1

1 Uléécɑɑ ukɛ́ kɛlenɛ ḿpɑ́ yo n wɑ, Tinɔ́ɔ yɛ pɛɛ welɛ. Tinɔ́ɔ nɛ Uléécɑɑ pɛɛ pɛɛ́ we. Tinɔ́ɔ yɛ pɛɛ Uléécɑɑ lɛ. 2 Ti nɛ Uléécɑɑ pɛɛ pɛɛ́ we Uléécɑɑ uu kɛlenɛ ḿpɑ́ yo wɑi. 3 Tɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ ritiki uú nɛ ḿpɑ́ yo wɑi. Líkɑ ɑ́i we kɛ Uléécɑɑ uu n wɑ kɑ́i pɛɛ tɛ̃ kuú nɛ ritiki. 4 Tɛtɛɛ nfɑ́ɑ riyíkí mɛɛ pisoi mɛtɛ́í n wɑi. 5 Mɛtɛ́í ɑmɛ kuŋmɑhɑ-i léeri, ɑmɑ́ kuŋmɑhɑ ɑ́ku fe kukɛ́ mɛ yɑrii. 6 Uléécɑɑ uu kɛyɑ́ɑ utisi unyinɛ tum. Pi yɛ u sée rɛ Yohɑni. 7 U kɑlɛ rɛ ukɛ́ mɛtɛ́í mɛ̃ pisoi nyísɛ, ḿpɑ́ úye ukɛ́ nɛ kɛfɑ mɛ tɛnɛ. 8 Ái uricuruu ŋmɑɑ yɛɛ mɛtɛ́í, ɑmɑ́ u kɑlɛ rɛ ukɛ́ mɛtɛ́í mɛ̃ nsímɛ́ pisoi símisi. 9 Mɛtɛ́í mɛ̃ mɛcirɛ ŋmɑnɛ mɛɛ mɛtɛ́í yíkíyiki. Mɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ kɑlɛ rɛ mɛkɛ́ pisoi nnɛ́í n kpɑ̃́iilɛ̃. 10 Tinɔ́ɔ yɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ kɑlɛ. Tɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ ritiki uú nɛ kɛ wɑi, ɑmɑ́ kɑri ń kɑ, kɛtẽ pikɔ́ ɑ́pi ri ceri. 11 Tinɔ́ɔ yɛ tipikɔ́ kɛ́mɛɛ kɑlɛ, ɑmɑ́ tipikɔ́ ɑ́pi ri yɔsí. 12 Amɑ́ pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ ri ń yɔsí ɑpí nɛ kɛfɑ ri tɛnɛ kɑri ńnɑŋɛ hɛ rɛ pikɛ́ pɑnsɛ Uléécɑɑ sipipi. 13 Ái mɛsoimɑrɛ kɑpi pi mɑri nnyɑ, ɑ́i kɔ lɛ̃ kɛ pisoi ɑpi ń lɑ pikɛ́ yɛ pisiwɑ̃ mɑri nnyɑ kɑpi fe ɑpi lɛ̃ pɑnsɛ. Ápi pɑnsɛ Uléécɑɑ sipipi yɑrɛ kɛ sisoipipi ɑsi yɛ m mɑ́ri nɛ́ɛ yɑrɛ kɛ sisoipipi ɑsi ń lɑ mɛcɔ. Amɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ umɛlɑ kɛ́mɛɛ nfɑ́ɑ fɑlɛ pi hɛ. 14 Tinɔ́ɔ yɛ pɑnsɛlɛ kɛsoipipi tin kɛrɔ́cɔpɛ tũ. Ti ípɛɛlɛ́ɛ mɑ́lɛ tin kɔ nsímɛ́sei mɑ́ ńsɔnɛ. Tɔ umɛyɔɔpi yɛnlɛ. Mɛyɔ́ɔpi kɛ Kɛpipi cirɛníŋɛ ɑkɛ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ n yɛ̃́. 15 Yohɑni yɛ ukɛcɑ́ɑ́ ɑseérɑ lesɛlɛ uu cɑ́ɑ́i rɛ: Nkó nsímɛ́ kɑḿ mɑɑ rɛ: Uyɛɛ kɛnɛ́pirɛ n wemɛ yɛ nɛ́ felɛ. Uyɛ̃ nɛ pɛɛ́ welɛ ɑpi kɛlenɛ nɛ̃́ mɑru. 16 U ípɛɛlɛ́ɛ rɔ́ nyísɛlɛ uu lɛ̃ nnɛ́í kuu m mɑ́ rɔ́ hɛ fɑɑlɑɑ, líkɑ ɑ́i tɔ́ ripɑ́rí. 17 Asei kɛcɑ́ɑ́, Moisi kɛ Uléécɑɑ uú nɛ ritiki uú nɛ isé rɔ́ pɑ. Amɑ́ Yeesu Kirisi kuú nɛ ritiki uú nɛ ípɛɛlɛ́ɛ rɔ́ nyísɛ uu kɔ nsímɛ́sei rɔ́ símisi. 18 Úkɑ úu Uléécɑɑ yɛ́nɑɑlɛ̃. Insɑ́ Ukɛpipi cirɛníŋɛ kɛɛ ukɛmɛɛ́ ń we, kɛn kɔ Uléécɑɑ, kɛɛ rɔ́ u nyísɛ. 19 Yohɑni ɑseérɑ kuu n lésɛ yɛ nnyɛ́: Pɛɛ́ uyɛ-i kɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ pɛɛ Yerusɑlɛm–i ń we ɑpi pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ nɛ Lefi mpuri pikɔ́ n tũ tɛ pikɛ́ hɑ u pisɛ rɛ uyɛɛ úye? 20 Yohɑni úu kɛsi, u pinnɛ́í kɛyu-i ɑseérɑ lesɛlɛ rɛ: Ái nɛ̃́ Yohɑni kɛ Uléécɑɑ uu wɛ́ɛ. 21 Kei kɑpi kɔ pipisɛ u rikpɑ́ rɛ: Pɔ mpíí úye kɛcirɛ lɛ? Pɔ́ɔ Elii nɛ́ɛ? Uu rɛ: Eehei. Api kɔ pipisɛ u kpɑ́ rɛ: Pɔ́ɔ ɑntepu uyɛ̃, nɛ́ɛ yo? Uu rɛ: Eehei. 22 Api kɔ pipisɛ u kpɑ́ rɛ: Pɔ́ɔ pɛɛ nkpéni úye ŋmɑɑ? A rɔ́ símisi tɔkɛ́ hɑ pɛpɛɛ rɔ́ n tummɛ símisi. Pɔ ripɔ́cúruu ŋmɑɑ mpíí rɛ pɔ́ɔ úye kɛcirɛ? 23 Kei kɛ Yohɑni uu pɛɛ pi pɛsɛ rɛ: Nɛ́ɛ nní uyɛ̃ nsímɛ́ kɛ ɑntepu Esɑyi uú pɛɛ n tee rɛ: Unyinɛ yɛ kucɛsi kóimɑ-i yóólɛ̃ tɛ ɑni Upíimɑ ncee ritɛ̃iisɛ. 24 Pɛ̃ kɑpí pɛɛ Yohɑni kɛ́mɛɛ n tũ yɛ pɛɛ Pifɑrisi lɛ. 25 Pɛ̃ ɑpi pɛɛ u pisɛ rɛ: In tɛ ɑ́i pɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu wɛ́ɛ, ɑ́i kɔ pɔ́ɔ Elii, ɑ́ɑ kɔ ɑntepu uyɛ̃, yo nnyɑ kɑɑ pɛɛ pisoi míni wolɛ? 26 Yohɑni uu pɛɛ pi pɛsɛ rɛ: Míni kɛ nɛ́ɛ pisoi wolɛ. Amɑ́ unyinɛ yɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ nkɛ́-i welɛ kɑ́ni n nyu. 27 U kɛnɛ́pirɛ wemɛlɛ un nɛ́ fe. Inɛ́soi íi tu rɛ kɛ́ ukunɛ́ɛ́ri nŋmɛ fénnɛ. 28 Petɑnii kɛyupi kɛɛ Yuritɛɛ mɛtɛ́ŋ́ kɛtuŋɛleemɛ kuwɛ́ɛ́-mɛ̃ ń we kɛ́mɛɛ kɛ lɛ̃ nnɛ́í ɑi lɛ̃ wɑi. Kei kɛ Yohɑni uu yɛ pɛɛ Yuritɛɛ nkoi kɛ́mɛɛ pisoi míni wolɛ. 29 Kɑi kóso n weesi, Yohɑni uu Yeesu yɛnu un ukɛkúrí wépɔ, uu rɛ: Ani ripɑí, Uléécɑɑ Risɑŋpipi yɛɛ yɛ pisoi nnɛ́í ɑkópɛ n lésɛ yɛ ntí. 30 Uyɛ̃ kɑḿ pɛɛ tee rɛ: Unyinɛ yɛ kɛnɛ́pirɛ wemɛlɛ un nɛ́ fe. Uyɛ̃ nɛ pɛɛ́ welɛ ɑpi kɛlenɛ nɛ̃́ mɑru. 31 Nɛ pɛɛ lɛ̃ símisilɛ ɑ́m nyu úye kɛcirɛ lo. Amɑ́ nɛ nkpéni kɑlɛ nɛn Isirɑyɛɛli pikɔ́ míni wolɛ pikɛ́ nɛ u n céri nnyɑ. 32 Yohɑni uu kɔ kpɑ́ rɛ: Nɛ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ yɛnlɛ nn kɛyómɛcɑɑ-pɔ súiri yɑrɛ tilɔ́ɔlɑ̃ ɑrí nɛ ukɛcɑ́ɑ́ tonɛ. 33 Ám pɛɛ kɑhɑnɛ n ceri rɛ uyɛɛ úye kɛcirɛ, ɑmɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ nɛ́ n tummɛ rɛ kɛ́ pisoi míni wolɛ yɛ nɛ́ mɑɑ rɛ: Pɔ́ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ yɛ̃ nn súiri nn unyinɛ kɛcɑ́ɑ́ tonɛ. Uyɛɛ sɔ́nti ukɛ́ Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ pisoi hɛ pikɛ́ nkɛmɛɛ́ m pɔlɔlɛ̃. 34 Yohɑni uu kɔ kpɑ́ rɛ: Nɛ nkpéni li yɛnlɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑm ɑseérɑ lesɛ rɛ uyɛɛ Uléécɑɑ Kɛpipi. 35 Kɑi kóso n weesi, Yohɑni nɛ upipirɛtiki pitɛ́ pinyinɛ ɑpi kɛlõ kɛ-i n we. 36 Yohɑni uu Yeesu yɛnu un tɔ́su uu rɛ: Ani ripɑí, Uléécɑɑ Risɑŋpipi yɛ ntí. 37 Kɛ Yohɑni pipirɛtiki pitɛ́ pɛ̃ ɑpi lɛ̃ n kṍ, ɑpi yisi ɑpi Yeesu tiki. 38 Yeesu uú ŋmɛɛlú uu yɛ́nu rɛ pi u tikilɛnlɛ, uu pi pisɛ rɛ: Yo kɑni wɛ́ɛ́si? Pɛ̃ ɑpi kɔ uyɛ̃ pisɛ rɛ: Yei kɑɑ́ we, Rɑɑpi? Rɑɑpi ɑsei nyɛɛ Ucélɑɑ. 39 Uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Ani kɑm ɑni yɛ̃. Api yisi ɑpi u tiki ɑpí hɑ yɛnu kei kuu n sói. Api kɛyɑ́ɑ kɛ̃ ukɛkúrí kei tonɛ. Inyɔ́ɔ́tuŋɛ kɛfi nɛ mɛkpuulũ kumúŋɛ́-i kɑi lɛ̃ wɑi. 40 Pipirɛtiki pitɛ́ pɛɛ pɛɛ Yohɑni nsímɛ́ n kṍ ɑpi yisi ɑpi Yeesu tiki, usɛ yɛɛ Simɔɔ Piyɛɛ uwɑ̃ Antiree. 41 Antiree uu mɛfoí umɑ́ɑ Simɔɔ piwɛ́lɑɑ sĩ kɛlenɛ. Uú nɛ u sɑ́nɛ uu u mɑɑ rɛ: Tɔ Umɛsii yɛnlɛ. Mɛsii ɑsei nyɛɛ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ. 42 Uu pɛɛ umɑ́ɑ kpísi uú nɛ Yeesu lɛɛpɔ, Yeesu uú hɑ u nyɑ́nɛi tíḿḿ uu rɛ: Pɔ́ɔ Yonɑɑsi uŋmɑ́nɛ Simɔɔ. Pikɛ́ yɛ nkpéni pɔ́ sée rɛ Sefɑɑsi. Liɑsei rɛ Ripɑrɛ. 43 Kɑi kóso n weesi, Yeesu uu hɔ́ rɛ u yɛ́ Kɑlilee kɛtẽ-pɔ hɑ. Kuu n tɔ́su, uú nɛ Filipu sɑ́nɛ uu u mɑɑ rɛ: A yisi ɑ nɛ́ ritiki. 44 Filipu yɛ Petisɑyitɑ kɛyupi ukɔ́ lɛ Antiree nɛ Piyɛɛ mɛcɔ. 45 Filipu pɔ́ɔ kɔ nɛ Nɑtɑnɑyɛɛli sɑ́nɛ uu u mɑɑ rɛ: Tɔ uyɛ̃ nsímɛ́ mɛɛ Moisi isé ritɛlɛ́-i n wɔ́lɑɑlɛ̃, ɑntepuyɛ ɑpi kɔ n símisi yɛnlɛ. Uyɛɛ Yosɛfi uŋmɑ́nɛ, Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu. 46 Nɑtɑnɑyɛɛli uu u mɑɑ rɛ: Lisɔnɛ linyinɛ yɛ́ fe ɑi Nɑsɑrɛti-pɔ leerii? Filipu uu u pɛsɛ rɛ: A kɑm ɑ nɛ ipɔ́nípɛɛ yɛ̃. 47 Yeesu uu Nɑtɑnɑyɛɛli yɛnu un ukɛkúrí sɔ́nɛpɔ uu rɛ: Isirɑyɛɛli ukɔ́ yíkíyiki ŋmɑɑ yɛ nkó. Úu piyɑɑlukɛ mɑ́. 48 Kei kɛ Nɑtɑnɑyɛɛli uu pɛɛ Yeesu pisɛ rɛ: Yei kɑɑ nɛ́ nyu? Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Hɑ́i kɑɑ́ pɛɛ kúfikiyee riyíkí ń tṹ, nɛ pɛɛ pɔ́ nyulɛ Filipu uu kɛlenɛ pɔ́ séi. 49 Nɑtɑnɑyɛɛli uu pɛɛ Yeesu mɑɑ rɛ: Ucélɑɑ, pɔ Uléécɑɑ Kɛpipi lɛ. Pɔ́ɔ Isirɑyɛɛli uyɔɔpi! 50 Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Nɛ́ntɛ kɑm pɔ́ ḿ mɑɑ rɛ hɑ́i kɑɑ́ pɛɛ kúfikiyee riyíkí ń tṹ kɑm pɔ́ yɛ̃́ nnyɑ kɑɑ́ nɛ kɛfɑ nɛ́ tɛnɛ? Pɔ́ kɑm ɑɑ lɛ̃ litɔ́ŋɛ́-tɔŋɛ́ yɛ́nu. 51 Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ nɔ́ kɑm ɑni kɛyómɛcɑɑ yɛ́nu kɛn wúkulɛlɛ̃, piléécɑɑtumɛ pin nɛ̃́ Usoi Kɛpipi kɛcɑ́ɑ́ tóói pin nɛ kɛyómɛcɑɑ tɑ́ɑ́i pin kɔ nɛ súlɑɑri!

2

1 Siyɑ́ɑ sitɑɑni mɛmɑ́ɑ́, ɑpi pinɔ́sikpikɛ́ ɑnyɑ̃́ Kɑlilee kɛtẽ-pɔ Kɑnɑɑ kuyu-i n wɑi. Yeesu uni un ɑnyɑ̃́ nyɛ-i we. 2 Pi Yeesu nɛ upipirɛtiki pɔ̃́ kɔ kei kusɑ́nɛ séelɛ. 3 Pítɑ ɑpí weri ɑpi kumúŋɛ́ kunyinɛ-i tɛnɛ. Úni uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Pítɑ yɛ nɛ pi tɛnɛlɛ. 4 Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Unɔ́si! Nɛ nyulɛ, ɑ́i pɔ́ɔ yɛ́ nɛ́ símisi lɛ̃ kɑm yɛ́ ń wɑ. Inɛ́tuŋɛ íi kɑhɑnɛ n tu. 5 Kei kɛ úni uu pɛɛ upikɛikɔ́ pɛɛ kei ń we mɑɑ rɛ: Ani lɛ̃ nnɛ́í kuu nɔ́ m pisɛnɛ wɑ. 6 Mɛpɛ́rɛ́ ɑpɔri ɑkpuulũ ɑnyinɛ yɛ pɛɛ welɛ. Kei kɛ Pisuifi ɑpi yɛ míni wɑ ɑpí nɛ pimɛcirɛ nyɔ́ɔnsɛ. Ḿpɑ́ kupɔ́ri kúye yɛ́ fe ɑku ɑ́nicɑri ɑtɛ́ nɛ́ɛ ɑtɑɑni yɔ́su. 7 Yeesu uu upikɛikɔ́ mɑɑ rɛ: Ani míni lṹ, ɑni ɑpɔ́ri nnyɛ́ yípũ. Pɛ̃ ɑpi mɛsei lúni ɑi ɑ yípuni ɑí wurɛ. 8 Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Ani nkpéni kpɛhɛ̃ ɑní hɑ uyɛɛ ɑnyɑ̃́ ilukɛ kɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃ pɑ. Pɛ̃ ɑpi kpɛhɛni ɑpí hɑ u pɑ. 9 Kɑpi u ḿ pɑ, uu lélé míni mɛn pɑnsɛ pítɑ. Úu nyu kei kɛ pítɑ pɛ̃ ɑpi n léeri. Amɑ́ pikɛikɔ́ pɛɛ n kpɛhɛ̃ ɑpí nɛ hɑpɔ pɔ́ɔn n nyu kei kɑpi n léeri. Kei kɛ uyɛɛ ɑnyɑ̃́ ilukɛ kɛcɑ́ɑ́ m pɑílɛ̃ uu pɛɛ unɔ́sikɔ́ uyɛ̃ sée, 10 uu u mɑɑ rɛ: Pítɑ lɑri-lɑri kɛ pisoi ɑpi yɛ nɛ pinírɛ́ kórɑɑnɛ. Pin n lɛ, ɑpi pɛɛ pikópɛ lesɛri. Amɑ́ pítɑ lɑri-lɑri kɛ pɔ́ɔ yekei ɑí nɛ nkpéni tulu! 11 Lɛ̃ kɛ Yeesu uu Kɑlilee kɛteni-i Kɑnɑɑ-pɔ mɛwɑisɑŋɑ piwɑi kori. Lɛ̃ kuú nɛ ummulɛ nyísɛ upipirɛtiki ɑpi pɛɛ́ nɛ kɛfɑ u tɛnɛ. 12 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu nɛ úni nɛ upimɑrɛcɔ nɛ upipirɛtiki ɑpi yisi ɑpi Kɑpɛrinɑwum tɔ́mpɔ ɑpí hɑ kei siyɑ́ɑ sinyinɛ wɑi, ɑ́pi nɑ́ŋɑi. 13 Kɛ Pisuifi nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ɑɑ nnyɑ́ɑ̃ n wɑ, Yeesu uu pɛɛ yisi uu Yerusɑlɛm tɔ́mpɔ. 14 Uu kei Uléécɑɑ kɛyɔ kɛ́mɛɛ pikpéensɛ lɛɛpɔ pin inɑ́ɑ nɛ isɑ́ŋ nɛ ɑlɔ́ɔlɑ̃ yɑ́i, picɔ pɔ́ɔn túntilɛ̃ pin nɛ siwóó foru. 15 Kei kuu íŋmɛ kpísi uú nɛ nsɛ́í wɑi uú nɛ pi nɛ piisɑŋ nɛ piinɑɑ Uléécɑɑ kɛyɔ kɛ́mɛɛ lɑ́kɑsɛ ɑpí lelu. Uu piwóóforɛ ɑtɑɑpili lɑ́uli, siwóó ɑsi yɛ́kɑ́ɑ́. 16 Uu pɛɛ pilɔ́ɔlɑ̃yɑ́i pɔ̃́ mɑɑ rɛ: Kɛ́ nté nɔ́ pɑɑ nfɑ́ɑni, ɑ́ni kɑpɛ Unɛ́sɑ́ɑ kɛyɔ kuyɑ́ɑ pɑnsɛsɛ. 17 Kei kɛ upipirɛtiki ɑpi pɛɛ nsímɛ́ mmú mɛɛ Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ n wɔ́lɑɑlɛ̃ léisɛ rɛ: Hɑi Uléécɑɑ! Lɛ̃ kɑm nní kɛpɔ́yɔ ń lɑ yɛ nɛ́ torɛlɛ yɑrɛ nnɑ. 18 Kei kɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi pɛɛ u pisɛ rɛ: Mɛwɑisɑŋɑ mɛ́ye kɑɑ yɛ́ fe ɑɑ wɑi ɑɑ́ nɛ rɔ́ nyísɛ rɛ pɔ ncée mɑ́lɛ pɔkɛ́ lɛ̃ wɑ? 19 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Ani Uléécɑɑ kɛyɔ nkɛ́ fori kɛ́ siyɑ́ɑ sitɑɑni nɛ pimɔ́mɛ kɛ pɛsɛ. 20 Api u pisɛ rɛ: Aŋmɛ̃ ɑfɛɛnɑ nɛ ɑkpuulũ kɑpí nɛ kɛ́yɔ nkɛ́ mɔ̃́. Kɛ̃ kɛ pɔ́ɔ músu rɛ pɔ́ fe ɑɑ siyɑ́ɑ sitɑɑni nɛ mɔmm? 21 Nɛ́ḿpɑ́kɑnɛ umɛcirɛ kuú pɛɛ́ nɛ lɛ̃ mɑ́nɛ kuú nɛ Uléécɑɑ kɛyɔ nkɔ́ símisi. 22 Kɛ Uléécɑɑ uu Yeesu nkpɔ kɛ́mɛɛ n yukusɛ, upipirɛtiki ɑpi pɛɛ léisɛ rɛ u pɛɛ ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ mɑlɛ. Api pɛɛ Nléécɑɑsimɛ́ nɛ ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ kɛ uricuruu uu ḿ mɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛ. 23 Nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ kumúŋɛ́, Yeesu un Yerusɑlɛm-i we. Pisoi ɑpi mɛwɑisɑŋɑ kuu n wɑpisi yɛ́nti ɑpi pɛɛ́ nɛ kɛfɑ u tɛnɛ. 24 Amɑ́ kɛ Yeesu pɔ́ɔ pikɛmúŋɛ́ nnɛ́í n nyu nnyɑ, úu nɛ ripɔ́ɔ pi lɑrisi. 25 Ái we rɛ pikɛ́ pisoi kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ u símisi. Uricuruu yɛ lɛlɛɛ sisoipipi sifɑ-i ń we nyulɛ.

3

1 Utisi unyinɛ yɛɛ pɛɛ́ we, ɑpi yɛ u séi rɛ Nikotɛm. U pɛɛ Pifɑrisi kunɑi kɛ́mɛɛ welɛ un kɔ Pisuifi uwɛ́ɛ́sɛ usɛ unyinɛ. 2 Uu kɛsinɛ kɛnyinɛ Yeesu-i sĩ́ uú hɑ u mɑɑ rɛ: Ucélɑɑ, tɔ nyulɛ rɛ Uléécɑɑ yɛɛ pɔ́ tummɛ rɛ ɑ rɔ́ céési. Uléécɑɑ unsɑ́ usoi kɛpirɛ n we, úu yɛ́ fe ukɛ́ mɛwɑisɑŋɑ mmɛ́ kɑɑ nní n wɑi mɛcɔ n wɑi. 3 Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Kɛ́ pɔ́ símisi ɑsei kɛcɑ́ɑ́ rɛ pinsɑ́ úye pimɑ́rɛ rinkpɑ́, úu Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛnunɛ. 4 Kei kɛ Nikotɛm uu pɛɛ u pisɛ rɛ: Íye kɑpi yɛ́ kɔ fe ɑpi usoi yɛɛ pikpurũ ḿ mɑsí pimɑ́rɛ kpɑ́? Yɑrɛ u yɛ́ fe uu kɔ úni kɛfɑ-i pɛɛpɔ ɑpi kɔ pimɑ́rɛ u kpɑ́ nɛ́ɛ? 5 Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Kɛ́ pɔ́ símisi ɑsei kɛcɑ́ɑ́ rɛ pinsɑ́ míni nɛ Uléécɑɑ Nfɑɑ kɛcɑ́ɑ́ rintiki pikɛ́ nɛ usoi pimɑ́rɛ rikpɑ́, úu Uléécɑɑ iyɔɔpi yɛnunɛ. 6 Lɛ̃ kɛ kɛsoipipi ɑkɛ m mɑ́ri yɛ lisoikɔ́ lɛ. Lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ Nfɑɑ nn nfɑ́ɑ n hɛ yɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ likɔ́ lɛ. 7 Ái kɑpɛ pírí pɔ́ wɑ rɛ nɛ mɑɑ rɛ li pisɛ rɛ pikɛ́ pimɑ́rɛ nɔ́ rikpɑ́ nnyɑ. 8 Kuyɔ kun yei n lɑ, kei kɑku yɛ m pepu, ɑɑ kunnɛ̃́ n kómɛi, ɑmɑ́ ɑ́ɑ pɛɛ nyu mɛ́ye kɑku léeri, mɛ́ye kɑku sĩ́. Limɛcɔ kɛ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ Nfɑɑ nn nfɑ́ɑ n hɛ pɔ́ɔ kɔ we. 9 Kei kɛ Nikotɛm uu kɔ pipisɛ u rikpɑ́ rɛ: Íye kɑi yɛ́ fe ɑi lɛ̃ wɑi? 10 Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Pɔ Isirɑyɛɛli kɛtẽ kɛ́mɛɛ ucélɑɑ wɛ́ɛ́sɛ lɛ. Yo nnyɑ kɑ́ɑ pɛɛ liɑsei kómɛi? 11 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Kɛ́ pɔ́ símisi ɑsei kɛcɑ́ɑ́ rɛ lɛ̃ kɑri n nyu nkɔ́ kɑri símisi. Lɛ̃ kɑri n yɛ̃́ kɛcɑ́ɑ́ kɑri ɑseérɑ lesɛ. Amɑ́ nɔ̃́ ɑ́ni lɑ nɔkɛ́ ɑrɔ́seérɑ nyɛ̃ ŋmurɛi. 12 Nɛ yɛ nɛn lɛlɛɛ kɛtẽ nté n wɑi nsímɛ́ nɔ́ n símisi, ɑ́ni yɛ ŋmurɛi. Íye kɑni yɛ́ pɛɛ fe ɑni ŋmurɛi in tɛ nɛ lɛlɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ n wɑi nsímɛ́ nɔ́ símisi? 13 Úkɑ úu píkɑi kɛyómɛcɑɑ hɑ́pɑɑlɛ̃, insɑ́ Usoi Kɛpipi kɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ n léeri mɛcirɛ. 14 Moisi yɛ pɛɛ nweni ŋmɔhɔ nɛ iwɑ́ɑ wɑlɛ uu kucɛsi kóimɑ-i kunɑ kɛcɑ́ɑ́ kɔ́lɔ. Limɛcɔ kɑpi sɔ́nti pikɛ́ Usoi Kɛpipi kunɑ kɛcɑ́ɑ́ rikɔlɔ. 15 Úye un pɛɛ́ nɛ kɛfɑ u n tɛnɛ, liute ukɛ́ nɛ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ n yɛ̃́ nnyɑ. 16 Li we rɛ Uléécɑɑ yɛ pisoi mɛyíkíyiki lɑlɛ hɑ́i uú nɛ Ukɛpipi Cirɛníŋɛ pɑmɛ rɛ úye un nɛ kɛfɑ kɛ n tɛnɛ, liute úu kɑpɛ pɔ, ɑmɑ́ ukɛ́ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ yɛ̃́. 17 Asei kɛcɑ́ɑ́, Uléécɑɑ úu Ukɛpipi kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ tummɛ rɛ kɛkɛ́ nɛ pisoi túhɑɑnɛ likɛ́ nɛ pi kpu. Amɑ́ u kɛ tummɛlɛ rɛ kɛkɛ́ piriyu lɔ. 18 Úye un nɛ kɛfɑ kɛ n tɛnɛ, Uléécɑɑ úu yɛ́ uyɛ̃ nɛ túhɑɑnɛ likɛ́ nɛ u kpu, ɑmɑ́ úye unsɑ́ nɛ kɛfɑ kɛ n tɛnɛ, Uléécɑɑ yɛ nɛ uyɛ̃ pitúhɑɑnɛ mɑsilɛ rɛ úu Uléécɑɑ Kɛpipi Cirɛníŋɛ rinyiri nɛ kɛfɑ tɛnɛ nnyɑ. 19 Lɛlɛɛ n tíyɛsɛ kɛ Uléécɑɑ uú nɛ pisoi n túhɑɑnɛnɛ yɛɛ rɛ mɛtɛ́í yɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ léemɛlɛ, kɛ pisoi ɑpi mɛwɑi kópɛ n wɑi nnyɑ, ɑpi mɛtɛ́í yúlu ɑpi pɛɛ kuŋmɑhɑ mɛyɑ̃́ n lɑ. 20 Li we rɛ nkó yɛɛ mɛwɑi kópɛ n wɑi yɛ mɛtɛ́í kɔ́hɔlɛ, úu yɛ nɛ mɛ rikɔ, un wuru rɛ ɑ́i kɑpɛ umɛwɑi kópɛ yɑ́mnɛ. 21 Amɑ́ nkó yɛɛ nsímɛ́sei n tíkilɛ̃ yɛ̀ɛ̀ mɛtɛ́í kɛ́mɛɛ léepɔlɛ likɛ́ nyísɛ rɛ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ kɛ umɛwɑi nnɛ́í ɑmɛ léeri. 22 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu yisi u nɛ upipirɛtiki ɑpi Yutee kɛtẽ-mɛ̃ tɔ́mpɔ. U nɛ pɛ̃ ɑpi kei siyɑ́ɑ sinyinɛ wɑi un pisoi míni wolɛ. 23 Yohɑni pɔ̃́ nɛ kɔ pɛɛ Enɔɔ kuyu-i welɛ uu yɛ pisoi míni wolɛ. Ái kei nɛ Sɑlim kuyu kɛtɑɑ we. Míni yɛ pɛɛ kei mɛyɑ̃́ welɛ. Pisoi pin pɛɛ mɛsɛ́rɛ ukɛmɛɛ sɔ́nɑɑpɔ un míni pi wolɛ. 24 Ápi pɛɛ kɑhɑnɛ likumúŋɛ́ kpɛ-i u n tĩ pikɛ́ kpɑnii. 25 Yohɑni pipirɛtiki pinyinɛ nɛ Usuifi unyinɛ ɑpi pɛɛ kɛyɑ́ɑ inyɛ́kii kɑpi yɛ nɛ usoi n nyɔ́ɔnsɛ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ pɑ́sɑinɛ. 26 Apí nɛ Yohɑni lɛɛpɔ ɑpi u mɑɑ rɛ: Ucélɑɑ, pɔ nɔ́ nɛ utisi uyɛ̃ nɔ́ɔ pɛɛ Yuritɛɛ nkoi mɛtɛ́ŋ́-mɛ̃ ń we, ɑɑ ukɛcɑ́ɑ́ ɑseérɑ lesɛ léisɛɛ? Uyɛɛ nní we un míni pisoi wolɛ, pinnɛ́í pin ukɛmɛɛ sɔ́nɑɑpɔ! 27 Yohɑni uu pi pɛsɛ rɛ: Uléécɑɑ un ńnɑŋɛ pɔ́ n hɛ rɛ ɑ nɛ linyinɛ wɑ mɛcirɛ kɑɑ yɛ fe ɑɑ li wɑi. 28 Nɔ́rinɛ́cúruu yɛ́ fe ɑni ɑseérɑ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ lesɛ rɛ nɛ pɛɛ́ mɑɑ rɛ: Ái nɛ́ɛ Kirisi kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ. Amɑ́ Uléécɑɑ yɛ nɛ́ tummɛlɛ rɛ kɛ́ nɛ uyɛ̃ kuu n wɛ́ɛ kɛkpéẽ wɑimɛ. 29 Nkó yɛɛ unɔ́si n kpísi yɛɛ unɔ́sikɔ́. Amɑ́ unɔ́sikɔ́ uyɛ̃ usɑnɛ pɔ̃́ nɛ yɛ ukɛkúrí n welɛ un unɔ́sikɔ́ mɛtẽ kómɛi lin u lɑ́ɑ́rú. Limɛcɔ ŋmɑɑ kɑi nní mɛyíkíyiki nɛ́ lɑ́ɑ́rú, uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ nnyɑ. 30 Li nɛ sɑ́ rɛ uyɛ̃ tinyiri tikɛ́ n tɑɑ́lɛ̃, tinɛ́kɔ́ tikɛ́ n cɛpilɛ̃. 31 Nkó yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ n léeri yɛ ḿpɑ́ úye felɛ. Nkó yɛɛ kɛtẽ nté ń we yɛ kɛtẽ nté ukɔ́ lɛ. Kɛtẽ nté likɔ́ nsímɛ́ kuu yɛ n símisi. Nkó yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ n léeri yɛ ḿpɑ́ úye felɛ. 32 Lɛ̃ kuu n yɛ̃́ uu kɔ kom ɑseérɑ kuu lésɛ, ɑmɑ́ úkɑ úu kɔ pɛɛ lɛ̃ kuu ḿ mɑ ŋmurɛi. 33 Uyɛɛ lɛ̃ kuu ḿ mɑ n ŋmurɛi yɛ mɑlɛ uu wééri rɛ Uléécɑɑ yɛ ɑsei lɛ. 34 Li we rɛ Uléécɑɑ nsímɛ́ kuu ḿ mɑ kɛ uutumɛ uu yɛ símisi. Lɛ̃ nnyɑ kɛ Uléécɑɑ uu yɛ uyɛ̃ kuu n tũ Nfɑ́ɑsɔnɛ hɛ ɑ́i kumúŋɛ́ mɑ́. 35 Sɑ́ɑ Uléécɑɑ yɛ Ukɛpipi lɑlɛ uu ḿpɑ́ yo kɛɑnipɛ-i wɑi. 36 Nkó yɛɛ Uléécɑɑ Kɛpipi nɛ kɛfɑ n tɛnɛ yɛ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ mɑ́lɛ. Nkó yɛɛ kɛnkɔ́ n kɛ́su úu yɛ́ nfɑ́ɑ mmɛ̃ yɛ̃. Amɑ́ Uléécɑɑ yɛ nɛ u wɔ́lɑɑlɛnlɛ.

4

1 Pifɑrisi ɑpi kóm tɛ Yeesu yɛ pipirɛtiki mɛyɑ̃́ yɛnlɛ un kɔ pisoi mɛyɑ̃́ míni wolɛ ɑi tɔ́su Yohɑni pikɔ́. 2 Asei kɛcɑ́ɑ́, Yeesu ricuruu úu pɛɛ úkɑ míni wolɛ. Upipirɛtiki pɛɛ yɛ pɛɛ pisoi wolɛ. 3 Kɛ Yeesu uu n kṍ tɛ lɛ̃ kɛ pisoi ɑpi símɑɑnkɛɛ, uu Yutee kɛteni-i yisi uu Kɑlilee kɛtẽ-mɛ̃ pɛlɛ. 4 Uncee yɛ pɛɛ kɔ Sɑmɑrii kɛtẽ-mɛ̃ cɔlɛ nń nɛ kei lompɔ. 5 Uu pɛɛ Sɑmɑrii kɛyupi kɛnyinɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Sisɑɑ tulu. Ái kei nɛ kɛcɑrɛ kɛ̃ kɛ Yɑkupu uú pɛɛ uuŋmɑ́nɛ Yosɛfi n hɛ kɛtɑɑ we. 6 Kei kɛ Yɑkupu kɛlukɑnkɑ ɑkɛ́ pɛɛ́ we. Kɛtúŋɛ́ kɛfi nɛ mɛtɛ́ kumúŋɛ́ kɛ Yeesu uu kei tuipɔ, nsẽ́ nn u pelɑɑlɛ̃, uu pɛɛ kɛlúkɑnkɑ kɛ̃ kɛkúrí tonɛ. 7 Sɑmɑrii kɛtẽ unɔsi unyinɛ uu pínilṹ hɑpɔ. Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: A míni nɛ́ hɛ kɛ́ n ntí. 8 Upipirɛtiki pɔ̃́ nɛ pɛɛ likumúŋɛ́ kpɛ-i lilukɛ-lukɛ piwɛ́lɑɑ hɑlɛ kuyu-pɔ. 9 Sɑmɑrii kɛtẽ unɔsi uyɛ̃ uu pɛɛ Yeesu mɑɑ rɛ: Íye kɛ pɔ̃́ Usuifi, ɑɑ yɛ́ fe ɑɑ nɛ̃́ Sɑmɑrii ukɔ́ mɑɑ rɛ kɛ́ míni pɔ́ hɛ pɔkɛ́ n ntí? Pisuifi nɛ Sɑmɑrii pikɔ́ ɑ́pi yɛ pɛɛ rikɔnɛ. 10 Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Pɔn pɛɛ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu yɛ n hɛ n nyu, pɔn kɔ pɛɛ uyɛɛ nní pɔ́ m pisɛ rɛ ɑ míni u hɛ n nyu, pɔ́ɔ yɛ pɛɛ u pisɛ rɛ ukɛ́ míni pɔ́ hɛ, uu pɛɛ míni mɛɛ yɛ nfɑ́ɑ n hɛ pɔ́ hɛ. 11 Unɔ́si uyɛ̃ uu u mɑɑ rɛ: Upíimɑ, kɛlúkɑnkɑ nkɛ́ ɑ́kɛ kusɑ címú, ɑ́ɑ kɔ líkɑ mɑ́ pɔkɛ́ nɛ lṹ. Íye kɑɑ yɛ́ pɛɛ fe ɑɑ́ nɛ míni mɛɛ yɛ nfɑ́ɑ n hɛ yɛnu? 12 Urɔ́sɑ́ɑyɑhɑ Yɑkupu yɛɛ kɛlúkɑnkɑ nkɛ́ nɛ rɔ́ tíyɛ. U nɛ usipipi nɛ uɑsɛɛlee yɛɛ pɛɛ míni mɛ̃ n ntílɛ. Yɑrɛ pɔ músu rɛ pɔ Yɑkupu felɛ nɛ́ɛ? 13 Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Nnírɛ́ yɛ́ usoi nkó yɛɛ míni mmɛ́ ń ntí piwɑi rikpɑ́. 14 Amɑ́ nnírɛ́ ńn píkɑi nkó kɛ nɛ́ɛ míni n hɛ uu mɛ níru piwɑi kpɑ́nɛ. Míni mɛ̃ kɑm u n hɛnɛ yɛ ukɛmɛɛ pɑnsɛnɛ ńnihɔi mɛɛ yɛ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ n hɛ. 15 Kei kɛ unɔ́si uyɛ̃ uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Upíimɑ, ɑ mɛpɔ́ni mɛ̃ nɛ́ hɛ nnírɛ ńn kɑpɛ yɛ kɔ piwɑi nɛ́ rikpɑ́. Pɛɛ́ uyɛ-i, ɑ́i pɛɛ pisɛ rɛ kɛ́ yɛ kɔ nté pínilṹ pɛɛmɛ. 16 Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: A n ŋme ɑ hɑ upɔ́lɑ séemɛ ɑɑ́ weri. 17 Unɔ́si uyɛ̃ uu u pɛsɛ rɛ: Ám ulɑ mɑ́. Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Pɔ ɑlɑri mɑ́lɛ pɔkɛ́ rɛ ɑ́ɑ ulɑ mɑ́. 18 Pilɑ pinupũ kɑɑ pisɔ́ɔ̃ mɑsí. Nɔ́ nɛ utisi uyɛɛ kɔ nkpéni ń we úu kɔ upɔ́lɑ. Pɔ ɑsei mɑ́lɛ. 19 Unɔ́si uu pɛɛ u pɛsɛ rɛ: Upíimɑ, nɛ yɛ̃ tɛ pɔ ɑntepu lɛ. 20 Tiyɔ́pɛ ntí kɛcɑ́ɑ́ kɛ tɔ̃́ pisɑɑyɑhɑ ɑpí pɛɛ Uléécɑɑ yɑ́ɑsi. Amɑ́ nɔ̃́ Pisuifi ɑni rɛ Yerusɑlɛm-i kɑi pisɛ rɛ pikɛ́ yɛ Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si. 21 Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: A kõ tɛ nú unɔ́si, li ituŋɛ inyinɛ-i sɔ́ntilɛ, ɑ́i pɛɛ pisɛ rɛ riyɔ́pɛ ntí-i nɛ́ɛ Yerusɑlɛm-pɔ kɑni yɛ́ɛ́ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si. 22 Nɔ̃́ Sɑmɑrii pikɔ́, ɑ́ni Uléécɑɑ uyɛ̃ kɑni n yɑ́ɑ́si nyu. Tɔ̃́ Pisuifi yɛ Uléécɑɑ uyɛ̃ kɑri n yɑ́ɑ́si nyulɛ. Tɔ̃́ Pisuifi kɛ́mɛɛ kɛ píyulɑlɛ ɑpi léeri. 23 Amɑ́ li ituŋɛ inyinɛ-i sɔ́ntilɛ, ticuruu li pikɑ́mɛ mɑsilɛ. Pɛpɛɛ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ n yɑ́ɑ́si yɛ́ɛ́ nɛ piisoi nnɛ́í u yɑ́ɑ́si nɛ ɑsei. Pɛpɛɛ lɛ̃ u n yɑ́ɑ́si kuu wɛ́ɛ́si. 24 Uléécɑɑ yɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ lɛ. Lɛ̃ nnyɑ, li pisɛ rɛ pɛpɛɛ u n yɑ́ɑ́si pikɛ́ yɛ nɛ piisoi nnɛ́í ritiki ɑpí nɛ u yɑ́ɑ́si nɛ ɑsei. 25 Unɔ́si uyɛ̃ uu pɛɛ Yeesu mɑɑ rɛ: Nɛ nyulɛ rɛ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ yɛ wemɛlɛ. Uyɛ̃ kɑpi yɛ sée rɛ Kirisi. Un píyei n kɑ, u yɛ́ linnɛ́í tɔ́ riyóó. 26 Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Nɛ́ɛ nɛ nní pɔ́ n símisi, nɛ́ɛ liute uyɛ̃. 27 Yeesu pipirɛtiki ɑpi likumúŋɛ́ kpɛ-i tuipɔ, ɑi nnɔ́ɔ pi yipu rɛ pi u yɛ̃ un nɛ unɔ́si unyinɛ símisi nnyɑ. Amɑ́ piukɑ úu kɑhɑ ukɛ́ u pisɛ rɛ: Yo kɑɑ ukɛmɛɛ wɛ́ɛ́si nɛ́ɛ yo nnyɑ kɑɑ́ nɛ u símisi? 28 Unɔ́si uyɛ̃ uu pɛɛ ukɛnintúhu kei yɑ́ uu kuyu pɛlɛ uú hɑ pisoi símisi rɛ: 29 Ani kɑm ɑni usoi unyinɛ yɛ̃ yɛɛ mɛnɛ́wɑi nnɛ́í kɑm n wɑpisi nɛ́ n kɛ́ɛ́nkɛɛ. In n lɑ, ɑ́i nkpéni uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu wɛ́ɛ? 30 Api pɛɛ kuyu-i léenti ɑpi símpɔ ɑpí hɑ Yeesu lɛɛpɔ. 31 Upipirɛtiki ɑpi pɛɛ likumúŋɛ́ kpɛ-i u kpukɛisɛ rɛ: Ucélɑɑ, ɑ kɑm ɑ li. 32 Kei kuu pɛɛ pi pɛsɛ rɛ: Ilukɛ inyinɛ kɑ́ni n nyu kɑm mɛlukɛ mɑ́. 33 Kei kɛ upipirɛtiki ɑpi pɛɛ pimɛcɔpɛcirɛ pipísɛinɛ lõ tɛ: Nɛ́ɛ unyinɛ yɛ nɛ ilukɛ u kɑlɛ uu le? 34 Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Inɛ́lukɛ yɛɛ rɛ kɛ́ uyɛɛ nɛ́ n tummɛ mɛlɑ n wɑi, kɛ́ kɔ pikɛi pɛ̃ kuu nɛ́ n forii n wɑi nɛ kɛ́tɔ-pɔ. 35 Nɔ́rinɛ́cúruu nɔ́ɔ yɛ mɑɑ rɛ: Li tisɛ iwɑ́rɛ inɑ likɛ́ nɛ kúkpɑɑ tu. Kɛ́ nɔ́ símisi rɛ ɑni ńsɔnɛ ripɑí ɑni yɛ́nu rɛ ilukɛ yɛ sicɑrɛ-i pipele mɑsilɛ rɛ pikɛ́ i kpɑsi. 36 Ticuruu ukpɑ́ɑ yɛ welɛ un uihɛ́ɛ́ yɔ́su, un kɔ ilukɛ kuu n kpɑ́si cɑ́pinɛntɛ rɛ ikɛ́ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ yɛ̃́. Kei kɛ ulukɑɑ nɛ ukpɑ́ɑ ɑpɔɔ ɑɑ yɛ́ pɛɛ kɛsẽ́ n lɑ́ɑ́rú. 37 Lɛ̃ kɛ́mɛɛ, mɛyu mmɛ́ yɛ ɑsei lɛ rɛ: Ucɔ yɛɛ yɛ lukɛsi, ucɔ uú kpɑsi! 38 Nɛ nɔ́ tunlɛ rɛ ɑni hɑ kɛcɑrɛ kɛ-i kɑ́ni pikɛi píkɑ n wɑ kɛ́mɛɛ kpɑsi. Picɔ pɛɛ kei kɛisi, nɔ́ɔ nkpéni weri ɑni pipikɛi kulɑɑ n le. 39 Sɑmɑrii pikɔ́ mɛyɑ̃ yɛ nɛ Yeesu kɛfɑ tɛnɛlɛ rɛ unɔ́si uyɛɛ mɑɑ rɛ: Lɛ̃ nnɛ́í kɑm n wɑ kuu nɛ́ símisi. 40 Lɛ̃ nnyɑ kɑpi Yeesu-i hɑ́pɔ ɑpi u pisɛ rɛ ukɛ́ pikɛkúrí kɛtónɛ rikpɑ́. Uu ŋmurɛi uu pikɛkúrí tonɛ siyɑ́ɑ sitɛ́. 41 Kɛ Yeesu uu uricuruu nɛ unnɔɔ nsímɛ́ pi n símisi nnyɑ, pisoi kulúi píimɑ picɔ ɑpi kɔ nɛ kɛfɑ u tɛnɛ. 42 Api yɛ pɛɛ unɔ́si uyɛ̃ mɑɑ rɛ: Ái nsímɛ́ mmɛ̃ kɑɑ rɔ́ n símisi ŋmɑnɛ nnyɑ kɑrí nɛ kɛfɑ Yeesu tɛnɛ. Amɑ́ tɔ uricuruu konlɛ un símisi, ɑri céru rɛ u mɛsei pisoi nnɛ́í Uyulɑlɛ lɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑrí nɛ kɛfɑ u tɛnɛ. 43 Kɛ Yeesu uu siyɑ́ɑ sitɛ́ sɛ̃ kei n tónɛ, uu yisi uu Kɑlilee kɛtẽ-mɛ̃ tɔ́mpɔ. 44 Yeesu ricuruu yɛ pɛɛ́ mɑɑ rɛ: Ápi yɛ ɑntepu úkɑ ukɛtẽ cirɛ-i n wɑisɛlɛ̃. 45 Amɑ́ kuu Kɑlilee kɛteni-i n tuipɔ, kei pikɔ́ yɛ kusɑ́nɛ u yɔsilɛ ńsɔnɛ, kɛ pɛ̃ ŋmɑɑ ɑpí pɛɛ Yerusɑlɛm-pɔ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ń hɑ ɑpi lɛ̃ nnɛ́í kuu n wɑ yɛnu nnyɑ. 46 Yeesu uu pɛɛ Kɑlilee kɛtẽ-pɔ Kɑnɑɑ kuyu-i pɛlɛ. Kei kuú pɛɛ wɑ míni ɑmɛ pɑnsɛ pítɑ. Uyɔ́ɔpi usɔ́ɔ́cɑ wɛ́ɛ́sɛ unyinɛ yɛɛ pɛɛ Kɑpɛrinɑwum-pɔ we, uuŋmɑ́nɛ un pɔ́ɔ́lú. 47 Kuu n kṍ tɛ Yeesu yɛ Yutee kɛtẽ-pɔ yisi uu Kɑlilee kɛteni-i hɑpɔ, uu ukɛmɛɛ sĩ́ uú hɑ u welu rɛ ukɛ́ Kɑpɛrinɑwum hɑpɔ ukɛ́ uuŋmɑ́nɛ yɛɛ nɛ nkpɔ n nɑ́ɑ́si pɔisɛ. 48 Yeesu uu pɛɛ u pisɛ rɛ: Nɔnsɑ́ mɛwɑisɑŋɑ nɛ mɛwɑi píimɑ n yɛ̃, ɑ́ni yɛ́ fe nɔkɛ́ nɛ kɛfɑ nɛ́ tɛnɛ, nɛ́ɛ yo. 49 Uyɔ́ɔpi usɔ́ɔ́cɑ uyɛ̃ uu Yeesu pɛsɛ rɛ: Upíimɑ, ɑ kɛnɛ́yɔ hɑ unɛ́ŋmɑ́nɛ ukɛ́ kɛlenɛ kpu. 50 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: A n ŋme ɑ kui, upɔ́ŋmɑ́nɛ yɛ nfɑ́ɑ mɑ́lɛ. Uu Yeesu nsímɛ́ mmɛ̃ ŋmurɛi, uu yisi uú kulu. 51 Kuu nkúlɛcee n kpísi, upikɛikɔ́ ɑpí nɛ u sɑ́nɛ ɑpi u mɑɑ rɛ: Upɔ́ŋmɑ́nɛ yɛ nfɑ́ɑ mɑ́lɛ. 52 Uu pi pisɛ rɛ: Ituŋɛ íye kumúŋɛ́ kɛ uipiŋɛ ii kutɔsi piwɑi korɑɑnɛ? Api rɛ: Sé kɛtúŋɛ́, mɛsɛ kumúŋɛ́ kɛ kupiŋɛtoi ɑku ukɛcɑ́ɑ́ le. 53 Usɑ́ɑ uyɛ̃ uu pɛɛ léisɛ rɛ ituŋɛ iyɛ-i ŋmɑɑ kɛ Yeesu uu sé u mɑɑ rɛ: Upɔ́ŋmɑ́nɛ yɛ nfɑ́ɑ mɑ́lɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɛ u nɛ ukɛyɔ pikɔ́ nnɛ́í ɑpi Yeesu nɛ kɛfɑ tɛnɛ. 54 Kɛ Yeesu uu Yutee kɛtẽ-pɔ n léemɛ uu Kɑlilee kɛteni-i pɛɛri, mɛwɑisɑŋɑ lírũ mɛcɔ kuu n wɑ yɛ mɛ̃.

5

1 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Pisuifi ɑnyɑ̃́ ɑnyinɛ yɛ pɛɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i Yerusɑlɛm-i welɛ. Yeesu uu yisi uu sĩ́. 2 Kúnipɔrɛ kunyinɛ yɛ kuyu kpɛ-i Isɑ́ŋ Tinɔnɔɔ kɛkúrí welɛ. Pi yɛ kupɔ́rɛ kpɛ̃ Epiree mɛyu kɛ́mɛɛ sée rɛ Pɛtɛsitɑ. Akúsi sipolɛ sinupũ kɑkú mɑ́. 3 Pitóikɔ́ kulúi, pinyíyɛ nɛ síkɑnkɑ́lɑ́kɑ́ nɛ [pipɑ́íkɔɔ́ yɛ pɛɛ imɛlɛ iyɛ̃ mɛtene fíntilɛnlɛ pin mɛ̃́ tɛ míni mɛkɛ́ lémesi. 4 Uléécɑɑtumɛ unyinɛ yɛɛ pɛɛ kɛyɑ́ɑ kɛyɑ́ɑ súimɛlɛ uu míni pɔkɔi. Utóikɔ́ úye un mɛpɔ́kɔi-mɑɑ́ mɛfoí míni mɛ-i n lompɔ, ḿpɑ́ itói íye kuu pɔ́ɔ́lú, u yɛ peilɛ]. 5 Utisi unyinɛ yɛ pɛɛ kei welɛ. Kuú nɛ m pɔ́ɔ́lúmɛ, li wɑlɛ iŋmɛ̃ itɛ́ íi we ɑfɛɛnɑ. 6 Kɛ Yeesu uu u n yɛ̃́ un kei finu, uu kɔ kom tɛ kuú nɛ m pɔ́ɔ́lúmɛ ɑ́i kusɑ nɑ́ŋɑi, uu u pisɛ rɛ: Pɔ lɑ pɔkɛ́ peii? 7 Utóikɔ́ uyɛ̃ uu u pɛsɛ rɛ: Upíimɑ, ɑ́m úkɑ mɑ́ rɛ míni mɛn n lémesi ukɛ́ mɛkɛmɛɛ nɛ́ tɑmpɔ. Nɛ yɛ nɑ́ɑsilɛ, kɛ́ n tuipɔ, unyinɛ un nɛ́ fɔsí. 8 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: A yisi ɑ ripɔ́sɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ kpísi ɑɑ sɔ́nɛ. 9 Utisi uyɛ̃ uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ pélu, uu urisɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ kpísi uu nsẽ́ kɑ́pɑ́ɑ́. Kɛwéntɛyɑɑ tuŋɛ́ kɑí pɛɛ lɛ̃ wɑi. 10 Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi utisi uyɛɛ nní ḿ peí mɑɑ rɛ: Nɛni yɛ kɛwéntɛyɑɑ lɛ. Lɛ̃ nnyɑ irɔ́sé kɛ́mɛɛ, ncée ńn we rɛ pɔkɛ́ ripɔ́sɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ cɔ̃. 11 Uu pi pɛsɛ rɛ: Utisi uyɛɛ nɛ́ m pɔisɛ yɛ nɛ́ mɑɑ rɛ: A ripɔ́sɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ kpísi ɑɑ sɔ́nɛ. 12 Api u pisɛ rɛ: Wóo liute uyɛɛ pɔ́ ḿ mɑɑ rɛ: A ripɔ́sɑ́ŋɑ́ɑ́pɔrɛ́ kpísi ɑɑ sɔ́nɛ? 13 Uu pi pɛsɛ rɛ úu nkpɑ́ni u nyu. Úu mɛsei fe ukɛ́ u ceri. Yeesu yɛ pɛɛ pisoi riwúí tɛɛ kei ń we kɛ́mɛɛ lompɔlɛ uú nɛ tɔ́mpɔ. 14 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu yisi uu Uléécɑɑ kɛyɔ sĩ u nɛ utisi uyɛɛ ḿ peí ɑpí hɑ sɑ́nɛ. Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Kɑɑ nní ḿ peí, kɑpɛ kɔ ɑkópɛ piwɑi rikpɑ́sɛ, lɛ̃ lifee-fee ɑ́i kɑpɛ nɛ pɔ́ n wɑ nnyɑ. 15 Utisi uyɛ̃ uu pɛɛ sĩ́ uú hɑ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ símisi rɛ Yeesu yɛɛ u pɔisɛ. 16 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi Yeesu pitele wɑ rɛ yo nnyɑ kuu kɛwéntɛyɑɑ tuŋɛ́ lɛ̃ wɑ. 17 Kei kɛ Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Unɛ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ yɛ nɛ pikɛi kɛcɑ́ɑ́ welɛ nɛ́ɛn kɔ pikɛi kɛcɑ́ɑ́ we. 18 Anɔ́ɔ nyɛ̃ nnyɑ, Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi pɛɛ mɛyɑ̃́ piwɛ́lɑɑ nɛ ŋmɔ́ɔ́pú rɛ pikɛ́ Yeesu kpu. Ái rɛ kuu kɛwéntɛyɑɑ kɛcɑ́ɑ́ isé rinlɔ́ɔ́ ŋmɑnɛ nnyɑ, ɑmɑ́ kuu kɔ ḿ mɑɑ rɛ Uléécɑɑ yɛ uusɑɑ lɛ, lin pɛɛ nyísɛlɛ̃ tɛ u nɛ uyɛ̃ nɛ sɑ́lɛ nnyɑ. 19 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Asei kɑm nní nɔ́ símisi rɛ nɛ̃́ Uléécɑɑ Kɛpipi, ɑ́m nnɛ́nɑŋɛ cirɛ nɛ fenɛ kɛ́ linyinɛ wɑ. Lɛ̃ kɛ Unɛ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ uu yɛ n wɑ ɑm yɛ́nu ŋmɑnɛ kɑm yɛ fe ɑm wɑi. Lɛ̃ nnɛ́í kɛ Unɛ́sɑ́ɑ uu n wɑi kɛ́ nɛ́ɛ kɔ wɑi. 20 Sɑ́ɑ Uléécɑɑ yɛ Ukɛpipi lɑlɛ, uu pɛɛ lɛ̃ nnɛ́í kuu yɛ n wɑ kɛ nyísɛntɛ. U kɔ mɛwɑi mɛɛ mmɛ́ n fe pinyísɛ kɛ kpɑ́nɛ likɛ́ pɛɛ nnɔ́ɔ nɔ́ yi. 21 Yɑrɛ kɛ Unɛ́sɑ́ɑ uu yɛ pikpɔkpɔ n yukusɛ uu nfɑ́ɑ pi hɛ mɛcɔ kɛ Ukɛpipi ɑkɛ yɛ kɛn píye n lɑ, ɑkɛ pɛ̃ nfɑ́ɑ hɛ. 22 Limɛcɔ, Sɑ́ɑ Uléécɑɑ úu yɛ nɛ úkɑ túhɑɑnɛ. Amɑ́ Ukɛpipi kuu ńnɑŋɛ hɛ rɛ kɛkɛ́ nɛ pisoi nnɛ́í túhɑɑnɛ, 23 pisoi nnɛ́í pikɛ́ nɛ Uléécɑɑ Kɛpipi ríyu n wɑisɛ yɑrɛ kɑpi Uléécɑɑ ríyu n wɑisɛ mɛcɔ nnyɑ. Nkó yɛɛ úu Uléécɑɑ Kɛpipi ríyu n wɑisɛ, úu kɔ Uléécɑɑ yɛɛ kɛ n tummɛ ríyu wɑisɛ. 24 Asei kɑm nní nɔ́ símisi rɛ nkó yɛɛ yɛ nnɛ́símɛ́ kutu rincɔ uú nɛ uyɛɛ nɛ́ n tummɛ kɛfɑ tɛnɛ yɛ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ yɛ́nlɛ. Ápi nɛ mɛtúhɑɑnɛ u mɑ́. U nkpɔ kɛ́mɛɛ pilélɛ mɑsilɛ uu nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ yɛ́nu. 25 Asei kɑm nní nɔ́ símisi rɛ kumúŋɛ́ kunyinɛ yɛ sɔ́ntilɛ, ticuruu ku pikɑ́mɛ mɑsilɛ. Pɛɛ́ uyɛ-i kɛ pikpɔkpɔ ɑpi yɛ́ Uléécɑɑ Kɛpipi mɛtẽ n kṍ. Pɛpɛɛ n kṍ ɑpi nfɑ́ɑ yɛnu. 26 Uléécɑɑ yɛɛ nfɑ́ɑ te. Limɛcɔ kuu Ukɛpipi ńnɑŋɛ hɛ rɛ kɛkɛ́ nfɑ́ɑ n te. 27 Nɛ Usoi Kɛpipi lɛ nnyɑ kuu ncée nɛ́ hɛ rɛ kɛ́ nɛ sisoipipi túhɑɑnɛ. 28 Ái kɑpɛ nkpɑ́ni pírí nɔ́ wɑ. Kumúŋɛ́ kunyinɛ yɛ sɔ́ntilɛ, pɛpɛɛ n kúlɑɑnkɛɛlɛ̃ pikɛ́ mɛnɛ́tẽ kõ, 29 ɑpi pɛɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ yisi. Pɛpɛɛ piisoi kɛ́mɛɛ lisɔnɛ n wɑ ɑpi nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ yɛ́nu. Api pɛpɛɛ piisoi kɛ́mɛɛ ɑkópɛ n wɑ pɔ̃́ nɛ túhɑɑnɛ ɑí nɛ pi kpi. 30 Ám yɛ́ fe kɛ́ nnɛ́nɑŋɛ cirɛ nɛ linyinɛ wɑ. Lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu nɛ́ ń símisi kɑm yɛ nɛ ripɑí ɑḿ nɛ túhɑɑnɛ. Mɛnɛ́túhɑɑnɛ yɛ ɑsei mɑ́lɛ rɛ ɑ́m wɛ́ɛ́si kɛ́ mɛnɛ́lɑ wɑ nnyɑ, ɑmɑ́ uyɛɛ nɛ́ n tummɛ mɛkɔ́ kɑm wɛ́ɛ́si kɛ́ wɑ. 31 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: In tɛ nɛ̃́ ŋmɑnɛ nɛ́ɛ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ ɑseérɑ lesɛ, nnɔ́ɔmɛ yɛ mu. 32 Amɑ́ nɛ úseérɑkɔɔ́ mɑ́lɛ yɛɛ ɑseérɑ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n lésɛ. Nɛ kɔ nyulɛ rɛ ɑsei kuu símisi. 33 Nɔ pisoi Yohɑni kɛ́mɛɛ tunlɛ rɛ pikɛ́ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ nkɔ́ kṍ, uu kɔ ɑsei lesɛ uu símisi. 34 Nɛ̃́ ɑ́m písɛi rɛ unyinɛ ukɛ́ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ ɑseérɑ lesɛ. Amɑ́ nɛ lɑ rɛ likɛ́ nɔ́rinɛ́yu lɔ nnyɑ kɑm Yohɑni ɑseérɑ kuu kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n lésɛ símisi. 35 Yohɑni pɔ̃́ nɛ we yɑrɛ kɛ́firɑ́ɑ kɑpi rinsɛ́, kɛmɛtɛ́í ɑmɛ nɔ́ kpɑ̃́ii. Lɛ̃ nnyɑ kɑni kɛmɛtɛ́í mɛ̃ nnyɑ ituŋɛ inyinɛ-i mpɔ́ɔnɑrɛ yɛ̃ nkɑ́ripi. 36 Amɑ́ ɑseérɑ ŋmɑɑ yɛ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ welɛ, ɑn Yohɑni ɑkɔ́ kuu kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n lésɛ fe. Lɛlɛɛ nní pikɛi kɛ Unɛ́sɑ́ɑ uu nɛ́ n forii nɛn wɑi. Piricuruu ŋmɑɑ pɛɛ ɑseérɑ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ lesɛ rɛ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ yɛɛ nɛ́ tummɛ. 37 Unɛ́sɑ́ɑ uyɛɛ nɛ́ n tummɛ yɛ uricuruu kɛnɛ́cɑ́ɑ́ ɑseérɑ lesɛlɛ. Áni kɛtumɛ umɛtẽ komɑɑlɛ̃, ɑni kɔ ukɛyu yɛnɑɑlɛ̃. 38 Áni kɔ unsímɛ́ ńsɔnɛ múílɛ̃. Li we rɛ ɑ́ni nɛ̃́ kɛ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ uu n tummɛ nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛ̃. 39 Nɔ yɛ Nléécɑɑsimɛ́ kɛ́mɛɛ pereilɛ nɔn músu rɛ nɔ́ nkɛmɛɛ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ yɛ̃́. Ani kõ tɛ mmɛ̃ cirɛ mɛɛ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ ɑseérɑ lesɛ. 40 Áni kɔ pɛɛ́ lɑ nɔkɛ́ kɛnɛ́mɛɛ kɑm nɔkɛ́ nfɑ́ɑ mmɛ̃ yɛ̃. 41 Ái pisoi ipɑkɑrɛ kɑm wɛ́ɛ́si. 42 Nɛ nɔ́ nyulɛ. Áni nɔ́sinɛ́fɑ-i Uléécɑɑ lɑ. 43 Unɛ́sɑ́ɑ rinyiri kɑḿ nɛ kɑ, ɑmɑ́ ɑni piyɔ́ɔ́ nɛ́ yúlu. Amɑ́ unyinɛ un nté nɛ urinyiri n kɑ, nɔ́ uyɛ̃ yɔsí. 44 Nɔ yɛ n lɑlɛ nɔkɛ́ nɔ́mɛnɛ́cɔpɛcirɛ m pɑkɑrɛntɛnɛ. Áni lɑ Uléécɑɑ ŋmɑnɛ ukɛ́ nɔ́ m pɑkɑrɛntɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑ́ni yɛ́ fe nɔkɛ́ nɛ kɛfɑ nɛ́ tɛnɛ. 45 Áni kɑpɛ m músu rɛ nɛ́ɛ hɑ Unɛ́sɑ́ɑ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ tíyɛsɛnɛ nɔkɛ́ ɑkópɛ yɛ̃. Amɑ́ Moisi uyɛ̃ kɑní nɛ ripɔ́ɔ n lɑ́ɑ́rú yɛɛ hɑ tíyɛsɛnɛ nɔkɛ́ ɑkópɛ yɛ̃. 46 Kɛnɛ́cɑ́ɑ́ nsímɛ́ kɛ Moisi uu wɔ́i. Nɔn pɛɛ mɛyíkíyiki Moisi nsímɛ́ n ŋmurɛi, nɔ́ pɛɛ kɔ nnɛ́kɔ́ ŋmurɛi. 47 Amɑ́ in tɛ ɑ́ni mmɛ̃ kɛ Moisi uu n wɔ́i ŋmurɛi, íye kɑni yɛ́ pɛɛ nnɛ́kɔ́ ŋmurɛi?

6

1 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu Kɑlilee kupiyɛ kɑpi yɛ kɔ n sée rɛ Tiperiyɑɑti mɛnimɑɑ tɛ́ŋ́ uu ritímɛ ricɔ-mɛ̃ sĩ. 2 Pisoi kulúi píimɑ pinyinɛ yɛ pɛɛ u tikilɛnlɛ, kɑpi n yɛ̃́ tɛ u mɛwɑisɑŋɑ wɑpisi un pitóikɔ́ pɔisɛntɛ nnyɑ. 3 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ riyɔ́pɛ ritɑɑ́ u nɛ upipirɛtiki ɑpí hɑ tonɛ. 4 Pisuifi nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ yɛ pɛɛ́ uyɛ-i nyɑhɑimɛlɛ. 5 Yeesu uú weríí uu yɛ́nu rɛ pisoi kulúi píimɑ yɛ ukɛmɛɛ sɔ́nɑɑpɔ, uu pɛɛ Filipu mɑɑ rɛ: Yei kɑri yɛ́ ilukɛ yɛɛ yɛ́ pisoi mpí nnɛ́í mɛlukɛ n tu lɔ? 6 Sikɔ́rí kuú nɛ lɛ̃ mɑ ukɛ́ peẽ ukɛ́ yɛ̃́ tɛ íye kɛ Filipu uu yɛ́ u pɛsɛ. Uricuruu yɛ pɛɛ nyulɛ lɛ̃ kuu n wɑinɛ. 7 Filipu uu u pɛsɛ rɛ: Ḿpɑ́ tɔkɛ́ nwóóweni mɛpipi pílɛ pílɛ mɛtɛ́ nɛ ilukɛ lɔ ɑ́i nkpɑ́ni ḿpɑ́ úye nkɑ́ripi nkɑ́ripi mɛlukɛ tulunɛ. 8 Uupirɛtiki ucɔ, Simɔɔ Piyɛɛ uwɑ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Antiree pɔ́ɔ pɛɛ u mɑɑ rɛ: 9 Kɛwɑ̃́ ŋmɑ́nɛpi kɛnyinɛ yɛ nkɛ́ nté kɛn ɑkpɔ́nɔ́ ɑnupũ nɛ ikpíntomɛ́ itɛ́ múílɛ̃. Yɑrɛ yo kɛ lɛ̃ ɑi yɛ́ nkpɑ́ni pisoi kulúi píimɑ nkú wɑ? 10 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ rɛ: Ani pisoi pɛ̃ mɑɑ rɛ pikɛ́ tonɛ. Mɛyúi ɑ́mɛ pɛɛ kusɑ kɛlõ kɛ-i piyɛ. Api pɛɛ túnti, ɑí lelu pisoi ɑ́kotokú ɑnupũ kumúŋɛ́ (5.000). 11 Kei kuu ɑkpɔ́nɔ́ kpísi uu ɑkɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ pɔɔnɛsɛ uu pɛɛ pɛpɛɛ kei ń we ɑ hɔɔnɛ. Uu kɔ limɛcɔ ikpíntomɛ́ wɑi, ɑi pinnɛ́í mɛlukɛ tulu. 12 Kɑpi pinnɛ́í ń li ɑpi lɛpu, Yeesu uu pɛɛ upipirɛtiki mɑɑ rɛ: Ani ɑkéri tɔrɔɔ kɔ́ɔ́i, líkɑ ɑ́i kɑpɛ pɔ. 13 Api ɑkpɔ́nɔ́ ɑnupũ nyɛ̃ kɑpi n li ɑtɔrɔɔ kɔ́ɔ́i ɑi ɑnɛ́rɛ kɛfi nɛ ɑtɛ́ yipu. 14 Kɛ pisoi pɛ̃ ɑpi mɛwɑisɑŋɑ kɛ Yeesu uu n wɑpisi n yɛ̃́, ɑpi pɛɛ́ n símɑɑnkɛɛ rɛ: Mɛsei, usoi nkó yɛɛ ɑntepu kɑpi n tee rɛ u kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ sɔ́nti. 15 Yeesu pɔ́ɔ céru rɛ pi sɔ́ntilɛ pikɛ́ u tĩ pikɛ́ ńnɑŋɛ iyɔ́ɔpi u tonsɛ. Uu lɛ̃ nnyɑ riyɔ́pɛ pítɑɑ́ pɛlɛ uú hɑ umɛcirɛ n tũ. 16 Kɑi nnyɔ́ɔ́ n wɑ, Yeesu pipirɛtiki ɑpi cɛ́pi ɑpí hɑ kupiyɛ ritimɛ n we. 17 Api kúninɔi loni ɑpi kupiyɛ n tɛ́ŋ́lɛ̃ pin Kɑpɛrinɑwum kuwɛ́ɛ́-mɛ̃ sĩ. Kɛsinɛ yɛ pɛɛ likumúŋɛ́ kpɛ-i piwɑi mɑsilɛ, Yeesu úu kɔ pɛɛ kɑhɑnɛ pikɛkúrí n hɑpɔ. 18 Kei kɛ mɛyɔ píimɑ mɛnyinɛ ɑmɛ pipépɛ lõ, míni ɑmɛ pɛɛ́ n tɔɔnkɛɛ. 19 Kɑpi kúninɔi rintíkíí yɑrɛ kilomɛtiri pinupũ kumúŋɛ́, ɑpi Yeesu yɛnu un míni kɛcɑ́ɑ́ sɔ́nɛ un nɛ pikɛkúrí wépɔ, iwɑmɛ ii pi wɑi. 20 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Nɛ́ɛ lo, iwɑmɛ íi kɑpɛ nɔ́ wɑ! 21 Api pɛɛ́ n lɑ pikɛ́ kúninɔi kɛ́mɛɛ u kpísi. Amɑ́ kúninɔi ɑku kei nní mɛsɛ nɛ mɛsɛ kei kɑpi n sĩ́ tulu. 22 Kɑi kóso n weesi, pisoi riwúí tɛɛ kupiyɛ ritimɛ tɛ-i m mɛ́sũ ɑri yɛ́nu rɛ kúninɔi kusɛ kpɛɛ yɛ kei n we, Yeesu úu kɔ ku lõ u nɛ upipirɛtiki pikɛ́ nɛ kɛsẽ́ tɔ́mpɔ. Upipirɛtiki ŋmɑnɛ pɛɛ pɛɛ tɔ́mpɔ. 23 Amɑ́ ɑ́ninɔi ɑcɔ yɛ pɛɛ Tiperiyɑɑti kɛtẽ-mɛ̃ leemɛlɛ ɑɑ kei kɛ Upíimɑ uú pɛɛ ɑkpɔ́nɔ́ kɛcɑ́ɑ́ Uléécɑɑ m pɔɔnɛsɛ ɑpi pɛɛ ɑ le tuipɔ. 24 Kɛ pisoi riwúí tɛ̃ ɑri n yɛ̃́ tɛ Yeesu nɛ upipirɛtiki ɑ́pi kei we, ɑpi pɛɛ piricuruu ɑ́ninɔi nyɛ̃ loni ɑpí nɛ Kɑpɛrinɑwum-pɔ Yeesu piwɛ́lɑɑ sĩ. 25 Api kupiyɛ ritimɛ ricɔ-mɛmpɔ Yeesu lɛɛpɔ ɑpi u pisɛ rɛ: Píyei kɑɑ nté tuimɛ, Ucélɑɑ? 26 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ ɑ́i rɛ kɑni mɛwɑisɑŋɑ kɑm n wɑpisi n yɛ̃́ nnyɑ kɑni nɛ́ wɛ́ɛ́si, ɑmɑ́ kɑni ɑkpɔ́nɔ́ ń li ɑni lɛpu nnyɑ kɑni nɛ́ wɛ́ɛ́si. 27 Áni kɑpɛ ilukɛ yɛɛ yɛ n fɔ́ni nnyɑ n nɑ́ɑ́si, ɑmɑ́ ɑni ilukɛ yɛɛ íi yɛ píkɑi n fɔ́ni ii yɛ kɔ pɛɛ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ hɛ nnyɑ n nɑ́ɑ́si. Usoi Kɛpipi kɛɛ yɛ́ ilukɛ iyɛ̃ nɔ́ hɛ, li we rɛ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ yɛ unwɔi ukɛcɑ́ɑ́ wɑlɛ. 28 Api u pisɛ rɛ: Íye kɑri yɛ́ wɑ tɔkɛ́ nɛ pikɛi pɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu ń lɑ piwɑi n fe? 29 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Uléécɑɑ pikɛi kuu nɔ́ m pisɛ yɛ mpí rɛ ɑni nɛ uyɛ̃ kuu n tummɛ kɛfɑ tɛnɛ. 30 Api u mɑɑ rɛ: Mɛwɑisɑŋɑ mɛ́ye kɑɑ yɛ́ wɑ tɔkɛ́ yɛ̃́ tɔkɛ́ pɛɛ́ nɛ kɛfɑ pɔ́ tɛnɛ? Mɛwɑi mɛ́ye kɑɑ wɑinɛ? 31 Pirɔ́sɑ́ɑyɑhɑ yɛ iléécɑɑlukɛ kucɛsi kóimɑ-i lilɛ yɑrɛ kɑi Nléécɑɑsimɛ́ kɛ́mɛɛ n wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Ilukɛ yɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ n léeri kuu pi hɛ rɛ pikɛ́ li. 32 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi ɑni kóm tɛ ɑ́i Moisi yɛɛ iléécɑɑlukɛ nɔ́ hɛ, ɑmɑ́ Unɛ́sɑ́ɑ yɛɛ ilukɛ yɛɛ mɛyíkíyiki kɛyómɛcɑɑ-pɔ n léeri nɔ́ hɛ. 33 Ilukɛ kɛ Uléécɑɑ uu yɛ n hɛ yɛɛ nní uyɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ n léeri uu yɛ pisoi nfɑ́ɑ hɛ. 34 Api u mɑɑ rɛ: Upíimɑ, ɑ mɛsɛ́rɛ ilukɛ iyɛ̃ tɔ́ n hɛ. 35 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ pi símisi rɛ: Nɛ́ɛ nní lɛ̃ ilukɛ iyɛɛ yɛ nfɑ́ɑ n hɛ. Nkṹ ńn píkɑi nkó yɛɛ kɛnɛ́mɛɛ ń kɑ wɑinɛ. Nnírɛ́ ńn kɔ píkɑi nkó yɛɛ nɛ kɛfɑ nɛ́ n tɛnɛ wɑinɛ. 36 Amɑ́ nɛ nɔ́ símisilɛ: Nɔ nɛ́ yɛ́nlɛ, ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, ɑ́ni nɛ kɛfɑ tɛnɛ. 37 Pɛ̃ nnɛ́í kɛ Unɛ́sɑ́ɑ uu nɛ́ m pɑ yɛ kɛnɛ́mɛɛ sɔ́ntilɛ, ɑ́m pikɛcɔpɛ úkɑ mpuri mɛ́yulɛ mɑ́. 38 Li we rɛ ɑ́m kɛyómɛcɑɑ-pɔ súimɛ rɛ kɛ́ mɛnɛ́lɑ wɑ, ɑmɑ́ uyɛɛ nɛ́ n tummɛ mɛlɑ kɑm piwɑi kɑ. 39 Uyɛɛ nɛ́ n tummɛ mɛlɑ yɛ kɔ pɛɛ mmɛ́ rɛ ɑ́m kɑpɛ pɛ̃ kuu nɛ́ m pɑ kɛcɔpɛ úkɑ fóm, ɑmɑ́ u lɑ rɛ kɛ́ hɑ kɛyɑ́ɑ tɔrɔɔ kɛtúŋɛ́ nkpɔ kɛ́mɛɛ pi yukusɛ. 40 Unɛ́sɑ́ɑ yɛ lɑ rɛ nkó yɛɛ Ukɛpipi n yɛ̃́ uú nɛ kɛfɑ kɛ tɛnɛ ukɛ́ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ m mɑ́. Nɛ kɔ pɛɛ liute kɛyɑ́ɑ tɔrɔɔ kɛtúŋɛ́ nkpɔ kɛ́mɛɛ yukusɛnɛ. 41 Pisuifi ɑpi Yeesu nɛ ŋmúlɑɑnkɛɛ rɛ u mɑɑ rɛ: Nɛ́ɛ nní lɛ̃ ilukɛ iyɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ n léeri nnyɑ. 42 Api pɛɛ́ m písɛinɛ rɛ: Ái Yosɛfi uŋmɑ́nɛ Yeesuu? Tɔ usɑ́ɑ nɛ úni nyulɛ. Íye kuu yɛ́ pɛɛ́ mɑɑ rɛ: Kɛyómɛcɑɑ-pɔ kuu léeri? 43 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Ani lɛ̃ nɔ́mɛnɛ́cɔpɛcirɛ piŋmúlɑɑnkɛɛ tíyɛ. 44 Úkɑ úu yɛ́ fe ukɛ́ kɛnɛ́mɛɛ kɑm, insɑ́ Sɑ́ɑ yɛɛ nɛ́ n tummɛ yɛɛ nɛ kɛnɛ́mɛɛ u kɑ. Nɛ́ kɔ ḿpɑ́ úye yɛɛ kɛnɛ́mɛɛ ń kɑ kɛyɑ́ɑ tɔrɔɔ kɛtúŋɛ́ nkpɔ kɛ́mɛɛ yukusɛ. 45 Li ɑntepuyɛ ɑtɛlɛ́-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Uléécɑɑ yɛ́ pinnɛ́í céési. Nkó yɛɛ Sɑ́ɑ kutu rińcɔ uu uicélɑɑ kom, yɛɛ yɛ́ kɛnɛ́mɛɛ kɑm. 46 Lɛ̃ ɑ́i nyísɛ rɛ unyinɛ yɛ Sɑ́ɑ yɛnɑɑlɛ̃. Amɑ́ uyɛɛ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ n léeri mɛcirɛ yɛɛ u yɛnɑɑlɛ̃. 47 Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi ɑni kóm tɛ nkó yɛɛ nɛ kɛfɑ nɛ́ n tɛnɛ yɛ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ mɑ́lɛ. 48 Nɛ́ɛ ilukɛ iyɛɛ yɛ nfɑ́ɑ n hɛ. 49 Nɔ́pinɛ́sɑ́ɑyɑhɑ yɛ pɛɛ kucɛsi kóimɑ-i mɑɑni lilɛ, ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, ɑpi kɔ pɛɛ kpíni. 50 Ilukɛ iyɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ n léeri yɛ nnyí nté. Nkó yɛɛ i n li úu píkɑi kpinɛ. 51 Nɛ́ɛ ilukɛ iyɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ n léemɛ ii yɛ pisoi nfɑ́ɑ hɛ. Ḿpɑ́ úye yɛɛ ilukɛ iyɛ̃ li, nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ kuu yɛ́ yɛ̃́. Inɛ́piŋɛ yɛɛ ilukɛ iyɛ̃ kɑm u n hɛnɛ. Nɛ i hɛlɛ rɛ kɛtẽ nnɛ́í pisoi pikɛ́ nfɑ́ɑ yɛ̃ nnyɑ. 52 Kuu lɛ̃ ḿ mɑ, Pisuifi ɑpi picɛ́ŋɑɑnkɛɛ loni pin pimɛcɔpɛcirɛ písɛinɛ rɛ: Íye nnyɑ kɛ nkó uu yɛ́ mɑɑ rɛ u yɛ́ uipiŋɛ rɔ́ hɛ ɑri le? 53 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi ɑni kóm tɛ nɔnsɑ́ Usoi Kɛpipi ipiŋɛ n li, nɔnsɑ́ kɔ kɛmɛnyɛ n ntí, ɑ́ni nfɑ́ɑ mɑ́. 54 Usoi nkó yɛɛ inɛ́piŋɛ n li uu kɔ mɛnɛ́nyɛ níru yɛ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ yɛ́nlɛ. Nɛ hɑ kɛyɑ́ɑ tɔrɔɔ kɛtúŋɛ́ nkpɔ kɛ́mɛɛ u yukusɛnɛ. 55 Li we rɛ inɛ́piŋɛ yɛ ilukɛ yíkíyiki lɛ, mɛnɛ́nyɛ pɔ́ɔn kɔ linírɛ́-nirɛ́ yíkíyiki. 56 Usoi nkó yɛɛ inɛ́piŋɛ n li uu kɔ mɛnɛ́nyɛ níru yɛ kɛnɛ́mɛɛ welɛ nɛ́ɛn kɔ ukɛmɛɛ we. 57 Sɑ́ɑ yɛɛ nɛ́ n tummɛ yɛɛ nfɑ́ɑ ute. Uyɛ̃ nnyɑ kɑm nfɑ́ɑ mɑ́. Limɛcɔ, úye un inɛ́piŋɛ n li, u nɛ̃́ nnyɑ nfɑ́ɑ yɛnunɛ. 58 Ilukɛ iyɛɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ n léeri yɛ iyɛ̃. Íi iyɛ̃ kɛ nɔ́pinɛ́sɑ́ɑyɑhɑ ɑpí pɛɛ n li, ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, ɑpi kɔ pɛɛ kpíni mɛcɔ we. Amɑ́ nkó yɛɛ nnyí n li yɛ mɛsɛ́rɛ nfɑ́ɑ mɑ́nɛ. 59 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Yeesu uú pɛɛ Kɑpɛrinɑwum-pɔ Pisuifi kuyomɛyɑ́hɑɑlee-i pisoi n céési kuu ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ mɑ. 60 Kɛ upipirɛtiki ɑpi ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ n kṍ, pimɛyɑ̃ ɑpi rɛ: Nsímɛ́ mmú yɛ ḿpɑpɛ tɔsilɛ. Wóo yɛ́ mmú kutu n cɔlɛ̃? 61 Yeesu uu céru rɛ upipirɛtiki yɛ nsímɛ́ mmɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ ŋmúlɑɑkɛɛlɛ. Uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Li nɔ́ ricɔ́ŋlɛ mɛyɑ̃́, nɛ́ɛ yo? 62 In lɛ̃, nɔn píye Usoi Kɛpipi n yɛ̃ kɛn kei kɑkɛ́ pɛɛ ń we pítɑɑ́ m pɛlɛ ní, íye kɑi yɛ́ pɛɛ nɔ́ wɑ? 63 Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ mɛɛ yɛ nfɑ́ɑ hɛ. Kɛsoipipi ɑ́kɛ yɛ́ líkɑ fe. Amɑ́ ɑnɔ́ɔ nnyɛ́ kɑm nní nɔ́ ḿ mɑ yɛ Nfɑ́ɑsɔnɛ ɑkɔ́ lɛ nyɛɛ yɛ nfɑ́ɑ n hɛ. 64 Amɑ́ pinyinɛ ɑ́pi nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ nɛ kɛfɑ nɛ́ tɛnɛ. Ái líkɑ nnyɑ kuu lɛ̃ mɑlɛ. U hɑ́i mɛkɛɛ-mɛ pɛpɛɛ ɑ́pi n ŋmurɛinɛ nɛ uyɛɛ n sɔ́nti ukɛ́ pilɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i u n wɑ nyulɛ. 65 Uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Lɛ̃ nnyɑ kɑm nɔ́ mɑɑ rɛ úkɑ úu we yɛɛ yɛ́ n fe uu kɛnɛ́mɛɛ weri insɑ́ Unɛ́sɑ́ɑ yɛɛ ncée u hɛ. 66 Kɑí nɛ kei n kpísi, upipirɛtiki mɛyɑ̃ ɑpi kɛpirɛ u tɔ ɑ́pi yɛ pɛɛ pitíki u rikpɑ́. 67 Uu pɛɛ upipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ pɛ̃ pisɛ rɛ: Nɔ̃́ ní, nɔ̃́ ɑ́ni lɑ nɔkɛ́ tɔ́mpɔɔ? 68 Simɔɔ Piyɛɛ uu u pɛsɛ rɛ: Upíimɑ, úye ucɔ kɛ́mɛɛ kɑri yɛ́ nkpɑ́ni hɑ? Kɛpɔ́mɛɛ́ kɛ nsímɛ́ mɛɛ yɛ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ n hɛ nń we. 69 Tɔ nɛ kɛfɑ pɔ́ tɛnɛlɛ ɑri yɛ́nu rɛ pɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu wɛ́ɛ uu tumti. 70 Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Ái nɛ́ɛ nɔ́ kɛfi nɛ pitɛ́ mpí wɛ́ɛɛ? Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, usɛ yɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ kuníri lɛ! 71 Simɔɔ Isikɑriyɔɔti uŋmɑ́nɛ Yutɑsi nsímɛ́ kuu lɛ̃ símisi. U kɛfi nɛ pitɛ́ pɛ̃ usɛ lɛ. Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, uyɛɛ sɔ́nti ukɛ́ pilɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i u wɑ.

7

1 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu Kɑlilee kɛtẽ kɔ́ɔ́nú. Úu pɛɛ́ hɑ ukɛ́ Yutee kɛkɔ́ rikɔ́ɔ́nú rɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ yɛ wɛ́ɛ́si pikɛ́ u kpu nnyɑ. 2 Pisuifi ɑnyɑ̃́ nyɛ̃ kɛ́mɛɛ kɑpi yɛ sicɑ́ŋíípi kɛ́mɛɛ n sói yɛ kɔ pɛɛ nyɑhɑimɛlɛ. 3 Upimɑrɛcɔ ɑpi pɛɛ u mɑɑ rɛ: A nté yisi ɑɑ Yutee kɛtẽ-pɔ sĩ, pipɔ́pirɛtiki pɔ́ɔkɛ́ kɔ pikɛi kɑɑ n wɑi yɛ̃! 4 Úkɑ úu yɛ umɛwɑi m pékesi un kɔ pɛɛ́ lɑ kuyu kukɛ́ u ceri. Lɛ̃ nnyɑ, ɑ tíyɛ kɛtẽ nnɛ́í pisoi pikɛ́ mɛpɔ́wɑi mmɛ́ yɛ̃́. 5 Asei kɛcɑ́ɑ́, upimɑrɛcɔ ricuruu pɑ́ɑ pɛɛ kɔ nɛ kɛfɑ u tɛnɛlɛ̃. 6 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Inɛ́tuŋɛ íi kɑhɑnɛ n tu. Amɑ́ in nɔ́ɔ, ḿpɑ́ ituŋɛ íye yɛ nɛ nɔ́ sɑ́lɛ. 7 Kɛtẽ nté pisoi ɑ́pi nɔ́inɛ́puri yulu, ɑmɑ́ pi nɛ̃́ ipuri yululɛ rɛ nɛ we nɛn pi símisi rɛ pimɛwɑi ɑ́mɛ nyɑḿ nnyɑ. 8 Nɔ́ɔkɛ́ n ŋme ɑni hɑ ɑnyɑ̃́ li. Nɛ̃́ ɑ́m kei simpɔ kɛlenɛ. Inɛ́tuŋɛ íi kɑhɑnɛ n tu. 9 Kuu lɛ̃ pisímɛ́ pi ḿ mɑsí, uu Kɑlilee kɛteni-i mɛ́suni. 10 Kɛ Yeesu pimɑrɛcɔ ɑpi ɑnyɑ̃́ nyɛ̃ ń hɑ, uricuruu pɔ́ɔ kɔ yisi uu sĩ́, úu tíyɛ pikɛ́ u n nyɑ́ni, uu pɛɛ n we yɑrɛ u pékesilɛ. 11 Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ yɛ pɛɛ ɑnyɑ̃́ nyɛ-i u wɛ́lɑɑnkɛɛlɛ ɑpi yɛ pɛɛ rɛ: Yei kuú we? 12 Pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ yɛ pɛɛ unsímɛ́ ŋmúlɑɑnkɛɛnɛlɛ. Pinyinɛ ɑpi yɛ rɛ: Usoi sɔnɛ lo. Picɔ ɑpi rɛ: Eehei, pisoi kuu kírɑɑsɛntɛ. 13 Amɑ́ úkɑ úu pɛɛ unsímɛ́ símisi likɛ́ n cɑ́lɛ̃. Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ kɑpí pɛɛ lɛ̃ wuru. 14 Anyɑ̃́ siyɑɑ sin kɛcɔpɛ pitulɛ mɑsí kɛ Yeesu uu Uléécɑɑ kɛyɔ hɑ uú hɑ n céési. 15 Ai Pisuifi pírí wɑi ɑpi yɛ pɛɛ rɛ: Usoi nkó úu icélɑɑ íkɑ yɔsí, íye kɑi pɛɛ wɑ kuú nɛ nní ńsɔnɛ Nléécɑɑsimɛ́ nyu? 16 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Icélɑɑ nnyí kɑm nní pisoi m pɑ́lɛ̃ íi kɛnɛ́mɛɛ léeri, ɑmɑ́ Uléécɑɑ yɛɛ nɛ́ n tummɛ kɛ́mɛɛ kii léeri. 17 Úye un n lɑ ukɛ́ Uléécɑɑ mɛlɑ wɑ, u yɛ́ céri rɛ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ kɛ icélɑɑ nnyí ii léeri nɛ́ɛ nnɛ́nɔ́ɔsimɛ́ cirɛ yɛ mu. 18 Nkó yɛɛ unnɔɔsimɛ́ cirɛ n símisi yɛ lɑlɛ pikɛ́ ríyu u wɑisɛ. Amɑ́ nkó yɛɛ ń lɑ pikɛ́ uyɛɛ u n tummɛ ríyu wɑisɛ yɛ ɑsei mɑ́lɛ. Nnɔ́ɔmɛ ńkɑ ńn ukɛmɛɛ́ we. 19 Ńté Moisi yɛ isé nɔ́ pɑ mɑ́? Nɔ́ úkɑ úu kɔ pɛɛ isé iyɛ̃ tikilɛ̃. Yo nnyɑ kɑni pɛɛ́ lɑ nɔkɛ́ nɛ́ kpu? 20 Pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ ɑpi u pɛsɛ rɛ: Pɔ kuníri héesilɛ. Wóo lɑ ukɛ́ pɔ́ kpu? 21 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Mɛwɑi mɛsɛ kɑm wɑ ɑi nɔ́nnɛ́nɛ́í pírí wɑi. 22 Moisi yɛɛ isé nɔ́ pɑ rɛ ɑni yɛ siwɑ́ntisi kérii, ɑ́i kɔ pɛɛ uyɛɛ nɛ li kori, hɑ́i nɔ́pinɛ́kpurɛ foí-mɛ kɑi léeri. Ani kɔ ŋmurɛi, hɑ́i ricuruu ɑni yɛ kɛwéntɛyɑɑ tuŋɛ́ usoi ké. 23 In tɛ nɔ yɛ ŋmurɛi ɑni kɛwéntɛyɑɑ tuŋɛ́ kɛwɑ́ntisi ké, ɑ́i kɔ pɛɛ Moisi isé kɑni rilɔ́ɔ́, yo nnyɑ kɑni pɛɛ́ nɛ nɛ́ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ nɛ kɛsoipipi nɛ kɛriyu kɛwéntɛyɑɑ tuŋɛ́ pɔisɛ? 24 Áni kɑpɛ yɛ usoi kɛyu ripɑí ɑní nɛ u túhɑɑnɛ, ɑmɑ́ ɑni yɛ ɑsei kɛmúŋɛ́ ritiki ɑní nɛ túhɑɑnɛ. 25 Yerusɑlɛm pikɔ́ pinyinɛ ɑpi rɛ: Ái utisi nkó kɑpi wɛ́ɛ́si pikɛ́ kpuu? 26 Uyɛɛ nkó un nɛ uripɔɔ símisi lin cɑ́lɛ̃, úkɑ úu kɔ ríkɑ u mɑ! Yɑrɛ pirɔ́yɔ́ɔpi yɛ cerilɛ rɛ mɛsei uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ nɛ́ɛ? 27 Tɔ nkó pɔ̃́ kɛleemɛ nyulɛ. Amɑ́ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ un píyei n kɑ, úkɑ úu yɛ́ céri mɛ́ye kuu léeri. 28 Yeesu yɛ pɛɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i welɛ un likumúŋɛ́ kpɛ-i céési. Uu pupɛi rɛ: Mɛsei kɑni nɛ́ nyu nɔn kɔ kɛnɛ́leemɛ nyu, nɛ́ɛ yo? Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, ɑ́i mɛnɛ́lɑ kɛcɑ́ɑ́ kɑḿ nɛ kɑ. Amɑ́ uyɛɛ nɛ́ n tummɛ yɛ ɑsei mɑ́lɛ. Áni uyɛ̃ nyu. 29 Nɛ̃́ nɛ u nyulɛ. Ukɛmɛɛ́ kɑm léeri. Uyɛɛ nɛ́ tummɛ. 30 Kɛ Yeesu uu lɛ̃ ḿ mɑ nnyɑ, ɑpi pɛɛ́ n lɑ pikɛ́ u tĩ. Amɑ́ úkɑ úu kɑhɑ ukɛ́ u ricɑ, kɛ uituŋɛ íi pɛɛ kɑhɑnɛ nní n tu nnyɑ. 31 Pisoi mɛyɑ̃ ɑpi riwúí tɛ̃ kɛcɔpɛ nɛ kɛfɑ u tɛnɛ ɑpí mɑɑ rɛ: Uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ un píyei n kɑ, yɑrɛ u yɛ́ mɛwɑisɑŋɑ wɑpisi ɑi tɔ́su lɛ̃ kɛ utisi nkó uu nní n wɑpisii? 32 Pifɑrisi ɑpi lɛ̃ kɛ pisoi ɑpi riwúí kɛ́mɛɛ Yeesu kɛcɑ́ɑ́ ń wɛirɛsɛntɛnɛ kom. Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pifɑrisi ɑpi pɛɛ Uléécɑɑ kɛyɔ pimɛ́rɛ́ pinyinɛ tum tɛ pikɛ́ hɑ Yeesu tĩ. 33 Yeesu uu pɛɛ rɛ: Nkɑ́ripi kɛ tɔ́ nɛ nnɔ̃́ ɑri kɛtónɛ kpɑ́nɛ ɑm pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ uyɛɛ nɛ́ n tummɛ kɛ́mɛɛ pɛlɛ. 34 Nɔ́ kɑm ɑni nɛ́ wɛ́ɛ́si, ɑmɑ́ ɑ́ni yɛ́ pɛɛ nɛ́ yɛ̃́. Li we rɛ ɑ́ni yɛ́ fe nɔkɛ́ kei kɑm yɛ́ hɑ ń we hɑ. 35 Pisuifi ɑpi pɛɛ pimɛcɔpɛcirɛ m písɛinɛ rɛ: Yei kuu sĩ́ kɑ́ri yɛ́ fe tɔkɛ́ u yɛ̃? Nɛ́ɛ Pisuifi pɛɛ Pikirɛki kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ n yɛkɑɑlɛ̃ kɛ́mɛɛ kuu sĩ́ ukɛ́ hɑ Pikirɛki n céési? 36 Tɛ íye kuu nní mɑɑ rɛ: Nɔ́ kɑm ɑni nɛ́ wɛ́ɛ́si, ɑmɑ́ ɑ́ni yɛ́ pɛɛ nɛ́ yɛ̃́. Li we rɛ ɑ́ni yɛ́ fe nɔkɛ́ kei kɑm yɛ́ hɑ ń we hɑpɔ? 37 Anyɑ̃́ kɛyɑɑ tɔrɔɔ kɛɛ sinnɛ́í kɛcɔpɛ kɛyɑ́ɑ píimɑ. Kɛ̃ kɛ Yeesu uu pisoi kɛyu-i nyɛrɛ uu pupɛi rɛ: Nnírɛ́ nn úye n we, ukɛ́ kɛnɛ́mɛɛ kɑm ukɛ́ míni n ntí. 38 Míni mɛɛ yɛ nfɑ́ɑ n hɛ yɛ́ nkó yɛɛ nɛ kɛfɑ nɛ́ n tɛnɛ kɛ́mɛɛ n leerilɛ mɛn wɔ́lu yɑrɛ ńnihɔi, yɑrɛ kɑi Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ n wɔ́lɑɑlɛ̃ mɛcɔ. 39 Uléécɑɑ Nfɑɑsɔnɛ kɛ pɛpɛɛ nɛ kɛfɑ u n tɛnɛ ɑpi yɛ́ ń yɔsí nkɔ́ kɛ Yeesu uu lɛ̃ símisi. Ápi pɛɛ kɑhɑnɛ likumúŋɛ́ kpɛ-i Nfɑ́ɑsɔnɛ n yɔsí, kɛ Uléécɑɑ úu pɛɛ kɑhɑnɛ Yeesu ríyu n wɑisɛ nnyɑ. 40 Kɛ pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ kɛcɔpɛ pinyinɛ ɑpi ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ n kṍ, ɑpi rɛ: Mɛsei usoi nkó yɛɛ ɑntepu uyɛɛ pɛɛ n sɔ́nti. 41 Picɔ pɔ́ɔ rɛ: Uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu wɛ́ɛ. Kei kɛ picɔ pɔ́ɔ kɔ rɛ: Uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ yɛ́ fe uu pɛɛ Kɑlilee-pɔ leerii? 42 Ńté li Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ yɛ Tɑfiti kɛpirɛ̃ lɛ? Pɛtɛlɛhɛm kuyu-i kɛ Tɑfiti uú pɛɛ ń we kɑpi u mɑrunɛ. 43 Lɛ̃ nnyɑ kɛ pisoi ɑpi Yeesu kɛcɑ́ɑ́ ɑnɔ́ɔ ɑkɔ́ ɑkɔ́ símɑɑnkɛɛ. 44 Pinyinɛ yɛ pɛɛ pikɛcɔpɛ lɑlɛ pikɛ́ u tĩ, ɑmɑ́ úkɑ úu pɛɛ kɑhɑ ukɛ́ u ricɑ. 45 Uléécɑɑ kɛyɔ pimɛ́rɛ́ ɑpi yisi ɑpi pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pifɑrisi kɛ́mɛɛ pɛlɛ. Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pifɑrisi ɑpi pi pisɛ rɛ: Yo nnyɑ kɑ́ni u tĩ nɔkɛ́ nɛ kɑm? 46 Api pi pɛsɛ rɛ: Nɛ kɛweesi, usoi úkɑ úu símɑɑlɛ̃ yɑrɛ usoi nkó mɛcɔ. 47 Kei kɛ Pifɑrisi ɑpi pɛɛ pi pisɛ rɛ: Yɑrɛ nɔ̃́ nɛ kɔ tíyɛlɛ uu kɔ nɔ̃́ feriyɛɛ? 48 Yɑrɛ pirɔ́yɔ́ɔpi nɛ tɔ̃́ Pifɑrisi kɛcɔpɛ usɛ unyinɛ yɛ nɛ kɛfɑ u tɛnɛlɛ nɛ́ɛ? 49 Amɑ́ risoiwuí ntí tɛɛ nní u n tíkilɛ̃ ɑ́ri isé nyu. Uléécɑɑ yɛ lɛ̃ nnyɑ ɑnɔ́ɔ ri wɑlɛ. 50 Pifɑrisi kɛcɔpɛ usɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Nikotɛm yɛ pɛɛ kei welɛ. U pinyinɛ-i Yeesu kɛ́mɛɛ hɑ́pɑɑlɛnlɛ. Uyɛɛ pi mɑɑ rɛ: 51 Irɔ́sé íi ncée hɛ rɛ pikɛ́ usoi ɑkópɛ pɑ ɑ́pi kɑhɑnɛ unkɔ́ n kõ, nɛ́ɛ ɑ́pi kɑhɑnɛ n ceri lɛ̃ kuu n wɑ. 52 Kei kɑpi pɛɛ u pisɛ rɛ: Nɛ́ntɛ pɔ̃́ nɛ kɔ nkpéni Kɑlilee ukɔ́ lɛ, nɛ́ɛ yo. A ńsɔnɛ Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́ kɛ́ɛ̃ ɑɑ kóm tɛ ɑntepu úkɑ úu píkɑi Kɑlilee-pɔ leemɛlɛ̃. 53 [Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, ḿpɑ́ úye uu yisi uú kulu.

8

1 Kɛ pisoi ɑpi n kúũ, Yeesu pɔ́ɔ yisi uu Olifiyee rikúú tɑɑ́. 2 Uu kɛmɑrɛsinɛ yisi uu Uléécɑɑ kɛyɔ-i pɛlɛ, pisoi ɑpi u kɑ́lɑɑpɔ. Uu pɛɛ́ tonɛ uu pi n céési. 3 Kei kɛ isé picélɑɑ nɛ Pifɑrisi ɑpí nɛ unɔ́si unyinɛ hɑpɔ rɛ pi u torilɛ un iwɑ́sɑ́ wɑi. Api riwúí kɛcɔpɛ u nyɛrɛsɛ, 4 ɑpi Yeesu mɑɑ rɛ: Ucélɑɑ, pi unɔ́si nkó tórilɛ un iwɑ́sɑ́ wɑi. 5 Moisi yɛ isé rɔ́ pɑ rɛ tɔkɛ́ yɛ lipinɔsi pɛ̃ ɑpɑrɛ tɑpisi tɔkɛ́ kpu. Ń-ye kɛ pɔ́ɔ yɛ̃́? 6 Tinɔ́ɔ kɑpi lɛ̃ wɛ́ɛ́si nnyɑ kɑpi lɛ̃ u pisɛ pikɛ́ nɛ nnyinɛ n yɛ̃́ pikɛ́ nɛ pitele u n wɑ nnyɑ. Amɑ́ Yeesu uú pɛ, uu kɛnípɛpi nɛ ntɑɑi kɛ́mɛɛ piwɔ́lɛ kɑ́pɑ́ɑ́. 7 Kɑpi ń we pin pipísɛisɛ nɛ kɛ́yu u mɑhɑni nnyɑ, Yeesu uu yisi uu kɛcírɛ nyɛrɛ uu pi mɑɑ rɛ: Uyɛɛ úu nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ nkɛ́-i ɑkópɛ n wɑilɛ̃ ukɛ́ mɛfoí ripɑrɛ u tɔ́ɔ́ri. 8 Uu kɔ pípɛ kpɑ́ uu ntɑɑi kɛ́mɛɛ piwɔ́lɛ nɔŋ́. 9 Kɑpi ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ n kṍ, piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi pinnɛ́í kpíi usɛ usɛ. Piwɛ́ɛ́sɛ kɑí nɛ kori ɑí nɛ siwɑ̃́ pɑ́ɑ́lɑ́, ɑi pɛɛ nkpéni unɔ́si uyɛ̃ mɛcirɛ kɛcɔpɛ yɑ́, u nɛ Yeesu pin we. 10 Yeesu uu pɛɛ yisi uu nyɛrɛ uu u pisɛ rɛ: Unɔ́si, yei kɑpí we? Úkɑ úu ɑkópɛ pɔ́ pɑɑ? 11 Uu u pɛsɛ rɛ: Úkɑ úu we, Upíimɑ. Yeesu uu u mɑɑ rɛ: Nɛ̃́ ɑ́m kɔ ɑkópɛ pɔ́ pɑnɛ. A n ŋme ɑɑ tɔ́mpɔ. Amɑ́ kɑpɛ kɔ ɑkópɛ piwɑi rikpɑ́.] 12 Yeesu uu kɔ pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Nɛ̃́ nɛ pisoi nnɛ́í mɛtɛ́í lɛ. Nkó yɛɛ nɛ́ n tíkilɛ̃ úu píkɑi kuŋmɑhɑ kɛ́mɛɛ sɔ́nɛnɛ, ɑmɑ́ mɛtɛ́í mɛɛ yɛ nfɑ́ɑ n hɛ kuu yɛ́ m mɑ́. 13 Kei kɛ Pifɑrisi ɑpi pɛɛ u mɑɑ rɛ: Pɔ́ɔ ripɔ́cúruu kɛpɔ́cɑ́ɑ́ ɑseérɑ lesɛ. In lɛ̃, ɑ́i nsímɛ́sei kɑɑ símisi. 14 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Ḿpɑ́ kɑm tinɛ́cúruu kɛnɛ́cɑ́ɑ́ nsímɛ́ n símisi, nsímɛ́sei yɛ mu. Li we rɛ nɛ nyulɛ kei kɑm n léeri nɛ kei kɑm n sĩ́. Amɑ́ nɔ̃́ ɑ́ni nyu kei kɑm n léeri nɛ kei kɑm n sĩ́. 15 Sisoipipi mɛtúhɑɑnɛ mɛcɔ kɛ nɔ́ɔ túhɑɑnɛ. Nɛ̃́ ɑ́m úkɑ nɛ túhɑɑnɛ. 16 Amɑ́ in tɛ nɛ nɛ unyinɛ túhɑɑnɛ, ɑsei kɑm tíkilɛ̃ nɛn nɛ u túhɑɑnɛ. Li we rɛ ɑ́i mɛnɛ́círɛ nɛ́ɛ nɛ u túhɑɑnɛ, tɔ́ nɛ Unɛ́sɑ́ɑ yɛɛ nɛ́ n tummɛ yɛ pi. 17 Li nɔ́inɛ́sé kɛ́mɛɛ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ pisoi pitɛ́ pin linyinɛ kɛcɑ́ɑ́ nsɛ n símisi, nsímɛ́sei yɛ mu. 18 Nɛ̃́ nɛ rinɛ́cúruu kɛcɑ́ɑ́ ɑseérɑ lesɛlɛ, Unɛ́sɑ́ɑ yɛɛ nɛ́ n tummɛ un kɔ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ ɑseérɑ lesɛ. 19 Api pɛɛ u pisɛ rɛ: Yei kɛ Upɔ́sɑ́ɑ uú we? Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Áni nɛ́ nyu ɑ́ni kɔ Unɛ́sɑ́ɑ nyu. Nɔn pɛɛ nɛ́ n nyu, nɔ́ kɔ pɛɛ Unɛ́sɑ́ɑ pɔ̃́ kɔ n nyu. 20 Yeesu yɛ ɑnɔ́ɔ nnyɛ́ mɑlɛ un Uléécɑɑ kɛyɔ kɛ́mɛɛ ɑwóótɑkɑi kɛyúrí we un Nléécɑɑsimɛ́ céési. Kɛ uituŋɛ íi pɛɛ kɑhɑnɛ n tu nnyɑ, úkɑ úu u tĩ. 21 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Nɛ tɔ́sulɛ. Nɔ́ kɑm ɑni nɛ́ wɛ́ɛ́si ɑ́ni yɛ́ nɛ́ yɛ̃́, ɑní nɛ nɔ́ɑnɛ́kópɛ kpíni. Áni yɛ́ fe nɔkɛ́ kei kɑm n símpɔ hɑ. 22 Pisuifi ɑpi pɛɛ pimɛcirɛ m písɛinɛ rɛ: Kuu nní m mɑɑ rɛ ɑ́ri yɛ́ fe tɔkɛ́ kei kuu n símpɔ hɑ, yɑrɛ u lɑlɛ ukɛ́ umɛcirɛ kpu nɛ́ɛ? 23 Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Nɔ̃́ nɛ mɛtene nté pikɔ́ lɛ, nɛ́ɛn kɛcɑ́ɑ́-pɔ ukɔ́. Nɔ̃́ nɛ kɛtẽ nté pikɔ́ lɛ, nɛ̃́ ɑ́m kɛtẽ nté ukɔ́. 24 Lɛ̃ nnyɑ kɑm nɔ́ mɑɑ rɛ nɔnsɑ́ n ŋmurɛi rɛ nɛ́ɛ ḿpɑ́ píyei uwee, nɔ nɛ nɔ́ɑnɛ́kópɛ kpíninɛ. 25 Kei kɑpi pɛɛ u pisɛ rɛ: Pɔ́ɔ mpíí úye kɛcirɛ? Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Tɛ íye kɑm mpíí mɛkɛɛ-mɛ nɔ́ símɑɑri? 26 Nɛ nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ nsímɛ́ mɑ́lɛ mɛyɑ̃́ kɛ́ símisi kɛ́ kɔ nɛ nɔ́ túhɑɑnɛ. Amɑ́ mmɛ̃ kɑm uyɛɛ nɛ́ n tummɛ kɛ́mɛɛ n kṍ ŋmɑnɛ kɑm pisoi símisi. Asei kɛ uyɛ̃ uu símisi. 27 Amɑ́ ɑ́pi nkpɑ́ni céri rɛ Usɑ́ɑ nsímɛ́ kuu símisi. 28 Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Nɔn píyei Usoi Kɛpipi rintɑɑ́sɛ, nɔ́ pɛɛ céri rɛ nɛ́ɛ ḿpɑ́ píyei uwee. Nɔ́ kɔ ceri rɛ ɑ́m linɛ́kɔ́ cirɛ líkɑ wɑi, ɑmɑ́ lɛ̃ kɛ Sɑ́ɑ uu nɛ̃́ n céesi kɑm símisi. 29 Tɔ́ nɛ uyɛɛ nɛ́ n tummɛ tɔ́ɔ kɛsẽ́ we. Lɛ̃ kuu ń lɑ ŋmɑnɛ kɑm yɛ wɑ. Lɛ̃ nnyɑ, úu nɛ́ riyɑ́ kɛ́ mɛnɛ́círɛ n we. 30 Kɛ Yeesu uu lɛ̃ n símisi, pisoi mɛyɑ̃ ɑpí nɛ kɛfɑ u tɛnɛ. 31 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ Pisuifi pɛɛ nɛ kɛfɑ u n tɛnɛ mɑɑ rɛ: Nɔn nnɛ́símɛ́ n tikilɛ̃, nɔ pinɛ́pirɛtiki yíkíyiki lɛ. 32 Nɔ́ pɛɛ nsímɛ́sei ceri, nsímɛ́sei mmɛ̃ nn tíyɛsɛ ɑni nɔ́mɛnɛ́círɛ n te. 33 Api u pɛsɛ rɛ: Tɔ Apirɑhɑm siyɑsɛ lɛ, ɑ́ri kɔ píkɑi unyinɛ ilɑsi tonɛlɛ̃. Yo nnyɑ kɑɑ pɛɛ rɛ: Nɔ́ kɑm ɑni nɔ́mɛnɛ́círɛ n te? 34 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ usoi nkó yɛɛ ɑkópɛ n wɑi yɛ ɑkópɛ ulɑsi lɛ. 35 Ulɑ́si úu yɛ mɛsɛ́rɛ kɛ́yɔ kɛ-i kɑpi u m múílɛ̃ n we. Úyɔpipi yɛɛ yɛ mɛsɛ́rɛ kɛ́yɔ-i n we. 36 Lɛ̃ nnyɑ, Kɛpipi kɛn ilɑ́si kɛ́mɛɛ nɔ́ n lesɛ, nɔ mɛyíkíyiki nɔ́mɛnɛ́círɛ telɛ. 37 Nɛ nyulɛ rɛ nɔ Apirɑhɑm siyɑsɛ lɛ. Amɑ́ nɔ kɔ pɛɛ́ lɑ nɔkɛ́ nɛ́ kpu rɛ ɑ́ni nnɛ́símɛ́ ŋmurɛi nnyɑ. 38 Lɛ̃ kɛ nɛ́ɛ Unɛ́sɑ́ɑ kɛ́mɛɛ n yɛ̃́ nkɔ́ kɛ nɛ́ɛ símisi. Lɛ̃ kɛ nɔ́ɔ kɔ nɔ́unɛ́sɑ́ɑ kɛ́mɛɛ n kṍ kɛ nɔ́ɔ kɔ wɑ. 39 Api u pɛsɛ rɛ: Apirɑhɑm yɛ urɔ́sɑ́ɑ lɛ. Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: In tɛ nɔ Apirɑhɑm sipipi lɛ, ɑni Apirɑhɑm mɛwɑi n wɑi. 40 Mɛnɛ́wɑi nnɛ́í yɛɛ rɛ kɛ́ nsímɛ́sei kɑm Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ n kṍ nɔ́ ritɛ́ŋ́sɛ. Amɑ́ ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, nɔ kɔ pɛɛ wɛ́ɛ́silɛ nɔkɛ́ nɛ́ kpu. Apirɑhɑm úu pɛɛ lɛ̃ wɑi! 41 Amɑ́ nɔ́unɛ́sɑ́ɑ sei mɛwɑi mɛcɔ kɛ́ nɔ́ɔ wɑi. Kei kɑpi pɛɛ Yeesu pɛsɛ rɛ: Ári siwɑ́sɑ́nkɑipipi. Usɑ́ɑ usɛ kóló kɑri mɑ́. Uyɛɛ nní Uléécɑɑ. 42 Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Uléécɑɑ un pɛɛ mɛsei Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ, nɔ yɛɛ pɛɛ nɛ́ n lɑ rɛ ukɛmɛɛ kɑm léeri nɛn kɔ uyɛ̃ nnyɑ nté we. Ái mɛnɛ́lɑ kɛ́mɛɛ kɑḿ kɑ. Uyɛɛ nɛ́ tummɛ. 43 Yo nnyɑ kɑ́ni lɛ̃ kɑm nɔ́ n símisi ɑsei kómɛi? Kɑ́ni yɛ́ n fe nɔkɛ́ nnɛ́nɔ́ɔsimɛ́ kutu rińcɔ nnyɑ yɛ ni. 44 Kuníri kpɛɛ nɔ́unɛ́sɑ́ɑ. Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ mɛlɑ kɑni kɔ lɑ nɔkɛ́ n wɑi. Hɑ́i mɛkɛɛ-mɛ kuu usoikṍ. Úu yɛ ɑsei ritiki. Li we rɛ ɑsei ɑ́ɑ ukɛmɛɛ́ we. U yɛ un nnɔ́ɔmɛ n wɑi kɑí nɛ u sɑ́. U unɔ́ɔmɛ lɛ. Uyɛɛ kɔ nnɔ́ɔmɛ nnɛ́í riyíkí. 45 Kɑi nní lɛ̃ ń we nnyɑ kɑ́ni yɛ nsímɛ́sei kɛ nɛ́ɛ n símisi ŋmurɛi. 46 Nɔ́ úye yɛɛ yɛ́ fe uu nɛ́ nyísɛ rɛ nɛ ɑkópɛ wɑ? In tɛ nsímɛ́sei kɑm símisi, yo nnyɑ kɑ́ni pɛɛ́ nɛ kɛfɑ nɛ́ tɛnɛ? 47 Usoi nkó yɛɛ Uléécɑɑ ukɔ́, yɛ̀ɛ̀ Uléécɑɑ nsímɛ́ kutu ricɔlɛ. Kɛ nɔ̃́ ɑ́ni nní upikɔ́ nnyɑ kɑ́ni Uléécɑɑ Nsímɛ́ kutu cɔlɛ̃. 48 Pisuifi ɑpi pɛɛ Yeesu pɛsɛ rɛ: Ái tɔ mɛsei ɑlɑri mɑ́lɛ tɔkɛ́ mɑɑ rɛ pɔ Sɑmɑrii ukɔ́ lɛ ɑɑ kɔ ɑníri héésii? 49 Uu pi pɛsɛ rɛ: Ám ɑníri héesi, ɑmɑ́ Unɛ́sɑ́ɑ kɑm tíyu wɑisɛ, nɔ́ɔn pɛɛ tinɛ́kɔ́ kópu! 50 Ám wɛ́ɛ́si kɛ́ rinɛ́cúruu ríyu wɑisɛ. Unyinɛ yɛɛ wɛ́ɛ́si ukɛ́ ríyu nɛ́ wɑisɛ. Uyɛɛ kɔ utúhɑɑnɛ. 51 Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ nkó yɛɛ nnɛ́símɛ́ rimmúlú úu píkɑi kpinɛ. 52 Kei kɛ Pisuifi ɑpi pɛɛ u mɑɑ rɛ: Tɔ nkpéni mɛyíkíyiki yɛ́nlɛ rɛ pɔ ɑníri héesilɛ. Apirɑhɑm yɛ kpulɛ, ɑntepuyɛ pɔ́ɔ kɔ kpíni. Pɔ́ɔ pɛɛ nkpéni rɛ nkó yɛɛ mpɔ́símɛ́ rintíki úu píkɑi kpinɛ! 53 Yɑrɛ pɔ̃́ nɛ urɔ́sɑ́ɑ Apirɑhɑm yɛɛ n kpu felɛ nɛ́ɛ? Antepuyɛ pɔ̃́ nɛ kɔ kpínlɛ. Yɑrɛ pɔ́ɔ pɛɛ úye? 54 Yeesu uu pɛɛ pi pɛsɛ rɛ: In tɛ nɛ́ɛ rinɛ́cúruu ríyu wɑisɛ, ɑ́m yɛ́ ríyu yɛ̃. Amɑ́ Unɛ́sɑ́ɑ uyɛ̃ kɑni ḿ mɑɑ rɛ uyɛɛ Nɔ́unɛ́léécɑɑ yɛɛ ríyu nɛ́ wɑisɛ. 55 Áni kɔ pɛɛ u nyu. Amɑ́ nɛ̃́ nɛ u nyulɛ. Nɛn m mɑɑ rɛ ɑ́m u nyu, nɛ lɛ̃ wɑlɛ nɔ́mɛnɛ́cɔ unɔ́ɔmɛ. Amɑ́ nɛ̃́ nɛ u nyulɛ nɛn kɔ unsímɛ́ tíkilɛ̃. 56 Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ Apirɑhɑm yɛ pɛɛ́ nɛ mpɔ́ɔnɑrɛ cuunkɛɛlɛ rɛ u yɛ́ kɑm uu kɛnɛ́kɑ́mɛyɑɑ yɛnu. Uu kɔ mɛsei kɛ yɛnu, urikiŋ ɑri níŋɛsi hɑ́i. 57 Kei kɛ Pisuifi ɑpi pɛɛ u pisɛ rɛ: Pɑ́ɑ kɑhɑnɛ nkpɑ́ni iŋmɛ̃ kuwóó n tu, pɔn pɛɛ tee rɛ pɔ Apirɑhɑm yɛnɑɑlɛ̃, nɛ́ɛ yo? 58 Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ Apirɑhɑm ukɛ́ kɛlenɛ ń we, nɛ̃́ nɛ pɛɛ́ welɛ. 59 Kei kɑpi pɛɛ ɑpɑrɛ kpísi rɛ pikɛ́ u tɑpisi. Amɑ́ uú nɛ pi pɔlu uu Uléécɑɑ kɛyɔ-i léepɔ uu tɔ́mpɔ.

9

1 Kɛ Yeesu uu ncée-i ń we un tɔ́su, uu utisi unyinɛ kɑpi m mɑ́ri unyíyɛ yɛnu. 2 Upipirɛtiki ɑpi u pisɛ rɛ: Ucélɑɑ, wóo kɛcirɛ yɛɛ ɑkópɛ wɑ nnyɑ kɑpí nɛ utisi nkó mɑ́ri unyíyɛ? Uricuruu ɑkópɛ nnyɑ nɛ́ɛ pɛpɛɛ u m mɑ́ri ɑkópɛ nnyɑ? 3 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Ái uɑkópɛ nnyɑ, ɑ́i kɔ pɛpɛɛ u m mɑ́ri ɑkópɛ nnyɑ. Lɛ̃ kɑi yɛ́ n wɑ Uléécɑɑ nnɑŋɛ nkɛ́ nɛ ukɛcɑ́ɑ́ ń we lin nyɑ́ni nnyɑ kuu unyíyɛ. 4 Kɛ ituŋɛ ii nní ń we, li pisɛ rɛ tɔkɛ́ uyɛɛ nɛ́ n tummɛ pikɛi wɑ. Kɛsinɛ yɛ wɑinɛ, úkɑ úu yɛ́ pɛɛ fe ukɛ́ kɛisi. 5 Kumúŋɛ́ nkú-i kɑm nní kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ń we, nɛ́ɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ mɛtɛ́í. 6 Kuu ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ pimɑ́ɑ ḿ mɑsí, uu kɛteni-i mɛtɑ tukɛ uú nɛ sipɛ́rɛ́pi wɑi, uu unyíyɛ uyɛ̃ inipɛɛ pɔ́rii, 7 uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: A n ŋme ɑ hɑ Silowee kupɔrɛ-pɔ lihí. Silowee ɑsei rɛ Utumɛ. Uu mɛsei yisi uu sĩ́ uú hɑ líhu. Kuú hɑ m pɛɛmɛ, uu pɛɛ́ n nyɑ́ni. 8 Upipɛrɛcɔ nɛ pɛpɛɛ n nyu rɛ u pɛɛ wéleilɛ, ɑpi pɛɛ́ m písɛinɛ rɛ: Ái nkó yɛɛ pɛɛ tṹ un wéleii? 9 Picɔ ɑpi yɛ rɛ: Uyɛɛ lo. Picɔ ɑpi rɛ ɑɑí, mɛnyínɛ kɑpi wenɛ. Uricuruu uu pɛɛ rɛ: Nɛ̃́ ŋmɑɑ lo. 10 Api pɛɛ u pisɛ rɛ: Íye kɑi wɑ kɛ ipɔ́nípɛɛ ií nɛ nkpéni nyɑ́ni? 11 Uu pi pɛsɛ rɛ: Utisi uyɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Yeesu yɛɛ sipɛ́rɛ́pi wɑ, uu inípɛɛ nɛ́ pɔ́rii uu pɛɛ nɛ́ mɑɑ rɛ: “A n ŋme ɑ hɑ Silowee kupɔrɛ-pɔ lihí.” Am sĩ́ ɑḿ hɑ líhu, ɑm pɛɛ́ n nyɑ́ni. 12 Api u pisɛ rɛ: Yei kɛ utisi uyɛ̃ uú we? Uu pi pɛsɛ rɛ: Ám nyu. 13 Api pɛɛ utisi uyɛɛ pɛɛ mɛkɛɛ n nyíinlɛ̃ nɛ Pifɑrisi kɛ́mɛɛ sĩ́. 14 Kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɛ Yeesu uu sipɛ́rɛ́pi n wɑ uú nɛ inípɛɛ u wúkulɛ yɛ pɛɛ kɛwéntɛyɑɑ lɛ. 15 Pifɑrisi pɔ́ɔ kɔ pipísɛi u kpɑ́ rɛ íye kɑi wɑ kuú nɛ nkpéni nyɑ́ni? Uu pi mɑɑ rɛ: Sipɛ́rɛ́pi kuu inípɛɛ nɛ́ pɔ́rii, ɑm sĩ́ ɑḿ hɑ líhu, ɑm pɛɛ nkpéni n nyɑ́ni. 16 Lɛ̃ nnyɑ kɛ pikɛcɔpɛ pinyinɛ ɑpí mɑɑ rɛ: Utisi uyɛɛ mɛwɑi mmɛ́ n wɑ úu yɛ́ fe ukɛ́ Uléécɑɑ-i n leeri. Kúu nní kɛwéntɛyɑɑ isé rintíki nnyɑ. Picɔ ɑpi rɛ: Íye kɛ ukópɛkɔɔ́ uu yɛ́ fe uu mɛwɑisɑŋɑ mmɛ́ mɛcɔ wɑi? Kei kɑpi pɛɛ ɑnɔ́ɔ ɑkɔ́ ɑkɔ́ nɛ rikénɛ. 17 Pifɑrisi ɑpi kɔ unyíyɛ uyɛ̃ pipisɛ kpɑ́ rɛ: Íye kɛ pɔ́ɔ utisi uyɛɛ inípɛɛ pɔ́ m pɔisɛ kɛcɑ́ɑ́ músu? Uu rɛ: Antepu lo. 18 Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑ́pi pɛɛ lɑ pikɛ́ kṍ tɛ u pɛɛ unyíyɛ lɛ kuu kɔ nkpéni nyɑ́ni. Api pɛɛ upikɔ́ séi 19 ɑpi pi pisɛ rɛ: Nɔ́unɛ́ŋmɑ́nɛ uyɛ̃ kɑni n tee rɛ nɔ u mɑrilɛ unyíyɛ yɛ mɛsei nkóo? Íye kɑi wɑ kuu kɔ nɛ nkpéni nyɑ́ni? 20 Upikɔ́ ɑpi pi pɛsɛ rɛ: Tɔ u nyulɛ rɛ u kɛrɔ́pipi. Tɔ kɔ u mɑrilɛ unyíyɛ. 21 Amɑ́ ɑ́ri nyu lɛ̃ kɑi n wɑ kuú nɛ nkpéni n nyɑ́ni, ɑ́ri kɔ nyu wóo u pɔisɛ. Ani u pisɛ, úu kɛwɑ̃́, u yɛ́ fe uu uriyu kɛcɑ́ɑ́ nkɔ́ símisi. 22 Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ kɑpi wuru nnyɑ kɑpi lɛ̃ mɑ. Li we rɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ yɛ pɛɛ kómɛinɛlɛ rɛ úye un m mɑɑ rɛ Yeesu kɛ Uléécɑɑ uu wɛ́ɛ, pikɛ́ liute kuyómɛyɑ́hɑɑlee-i lesɛ. 23 Lɛ̃ nnyɑ kɛ upikɔ́ ɑpí mɑɑ rɛ: Úu kɛwɑ̃́, ɑni uricuruu pisɛ! 24 Pifɑrisi ɑpi kɔ uyɛ̃ kɑpi m mɑ́ri unyíyɛ pipísɛi kpɑ́ ɑpi u mɑɑ rɛ: A ɑsei símisi likɛ́ Uléécɑɑ rinyiri ritɑɑ́sɛ. In tɔ́ɔ, tɔ nyulɛ ŋmɑɑ rɛ utisi uyɛɛ ukópɛkɔɔ́ lɛ. 25 Uu pɛɛ pi pɛsɛ rɛ: Un ukópɛkɔɔ́, nɛ̃́ ɑ́m nyu. Amɑ́ likɛi lisɛ kɑm nyu rɛ nɛ pɛɛ unyíyɛ lɛ nɛn kɔ pɛɛ nkpéni nyɑ́ni. 26 Api pɛɛ u pisɛ rɛ: Yo kuu pɔ́ wɑ? Íye kuú nɛ inípɛɛ pɔ́ wúkulɛ? 27 Uu pi pɛsɛ rɛ: Nɛ pisímɛ́ nɔ́ mɑsilɛ ɑ́ni kutu nɛ́ ricɔ. Yo nnyɑ kɑní lɑ kɛ́ kɔ pisímɛ́ rikpɑ́ nɔkɛ́ kṍ? Nɛ́ɛ nɔ̃́ nɛ kɔ lɑlɛ nɔkɛ́ pɑnsɛ upipirɛtiki? 28 Kei kɑpi ɑlɛ̃́ u rikɑ́pɑ́ɑ́ ɑpi rɛ: Pɔ́ɔ uyɛ̃ upirɛtiki. Amɑ́ tɔ̃́ nɛ Moisi pipirɛtiki lɛ. 29 Tɔ nyulɛ rɛ Uléécɑɑ yɛ nɛ Moisi símisilɛ. Amɑ́ ɑ́ri nyu ricuruu mɛ́ye kɛ nkó pɔ́ɔ léeri. 30 Unyíyɛ yɛɛ ḿ peí uu pi mɑɑ rɛ: Lɛlɛɛ pírí nɛ́ ń we yɛɛ rɛ ɑ́ni nyu mɛ́ye kuu léeri, uu kɔ pɛɛ tíyɛsɛ inɛ́nípɛɛ ií n nyɑ́ni. 31 Tɔ nyulɛ rɛ Uléécɑɑ úu yɛ ukópɛkɔɔ́ nɛ kutu ricɔ, ɑmɑ́ nkó yɛɛ ríyu u n wɑisɛlɛ̃ un umɛlɑ wɑi kuu yɛ kutu ricɔ. 32 Kɑí nɛ n wemɛ, ɑ́ri píkɑi kómɑɑlɛ̃ tɛ unyinɛ yɛ tíyɛsɛ usoi kɑpi m mɑ́ri unyíyɛ uu yɛ kɔ yɛnu. 33 Utisi nkó unsɑ́ pɛɛ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ n leeri, úu yɛ́ pɛɛ fe ukɛ́ linyinɛ wɑ. 34 Api u pɛsɛ rɛ: Hɑ́i kɑpí nɛ pɔ́ ḿ mɑ́ri kɑɑ ɑkópɛ kɛ́mɛɛ pɔ́lɔlɛ̃. Pɔ́ɔ yɛ́ pɛɛ nkpéni tɔ̃́ céési, nɛ́ɛ yo? Api pɛɛ kuyómɛyɑ́hɑɑlee-i u lesɛ. 35 Yeesu uu kóm tɛ pi utisi uyɛ̃ lesɛ. Uú nɛ utisi uyɛ̃ sɑ́nɛ uu u pisɛ rɛ: Pɔ Usoi Kɛpipi nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛ̃ɛ? 36 Uu Yeesu pɛsɛ rɛ: Uyɛɛ úye, Upíimɑ? A nɛ́ símisi kɛ́ nɛ kɛfɑ u tɛnɛ. 37 Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Uyɛ̃ kɑɑ nní nyɑ́ni, uyɛɛ nní nɛ pɔ́ símisi. 38 Kei kuu pɛɛ rɛ: Nɛ nɛ kɛfɑ pɔ́ tɛnɛlɛ, Upíimɑ. Uu pɛɛ Yeesu kɛnyɑlɛ-i wúlɑ uu ríyu u wɑisɛ. 39 Yeesu uu pɛɛ rɛ: Nɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ kɑlɛ kɛ́ nɛ pisoi túhɑɑnɛ, pɛpɛɛ n nyíinlɛ̃ pikɛ́ n nyɑ́ni, pɛpɛɛ n nyɑ́ni pɔ́ɔkɛ́ nyíinu. 40 Pifɑrisi pinyinɛ yɛ pɛɛ ukɛkúrí welɛ. Kɑpi ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ n kṍ, ɑpi u pisɛ rɛ: Yɑrɛ tɔ̃́ nɛ kɔ pinyíyɛ lɛ, nɛ́ɛ íye? 41 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Nɔn pɛɛ pinyíyɛ, ɑ́ni yɛ́ pɛɛ ɑkópɛ m mɑ́. Amɑ́ nɔ yɛ mɑɑ rɛ nɔ nyɑ́nilɛ nnyɑ kɛ nɔ́ɑnɛ́kópɛ ɑɑ nɔ́kɛnɛ́cɑ́ɑ́ we.

10

1 Yeesu uu rɛ: Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ usoi nkó yɛɛ úu rinɔnɔɔ-mɛ̃ nɛ kusɑ́ŋlee-i n lompɔ, ɑmɑ́ uu pɛɛ kuwɛ́lɛ́ féé nɛ lompɔ yɛ uyɑɑ nɛ usoi kpɑ́ɑ́ree lɛ. 2 Amɑ́ nkó yɛɛ nɛ rinɔnɔɔ n lompɔ yɛɛ usɛɛsẽ́. 3 Tinɔnɔɔ umɛ́rɛ́ yɛ̀ɛ̀ usɛɛsẽ́ tinɔnɔɔ hɑ́nnɛlɛ, isɑ́ŋ ii umɛtẽ kom, uyɛ̃ uu pɛɛ ḿpɑ́ uisɑŋ íye rinyiri séi uú nɛ i leepɔ. 4 Un uikɔ́ nnɛ́í pilésɛpɔ m mɑsí, uu pɛɛ ikɛkpeẽ wɑi. Kii nní umɛtẽ n nyu nnyɑ, ii pɛɛ u n tikilɛ̃. 5 Íi yɛ píkɑi usoi nkó kíi n nyu ritiki. Amɑ́ kɛtɑɑ-pɔ kii yɛ u kɑɑsɛ, kíi nní pisɑ́nɛ mɛtẽ n nyu nnyɑ. 6 Yeesu uu kɛnyɑ́rũ nkɛ́ pisoi pɛɛ kutu u n cɔ́lɛ̃ wɑi, ɑmɑ́ ɑ́pi ceri lɛ̃ kuu ń lɑ ukɛ́ mɑlɛ. 7 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ nɛ́ɛ kusɑ́ŋlee rinɔnɔɔ. 8 Pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ ń kɑ ɑpí nɛ nɛ́ tisɛ yɛ piyɑɑ nɛ pisoi kpɑ́ɑ́ree lɛ, ɑmɑ́ isɑ́ŋ íi nɛ kutu pi ricɔ. 9 Nɛ́ɛ rinɔnɔɔ. Uyɛɛ nɛ́ mmɛ́ rintíki uú nɛ lompɔ ríyu kɑi yɛ́ lɔ. U yɛ́ɛ́ lompɔlɛ uu lééri uu kɔ lilukɛ-lukɛ m mɑ́. 10 Piyɑɑ nɛ pikópɛ nɛ picɑɑinkɛɛ ŋmɑnɛ nnyɑ kɛ uyɑɑ uu yɛ kɑ. Amɑ́ nɛ̃́ nɛ kɑlɛ rɛ isɑ́ŋ ikɛ́ nfɑ́ɑ yɛ̃ nkɛ́ nɛ i m pom. 11 Nɛ́ɛ usɛɛsẽ́ sɔnɛ. Usɛɛsẽ́ sɔnɛ yɛ̀ɛ̀ felɛ uu uisɛɛ nkpɔ yɔ́su uu kpi. 12 Usɑ́nɛ kɑpi n kpísi un kɛisi úu usɛɛsẽ́ yíkíyiki, ɑ́i kɔ uyɛɛ usɛɛte. U yɛ kúkpɛ yɛnlɛ kun wemɛ, uu isɑ́ŋ yɑ́ uu wuru. Kúkpɛ pɔ́ɔ pɛɛ isɑ́ŋ lɑkɑsɛntɛ ɑku yɛ́kɑ́ɑ́sɛ. 13 Kɑi nní siwóó ŋmɑnɛ nnyɑ kuu kɛisi, úu isɑ́ŋ kɛcɑ́ɑ́ nfɑsimɛ́ ńkɑ wɑi. 14 Nɛ́ɛ usɛɛsẽ́ sɔnɛ. Nɛ inɛ́sɑ́ŋ nyulɛ, iyɛ̃ in kɔ nɛ́ nyu 15 yɑrɛ kɛ Unɛ́sɑ́ɑ uu nɛ́ n nyu nɛ́ɛn kɔ Unɛ́sɑ́ɑ uyɛ̃ nyu mɛcɔ. Nɛ́ fe ɑm inɛ́sɑ́ŋ nkpɔ yɔ́su ɑm kpi. 16 Nɛ kɔ isɑ́ŋ icɔ mɑ́lɛ yɛɛ íi kusɑ́ŋlee nkú-i ń we. Li pisɛ rɛ kɛ́ kɔ iyɛ̃ wɛ́lɑɑmɛ. I yɛ́ mɛnɛ́tẽ kõ, ɑi wɑi kusɑ́ŋlee kusɛ nɛ usɛɛsẽ́ usɛ. 17 Sɑ́ɑ yɛ nɛ́ lɑlɛ rɛ nɛ ŋmurɛi rɛ kɛ́ kpu kɛ́ pɛɛ kɔ nfɑ́ɑ piyɛ́nɛ rikpɑ́ nnyɑ. 18 Úkɑ úu nfɑ́ɑ nɛ́ yɔ́su. Nɛ́ɛ rinɛ́cúruu ŋmurɛi rɛ kɛ́ kpu. Nɛ ńnɑŋɛ mɑ́lɛ nɛn yɛ́ kpu ɑm kɔ limɛmɑ́ɑ́ nfɑ́ɑ yɛnu. Lɛ̃ kɛ Unɛ́sɑ́ɑ uu nɛ́ n forii rɛ kɛ́ wɑ yɛ lɛ̃. 19 Nsímɛ́ mmɛ̃ nnyɑ, Pisuifi ɑpi kɔ Yeesu kɛcɑ́ɑ́ ɑnɔ́ɔ ɑkɔ́ ɑkɔ́ n símɑɑnkɛɛ. 20 Pimɛyɑ̃ ɑpi rɛ: U ɑníri héesilɛ, u isɔhɔ torilɛ. Yo nnyɑ kɑni kutu u cɔlɛ̃? 21 Picɔ ɑpi rɛ: Un pɛɛ ɑníri n héesi, úu yɛ́ pɛɛ nní n símisi. Kuníri yɛ́ fe ɑku unyíyɛ inipɛɛ wúkulɛɛ? 22 Nnyiyɛ kumúŋɛ́-i kɑpi kɛyɑ́ɑ kɛnyinɛ Yerusɑlɛm-i Uléécɑɑ kɛyɔ inyɔ́ɔnsɛ ɑnyɑ̃́ wɑi. 23 Yeesu un we un Uléécɑɑ kɛyɔ-i Sɑlomɔɔ imɛlɛ ɑpolɛ mɛtene nyɛ́rɛi. 24 Pisuifi ɑpi pɛɛ kɛkɑ́lɛ u wɑi ɑpi u pisɛ rɛ: Nɛ kɛyo-pɔ kɑɑ yɛ́ lɛ̃ tɔ́ n sɛ́ɛ́lɛ̃ tɔn tɑ́ikɛɛ? In tɛ pɔ́ɔ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ, ɑ rɔ́ símisi kɛkéripi cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́. 25 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Nɛ lɛ̃ pisímɛ́ nɔ́ mɑsilɛ ɑni yúlu. Mɛwɑi kɑḿ nɛ Unɛ́sɑ́ɑ nnɑŋɛ n wɑpisi yɛ nyísɛlɛ rɛ ɑsei kɑm símisi. 26 Amɑ́ kɛ nɔ̃́ ɑ́ni nní inɛ́sɑ́ŋ nnyɑ, ɑ́ni ŋmurɛi. 27 Inɛ́sɑ́ŋ yɛ̀ɛ̀ mɛnɛ́tẽ konlɛ. Nɛ̃́ nɛ kɔ i nyulɛ, ii yɛ kɔ nɛ́ tíki. 28 Nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ kɑm i hɛ, íi píkɑi kpinɛ, úkɑ úu yɛ́ kɔ fe ukɛ́ ɑnɛ́nípɛ-i i yɔsí. 29 Unɛ́sɑ́ɑ yɛɛ nɛ́ i ḿ pɑ yɛ ḿpɑ́ úye felɛ. Úkɑ úu yɛ́ fe ukɛ́ Unɛ́sɑ́ɑ ɑnipɛ-i i yɔsí. 30 Tɔ nɛ Sɑ́ɑ tɔ́ yɛ usoi usɛ lɛ. 31 Kei kɛ Pisuifi ɑpi kɔ ɑpɑrɛ pikpíkɛ́ rikpɑ́ rɛ pikɛ́ u tɑpisi. 32 Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Nɛ mɛwɑi sɔnɛ mɛyɑ̃ mɛɛ Sɑ́ɑ kɛ́mɛɛ n léeri nɔ́ nyísɛlɛ. Mɛkɛcɔpɛ mɛ́ye nnyɑ kɑní lɑ nɔkɛ́ ɑpɑrɛ nɛ́ tɑpisi? 33 Api u pɛsɛ rɛ: Ái mɛwɑi sɔnɛ mɛ́kɑ nnyɑ kɑrí lɑ tɔkɛ́ ɑpɑrɛ pɔ́ tɑpisi tɔkɛ́ kpu, ɑmɑ́ kɑɑ Uléécɑɑ n lɑ́mɑɑnkɛɛ nnyɑ yɛ ni. Pɔ̃́ kɛsoipipi, ɑɑ mɛpɔ́círɛ n nyɑ́ni rɛ pɔ́ Uléécɑɑ lɛ. 34 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Ái nɔ́inɛ́sé kɛ́mɛɛ wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ Uléécɑɑ yɛ mɑɑ rɛ: Nɔ kɛyómɛcɑɑ sipipi lɛɛ? 35 Tɔ nyulɛ rɛ ɑ́pi yɛ́ fe pikɛ́ lɛ̃ kɛ Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́ ɑri ḿ mɑ tinnɛ. Isé ritɛlɛ́ yɛ pɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uú pɛɛ́ nɛ n símisi sée rɛ kɛyómɛcɑɑ sipipi. 36 Sɑ́ɑ yɛɛ nɛ̃́ wɛ́ɛ uu kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ nɛ́ tumti. Yo nnyɑ kɑm yɛ́ mɑɑ rɛ nɛ Uléécɑɑ Kɛpipi lɛ ɑni pɛɛ rɛ Uléécɑɑ kɑm lɑ́mɑɑnkɛɛ? 37 In tɛ ɑ́i Unɛ́sɑ́ɑ mɛwɑi kɑm wɑi, ɑ́ni kɑpɛ nɛ kɛfɑ nɛ́ tɛnɛ. 38 Amɑ́ in tɛ mɛ̃ kɑm wɑi, ḿpɑ́ nɔnsɑ́ n lɑ nɔkɛ́ nɛ kɛfɑ nɛ́ tɛnɛ, ɑni kɔ mɛ̃ kerí nɛ kɛfɑ tɛnɛ, ɑni pɛɛ kɛkéripi ceru rɛ Unɛ́sɑ́ɑ yɛ kɛnɛ́mɛɛ welɛ, nɛ́ɛn kɔ Unɛ́sɑ́ɑ kɛ́mɛɛ we. 39 Api kɔ n nɑ́ɑ́si pikɛ́ u tĩ, ɑmɑ́ uú nɛ pi ŋmɛ́hɛrɛɛ. 40 Kei kɛ Yeesu uu kɔ yisi uu Yuritɛɛ nkoi pitɛ́ŋ́ pɛlɛ, uú hɑ kei kɛ Yohɑni uú pɛɛ mɛkɛɛ pisoi míni n wólɛ tonɛ. 41 Pisoi kulúi pin kei ukɛmɛɛ sɔ́nɑɑpɔ ɑpi yɛ rɛ: Yohɑni úu mɛwɑisɑŋɑ mɛ́kɑ wɑ. Amɑ́ mmɛ̃ nnɛ́í kuu utisi nkó kɛcɑ́ɑ́ ḿ mɑ yɛ ɑsei ritikilɛ. 42 Kei kɛ pisoi mɛyɑ̃ ɑpi pɛɛ́ nɛ Yeesu kɛfɑ tɛnɛ.

11

1 Utisi unyinɛ yɛɛ pɛɛ́ we un pɔ́ɔ́lú, ɑpi yɛ u séi rɛ Lɑsɑɑ. Mɑɑri nɛ umɑ́ɑ Mɑritɑ kuyu Petɑnii-pɔ kuú pɛɛ́ we. 2 Mɑɑri uyɛɛ Upíimɑ ɑnɑ tulɑɑli kɔɔnu uú nɛ unnyúpi tinnɛ. Uuyɛi Lɑsɑɑ yɛɛ pɛɛ pɔ́ɔ́lú. 3 Lɑsɑɑ piyɛi pɛ̃ kɛtɛ́ ɑpi Yeesu kɛ́mɛɛ tum ɑpí hɑ u mɑɑ rɛ: Upíimɑ, usoi uyɛ̃ kɑɑ nní ń lɑ yɛ pɔ́ɔ́lúlɛ. 4 Kɛ Yeesu uu nsímɛ́ mmɛ̃ n kṍ, uu rɛ: Ái nkpɔ itoi kuu pɔ́ɔ́lú, ɑmɑ́ Uléécɑɑ ukɛ́ nɛ ríyu n yɛ̃́ nnyɑ kuu pɔ́ɔ́lú. Kei kɑi yɛ́ kɔ nɛ Uléécɑɑ Kɛpipi ríyu wɑisɛ. 5 Yeesu yɛ pɛɛ Mɑritɑ nɛ uwɑ̃́ Mɑɑri nɛ Lɑsɑɑ lɑlɛ. 6 Kuu pikómɛ ḿ mɑsí rɛ Lɑsɑɑ yɛ pɔ́ɔ́lú mɛmɑ́ɑ́, uu kei kuú pɛɛ ń we siyɑ́ɑ sitɛ́ kɛtónɛ kpɑ́. 7 Uu pɛɛ upipirɛtiki mɑɑ rɛ: Tɔkɛ́ Yutee kɛtẽ-mɛ̃ pɛlɛ. 8 Upipirɛtiki ɑpi u pɛsɛ rɛ: Ucélɑɑ, ɑ́i kɑhɑnɛ n nɑ́ŋɑi kɛ Pisuifi ɑpí pɛɛ kei-pɔ lɑ pikɛ́ ɑpɑrɛ pɔ́ tɑpisi pikɛ́ kpu. Kei kɑɑ kɔ lɑ pɔkɛ́ pɛlɛ nɛ́ɛ? 9 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Kɑi yɛ nní n weesi, ituŋɛ yɛɛ leemɛlɛ nɛ́ɛ íi yɛ leemɛ? Úye un nɛ mɛtuŋɛtɛí n sɔ́nɛ, úu yɛ rikpɔu. Li we rɛ u yɛ kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ mɛtɛ́í n nyɑ́nilɛ. 10 Amɑ́ úye un kɛsinɛ n sɔ́nɛ, u yɛ rikpɔulɛ rɛ mɛtɛ́í ɑ́mɛ ukɛmɛɛ́ we nnyɑ. 11 Kɛ Yeesu uu lɛ̃ pimɑ́ɑ ḿ mɑsí, uu kɔ kpɑ́ rɛ: Urɔ́sɑ́nɛ Lɑsɑɑ yɛ lɔnilɛ. Nɛ sinlɛ kɛ́ hɑ u yóŋsɛ. 12 Upipirɛtiki ɑpi u mɑɑ rɛ: Upíimɑ, in tɛ u lɔnilɛ, u yɛ́ peí. 13 Lɑsɑɑ nkpɔ nsímɛ́ kɛ Yeesu uu lɛ̃ tee. Upipirɛtiki pɔ́ɔn músu rɛ nnɔni yíkíyiki nsímɛ́ kuu símisi. 14 Yeesu uu pɛɛ pi luru rɛ: Lɑsɑɑ yɛ kpulɛ. 15 Nɔ̃́ nnyɑ kɑi nɛ́ lɑ́ɑ́rú rɛ ɑ́m pɛɛ likumúŋɛ́ kpɛ-i kei we. Li lɛ̃ wɑlɛ rɛ nɔkɛ́ nɛ kɛfɑ nɛ́ n tɛnɛ nnyɑ. Tɔkɛ́ nkpéni ukɛmɛɛ tɔ́mpɔ. 16 Kei kɛ Tomɑɑ kɑpi rinyíri n hɛ rɛ Úsikɑ uu pɛɛ pipirɛtiki tɔrɔɔ mɑɑ rɛ: Ani mpɔ tɔ́ɔkɛ́ kɔ hɑ, tɔ́ nɛ uyɛ̃ tɔkɛ́ hɑ kɛsẽ́ kpu. 17 Kɛ Yeesu uu n tuipɔ, uu kóm tɛ Lɑsɑɑ yɛ nhórɛ kɛ́mɛɛ siyɑ́ɑ sinɑ piwɑi mɑsilɛ. 18 Petɑnii yɛ nɛ Yerusɑlɛm kɔlɛnlɛ yɑrɛ kilomɛtiri pitɑɑni kumúŋɛ́. 19 Pisuifi mɛyɑ̃ yɛ pɛɛ Mɑritɑ nɛ Mɑɑri piyɑ́hɑɑ kɑlɛ pikɛ́ piuyɛi nkpɔ pi riyɑ́kɑsɛ. 20 Kɛ Mɑritɑ uu n kṍ tɛ Yeesu yɛ nnyɑ́ɑ̃ wɑimɛ, uu yisi uu u tɛ́pɛi, Mɑɑri pɔ́ɔ kɛ́yɔ-i tonɛ. 21 Mɑritɑ uu Yeesu mɑɑ rɛ: Upíimɑ, pɔn pɛɛ nté n we, unɛ́yɛ́i úu yɛ́ pɛɛ kpu. 22 Amɑ́ nɛ nyulɛ rɛ ḿpɑ́ nkpéni, Uléécɑɑ yɛ́ lɛ̃ nnɛ́í kɑɑ u m pisɛnɛ pɔ́ pɑ. 23 Yeesu uu u mɑɑ rɛ: Upɔ́yɛ́i yɛ nkpɔ kɛ́mɛɛ yisinɛ. 24 Mɑritɑ uu rɛ: Nɛ nyulɛ rɛ u yɛ́ kɑm uu kɛyɑ́ɑ tɔrɔɔ kɛtúŋɛ́ kɛ pikpɔkpɔ ɑpi n yisinɛ yisi. 25 Yeesu uu u mɑɑ rɛ: Nɛ́ɛ yɛ pikpɔkpɔ yukusɛ, nɛ́ɛ kɔ nfɑ́ɑ. Usoi nkó yɛɛ nɛ kɛfɑ nɛ́ n tɛnɛ yɛ nfɑ́ɑ wɑinɛ, ḿpɑ́ un píyei n kpu. 26 Nkó yɛɛ nfɑ́ɑ m mɑ́ un pɛɛ́ nɛ kɛfɑ nɛ́ tɛnɛlɛ̃ úu píkɑi kpinɛ. Pɔ lɛ̃ ŋmurɛii? 27 Mɑritɑ uu u pɛsɛ rɛ: Ɛɛɛ Upíimɑ, nɛ nɛ kɛfɑ tɛnɛ rɛ pɔ̃́ kɛ Uléécɑɑ uu wɛ́ɛ. Pɔ́ɔ Uléécɑɑ Kɛpipi kɛɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ mɛ́kɑmɛ m mɑ́. 28 Kɛ Mɑritɑ uu lɛ̃ pimɑ́ɑ ḿ mɑsí, uu yisi uu tɔ́mpɔ, uú hɑ uwɑ̃́ Mɑɑri séi uu u wɛ́í-wɛ́í rɛ: Ucélɑɑ yɛ kɑlɛ, u pɔ́ séilɛ. 29 Kɛ Mɑɑri uu lɛ̃ n kṍ, uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ yisi uu Yeesu tɛ́pɛi. 30 Yeesu úu pɛɛ kɑhɑnɛ kuyu kpɛ-i n lompɔ. Kei kɛ Mɑritɑ uú pɛɛ́ nɛ u rinsɑ́nɛ cirɛ kuú pɛɛ́ kɔ nɛ lɛ̃ we. 31 Pisuifi pɛɛ pɛɛ Mɑɑri kɛyɔ-i ń we pin nkpɔ u yɑ́ɑ́si, ɑpi yɛ́nu rɛ u riwɑkɑsilɛ uu léepɔ. Api yisi ɑpi u tiki. Pi pɛɛ lɛ̃ músulɛ rɛ rikpíí-i kuu sĩ́ ukɛ́ hɑ tẽ́. 32 Kɛ Mɑɑri uu kei kɛ Yeesu uu ń we n tuipɔ, uu uɑnɑ mɛtene lólu uu u mɑɑ rɛ: Upíimɑ, pɔn pɛɛ nté n we, unɛ́yɛ́i úu yɛ́ pɛɛ kpu. 33 Kɛ Yeesu uu n yɛ̃́ tɛ Mɑɑri yɛ ténilɛ, Pisuifi pɛɛ u rintíkipɔ pɔ́ɔn kɔ téni, ɑi u lémesi uripɔɔ ɑri cɑɑi hɑ́i, 34 uu pɛɛ pi pisɛ rɛ: Yei kɑni u wɑ? Api u pɛsɛ rɛ: A kɑm ɑ yɛ̃, Upíimɑ. 35 Yeesu uu téni. 36 Pisuifi ɑpi pɛɛ rɛ: A tíyɛ u pɛɛ u lɑ kpɑ! 37 Pikɛcɔpɛ pinyinɛ pɔ́ɔ rɛ: Uyɛɛ unyíyɛ inipɛɛ n wúkulɛ úu yɛ́ pɛɛ fe uu wɑi usoi nkó úu yɛ kpuu? 38 Ai Yeesu pilémɑɑ kpɑ́, uripɔɔ ɑri cɑɑi hɑ́i uu yisi uu rikpíí-i tɔ́mpɔ. Kupɑrɛpoo kunyinɛ yɛ ku kɑpi nnɔ́ɔ-i mɛpɑrɛ rińfi. 39 Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Ani kɛpɑrɛ lesɛ. Ukpɔkpɔ uyɛi, Mɑritɑ uu Yeesu mɑɑ rɛ: U nkpéni pikpɑ́hɑi mɑsí, Upíimɑ. Kuú nɛ n kpu, li siyɑ́ɑ sinɑ piwɑi mɑsilɛ. 40 Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Ám pɔ́ mɑɑ rɛ pɔn nɛ kɛfɑ n tɛnɛ, pɔ́ yɛ̃́ tɛ Uléécɑɑ yɛ ríyu mɑ́lɛɛ? 41 Kei kɑpi pɛɛ kɛpɑrɛ wúkulɛ, Yeesu uu kɛléécɑɑ weríí uu rɛ: Sɑ́ɑ, nɛ pɔ́ pɔɔnɛsɛ rɛ pɔ nɛ kutu nɛ́ ricɔ nnyɑ. 42 Nɛ̃́ nɛ nyulɛ rɛ mɛsɛ́rɛ kɑɑ́ nɛ kutu nɛ́ cɔ́lɛ̃. Amɑ́ pisoi riwúí píimɑ ntí tɛɛ nní nɛ́ n kɑ́lɑɑlɛ̃ nnyɑ kɑm lɛ̃ mɑ rɛ pikɛ́ fe pikɛ́ nɛ kɛfɑ tɛnɛ rɛ pɔ́ɔ nɛ́ tummɛ nnyɑ. 43 Kuu lɛ̃ pimɑ́ɑ ḿ mɑsí, uu cɑ́ɑ́i ɑi cɑ́ rɛ: Lɑsɑɑ, ɑ leemɛ! 44 Usoi uu kei nní yisi uu léeri, uɑnɑ nɛ uɑnipɛ ɑn sisɑ́ŋɑ́ɑ́pɑmpi pílɑɑnkɛɛlɛ̃, ukɛyu kɛn kusɑ́ŋɑ́ɑ́ yɑ́riilɛ̃. Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Ani u fénnɛntɛ ɑni u yɑ́ ukɛ́ tɔ́mpɔ. 45 Pisuifi mɛyɑ̃ pɛɛ Mɑɑri kɛyɔ-i n hɑ́pɔ ɑpi lɛ̃ kɛ Yeesu uu n wɑ yɛnu, ɑpí nɛ kɛfɑ u tɛnɛ. 46 Amɑ́ picɔ pɔ́ɔ sĩ́, ɑpí hɑ lɛ̃ kɛ Yeesu uu n wɑ Pifɑrisi kɛɛnkɛɛ. 47 Kei kɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pifɑrisi ɑpi pitúhɑɑnɛ píimɑ cɑ́pinɛ ɑpi rɛ: Íye kɑri wɑinɛ? Usoi nkó yɛ mɛwɑisɑŋɑ wɑpisilɛ hɑ́i! 48 Tɔn n tíyɛ un lɛ̃ n wɑi, pisoi nnɛ́í yɛ́ nɛ kɛfɑ u tɛnɛ, Rɔm pikɔ́ ɑpi pɛɛ́ weri ɑpi Uléécɑɑ kɛyɔ foru ɑpí nɛ kurɔ́yu pɛ́nɛ. 49 Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ pɛ̃ usɛ kɑpi yɛ sée rɛ Kɑyifu. Uyɛɛ pɛɛ kuŋmɛ̃ kpɛ̃ Uléécɑɑ isinɑ tũ. Uyɛ̃ uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Áni ńkɑ kómɛi! 50 Áni yɛ̃ tɛ li nɛ kutɔsi nɔ́ we rɛ usoi usɛ ukɛ́ nɔ́nnɛnɛ́í nkpɔ kpu, kuyu nnɛ́í ɑ́ku kɑpɛ nɛ mɛ́woo rinsɛ́ɛ́ nnyɑɑ? 51 Ái rɛ ukɛmúŋɛ́ cirɛ kuú nɛ lɛ̃ mɑ. Kɑi nní uyɛɛ pɛɛ likumúŋɛ́ kpɛ-i Uléécɑɑ usinɑ nnyɑ kuú nɛ Uléécɑɑ rinyiri símisi rɛ Yeesu yɛɛ Pisuifi kɛcɑ́ɑ́ kpinɛ. 52 Ái kɔ Pisuifi kɛcɑ́ɑ́ ŋmɑnɛ nnyɑ kuu kpinɛ, ɑmɑ́ li pisɛ rɛ ukɛ́ kpu ukɛ́ nɛ Uléécɑɑ sipipi sɛɛ kɛtẽ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ n yɛkɑɑlɛ̃ cɑ́pinɛ sikɛ́ pɑnsɛ pisoi pisɛ. 53 Kɑí nɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ n kpísi, Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi rinɔ́ɔ risɛ wɑi rɛ pikɛ́ Yeesu kpu. 54 Lɛ̃ nnyɑ, Yeesu úu yɛ pɛɛ Pisuifi kɛcɔpɛ pinyɛ́rɛi rikpɑ́ pikɛ́ u n nyɑ́ni. Uu pɛɛ yisi uu kɛtẽ kɛnyinɛ kɛɛ nɛ kucɛsi kóimɑ n kɔ́lɛ̃-mɛ̃ tɛ́ŋ́, u nɛ upipirɛtiki ɑpí hɑ kei-pɔ n we. Pi yɛ kei sée rɛ Efirɑyim. 55 Isirɑyɛɛli pikɔ́ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ yɛ pɛɛ nyɑhɑimɛlɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɛ kei pikɔ́ mɛyɑ̃ ɑpi yisi ɑpi Yerusɑlɛm sĩ tɛ pikɛ́ hɑ inyɔ́ɔnsɛ inyɛkii wɑ ɑnyɑ̃́ ɑkɛ́ kɛlenɛ tu. 56 Api Yeesu wɛ́lɑɑnkɛɛ, ɑpi pɛɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i n we pin pɛɛ pimɛcɔpɛcirɛ písɛinɛ rɛ: Ń-ye kɑni músu? Yɑrɛ u yɛ́ kɑm nɛ́ɛ úu yɛ́ kɑm? 57 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pifɑrisi yɛ pɛɛ rinɔ́ɔ pihɛɛ mɑsilɛ rɛ: Úye un ukɛlõ n nyu, ukɛ́ símisi pikɛ́ fe pikɛ́ u tĩ.

12

1 Lin tisɛlɛ̃ siyɑ́ɑ sikpuulũ pikɛ́ kɛlenɛ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ li, Yeesu uu yisi uu Petɑnii tɔ́mpɔ. Kei kɛ Lɑsɑɑ kuú pɛɛ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ n yukusɛ uú we. 2 Api kusɑ́nɛ u wɑi, Mɑritɑ un ilukɛ hɔɔnɛntɛ, Lɑsɑɑ pɔ́ɔn pɛpɛɛ ilukɛ kɛlukɛ-i Yeesu kɛkúrí ń tṹ kɛcɔpɛ we. 3 Mɑɑri uu pɛɛ tulɑɑli pɑpɛ-pɑpɛ yɛɛ nnɛ́í píimɑ m mɑ́ kɛnúḿpi kpísi, uu Yeesu ɑnɑ kɛcɑ́ɑ́ kɔɔni uu pɛɛ unnyúpi nɛ Yeesu ɑnɑ tinnɛ. Tulɑɑli kukpɑ́hɑ́ ɑku kɛ́yɔ yipu. 4 Yeesu pipirɛtiki kɛcɔpɛ usɛ kɑpi yɛ n sée rɛ Yutɑsi Isikɑriyɔɔti yɛɛ ń kɑ uu Yeesu pilɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i wɑi, uu pɛɛ rɛ: 5 Yo nnyɑ kɑ́pi tulɑɑli pɑpɛ-pɑpɛ nkó yɑ́ɑ́ nɛ nnɛ́í píimɑ pikɛ́ siwóó píwɛkɔɔ́ hɛ? 6 Ái rɛ píwɛkɔɔ́ nfɑsimɛ́ kuu wɑi nnyɑ kuu lɛ̃ mɑ. U pɛɛ uyɑɑ lɛ. Kuu nní kuwóólɔɔ m múílɛ̃ nnyɑ, u yɛ pɛɛ lɛ̃ kɑpi kɛ́mɛɛ n wɑipɔ yɑ́ɑilɛ. 7 Yeesu uu u mɑɑ rɛ: A unɔ́si nkó riyɑ́ sɛ́ɛ́ɛ! U lɛ̃ wɑlɛ un nɛ kɛyɑ́ɑ kɛ̃ kɑpi nhórɛ-i nɛ́ n tɑninɛ músu. 8 Mɛsɛ́rɛ kɛ píwɛkɔɔ́ ɑpi yɛ́ nɔ́kɛnɛ́kúrí n we, ɑmɑ́ nɛ̃́ ɑ́m mɛsɛ́rɛ nɔ́kɛnɛ́kúrí wenɛ. 9 Pisuifi kulúi yɛ pɛɛ kṍ tɛ Yeesu yɛ Petɑnii-i we. Api sĩ́ kulúi, ɑ́i uyɛ̃ ŋmɑnɛ nnyɑ, ɑmɑ́ pikɛ́ kɔ nɛ Lɑsɑɑ kuu pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ n yukusɛ n yɛ̃́ nnyɑ. 10 Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi símisi ɑí tonɛ rɛ pikɛ́ kɔ Lɑsɑɑ pɔ̃́ kɔ kpu 11 rɛ Pisuifi mɛyɑ̃ yɛ pɛɛ pi yɑ́lɛnlɛ pin uyɛ̃ nnyɑ Yeesu nɛ kɛfɑ tɛnɛ. 12 Kɑi kóso n weesi, pisoi kulúi píimɑ pɛɛ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ pinyɑ́nɛi n hɑ́pɔ, ɑpi kóm tɛ Yeesu yɛ Yerusɑlɛm-i sɔ́nɛpɔ. 13 Api pinnɛ́í ɑtɛnɛpɑi kpɑsi ɑpi síkɑ ɑpí nɛ u tɛ́pɛi, pin cɑ́ɑ́i rɛ: Osɑnnɑ! Ani uyɛɛ n sɔ́nti nɛ Upíimɑ rinyiri ritɑɑ́sɛ. Uyɛɛ Isirɑyɛɛli pikɔ́ uyɔɔpi. 14 Yeesu uu kɛminɑɑpipi kɛnyinɛ yɛnu, uu kɛkɛcɑ́ɑ́ tonɛ yɑrɛ kɑi n wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: 15 Nɔ̃́ Siyɔɔ kuyu pikɔ́, iwɑmɛ íi kɑpɛ nɔ́ wɑ. Ani ripɑí, nɔ́unɛ́yɔ́ɔpi yɛɛ nní kɛminɑɑyɑhɑ kɛpipi kɛcɑ́ɑ́ tṹ un nɛ wemɛ. 16 Upipirɛtiki ɑ́pi pɛɛ lɛlɛɛ n wɑi ɑsei kõ kɛlenɛ. Amɑ́ kɛ Uléécɑɑ uu Yeesu ríyu n wɑisɛ kɑpi pɛɛ léisɛ rɛ lɛ̃ kɛ pisoi ɑpi nní u n wɑ kɑí pɛɛ mɛkɛɛ-mɛ ukɛcɑ́ɑ́ wɔ́lɑɑlɛ̃. 17 Pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ pɛɛ Yeesu kɛkúrí ń we kumúŋɛ́ kpɛ-i kuú pɛɛ Lɑsɑɑ nhórɛ-i n sée uu lésɛri uu kɔ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ u yukusɛ, ɑpi lɛ̃ kɑpi n yɛ̃́ pisoi kɛɛnkɛɛ. 18 Lɛ̃ nnyɑ kɛ pisoi riwúí ɑri pitɛ́pɛi u hɑ. Pisoi yɛ pɛɛ kónlɛ rɛ u mɛwɑisɑŋɑ mɛ̃ wɑlɛ. 19 Pifɑrisi ɑpi pɛɛ símɑɑnɛ rɛ: Nɔ nyɑ́ni rɛ mɛ́woo kɑni wɑi. Pisoi nnɛ́í pɛɛ nní u tikilɛ̃. 20 Pikirɛki pinyinɛ pɔ̃́ nɛ kɔ pɛɛ ɑnyɑ̃́ kumúŋɛ́ kpɛ-i pɛpɛɛ Yerusɑlɛm ń hɑ pikɛ́ hɑ Uléécɑɑ yɑ́ɑ́si kɛcɔpɛ welɛ. 21 Api Kɑlilee kɛtẽ-pɔ Petisɑyitɑ ukɔ́ Filipu kɛkúrí nyɔsɔ́pɔ ɑpi u mɑɑ rɛ: Urɔ́sɑ́ɑ, tɔ pɛɛ́ lɑ rɛ tɔkɛ́ Yeesu yɛ̃. 22 Filipu uu sĩ́ uú hɑ lɛ̃ Antiree símisi, pikɛtɛ́ ɑpí hɑ nɛ Yeesu símisi. 23 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Li nkpéni ituŋɛ tulɛ rɛ Usoi Kɛpipi kɛkɛ́ ríyu yɛ̃. 24 Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ tilukɛpipi tinsɑ́ n loó tikɛ́ kpu, timɛcirɛ kɑri yɛ n we. Amɑ́ tin n kpu, ti yɛ ɑpipi kulúi mɑrilɛ. 25 Nkó yɛɛ unfɑɑ ń lɑ yɛ́ kɑm uu n fómni. Amɑ́ nkó yɛɛ úu kɛtẽ nté unfɑɑ n kpísi ukɛ́ wɑisɛ linyinɛ, úu n fómninɛ, ɑmɑ́ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ kuu yɛ́nunɛ. 26 Úye un n lɑ ukɛ́ pikɛi nɛ́ wɑ, ukɛ́ nɛ́ n tikilɛ̃. Kei kɑm ń we kɛ unɛ́kɛikɔ́ pɔ́ɔ kɔ sɔ́nti ukɛ́ n we. Úye un pikɛi nɛ́ n wɑi, Sɑ́ɑ yɛ́ ríyu u wɑisɛ. 27 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu pɛɛ rɛ: Tinɛ́pɔ́ɔ yɛ nkpéni cɑɑilɛnlɛ. Nɛ́ nkpéni rɛ íye? Tɛ Sɑ́ɑ, kɑpɛ tíyɛ kɛ́ ntóósi ituŋɛ nnyí kɛ́mɛɛ lompɔ nɛ́ɛ? Lɛ̃ nnyɑ kɑm kɔ pɛɛ́ kɑ. 28 Sɑ́ɑ, ɑ ripɔ́nyíri ritɑɑ́sɛ! Kei kɛ mɛtẽ mɛnyinɛ ɑmɛ kɛyómɛcɑɑ-pɔ leemɛ ɑmɛ rɛ: Nɛ pítɑɑ́sɛ ri mɑsilɛ, nɛ́ kɔ pítɑɑ́sɛ rikpɑ́nɛ. 29 Pisoi pɛɛ kei n cɑ́pinɛlɛ̃ ɑpi lɛ̃ kom ɑpi rɛ: Ikónɛ yɛɛ ŋmurɛi. Picɔ ɑpi rɛ: Uléécɑɑtumɛ unyinɛ yɛɛ nɛ u símisi! 30 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Ái nɛ̃́ nnyɑ kɛ mɛtẽ mmɛ́ ɑmɛ léemɛ, ɑmɑ́ nɔ̃́ nnyɑ yɛ ni. 31 Nkpéni kɛ ituŋɛ ii tu rɛ pikɛ́ nɛ kɛtẽ nkɛ́ pisoi túhɑɑnɛ. Nkpéni kɛ ituŋɛ ii tu rɛ pikɛ́ kɛtẽ uyɔɔpi lɑkɑsɛ. 32 Amɑ́ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɑpi kɛléécɑɑ nɛ́ n síkɑnɛ, nɛ̃́ nɛ́ tíyɛsɛ pisoi nnɛ́í ɑpi kɛnɛ́mɛɛ weri. 33 Nkpɔ mmɛ̃ kuu n sɔ́nti ukɛ́ ń kpu nsímɛ́ kuu lɛ̃ pi símisi. 34 Pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ ɑpi u pɛsɛ rɛ: Tɔ irɔ́sé ritɛlɛ́-i kɛ́ɛ́nlɛ rɛ mɛsɛ́rɛ kɛ uyɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ uu yɛ́ nfɑ́ɑ m mɑ́. Yo nnyɑ kɛ pɔ́ɔ pɛɛ rɛ: Li pisɛ rɛ pikɛ́ Usoi Kɛpipi kɛléécɑɑ risíkɑ? Wóo pɛɛ nkpéni Usoi Kɛpipi kɛ̃? 35 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Mɛtɛ́í yɛ kɔ nɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ welɛ. Amɑ́ ɑ́mɛ pɛɛ nɑ́ŋɑinɛ. Ani nkpéni kɛ mɛtɛ́í ɑmɛ nní ń we n sɔ́nɛ, kuŋmɑhɑ ɑ́ku kɑpɛ nɛ nɔ́ rinkɑ́ikɑi nnyɑ. Nkó yɛɛ kuŋmɑhɑ-i n sɔ́nɛ úu nyu mɛ́ye kuu sĩ́. 36 Lɛ̃ nnyɑ, kɑni nkpéni nní mɛtɛ́í m mɑ́, ɑni nɛ kɛfɑ mɛ tɛnɛ nɔkɛ́ nɛ m pɑnsɛ mɛtɛ́í sipipi nnyɑ. Kɛ Yeesu uu lɛ̃ pimɑ́ɑ ḿ mɑsí, uu tɔ́mpɔ uú nɛ kɛtɑɑ pi wɑi uú hɑ pésu. 37 Ḿpɑ́ kuu mɛwɑisɑŋɑ kulúi pikɛyu-i n wɑpisi, ɑ́pi ŋmurɛi pikɛ́ nɛ kɛfɑ u tɛnɛ. 38 Lɛ̃ kɛ ɑntepu Esɑyi uú pɛɛ mɛkɛɛ ḿ mɑ kɑi lɛ̃ wɑ rɛ: Upíimɑ, wóo ntɔ́símɛ́ kɑri n símisi ŋmurɛi? Úye kɛ Upíimɑ uu unnɑŋɛ kuú nɛ n kɛisi nyísɛ? 39 Lɛlɛɛ n tíyɛsɛ kɑ́pi yɛ́ nɛ n fe pikɛ́ nɛ kɛfɑ n tɛnɛ yɛɛ lɛ̃ kɛ Esɑyi uu kɔ ḿ mɑɑ rɛ: 40 Uléécɑɑ yɛ pi nyiinsɛlɛ rɛ ɑ́pi kɑpɛ nɛ n nyɑ́ni nnyɑ. U pimɛsɔhɔ yɑriilɛ rɛ ɑ́pi kɑpɛ nɛ líkɑ ɑsei n kṍ nnyɑ. Insɑ́ lɛ̃, pi yɛ́ ukɛmɛɛ́ hɑ uu pi pɔisɛ. 41 Kɛ Esɑyi uu Upíimɑ mɛyɔɔpi n yɛ̃́ nnyɑ kuu fe uu lɛ̃ mɑlɛ. 42 Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ kɛcɔpɛ, mɛyɑ̃́ yɛ pɛɛ́ nɛ kɛfɑ Yeesu tɛnɛlɛ. Amɑ́ Pifɑrisi nnyɑ, ɑ́pi yɛ pɛɛ pisoi kɛcɔpɛ lɛ̃ mɑ rɛ pi yɛ́ kuyómɛyɑ́hɑɑlee-i pi lɑkɑsɛ nnyɑ. 43 Pi pɛɛ́ lɑlɛ pisoi pikɛ́ yɛ ríyu pi wɑisɛ ɑi tɔ́su kɛ Uléécɑɑ uu yɛ́ ríyu pi n wɑisɛ. 44 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu pɛɛ cɑ́ɑ́i rɛ: Nkó yɛɛ nɛ kɛfɑ nɛ́ n tɛnɛ úu nɛ nɛ̃́ ŋmɑnɛ kɛfɑ tɛnɛ. Asei kɛcɑ́ɑ́, uyɛɛ nɛ́ n tummɛ kuu kɔ nɛ kɛfɑ tɛnɛ. 45 Nkó yɛɛ nɛ́ n nyɑ́ni yɛ uyɛɛ nɛ́ n tummɛ nyɑ́nilɛ. 46 Nɛ̃́ nɛ mɛtɛ́í lɛ. Nɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ kɑlɛ rɛ uyɛɛ nɛ kɛfɑ nɛ́ n tɛnɛ úu kɑpɛ kuŋmɑhɑ-i n we. 47 Úye un nnɛ́símɛ́ n kõ unsɑ́ n tintiki, ɑ́i nɛ́ɛ nɛ u túhɑɑnɛnɛ. Ám kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ kɑ rɛ kɛ́ nɛ pisoi túhɑɑnɛ, ɑmɑ́ nɛ kɑ rɛ kɛ́ piriyu lɔ. 48 Nkó yɛɛ nɛ́ ń yɛ, úu kɔ nnɛ́símɛ́ pɑkɑrɛlɛ̃ yɛ utúhɑɑnɛ mɑ́lɛ. Nsímɛ́ mmɛ̃ kɑm nní n símisi mɛɛ hɑ nɛ kɛyɑ́ɑ tɔrɔɔ kɛtúŋɛ́ u túhɑɑnɛnɛ. 49 Ái kɛnɛ́múŋɛ́ cirɛ kɑḿ nɛ símisi. Amɑ́, Sɑ́ɑ yɛɛ nɛ́ n tummɛ yɛɛ uricuruu lɛ̃ kɑm yɛ́ n símisi nɛ lɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ kɑm yɛ́ n céési nɛ́ forii. 50 Nɛ kɔ nyu rɛ lɛ̃ kuu n forii yɛ̀ɛ̀ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ hɛlɛ. Lɛ̃ nnyɑ, nɛ yɛ lɛ̃ kɑm n símisi símisilɛ yɑrɛ kɛ Unɛ́sɑ́ɑ uu nɛ́ ń forii.

13

1 Lin nɛ weesinɛ pikɛ́ nɛ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ li, Yeesu un nyu rɛ uituŋɛ yɛ tulɛ rɛ ukɛ́ kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ yisi ukɛ́ Usɑ́ɑ-i pɛlɛ, uu pɛɛ upisoi pɛɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ń we un pi lɑ, mɛyɑ́nsei pílɑ kpɑ́ nɛ kɛ́tɔ-pɔ. 2 Kɑi nnyɔ́ɔ́ n wɑ, u nɛ upipirɛtiki pin tũ pin ilukɛ le. Kuníri pɔ́ɔn Simɔɔ Isikɑriyɔɔti uŋmɑ́nɛ Yutɑsi kɛfɑ-i piwɑi mɑsí rɛ ukɛ́ u tĩ ukɛ́ upilɑɑrɔ pɑ. 3 Yeesu ricuruu yɛ pɛɛ nyulɛ rɛ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ kuu léeri, ukɛmɛɛ́ kuu kɔ pɛlɛ, un kɔ nyu rɛ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ yɛ ḿpɑ́ yo uɑnipɛ-i wɑlɛ. 4 Uu pɛɛ kɛlukɛ-i yisi uu ukutukɑnkɑ cícɑɑ́ mɑhɑni uu kúpɔpɔú kpísi uu kɛhɑlɛ-i té 5 uu pɛɛ limɛmɑ́ɑ́ kucɑ́ri mɑɑ kunyinɛ-i míni súúni, uu upipirɛtiki ɑnɑ pihɛɛrɛ loni, uu kɔ nɛ kúpɔpɔú kuu kɛhɑlɛ-i rinté pitínnɛntɛ loni. 6 Uu Simɔɔ Piyɛɛ tulu, uyɛ̃ uu u mɑɑ rɛ: Pɔ̃́ Upíimɑ, ɑ́i pɔ́ɔ yɛ́ pɛɛ mɛníŋɛ nɛ̃́ ɑ́nɑ hɛɛrɛ! 7 Yeesu uu pɛɛ u pɛsɛ rɛ: Áɑ lɛ̃ kɑm nní n wɑi ɑsei kómɛi kɛlenɛ. Amɑ́ pɔ́ kɑm ɑɑ kɛpirɛ kom. 8 Piyɛɛ uu u mɑɑ rɛ: Ái we kpɑ́rɑ́ɑ rɛ pɔkɛ́ nɛ̃́ ɑ́nɑ hɛɛrɛ. Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Nɛnsɑ́ kɔ pɔ́ n hɛɛrɛ, tɔ́ nɛ mpɔ̃́ ɑ́ri yɛ́ fe tɔkɛ́ linyinɛ ripɛ́nɛ. 9 Kei kɛ Simɔɔ Piyɛɛ uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: In lɛɛ ni, ɑ́i ɑ́nɑ ŋmɑnɛ kɑɑ yɛ́ nɛ́ hɛɛrɛ, Upíimɑ, nɛ ɑnípɛ nɛ ríyu kɑɑ yɛ́ nɛ ripɛ́nɛ! 10 Usoi nkó yɛɛ piwólɛ ḿ mɑsí úu yɛ kɔ n wɛ́ɛ́si ukɛ́ piwólɛ rikpɑ́. [Insɑ́ ɑ́nɑ kuu yɛ́ hɛɛrɛ.] U uipiŋɛ nnɛ́í wólɛlɛ uu funi. Nɔ̃́ nɛ piwólɛ mɑsilɛ ɑni funi, ɑmɑ́ ɑ́i pɛɛ nɔ́nnɛ́nɛ́í. 11 Yeesu yɛ pɛɛ uyɛɛ pilɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i u n wɑinɛ pinyuwɛ mɑ́ɑ́lɛnlɛ. Lɛ̃ nnyɑ kuú mɑɑ rɛ: Amɑ́ ɑ́i pɛɛ nɔ́nnɛ́nɛ́í kɑni wólɛ ɑni funi. 12 Kuu upipirɛtiki ɑnɑ pihɛɛrɛ ḿ mɑsí uu kɔ ukutukɑnkɑ cícɑɑ́ pitɑnɛ pɛsɛ, uu kɛlukɛ-i kɛtónɛ pɛlɛ, uu pi pisɛ rɛ: Nɔ lɛ̃ kɑm nní nɔ́ n wɑ ɑsei konlɛ nníí? 13 Nɔ nɛ́ sélei rɛ Ucélɑɑ nɛ Upíimɑ. Nɔ ɑlɑri mɑ́lɛ. Nɛ mɛsei lɛ̃ lɛ. 14 Nɛ́ɛ nní Nɔ́unɛ́píimɑ nɛ Nɔ́unɛ́célɑɑ. Nɛ́ɛn ɑ́nɑ nɔ́ n hɛɛrɛ, li pisɛ rɛ nɔ́ɔkɛ́ yɛ kɔ nɔ́mɛnɛ́cɔpɛcirɛ ɑ́nɑ hɛɛrɛntɛnɛ. 15 Nɛ lɛ̃ nɔ́ nyísɛlɛ nɔ́ɔkɛ́ yɛ kɔ nɛ n wɑpɑɑnɛ yɑrɛ kɑm nɔ́ n wɑ mɛcɔ nnyɑ. 16 Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ ukɛikɔ́ úu yɛ ukɛisɑɑ n fe. Utumɛ úkɑ úu yɛ uyɛɛ u n tũ n fe. 17 Nɔ nkpéni lɛ̃ nnɛ́í nyulɛ. Nɔ kpére likɛcɑ́ɑ́ sɔ́nɛ, nɔ́ nkíŋniŋɛ yɛ̃. 18 Ái nɔ́nnɛ́nɛ́í kɑḿ nɛ mɑ́nɛ. Nɛ pɛ̃ kɑm n wɛ́ɛ nyulɛ. Amɑ́ li pisɛ rɛ lɛlɛɛ Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́-i n wɔ́lɑɑlɛ̃ likɛ́ wɑ. Lɛlɛɛ rɛ: Tɔ́ nɛ uyɛ̃ tɔ́ɔ ricɑ́ripi risɛ-i ilukɛ n le yɛ nɛ nɛ́ pɑnsɛ. 19 Nɛ nkpéni nsímɛ́ mmú nɔ́ símisilɛ nkɛ́ kɛlenɛ kɑm. Nn píyei n kɑ, ɑni pɛɛ ŋmurɛi rɛ nɛ́ɛ ḿpɑ́ píyei uwee. 20 Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ uyɛɛ unɛ́tumɛ ń yɔsí yɛ nɛ́ yɔsilɛ. Uyɛɛ kɔ nɛ́ ń yɔsí yɛ uyɛɛ nɛ́ n tummɛ yɔsilɛ. 21 Kɛ Yeesu uu ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ pimɑ́ɑ ḿ mɑsí, uripɔɔ ɑri cɑɑi uu rɛ: Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ nɔ́kɛnɛ́cɔpɛ unyinɛ yɛ́ pinɛ́lɑ́ɑrɔ ɑnipɛ-i nɛ́ wɑ. 22 Kei kɛ upipirɛtiki ɑpi pɛɛ síyu-i pinyɑ́nɛinɛ lõ pin písɛinɛ rɛ úye kuú nɛ mɑ́nɛ? 23 Likumúŋɛ́ kpɛ-i, Yeesu pipirɛtiki kɛcɔpɛ usɛ kuú pɛɛ mɛyɑ̃́ ń lɑ un ukɛcɑ́ɑ́ finu. 24 Simɔɔ Piyɛɛ uu ukuwɛ́ɛ́-mɛ̃ pɑípɔ uu u pisɛ rɛ úye kuú nɛ mɑ́nɛ. 25 Kei kɛ uyɛ̃ uu pɛɛ Yeesu kɛcɑ́ɑ́ finɛpɔ uu u pisɛ rɛ: Upíimɑ, úye kɑɑ́ nɛ mɑ́nɛ? 26 Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Nɛ́ kɛkpɔ́nɔ́pi iyɛ́hɛ ritɑ. Uyɛ̃ kɑm kɛ ḿ pɑnɛ, uyɛɛ lo. Uu pɛɛ kɛkpɔ́nɔ́pi iyɛ́hɛ tɑ uu Simɔɔ Isikɑriyɔɔti uŋmɑ́nɛ Yutɑsi kɛ pɑ. 27 Kɛ Yutɑsi uu kɛkpɔ́nɔ́pi kɛ̃ lɛ̃ ń yɔsí, Setɑni uu u loni. Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: A hɑ mɛkɛɛ lɛ̃ kɑɑ mɛwɑi m mɑ́ wɑ. 28 Pɛ̃ nnɛ́í pɛɛ kɛlukɛ kɛ-i ń we kɛcɔpɛ úkɑ úu kõ yo nnyɑ kuu lɛ̃ u mɑ. 29 Yutɑsi yɛɛ pɛɛ pikuwóólɔɔ múílɛ̃. Lɛ̃ nnyɑ kɛ pimɛyɑ̃ ɑpi musí rɛ Yeesu yɛ u pisɛlɛ rɛ ukɛ́ hɑ lɛ̃ kɑi ɑnyɑ̃́ kɛ́mɛɛ pi m pisɛ lɔ. Picɔ pɔ́ɔ músu rɛ nɛ́ɛ u u mɑɑ rɛ ukɛ́ linyinɛ kpísi ukɛ́ píwɛkɔɔ́ pɑ. 30 Yutɑsi uu kɛkpɔ́nɔ́pi kpísi uu mɛsɛ nɛ mɛsɛ leepɔ. Likumúŋɛ́ kpɛ-i, lin kɛsinɛ wɑ. 31 Kɛ Yutɑsi uu piléepɔ ḿ mɑsí, Yeesu uu rɛ: Li nkpéni Usoi Kɛpipi ríyu wɑisɛ, ɑi kɔ kɛ̃ nnyɑ Uléécɑɑ pɔ̃́ kɔ ríyu wɑisɛ. 32 Lin uyɛ̃ nnyɑ Uléécɑɑ ríyu n wɑisɛ, Uléécɑɑ ricuruu yɛ́ kɔ uyɛ̃ ríyu wɑisɛ. Ái kɔ nɑ́ŋɑinɛ ukɛ́ nɛ lɛ̃ n wɑ. 33 Sinɛ́pipi, nkɑ́ripi kɑm kɔ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ pitónɛ kpɑ́nɛ. Nɔ́ kɑm ɑni nɛ́ wɛ́ɛ́si. Yɑrɛ kɑm Pisuifi pimɑ́ɑ ḿ mɑsí rɛ: Áni yɛ́ fe nɔkɛ́ kei kɑm n sĩ́ hɑ, limɛcɔ kɑm kɔ nkpéni nɔ̃́ mɑɑnɛ. 34 Isé fɑlɛ kɑm nɔ́ pɑ́lɛ̃ tɛ: Ani n lɑkɑɑnɛ. Nɔ́ɔkɛ́ kɔ n lɑkɑɑnɛ yɑrɛ kɛ nɛ́ɛ nɔ́ ń lɑ mɛcɔ. 35 Nɔn n lɑkɑɑnɛ kɛ ḿpɑ́ úye uu yɛ́ yɛ̃́ tɛ nɔ pinɛ́pirɛtiki lɛ. 36 Simɔɔ Piyɛɛ uu pɛɛ u pisɛ rɛ: Yei kɑɑ sĩ́, Upíimɑ? Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Áɑ yɛ́ nkpɑ́ni fe pɔkɛ́ kei kɑm n sĩ́ hɑ, ɑmɑ́ pɔ́ kɑm ɑɑ kɛpirɛ nɛ́ tíkipɔ. 37 Kei kɛ Piyɛɛ uu kɔ u pisɛ rɛ: Yo nnyɑ kɑ́m yɛ́ fe kɛ́ nkpéni pɔ́ ritiki, Upíimɑ? Tɛ in nkpɔ yɛ mu, nɛ́ mpɔ́kpɔ kpu! 38 Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: In tɛ nkpɔ yɛ mu, pɔ́ nnɛ́kpɔ kpu, nɛ́ɛ yo? Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ pɔ́ símisi rɛ icɑ̃́ ikɛ́ kɛlenɛ n kooi, pɔ́ kɛ́si mɛtɑɑni rɛ ɑ́ɑ nɛ́ nyu.

14

1 Yeesu uu kɔ upipirɛtiki pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Nɔ́rinɛ́pɔ́ɔ ɑ́ri kɑpɛ n cɑɑilɛ̃. Ani Uléécɑɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛ ɑni kɔ nɛ̃́ nɛ kɛfɑ tɛnɛ. 2 Sitónɛ yɛ Unɛ́sɑ́ɑ kɛyɔ-i kulúi welɛ. Nɛ sinlɛ kɛ́ hɑ kɛtónɛ nɔ́ nyɔ́ɔnsɛ. Insɑ́ pɛɛ lɛ̃, ɑ́m yɛ́ pɛɛ nɔ́ símisi rɛ nɛ sinlɛ kɛ́ hɑ kɛtónɛ nɔ́ nyɔ́ɔnsɛ. 3 Nɛn n hɑ kɛtónɛ pinyɔ́ɔnsɛ nɔ́ m mɑsí, nɛ pɛɛrilɛ kɛ́ nɔ́ kpísi kɛ́ nɛ ripɛ́nɛ, nɔ́ɔkɛ́ kɔ nɛ kei kɑm ń we n we nnyɑ. 4 Nɔ kɔ kei kɑm n sĩ́ ncee nyulɛ. 5 Tomɑɑ uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Upíimɑ, ɑ́ri nyu kei kɑɑ n sĩ́, íye kɑri yɛ́ wɑ tɔkɛ́ nɛ lincee n nyu? 6 Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Nɛ́ɛ ncée, nɛ́ɛ nsímɛ́sei, nɛ́ɛ nfɑ́ɑ. Úkɑ úu we yɛɛ yɛ́ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ-i ń hɑ kɑ́i nɛ̃́ kuú nɛ ritiki. 7 Nɔn pɛɛ nɛ́ n nyu, nɔ́ pɛɛ kɔ Unɛ́sɑ́ɑ n nyu. Kɑí nɛ nɛni n kpísi, nɔ u nyulɛ ɑni kɔ u yɛnu. 8 Filipu pɔ́ɔ pɛɛ rɛ: Upíimɑ, pɔ kpére Sɑ́ɑ rɔ́ nyísɛ, lɛɛ nɛ rɔ́ piyɛ. 9 Yeesu uu u mɑɑ rɛ: Filipu, hɑ́i ɑ́i nɛni-mɛ kɛ tɔ́ nɛ nnɔ̃́ ɑrí we, ɑ́ɑ kɔ pɛɛ nɛ́ nyuu? Nkó yɛɛ nɛ́ n yɛ̃́ yɛ Unɛ́sɑ́ɑ yɛnlɛ. Íye kɑi wɑ kɑɑ pɛɛ́ nɛ mɑɑ rɛ kɛ́ Sɑ́ɑ nɔ́ nyísɛ? 10 Áɑ nɛ kɛfɑ tɛnɛ rɛ tɔ́ nɛ Unɛ́sɑ́ɑ yɛ pɛ́nɛlɛnlɛ, nɛn ukɛmɛɛ we uyɛ̃ un kɔ kɛnɛ́mɛɛ we nɛ́ɛ yo? Nsímɛ́ mmú kɑm nní kɔ n símisi ńn kɛnɛ́mɛɛ léeri. Amɑ́ Sɑ́ɑ yɛɛ kɛnɛ́mɛɛ ń we yɛɛ umɛwɑi wɑi. 11 Ani nɛ kɛfɑ tɛnɛ rɛ nɛ Unɛ́sɑ́ɑ kɛ́mɛɛ welɛ, Unɛ́sɑ́ɑ pɔ́ɔn kɔ kɛnɛ́mɛɛ we. Ḿpɑ́ nɔnsɑ́ nɛ lɛ̃ kɛfɑ n tɛnɛnɛ, ɑni nɛ lɛ̃ kɑm n wɑi nnyɑ kɛfɑ nɛ́ tɛnɛ. 12 Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ nkó yɛɛ nɛ kɛfɑ nɛ́ n tɛnɛ pɔ̃́ nɛ́ kɔ mɛnɛ́wɑi mɛcɔ wɑ. Ticuruu u yɛ́ mɛnɛ́kɔ́ mɛtɔ́ŋɛ́-tɔŋɛ́ wɑ rɛ Unɛ́sɑ́ɑ kɛ́mɛɛ kɑm tɔ́su nnyɑ. 13 Lɛ̃ nnɛ́í kɑni yɛ́ nɛ rinɛ́nyíri m pisɛ, nɛ li wɑinɛ Sɑ́ɑ ukɛ́ nɛ Kɛpipi nnyɑ ríyu yɛ̃. 14 Nɔn yɛ yo mpuri nɛ rinɛ́nyíri m pisɛ, nɛ́ nɔ́ li pɑ. 15 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Nɔn nɛ́ n lɑ, nɔ́ yɛ inɛ́sé ritiki. 16 Nɛ̃́ nɛ́ pɛɛ Sɑ́ɑ we rɛ ukɛ́ Ucomɛ nɔ́ pɑ ukɛ́ mɛsɛ́rɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ n we. 17 Uyɛɛ nní nsímɛ́sei Nfɑɑsɔnɛ. Kɛtẽ nkɛ́ pisoi ɑ́pi yɛ́ fe pikɛ́ n yɔsí. Ápi n nyɑ́ni, ɑ́pi kɔ n nyu. Amɑ́ nɔ̃́ nɛ n nyulɛ rɛ n nɔ́kɛnɛ́kúrí we. Nɔ́ nɛ mmɛ̃ nɛ́ ripɛ́nɛ nń nɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ n we nnyɑ. 18 Ám nɔ́mɛnɛ́círɛ yɑ́nɛ yɑrɛ sikúmɑmpipi. Nɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ pɛɛrilɛ. 19 Li tisɛ nkɑ́ripi, kɛtẽ nkɛ́ pisoi ɑ́pi yɛ́ pɛɛ piyɛ́nɛ nɛ́ rikpɑ́. Amɑ́ nɔ̃́ nɛ́ nɛ́ yɛ̃́ tɛ nɛ nfɑ́ɑ mɑ́lɛ nnyɑ. Nɔ̃́ nɛ kɔ sɔ́ntilɛ nɔkɛ́ nfɑ́ɑ m mɑ́ nnyɑ. 20 Likɛyɑɑ kɛ̃ kɑni yɛ́ céri rɛ tɔ́ nɛ Unɛ́sɑ́ɑ yɛ pɛ́nɛlɛnlɛ, nɛn ukɛmɛɛ we, nɔ́ɔn kɛnɛ́mɛɛ we, nɛ́ɛn kɔ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ we. 21 Nkó yɛɛ inɛ́sé ḿ múílɛ̃ un i tikilɛ̃ yɛɛ nɛ́ lɑ. Unɛ́sɑ́ɑ yɛ́ kɔ uyɛɛ nɛ́ n lɑ n lɑ. Nɛ̃́ nɛ́ kɔ u n lɑ ɑm kɔ mɛnɛ́círɛ u nyísɛ. 22 Yuuti, ɑ́i Yutɑsi Isikɑriyɔɔti, uu u mɑɑ rɛ: Upíimɑ, íye kɑɑ yɛ́ mɛpɔ́círɛ rɔ́ nyísɛ ɑ́ɑ yɛ́ pɛɛ kɛtẽ nkɛ́ pisoi mɛpɔ́círɛ nyísɛ? 23 Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Úye un nɛ́ n lɑ, u yɛ́ nnɛ́símɛ́ rimúlú. Unɛ́sɑ́ɑ yɛ́ u n lɑ. Tɔ́ nɛ Unɛ́sɑ́ɑ ɑri ukɛkúrí sĩ́, ɑrí hɑ ukɛmɛɛ́ n we. 24 Nkó yɛɛ úu nɛ́ ń lɑ úu yɛ nnɛ́símɛ́ rimúlú. Nsímɛ́ mmú kɑm nní nɔ́ n símisi ńn kɔ pɛɛ kɛnɛ́mɛɛ léeri, ɑmɑ́ Sɑ́ɑ yɛɛ nɛ́ n tummɛ kɛ́mɛɛ le. 25 Kumúŋɛ́ nkú-i kɛ tɔ́ nɛ nnɔ̃́ ɑri nkpéni nní ń we kɛ́mɛɛ kɑm lɛ̃ nɔ́ símisi. 26 Nɔ́unɛ́comɛ yɛɛ nní Nfɑ́ɑsɔnɛ kɛ Sɑ́ɑ Uléécɑɑ uú nɛ rinɛ́nyíri m pɑ́mɛnɛ. Mmɛ mɛɛ ḿpɑ́ yo nɔ́ céésinɛ nn kɔ lɛ̃ nnɛ́í kɑm nɔ́ n símisi nɔ́ léisɛ. 27 Nɛ nkpéni nkíŋniŋɛ nɛ nɔ́ riyɑ́. Nnɛ́kíŋniŋɛ kɑm nɔ́ n hɛ. Ái sisoipipi mɛhɛɛ mɛcɔ kɑm nɔ́ hɛ. Nɔ́rinɛ́pɔ́ɔ ɑ́ri kɑpɛ cɑɑi, iwɑmɛ íi kɑpɛ kɔ nɔ́ n we. 28 Yɑrɛ kɑm nɔ́ ḿ mɑɑ rɛ: Nɛ́ nɔ́ riyɑ́ ɑḿ hɑ kɔ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ pɛɛri. Nɔn nɛ́ n lɑ, kɑm nní Unɛ́sɑ́ɑ kɛ́mɛɛ n sĩ́, li yɛ́ pɛɛ nɔ́ n lɑ́ɑ́rúlɛ rɛ nɛ ukɛmɛɛ sĩ́ nnyɑ. Unɛ́sɑ́ɑ yɛ nɛ́ felɛ. 29 Nɛ nsímɛ́ mmú nnɛ́í nɔ́ símisilɛ nkɛ́ kɛlenɛ kɑm tɛ nn píyei n kɑ, nɔkɛ́ nɛ kɛfɑ n tɛnɛ nnyɑ. 30 Ám nkpéni nɛ mɛyɑ̃́ pisímɛ́ nɔ́ kpɑ́nɛ. Kɛtẽ nkɛ́ uyɔɔpi yɛ wemɛlɛ. Úu ńnɑŋɛ ńkɑ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ mɑ́. 31 Amɑ́ kɛtẽ nkɛ́ pisoi pikɛ́ nɛ n céri rɛ nɛ Sɑ́ɑ lɑlɛ nnyɑ kɑm yɛ lɛ̃ kuu yɛ nɛ́ ḿ mɑ wɑ. Ani nté yisi tɔkɛ́ ncée kpísi.

15

1 Yeesu uu pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Nɛ̃́ nɛ fiinyi kuléé riyíkí lɛ, Unɛ́sɑ́ɑ yɛɛ kuute. 2 U yɛ ḿpɑ́ nlésɛ ń-ye mɛɛ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ n tórɑɑlɛ̃ ńn yɛ pɛɛ mɑ́ri rikélɛ uu kɔ iyɛɛ m mɑ́ru hɛ́ru, ii pɛɛ mɛyɑ̃́ pimɑ́rɛ kpɑ́. 3 Icélɑɑ nnyí kɑm nní nɔ́ ḿ pɑ yɛ pihɛ́rɛ́ nɔ́ mɑsilɛ ɑni pɛɛ nkpɑ́ni cɑ́kɑ́-cɑ́kɑ́. 4 Tɔkɛ́ m pɛ́nɛlɛ̃ nɔn kɛnɛ́mɛɛ we yɑrɛ kɛ nɛ́ɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ ń we mɛcɔ. Nlésɛ nnsɑ́ nɛ kuléé n torɑɑlɛ̃, ńn yɛ fe nkɛ́ mmɛcirɛ n we nń nɛ ɑpipi mɑru. Limɛcɔ kɛ nɔ̃́ ɑ́ni yɛ́ fe nɔkɛ́ linyinɛ yoriyɛ nɔnsɑ́ nɛ nɛ́ m pɛ́nɛlɛ̃. 5 Nɛ́ɛ kuléé riyíkí, nɔ́ɔ ilésɛ. Nkó yɛɛ nɛ nɛ́ m pɛ́nɛlɛ̃ un nɛ we yɑrɛ kɛ nɛ́ɛ ukɛmɛɛ ń we mɛcɔ yɛɛ yɛ linyinɛ yoriyɛ. Insɑ́ nɛ̃́, ɑ́ni yɛ́ fe nɔkɛ́ ɑpipi torɛsi. 6 Úye unsɑ́ nɛ nɛ́ m pɛ́nɛlɛ̃ ukɛ́ nɛ n we, pi yɛ kɛtɑhɑi-mɛmpɔ u fómpɔlɛ yɑrɛ nlésɛ, uu kóósi ɑpi pɛɛ ilésɛ kóimɑ iyɛ̃ cɑ́pinɛ ɑpi nnɑ sɛ́ ií torɛ. 7 Nɔn nɛ nɛ́ m pɛ́nɛlɛ̃ nɔn nɛ kɛnɛ́mɛɛ n we, nnɛ́símɛ́ nn kɔ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ n we, ɑni yɛ lɛ̃ kɑni ń lɑ pisɛ, pi yɛ́ nɔ́ li pɑ. 8 Nɔn ɑpipi mɛyɑ̃́ n torɛsi, nɔ lɛ̃ nyísɛlɛ rɛ nɔ pinɛ́pirɛtiki lɛ. Unɛ́sɑ́ɑ uu pɛɛ ríyu yɛnu. 9 Nɛ nɔ́ lɑlɛ yɑrɛ kɛ Sɑ́ɑ uu nɛ́ ń lɑ mɛcɔ. Ani ńlɑ mmɛ̃ kɛ́mɛɛ n we. 10 Nɔn inɛ́sé m múílɛ̃, nnɛ́lɑ kɛ́mɛɛ kɑni lɛ̃ we yɑrɛ kɑm Unɛ́sɑ́ɑ isé rimmúlú ɑm pɛɛ unlɑ kɛ́mɛɛ n we mɛcɔ. 11 Nɛ lɛ̃ nɔ́ símisilɛ nɔkɛ́ nɛ mɛnɛ́cɔ mpɔ́ɔnɑrɛ m mɑ́, nɔ́nnɛ́pɔ́ɔnɑrɛ nkɛ́ kɔ n we nɛ nkɛtɔ-pɔ nnyɑ. 12 Isé iyɛ̃ kɑm nɔ́ ḿ pɑ́lɛ̃ yɛɛ rɛ: Ani n lɑkɑɑnɛ yɑrɛ kɑm nɔ́ ń lɑ mɛcɔ. 13 Lɛlɛɛ n fe kɛ usoi uu yɛ nɛ n nyísɛ rɛ u ńlɑ píimɑ mɑ́lɛ yɛɛ rɛ: Usoi ukɛ́ unfɑɑ cirɛ kpísi ukɛ́ upisɑnɛ riyu kɛcɑ́ɑ́ hɛ. 14 Nɔn yɛ lɛ̃ kɑm nɔ́ m pisɛ n wɑ, nɔ pinɛ́sɑ́nɛ lɛ. 15 Ám nkpéni piséi nɔ́ kpɑ́nɛ rɛ pikɛikɔ́. Ukɛikɔ́ úu yɛ n nyu lɛ̃ kɛ ukɛisɑɑ uu n wɑi. Lɛ̃ nnɛ́í kɛ Unɛ́sɑ́ɑ uu nɛ́ n nyísɛ kɑm nɔ́ céesi. Lɛ̃ nnyɑ kɑm nɔ́ sée rɛ pinɛ́sɑ́nɛ. 16 Ái nɔ́ɔ nɛ́ wɛ́ɛ, nɛ́ɛ nɔ́ wɛ́ɛ ɑm nɔ́ tum tɛ ɑni n ŋme ɑni hɑ pikɛi wɑ likɛ́ yóriyɛ ḿpɑ́ píyei-pɔ. Lɛ̃ kɛ́mɛɛ, Unɛ́sɑ́ɑ yɛ́ pɛɛ lɛ̃ nnɛ́í kɑni yɛ́ nɛ rinɛ́nyíri u m pisɛ nɔ́ pɑ. 17 Lɛ̃ nnyɑ, lɛ̃ kɑm nɔ́ m pisɛ yɛɛ rɛ ɑni n lɑkɑɑnɛ. 18 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Kɛtẽ nkɛ́ pikɔ́ pin nɔ́inɛ́puri n yulu, ɑni ceri rɛ inɛ́puri kɑpi mɛfoí yɛ̀ kɛlenɛ. 19 Nɔn pɛɛ kɛtẽ nkɛ́ pikɔ́, pi yɛ́ pɛɛ nɔ́inɛ́puri n lɑ rɛ nɔ pipikɔ́ nnyɑ. Amɑ́ kɑ́ni nní kɛtẽ nkɛ́ pikɔ́, ɑm kɔ nɔ́ wɛ́ɛ, nɔ́ nɛ pɛ̃ ɑ́ni pɛɛ líkɑ pɛ́nɛlɛ̃ nnyɑ, ɑ́pi pɛɛ nɔ́inɛ́puri lɑ. 20 Ani rinɔ́ɔ tɛ̃ kɑm nɔ́ ḿ mɑ léisɛ rɛ: “Ukɛikɔ́ úu yɛ ukɛisɑɑ n fe. Pin nɛ́ n wéékusɛlɛ̃, ɑni n nyu rɛ pi kɔ nɔ̃́ wéékusɛnɛ, pin yɛ nnɛ́símɛ́ rimmúlú, pi yɛ́ kɔ nɔ̃́ nkɔ́ rimúlú.” 21 Amɑ́ nɛ̃́ nnyɑ kɑpi lɛ̃ nnɛ́í nɔ́ wɑinɛ, kɑ́pi nní uyɛɛ nɛ́ n tummɛ n nyu nnyɑ. 22 Nɛnsɑ́ pɛɛ́ n kɑ, nɛnsɑ́ pɛɛ kɔ pi n símisi, ɑ́pi yɛ́ pɛɛ ɑkópɛ m mɑ́. Ápi nkpéni ńkɑ mɑ́ pikɛ́ nɛ piɑkópɛ yɑrii. 23 Nkó yɛɛ inɛ́puri n yúlu yɛ kɔ Unɛ́sɑ́ɑ ipuri yululɛ. 24 Nɛnsɑ́ pɛɛ pikɛcɔpɛ mɛwɑi n wɑpisi kɛ úkɑ mpuri úu n wɑilɛ̃, ɑ́pi yɛ́ pɛɛ ɑkópɛ m mɑ́. Amɑ́ pi nkpéni mɛ yɛnlɛ ɑpi kɔ pɛɛ tɔ́ nɛ Unɛ́sɑ́ɑ ipuri yulu. 25 Lɛlɛɛ piisé kɛ́mɛɛ n wɔ́lɑɑlɛ̃ likɛ́ nɛ n wɑ nnyɑ kɑi lɛ̃ wɑi. Lɛlɛɛ rɛ: Mɛ́woo kɑpi inɛ́puri yulu. 26 Ucomɛ yɛɛ n sɔ́nti yɛɛ nní nsímɛ́sei Nfɑɑsɔnɛ kɑḿ nɛ Sɑ́ɑ rinyiri nɔ́kɛnɛ́mɛɛ n tumtinɛ. Sɑ́ɑ kɛ́mɛɛ kuu léeri ukɛ́ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ ɑseérɑ lesɛ. 27 Nɔ̃́ nɛ́ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ ɑseérɑ lesɛ rɛ tɔ́ nɛ nnɔ̃́ tɔ́ɔ hɑ́i kɛ́korɑɑnɛ-mɛ we nnyɑ.

16

1 Nɛ lɛ̃ nɔ́ símisilɛ rɛ ɑ́ni kɑpɛ nɛ Uléécɑɑ ncee kɛ́mɛɛ ń loó nnyɑ. 2 Pi yɛ́ kɑm ɑpi ɑyómɛyɑ́hɑɑlee kɛ́mɛɛ nɔ́ lɑ́kɑsɛ. Ticuruu li kumúŋɛ́ kunyinɛ-i sɔ́nti kɛ usoi uu yɛ́ un nɔ́ n kpu, uú m músu rɛ Uléécɑɑ kuu lɛ̃ inyɔ́ɔnsɛ wɑi. 3 Kɑ́pi píkɑi Unɛ́sɑ́ɑ nɛ́ɛ nɛ̃́ n nyu nnyɑ kɑpi lɛ̃ wɑinɛ. 4 Nɛ lɛ̃ nɔ́ símisilɛ rɛ lin n kɑ lin lɛ̃ n wɑi, nɔkɛ́ nɛ n léisɛ rɛ nɛ nɔ́ símisi nnyɑ. Tɔ́ nɛ nnɔ̃́ tɔ́ɔ pɛɛ́ we nnyɑ kɑ́m hɑ́i kɛ́korɑɑnɛ-mɛ nɔ́ símisi. 5 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Uyɛɛ nɛ́ n tummɛ kɛ́mɛɛ kɑm nkpéni nní tɔ́su, nɔ́ úkɑ úu kɔ nɛ́ pisɛnɛ rɛ: Mɛ́ye kɑɑ sĩ́? 6 Kɑm lɛ̃ nɔ́ n símisi nnyɑ kɛ nɔ́ɑnɛ́pɔ́ɔ ɑɑ lɛ̃ mɛyɑ̃́ cɑɑi. 7 Ḿpɑ́ nɛ lɛ̃, nɛ́ nsímɛ́sei nɔ́ símisi: Nɛn n tɔ́mpɔ, li yɛ́ nɔ́ rilɑɑ ɑi tɔ́su. Li we rɛ nɛnsɑ́ n tɔ́mpɔ, ucomɛ úu pɛɛ nɔ́kɛnɛ́mɛɛ sɔ́nti. Amɑ́ nɛn n tɔ́mpɔ, nɛ́ nɔ́ u tummɛ. 8 Un píyei n kɑ, u yɛ́ kɛtẽ nkɛ́ pisoi ɑkópɛ pi nyísɛ. U yɛ́ kɔ lɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ ɑsei nɛ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu yɛ́ nɛ usoi n túhɑɑnɛ pi símisi. 9 Piɑkópɛ yɛ nnyɛ́ rɛ ɑ́pi nɛ kɛfɑ nɛ́ tɛnɛlɛ̃. 10 Asei nyɛɛ rɛ Unɛ́sɑ́ɑ-i kɑm sĩ́, ɑ́ni kɔ piyɛ́nɛ nɛ́ kpɑ́nɛ. 11 U yɛ́ lɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu yɛ nɛ usoi n túhɑɑnɛ pi símisi. Lɛlɛɛ rɛ u nɛ kɛtẽ nkɛ́ uyɔɔpi pitúhɑɑnɛ mɑsilɛ. 12 Nɛ nsímɛ́ mɛyɑ̃́ mɑ́lɛ kɛ́ nɔ́ símisi. Amɑ́ nkɛmɛɛ pikomɛ yɛ́ nkpéni nɛ nɔ́ pɔlɛsi. 13 Nsímɛ́sei Nfɑɑsɔnɛ mmɛ̃ nn píyei n kɑ, n yɛ́ tíyɛsɛ ɑni nsímɛ́sei nnɛ́í kóm. Ái nnnɑŋɛ cirɛ knn nɛ símisinɛ, ɑmɑ́ lɛ̃ nnɛ́í knn n kṍ knn nɔ́ símisinɛ, nn kɔ lɛlɛɛ mɑsí kɛpirɛ n wɑinɛ nɔ́ símisi. 14 N sɔ́ntilɛ nkɛ́ ríyu nɛ́ wɑisɛ. Li we rɛ mmɛ̃ kɑm n símisi knn sɔ́nti nkɛ́ nɔ́ ritɛ́ŋ́sɛ. 15 Lɛ̃ nnɛ́í kɛ Unɛ́sɑ́ɑ uu m mɑ́ yɛ linɛ́kɔ́ lɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑḿ mɑɑ rɛ mmɛ̃ kɑm n símisi kɛ nsímɛ́sei Nfɑɑsɔnɛ mmɛ̃ nn sɔ́nti nkɛ́ nɔ́ ritɛ́ŋ́sɛ. 16 Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi kpɑ́ rɛ: Li tisɛ nkɑ́ripi, ɑ́ni yɛ́ kɔ piyɛ́nɛ nɛ́ rikpɑ́, ɑi kɔ nkɑ́ripi kpɑ́sɛ, ɑni kɔ piyɛ́nɛ nɛ́ kpɑ́. 17 Kei kɛ upipirɛtiki kɛcɔpɛ pinyinɛ ɑpi pɛɛ pipísɛinɛ lõ tɛ: Nsímɛ́ mmú kuu nní ń símisi ɑsei rɛ íye? U rɛ: Li tisɛ nkɑ́ripi, ɑ́ni yɛ́ kɔ piyɛ́nɛ nɛ́ rikpɑ́, ɑi kɔ nkɑ́ripi kpɑ́sɛ, ɑni kɔ pɛɛ piyɛ́nɛ nɛ́ kpɑ́. Li we rɛ Unɛ́sɑ́ɑ-i kɑm sĩ́. 18 Lɛ̃ kuu nní ḿ mɑɑ rɛ “li tisɛ nkɑ́ripi” ɑsei rɛ íye? Ári nyu lɛ̃ kuu n símisi. 19 Yeesu un nyu rɛ pi lɑlɛ pikɛ́ nsímɛ́ u pisɛ, uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Nɔ nɔ́mɛnɛ́cɔpɛcirɛ písɛinɛ rɛ nɛ mɑɑ rɛ “li tisɛ nkɑ́ripi, ɑ́ni yɛ́ kɔ piyɛ́nɛ nɛ́ rikpɑ́, ɑi kɔ nkɑ́ripi kpɑ́sɛ, ɑni kɔ pɛɛ piyɛ́nɛ nɛ́ kpɑ́, nɛ́ɛ yo?” 20 Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ nɔ́ kɑm ɑni yɛ téni nɔ́ɑnɛ́pɔ́ɔ ɑɑ kɔ cɑɑi, ɑmɑ́ kɛtẽ nkɛ́ pikɔ́ pin nkíŋniŋɛ kɛ́mɛɛ we. Nɔ́ kɑm ɑni mpɔ́ɔcɑɑi kɛ́mɛɛ n we, ɑmɑ́ nɔ́nnɛ́pɔ́ɔcɑɑi yɛ́ kɑm nn pɑnsɛ mpɔ́ɔnɑrɛ. 21 Unɔ́si yɛ̀ɛ̀ un kɛ́mɑrɛ-i n we, uripɔɔ yɛ̀ɛ̀ n cɑɑilɛnlɛ rɛ ituŋɛ yɛ tu rɛ ukɛ́ íwɛ píimɑ li nnyɑ. Amɑ́ un pimɑ́rɛ m mɑsí, uu uiwɛ pɑlɛi. Li yɛ u n lɑ́ɑ́rúlɛ rɛ u kɛwɑ̃́ mɑri nnyɑ. 22 Limɛcɔ kɛ nɔ̃́ ɑpɔɔ ɑɑ kɔ nkpéni cɑɑilɛ̃. Amɑ́ nɛ sɔ́nti kɛ́ kɔ piyɛ́nɛ nɔ́ rikpɑ́, nɔ́ɑnɛ́kíŋ ɑkɛ́ pɛɛ níŋɛsi, úkɑ úu yɛ́ kɔ fe ukɛ́ mpɔ́ɔnɑrɛ mmɛ̃ nɔ́ lesɛ. 23 Áni likɛyɑɑ kɛ̃ ńkɑ pipisɛ kɔ nɛ́ kpɑ́nɛ. Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ nɔ́ símisi rɛ Sɑ́ɑ yɛ́ lɛ̃ nnɛ́í kɑni yɛ́ rinɛ́nyíri nɛ u n we nɔ́ pɑ. 24 Hɑ́i nɛ nɛni-mɛ ɑ́ni kɑhɑnɛ rinɛ́nyíri nɛ linyinɛ n we. Lɛ̃ nnyɑ, ɑni yɛ we ukɛ́ nɔ́ hɛ nɔ́nnɛ́pɔ́ɔnɑrɛ nkɛ́ n we nɛ nkɛtɔ-pɔ. 25 Yeesu uu kɔ upipirɛtiki pimɑ́ɑ kpɑ́ rɛ: Sinyɑ́rũ kɑḿ nɛ nsímɛ́ nnɛ́í nɔ́ símisi. Kumúŋɛ́ kunyinɛ yɛ́ kɑm ɑ́m yɛ́ pɛɛ lɛ̃ nɔ́ n símisi, ɑmɑ́ ɑm yɛ pɛɛ Sɑ́ɑ kɛcɑ́ɑ́ nsímɛ́ nɔ́ símisi kpɑ̃́ii. 26 Nɔ́ hɑ likɛyɑɑ kɛ̃ tinɛ́nyíri nɛ linyinɛ Sɑ́ɑ we. Ám mɑɑ rɛ nɛ́ nɔ̃́ nnyɑ u risuúlusɛ. 27 Kɑni nɛ́ ń lɑ nnyɑ, Sɑ́ɑ ricuruu yɛ kɔ nɔ̃́ lɑlɛ, ɑni kɔ nɛ kɛfɑ tɛnɛ rɛ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ kɑm léeri nnyɑ. 28 Sɑ́ɑ kɛ́mɛɛ kɑm léeri kɑḿ nɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ kɑ. Nɛ nkpéni lɛ̃ kɛtẽ nté yisilɛ kɛ́ Sɑ́ɑ kɛ́mɛɛ pɛlɛ. 29 Kei kɛ upipirɛtiki ɑpi pɛɛ u mɑɑ rɛ: Pɔ nkpéni rɔ́ símisilɛ lin kpɑ̃́iilɛ̃, ɑ́ɑ nkpéni nɛ sinyɑ́rũ tɔ́ símisi. 30 Tɔ nkpéni cérilɛ rɛ pɔ ḿpɑ́ yo nyulɛ, ɑ́i nkpɑ́ni we pikɛ́ nnyinɛ pɔ́ pisɛ. Lɛ̃ nnyɑ kɑrí nɛ kɛfɑ tɛnɛ rɛ Uléécɑɑ kɛ́mɛɛ kɑɑ léeri. 31 Yeesu uu pi pɛsɛ rɛ: Nɔ nkpéni nɛ kɛfɑ tɛnɛlɛ, nɛ́ɛ yo? 32 Kumúŋɛ́ kunyinɛ yɛ́ kɑm, ticuruu ku pikɑ́mɛ mɑsilɛ, kɑni yɛ́ mɛkɔ́ mɛkɔ́ rinkpíi ɑni mɛnɛ́círɛ yɑ́. Amɑ́ ɑ́m mɛnɛ́círɛ we, Sɑ́ɑ yɛ kɛnɛ́kúrí welɛ. 33 Nɛ lɛ̃ nnɛ́í nɔ́ símisilɛ rɛ ɑni nɛ tɔ́ nɛ nnɔ̃́ kupɛ́nɛcɔ kɛ́mɛɛ nkíŋniŋɛ-i n we nnyɑ. Nɔ sɔ́ntilɛ nɔkɛ́ kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ íwɛ píimɑ nɛ m pɑnsɛntɛ, ɑmɑ́ ɑni n kɑhɑri, nɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ńnɑŋɛ nnɛ́í piferiyɛ mɑsilɛ.

17

1 Kɛ Yeesu uu lɛ̃ pisímɛ́ ḿ mɑsí, uu pɛɛ kɛléécɑɑ-mɛ̃ weríí uu rɛ: Ituŋɛ yɛ tulɛ, Sɑ́ɑ. A Kɛpɔ́pipi ríyu wɑisɛ, kɛ̃ kɛkɛ́ kɔ pɔ̃́ tíyu wɑisɛ. 2 Pɔ sisoipipi nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ ńnɑŋɛ kɛ hɛlɛ rɛ kɛkɛ́ pɛ̃ nnɛ́í kɑɑ kɛɑnipɛ-i n wɑ nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ hɛ. 3 Nfɑ́ɑ tɛnɛcirɛ́ mɛɛ pikɛ́ pɔ́ céri rɛ mɛpɔ́círɛ pɔ́ɔ Uléécɑɑ sei, pikɛ́ kɔ Yeesu Kirisi kɑɑ n tummɛ ceri. 4 Nɛ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ríyu pɔ́ wɑisɛlɛ ɑm kɔ pikɛi kɑɑ nɛ́ ń forii wɑi. 5 Lɛ̃ nnyɑ Sɑ́ɑ, ɑ nkpéni kɛpɔ́yu-i ríyu tɛ̃ kɑḿ pɛɛ kɛpɔ́mɛɛ m mɑ́ ɑɑ kɛlenɛ kɛtẽ nkɛ́ wɑi nɛ́ wɑisɛ. 6 Nɛ tíyɛsɛlɛ pisoi pɛ̃ kɑɑ kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ n lésɛ ɑɑ ɑnɛ́nípɛ-i wɑi ɑpi pɔ́ céru. Pɔ́ɔ pɛɛ pi te, ɑɑ pi kpísi ɑɑ ɑnɛ́nípɛ-i wɑi pin mpɔ́símɛ́ múílɛ̃. 7 Pi nkpéni cérilɛ rɛ kɛpɔ́mɛɛ kɛ lɛ̃ nnɛ́í kɑɑ nɛ́ ḿ pɑ ɑi léeri. 8 Nsímɛ́ mmɛ̃ kɑɑ nɛ́ ḿ pɑ kɑm pi símisi ɑpi ŋmurɛi ɑpi kɔ mɛyíkíyiki céru rɛ kɛpɔ́mɛɛ́ kɑm léeri, ɑpi kɔ nɛ kɛfɑ tɛnɛ rɛ pɔ́ɔ nɛ́ tummɛ. 9 Pɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ kɑm pɔ́ yɑ́ɑ́si. Ái kɛtẽ nkɛ́ pikɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kɑm yɑ́ɑ́si, ɑmɑ́ pɛ̃ kɑɑ ɑnɛ́nípɛ-i n wɑ kɛcɑ́ɑ́ kɑm pɔ́ yɑ́ɑ́si rɛ pɔ́ɔ pɛ̃ te nnyɑ. 10 Pɔ́ɔ lɛ̃ nnɛ́í kɑm m mɑ́ te. Nɛ́ɛ kɔ lɛ̃ nnɛ́í kɛ pɔ́ɔ m mɑ́ te. Lɛlɛɛ kɔ nyísɛlɛ̃ tɛ pɔ pikɛmɛɛ ríyu nɛ́ wɑisɛlɛ. 11 Ám kɔ nkpéni kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ we, ɑmɑ́ pɛ̃ nɛ kɔ nɛ kɛkɛcɑ́ɑ́ welɛ. Kɛpɔ́mɛɛ́ kɛ nɛ́ɛ tɔ́su. Sɑ́ɑ Uléécɑɑ, Uléécɑɑ yɛɛ úu ɑkópɛ m mɑ́, ɑ pi rimúlú pikɛ́ rinɔ́ɔ risɛ m mɑ́ yɑrɛ kɛ tɔ́ nɛ mpɔ̃́ ɑri m mɑ́ mɛcɔ. 12 Kɛ tɔ́ nɛ pɛ̃ ɑrí pɛɛ ń we, tipɔ́nyíri kɑḿ pɛɛ́ nɛ pɛ̃ kɑɑ nɛ́ rimmúísɛ kɛcɑ́ɑ́ pɑílɛ̃. Nɛ pɛɛ pikɛcɑ́ɑ́ ripɑilɛ ńsɔnɛ, piukɑ úu pɔ, insɑ́ uyɛ̃ kɑi n wɑimɛ rɛ ukɛ́ pɔ yɑrɛ kɑi Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ n wɔ́lɑɑlɛ̃ mɛcirɛ. 13 Ncée-i kɑm nní lɛ̃ we nɛn kɛpɔ́mɛɛ tɔ́su. Kumúŋɛ́ nkú-i kɑm nní kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ ń we kɛlenɛ nnyɑ kɑm lɛ̃ pi símisi rɛ mpɔ́ɔnɑrɛ kɑm m mɑ́ nkɛ́ pi wɑ nɛ nkɛtɔ-pɔ. 14 Nɛ̃́ nɛ mpɔ́símɛ́ pi céesilɛ kɛtẽ nté pikɔ́ ɑpi piipuri yulu rɛ ɑ́pi kɛtẽ nté pikɔ́, yɑrɛ kɛ nɛ̃́ ɑ́m kɔ kɛtẽ nté ukɔ́ nnyɑ. 15 Ám pɔ́ welu rɛ ɑ kɛtẽ nkɛ́ kɛcɑ́ɑ́ pi yukusɛ, ɑmɑ́ nɛ pɔ́ welu rɛ ɑ pikɛcɑ́ɑ́ ripɑí ukpɑ́ɑ́ree Setɑni úu kɑpɛ pi ricɑ. 16 Ápi kɛtẽ nté pikɔ́, yɑrɛ kɛ nɛ̃́ ɑ́m kɔ kɛtẽ nté ukɔ́ mɛcɔ. 17 A nsímɛ́sei kpísi ɑɑ́ nɛ pi pɑnsɛsɛ pipɔ́kɔ́ nɛ kɛ́tɔ-pɔ. Mpɔ́símɛ́ mɛɛ ɑsei. 18 Yɑrɛ kɑɑ kɛtẽ nté pisoi kɛ́mɛɛ nɛ́ n tũ mɛcɔ kɛ nɛ́ɛ kɔ kɛtẽ nté pisoi kɛ́mɛɛ pi tũ. 19 Nɛ pɛ̃ nnyɑ mɛnɛ́círɛ kpísilɛ ɑm pɔ́ pɑ rɛ nsímɛ́sei nkɛ́ tíyɛsɛ pɛ̃ pɔ́ɔkɛ́ kɔ pimɛcirɛ kpísi pikɛ́ pɑnsɛsɛ pipɔ́kɔ́. 20 Ái kɔ pɛ̃ ŋmɑnɛ nnyɑ kɑm pɔ́ welu, ɑmɑ́ pɛ̃ kɑpi n sɔ́nti pikɛ́ nsímɛ́ rin-yóó pikɛ́ nɛ kɛfɑ nɛ́ tɛnɛ nnyɑ kɑm pɔ́ welu. 21 Nɛ pɔ́ welu rɛ ɑ tíyɛsɛ pikɛ́ rinɔ́ɔ risɛ wɑ. Yɑrɛ kɛ pɔ̃́ Sɑ́ɑ, ɑɑ kɛnɛ́mɛɛ ń we nɛ́ɛn kɔ kɛpɔ́mɛɛ we, pɛ̃ pikɛ́ kɔ m pɛ́nɛlɛ̃ pin nɛ kɛrɔ́mɛɛ́ we kɛtẽ nté pikɔ́ pikɛ́ nɛ n céri rɛ pɔ́ɔ nɛ́ tummɛ nnyɑ. 22 Mɛyɔ́ɔpi mɛ̃ kɑɑ nɛ́ ń hɛ kɑm pi hɛ pikɛ́ nɛ rinɔ́ɔ risɛ m mɑ́ yɑrɛ kɛ tɔ́ nɛ mpɔ̃́ ɑri m mɑ́ mɛcɔ. 23 Nɛ nɛ pi pɛ́nɛlɛnlɛ nɛn nɛ pikɛmɛɛ́ we, pɔ́ɔn kɔ nɛ nɛ̃́ pɛ́nɛlɛ̃ pɔn nɛ kɛnɛ́mɛɛ́ we. Lɛ̃ kɛ́mɛɛ́ kɑpi yɛ́ fe ɑpi rinɔ́ɔ risɛ m mɑ́ nɛ kɛ́tɔ-pɔ, kɛtẽ nté pisoi ɑpi kɔ nɛ ceru rɛ pɔ́ɔ nɛ́ tummɛ, pɔn kɔ pi lɑ yɑrɛ kɑɑ nɛ́ ń lɑ mɛcɔ. 24 Sɑ́ɑ, nɛ lɑ rɛ pɛ̃ kɑɑ nɛ́ rimmúísɛ pikɛ́ hɑ kei kɑm ń wenɛ n we, pikɛ́ nɛ mɛyɔ́ɔpi mɛ̃ kɑɑ nɛ́ n hɛ n yɛ̃́ nnyɑ. Pɔ́ɔ nɛ́ mɛ hɛ rɛ pɔ nɛ́ lɑlɛ ɑɑ kɛlenɛ kɛtẽ wɑi nnyɑ. 25 Sɑ́ɑ ɑsei ute, kɛtẽ nkɛ́ pikɔ́ ɑ́pi pɔ́ nyu. Amɑ́ nɛ̃́ nɛ pɔ́ nyulɛ, mpí pɔ́ɔ kɔ ceru rɛ pɔ́ɔ nɛ́ tummɛ. 26 Nɛ tíyɛsɛlɛ ɑpi ripɔ́nyíri ceru, nɛn kɔ we nɛn wɑi rɛ pikɛ́ picére ti rikpɑ́, ńlɑ mmɛ̃ kɑɑ nɛ́ ń lɑ nkɛ́ nɛ pikɛmɛɛ́ n we kɛ́ kɔ nɛ pi m pɛ́nɛlɛ̃ nɛn nɛ pikɛmɛɛ́ we nnyɑ.

18

1 Kɛ Yeesu uu lɛ̃ pisímɛ́ ḿ mɑsí, u nɛ upipirɛtiki ɑpi yisi ɑpi Seturɔɔ kɛfɑŋɑɑ mɛtɛ́ŋ́-mɛ̃ sĩ ɑpí hɑ kɛléécɑrɛ kɛnyinɛ kɛɛ kei ń we kɛ́mɛɛ lompɔ. 2 Yutɑsi yɛɛ Yeesu n yɑ́ɑ́ yɛ kei nyulɛ. Yeesu nɛ upipirɛtiki yɛ̀ɛ̀ pɛɛ kei mɛsɛ́rɛ cɑ́pinɛlɛ. 3 Kei kɛ Yutɑsi uu yisi uu pisɔ́ɔ́cɑ kpísi uu kɔ Uléécɑɑ kɛyɔ pimɛ́rɛ́ kɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ Pifɑrisi ɑpi n tumpɔ nɛ pɛ́nɛ, pin iyúipukɛ nɛ sífirɑ́ɑ nɛ itɔpilũ mulɛilɛ̃. 4 Yeesu yɛ pɛɛ lɛlɛɛ u n wɑinɛ pinyuwɛ mɑ́ɑ́lɛnlɛ, uu pɛɛ́ nɛ nyɔsɔ́pɔ uu pi pisɛ rɛ: Úye kɑni wɛ́ɛ́si? 5 Api u pɛsɛ rɛ: Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu. Uu pɛɛ pi pɛsɛ rɛ: Nɛ́ɛ lo! Yutɑsi yɛɛ u n yɑ́ɑ́ yɛ pɛɛ kei welɛ lin nɛ lɛ̃ wɑi. 6 Kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Yeesu uú pɛɛ pi ḿ mɑɑ rɛ: Nɛ́ɛ lo, pi ipírɛ̃ pírɛ̃ nɛ sɔ́nɛlɛ ɑpí hɑ nɛ lólu. 7 Yeesu uu kɔ pipisɛ pi kpɑ́ rɛ: Úye kɑni wɛ́ɛ́si? Api rɛ: Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu. 8 Yeesu uu pɛɛ pi pɛsɛ rɛ: Ńté nɛ nɔ́ mɑɑ rɛ nɛ́ɛ lo. In tɛ nɛ̃́ kɑni mɛsei wɛ́ɛ́si, ɑni picɔ riyɑ́ pikɛ́ tɔ́mpɔ. 9 Lɛ̃ kuú pɛɛ mɛkɛɛ ḿ mɑ likɛ́ nɛ n wɑ nnyɑ kuu lɛ̃ mɑ. U pɛɛ́ mɑɑ rɛ: Pɛ̃ kɑɑ nɛ́ rimmúísɛ, úkɑ úu nɛ nɛ́ pɔ. 10 Simɔɔ Piyɛɛ yɛ pɛɛ ritɛ́hɛ cɑɑcɑɑ múílɛnlɛ. Uu ri mɑhɑni uu Uléécɑɑ usinɑ ukɛikɔ́ usɛ kutu lukɛ-lukɛ seḿ. Pi yɛ ukɛikɔ́ uyɛ̃ sée rɛ Mɑlikuusi. 11 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ Piyɛɛ mɑɑ rɛ: A ripɔ́tɛ́hɛ kukɑi kɛ́mɛɛ pɛsɛpɔ. Íwɛ iyɛ̃ kɛ Unɛ́sɑ́ɑ uu wɑ rɛ kɛ́ li. Ám kɑpɛ pɛɛ i li, nɛ́ɛ íye? 12 Pisɔ́ɔ́cɑ pɛ̃ nɛ piukpeenwɑi nɛ Pisuifi pimɛ́rɛ́ ɑpi pɛɛ Yeesu tini ɑpi pɑɑsi 13 ɑpí nɛ Anɑ kɛyɔ u sĩ kɛlenɛ. Anɑ yɛ pɛɛ Kɑyifu yɛɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i isínɑ n tṹ ulɔ́hɔ́ lɛ. 14 Kɑyifu yɛɛ pɛɛ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ mɛsɔhɔ rikpɑ́ rɛ: Li kutɔsi we rɛ usoi usɛ ukɛ́ kuyu nnɛ́í nkpɔ kpu. 15 Pi pɛɛ lɛ̃ nɛ Yeesu tɔ́sulɛ, Simɔɔ Piyɛɛ nɛ uupirɛtikicɔ unyinɛ pin Yeesu tikilɛ̃. Usínɑ yɛ pɛɛ upirɛtiki ucɔ uyɛ̃ nyulɛ. Lɛ̃ nnyɑ kuu fe u nɛ Yeesu ɑpi kucɔ usínɑ kɛyɔ-i lompɔ. 16 Amɑ́ kɛtɑhɑi kɛ Piyɛɛ pɔ́ɔ nyɛrɛ uú nɛ ripoo kɔ. Kei kɛ uupirɛtikicɔ uyɛ̃ kɛ usínɑ uu nní ń nyu uu pɛɛ léemɛ uú nɛ unɔ́sikɛikɔ́ uyɛɛ ripoo-i m mɛ̃́ símisi uu pɛɛ Piyɛɛ tɑmpɔ. 17 Unɔ́si uyɛ̃ uu pɛɛ Piyɛɛ pisɛ rɛ: Ńté pɔ̃́ nɛ kɔ utisi uyɛ̃ upirɛtiki lɛ? Piyɛɛ uu rɛ: Aɑí, ɑ́m utisi uyɛ̃ upirɛtiki. 18 Nnyiyɛ yɛ pɛɛ likumúŋɛ́ kpɛ-i welɛ. Pikɛikɔ́ nɛ pimɛ́rɛ́ ɑpi pɛɛ nkɑlɛnɑ wɑi ɑpi kɛkɑ́lɛ wɑi pin pɛɛ wéni. Piyɛɛ pɔ́ɔ kɔ pikɛmɛɛ́ hɑpɔ uú n tũ un nnɑ wéni. 19 Usínɑ uu Yeesu upipirɛtiki nɛ uicélɑɑ kɛcɑ́ɑ́ písɛisɛ. 20 Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Ḿpɑ́ úye kɛyu-i kɑm símisi ɑm kɔ mɛsɛ́rɛ Pisuifi ɑyomɛyɑ́hɑɑlee-i nɛ Uléécɑɑ kɛyɔ-i kɛ Pisuifi nnɛ́í ɑpi yɛ n cɑ́pinɛ céesi. Ám kɛtumɛ ńkɑ mɛyɑɑ mɑ. 21 Yo nnyɑ kɑɑ pɛɛ nɛ́ písɛisɛ? Pɛpɛɛ n kṍ nɛn símisi kɑɑ yɛ́ pisɛ rɛ yo kɛcɑ́ɑ́ kɑm pi símisi. Pɛ̃ nɛ nyulɛ ńsɔnɛ lɛ̃ kɛ nɛ́ɛ ḿ mɑ. 22 Kɛ pimɛ́rɛ́ pɛ̃ usɛ uu lɛ̃ n kṍ, uu Yeesu kɛpɛsɛ tɔlu uu u pisɛ rɛ: Lɛ̃ kɑɑ yɛ́ pɛɛ usínɑ rinɔ́ɔ pɛsɛɛ? 23 Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: In tɛ ɑ́m ńsɔnɛ símisi, ɑ nɛ́ símisi kei kɑm m púnnɛ. Amɑ́ in tɛ nɛ ńsɔnɛ símisilɛ, yo nnyɑ kɑɑ pɛɛ nɛ́ pi? 24 Anɑ uu pɛɛ u kpísi un lɛ̃ pɑhɑɑlɛ̃ uú nɛ usínɑ Kɑyifu u pɑpɔ. 25 Simɔɔ Piyɛɛ yɛ pɛɛ likumúŋɛ́ kpɛ-i welɛ un nnɑ wéni. Api u pisɛ rɛ: Ńté pɔ̃́ nɛ kɔ utisi uyɛ̃ upirɛtiki lɛ? Uu kɛ́su uu rɛ: Aɑí, ɑ́m utisi uyɛ̃ upirɛtiki. 26 Usínɑ ukɛikɔ́ usɛ yɛ pɛɛ utisi uyɛ̃ kɛ Piyɛɛ uu kutu rińseḿ umɑrɛcɔ lɛ. Uu pɛɛ Piyɛɛ pisɛ rɛ: Ái nɔ́ nɛ uyɛ̃ kɑm ɑléé kɛcɑrɛ-pɔ yɛ̃́ɛ? 27 Piyɛɛ uu kɔ Yeesu pikɛ́ŋɛ kpɑ́. Mɛsɛ nɛ mɛsɛ, icɑ̃́ ii kooi. 28 Api mmɑrɛ mɑrɛ Kɑyifu kɛyɔ-i Yeesu kpísi ɑpí nɛ riyɔ́ɔpipoo sĩ. Amɑ́ Pisuifi piwɛ́ɛ́sɛ ɑ́pi pɛɛ lompɔ rɛ ɑ́i kɑpɛ mɛ́kpɛrinkpɛ pi wɑisɛ, ɑ́pi yɛ́ pɛɛ fe pikɛ́ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ li nnyɑ. 29 Lɛ̃ nnyɑ kɛ Pilɑti uu léepɔ uu pi lɛɛpɔ, uu pi pisɛ rɛ: Ń-ye kɑni nɛ usoi nkó túhɑɑnɛ? 30 Api u pɛsɛ rɛ: Usoi nkó unsɑ́ pɛɛ mɛwɑi kópɛ n wɑi, ɑ́ri yɛ́ pɛɛ ɑpɔ́nípɛ-i u wɑ. 31 Kei kɛ Pilɑti uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: In lɛ̃, ɑni u kpísi ɑní nɛ nɔ́rinɛ́cúruu u túhɑɑnɛ yɑrɛ kɑi nɔ́inɛ́sé kɛ́mɛɛ m pisɛ. Pisuifi ɑpi u pɛsɛ rɛ: Ári ncée mɑ́ tɔkɛ́ unyinɛ kpu. 32 Tinɔ́ɔ tɛ̃ kɛ Yeesu uú pɛɛ ḿ mɑ uú nɛ nkpɔ mmɛ̃ kuu n kpinɛ kɛcɑ́ɑ́ símisi kɑi lɛ̃ titiki. 33 Pilɑti uu riyɔ́ɔpipoo-i lompɔ uu Yeesu pisɛ rɛ: Pɔ́ɔ Pisuifi Uyɔɔpii? 34 Yeesu uu rɛ: Pɔ́ɔ ripɔ́cúruu lɛ̃ pisɛ nɛ́ɛ unyinɛ yɛɛ nnɛ́símɛ́ pɔ́ símisi? 35 Pilɑti uu rɛ: Pɔ nyu rɛ nɛ̃́ nɛ Usuifi lɛɛ? Mpɔ́puri pikɔ́ nɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ pɛɛ ɑnɛ́nípɛ-i pɔ́ wɑ. Yo kɑɑ mpíí wɑ? 36 Yeesu uu rɛ: Kɛnɛ́yɔ́ɔpitẽ ɑ́kɛ kɛtẽ nté kɛkɔ́. Nɛn pɛɛ kɛtẽ nté iyɔɔpi n le, pinɛ́kɛikɔ́ yɛ́ pɛɛ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ ɑtɔpi wɑ rɛ ɑ́pi kɑpɛ Pisuifi ɑnipɛ-i nɛ́ wɑ nnyɑ. Amɑ́ inɛ́yɔ́ɔpi íi nkpɑ́ni kɛtẽ nté ikɔ́. 37 Kei kɛ Pilɑti uu pɛɛ u pisɛ rɛ: Lɛ̃ nnyɑ, pɔ uyɔ́ɔpi lɛɛ? Yeesu uu rɛ: Lɛ̃ kɑɑ nní mɑ. Nɛ uyɔ́ɔpi lɛ. Pi nɛ́ mɑ́rilɛ ɑm kɛtẽ kɛcɑ́ɑ́ weri rɛ kɛ́ nsímɛ́sei kɛcɑ́ɑ́ símisi. Nkó yɛɛ nsímɛ́sei m mɑ́ yɛ̀ɛ̀ kutu nɛ́ ricɔlɛ. 38 Pilɑti uu u pisɛ rɛ: Yo kɑpi yɛ sée rɛ nsímɛ́sei? Kɛ Pilɑti uu lɛ̃ Yeesu pipisɛ ḿ mɑsí, uu yisi uu piléepɔ kpɑ́ uu Pisuifi lɛɛpɔ, uu pi mɑɑ rɛ: Nɛ̃́ ɑ́m yɛ̃ yo kuu cɑɑi nnyɑ kɑpi yɛ́ nɛ u ń kpu. 39 Amɑ́ li nɔ́kɛnɛ́mɛɛ inyɛ́kii lɛ rɛ kɛ́ yɛ ḿpɑ́ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ ɑ́ye kɛ́mɛɛ ukpɑniikɔ́ usɛ unyinɛ ɑkpɑnii tɔ. Nɔ lɑ rɛ kɛ́ Pisuifi Uyɔɔpi ɑkpɑnii nɔ́ tɔɔ? 40 Api pɛɛ picɑ́ɑ́i kpɑ́ rɛ: Aɑí, ɑ́i uyɛ̃, ɑ Pɑrɑpɑsi ɑkpɑnii rɔ́ tɔ. Pɑrɑpɑsi yɛ pɛɛ kɔ usoi kpɑ́ɑ́ree lɛ.

19

1 Kei kɛ Pilɑti uu pɛɛ ncée hɛ rɛ pikɛ́ Yeesu tĩ pikɛ́ isɛ́í u súúkɛɛ. 2 Pisɔ́ɔ́cɑ ɑpi inípɛ nɛ riyɔ́ɔpikɔŋ yóóni ɑpi u kipisɛ, ɑpi kɔ kukpɛ́lɛnku wɛɛ́ nyɑii kpísi ɑpi u tɑni. 3 Api pɛɛ ukɛkúrí nyɔsɔ́pɔ ɑpi yɛ pɛɛ rɛ: Tɔ pɔ́ yɑ́ɑsi, Pisuifi uyɔɔpi! Apí nɛ sipɛsɛ u tɔlu. 4 Pilɑti uu kɔ piléepɔ kpɑ́, uu pisoi pɛɛ n cɑ́pinɛlɛ̃ mɑɑ rɛ: Uyɛɛ nkó kɑḿ nɛ kɛtɑhɑi nɔ́ léemɛ nɔkɛ́ céri rɛ ɑ́m yɛ̃ yo kuu cɑɑi nnyɑ kɑpi yɛ́ nɛ u ń kpu. 5 Yeesu uu pɛɛ léepɔ un tiyɔ́ɔpikɔŋ kɑpí nɛ inípɛ n yóõ kipilɛ̃ un kɔ kukpɛ́lɛnku wɛɛ́ nyɑii tɑnɑɑlɛ̃. Pilɑti uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Usoi uyɛɛ nkó! 6 Kɛ pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ nɛ pimɛ́rɛ́ ɑpi u n yɛ̃́ ɑpi cɑ́ɑ́i rɛ: A kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii! A kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii! Kei kɛ Pilɑti uu pɛɛ pi mɑɑ rɛ: Ani nɔ́rinɛ́cúruu u kpísi ɑní hɑ kɑrii. Nɛ̃́ ɑ́m yɛ̃ yo kuu cɑɑi nnyɑ kɑpi yɛ́ nɛ u ń kpu. 7 Pisuifi ɑpi u pɛsɛ rɛ: Tɔ isé inyinɛ mɑ́lɛ yɛɛ m pisɛ rɛ ukɛ́ kpu rɛ u umɛcirɛ wɑisɛ Uléécɑɑ Kɛpipi nnyɑ. 8 Kɛ Pilɑti uu ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ n kṍ, iwɑmɛ ii mɛyɑ̃́ pilonɛ u kpɑ́. 9 Uu riyɔ́ɔpipoo-i lompɔ uu Yeesu pisɛ rɛ: Pɔ yei ukɔ́ lɛ? Amɑ́ Yeesu úu rinɔ́ɔ u yɔsí. 10 Pilɑti uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: Áɑ lɑ pɔkɛ́ rinɔ́ɔ nɛ́ yɔsí, nɛ́ɛ yo? Áɑ nyu rɛ nɛ́ fe ɑm tíyɛsɛ ɑpi pɔ́ yɑ́ nɛ́ɛ ɑm tíyɛsɛ ɑpi kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ pɔ́ kɑrii? 11 Yeesu uu pɛɛ u pɛsɛ rɛ: Áɑ ńnɑŋɛ ńkɑ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ mɑ́, insɑ́ mmɛ̃ kɛ Uléécɑɑ uu pɔ́ ḿ pɑ rɛ ɑ kɛnɛ́cɑ́ɑ́ m mɑ́. Lɛ̃ nnyɑ kɛ uyɛɛ ɑpɔ́nípɛ-i nɛ́ ń wɑ ɑkópɛ ɑɑ ɑpɔ́kɔ́ fe. 12 Kɑí nɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i n kpísi, Pilɑti uu pɛɛ́ n wɛ́ɛ́si ukɛ́ Yeesu riyɑ́pɔ. Amɑ́ Pisuifi ɑpi sicɑ́ɑ́ilɑ loni rɛ: Pɔn u rin-yɑ́pɔ, ɑ́ɑ pɛɛ Rɔm uyɔɔpi usɑnɛ! Usoi nkó yɛɛ umɛcirɛ n nyɑ́ni rɛ uyɔ́ɔpi yɛ Rɔm uyɔɔpi ulɑɑrɔ lɛ. 13 Kɛ Pilɑti uu ɑnɔ́ɔ nyɛ̃ n kṍ, uú nɛ Yeesu kɛtɑhɑi leepɔ, uu pɛɛ́ hɑ kei kɑpi yɛ n sée rɛ ɑsɛ́hɛ́wɛɛ́pi kɛlõ riyɔ́ɔpitũ kɛcɑ́ɑ́ tonɛ. Pi yɛ kɛlõ kɛ̃ Mɛ́-epiree kɛ́mɛɛ sée rɛ Kɑpɑtɑ. 14 Likɛ́ nɛ n weesi pikɛ́ nkpɔ mɛlɔ́ɔ́ ɑnyɑ̃́ n li, ituŋɛ kɛcírɛ kumúŋɛ́ kɑí pɛɛ lɛ̃ we. Pilɑti uu Pisuifi mɑɑ rɛ: Nɔ́unɛ́yɔ́ɔpi yɛ nkó! 15 Amɑ́ ɑpi pɛɛ sicɑ́ɑ́ilɑ loni rɛ: A kpu! A kpu! A kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ u kɑrii! Pilɑti uu pi pisɛ rɛ: Kɛ́ nɔ́unɛ́yɔ́ɔpi kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kɑrii? Pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi u pɛsɛ rɛ: Rɔm uyɔɔpi mɛmɑ́ɑ́, ɑ́ri uyɔ́ɔpi úkɑ ucɔ mɑ́. 16 Uu pɛɛ Yeesu kpísi uu piɑnipɛ-i wɑi rɛ pikɛ́ hɑ u kɑrii. Api pɛɛ Yeesu kpísi ɑpí nɛ tɔ́mpɔ. 17 Yeesu uu uricuruu kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kpɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ kɑpi u n kɑriinɛ cɔni uú nɛ kuyu-i léepɔ, uú nɛ kɛlõ kɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ Kúyu Koŋoo sĩ. Pi yɛ kei nɛ Mɛ́-epiree sée rɛ Kɔlikɔtɑ. 18 Kei kɑpi u nɛ pisoi pitɛ́ pinyinɛ ɑnɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kɑrii, ucɔ uilúkɛ́ isɛ, ucɔ icɔ, Yeesu kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ ɑku pɛɛ kɛcɔpɛ n we. 19 Pilɑti uu kɔ tíyɛsɛ ɑpi kɛkpénkpélépi kɛcɑ́ɑ́ wɔ́lu ɑpi kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ kɑrii. Pi kɛkɛcɑ́ɑ́ wɔ́i rɛ: Nɑsɑrɛti ukɔ́ Yeesu, Pisuifi uyɔɔpi. 20 Pisuifi mɛyɑ̃ ɑpi iwɔ́i iyɛ̃ kɛɛni, kɑí nɛ kei kuyu n kɔ́lɛ̃ nnyɑ. Mɛ́-epiree nɛ Mɛ́lɑtɛɛ nɛ Mɛ́kirɛki kɑpí nɛ wɔi. 21 Pisuifi pɛpɛɛ yɛ Uléécɑɑ inyɔ́ɔnsɛ n wɑ piwɛ́ɛ́sɛ ɑpi Pilɑti mɑɑ rɛ: Pi wɔi rɛ Pisuifi Uyɔɔpi, ɑmɑ́ ɑ wɔi rɛ u mɑɑ rɛ: Nɛ Pisuifi Uyɔɔpi lɛ. 22 Pilɑti uu pi pɛsɛ rɛ: Lɛ̃ kɑm n wɔ́i kɑm wɔ́i. 23 Kɛ pisɔ́ɔ́cɑ ɑpi Yeesu kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ pikɑrii ḿ mɑsí, ɑpi uilũ kpísi ɑpi hɔ́ɔ́nɛ ɑpi ɑfiri ɑnɑ wɑi, ḿpɑ́ usɔ́ɔ́cɑ úye uu rifiri risɛ kpísi. Api kɔ ukukpɛlɛnku wɛɛ́ nyɑii kpɛɛ ɑ́ku nnyɛlɑɑ m mɑ́ kpísi. Mɛsɑmɛ kɑpi ku yóõ kɛcɑ́ɑ́ nɛ mɛtene-pɔ. 24 Api pɛɛ pimɛcɔpɛcirɛ n tee rɛ: Ári kɑpɛ ku ricɛɛ́ri. Amɑ́ tɔkɛ́ pɑŋɑi ɑrí nɛ yɛnu uyɛɛ yɛ́ ku n kpísi. Li lɛ̃ wɑlɛ likɛ́ nɛ lɛlɛɛ Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ n wɔ́lɑɑlɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ rintíki nnyɑ. Li wɔlɑɑlɛ̃ tɛ: Pi inɛ́lũ hɔɔnɛ ɑpi pɑŋɑi ɑpí nɛ uyɛɛ yɛ́ kunɛ́kpɛ́lɛnku wɛɛ́ nyɑii n kpísi yɛnu. Lɛ̃ kɛ pisɔ́ɔ́cɑ ɑpi n wɑ yɛ lɛ̃. 25 Kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kpɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ kɛ Yeesu uú pɛɛ n kɑriilɛ̃ kɛkúrí kɛ úni nɛ úni uwɑ̃ nɛ Kulopɑɑsi unɔsi Mɑɑri nɛ Mɑkitɑlɑ kuyu ukɔ́ Mɑɑri ɑpí pɛɛ nyɛnu. 26 Yeesu uu úni yɛnu, uupirɛtiki uyɛ̃ kuú pɛɛ ń lɑ pɔ́ɔn úni kɛkúrí nyɛnu. Yeesu uu úni mɑɑ rɛ: Unɔ́si, upɔ́ŋmɑ́nɛ yɛ nɛni nkó. 27 Uu kɔ uupirɛtiki uyɛ̃ mɑɑ rɛ: Upɔ́ni yɛ nɛni nkó. Kɑí nɛ kei n kpísi, uyɛ̃ uu pɛɛ Yeesu uni kpísi uu ukɛyɔ-i yekei. 28 Kɛ Yeesu uu n yɛ̃́ tɛ u lɛ̃ nnɛ́í kuu piwɑi ń kɑ piwɑi mɑsilɛ, uu rɛ: Nnírɛ́ yɛ nɛ́ welɛ. Likɛ́ nɛ lɛlɛɛ Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ n wɔ́lɑɑlɛ̃ kɛcɑ́ɑ́ rintíki nnyɑ kuu lɛ̃ mɑ. 29 Kulũ kunyinɛ yɛ pɛɛ kei kɛkúrí nɛ pítɑ nyɛpɛ-nyɛpɛ mɛyipɛ yisunulɛ. Pisɔ́ɔ́cɑ ɑpi kuyúi kpɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ isɔɔpi kɛkpɑ́pi kpísi, ɑpi sinɛ́ɛ̃ sinyinɛ pítɑ nyɛpɛ-nyɛpɛ pɛ̃ fɛ ɑpi kɛkɛcɑ́ɑ́ tuhu ɑpí nɛ Yeesu nnɔɔ kuwɛ́ɛ́-mɛ̃ sĩ. 30 Yeesu uu pítɑ nyɛpɛ-nyɛpɛ pɛ̃ sɔɔmú uu pɛɛ rɛ: Ḿpɑ́ yo yɛ piwɑi mɑsilɛ. Kuu lɛ̃ ḿ mɑ, uu pɛɛ kpɑrɑ́, nfɑ́ɑ nn tɛnɛ. 31 Likɛweesi kɛɛ kɛwéntɛyɑɑ kɛtúŋɛ́. Kɛwéntɛyɑɑ kɛ̃ nɛ kɔ pɛɛ kɛyɑ́ɑ píimɑ lɛ. Sisoikópɛ ɑ́si kɑpɛ nɛ kɛwéntɛyɑɑ kɛ̃ kɛtúŋɛ́ kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ ń kɔ́lɔilɛ̃ nnyɑ, ɑpi Pilɑti pisɛ rɛ ukɛ́ tíyɛsɛ pikɛ́ ɑpɑ́í si selesi ɑpi pɛɛ si súisɛntɛ. 32 Pisɔ́ɔ́cɑ ɑpi pɛɛ́ hɑpɔ ɑpi pisoi pitɛ́ pɛ̃ nɛ Yeesu kɑpi kɛsẽ́ u kɑrii ufoí ɑpɑ́í selu, ɑpi kɔ ulírũ ɑkɔ́ selu. 33 Api Yeesu-i tuipɔ. Kɑpi n yɛ̃́ tɛ u pikpɔ mɑsilɛ nnyɑ, ɑ́pi pɛɛ ɑpɑ́í u sei. 34 Amɑ́ pisɔ́ɔ́cɑ pɛ̃ usɛ uu ilúkɛ́-i kupɑ́ŋ́ u tuhu uu luru, mɛsɛ nɛ mɛsɛ, mɛ́nyɛ nɛ míni ɑmɛ léeri. 35 Uyɛɛ mɛwɑi mɛ̃ n yɛ̃́ yɛ mɑɑ rɛ ɑsei yɛ nyɛ. Lɛ̃ kuu ḿ mɑ yɛ kɔ ɑsei lɛ. Uyɛɛ nyulɛ rɛ ɑsei kuu símisi. U símisilɛ rɛ nɔ́ɔkɛ́ kɔ nɛ kɛfɑ tɛnɛ. 36 Li lɛ̃ wɑlɛ likɛ́ nɛ lɛlɛɛ Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ n wɔ́lɑɑlɛ̃ tintíki nnyɑ. Lɛlɛɛ rɛ: Ápi ukukɔhɔ kúkɑ selunɛ. 37 Li kɔ rikɛlõ kɛcɔ-i wɔ́lɑɑlɛ̃ tɛ: Pi yɛ́ kɑm ɑpi yɛ uyɛ̃ kɑpi ilúkɛ́ n luri kuwɛ́ɛ́-mɛ̃ n nyɑ́nɛi. 38 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Arimɑtee kuyu ukɔ́ kɑpi yɛ n sée rɛ Yosɛfi uu Pilɑti ncée welu rɛ ukɛ́ Yeesu kpísi ukɛ́ hɑ kulɛsi. Pilɑti uu ŋmurɛi. Pisuifi iwɑmɛ yɛ pɛɛ Yosɛfi uyɛ̃ welɛ, úu pɛɛ lɛ̃ nnyɑ nyísɛlɛ̃ tɛ u Yeesu upirɛtiki lɛ. Uyɛɛ hɑ uu Yeesu kpísi uú nɛ tɔ́mpɔ. 39 Nikotɛm yɛɛ kɛsinɛ kɛnyinɛ Yeesu kɛ́mɛɛ ń hɑ, pɔ́ɔ kɔ tulɑɑliyɛ pɛ̃ kɑpi yɛ n sée rɛ miiri nɛ ɑlowɛɛsi mɛcɔ́hɔnɛ sikiloo ɑfɛɛtɑɑni kumúŋɛ́ nɛ hɑpɔ. 40 Pikɛtɛ́ ɑpi Yeesu kpísi ɑpi sisɑ́ŋɑ́ɑ́pɑmpi pílɛsi, ɑpi tulɑɑliyɛ pɛ̃ u fom yɑrɛ kɑpi yɛ pɛɛ Pisuifi inyɛkii kɛ́mɛɛ usoi n kúlɛsi mɛcɔ. 41 Kei kɑpi Yeesu kunɑpɛ́ɛ́kɔɔ́ kɛcɑ́ɑ́ n kɑrii kɛkúrí kɛ kɛléécɑrɛ kɛnyinɛ ɑkɛ́ pɛɛ́ we. Nhórɛ fɑlɛ nnyinɛ kɛ́mɛɛ kɑ́pi úkɑ n wɑilɛ̃ yɛ pɛɛ kɛléécɑrɛ kɛ-i welɛ. 42 Likɛweesi kɛɛ Pisuifi kɛwéntɛyɑɑ. Nhórɛ nn kɔ nɛ kei kɔlɛ̃. Api lɛ̃ nnyɑ kei Yeesu wɑipɔ.

20

1 Kɛwéntɛyɑɑ ukóso, Mɑkitɑlɑ kuyu ukɔ́ Mɑɑri uu kɛmɑrɛsinɛ yisi, lin hiihiilɛ̃ uu nhórɛ-i sĩ́, uu yɛnu rɛ pi ripɑrɛ kɑpi nhórɛ rińfi lesɛlɛ. 2 Uu itóó wɑi uú nɛ Simɔɔ Piyɛɛ nɛ uupirɛtikicɔ uyɛ̃ kɛ Yeesu uú pɛɛ mɛyɑ̃́ ń lɑ lɛɛpɔ, uu pi mɑɑ rɛ: Pi Upíimɑ nhórɛ kɛ́mɛɛ lésɛlɛ, ɑ́ri nyu yei kɑpi u wɑ. 3 Kei kɛ Piyɛɛ nɛ uupirɛtikicɔ uyɛ̃ ɑpi yisi ɑpi nhórɛ-i sĩ́. 4 Api pikɛtɛ́ itóó wɑi, ɑmɑ́ ucɔ uyɛ̃ uu Piyɛɛ fɑɑu uú hɑ nhórɛ-i mɛfoí tulu. 5 Uú fo uu lóólúpɔ, uu sisɑ́ŋɑ́ɑ́pɑmpi yɛnu sin kɛteni-i lɑɑnu, ɑmɑ́ úu pɛɛ lompɔ. 6 Simɔɔ Piyɛɛ yɛɛ u n tíkilɛ̃ pɔ́ɔ kɔ tuipɔ. Uyɛ̃ uu nhórɛ-i lompɔ uu sisɑ́ŋɑ́ɑ́pɑmpi sɛ̃ kɛteni-i yɛ́nu. 7 Uu kɔ kusɑ́ŋɑ́ɑ́ kpɛ̃ kɑpí pɛɛ Yeesu ríyu m pɑɑsi yɛnu kun pílɑɑlɛ̃ kun kumɛcirɛ kɛlõ iyɑɑ yisunu, sisɑ́ŋɑ́ɑ́pɑmpi ɑ́si kei we. 8 Kei kɛ uupirɛtiki ucɔ uyɛɛ pɛɛ mɛfoí nhórɛ-i n tuipɔ pɔ́ɔ kɔ lompɔ, uu yɛ́nu uu pɛɛ́ nɛ kɛfɑ tɛnɛ. 9 Asei kɛcɑ́ɑ́, hɑ́i nɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i, ɑ́pi pɛɛ kɑhɑnɛ lɛlɛɛ Nléécɑɑsimɛ́ ritɛlɛ́ kɛ́mɛɛ n wɔ́lɑɑlɛ̃ ɑsei n kõ tɛ li pisɛ rɛ Yeesu ukɛ́ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ yisi. 10 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, pipirɛtiki pɛ̃ kɛtɛ́ ɑpi yisi ɑpí kulu. 11 Mɑɑri pɔ́ɔ pɛɛ kɛtɑhɑi-pɔ nhórɛ kɛkúrí tonɛ uú n téni. Kuu lɛ̃ ń we un téni, uú fo uu nhórɛ kɛ́mɛɛ lóólúpɔ. 12 Uu piléécɑɑtumɛ pitɛ́ pinyinɛ yɛnu pin ilũ tomɛ́ tɑnɑɑlɛ̃ pin nɛ kei kɑpí pɛɛ Yeesu n finsɛ tũ, ucɔ ríyu-mɛ̃, ucɔ ɑ́nɑ-mɛ̃. 13 Api u pisɛ rɛ: Yo nnyɑ kɑɑ téni, unɔ́si? Uu pi pɛsɛ rɛ: Pi Unɛ́píimɑ kpísilɛ ɑpí nɛ tɔ́mpɔ, ɑ́m pɛɛ nyu yei kɑpi u wɑ. 14 Kuu lɛ̃ ḿ mɑ, uu pɛɛ kɛpirɛ-mɛ̃ weríí uu Yeesu yɛnu un nyɛnu, úu kɔ ceri rɛ uyɛɛ lo. 15 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ u pisɛ rɛ: Yo nnyɑ kɑɑ téni, unɔ́si? Úye kɑɑ wɛ́ɛ́si? Uu pɛɛ músu rɛ uyɛɛ kɛléécɑrɛ kɛcɑ́ɑ́ ḿ pɑílɛ̃ lo. Lɛ̃ nnyɑ kuu u pɛsɛ rɛ: Urɔ́sɑ́ɑ, in tɛ pɔ́ɔ u kpísi ɑɑ́ nɛ tɔ́mpɔ, ɑ nɛ́ símisi kei kɑɑ u n wɑ kɛ́ hɑ u kpísi. 16 Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ u sée rɛ: Mɑɑri! Uu pɛɛ ukuwɛ́ɛ́-mɛ̃ pɑnsɛpɔ uú nɛ Mɛ́-epiree u pɛsɛ rɛ: Rɑpuni. Liɑsei rɛ Ucélɑɑ. 17 Yeesu uu u mɑɑ rɛ: Kɑpɛ nɛ́ ricɑ, ɑ́m kɑhɑnɛ Unɛ́sɑ́ɑ kɛ́mɛɛ rintɑɑ́. Amɑ́ ɑ hɑ pinɛ́mɑ́rɛcɔ símisi rɛ Unɛ́sɑ́ɑ yɛɛ kɔ nní Nɔ́unɛ́sɑ́ɑ nɛ Unɛ́léécɑɑ un kɔ Nɔ́unɛ́léécɑɑ kɛ́mɛɛ kɑḿ tɑɑ́lɛ̃. 18 Kei kɛ Mɑkitɑlɑ kuyu ukɔ́ Mɑɑri uu pɛɛ́ hɑ pipirɛtiki símisi rɛ u Upíimɑ yɛnlɛ. Uu pɛɛ lɛ̃ kɛ Upíimɑ uu u n símisi pi símisi. 19 Kɛwéntɛyɑɑ kɛ̃ ukóso, Yeesu pipirɛtiki pin nnyɔ́ɔ́ mmɛ̃ kɛ́yɔ kɛnyinɛ-i cɑ́pinɛlɛ̃. Pisuifi iwɑmɛ yɛ pɛɛ pi welɛ. Api lɛ̃ nnyɑ hɑ́nɑɑnkɛɛ ɑpi pɛɛ kɛ́mɛɛ n we. Kei kɛ Yeesu uu pɛɛ pikɛcɔpɛ leemɛ uu pi mɑɑ rɛ: Nɔ́ɑnɛ́kíŋ ɑkɛ́ n niŋú! 20 Kuu lɛ̃ pi ḿ mɑ, uu pɛɛ uɑnipɛ nɛ uilúkɛ́ pi nyísɛ. Upipirɛtiki rikiŋ ɑri níŋɛsi rɛ pi Upíimɑ yɛ̃ nnyɑ. 21 Kei kɛ Yeesu uu kɔ pimɑ́ɑ pi rikpɑ́ rɛ: Nɔ́ɑnɛ́kíŋ ɑkɛ́ n niŋú! Yɑrɛ kɛ Unɛ́sɑ́ɑ uu nɛ́ n tummɛ mɛcɔ kɛ nɛ́ɛ kɔ nɔ̃́ tum. 22 Kuu lɛ̃ pimɑ́ɑ ḿ mɑsí, uu pikɛcɑ́ɑ́ fúupɔ uu rɛ: Ani Nfɑ́ɑsɔnɛ yɔsí. 23 Nɔn yɛ píye ɑkópɛ n sɑ́rɛi, Uléécɑɑ yɛ́ kɔ piɑkópɛ pi sɑ́rɛi. Nɔn yɛ rɛ ɑ́ni pinyinɛ ɑkópɛ sɑ́rɛinɛ, Uléécɑɑ pɑ́ɑ kɔ piɑkópɛ pi sɑ́rɛinɛ. 24 Tomɑɑ kɑpi yɛ n sée rɛ Úsikɑ yɛ Yeesu pipirɛtiki kɛfi nɛ pitɛ́ pɛ̃ kɛcɔpɛ usɛ lɛ. Uyɛ̃ úu pɛɛ kumúŋɛ́ kpɛ-i kɛ Yeesu uu pikɛmɛɛ́ n hɑ́pɔ we. 25 Upipirɛtikicɔ ɑpi pɛɛ u mɑɑ rɛ: Tɔ Upíimɑ yɛnlɛ. Uu pi pɛsɛ rɛ: Nɛnsɑ́ ihímɛ ɑpolɛ uɑnipɛ-i n yɛ̃ kɛ kɛnípɛpi tɑhɑmpɔ, kɛ́ kɔ kunɛ́nípɛ nɛ uilúkɛ́ ricɑ, ɑ́m yɛ́ ŋmurɛi. 26 Siyɑ́ɑ sipɑhɑ mɛmɑ́ɑ́, pipirɛtiki pɛ̃ ɑpi kɔ kɛ́yɔ-i n cɑ́pinɛlɛ̃ kɛsẽ́ nɛ Tomɑɑ. Pin kɔ nɛ hɑ́nɑɑnkɛɛ, Yeesu uu kɔ pikɛcɔpɛ piléemɛ kpɑ́ uu nyɛrɛ, uu pi mɑɑ rɛ: Nɔ́ɑnɛ́kíŋ ɑkɛ́ n niŋú! 27 Uu pɛɛ Tomɑɑ mɑɑ rɛ: A kɛpɔ́nípɛpi nté tɑhɑmpɔ ɑɑ ɑnɛ́nípɛ pɑí, ɑɑ kɔ kupɔ́nípɛ nɛ inɛ́lúkɛ́ cɑ. A lɛ̃ pitírɛ́ tíyɛ ɑɑ́ nɛ nkpéni kɛfɑ tɛnɛ. 28 Kei kɛ Tomɑɑ uu pɛɛ u pɛsɛ rɛ: Unɛ́píimɑ nɛ Unɛ́léécɑɑ! 29 Yeesu uu u mɑɑ rɛ: Kɑɑ nɛ́ ń yɛ̃́ nnyɑ kɑɑ́ nɛ kɛfɑ nɛ́ tɛnɛ. Pɛpɛɛ ɑ́pi nɛ́ ń yɛ̃́, pin kɔ pɛɛ́ nɛ kɛfɑ nɛ́ tɛnɛlɛ̃ pɛɛ pínɑrɛkomɛ. 30 Yeesu yɛ kɔ upipirɛtiki inipɛɛ-i mɛwɑisɑŋɑ mɛyɑ̃ ncɔpuri wɑpisilɛ mɛɛ ɑ́mɛ rítɛlɛ́ ntí-i n wɔ́lɑɑlɛ̃. 31 Pi lɛlɛɛ nní rikɛmɛɛ ń we wɔilɛ rɛ nɔkɛ́ nɛ n ŋmurɛi rɛ Yeesu kɛ Uléécɑɑ uu n wɛ́ɛ nnyɑ. Uyɛɛ kɔ Uléécɑɑ Kɛpipi. Nɔn nɛ kɛfɑ u n tɛnɛ, nɔ́ urinyiri nnyɑ nfɑ́ɑ yɛ̃.

21

1 Lɛ̃ mɛmɑ́ɑ́, Yeesu uu pɛɛ kɛtumɛ Tiperiyɑɑti kupiyɛ ritimɛ umɛcirɛ upipirɛtiki nyísɛ. Lɛ̃ kuu umɛcirɛ pi n nyísɛ yɛ nní: 2 Simɔɔ Piyɛɛ nɛ Tomɑɑ kɑpi yɛ n sée rɛ Úsikɑ nɛ Nɑtɑnɑyɛɛli yɛɛ Kɑlilee kɛteni-i Kɑnɑɑ-pɔ ń we nɛ Sepetee piŋmɑ́nɛ nɛ upipirɛtiki pitɛ́ picɔ yɛ pɛɛ cɑ́pinɛlɛnlɛ. 3 Simɔɔ Piyɛɛ uu pi mɑɑ rɛ: Ikpíntomɛ́ kɑm picɔ́pii tɔ́su. Api u pɛsɛ rɛ: Tɔ̃́ nɛ́ kɔ pɔ́ ritiki ɑri kɛsẽ́ sĩ. Kei kɑpi yisi ɑpí hɑ kúninɔi loni ɑpi tɔ́mpɔ. Amɑ́ ɑ́pi kɛsinɛ kɛ̃ líkɑ tĩ. 4 Kɑi piweesi n kórɑɑnɛ, Yeesu un kei kupiyɛ ritimɛ we, ɑmɑ́ upipirɛtiki ɑ́pi pɛɛ céri rɛ Yeesu lo. 5 Kei kuu pɛɛ pi pisɛ rɛ: Nɔ ikpíntomɛ́ yɛ̃́ ɑni cɔ́pii, sinɛ́wɑ̃́? Api rɛ: Eehei! 6 Uu pi mɑɑ rɛ: Ani kúninɔi kulukɛ-lukɛ-mɛmpɔ kunyɛŋ́ fṍ, nɔ́ linyinɛ tĩ. Api mɛsei kunyɛŋ́ fom ɑpi ikpíntomɛ́ tini ɑi ku yipu péḿ, ɑ́pi fe ricuruu pikɛ́ míni-i ku pɔnnɛ kɛ ikpíntomɛ́ ii kulúi ń we nnyɑ. 7 Kei kɛ upirɛtiki uyɛ̃ kɛ Yeesu uú pɛɛ ń lɑ uu pɛɛ Piyɛɛ mɑɑ rɛ: Asé Upíimɑ lo! Kɛ Simɔɔ Piyɛɛ uu lɛ̃ n kṍ tɛ Upíimɑ lo, uu uilũ kuú pɛɛ m mɑhɑ̃ un pɛɛ mɛŋmɑnɛ ikpíntomɛ́ cɔ́pii pitɑnɛ pɛsɛ uú nɛ míni-i kpúupɔ. 8 Pi pɛɛ kɛtẽ kóimɑ nɛ kɛtɑɑ welɛ yɑrɛ ɑpɑ́hɑ pílɛ kumúŋɛ́. Upipirɛtikicɔ ɑpi léeri, ɑpi pɛɛ kunyɛŋ́ nɛ ikpíntomɛ́ mɛyipɛ pɑsɑi ɑpi lésɛpɔ. 9 Kɑpi kúninɔi kɛ́mɛɛ ń suí, ɑpi kupiyɛ ritimɛ nkɑlɛnɑ lɛɛpɔ, ikpíntomɛ́ nɛ ɑkpɔ́nɔ́ ɑn nkɛcɑ́ɑ́ lɑ́ɑlɛ̃. 10 Yeesu uu pi mɑɑ rɛ: Ani ikpíntomɛ́ iyɛ̃ kɑni n cɔ́pii kɛ́mɛɛ nɛ inyinɛ kɑm. 11 Simɔɔ Piyɛɛ uu kúninɔi kɛ́mɛɛ lompɔ uú hɑ kunyɛŋ́ nɛ ikpíntomɛ́ mɑɑmɑɑ mɛyipɛ súisɛri, ií lelu pílɛ nɛ kuwóó nɛ itɑɑni. Amɑ́ ḿpɑ́ nɛ imɛsɑ́ mɛ̃, kunyɛŋ́ ɑ́ku ricɛɛ́ri. 12 Yeesu uu pɛɛ pi séi uu rɛ: Ani kɑm ɑni li. Uupirɛtiki úkɑ úu kɔ pɛɛ kɑhɑ ukɛ́ u pisɛ rɛ: Pɔ́ɔ wóo? Pi pɛɛ nyulɛ rɛ Upíimɑ lo. 13 Yeesu uú nɛ pi kɔ, uu kukpɔ́nɔ́ kpísi uu pi hɔɔnɛ, uu kɔ ikpíntomɛ́ pi hɔɔnɛ. 14 Kɛ Yeesu uú nɛ pikpɔkpɔ kɛ́mɛɛ n yisi, mɛtɑ́ɑ́nũ yɛ mɛ̃ kuu lɛ̃ umɛcirɛ upipirɛtiki nyísɛ. 15 Kɑpi pilukɛ ḿ mɑsí, Yeesu uu pɛɛ Simɔɔ Piyɛɛ pisɛ rɛ: Yonɑɑsi uŋmɑ́nɛ Simɔɔ, pɔ nɛ́ lɑ ɑi tɔ́su lɛ̃ kɛ picɔ mpí ɑpi nɛ́ ń lɑɑ? Uu rɛ: Ɛɛɛ, Upíimɑ, tipɔ́cúruu yɛ nyulɛ rɛ nɛ pɔ́ lɑlɛ. Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: In lɛ̃, ɑ sinɛ́sɑ́ŋpi kɛcɑ́ɑ́ ńsɔnɛ m pɑílɛ̃. 16 Uu kɔ mɛlírũ pipisɛ u kpɑ́ rɛ: Yonɑɑsi uŋmɑ́nɛ Simɔɔ, pɔ nɛ́ lɑɑ? Piyɛɛ uu u pɛsɛ rɛ: Ɛɛɛ, Upíimɑ, tipɔ́cúruu yɛ nyulɛ rɛ nɛ pɔ́ lɑlɛ. Yeesu uu u mɑɑ rɛ: In lɛ̃, ɑ inɛ́sɑ́ŋ ńsɔnɛ n séni. 17 Uu kɔ mɛtɑ́ɑ́nũ pipisɛ u kpɑ́ rɛ: Yonɑɑsi uŋmɑ́nɛ Simɔɔ, pɔ nɛ́ lɑɑ? Simɔɔ Piyɛɛ ripɔɔ ɑri cɑɑi rɛ mɛtɑ́ɑ́nũ yɛ mmɛ́ kuu lɛ̃ u pisɛ rɛ “pɔ́ nɛ́ lɑɑ” nnyɑ. Uu pɛɛ u pɛsɛ rɛ: Pɔ ḿpɑ́ yo nyulɛ, Upíimɑ, pɔ kɔ nyulɛ rɛ nɛ pɔ́ lɑlɛ. Yeesu uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: In lɛ̃, ɑ inɛ́sɑ́ŋ kɛcɑ́ɑ́ ńsɔnɛ m pɑílɛ̃. 18 Asei kɛcɑ́ɑ́, kɛ́ pɔ́ símisi rɛ kɑɑ́ pɛɛ iŋmɑ́nɛ ń we, pɔ́ɔ yɛ pɛɛ ripɔ́cúruu kupɔ́tɑmpɑ́lɑ rité ɑɑ kei kɑɑ ń lɑ sĩ. Amɑ́ pɔn n kpurunu, pɔ́ pɛɛ ɑnípɛ risíkɑ, ucɔ uu pɔ́ ku pɑɑsi uú nɛ kei kɑ́ɑ ń lɑnɛ pɔ́ sĩ́. 19 U lɛ̃ mɑlɛ ukɛ́ nɛ nyísɛ lɛ̃ kɛ Piyɛɛ uu n kpinɛ likɛ́ nɛ Uléécɑɑ ríyu n wɑisɛ. Kuu lɛ̃ pisímɛ́ u ḿ mɑsí, uu pɛɛ u mɑɑ rɛ: A nɛ́ ritiki. 20 Piyɛɛ uu kɛpirɛ ŋmɛɛlú uu upirɛtiki uyɛ̃ kɛ Yeesu uú pɛɛ ń lɑ yɛnu un pi tikipɔlɛ̃. Uyɛɛ pɛɛ ilukɛ kɛlukɛ-i Yeesu kɛcɑ́ɑ́ n finɛpɔ uu u pisɛ rɛ: Upíimɑ, wóo pilɑ́ɑrɔ ɑnipɛ kɛ́mɛɛ pɔ́ wɑinɛ? 21 Kɛ Piyɛɛ uu lɛ̃ u n yɛ̃́, uu Yeesu pisɛ rɛ: Nkó ní, Upíimɑ, yo kɛ uyɛ̃ uú nɛ kɛ́tɔ kopunɛ? 22 Yeesu uu u pɛsɛ rɛ: Nɛn n lɑ rɛ ukɛ́ n we kɛ́ hɑ nɛ pɛɛmɛ, ɑi yei nɛ pɔ́ yɛ́nu? Pɔ́ɔkɛ́ nɛ́ ritiki. 23 Lɛ̃ nnyɑ, nsímɛ́ nn piyómɛyɑ́hɑɑ kɛ́mɛɛ kɔ́ɔ́nú rɛ upirɛtiki uyɛ̃ úu kpinɛ. Ái kɔ rɛ Yeesu yɛ u mɑɑ rɛ úu kpinɛ, ɑmɑ́ u pɛɛ rɛ: Nɛn n lɑ rɛ ukɛ́ n we kɛ́ hɑ nɛ pɛɛmɛ, ɑi yei nɛ pɔ́ yɛnu? 24 Upirɛtiki uyɛ̃ ticuruu yɛɛ ɑseérɑ lesɛ uu nsímɛ́ mmɛ̃ wɔlu. Tɔ kɔ nyulɛ rɛ lɛ̃ kuu n yɛ̃́ uú mɑlɛ yɛ nsímɛ́sei lɛ. 25 Yeesu yɛ kɔ mɛwɑi mɛyɑ̃ mɛcɔ wɑpisilɛ. Pin pɛɛ mɛnnɛ́í n wɔlunɛ mɛsɛ mɛsɛ, ɑ́m musí rɛ ɑ́tɛlɛ́ nyɛ̃ nnɛ́í kɑpi yɛ́ n wɔ́i yɛ́ kɛtẽ nkɛ́ nnɛ́í kɛcɑ́ɑ́ kɛwɑi yɛ̃.