemyi ɛ ɛ̀ nu ɛkumɛ nyii dì nyii. 14 Ɛ Jisos mum jeme lo ɛ̂ bó teytey lɛ, “Laasalus nu ɛ kpwe wase. 15 Geenɛn ɛ me n'yuuke njoŋ nje yene lɛ kɛ me nse nu fó kɛ, wvu lɛ ben elese fitele yî yɛm me. Beene egɛnè lɛ jó.” 16 Ɛ Toma wvù bó to teŋe diee diew dimew lɛ Ɛmam, gay ɛ̂ bomew boom bo ŋgoo le lɛ, “Beene egɛn tɛn wvu lɛ beene nulo ekpwekɛn beene ɛ bó.” 17 Ɛ Jisos ke fɛse fó, yuw lɛ Laasalus nu ɛ ce wase ɛ̂ jem ɛdiuw ɛna. 18 Bɛtani jan to nu mbew Jɛlusalɛm e kɛ diɛwɛ bomay bofɛɛ nɛn. 19 Ɛ Bojuu nteen to to fô Maata bô Maalia le keecam shen bô bó yî kpwe waa bwee bó le. 20 Ɛ Maata ke dioo yuw lɛ Jisos too lo, ɛ wvú mum buy keegɛn ɛ́ bô wvú etasɛn, geenɛn ɛ Maalia mɛy yew. 21 Ɛ Maata gɛn gay ɛ̂ Jisos lɛ, “Tata, ɛ́ wo se bee enu fɛn, tu kɛ waa bwɛɛm se nu ɛ kpwe kɛ. 22 Geenɛn, ɛ me ŋkee lɛ keseen wvun nu ɛ naa la fì wo ɛ lɛkɛ ɛ̂ Nyo' nu ɛ wvú nulo enya ɛ̂ wo.” 23 Ɛ Jisos gay ɛ̂ wvú lɛ, “Waa bwoo nu ke ebuy yî kpwe le.” 24 Ɛ Maata gay ɛ̂ wvú lɛ, “Me ŋkee naa lo lɛ wvú nu ke ekase ebuy diuu di fokemɛse dì bonyii nu ke ebuyte yî kpwe le.” 25 Ɛ Jisos gay ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ̀ nu me wvù bvuuse bonyii yî kpwe le, ɛ ɛ̀ nu me nshii. Wee wvù nu ɛ lese fitele yî yɛm e nu ɛ wvú cim kpwe lo, ɛ́ wvú ke enu dvú, 26 ɛ naa yɛɛ wvù nu dvú keseen ɛ wvú ɛ lese fitele yî yɛm e, yaa nu ke ekpwe kɛ. Wo nu ɛ bee nonɛn e?” 27 Ɛ wvú bee lɛ, “'Ɛɛ Tata, me nu ɛ mbee lɛ wo nu Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ. Wo nu Waa Nyo' wvù to nu keeke eto yî woŋ wvun e.” 28 No Maata gayɛɛ nonɛn, mum gɛn tee Maalia wvù waa bwee, jeme ɛ̂ wvú fokuɛku lɛ, “Wee N'yɛɛyi nu wase fɛn, ɛ wvú teŋe wo.” 29 No wvú yuwɛɛ nonɛn, mum cufe lo ye we keegɛn eyɛn wvú le. 30 Ɛ̀ to nu ɛ Jisos baa ley wase ntɛw e kɛ. Wvú to bɛɛ kɛ fó fò Maata to gɛnɛɛ yɛn wvú le. 31 Ɛ Bojuu bò to nu bô bo Maalia camte shen dioo yɛn no wvú cufe ye ɛ buy yew, ɛ bó mum no bii wvú le kpwaake lɛ wvú gɛne fô jem keegɛn ebeele fó. 32 Ɛ Maalia ke gɛn fɛse fò Jisos to nu, yɛn wvú le, mum gbwe bikaa biew e gay lɛ, “Tata, ɛ́ wo se bee enu fɛn, tu kɛ waa bwɛɛm se nu ɛ kpwe kɛ.” 33 Ɛ Jisos ke dioo yɛn no wvú beele, ɛ Bojuu bò to biɛ wvú le beele tɛn, ɛ fiɛɛ fidvu shiw fitele fiew baay, ɛ ye befe wvú. 34 Ɛ wvú nɛ bife lɛ, “Ben dwey wvú fɛɛ?” Ɛ bó gay ɛ̂ wvú lɛ, “Tata, to eyɛn.” 35 Ɛ Jisos bee kpwe. 36 Ɛ Bojuu yɛn nonɛn gay lɛ, “Ben etaa eyɛn no wvú se kooŋke wvú.” 37 Geenɛn ɛ bomew kaa gay lɛ, “Kɛ ɛ̀ se nulo ɛ́ wvú wvù to yen'yɛɛ ɛjisɛ kenfefe, etaŋ wee wvun fo wvú ekpwe le?” 38 Ɛ fitele fiew bvuu shiw baay. Ɛ wvú nɛ gɛn fɛse fô jem. Jem yin to nu tfum ɛ bó ɛ baŋ diuw wvudvu bô kebwee ke tɛ le. 39 Ɛ Jisos gay lɛ, “Ben ecake tɛ diɛ.” Ɛ Maata wvù jɛme wee kpwe gay ɛ̂ Jisos lɛ, “Tata, keseen nu ɛ wvú samte wase. Ɛ̀ nu wase ɛdiuw ɛna no wvú se kpweɛ.” 40 Ɛ Jisos bife ɛ̂ wvú lɛ, “Me mbe ɛ ŋgay kɛ ɛ̂ wo lɛ ɛ́ wo nu ɛ lese fitele yî yɛm e, ɛ́ wo ke eyɛn bvukukɛ bvù ɛ̀ nu bvu Nyo' le?” 41 Nonɛn, ɛ bó mum cake tɛ didvu. Ɛ Jisos cake ɛjisɛ we gay lɛ, “Icɛm, me nyaa keyoone ɛ̂ wo no wo nu ɛ yuw bunle yɛm. 42 Me ŋkee naa lɛ wo ké no yuuke kɛ bunle yɛm sekecii. Geenɛn, me njemyi fin ɛ ɛ̀ nu nje bonyii ban bò leemene fɛn, wvu lɛ ɛ̀ nulo ɛ́ bó ebee lɛ ɛ̀ tum wo me.” 43 No wvú jeme nonɛn, fuŋ bô diɛw yì tɛmyi lɛ, “Laasalus, buyɛ!” 44 Ɛ wee wvù to kpweɛ wase wɛ mum buy, ɛ can ye bô bikaa nu ɛ bó ɛ njim bô njaw ndvú, ɛ njim tɛn bvushiw bwew bô njaw ndvú. Ɛ Jisos gay ɛ̂ bó lɛ, “Ben efay wvú, ecinɛ ɛ́ wvú egɛne.” 45 Ɛ Bojuu nteen bò to toɛ ɛ̂ Maalia le dioo yɛn fiɛɛ fì Jisos ge, mum lese fitele yî ye le. 46 Geenɛn, ɛ bomew kaa gɛn fibole yɛn ɛ ɛ̀ nu Bofalasii le, see ɛ̂ bó fiɛɛ fì Jisos ge. 47 Ɛ bocee ncese bo baay baay bô Bofalasii mum kum bikuu bi woŋ e jeme lɛ, “Beene nu ege nɛɛ? Wee wvun gee mwɛɛm nteen mvù duŋci bvukukɛ bvu Nyo' le. 48 Ɛ́ beene cine lo wvú ɛ no gɛne dvú fwe, tu bonyii bocii nu ke eghan elese fitele yî ye le, ɛ́ bonyii bo Lum ke enɛ eto ebvuw bvudvuu bvù yuule bvusɛɛbeene bô ketum kesɛɛbeene.” 49 Geenɛn, ɛ wee mvu bó le wvù diee to nu Kayfas, wvù to nu ɛkolɛ ke bocee ncese le kelum kekiɛ le nɛ gay fiew ɛ̂ bó lɛ, “Kɛ ben kee naa lo fiɛɛ kɛ. 50 Kɛ ben kee lɛ fí jee fô ben e lɛ wee mwaaŋ ekpwe fô bonyii le bocii ɛfey fo ketum kecii ela lo le?” 51 Kɛ Kayfas to jemyi fiɛɛ fin bô bvufee bvù ɛ̀ nu bwew kɛ. Wvú diɛwɛ ɛkolɛ ke bocee ncese le kelum kekiɛ le to jemyi nɛn teete ɛ ɛ̀ nu ntum Nyo' lɛ Jisos to kɛŋke keekpwe fô ketum ke Bojuu le. 52 Ɛ ɛ̀ yaa mɛy kɛ fô ketum kedvu le mɛy kɛ, wvú to kɛŋke keekpwe keebaancɛ boom bò ɛ̀ nu bo Nyo' le bocii bò nu bitum bimew e, ɛ́ bó enù yî fiɛɛ le fimwaaŋ. 53 Ɛ kɛw ɛbvubwɛ le, ɛ bikuu bi woŋ e mum kɛw no joo nsey no bó nu ke eghan sɛ yu Jisos. 54 Nonɛn, ɛ Jisos faŋɛ yaa ebvuu eghane ya le ɛntelɛŋ jo Bojuu kɛ. Ɛ wvú nɛ fiew jó gɛn ketum kemew kè nu mbew woŋ monshɛɛm e ɛ bô boom bew bo ŋgoo le no cee jó kelaante kemew e ɛ bó teŋe lɛ Ɛfelɛm. 55 Ɛ Ŋkaw Bojuu wvu Daŋɛfey ke no too wase nceencee, ɛ bonyii no nɛn'yi biba le bene Jɛlusalɛm ɛ diuu din sɛ keetoo keekfum bikuu bibole. 56 Ɛ bó gɛn kɛw no gomte Jisos biwci ɛbonɛbon no bó to leemene fô yew ncese le gayte lɛ, “Ben kpwaake lɛ la? Kɛ wvú nu eto fô ŋkaw wvun e le?” 57 Ɛ̀ to nu ɛ bocee ncese bo baay baay noo Bofalasii ɛ nya wase nci lɛ ɛ́ wee nu dvú wvù kee fô Jisos nu, ɛ́ wvú ge ɛ bó kiɛɛ, wvu lɛ ɛ̀ nulo ɛ́ bó ekoo wvú.

12

1 Ɛ ɛ̀ ke no shɛɛte wase ɛdiuw ɛsoocaan ɛ́ emum enu kefew ke Ŋkaw Daŋɛfey e, ɛ Jisos nɛ gɛn ntɛw wvù Bɛtani le jò Laasalus wvù Jisos to bvusɛɛ yî kpwe le to nu. 2 No wvú gɛn jó, ɛ bó fɛ mwɛɛm mvudien keetɛw wvú dvú. Ɛ Maata no nu wee gawe ɛ Laasalus nu wee mvu ŋgoo bonyii bò to shiilɛɛ no diekene bô bo Jisos e. 3 Ɛ Maalia ke mum nɛ jo fikaa fi nfiey mvu wvù shfuuŋkene le, yefe bikaa bi Jisos e dvú, sho bô yvuw ye ɛkolɛ. Nfiey wvun to lumte naa baay, ɛ bó kene bô naad ɛwvunɛwvun. No wvú yefe nonɛn, ɛ yew yidvu nɛ no shfuuŋkene lo ɛnte yicii. 4 Ɛ Judas Iskaliot wvù to nu wee ŋgoo boom bo Jisos e, (wvù to ghanɛɛ egese wvú) kaa nɛ gay lɛ, 5 “Ɛ̀ be ge la fo bó egese lo nfiey wvun bodanali gee tɛ, enya bigew bidvu ɛ̂ bonyii bò fuute?” 6 Kɛ Judas to jemyi nɛn lɛ wen kɛŋke shiee fô bonyii bò fuute le kɛ. Wvú to nu cooŋ ɛ ɛ̀ to nu wvú wee wvubo ɛkɛlɛ, ɛ wvú to ké no leese kebo jó fici ɛkolɛ kew dvú. 7 Ɛ Jisos gay lɛ, “Cinɛ wvú le. Wvú be gɛke nfiey wvun nɛn keeseyse ɛ ɛ̀ nu ndwey wɛm dvú. 8 Bonyii bò fuute nu ke enu kɛ ben ɛ bó sekecii, geenɛn kɛ me nu ŋke enu beene sekecii kɛ.” 9 Ɛ kebombom ke Bojuu le ke yuw lɛ Jisos nu jó, ɛ bó mum to jó. Kɛ bó to to kɛ ɛ ɛ̀ nu nje Jisos maaŋ kɛ. Bó to to tɛn keeyɛn Laasalus wvù Jisos to bvusɛɛ yî kpwe le. 10 Nonɛn, ɛ bocee ncese bo baay baay no kaake lɛ bó nu eyu tɛn Laasalus, 11 njefo ɛ̀ to nu nje wvú wvù Bojuu nteen to cin'yi bó le leese wase fitele ɛ ɛ̀ nu yî Jisos e. 12 Ɛ ɛkfuŋ buy yuu, ɛ kebombom ke bonyii le kè to toɛ fô ŋkaw e yuw lɛ Jisos nu ɛ̂ je too Jɛlusalɛm. 13 Ɛ bó mum jo bidaayɛɛ buy keegɛn efiisɛn wvú ɛ̂ je. Ɛ bó gɛn no wvuuyi gayte lɛ, “Eeeee, mbense enù fô Nyo' le lɛɛɛ! Nyo' nu ɛ laŋ kembonɛn yî wee wvù too ɛ̂ diee di Tata le lɛɛɛ! Ɛ̀ nu wvú Nfon wvu Islael lɛɛɛ!” 14 Ɛ Jisos gom waa kembɛɛbey, ben. Ɛ fí mum no nu no bó to saŋɛɛ lɛ, 15 “Bonyii bo Sayon, fo ben efanè kɛ. Ben etaa eyɛn, Nfon wene too lo, ɛ wvú ɛ ben yî waa kembɛɛbey e.” 16 Kɛ boom bo Jisos e bo ŋgoo le to nu ɛ kiɛɛ fiɛɛ fì fiɛɛ fin duŋci foŋkɛw kɛ. Ɛ Jisos ke dioo ley wase bvukukɛ bwew e, ɛ bó mum kume lɛ bó to saŋ fiɛɛ fin ɛ ɛ̀ nu ɛkumɛ wvú, ɛ fí ɛ kooy wase bô wvú kɛ no bó to saŋɛɛ. 17 Kebombom kè to nu bô bo Jisos diuu dì wvú to teŋɛɛ Laasalus ɛ̂ jem bvuse yî kpwe le to nu ɛ gɛn bô nsee no bó to yɛnɛɛ. 18 Ɛ shiee wvù kebombom kedvu to buyɛɛ keegɛn efiisɛn wvú ɛ̂ je to nu nje bó to nu ɛ yuw lɛ wvú to nu ɛ ge fiɛɛ fin fì duŋci bvukukɛ bvu Nyo' le. 19 Ɛ Bofalasii yɛn nɛn mum no jemyi ɛbonɛbon lɛ, “Kɛ ben nu ɛ yɛn? Kɛ fiɛɛ nu dvú fì ɛ̀ nulo ɛ́ ben ebvuu ege kɛ. Woŋ tfuu nu ɛ shfum wase ɛ bi wvú le.” 20 Bonyii bomew to nu ŋgoo bonyii bò to benɛɛ Jɛlusalɛm keebunle Nyo' kefew ke ŋkaw e kin ɛ ɛ̀ nu Boglek. 21 Ɛ Boglek ban gɛn yɛn Filew wvù to nɛn'yɛɛ ɛ̂ kelaante kè Bɛsayda le ɛ̂ keba kè Galilee le, gay ɛ̂ wvú lɛ, “Ŋgaywee, bese shieele keeyɛn Jisos e.” 22 Ɛ Filew mum gɛn be Andulu dvú, ɛ bô wvú mum gɛn see ɛ̂ Jisos. 23 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Kefew nu ɛ kocɛn wase kè wee wvù diee nu Waawee nu ekɛŋkɛ diee dì kuuke. 24 Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy kecɛɛy lɛ, ɛ́ ŋgow fiɛɛ baa egbwe yî nshɛ le ekpwe, ɛ́ yí emɛy kɛ enu yí ɛmbeŋ. Geenɛn ɛ́ yí kpwe lo, ɛ́ yí ke eyum mvuntam nteen. 25 Wee wvù kooŋke nshii we baay nu ke elase nshii wvudvu, ɛ wee wvù bane nshii we yî woŋ wvun e nu ɛ wvú gɛɛle lo keeke ekɛŋkɛ nshii wvù mɛy lo. 26 Ɛ́ wee lemte me le, tu wvú kɛŋke keebii me le, ɛ naa fɛɛ fò me nu, ɛ́ wee wɛm lemme enù tɛn fó. Ɛ́ wee lemte me le, tu Icɛm nu ke ebuw wvú.” 27 Ɛ Jisos nɛ gay lɛ, “Keseen nu ɛ fitele buuke lo me. Ɛ̀ nulo ɛ́ me eŋgay lɛ la? Lɛ Icɛm ebvuse me ɛnte jo kefew ke ŋgɛw e kin e? 'Aay, ɛ̀ nu nje kefew kedvu kin wvù me nto ntoɛ. 28 Icɛm, geɛ ɛ́ diee diuw ekuuke.” No wvú jeme nonɛn, ɛ diɛw shii fowe lɛ, “Me nu ɛ ŋge wase dí ɛ no kuuke, ɛ me mbɛɛ ŋke embvuu eŋge.” 29 Ɛ kebombom kè to leeme fó dioo yuw diɛw yidvu, gay fibole lɛ, “Ɛ̀ baykene jaŋ.” Ɛ bomew gay lɛ, “Ɛ̀ jemyi nceendaa Nyo' ɛ̂ wvú.” 30 Ɛ Jisos tfuse lɛ, “Diɛw yin to nje yene. Kɛ yí to nje yɛm kɛ. 31 Keseen nu wase kefew kè bó nu esaw woŋ wvun. Keseen nu ɛ bó nu eshwaw nfon wvù saake woŋ wvun. 32 Geenɛn ɛ fiem nu ɛ seke bó ɛ ke ɛ njɛyse me fowe, ɛ́ me eŋgufe bonyii bocii ɛ́ bó eto yî yɛm e.” 33 Jisos to jemyi nonɛn duŋci ɛ ɛ̀ nu kfuu kpwe yì wvú nu ke ekpwe. 34 Ɛ kebombom ke bonyii le tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Bese yuuke ɛ̂ Ŋwa' bonci le lɛ Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ nu ke efele. Wo ɛ ghan nɛɛ ɛ sɛ no duu lɛ bó kɛŋke keeke njɛyse wee wvù diee nu Waawee fowe? Wee wvù diee nu Waawee wvudvu nu wvù la?” 35 Ɛ Jisos gay ɛ̂ bó lɛ, “N'yuu nu enu ben ɛ bó kɛ yî kefew e caan. Ben emum elɛnè no ben kɛŋke n'yuu ben ɛ bó, fo kejiwɛ ke nɛ ebaŋ ben. Kɛ wee wvù lɛne ɛ̂ ɛjiwɛ le ké no kee fô wvú gɛne kɛ. 36 No ben kɛŋke n'yuu ben ɛ bó, ben ebee n'yuu wvun e, wvu lɛ ben emum enu boom bo n'yuu le.” No Jisos jemyɛɛ mwɛɛm mvun nɛn, mum nɛ gɛn nyiim. 37 Naa no wvú to nu ɛ cim ge mwɛɛm nteen mvù duŋci bvukukɛ bwew ɛ bó yɛn, bó to baa lese fitele yî ye le kɛ. 38 Ɛ fí to nu nonɛn wvu lɛ fí ekocɛn no Yɛsaya wvù wee ntum Nyo' to jemyɛɛ lɛ, “Tata, ɛ̀ nu yɛɛ dvú wvù nu ɛ bee fiɛɛ fì bese jemyi le? Ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ baa wvù Tata nu ɛ duŋcɛ mvuŋgay mvu kebo kew e?” 39 Nonɛn kɛ ɛ̀ to nulo ɛ́ bó elese fitele yî ye le kɛ, njefo Yɛsaya to nu ɛ bvuu jeme bvudvuu bvumew e lɛ, 40 “Wvú nu ɛ baŋ ɛjisɛ ɛbo, ɛ ge mvuntelem mvubole ɛ no lɛɛ, wvu lɛ fo bó eyɛnè mwɛɛm e bô ɛjisɛ ɛbo, ekeè mwɛɛm ɛ̂ mvuntelem mvubole, ekase etu jim ɛ́ me enfɛ bó.” 41 Yɛsaya to jemyi mwɛɛm mvun njefo wvú to nu ɛ yɛn wase bvukukɛ bvu Jisos e, mum no jemyi ɛkumɛ wvú. 42 Naa no bonyii to baa cim nu keelese fitele yî Jisos e, nu ɛ bonyii nteen bò to nu naa bikuu bi woŋ e to lese fitele yî ye le, geenɛn faŋɛ yaa nu keejeme bô dew yibo kɛ, njefo bó to fane Bofalasii lɛ fo bó ke ekuŋ bó yew bunle le. 43 Ɛ bó to fane nonɛn njefo bó to kooŋke keekɛŋke mbense ɛ ɛ̀ nu wvù nɛn'yi fô bonyii le ɛfey keekɛŋke ɛ ɛ̀ nu wvù nɛn'yi fô Nyo' le. 44 Ɛ Jisos nɛ fuŋ foweɛwe gay lɛ, “Wee wvù nu ɛ lese fitele yî yɛm e, nu ɛ wvú yaa lese ɛ ɛ̀ nu yî yɛm e kɛ. Wvú lese ɛ ɛ̀ nu yî wee wvù tum me le. 45 Ɛ́ wee yɛn me le, tu wvú yɛn ɛ ɛ̀ nu wee wvù tum me le. 46 Me nu ɛ nto ɛ̂ woŋ jan diɛwɛ n'yuu le wvu lɛ naa yɛɛ wvù nu ɛ lese fitele yî yɛm e wvú saa ebvuu emɛy enu ɛ̂ ɛjiwɛ le kɛ. 47 Ɛ́ wee yuw diɛw yɛm, ɛ faŋɛ yaa egɛɛ, me nsaa enlese wvú ŋgɛw e kɛ, njefo kɛ me nto nto keenlese bonyii bo yî woŋ wvun e ŋgɛw e kɛ. Me nto nto keemboyse lo bó. 48 Wee wvù nu ɛ ma me ɛ faŋ keefiisɛn diɛw yɛm kɛŋke fiɛɛ fì nu ke esaw wvú. Diɛw yì me nu ɛ njeme ɛ̂ wvú nu fiɛɛ fì nu ke elese wvú ŋgɛw e diuu di fokemɛse. 49 Fí nu nonɛn njefo kɛ me njemyi ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ mvuŋgay mwem e kɛ. Icɛm wvù tum me nu wvú wvù gay lɛ me enjemyì, ɛ ɛ̀ nya wvú fiɛɛ fì me enjemyì, ɛ see no me enjemyì. 50 Ɛ me ŋkee lɛ fiɛɛ fì wvú gay lɛ me enjemyì nu fì nyaa nshii wvù mɛy lo. Nonɛn fiɛɛ fì me njemyi nu fì Icɛm nu ɛ gay lɛ me enjemyì.”

13

1 Ɛ ɛ̀ ke no nu wase bvù ɛkfuŋ nu ebuy eyuu ɛ́ emum enu Ŋkaw Daŋɛfey, ɛ Jisos kiɛɛ lɛ kefew kè wen nu ecinɛ woŋ wvun e, ekase egɛn fô Icee wen e nu ɛ kocɛn wase. No wvú to kooŋke bonyii bò ɛ̀ to nu bew yî woŋ wvun e, ɛ wvú koŋ bó gɛn mɛse. 2 Ɛ bó ke no diekene fokiɛguu, ɛ dɛwle ɛ lese wase ŋkpwawcɛ ɛ̂ fitele fi Judas wvù waa Semon Iskaliot e lɛ wvú egese Jisos. 3 No Jisos to kee wase lɛ Icee wen nu ɛ nya wase mwɛɛm mvunciim can wen e, bô lɛ wen to nɛ fô Nyo' le ɛ wen kaase tuu jim fô Nyo' le, 4 ɛ wvú mum nɛ ɛ̂ we jo mwɛɛm mvudien, baayɛ bikum biew, jo ndvu yì bó shole ye dvú, seŋ yî mvuntem e, 5 mum tfuw joo ɛ̂ ŋkaa le, kɛw no cuke bikaa bi boom bew bo ŋgoo le dvú, shole bô ndvu yì wvú to seŋɛɛ yî mvuntem e yɛ. 6 Ɛ wvú ke cukɛ to buy fô Semon Bita le, ɛ wvú bife ɛ̂ wvú lɛ, “Tata, ɛ̀ nu ecukɛ wo bikaa biem e?” 7 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Kɛ fiɛɛ fì me ŋgee nu ɛ wo nulo ekiɛɛ keseen kɛ. Wo nu ke ekiɛɛ ɛ ɛ̀ nu ɛjim.” 8 Ɛ Bita gay ɛ̂ Jisos lɛ, “Kɛ ɛ̀ nulo ɛ́ wo ke eyuu ecukɛ bikaa biem kɛ.” Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ́ me mbaa encukɛ wo, wo saa ekɛŋke fiɛɛ bee wo kɛ.” 9 Ɛ Semon Bita mum gay ɛ̂ Jisos lɛ, “Tata, ɛ́ ɛ̀ fɛn nu nonɛn, tu kɛ wo nu ecukɛ kɛ ɛ ɛ̀ nu bikaa biem maaŋ kɛ. Wo nu ecukɛ tɛn can yɛm bô ɛkolɛ kem fó.” 10 Ɛ Jisos gay ɛ̂ wvú lɛ, “Wee wvù nu ɛ cukɛ wase ye nu ɛ wvú yuule wase ye yicii, ɛ shiee yaa bvuu nu keebvuu ecukɛ ɛfey bikaa kɛ. Ben nu ɛ ben yuule wase, geenɛn kɛ ɛ̀ yaa nu ben bocii bò yuule kɛ.” 11 Jisos to jemyi nonɛn njefo wvú to kee wase wee wvù nu ke egese wvú. Ɛ̀ nu fiɛɛ fì wvú to gayɛɛ lɛ, “Kɛ ben yuule bocii kɛ.” 12 Ɛ Jisos ke mɛse cukɛ bikaa bibole, tfume bikum biew, kase gɛn tu fô bvudvuu bwew e, mum bife ɛ̂ bó lɛ, “Ben nu ɛ kiɛɛ fiɛɛ fì me ŋge fô ben e fin e? 13 Ben teŋe me lɛ Wee N'yɛɛyi bvuu teŋe lɛ Tata, ɛ ben teŋe ɛ ɛ̀ nu lɛŋ nonɛn njefo ɛ̀ nu fiɛɛ fì me nu. 14 Ɛ́ me wvù nu Tata wene bvuu nu Wee wene N'yɛɛyi nu ɛ cukɛ bikaa binɛn, tu ben tɛn kɛŋke keecukè bikaa bi wee noo wee le. 15 Me ŋge nonɛn nduŋci lo ɛ̂ ben lɛ ben egeè tɛn no me ŋge fô ben e. 16 Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy kecɛɛy lɛ kɛ waa lemme ké no kuuke fele cee ɛkolɛ we kɛ, ɛ kɛ wee wvù bó tum lo ké no kuuke tɛn fele wee wvù tum wvú kɛ. 17 Ɛ́ ben kee mwɛɛm mvun, ɛ no gee mvú, ɛ́ njoŋ wvu baay enu wene. 18 Kɛ me njemyi ɛ ɛ̀ nu ɛkumɛ ben bocii kɛ. Me ŋkee bonyii bò me nu ɛ ncaw. Geenɛn, ɛ fí nu lɛ fiɛɛ fì nu ɛ̂ Ŋwa' Nyo' le kɛŋke keeke eto ekocɛn no bó to saŋɛɛ lɛ, ‘Wee wvù diee mwɛɛm mvudien mwem nu ɛ nɛ ɛ no bii bikaa biem e.’ 19 Me nseŋe fiɛɛ fin ɛ̂ ben keseen ɛ́ fí sɛ keeke ekooyi, wvu lɛ fí ke dioo ɛ kooy, ɛ́ ben emum ebee lɛ ɛ̀ nu naa me wvudvu. 20 Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy kecɛɛy lɛ wee wvù nu ɛ fiisɛn naa wee wvù la wvù ɛ̀ tum me, nu ɛ wvú fiisene ɛ ɛ̀ nu me. Ɛ wee wvù fiisene me fiisene ɛ ɛ̀ nu wee wvù tum me.” 21 No Jisos jeme mwɛɛm mvun nɛn, ɛ fitele nɛ no buuke wvú. Ɛ wvú nɛ jeme lo teytey gay lɛ, “Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy kecɛɛy lɛ wee mvu ben e nu egese me.” 22 Ɛ boom bew bo ŋgoo le nɛ no taayine ye maa laa wvú jemyi ɛ ɛ̀ nu wee wvù la lɛ. 23 Wee mvu ŋgoo boom bo Jisos e wvù Jisos to kooŋke to yeeme diekene naa mbew ye le. 24 Ɛ Semon Bita kpwase wvú gay lɛ wvú ebife ɛ̂ Jisos lɛ laa wvú jemyi ɛ ɛ̀ nu yɛɛ lɛ. 25 Nonɛn ɛ wvú yeem gɛn yî Jisos e bife ɛ̂ wvú lɛ, “Tata, ɛ̀ nu yɛɛ?” 26 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ̀ nu wee wvù me nu eŋguse blɛɛd encuw ɛ̂ nshɛw mbase le enya ɛ̂ wvú.” Nonɛn ɛ wvú mum cuw blɛɛd ɛ̂ nshɛw mbase le nya ɛ̂ Judas wvù waa Semon Iskaliot. 27 Kɛ no Judas fi blɛɛd wvudvu nɛn, ɛ Satan mum ley yî ye le. Ɛ Jisos gay ɛ̂ wvú lɛ, “Yaŋsɛn ege fiɛɛ fì wo gomte keege.” 28 Wee mvu ŋgoo bó le to baa kiɛɛ fiɛɛ fì wvú jemyi ɛ̂ wvú nonɛn kɛ. 29 Bomew to kpwaake lɛ no Judas to nu wee wvù gɛɛle ɛkɛlɛ nu ɛ Jisos jemyi ɛ̂ wvú lɛ wvú egɛn eguy mwɛɛm mvù bó shieele keedie Ŋkaw dvú, kɛnɛɛ lɛ wvú egɛn enya fiɛɛ ɛ̂ bonyii bò fuute. 30 No Judas fi blɛɛd wvudvu nonɛn ɛ die, mum buy lo kaŋ mwaaŋ gɛn. Sekekiɛ to nu wase ɛntaŋ. 31 No Judas buyɛɛ wase gɛn nonɛn, ɛ Jisos shɛɛ gay lɛ, “Keseen nu ɛ bó nu ekɛw eyɛne bvukukɛ bvu wee wvù diee nu Waawee le, emum eyɛne tɛn bvukukɛ bvù ɛ̀ nu bvu Nyo' le yî ye le. 32 Ɛ́ bó yɛn bvukukɛ bvu Nyo' le yî ye le, tu Nyo' nu eduŋcɛ tɛn bvukukɛ bvu Waa we le yî wvú wvù Nyo' le. Ɛ wvú nu eduŋcɛ lo kaŋ mwaaŋ. 33 Boom bem, me nu enu beene kɛ wase yî kefew e nɛn caan. Ben nu ke eshɛɛ egom me saa eyɛn kɛ. No me nto ŋgayɛɛ ɛ̂ Bojuu, nu no me ŋgayte ɛ̂ ben keseen lɛ, ‘Fô me ŋgɛne nu ɛ kɛ ben nulo eto fó kɛ.’ 34 Me nyaa nci ɛ̂ ben, ɛ ɛ̀ nu nci wvu fwɛ lɛ ben dioo ɛ shɛɛ no koŋenè. Ben ekoŋenè kɛ naa lɛŋlɛŋ no me nu ɛ ŋkoŋ ben. 35 Ɛ́ ben shɛke ɛ no koŋene nonɛn, ɛ́ fifin ege ɛ́ bonyii bocii emum ekiɛɛ lɛ ben nu boom bem bo ŋgoo le.” 36 Ɛ Semon Bita mum bife ɛ̂ Jisos lɛ, “Tata, wo gɛne ɛ ɛ̀ nu fɛɛ?” Ɛ Jisos tfuse lɛ, “Fô me ŋgɛne nu ɛ kɛ ɛ̀ nulo ɛ́ wo ebi me le keseen kɛ. Wo nu ke eshɛɛ sɛ bi.” 37 Ɛ Bita kase bife ɛ̂ wvú lɛ, “Tata, kɛ ɛ̀ nulo ɛ́ me mbi wo le keseen nje la? Me nu ŋke enya nshii wɛm keeŋkpwe nje yo.” 38 Ɛ Jisos Bife ɛ̂ wvú lɛ, “Wo nulo enya nshii wo keekpwe nje me? Ɛ́ me ensee ɛ̂ wo kecɛɛy kecɛɛy lɛ kɛ nyimshie nu ke etoŋ sɛ wo ɛ ma wase me bokaŋ botɛte kɛ.”

14

1 Ɛ Jisos bvuu jeme ɛ̂ boom bew bo ŋgoo le lɛ, “Fo ben ecinɛ ɛ́ mvuntelem mvunɛn ebuuke kɛ. Ben elese fitele yî Nyo' le, elese tɛn fitele yî yɛm e. 2 Yew dvu Icɛm, nu ɛ bibuw nu dvú nteen. Ɛ́ fí be baa enu nonɛn, tu me mbaa ŋgayte lɛ me ŋgɛne nseyse bvudvuu ɛ̂ ben kɛ. 3 Ɛ me nu ndioo ɛ ŋgɛn ɛ nseyse bvudvuu ɛ̂ ben, eŋkase ento enjo ben ɛ́ beene enu, wvu lɛ fò me nu, ɛ́ ben enù tɛn fó. 4 Ɛ ben kee wase je yì gɛne fô me ŋgɛne.” 5 Ɛ Toma mum gay ɛ̂ wvú lɛ, “Tata, kɛ bese kee fô wo gɛne kɛ. Bese nu eghan nɛɛ sɛ kiɛɛ je yidvu?” 6 Ɛ Jisos tfuse lɛ, “Ɛ̀ nu me je, ɛ ɛ̀ nu me kecɛɛy, ɛ ɛ̀ nu me nshii. Kɛ wee nulo egɛn fô Icɛm e sɛ wvú ɛ fey yî yɛm e kɛ. 7 Ɛ́ ben be kee me, tu ben bee kee tɛn Icɛm. Ɛ kɛw yî keseen e nu ɛ ben ɛ kiɛɛ wase wvú ɛ bvuu ɛ yɛn wvú le.” 8 Ɛ Filew gay ɛ̂ wvú lɛ, “Tata duŋcɛ Ico ɛ̂ bese, ɛ́ bese eyɛn emum effuu.” 9 Ɛ Jisos tfuse ɛ wvú lɛ, “Filew, beene nu ɛ ce wase baay nɛn sɛ wo kee me le? Wee wvù nu ɛ yɛn me le, nu ɛ wvú ɛ yɛn wase Icɛm e. Wo nulo eghan nɛɛ le sɛ ebvuu egayte lɛ me enduŋcɛ Icɛm ɛ̂ ben? 10 Wo baa bee lɛ me nu yî Icɛm e, ɛ Icɛm nu yî yɛm le? Njeme wvù me njemyi ɛ̂ ben nu ɛ kɛ me njemyi yî mvuŋgay mwem e kɛ. Icɛm wvù nu yî yɛm e nu wvù gee dilemme diew. 11 Ben ebee me le lɛ me nu yî Icɛm e, ɛ Icɛm nu yî yɛm e. Ɛ́ ben baa bee me le nje fiɛɛ fì me ŋgayte, ɛ́ ben bee nje dilemme dì me ŋgee le. 12 Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy kecɛɛy lɛ wee wvù nu ɛ lese fitele yî yɛm e nu ke egee tɛn dilemme dì me ŋgee. Ɛ wvú nu ke ege dilemme efey naa dì me nu ɛ ŋge, njefo me ŋgɛne wase fô Icɛm e. 13 Naa la fì ben ɛ bife ɛ̂ diee diem e, ɛ́ me eŋge fí, wvu lɛ Icee Wan nulo ekɛŋke diee dì kuuke nje Wan. 14 Ɛ́ ben bife naa la ɛ̂ diee diem e, ɛ́ me eŋge fí. 15 Ɛ́ ben kooŋke me, ɛ́ ben egɛɛlè bonci bem, 16 ɛ́ me ŋke enlɛkɛ ɛ̂ Icɛm ɛ́ wvú enya ben bô wvumvu Wee Nfi ɛ́ wvú enu ben ɛ bó sekecii. 17 Wee wvun nu Keyoy ke kecɛɛy e. Kɛ wvú nu wee wvù ɛ̀ nulo ɛ́ bonyii bò ɛ̀ nu bo yî woŋ wvun e efiisɛn wvú kɛ, njefo kɛ bó yɛne wvú le kɛnɛɛ kee wvú kɛ. Ben nu finɛn ɛ ben kee wvú, njefo wvú cee ben ɛ bó, ɛ wvú nu ke enu yî yene le. 18 Kɛ me nu ŋke encinɛ ben e ɛ́ ben enu diɛwɛ boom bo boŋkfu le kɛ. Me nu ŋke eŋkase ento enu beene. 19 Ɛ̀ shɛɛte wase caan ɛ́ bonyii bò ɛ̀ nu bo yî woŋ wvun e saa ebvuu eyɛn me le kɛ. Geenɛn, ben nu ke eyɛn me le. No me nu ŋke enu dvú, nu ɛ ben tɛn nu ke enu dvú. 20 Ɛ̀ nu ke enu ɛbvubwɛ ɛ́ ben ekiɛɛ lɛ me nu yî Icɛm e, ɛ ben nu yî yɛm e, ɛ me nu yî yene le. 21 Wee wvù kee bonci bem gɛɛle, nu wvuwɛ wvù kooŋke me. Ɛ wee wvù kooŋke me nu ɛ Icɛm nu ke ekooŋke wvú. Ɛ me nu ŋke eŋkooŋke tɛn wvú, enduŋcɛ ɛkolɛ kem ɛ̂ wvú.” 22 Ɛ Judas wvumvu (ɛ ɛ̀ yaa nu kɛ wɛ wvù bó teŋe lɛ Iskaliot kɛ) bife ɛ̂ wvú lɛ, “Tata, fí ghan nɛɛ le fì wo nu ke eduŋcɛ ɛkolɛ kuw ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ bese, ɛ ɛ̀ yaa nu ɛ̂ bonyii bò ɛ̀ nu bo yî woŋ wvun e kɛ?” 23 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ́ wee kooŋke me, ɛ́ wvú egɛɛlè njeme wɛm, ɛ́ Icɛm ekooŋke wvú, ɛ́ bee Icɛm ke eto fô wvú le ecee bee bó. 24 Kɛ wee wvù baa kooŋke me ké no gɛɛle njeme wɛm kɛ. Kɛ njeme wvù ben yuuke nu wɛm kɛ. Ɛ̀ nu wvu Icɛm wvù tum me. 25 Mwɛɛm mvun nu ɛ me njemyi ɛ̂ ben mbɛɛ beene. 26 Geenɛn, Wee Nfi wvù ɛ̀ nu Keyoy ke Yuule wvù Icɛm nu ke eciinse ɛ̂ diee diem e nu ke eyɛɛyi ben bô mwɛɛm mvunciim ebvuu ege ɛ́ ben ekumyi mwɛɛm mvunciim mvù me nu ɛ njeme wase ɛ̂ ben. 27 Me nu ɛ ŋgɛɛ nyɛkeey lɛ wvú enu ben ɛ bó. Me nyaa nyɛkeey wvù ɛ̀ nu wvuwɛm ɛ̂ ben. Kɛ me nyaa nyɛkeey wvun ɛ̂ ben no bonyii bò ɛ̀ nu bo yî woŋ wvun e ké no nyaa kɛ. Fo ben ecinɛ ɛ́ mvuntelem mvunɛn ebuuke kɛnɛɛ kɛŋke jaŋ kɛ. 28 Ben nu ɛ yuw wase no me ŋgayte lɛ me ŋgɛne wa lo, ɛ me nu ŋke eŋkase ento enu beene. Ɛ́ ben be kooŋke me, tu ben bee elaŋlaŋe lo, njefo me ŋgɛne ɛ ɛ̀ nu fô Icɛm e, no Icɛm kuuke fele me. 29 Keseen nu ɛ me ɛ njeme wase fiɛɛ fin ɛ̂ ben ɛ́ fí sɛ keeke ekooy, wvu lɛ fí ke dioo ɛ kooy, ɛ́ ben emum ebee me le. 30 Kɛ me mbɛɛ embvuu enshe enjemyi beene baay kɛ, njefo nfon wvù saake woŋ wvun too wase. Kɛ ɛ̀ nu lɛ wvú kɛŋke mvuŋgay ɛ̂ me ɛ̂ we kɛ. 31 Geenɛn, me ŋgee ɛ ɛ̀ nu no Icɛm nu ɛ gay lɛ me eŋgeè wvu lɛ bonyii bò ɛ̀ nu bo yî woŋ wvun e nulo ekiɛɛ lɛ me ŋkooŋke Icɛm. Ben eja we ɛ́ bó enɛ.”

15

1 “Ɛ̀ nu me tweŋ kete ke mvuntam e ke cɛɛy cɛɛy, ɛ Icɛm nu wee wvù seysee tweŋ wvudvu. 2 Tíɛw yɛm yicii yì baa yumte mvuntam, nu ɛ wvú ke faashɛ bvuse, ɛ yì yumte mvuntam nu ɛ wvú ke seyse kpwɛcɛ wvu lɛ yí eyuule emum eyumte mvuntam nteen. 3 Njeme wvù me njeme wase ɛ̂ ben nu ɛ ge wase ben ɛ no yuule. 4 Ben emɛy enù yî yɛm e, ɛ́ me enu tɛn yî yene le. Kɛ tiɛw nulo eyum mvuntam ɛyinɛyin sɛ yí nu yî kete le kɛ. Ɛ̀ nu kɛ lɛŋlɛŋ no kɛ ɛ̀ nulo ɛ́ ben ege fiɛɛ sɛ ben nu yî yɛm e kɛ. 5 Ɛ̀ nu me tweŋ kete ke mvuntam e, ɛ ben nu tíɛw yidvu. Wee wvù nu yî yɛm e ɛ me nu tɛn yî ye le, nu wvuwɛ wvù nu diɛwɛ tiɛw yì nulo eyumte mvuntam nteen e, njefo ɛ́ me mbaa enu, wee saa ege fiɛɛ kɛ. 6 Wee wvù nu sɛ wvú ɛ mɛy ɛ no nu yî yɛm e nu diɛwɛ tiɛw yì bó efasse elaŋ lo, ɛ́ yí eyumtɛn e. Kfuu yiyɛ tíɛw nu ɛ bó nu ke ebaancɛ elaŋ ɛ̂ ŋguy e ɛ́ yí efie lo. 7 Ɛ́ ben mɛy ɛ no nu yî yɛm e ɛ diɛw yɛm nu yî yene le, ben ɛ́ bife naa la fì ben shieele, ɛ́ bó ege fí fô ben e. 8 Ɛ́ ben nu diɛwɛ tíɛw yì yumte mvuntam nteen e, ɛ́ fifin enyaa diee dì kuuke ɛ̂ Icɛm, emum eduŋci lɛ ben nu bonyii bem bo ŋgoo le. 9 No Icɛm kooŋke me nu kɛ lɛŋlɛŋ no me ŋkooŋke ben. Ben emum emɛy enù ɛnte jo keŋkoŋɛn kem. 10 Ɛ́ ben gɛɛle bonci bem, ɛ́ ben emɛy enu ɛnte jo keŋkoŋɛn kem, kɛ no me nu ɛ ŋgɛɛ bonci bo Icɛm e ɛ mɛy ɛ no nu ɛnte jo keŋkoŋɛn kew. 11 Mwɛɛm mvun nu ɛ me njemyi ɛ̂ ben wvu lɛ njoŋ wɛm nulo enu fô ben e, ɛ́ ben emum ekɛŋke njoŋ wvù nu ɛ yiŋsɛn. 12 Nci wɛm nu wvun wvù nu lɛ ben ekoŋenè kɛ no me ŋkooŋke ben. 13 Kɛ keŋkoŋɛn kemew bvuu nu dvú kè kuuke fele kè lɛ wee enya nshii we ekpwe nje nsáa ye kɛ. 14 Ɛ́ ben gee fiɛɛ fì me ŋgayte lɛ ben egeè, tu ben nu nsáa yɛm. 15 Kɛ me mbvuu nteŋe ben lɛ boom bo lemme le kɛ, njefo kɛ waa lemme ké no kee fiɛɛ ficii fì cee ɛkolɛ we gee kɛ. Me nteŋe wase ben lɛ nsáa yɛm njefo fiɛɛ ficii fì me n'yuw ɛ̂ Icɛm nu ɛ me ɛ ŋge wase ben ɛ kiɛɛ. 16 Kɛ ɛ̀ to caw ben me kɛ. Ɛ̀ to caw me ben, mbaa ŋgɛɛ lɛ ben egɛn enu diɛwɛ tíɛw yì yumte mvuntam e, mvuntam ɛ ɛ̀ nu mvù nu ke emɛy nu dvú le. Ɛ́ ben gee nonɛn, naa la fì ben ɛ bife ɛ̂ Icɛm ɛ̂ diee diem e ɛ́ wvú enya ɛ̂ ben. 17 Nci wvù me nyaa ɛ̂ ben nu kɛ wvun wvù lɛ, ben ekoŋenè. 18 Ɛ́ bonyii bò ɛ̀ nu bo yî woŋ wvun e bane ben, ɛ́ ben no kee lɛ bó to yaw kɛw no bane ɛ ɛ̀ nu me ɛ sɛ no bane ben. 19 Ɛ́ ben be nu bonyii bo yî woŋ wvun e, tu bonyii bò ɛ̀ nu bo yî woŋ wvun e be kooŋke ben diɛwɛ bonyii bobole. Geenɛn, kɛ ben baa nu bonyii bo yî woŋ wvun e kɛ. Me nu ɛ ncaw wase ben ɛ mbvuse ɛnte jo bonyii bo yî woŋ wvun e. Ɛ̀ nɛɛ fiɛɛ fì bonyii bò ɛ̀ nu bo yî woŋ wvun e bane ben. 20 Ben ekume njeme wvù me nto njemyɛɛ ɛ̂ ben lɛ kɛ waa lemme ké no kuuke fele cee ɛkolɛ we kɛ. Ɛ́ bó bone bikaa ɛ̂ me ɛjim, tu bó nu ke ebon tɛn ɛ̂ ben ɛjim. Ɛ́ ɛ̀ be nu lɛ bó yuuke njeme wɛm e, tu bó nu ke eyuw tɛn wene le. 21 Fin nu fiɛɛ fì bó nu ke ege bô ben nje me, njefo kɛ bó yaa kee wvú wvù to tumɛɛ me kɛ. 22 Ɛ́ ɛ̀ be baa nu lɛ me nu ɛ nto ɛ njeme ɛ̂ bó, tu bó be baa ekɛŋke jay kɛ. Geenɛn, keseen nu ɛ kɛ bó kɛŋke fiɛɛ keetaŋe diuw dvú yî bibefɛ bibole kɛ. 23 Wee wvù bane me nu ɛ wvú bane Icɛm tɛn. 24 Ɛ́ ɛ̀ be baa nu lɛ me nu ɛ ŋge kfuu dilemme dì wee ke baa yuu ge wase ɛntelɛŋ jo bó, tu bó be baa ekɛŋke jay kɛ. Geenɛn bó nu ɛ yɛn, ɛ no bane kɛ me noo Icɛm. 25 Fifin nu nonɛn keege ɛ́ diɛw eto ekocɛn no bó to saŋɛɛ ɛ̂ Ŋwa' bonci bobole lɛ, ‘Bó ban me ɛcici.’ 26 Geenɛn, Wee Nfi wvù me nu ŋke enciinse nu ke eto ɛ wvú nɛ fô Icɛm e. Wee Nfi wvun nu wvù ɛ̀ nu naa Keyoy ke kecɛɛy e kè nɛn'yi fô Icɛm e. Seke wvú ɛ to, wvú nu ke eben jim nsaw wɛm. 27 Ben tɛn nu ke eben jim nsaw wɛm, njefo ben nu ɛ no nu beene ɛ kɛw foŋkɛw.”

16

1 “Me njemyi mwɛɛm mvun mvunciim ɛ̂ ben wvu lɛ fo ben ke egbwe yî mbee wene le kɛ. 2 Bó nu ke ekuŋ ben yéw bunle le. Yî kecɛɛy e, kefew too lo kè wee nu ke edioo yuu wee mvu ben e, eyuu kpwaake lɛ wen gee ɛ ɛ̀ nu lemme dì jee fô Nyo' le. 3 Ɛ bó nu ke egee nonɛn, njefo kɛ bó baa kiɛɛ wase Icɛm kɛnɛɛ me kɛ. 4 Me njemyi mwɛɛm mvun mvunciim ɛ̂ ben nɛn wvu lɛ seke kefew kedvu ɛ kocɛn, ɛ́ ben ekume lɛ me nto nu ɛ njeme wase ɛ̂ ben ɛkumɛ mvú. Me nto mbaa njeme mwɛɛm mvun ɛ̂ ben foŋkɛw kɛ, njefo me nto ŋké no nu kɛ beene. 5 Keseen nu ɛ me ntuu wase jim fô wvú wvù to tumɛɛ me le. Geenɛn, wee mvu ben e baa cim bife ɛ̂ me lɛ laa me ŋgɛne fɛɛ lɛ. 6 Ben nu yii yii njefo me nu ɛ njeme wase mwɛɛm mvun ɛ̂ ben. 7 Naa no fí cim nu nonɛn, ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy lɛ, ɛ̀ nu lo fiɛɛ fì jee fô ben e lɛ me eŋgɛn. Ɛ́ me nu sɛ me ɛ ŋgɛn, Wee Nfi wɛ saa eto fô ben e kɛ. Geenɛn, ɛ́ me ŋgɛn lo, emum enciinse wvú fô ben e. 8 Ɛ wvú nu ke edioo ɛ to, etooshɛ bonyii bò ɛ̀ nu bo yî woŋ wvun e, ege ɛ́ bó eyɛn kebefɛ kebole, ege ɛ́ bó eyɛn fiɛɛ fì ɛ̀ nu nce wvu teytey, ege tɛn ɛ́ bó eyɛn fì ɛ̀ nu nsaw Nyo'. 9 Wvú nu ke ege ɛ́ bó eyɛn kebefɛ kebole no bó baa lese fitele yî yɛm e kɛ, 10 ege ɛ́ bó eyɛn fiɛɛ fì ɛ̀ nu nce wvu teytey no me ŋgɛne wase fô Icɛm e, ɛ ben yaa bɛɛ ke ebvuu eyɛn me le kɛ. 11 Ɛ wvú nu ke ege ɛ́ bó eyɛn fiɛɛ fì ɛ̀ nu nsaw Nyo' njefo nfon wvù saake woŋ wvun nu ɛ nsaw ɛ koo wase wvú. 12 Me mbɛɛ ŋkɛŋke naa mwɛɛm nteen keenjeme ɛ̂ ben, geenɛn kɛ ɛ̀ nulo ɛ́ mvú eley bitem binɛn e keseen ntay kɛ. 13 Seke wvú wvù Keyoy ke kecɛɛy e ɛ to, efi ben ɛ́ ben ekiɛɛ kecɛɛy kecii. Kɛ wvú yaa nu ke ejemyi ɛ ɛ̀ nu yî mvuŋgay mwew e kɛ. Fiɛɛ ficii fì wvú nu ɛ yuw nu fí fì wvú nu ke ejemyi, mum seŋe ɛ̂ ben mwɛɛm mvù nu ke eto. 14 Wvú nu ke eduŋcɛ bvukukɛ bwem, no wvú nu ke ejoo ɛ ɛ̀ nu fiɛɛ fì ɛ̀ nu fiem seŋe ɛ̂ ben. 15 Fiɛɛ fi Icɛm e ficii nu fiem. Ɛ̀ nɛɛ fiɛɛ fì me ŋgayte lɛ wvú nu ke ejoo ɛ ɛ̀ nu fiɛɛ fì ɛ̀ nu fiem seŋe ɛ̂ ben. 16 Ɛ̀ shɛɛte wase caan ben saa ebvuu eyɛn me le kɛ, dioo ɛ moocɛ caan ɛ́ ben ebvuu ekase eyɛn me le.” 17 No Jisos jeme nonɛn, ɛ boom bew bo ŋgoo le bomew ghay ɛbonɛbon lɛ, “Ɛ̀ sɛ nu la fì wvú gayte ɛ̂ beene lɛ, ɛ̀ shɛɛte wase caan beene saa ebvuu eyɛn wen e kɛ, ke dioo ɛ moocɛ caan ebvuu ekase eyɛn wen e, bô lɛ wen gɛne fô Icee wen e? 18 Fiɛɛ fì wvú sɛ duu lɛ ɛ̀ shɛɛte wase caan sɛ nu naa lɛ la? Kɛ beene baa kiɛɛ fiɛɛ fì wvú jemyi nonɛn kɛ.” 19 Ɛ Jisos dioo kiɛɛ lɛ bó gomte keebife ɛ̂ wen fiɛɛ fì wen jeme, mum bife lɛ, “Ben ghayte ɛbenɛben ɛkumɛ fiɛɛ fì me ŋgayte lɛ, ‘Ɛ̀ shɛɛte wase caan ben saa ebvuu eyɛn me le kɛ, ke dioo ɛ moocɛ caan ɛ́ ben ebvuu ekase eyɛn me le’ le? 20 Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy kecɛɛy lɛ, ben nu ke ebeele kpwe, fuuŋke ɛ bonyii bò ɛ̀ nu bo yî woŋ wvun laŋlaŋe lo fibole. Ben nu ke enu yî yii le, geenɛn ɛ yii yene yin nu ke enɛ etu nlaŋlaŋ. 21 Kpwoon ké dioo nu yî lume le, no yuuke nsase, njefo kefew kew keeboo nu ɛ kocɛn wase. Ɛ́ wvú ké dioo ɛ boo wase wan, wvú saa ebvuu ekumyi nsase wvudvu kɛ, njefo wvú yuuke wase ɛ ɛ̀ nu njoŋ lɛ wee wvu wum nu ɛ to yî woŋ e. 22 Ɛ̀ nu kɛ no fí nu fô ben e keseen. Ben nu yii yii, geenɛn ɛ me nu ŋke endioo ɛ ŋkase ɛ n'yɛn ben e, ɛ́ ben ekɛŋke wase ɛ ɛ̀ nu nlaŋlaŋ fô mvuntelem mvunɛn e, ɛ wvuwɛ nlaŋlaŋ nu ke enu wvù wee yaa nulo ke efi ɛ̂ ben kɛ. 23 Ɛ̀ nu ke enu kefew kekiɛ le, ben saa ebvuu ebife fiɛɛ ɛ̂ me kɛ. Ɛ́ me ensee ɛ̂ ben kecɛɛy kecɛɛy lɛ, ɛ́ ben bife naa la ɛ̂ Icɛm, ɛ́ wvú enya fiɛɛ fidvu ɛ̂ ben ɛ̂ diee diem e. 24 Ɛ kɛw lo ɛ to ɛ buy keseen e, nu ɛ ben ke baa bife wase fiɛɛ ɛ̂ Icɛm ɛ̂ diee diem e kɛ. Ben ebife, ɛ́ ben ekɛŋkɛ, wvu lɛ nlaŋlaŋ wene eyiŋsɛn. 25 Me njemyi njeme wvun ɛ ɛ̀ nu kɛ ɛ̂ boŋgan e, geenɛn kefew too lo kè me n'yaa mbɛɛ ŋke embvuu enjeme ɛ̂ ben ɛ̂ boŋgan e kɛ. Me nu ŋke enjemyi wase ɛ̂ ben ɛ ɛ̀ nu ɛndan ɛkumɛ Icɛm. 26 Ɛ̀ nu ke enu kefew kekiɛ le, ɛ́ ben biite fiɛɛ ɛ̂ Icɛm ɛ̂ diee diem e. Kɛ me ŋgayte ɛ̂ ben lɛ me nu ŋke enlɛkɛ fiɛɛ ɛ̂ Icɛm ben e kɛ. 27 Icɛm kebɛɛ kooŋke ben, njefo ben nu ɛ koŋ me ɛ bvuu ɛ bee lɛ me nɛ fô wvú wvù Icɛm e. 28 Me nto nɛ fô Icɛm e nto yî woŋ wvun e, ɛ no nɛn'yi wase yî woŋ wvun e ntuu jim fô Icɛm e.” 29 No Jisos jeme nonɛn ɛ boom bew bo ŋgoo le bɛnse lo gay lɛ, “Aŋghaa! Wo jemyi naa keseen teytey ɛ ɛ̀ yaa bvuu nu ɛ̂ boŋgan e kɛ! 30 Keseen nu ɛ bese ɛ yɛn wase lɛ wo kee mwɛɛm mvunciim yaa cɛyte lɛ wee ke ebife kɛ lo fiɛɛ ɛ̂ wo kɛ. Fifin nu ɛ ge bese ɛ mum ɛ bee lɛ wo nɛ fô Nyo' le.” 31 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Ben fɛn nu ɛ bee keseen e? 32 Kefew too lo, ɛ kí ɛ to naa wase, kè ben nu ke etawse mwaaŋ mwaaŋ ɛ́ wee egɛne ɛ̂ wvú yew, cinɛ me le me ɛmbeŋ. Geenɛn kɛ me nu me ɛmbeŋ kɛ, njefo Icɛm nu bee wvú. 33 Me njemyi mwɛɛm mvun ɛ̂ ben wvu lɛ no ben nu yî yɛm e, ben emum ekɛŋkè nyɛkeey. Yî woŋ wvun e nu ɛ ben kɛŋke boŋgɛw, geenɛn ben esakenè. Me nu ɛ nso wase woŋ wvun.”

17

1 Ɛ Jisos ke jeme njeme wvun mɛse, mum nɛ cake ɛjisɛ taa we bunle lɛ, “Icɛm, kefew nu ɛ kocɛn wase. Duŋcɛ bvukukɛ bvu Waa wo le wvu lɛ Wan tɛn nulo eduŋcɛ bwuw bvukukɛ. 2 Wvú nulo eduŋcɛ njefo wo nu ɛ nya mvuŋgay ɛ̂ wvú ɛ̂ we jo wee wvu wum tfuu lɛ wvú enya nshii wvù mɛy lo ɛ̂ boba bocii bò wo nu ɛ nya ɛ̂ wvú. 3 Ɛ nshii wvù mɛy lo wvun nu fin fì lɛ bó ekeè wo wvù ɛ̀ nu kɛ wo Nyo' wvu kecɛɛy, ebvuu ekee tɛn me wvù Jisos Klistu wvù wo to tumɛɛ le. 4 Me nu ɛ nduŋcɛ wase bvukukɛ bwuw yî nshɛ le no me nu ɛ mɛse lemme dì wo to nyaɛ lɛ me enlem e. 5 Yî keseen e Icɛm, kase enya me bvukukɛ mbew yo le bvù me nto nshee ŋkɛŋke fwele ɛ woŋ sɛ ke kɛw e. 6 Me nu ɛ nduŋcɛ wase wo ɛ̂ bonyii bò wo to baayɛɛ ɛ̂ woŋ jan nya ɛ̂ me le. Bonyii ban to nu buw, ɛ wo mum nya bó ɛ̂ me. Ɛ bó nu ɛ yuw diɛw yo le. 7 Bó nu ɛ kiɛɛ wase keseen lɛ fiɛɛ ficii fì me ŋkɛŋke nu ɛ fí nɛ ɛ ɛ̀ nu fô wo le. 8 Me njemyi nɛn njefo me nu ɛ nya wase diɛw yì wo to nyaɛ ɛ̂ me ɛ̂ bó, bó ɛ fiisɛn, ɛ mum ɛ kiɛɛ yî kecɛɛy e lɛ me nɛ fô wo le, ɛ bee tɛn lɛ ɛ̀ to tum wo me. 9 Me mbunlee nɛn ɛ ɛ̀ nu fô boban e. Kɛ me mbunlee ɛ ɛ̀ nu fô boba bò ɛ̀ nu bo yî woŋ wvun e kɛ. Me mbunlee ɛ ɛ̀ nu fô boban bò wo nu ɛ nya ɛ̂ me le, njefo ɛ̀ nu bonyii buw. 10 Bonyii bocii bò me ŋkɛŋke nu bonyii buw, ɛ bonyii bocii bò wo kɛŋke nu bem. Ɛ̀ nu yî bó le wvù bvukukɛ bwem yen'yi. 11 Keseen nu ɛ me n'yaa mbɛɛ ɛ̂ woŋ jan kɛ. Geenɛn bó bɛɛ ɛ̂ woŋ jan, ɛ me ŋkaase wase ntoo fô wo le. Icɛm wvù yuule, gɛɛlɛ bó ɛ̂ diee diuw dì wo nu ɛ nya ɛ̂ me le, wvu lɛ bó nulo enù yî wee le mwaaŋ kɛ naa no bee wo nu yî wee le mwaaŋ. 12 Seke me nto nu bee bó, me nto nu ɛ ŋgɛɛ bó ɛ̂ diee diuw dì wo nu ɛ nya ɛ̂ me le. Me nu ɛ ncɛycɛy bó wee mvu bó le baa la, ɛfey kɛ wvuwɛ wvù to nu wase wee wvù nu ke ela le. Ɛ fifin to nu wvu lɛ fiɛɛ fì bó saŋɛɛ ɛ̂ Ŋwa' Nyo' le eto ekocɛn. 13 Keseen nu ɛ me ŋkaase wase ntoo fô wo le, ɛ mwɛɛm mvun nu ɛ me njemyi mbɛɛ yî woŋ wvun e wvu lɛ ɛ̀ nulo ɛ́ bó ekɛŋke njoŋ wvu wɛm ɛ wvú ɛ yiŋsɛn yî bó le. 14 Me nu ɛ nya wase diɛw yo can yibole, bonyii bò ɛ̀ nu bo yî woŋ wvun e ɛ mum ɛ no bane bó njefo kɛ bó nu bonyii bo yî woŋ wvun e kɛ, lɛŋlɛŋ no kɛ me nu wee wvu yî woŋ wvun e kɛ. 15 Kɛ me mbunlee nɛn lɛ wo ebvuse lo bó yî woŋ wvun e kɛ. Me mbunlee ɛ ɛ̀ nu lɛ wo egemgem bó fo bó eley can wee kebefɛ wɛ le. 16 Kɛ bó nu bonyii bo yî woŋ wvun e kɛ, lɛŋlɛŋ no kɛ me nu wee wvu yî woŋ wvun e kɛ. 17 Seyse bó egɛɛ ɛ́ bó eyuulè ɛnte jo kecɛɛy. Diɛw yo nu kecɛɛy. 18 No wo to tumɛɛ me yî woŋ wvun e, nu kɛ lɛŋlɛŋ no me nu ɛ ntum bó yî woŋ wvun e. 19 Me ɛ mum ɛ nseyse ɛkolɛ kem ɛ ŋgɛɛ nje bó, wvu lɛ ɛ̀ nulo tɛn ɛ́ bó eseyse bibole bikuu egɛɛ yî kecɛɛy. 20 Kɛ me mbunlee kɛ ɛ ɛ̀ nu fô bonyii ban e maaŋ kɛ. Me mbunlee tɛn fô bonyii bocii bò nu ke eyuw diɛw yibole elese fitele yî yɛm e. 21 Me mbunlee lɛ bó bocii ke enu yî wee le mwaaŋ kɛ naa no wo wvù Icɛm nu yî yɛm e ɛ me nu yî yo le. Me mbunlee lɛ bó tɛn ke enu yî yese bee wo le wvu lɛ bonyii bò ɛ̀ nu bo yî woŋ wvun e ebee lɛ ɛ̀ to tum wo me. 22 Bvukukɛ bvù wo to buwɛɛ me dvú nu ɛ me ɛ nya wase ɛ̂ bó wvu lɛ bó nulo enù yî wee le mwaaŋ, kɛ naa no bee wo nu yî wee le mwaaŋ, 23 ɛ me nu yî bó le, ɛ wo nu yî yɛm e. Lɛ bó elooci nù yî wee le mwaaŋ, nonɛn ɛ́ bonyii bò ɛ̀ nu bo yî woŋ wvun e emum ekiɛɛ lɛ ɛ̀ tum wo me, ɛ wo kooŋke bó kɛ naa no wo kooŋke me. 24 Icɛm, me nshieele lɛ boba bò wo nu ɛ nya ɛ̂ me ke enu tɛn bee bó fô me nu, wvu lɛ bó ke eyɛn bvukukɛ bvù wo to nyaɛ ɛ̂ me nje keŋkoŋɛn kuw fô me le ɛ woŋ wvun sɛ ke kɛw e. 25 Ɛɛy Icɛm wvu teytey, kɛ bonyii bò ɛ̀ nu bo yî woŋ wvun e kee wo kɛ, geenɛn ɛ me ŋkee wo, ɛ bonyii bem ban nu ɛ kiɛɛ lɛ ɛ̀ tum wo me. 26 Me nu ɛ ŋge wase bó ɛ kiɛɛ wo, ɛ me mbɛɛ ŋke eŋgee kɛ ɛ bó kee wo, wvu lɛ keŋkoŋɛn kè wo nu ɛ koŋ me dvú nulo enu yî bó le, ɛ me tɛn nu yî bó le.”

18

1 Ɛ Jisos ke bunle mɛse, ɛ bô boom bew bo ŋgoo le nɛ fó, gɛn lente keloŋɛ kè bó teŋe lɛ Kidlon, buy kewvu keki fô wɛɛ ketaaŋ wvumew e, mum ley jó. 2 Ɛ̀ to nu ɛ Judas wvù to gesɛɛ Jisos kee tɛn bvudvuu bvudvu, njefo Jisos bô boom bew bo ŋgoo le to ké no gɛne taashi fó ɛfonɛfon. 3 Nonɛn, ɛ Judas mum gɛn fó bô ŋgoo bonyii bo nci le noo bonyii bomew bò to cɛyte yew ncese. Bonyii ban nu ɛ ɛ̀ to tum bocee ncese bo baay baay noo Bofalasii bó. Bó to gɛne kɛŋke bin'yeese bô diŋguci ɛ bó ɛ tfuw noo mwɛɛm mvu jem e. 4 No Jisos to kee wase fiɛɛ fì to nu keeke ekooy bô wvú, ɛ wvú mum bencɛ to fwe, bife ɛ̂ bó lɛ, “Ben gomte ɛ ɛ̀ nu yɛɛ?” 5 Ɛ bó tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Jisos wvu Nasalɛt.” Ɛ Jisos gay ɛ̂ bó lɛ, “Ɛ̀ nu me wvudvu.” Ɛ̀ to nu ɛ Judas wvù to gesɛɛ wvú leeme bô bonyii bodvu. 6 No Jisos gay ɛ̂ bó lɛ ɛ̀ nu wen wvudvu, ɛ bó kaa tu lo jim jim, gbwekɛn fokuse. 7 Ɛ wvú bvuu bife ɛ̂ bó lɛ, “Ben gomte ɛ ɛ̀ nu yɛɛ?” Ɛ bó tfuse lɛ, “Jisos wvu Nasalɛt.” 8 Ɛ Jisos gay ɛ̂ bó lɛ, “Me nu ɛ nsee wase ɛ̂ ben lɛ ɛ̀ nu me wvudvu. Ɛ́ ben fɛn gomte ɛ ɛ̀ nu me, ɛ́ ben cinɛ ɛ bonyii ban no gɛne.” 9 Wvú to gay nonɛn keege ɛ́ fí eto ekocɛn ɛ̂ diɛw yì wvú to jemyɛɛ wase ɛ̂ Nyo' lɛ wen to baa lase wee mwaaŋ fô bò wvú to nyaɛ ɛ̂ wen e kɛ. 10 Semon Bita to kɛŋke nyo jem. Ɛ wvú mum dvun ɛ̂ ŋku le, cun kentuŋtuŋ ke nfwa ɛkolɛ ke bocee ncese le ke ɛcɛɛy dvú, sum. Diee di nfwa wvudvu le to nu Malkus. 11 Ɛ Jisos gay ɛ̂ Bita lɛ, “Kase etfuse nyo yo ɛ̂ ŋku le. Kɛ me nu eŋ'wu fiko fi ŋgɛw e fì Icɛm nu ɛ nya ɛ̂ me le?” 12 Ɛ ɛkolɛ ke bonyii bo nci le bô ŋgoo bonyii bo nci le noo bonyii bò to cɛyte yew ncese Bojuu mum gheŋ Jisos kay wvú bô bokfuu. 13 Ɛ bó yaw jo wvú gɛn dvú fô Annas e, njefo Annas to nu icee kpwɛɛ Kayfas wvù to nu ɛkolɛ ke bocee ncese le kelum kekiɛ le. 14 Kayfas wvun nu wvù to nyaɛ wase ntefe ɛ̂ Bojuu lɛ fí jee lɛ wee mwaaŋ ekpwe fô bonyii le bocii. 15 No bó to gɛne bô Jisos nonɛn, Semon Bita bô waa ŋgoo Jisos mvu to bii wvú le. No waa ŋgoo Jisos wvun to nu ɛ ɛkolɛ ke bocee ncese le kee wvú, ɛ wvú mum bi Jisos e gɛn ley fô lakfulɛɛŋ ɛkolɛ ke bocee ncese le. 16 Ɛ Bita shɛɛ no leeme ɛkfuŋ mbew diuw ketaaŋ e. Ɛ waa ŋgoo Jisos wvudvu wvù ɛkolɛ ke bocee ncese le to kee, kase buy to jeme bô wan kpwoon wvù to cɛyte diuw ketaaŋ, jo Bita ley bô wvú. 17 Ɛ wan kpwoon wvudvu bife ɛ̂ Bita lɛ, “Kɛ wo nu tɛn wee ŋgoo wee wvun?” Ɛ Bita tfuse lɛ, “Kɛ me nu kɛ.” 18 Ɛ̀ to nu ɛ ɛkfuŋ lɛɛ, ɛ boom bo lemme le bô bonyii bò to cɛyte yew ncese ɛ fwɛɛ ŋguy ɛ no leemene fó yosene. Ɛ Bita mum fey, gɛn no leeme bô bó yosene tɛn. 19 Ɛ ɛkolɛ ke bocee ncese le mum no biwci mwɛɛm ɛ̂ Jisos ɛkumɛ boom bew bo ŋgoo le noo ɛkumɛ n'yɛɛyi we. 20 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Me ŋké no njemyi ɛ̂ woŋ tfuu ɛndan. Me ŋké no n'yɛɛyi bonyii yéw bunle le noo yew ncese le fô Bojuu bocii nu ɛ tase. Kɛ me ŋke mbaa enjemyi wase fiɛɛ ɛ̂ nnyilɛ le kɛ. 21 Wo biwci mwɛɛm mvun ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ me nje la? Ɛ̀ biwcì ɛ ɛ̀ nu ɛ̂ bonyii bò ké no yuuke no me n'yɛɛyi. Bó kee naa fiɛɛ fì me ŋké no njemyi.” 22 No Jisos jeme nonɛn, ɛ wee mvu ŋgoo bonyii bò to cɛyte yew ncese wvù to leeme fó nceencee tum ɛbo ɛ̂ wvú ɛntuŋtuŋ, bife ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ̀ yin nu je yì wo tfuuse fiɛɛ jó ɛ̂ ɛkolɛ ke bocee ncese le?” 23 Ɛ Jisos bife ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ́ me fɛn nu ɛ njeme ɛ njay, ɛ́ wo duŋcɛ jay wvudvu. Ɛ́ me fɛn njemyi ɛ ɛ̀ nu kecɛɛy, wo ɛ kaa ɛ suŋ lo me nje la?” 24 Ɛ Annas mum nɛ ciinse Jisos fô Kayfas wvù ɛkolɛ ke bocee ncese le. Ɛ Jisos to bɛɛ kɛ ɛ bó ɛ kay bô bokfuu. 25 No Semon Bita to bɛɛ leeme yosene ŋguy, ɛ bonyii bife ɛ̂ wvú lɛ, “Kɛ wo nu mvu ŋgoo bonyii bew e?” Geenɛn ɛ Bita tun gay lɛ, “Kɛ me nu mvu kɛ.” 26 Ɛ waa lemme ɛkolɛ ke bocee ncese le mvu bvuu bife ɛ̂ Bita lɛ, “Me mbe mbaa n'yɛn wo le ben ɛ wvú ɛ̂ wɛɛ ketaaŋ wɛ le?” Waa lemme wvudvu to nu wee kfuu di wee wɛ wvù Bita to sumɛɛ kentuŋtuŋ kew e. 27 Ɛ Bita bvuu tun. Kɛ sekedvu, ɛ nyimshie mum toŋ. 28 Ɛ bonyii mum jo Jisos fô yew e fo Kayfas no gɛne dvú ɛ̂ ntow wee wvu Lum wvù to saake jó le. Ɛ̀ to nu ɛ ɛ̀ bɛɛ lo ɛntaŋɛntaŋ. Ɛ bó dioo gɛn faŋɛ yaa ley fibole gɛn ɛ̂ ntow wee wvudvu le kɛ, njefo ɛ́ bó to ley lo, emum etuu ŋkfum, saa ebvuu edie Ŋkaw Daŋɛfey kɛ. 29 Nonɛn ɛ Baylɛt mum buy to yɛn bó le bife ɛ̂ bó lɛ, “Fiɛɛ fì ben yɛn ɛ wee wvun ɛ jay nu la?” 30 Ɛ bó tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ́ wee wvun be baa buw fiɛɛ, tu bese baa too bô wvú keenya ɛ̂ wo kɛ.” 31 Ɛ Baylɛt tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Ben ejo wvú esaw bii no wene nci gomte.” Ɛ Bojuu gay ɛ̂ wvú lɛ, “Kɛ bese kɛŋke mvuŋgay keeyu wee kɛ.” 32 Ɛ njeme wvun mum to kocɛn ɛ̂ diɛw yì Jisos to jemyɛɛ wase duŋci kfuu kpwe yì wvú to nu keeke ekpwe le. 33 Ɛ Baylɛt kase ley gɛn ɛ̂ ntow we le, tee ɛ bó to bô Jisos, ɛ wvú bife ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ̀ nu wo wvù Nfon Bojuu le?” 34 Ɛ Jisos bife ɛ̂ wvú lɛ, “Wo jemyi fin ɛ ɛ̀ nu ŋkpwawcɛ wvuwo, nuu ɛ̀ jeme wee ɛ̂ wo ɛkumɛ me lɛ?” 35 Ɛ Baylɛt bife ɛ̂ wvú lɛ, “Me nu wee Juu lɛ? Ɛ̀ nu bonyii buw bo woŋ e bô bocee ncese bo baay baay bò to bô wo ɛ nya ɛ̂ me. Wo jay ɛ ɛ̀ nu la?” 36 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Kɛ bvunfon bwem nu diɛwɛ bvu yî woŋ wvun e kɛ. Ɛ́ bvunfon bwem be nu diɛwɛ bvu yî woŋ wvun e, tu bonyii bem bo lemme le be ɛ diu wvu lɛ fo bó enya me can Bojuu le kɛ. Geenɛn kɛ bvunfon bwem nu bvù nɛ yî woŋ wvun e kɛ.” 37 Ɛ Baylɛt mum bife ɛ̂ wvú lɛ, “Kɛ tu wo nu Nfon?” Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ̀ nu no wo gay lɛ me nu Nfon. Bó to boke me, ɛ me nto yî woŋ wvun e nje fin fì lɛ me ento enjeme ɛkumɛ kecɛɛy. Wee tfuu wvù bii kecɛɛy e ké no yuuke diɛw yɛm e.” 38 Ɛ Baylɛt ghay lɛ, “Kecɛɛy nu la?” No wvú ghay nonɛn mum kase buy gɛn yɛn Bojuu ba le gay ɛ̂ bó lɛ, “Me mbaa n'yɛn fiɛɛ fì wvú jay e kɛ. 39 Geenɛn ben kɛŋke nce wene mvu lɛ ɛ̀ ké dioo nu kefew ke Ŋkaw Daŋɛfey e, ɛ me mbvuse wee ncaw mwaaŋ yew. Ben gomte lɛ me embvuse ɛ ɛ̀ nu Nfon wene Bojuu le?” 40 Ɛ Bojuu bodvu wam lo foweɛwe lɛ, “'Aay, kɛ bese gomte wee wvun kɛ, bvuse ɛ ɛ̀ nu Balabas!” Balabas wvun to nu ɛkufɛ ke cooŋ e.

19

1 Ɛ Baylɛt mum jo Jisos nya ɛ bó njin bô boŋgbwan. 2 Ɛ bonyii bo nci le lu kefo ke bvunfon e ɛ kí nu bíay bíay bon ɛ̂ wvú ɛfa, jo ndvu bvunfon ɛ yí yɛɛle lo, shfuse yî ye le. 3 Ɛ bó mum no too fô wvú le bune wvú gayte lɛ, “Biaa kembaan! Nfon Bojuu!” No bó gee nonɛn no njine wvú bô can. 4 Ɛ Baylɛt bvuu buy ɛkfuŋ gay ɛ̂ bonyii lɛ, “Ben eyɛn, me nu embvuse wee wvun enya ɛ̂ ben, wvu lɛ ben ekiɛɛ lɛ me mbaa en'yɛn fiɛɛ fì wvú jay e kɛ.” 5 Ɛ Jisos mum buy no too bô kefo ke bíay e ɛfa noo ndvu bvunfon ye le. Ɛ Baylɛt mum gay ɛ̂ bó lɛ, “Ben etaa eyɛn wee wvudvu wvun!” 6 Ɛ bocee ncese bo baay baay bô bonyii bò to cɛyte yew ncese dioo yɛn wvú le nonɛn, mum no wamte lo lɛ, “Ta lo wvú yî kentam e, ta lo wvú yî kentam e!” Ɛ Baylɛt gay ɛ̂ bó lɛ, “Ben ejo wvú bô can yene eta yî kentam e, njefo me mbaa en'yɛn jay we le kɛ.” 7 Ɛ Bojuu bodvu tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Bese kɛŋke nci wese, ɛ nci wvudvu duŋci lɛ wvú kɛŋke keekpwe, njefo wvú nu ɛ ge ɛkolɛ kew lɛ wen nu Waa Nyo'.” 8 Ɛ Baylɛt dioo yuw njeme wvun bvuu kɛŋkɛ lo nfan baay. 9 Ɛ bô Jisos bvuu tu jim ɛ̂ kebuw e, ɛ wvú bife ɛ̂ Jisos lɛ, “Wo nɛ fɛɛ?” Geenɛn ɛ Jisos faŋɛ yaa tfuse fiɛɛ kɛ. 10 Ɛ Baylɛt bife ɛ̂ Jisos lɛ, “Kɛ wo nu ejeme ɛ̂ me le? Kɛ wo kee lɛ me ŋkɛŋke mvuŋgay keencinɛ wo le mbvuu ŋkɛŋke mvuŋgay keeŋgay ɛ́ bó eta wo yî kentam e le?” 11 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Kɛ wo bee ekɛŋke mvuŋgay ɛ̂ me we sɛ bó to nya mvuŋgay mvudvu ɛ̂ wo fowe kɛ. Nonɛn nje fifin, wee wvù nya me can yo le nu ɛ wvú kɛŋke kebefɛ ɛ kí kuuke fele kuw.” 12 Ɛ Baylɛt dioo yuw njeme wvun, mum kɛw no gomte je keecinɛ wvú le. Geenɛn ɛ Bojuu wam lo foweɛwe lɛ, “Ɛ́ wo mom lo ɛ cinɛ wee wvun e, tu kɛ wo nu nsaa Kaysa wvù Nfon wvu baay wvu Lum kɛ. Wee tfuu wvù bense ɛkolɛ kew lɛ wen nu nfon nu wee bvuban wvu Kaysa.” 13 Ɛ Baylɛt dioo bvuu yuw wvun njeme, mum buy bô Jisos, shii yî kentaw ke nsaw e fò bó to teŋe lɛ Bvudvuu bvù bó bom bô Ɛta, teŋe ɛ̂ díɛw Ibulu le lɛ Gabata. 14 Ɛ̀ to nu wase Diuu di Nseyse wvu Ŋkaw Daŋɛfey e, ɛ kefew to nu wase diɛwɛ didiuu yuufe ncow difɛɛ le. Ɛ Baylɛt jeme ɛ̂ Bojuu lɛ, “Ben etaa eyɛn Nfon wene wvun!” 15 Ɛ Bojuu bodvu no wamte lo lɛ, “Gɛnɛ lo bô wvú, gɛnɛ lo bô wvú, ta lo wvú yî kentam e!” Ɛ Baylɛt bife ɛ̂ bó lɛ, “Me enta Nfon wene yî kentam e le?” Ɛ bocee ncese bo baay baay tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Kɛ bese kɛŋke Nfon mvu ɛfey Kaysa kɛ.” 16 Ɛ Baylɛt mum nya Jisos ɛ̂ bó lɛ bó egɛn eta yî kentam e. 17 Ɛ bó mum jo Jisos, buy bô wvú. Ɛ wvú tuu kentam kew no gɛne fô bó teŋe lɛ Ŋgbwow Ɛkolɛ, teŋe ɛ̂ díɛw Ibulu le lɛ Golgota. 18 Ɛ bó mum gɛn ta wvú fó yî kentam e, ta tɛn bonyii bomew bofɛɛ yî bintam e, wvumvu ɛcɛɛy, wvumvu ɛŋkoŋko, ɛ Jisos no nu ɛntelɛŋ. 19 Ɛ Baylɛt tɛn saŋ fiɛɛ fimew ɛ bó ta yî kentam ke Jisos e. Fiɛɛ fì wvú to saŋɛɛ fidvu to nu lɛ, “Jisos wvu Nasalɛt, Nfon Bojuu.” 20 Bojuu nteen to nu ɛ taŋ fiɛɛ fì wvú to saŋɛɛ fidvu, njefo fò bó to taɛ Jisos yî kentam e to nu nceencee mbew kelaante le, ɛ wvú to saŋ fiɛɛ fin ɛ̂ díɛw Ibulu bô yi Latin noo yi Glek e. 21 Ɛ bocee ncese bo baay baay bo Bojuu le gɛn gay ɛ̂ Baylɛt lɛ, “Fo wo esaŋ lɛ, ‘Nfon Bojuu’ kɛ. Saŋɛ ɛ ɛ̀ nu lɛ, ‘Wee wvun duu lɛ wen nu Nfon Bojuu.’” 22 Ɛ Baylɛt tfuse ɛ̂ bó lɛ, “Fiɛɛ fì me nsaŋ nu ɛ me ɛ nsaŋ wase.” 23 No bonyii bo nci le to taɛ wase Jisos yî kentam e, mum jo ndvú ye gaw ɛ̂ bikuu bibole mondvuum monɛm no bó to nu. Bó to nu ɛ jo naa noo kekum kew. Geenɛn ɛ kekum kin nu ɛ bó to tum kɛ lo kenlaatɛn e ɛ kɛw yî kendoŋ e ɛ bow ɛ buy yî bikaa le. 24 Nonɛn ɛ bó mum jeme ɛbonɛbon lɛ, “Fo beene esaa kekum kin kɛ. Beene etum kaŋ, eyɛn wee wvù nu ekɛŋkɛ.” Fifin to kooyi keege ɛ́ fí eto ekocɛn no bó to saŋɛɛ ɛ̂ Ŋwa' Nyo' le lɛ, “Bó to nu ɛ gaw ndvú yɛm fô bikuu bibole, tum kaŋ bô kekum kem.” Nonɛn bonyii bo nci le bodvu to nu ɛ ge kɛ naa fiɛɛ fidvu fin. 25 Geenɛn, bokɛnɛ bomew to leeme fó mbew kentam ke Jisos e. Bokɛnɛ ban to nu bwee Jisos bô waa bwee bwee Jisos wvù kpwoon noo Maalia wvù kpwɛɛ Klobas noo Maalia Magdalen. 26 Ɛ Jisos ke dioo enɛ eyɛn bwee le noo waa we ŋgoo wɛ wvù wvú to kooŋke ɛ bó leeme mbew ye le, ɛ wvú gay ɛ̂ bwee lɛ, “Kpwoon, taa eyɛn, wvun nu wase waa wo.” 27 No wvú gay nonɛn kase gay tɛn ɛ̂ waa we ŋgoo wɛ lɛ, “Taa eyɛn, wvun nu wase bwoo.” Ɛ kɛw sekekiɛ le ɛ waa we ŋgoo wvudvu mum jo bwee Jisos ɛ wvú gɛn no cee wase ɛ ɛ̀ nu yew dvu wvú. 28 Ɛjim jodvu no Jisos to kee wase lɛ fiɛɛ ficii nu ɛ ka wase, ɛ wvú mum nɛ jeme keege ɛ́ fí eto ekocɛn no bó saŋɛɛ ɛ̂ Ŋwa' Nyo' le lɛ, “Kendoŋ yumte me.” 29 Nsɛfe mvu to leeme fó bô mbvuum mo ŋgbwayŋgbwayi jó ɛ mó ɛ yiŋsɛn. Ɛ bonyii bo nci le bodvu mum ffum kusha jó bon yî fite fi isob e nɛke diuw we le. 30 Ɛ Jisos dioo fi mbvuum modvu mum gay lɛ, “Fí ɛ ka wase.” No wvú gay nonɛn, ŋgvuke ɛkolɛ, ɛ keyoy kew mum buy. 31 No ɛbvubwɛ to nu wase Diuu di Nseyse le keeley diuu di mbam e, ɛ Bojuu no gomte keege lɛ fo ɛgvun yodvu ke emɛy enu yî bintam e diuu di mbam e kɛ, (tete ɛ mbam wvudvu to nu wvu baay). Ɛ bó mum gɛn yɛn Baylɛt e lɛkɛ lɛ wvú egay ɛ́ bó eŋgocɛ bikaa bi bonyii bò to nu yî bintam e bodvu wvu lɛ bó eyaŋsɛn ekpwekɛn ɛ́ bó eshike, ecake. 32 Nonɛn ɛ bonyii bo nci le mum to ŋgocɛ bikaa bi wee wvu fwe le, ŋgocɛ tɛn bi wvumvu wɛ wvù bó to taɛ bô wvú le. 33 Geenɛn, ɛ bó ke dioo to buy fô Jisos e, yɛn lɛ wvú be ɛ kpwe wase, ɛ bó faŋɛ yaa bvuu ŋgocɛ bikaa biew kɛ. 34 Ɛ wee mvu ŋgoo bonyii bo nci le bon dita di Jisos e bô goo. No wvú bon nonɛn, kaŋ mwaaŋ ɛ ɛlɛmɛ bô joo ta buy fó. 35 Wee wvù to yɛnɛɛ mwɛɛm mvun e nu ɛ wvú ɛ ben jim nsaw wvudvu, ɛ njeme we nu kecɛɛy, ɛ wvú kee lo lɛ wen jemyi ɛ ɛ̀ nu kecɛɛy wvu lɛ ben nulo ebee. 36 Mwɛɛm mvun to kooyi wvu lɛ fiɛɛ fì bó to saŋɛɛ ɛ̂ Ŋwa' Nyo' le eto ekocɛn no bó saŋɛɛ lɛ, “Kɛ ɛkufɛ kew kemwaaŋ nu ɛ bó nu ke eŋgoy kɛ.” 37 Ɛ fí bvuu nu ɛ bó ɛ saŋ bvudvuu bvumew e ɛ̂ Ŋwa' Nyo' le lɛ, “Bonyii nu ke etaale wee wvudvu wɛ wvù bó nu ɛ bon bô goo.” 38 Ɛjim jodvu ɛ Yosɛw wvu Alimatia nɛ gɛn yɛn Baylɛt e lɛkɛ lɛ wvú ebee ɛ́ wen ecake gvune di Jisos e. Yosɛw wvun to nu wee ŋgoo Jisos geenɛn ɛ ɛ̀ nu kɛ ɛjim ɛjim njefo wvú to fane Bojuu. Ɛ Baylɛt bee, ɛ wvú mum gɛn keecake gvune didvu. 39 Nikodɛmus wvù to yawɛɛ gɛn yɛn Jisos e ɛntaŋ jomew to nu ɛ to tɛn bô bifuu bimew bì shfuuŋkene ɛ bó taashɛ ɛ kene bô mɛɛl noo alos ɛ bvujitɛ bvudvu nu kɛ diɛwɛ bokilu mbaanshɛ ncow botɛte le. 40 Ɛ bô wvú mum shike gvune di Jisos e njime bô ndvú ɛ bó ɛ yefe bô nfiey wɛ no ndwey wee to ké no nu ɛ̂ nce woŋ Bojuu le. 41 Ɛ̀ to nu ɛ wɛɛ kentaaŋ wvumew nu mbew fò bó to taɛ Jisos yî kentam e. Ɛ wɛɛ wvudvu nu ɛ jem yi fiɛ mi nu dvú ɛ bó ke baa edwey wase wee jó kɛ. 42 Nonɛn no ɛbvubwɛ to nu wase Diuu di Bojuu le di Nseyse wvu diuu di Mbam e, ɛ jem yidvu nu tɛn nceencee, ɛ bó mum lese Jisos jó.

20

1 Ɛ ɛ̀ ke no nu diuu di fwe yî kemaa le, ɛ Maalia Magdalen buy ja lo kebitele, gɛn fô jem, yɛn ɛ bó ɛ cake wase tɛ dì bó to baŋɛɛ diuw jem dvú. 2 Nonɛn ɛ wvú mum lewtɛ gɛn yɛn Semon Bita le bô waa ŋgoo Jisos mvu wɛ wvù Jisos to kooŋke le, gay ɛ̂ bó lɛ, “Bó nu ɛ bvuse wase Tata ɛ̂ jem, ɛ bese yaa kee laa bó gɛke fɛɛ wvú lɛ.” 3 Ɛ Bita bô waa ŋgoo Jisos wɛ mum buy no gɛne fô jem. 4 Bó to gɛne lewte lo, geenɛn ɛ waa ŋgoo Jisos wɛ lewtɛ fey Bita yaw fɛse fô jem. 5 No wvú fɛse, ŋgvuwcɛ taa, yɛn ɛ ndvú yì bó njimɛɛ yî Jisos e jiime jó. Ɛ wvú taa nonɛn faŋɛ yaa ley jó kɛ. 6 Ɛ Semon Bita bi wvú le fɛse fó, mum ley lo gɛn ɛ̂ jem. No wvú ley, yɛn kɛ ɛ ɛ̀ nu ndvú yɛ le ɛ yí jiime, 7 noo fincake fi ndvu le fì bó to njimɛɛ ɛkolɛ ke Jisos e dvú, ɛ fí yaa jiime bô yimi ndvú yɛ kɛ. Geenɛn ɛ bó kɛwe ɛ gɛɛ bwew bvudvuu le ɛfinɛfin. 8 Ɛ waa ŋgoo Jisos mvu wɛ wvù to yawɛɛ efɛse fô jem mum ley tɛn gɛn ɛ̂ jem yɛn fiɛɛ fin e mum bee. 9 Ɛ̀ to nu ɛ bó baa cim kiɛɛ wase kenyi ke fiɛɛ fì nu ɛ̂ Ŋwa' Nyo' le lɛ Jisos to kɛŋke keeke ebuy yî kpwe le kɛ. 10 Ɛ boom bo ŋgoo le bo Jisos e ba kase kfulɛ fô yew e. 11 Geenɛn ɛ Maalia shɛɛ no leeme beele fô jem. No wvú to beele ke nɛ ŋgvuwcɛ taa ɛ̂ jem, 12 yɛn bonceendaa bo Nyo' le bofɛɛ ɛ bó ɛ tfume ndvú yì baa ɛ shii fò bó to jikɛɛ gvune di Jisos e, wvumvu fô ɛkolɛ ke Jisos e to jiime, wvumvu fô bikaa biew to jiime. 13 Ɛ bonceendaa bo Nyo' le bodvu bife ɛ̂ wvú lɛ, “Kpwoon, wo beele la?” Ɛ wvú tfuse lɛ, “Me mbeele njefo bó nu ɛ cake Tata wɛm ɛ nɛ dvú ɛ me n'yaa ŋkee fò bó gɛke wvú kɛ.” 14 No wvú gay nonɛn, dioo baŋke ye yɛn ɛ Jisos leeme. Geenɛn ɛ wvú faŋɛ yaa kiɛɛ lɛ ɛ̀ nu Jisos kɛ. 15 Ɛ Jisos bife ɛ̂ wvú lɛ, “Kpwoon, wo beele la? Wo gomte ɛ ɛ̀ nu yɛɛ?” Ɛ Maalia mum no kpwaake lɛ ɛ̀ nu wee wvù taale fô wɛɛ ketaaŋ wvudvu le. Ɛ wvú mum gay ɛ̂ wvú lɛ, “Icɛm, ɛ́ wo fɛn nu ɛ tuu wvú ɛ nɛ dvú, ɛ́ wo see fò wo gɛke wvú ɛ́ me eŋgɛn enjo enɛ dvú.” 16 Ɛ Jisos nɛ bɛn wvú lɛ, “Maalia.” Ɛ wvú baŋke ye tee wvú ɛ̂ díɛw yibo Ibulu le lɛ, “Laboni,” fì nu lɛ, “Wee n'yɛɛyi.” 17 Ɛ Jisos gay ɛ̂ wvú lɛ, “Fo wo ejicì me le kɛ, njefo me mbaa mben wase fô Icɛm e kɛ. Gɛnɛ ɛ ɛ̀ nu fô boom bo bwɛɛm e esee ɛ̂ bó lɛ me mbene wase fô Icɛm wvù ɛ̀ nu tɛn Icen e noo fô Nyo' wɛm wvù ɛ̀ nu tɛn Nyo' wene le.” 18 Ɛ Maalia Magdalen mum gɛn see ɛ̂ boom bo Jisos e bo ŋgoo le lɛ wen nu ɛ yɛn Tata le, bvuu see ɛ̂ bó lɛ wvú nu ɛ jeme mwɛɛm mvun ɛ̂ wen. 19 Ɛ ɛ̀ ke no nu fokiɛguu ɛbvubwɛ bvù ɛ̀ to nu diuu di fwe yî kemaa le, ɛ boom bo ŋgoo le bo Jisos e nu yew ɛ bó ɛ fen'yɛ bimbuŋ, njefo bó to fane Bojuu. Ɛ Jisos ke nɛ buynɛn leem ɛ̂ bó ɛntelɛŋ, gay bó le lɛ, “Kembonɛn enù fô ben e.” 20 No wvú gay bó le nonɛn, mum duŋcɛ can ye bô dita diew ɛ̂ bó. Ɛ boom bo Jisos e bo ŋgoo le yuw njoŋ baay no bó yɛnɛɛ Tata le. 21 Ɛ Jisos bvuu kase gay ɛ̂ bó lɛ, “Kembonɛn enù fô ben e. No Icɛm to tumɛɛ me, nu kɛ lɛŋlɛŋ no me ntumte ben keseen.” 22 No wvú gay nonɛn, mum yoy yî bó le gay lɛ, “Ben efiisɛn Keyoy ke Yuule. 23 Ɛ́ ben lɛɛshi bibefɛ bi wee le, tu Nyo' nu ɛ lɛɛshɛ wase. Ben ɛ́ cinɛ sɛ ben ɛ lɛɛshɛ, tu bí ɛ mɛy wase.” 24 Ɛ̀ to nu seke Jisos to toɛ fô boom bew bo ŋgoo le, kɛ Toma wvù to nu ŋgoo boom bo yuufe ncow bofɛɛ le wvù bó to teŋe diee diew dimew lɛ Ɛmam to nu bô bó kɛ. 25 Ɛ kebɛse ke boom bo ŋgoo le bo Jisos e ke mum gay ɛ̂ wvú lɛ, “Bese be ɛ yɛn Tata le.” Geenɛn, ɛ wvú gay fiew ɛ̂ bó lɛ, “Ɛ́ me nu sɛ me ɛ ŋke ɛ n'yɛn dew bíɛn yɛ le yî can ye le, ɛ nlese kpwan ɛbo ɛ̂ dew bíɛn yidvu le, ɛ nlese tɛn kebo kem yî dita diew e, me nsaa mbee naa lo kɛ.” 26 Ɛ kemaa kum, ɛ boom bo Jisos e bo ŋgoo le bvuu no nu yew ɛ Toma nu tɛn bô bó, ɛ dew fwese nu ɛ bó ɛ fen'yɛ. Geenɛn, ɛ Jisos nɛ buynɛn ɛ̂ bó ɛntelɛŋ, gay bó le lɛ, “Kembonɛn enù fô ben e.” 27 No wvú gay nonɛn, mum gay ɛ̂ Toma lɛ, “Lese kpwan wo ɛbo yî can yɛm e, eyɛn no yí nu, ebvuu elese tɛn ɛbo kuw yî dita diem e. Fo wo ekɛŋkè kemaŋɛn kɛ, bee.” 28 Ɛ Toma mum tfuse lo lɛ, “Tata wɛm, noo Nyo' wɛm.” 29 Ɛ Jisos gay ɛ̂ wvú lɛ, “Wo fɛn nu ɛ bee keseen njefo wo nu ɛ yɛn me le? Njoŋ wvu baay nu fô bonyii bò baa yɛn me le kɛ, geenɛn ɛ bee le.” 30 Jisos to nu ɛ ge mwɛɛm nteen mvù duŋci mvuŋgay mvu Nyo' le ɛ boom bew bo ŋgoo le yɛn, ɛ bó baa saŋ ɛ̂ ŋwa' wvun e kɛ. 31 Geenɛn ɛ mvun mvù bó nu ɛ saŋ nu keege lɛ ben ebee lɛ Jisos nu Mboyse wvù Nyo' to kawɛɛ, nu Waa Nyo'. Ɛ́ ben beŋe nonɛn, ɛ́ ben ke ekɛŋkɛ nshii wvù mɛy lo nje diee diew.

21

1 Ɛjim jodvu ɛ Jisos ke bvuu duŋcɛ ɛkolɛ kew ɛ̂ boom bew bo ŋgoo le mbew Mamase yì Tibɛlias e. Fí to kooy ɛ̂ yin je le: 2 Semon Bita bô Toma wvù bó to teŋe lɛ Ɛmam, noo Natanial wvu Kana keba kè Galilee le, noo boom bo Sɛbɛdee le, noo boom bo ŋgoo le bo Jisos e bomew bofɛɛ to nu bvudvuu bvumwaaŋ. 3 Ɛ Semon Bita nɛ gay ɛ̂ bó lɛ, “Me nu enlaa byé.” Ɛ bó gay ɛ̂ wvú lɛ, “Beene nu elaa.” Ɛ bô bó mum buy gɛn ley ɛ̂ kekoŋ e. Geenɛn ke ghan ce ɛ̂ joo ɛ bó baa koo lo fiɛɛ kɛ. 4 Ɛ ɛkfuŋ ke no yuule too, ɛ Jisos to leem ŋgem joo le, ɛ boom bew bo ŋgoo le faŋɛ yaa kiɛɛ lɛ ɛ̀ nu wvú kɛ. 5 Ɛ Jisos bife ɛ̂ bó lɛ, “Boom bem, ben nu ɛ koo kɛ byé?” Ɛ bó tfuse lɛ, “'Aay.” 6 Ɛ wvú gay ɛ̂ bó lɛ, “Ben elaŋ kensaŋ je ɛbo ɛcɛɛy jo kekoŋ ɛ́ ben ekoo fiɛɛ.” Ɛ bó mum laŋ, ɛ kí mum nɛ no ghaake bó keegufe, njefo bó to nu ɛ koo byé jó nteen. 7 Ɛ waa ŋgoo Jisos wɛ wvù Jisos to kooŋke dioo yɛn nonɛn mum gay ɛ̂ Bita lɛ, “Ɛ̀ nu Tata.” No Semon Bita yuw lɛ ɛ̀ nu Tata, mum jise ndvú ye njefo wvú to nu ye yɛ. No wvú jise nonɛn mum sele ɛ̂ joo no gɛne fô Jisos e. 8 Geenɛn ɛ bomew boom bo ŋgoo le ba no bii ɛ̂ kekoŋ e guute kensaŋ kiɛ ɛ kí ɛ yiŋsɛn bô byé. Kɛ bó to bɛɛ ncejole keebuy ɛŋkpwaante kɛ. Bontam to shɛke kɛ wase diɛwɛ ŋkeŋkeŋ mbaanshen e. 9 Ɛ bó gɛn fɛse ɛŋkpwaante yɛn ŋguy e ɛ wvú keyte lo yî bika le, ɛ byé nu yî dvú le, ɛ blɛɛd nu tɛn fó. 10 Ɛ Jisos gay ɛ̂ bó lɛ, “Ben eto bô byé yimi yì ben konte.” 11 Nonɛn ɛ Semon Bita gɛn ben ɛ̂ kekoŋ e gufe kensaŋ buy dvú ɛŋkpwaante ɛ kí ɛ yiŋsɛn bô byé yì faŋkɛn gbwee kecow mbaanshen ncow shɛ (153). Naa no yí to cim nu nteen nɛn, kensaŋ to baa semkɛn kɛ. 12 Ɛ Jisos gay ɛ̂ bó lɛ, “Ben eto ediekɛn.” Wee mwaaŋ boom bew bo ŋgoo le to baa cim mom naa lo ebife ɛ̂ wvú lɛ laa ɛ̀ nu wvú wvù yɛɛ lɛ. Bó to nu ɛ kiɛɛ lo lɛ ɛ̀ nu Tata. 13 Ɛ Jisos mum gɛn jo blɛɛd wɛ nya ɛ̂ bó noo byé yɛ fó. 14 Fin to nu wase bokaŋ botɛte no Jisos to duŋcɛɛ ɛkolɛ kew ɛ̂ boom bew bo ŋgoo le ɛ kɛw no wvú to buyɛɛ yî kpwe le. 15 Ɛ bó ke diekɛn mɛse, ɛ Jisos bɛn Bita bife ɛ̂ wvú lɛ, “Semon waa Jon, wo kooŋke me fele bomew ban e?” Ɛ wvú tfuse lɛ, “'Ɛɛ Tata, wo kee lo lɛ me ŋkooŋke wo.” Ɛ Jisos gay ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ̀ nyaŋyì boom bem bo njée le.” 16 Ɛ Jisos bvuu bɛn wvú yî bokaŋ e bofɛɛ bife ɛ̂ wvú lɛ, “Semon waa Jon, wo kooŋke me?” Ɛ wvú tfuse lɛ, “'Ɛɛ Tata, wo kee lo lɛ me ŋkooŋke wo.” Ɛ wvú gay ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ̀ taalè fô njée yɛm e.” 17 Ɛ Jisos bvuu bɛn wvú yî bokaŋ e botɛte bife ɛ̂ wvú lɛ, “Semon waa Jon, wo kooŋke me?” Ɛ Bita yuw no Jisos bife ɛ̂ wvú yî bokaŋ e botɛte lɛ laa wvú kooŋke wen ɛ, ɛ fí ffumse lo wvú. Ɛ wvú gay ɛ̂ Jisos lɛ, “Tata, wo kee fiɛɛ ficii, wo kee lo lɛ me ŋkooŋke wo.” Ɛ Jisos gay ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ̀ nyaŋyi njée yɛm. 18 Ɛ́ me ensee ɛ̂ wo kecɛɛy kecɛɛy lɛ, seke wo to bɛɛ cuwee, ɛ̀ to ké kay wo kecaw kuw no gɛne fô wo kooŋke. Geenɛn seke wo ɛ lun wase nu ɛ wo nu ke ecake can we ɛ́ ekay wee mvu kecaw yî yo le, ejo wo egɛn dvú fô wo yaa kooŋke keegɛn kɛ.” 19 Jisos to jemyi fin duŋci ɛ ɛ̀ nu kfuu kpwe yì Bita to nu keeke ekpwe eto bô diee dì kuuke dvú fô Nyo' le. No Jisos jeme nonɛn mum gay ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ̀ biì me le.” 20 Ɛ Bita dioo baŋke ye yɛn ɛ waa ŋgoo wɛ wvù Jisos to kooŋke bii bó le. Waa ŋgoo wvun nu wvù to yeemɛɛ gɛn yî Jisos e seke bô bó to diekene ɛkiɛguu yî kemɛse le bife ɛ̂ wvú lɛ, “Tata, ɛ̀ nu yɛɛ wvudvu wvù nu ke egese wo?” 21 No Bita yɛnɛɛ ɛ waa ŋgoo wvudvu bii bó le, ɛ wvú bife ɛ̂ Jisos lɛ, “Tata, fi wee wvun e nu lɛ la?” 22 Ɛ Jisos tfuse ɛ̂ wvú lɛ, “Ɛ́ me ncim mbe nshieele lɛ wvú emɛy enu egɛn ebuy no me ŋke eŋkase ento, ɛ́ fifiɛ ekɛŋke la keege bô wo? Ɛ̀ biì me le.” 23 No Jisos gayɛɛ nonɛn, ɛ njeme ke mum no gɛne ɛntelɛŋ jo bonyii bo mbee le lɛ kɛ waa ŋgoo Jisos wvun nu ke ekpwe kɛ. Geenɛn ɛ Jisos to baa gayte lɛ kɛ wvú nu ke ekpwe kɛ. Wvú to gay kɛ lɛ, “Ɛ́ me ncim mbe nshieele lɛ wvú emɛy enu egɛn ebuy no me ŋke eŋkase ento, ɛ́ fifiɛ ekɛŋke la keege bô wo.” 24 Waa ŋgoo wvudvu wvun nu wvù jemyi ɛkumɛ mwɛɛm mvun, ɛ ɛ̀ nu wvú wvù nu ɛ saŋ mwɛɛm mvudvu, ɛ bese kee lo lɛ fiɛɛ fì wvú jemyi ɛkumɛ fí nu kecɛɛy. 25 Mwɛɛm mvumew nu tɛn dvú nteen mvù Jisos to geɛ, ɛ ɛ̀ be nu lɛ bó esaŋ mvunciim, ɛ́ me en'yɛne lɛ kɛ ɛkolɛ ke nshɛ le kecii nulo ekɛŋke fò bó egɛɛ boŋwa' bodvu kɛ.