1

Kìn du nànɨ mwa ɓe mèè

1 Mèín ɗɔ̀ɔ́b nyààŋɓàyèwá, nò kùb du ɓénɨ Kìn yaácɨ̀ nɨ ku. Ŋgə́ yaá gín Mèèín, ŋgə́ nɨ̀mɨr yɨɨ́m Mèín á. 2 Yàllì, ŋgə́ yaácɨ̀ nɨ gín Mèèín. 3 Nɨ́ɨ́b lâs Mèín yi nyaŋhɨ ɓe Kìn kɨ́ á, nɨ́m kù ŋgə́ yi du ɓe Kìn kɨ́ nyààŋwáá nɨ ɗàà. 4 Mè mɨ̀cɨ̧̀ ɗoŋwo ŋgə́ yá á, ŋgə́ duna nɨ̀vɨ́tɨ̀b mwa á. 5 Mwa yaá ɓə̀ə̀nɨ sɨ́mnɨ̀rí, sɨ́mnɨ̀r ɨ́ dù nɨ́ ŋgə́ ɗèìnkɨ́wa. 6 Á Mèín ya tómwo tɨ́kìn noò, ɨ́r tɨ́kìn kíì yaá Jâŋ. 7 Ŋgə́ yi go ə́ə̀ŋnɨ mɨ̀námé nyìŋnyààŋnɨ àm mwa yi du gònànɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b kɨ́ á. Àm, ɓe nyindí ŋgéé kɨ́, nɨ̀vɨ́tɨ̀b a ə́mnè mwa du gònɨ kɨ́. 8 Nɨ tɨ́kìn kɨ́ nɨ̀mɨr sé yi du mwa, ŋgə́ yi go nɨ ə́ə̀ŋnɨ mɨ̀námé nyìnnyààŋnɨ àm mwa kíì á. 9 Mwa yi du gònɨ ɗɔ̀bín ɓə̀ə̀nànɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b kɨ́ yi nɨ́ mwa àmɨrì á, cáŋhȩ̀ mwa kíì yaáhá cè nɨ́ kí. 10 Nò kùb ɓé Kìn, yaácɨ̀ ɗɔ̀bín. Nɨ́m kù Mèín yi du ɓe Kìn kɨ́ nyààŋwáá nɨ ɗàà, ɨ́dù nùb ɗɔ̀bɨ́nné ɨ́ dù bɨ́ ŋgə́ ɗə̀ə̀ŋwá. 11 Ŋgə́ yi goó ŋgə́ nɨ̀mɨrí ti̧í̧, ɨ́dù gbàŋ noò ɨ́ dù nɨ́ ŋgə́ gàmwá. 12 Nɨ́m mwi̧, nùb kù yi gamtɨ́ bɨ́ ŋgə́, ŋgáb ɨ́ ə́mnè ŋgə́. Ŋgə́ ɨ́ nà nùb kɨ́ nyòm ŋgáb sei munɨ́b Mèèín. 13 Ŋgáb bɨ munɨ́b Mèèín hȩ kùb duce mwin nɨ̀vɨ́tèé ŋgwáá ɓe gwi feinndé rɨ sé, Mèín nɨ̀mɨr ɨ́ ndɨŋɓa nɨ́ ŋgáb sèì munɨ́b níì ru. 14 Nò kùb ɓé Kìn yi settií síí nóò nɨ̀vɨ́tè, ŋgə́ ɨ́ gò dùnɨ mvókín nɨ́mè. Ŋgə́ yaá yúklîn ɓe ndɨ̀ŋyàáŋ ɓe àmɨɨr. Nɨ́m yi péé mgbíí ŋgéé, mgbíí Mèín yi túmne kpòk muní noò yaà. 15 Jâŋ yi nyinnaá nɨ̀vɨ́tɨ̀b àm ŋgéé, ŋgə́ ɨ́ tàɓà kúu còóm ɨnè: «Nò mɨ ya tana nyí ɨnayâna á gònɨ mo cùrì, ŋgə́ ndóóŋ nɨ́ mɨ ɓetí ŋgə́ yaácɨ̀ nɨ ku ɓwâ kɨ́ kùb mɨ fèìnɓàyèwá na rɨ, ŋgə́ á.» 16 Ndɨ̀ŋnyàáŋ ŋgéé á nɨ́m ndɨ̀ŋnɨ nyɔ̧ɔ̧́, ŋgə́ naá nɨ́m faám kùùŋ ya kùùŋ ya. 17 Mòyíìs ŋgáré á Mèín yi nawo nɨ́m ɓíhɨ̀b lu, ɨ́dù Yésù Krístù ɨ́ gewo ndɨ̀ŋnyàáŋ ɓe àmɨɨr lu. 18 Nò kù nɨ Mèín pə́kɨ́yèwá, ɨ́dù kpòk muní nò du Mèèín, duce dùnɨ gín Táà, ndɨŋtɨ́ kùb ɗə̀ŋhɨ̀ Mèín.

Kɨ̀jííb Jwîf bɨ á fɔ́nɨ Jâŋ na á ŋgə́ du

19-20 Kɨ̀jííb Jwîf bɨ Yèrúsàlèèm yi tómtɨ́ nùb na satɨgàà ɓe nùb gbàŋ Lèvíì noò, ŋgáb gɨ̀ fɔ́nɨ Jâŋ kóo ŋgə́ macè na yàà. Ŋgə́ ɨ́ nyìnnàɓà nɨ́ ŋgáb wááŋ. Nɨ́m ŋgə́ yi piina ŋgábè á ɨnè: «Mɨ mɨ Mèsî sé.» 21 Ŋgáb ɨ́ fɔ̂ ŋgə́: «Wu macè wú na? Wu Èlî á à?» Jâŋ ɨ́ tà: «Éì, mɨ mɨ Èlî sé.» Ŋgáb ɨ́ fɔ́kwà ŋgə́: «Wu tɨ́kìn Mèèín á à?» Ŋgə́ ɨ́ tà: «Ɗàwá.» 22 Nùb kɨ́ ɨ́ tàcù: «Wu macè wú na? Ɓetí ɗú nɨ́m gècùnà nùb tɨ tómwo nɨ́mè pìí wó ɓɔ̧ne á. Tananyaaŋɓaye nɨ́m àm wo sóò.» 23 Á Jâŋ pihe, ŋgə́ ɨ́ tà: «Nò Èsáyà, tɨ́kìn Mèèín yi ta: ‹kúu kù á kɨ́ŋɓéwònɨ ŋgwàì ndɨ̀ŋnì, a tace: Nyaaŋnanáam Kéké jɨ̀r ɗɨ́ɗɨ̧́!› Rɨ, kúu kɨ́ mɨ á.» 24 Nùb kùb yi tómso fɔ́nɨ Jâŋ fɔ́ rè, Fàrísààb yaá ɓwê kpáín kɨ́ no. 25 Fàrísààb kɨ́ ɨ́ fɔ̂ ŋgə́ ɨnè: «Wu ta wú ní nɨ Mèsî sé, ní nɨ Èlî sé, ní cè nɨ́ tɨ́kìn Mèèín sé rè, wu kɔɔce wú kɔ ə́mní ɓe àm níì?» 26 Á Jâŋ piina ŋgáb ɨnè: «Kɨ́ moò, mɨ kɔɔ nyí kɔ ə́mní ɓe mvúm á. Ɨ́dù nò kù á ku, nyíne ŋgáb á lɨ́ŋ cúk, nyí ɨ́ dù nɨ́ ɗə̀ə̀ŋwá na á ŋgə́ du. 27 Ŋgə́ á gònɨ mo cùrì, mɨ ɓàcéyè mɨ ɗóhîn njèìkɨ́nànɨ ŋgə́ tə́b gure ɗàɓàwá.» 28 Bètànî kù mwi̧í̧ Jùrdə̧̂ cəə́r, yɨ́ Jâŋ ya kɔɔkom kɔ ə́mní rè á ŋgə́ ɓe nùb lè ya ndáŋkom ndu.

Yésù, tɨ́céín ɗɔ̀bɨ́nné

29 Kpíí kɨ́ no, Jâŋ ɨ́ pê Yésù ŋgə́ gàìnwònɨ, ŋgə́ ɨ́ tà: «Pə́náye, mwin ndèɗúú Mèèín á rè, tɨ́céín ɓa ákɨ́nɨ cuum nùb ɗɔ̀bɨ́nné á rè. 30 Nò mɨ tɨ takom á gònɨ mo cùrì, ŋgə́ ndóóŋ nɨ́ mɨ ɓetí ŋgə́ yaácɨ̀ nɨ ku, kùb mɨ fèìnɓàyèwá na rɨ, ŋgə́ á. 31 Mɨ ya mɨ́ ŋgə́ tíí ɗə̀ə̀ŋkɨ́yèwá, ɨ́dù mɨ go kɔ̀ɔ̀nɨ kùb kɔ ə́mní ɓe mvúm àm gbàŋ Ìsràyéèl a ɗə̀ŋhȩ̀ ŋgéé á.» 32 Jâŋ ɨ́ tàkwà: «Mɨ tɨ péé Nyéhè Sarîn sónɨ ɓɨllin hȩ mbɨmbɨm ndɨ́ u̧, ɨ́ gò ŋgə́ ya ə́ə̀ŋnɨ. 33 Mɨ ya mɨ́ ŋgə́ ɗə̀ə̀ŋkɨ́yèwá, ɨ́dù Mèín nò yi tómwo mɨ kɔ̀ɔ̀nɨ kɔ ə́mní ɓe mvúmí yi tanaá mɨ ɨnè: ‹Wu ɓa pénɨ Nyéhè Sarîn sónɨ nɨ̀ŋgwá kù ya ə́ə̀ŋnɨ á, nò kɨ́ ɨ́ du nò ɓa kɔ̀ɔ̀nɨ kɔ ə́mní ɓe Nyéhè Sarîn ndu.› » 34 Á Jâŋ ta: «Mɨ pə́metɨ́ nɨ́m kɨ́, mɨ tameceé ɨnayâna nɨ̀ŋgwá kɨ́ Mwin Mèèín á.»

Ɨnè á Yésù kwa nɨ̀fuùb yàyɨ̀rí

35 Ye saín, Jâŋ yaácùhá ɓè ɓe nɨ̀fuùb no kù bɨrɨ́b. 36 Ŋgə́ ɨ́ pə́sò Yésù ndóŋnɨ, á ŋgə́ ta: «Ndèɗú Mèèín á ɗàrɨ́.» 37 Hȩ nɨ̀fuùb Jáàŋ bɨrɨ́b lè ók nyindí kíì, ŋgáb ɨ́ tù bɨ́ Yésù. 38 Yésù góomcu cùrì, ŋgə́ ɨ́ pê ŋgáb á bɨ́ ní tùnɨ, á ŋgə́ fɔ́ ŋgáb ɨnè: «Nyí má nɨ́ ní?» Ŋgáb ɨ́ fɔ́cù ŋgə́ ɨnè: «Rábì, wu dulɨ́ŋce wú ŋga?» (Rábì rè ta ɓe nyindí gɨrêk «tá tɔ̀hí» á). 39 Á ŋgə́ tana ŋgáb ɨnè: «Gonáam nyí a pê.» Ŋgáb ɨ́ gì, ŋgáb ɨ́ pə́gì yɨ́ Yésù dulɨ́ŋndé. Mvii ɨ́ ɓèì ŋgáb ɓè. (Yɨɨ́m péín mvii nààsɨ̀bì á). 40 Nɨ̀mwi̧ mvókín nùb bɨrɨ́b yi ók nyindí Jáàŋ ɗà ŋgáb ɨ́ tù Yésù rè, yɨɨ́m Àndɨ̀rê wúrúb Sìmóŋ Píyéèr á. 41 Àndɨ̀rê kɨ́ ɨ́ máyàyè ɓànnɨ ɓe tə́kɨ̀r nóò Sìmôŋ, ŋgə́ ɨ́ tànà ŋgə́ ɨnè: «Nɨ́m kwatɨ́ Mèsî.» (Mèsî rè, ɓe nyindí gɨrêk ta «Krístù» á). 42 Àndɨ̀rê ɨ́ gè Sìmôŋ yɨ́ Yésùù, Yésù ɨ́ góòmkî ŋgə́ u̧u̧, ŋgə́ ɨ́ tà: «Wu Sìmôŋ á, mwin Jáàŋ; ɨ́r woò ɓacɨ dùnɨ Sèfâs á.» (Sèfâs lè, ɓe nyindí Gɨrêk ta «sɨɨ» á).

Yésù ɓétɨ́ Fɨ́lɨ̂b ɓe Nàtànàyêl

43 Kpíí kɨ́ no, Yésù ɨ́ sàb gìnɨ ɗɔ̀ɔ́b Gàlìléè no, ŋgə́ ɨ́ ɓàìn ɓe Fɨ́lɨ̂b, ŋgə́ ɨ́ tànà ŋgə́: «Tuwom mɨ!» 44 Fɨ́lɨ̂b yɨɨ́m nò Bètsáyídàà á. Kwɨ́í kɨ́ no á Àndɨ̀rê ɓe Píyéèr yi dukom ndu. 45 Cùr kɨ́ no, Fɨ́lɨ̂b ɨ́ ɓàìn ɓe Nàtànàyêl, ŋgə́ ɨ́ tànà ŋgə́: «Nò Mòyîs yi nyin àm ŋgéé káàtà ɓíhɨ̀bì no, tɨ́kɨ̀nɨ́b yi nyinɓwée àm ŋgéé kɨ́ rɨ, nɨ́m kwatɨ́ ŋgə́, Yésù mwin Yòsə́ə̀b, nò Nàsàréèt á.» 46 Nàtànàyêl ɨ́ fɔ̂ Fɨ́lɨ̂b ɨnè: «Nɨ́m nyɔ̧ɔ̧́ kù á sàmàìn səmɓacéye Nàsàrêt yá?» Fɨ́lɨ̂b ɨ́ tà: «Gom, wu ɓa pə́ɓànɨ á.» 47 Ɓwâ Yésù pə́ Nàtànàyêl ŋgə́ gàìnwoniì, ŋgə́ ɨ́ nyìn ɓe ɨ́r ŋgéé ɨnè: «Nò rè mèɓà nò Ísràyéèl á, ŋgə́ nɨ kàŋnɨ kààŋ ɗàà.» 48 Nàtànàyêl ɨ́ fɔ̂ Yésù ɨnè: «Wu ɗəəŋce wú mɨ ŋga?» Á Yésù piina ŋgə́: «Ɓwâ wu tɨ du du̧ú̧ mɨ́cin fìgìyéè, Fɨ́lɨ̂b ma wu ɓéyèwá rɨ, mɨ tɨ pə́cií mɨ́ wu.» 49 Nàtànàyêl ɨ́ tànàgì ŋgə́ ɨnè: «Tá Tɔ̀hí, wu mwin Mèèín á, wu mvèìn jíri Ìsràyéèl á!» 50 Á Yésù tana ŋgə́: «Wu ə́əmgɨ àm mɨ ta ɨnayâna mɨ tɨ pə́soó wu mɨ́cin fìgìyéè rè á à? Wu kwá pə́ kɨ́ ndóŋ kíí!» 51 Yésù ɨ́ tàkwà: «Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á, nyí kwá pə́ ɓɨɨr kumnîn, a dù hȩ dùgallɨb Mèèín á wúínɨ a sócuceé Mwin Nɨ̀rì ya!»

2

Jùrúb gùmní yi ndóŋ kwɨ́í Kànâ noò

1 Cùr kɨ́ no jíì bɨrɨ́b, ɗɔ̀ɔ́b Gàlìléè, nò kù ɨ́ ɓù gùúm kwɨ́í Kànâ no. Yà Yésùù yaá ɓè. 2 Kùb yi ɓéɓwéetɨ́ Yésù ɓe nɨ̀fuùb noò jùrúb gùúm kíì. 3 Ɓwâ súm yi cɔ̧́ré, á yà Yésùù go tànànɨ Yésù ɨnè: «Súm ma cɔ̧́tɨ́ nɨ́ ku.» 4 Yésù ɨ́ pììnà yà ní ɨnè: «Yàáŋ, wu a tanakwacɨ mɨ ta̧á̧ à? Ɓwâ moò ɨ́ du nɨ́ ɗóòyèwá ru.» 5 Á yà Yésùù tana nùb ə́ré ɨnè: «Ndɨŋnáhá nɨ nɨ́ɨ́b lâs ŋgə́ ɓa tànɨ nyí ndɨ̀ŋtɨ rɨ.» 6 Nɔɔ̀b ma̧á̧ ɓe sɨɨ yaá ɓè tínmwi̧, nu mwi̧ yaá sàmàìn du létà təmərì mwi̧. Jwîf bɨ ya dɨɨkom bɨ mvúm nó, ŋgáb ɓànɨ lénɨ mɨ̀yú̧ú̧, ŋgáb a sàtè síí no. 7 Yésù ɨ́ tànà nùb ə́ré ɨnè: «Yúunáam nɔɔ̀b lè lâs.» Á nùb ə́ré yúhe nɔɔ̀b kɨ́ ɗéé ɗéé. 8 Yésù ɨ́ tànàgì ŋgáb: «Túhó̧náam mvúm kɨ́ ŋgób, nyí a gènà tɨ́gɔ̀.» Ŋgáb ɨ́ túgènà ŋgə́. 9 Tɨ́gɔ̀ ɨ́ kə̀k mvúm yi seicɨ nɨ́ súm ndè. Ŋgə́ yi nɨ́ ɗə̀ə̀ŋwá ŋga á súm kɨ́ go (Ɨ́dù nùb ə́ré, ŋgáb nùb yi tú mvúm kíì, yi ɗəəŋtɨ́ bɨ́). Ŋgə́ ɨ́ ɓéwògì nɨ̀ŋgwá gùmní, 10 Ŋgə́ ɨ́ tànà ŋgə́: «Kùb gɔkyaye bɨ súm gwéin á, ɓwâ nɨ̀vɨ́tɨ̀b meiɓacɨ cei lɨ́, kùb a gɔ̀kgì kɨ́ wamnîn. Ɨ́dù kɨ́ woò wu gə́tií wú súm gwéin há̧á̧ ɗàrò à!» 11 U̧ á Yésù yi ndɨŋ lɨ̀m yàyɨ̀rí noò Kánà, ɗɔ̀ɔ́b Gàlìléè no. Nɨ́m ŋgə́ yi ndɨŋ kɨ́ ya á ŋgə́ yi túmne mgbíí noò, nɨ̀fuùb noò ɨ́ ə́mnè ŋgə́. 12 Cùr ŋgə́ yi ndɨŋ nɨ́m kíì, ŋgə́ ɨ́ sê Kàpèrnàwûm ŋgə́ ɓe yà nóò, ɓe mwin yàáb noò ɨ́ nɨ̀fuùb noò, ŋgáb ɨ́ jə̂b ku jíìb ti ŋgób.

Yésù á Dúú jíri Mèèín no

13 Jùrúb Páskàà yi ŋgóobtɨ́, á Yésù wú Yèrúsàlèm. 14 Dúú Jíri Mèèín no, ŋgə́ ɨ́ kwà nùb sə́rɨ ndèìn kèè, ndèɗúúb kèè, mɨ̀lúbè kèè. Nùb cə́ndɨ mònéè yaá ɓwê yó ku. 15 Ŋgə́ ɨ́ â lí, ŋgə́ ɨ́ jɨ̂b jɨ́ɨm, nyààŋnɨ lòré no, ŋgə́ ɨ́ jùhô̧ ŋgáb lâs lúu, dùgɨ̀ ndèɗúúb ɓe ndèèìn lâs. Ŋgə́ ɨ́ njóòtèèsékî tə́bə̀rɨ̀b mònɨ̀b kíì lâs ɗàá, 16 á ŋgə́ tana nùb sə́rɨ mɨ̀lúbèè ɨnè: «Yanáam hà̧à̧kɨ́nɨ nɨ́ɨ́b kɨ́ hò̧! Dúú Tá moò nɨ dúú mákə́tìì sé!» 17 Á nɨ̀fuùb Yésùù lə́əmcugi nyindí du tɨín káàtà Mèèín no ɨnè rè: «Mèín móò, ɗûnɨ́m mɨ ɗú dúú wóò, ɓa ndɨ̀ŋnɨ njɔ̧̀ ɓéí mɨ ɓéin á.» 18 Á kɨ̀jííb Jwîf bɨ tana Yésù ɨnè: «Ndɨŋ lɨ̀m túmnɨ ɨnayâna wu á ɓe nyòm ndɨŋ nɨ́m kíì!» 19 Yésù ɨ́ tàcùnà ŋgáb ɨnè: «Ɓətɨkɨ́náam Dúú Jíri Mèèín* ndè, mɨ á ŋgə́ óŋcùnɨ jíì taarɨ́b.» 20 Kɨ̀jííb Jwîf bɨ ɨ́ tàcùnà ŋgə́ ɨnè: «Ə́r lè ndɨŋtɨ́ há̧á̧ dáín vii bɨrɨ́b ɨ́ tínmwi̧, wu ɨ́ tà ní óŋcu ŋgə́ jíì taarɨ́b na á à?» 21 Ɨ́dù Dúú Jíri Mèèín Yésù yi ta rè yi du nɨ síí ŋgə́ nɨ̀mɨrí á. 22 Ɓwâ Mèín ya səəmcuhó̧ Yésù mvókín nɨ̀kwíbí rè, nɨ̀fuùb noò ɨ́ lə́ə̀mcù nɨ́m ŋgə́ ya nyin u̧ kɨ́. Ŋgáb ɨ́ ə́mnè nɨ́m yi du tɨín káàtà Mèèín noò, ŋgáb ɨ́ ə́ə̀mɓwê nyindí Yésù yi nyin kɨ́.

Yésù ɗəəŋtɨ́ mɨ̀lə́m nɨ̀vɨ́tɨ̀bì

23 Jíìb Yésù yi duye Yèrúsàlèm kɨ́, mvókín jùrúb Páskàà, nɨ̀vɨ́tɨ̀b ví̧i̧ yi pə́ lìím ŋgə́ yi ndɨŋndé, yi səŋtɨ́ gíí ɓe ŋgə́. 24 Ɨ́dù, Yésù ɨ́ dù nɨ́ ŋgáb síí ŋgáré lèèréwa ɓetí ŋgə́ yi ɗəəŋɓatɨ́ nɨ́ mɨ̀lə́m ŋgábè mîn. 25 Àm nɨ̀vɨ́tɨ̀bì sóò, yi nɨ́ ɗúwa kùb tànàyè ŋgə́ ta̧á̧, ɓetí ŋgə́ nɨ̀mɨr yi ɗəəŋɓatɨ́ nɨ́ nɨ́m yi du ŋgábè sumíì.

3

Yésù á sà̧nì ɓe Nìkòdêm

1 Nɨ̀ŋgwá kù yaá ku, ɨ́r noò yaá Nìkòdêm. Ŋgə́ yɨɨ́m nò Fàrísààb kpánéné á. Ŋgə́ yɨɨ́mɓwê kɨ̀jíri Jwîf á. 2 Ŋgə́ ɨ́ nȩ̀wò yɨ́ Yésùù cɨ́ɨ́m, ŋgə́ ɨ́ tànà ŋgə́ ɨnè: «Tá tɔ̀hí, nɨ́m ɗəəŋtɨ́ ɨnayâna Mèín ya tómwo wu, wu gò nɨ́m tɔ̀ɔ̀nɨ á; ɓetí lìím wu du ndɨ̀ŋnɨ rè sàmàìn nò kù ndɨŋndé ɗàà ɓè Mèín du nò kɨ́ ə́ə̀mnàwáá.» 3 Yésù ɨ́ pììnà ŋgə́ ɨnè: «Mɨ tanaɓa wu àmɨɨr wááŋ á, nò kù sàmàìn lə́ Ŋgɔ̧́ɔ̧̀ Mèèín no ɓè kùb du ŋgə́ fin ji fèìncùwáá ɗàà.» 4 Á Nìkòdêm fɔ́cu ŋgə́ ɨnè: «Nɨ̀vɨ́tè gbákkí̧i̧ lâs, i̧ á kùb fɨ́tɨ ŋgə́ fèìncùnɨ fin ji? Ŋgə́ ma ɓa lə́cùnɨ yà nóò ɓɔ̧ɔ̧ kùb a fèìncù ŋgə́ kɨ́ gwì bɨrɨ́bí kèè, ɨna?» 5 Yésù ɨ́ pììnà ŋgə́ ɨnè: «Mɨ tanaɓa wu àmɨɨr wááŋ á: nò kù sàmàìn lə́ Ŋgɔ̧́ɔ̧̀ Mèèín no, ɓè kùb du ŋgə́ kɔ̀ɔ̀wá kɔ ə́mní ɓe mvúm, cùr kɨ́ no ɓe Nyéhè Sarɨ́nne ɗàà. 6 Fin nɨ̀vɨ́tè feinndé du nɨ nɨ̀vɨ́tè á, fin feince nɨ́ ɓe nyòm Nyéhè Sarɨ́nne duce nɨ́ Nyéhè á. 7 Wu wu gbɨ̀ŋhɨ̀r àm mɨ tana wu ɨnayâna vùùm nyínè lâs ɗú kùb fèìncù nyí fin ji á na rè. 8 Péye kəŋmbə́r, wu á óknɨ wùúm nóò. Wu ɗə̀ə̀ŋwá yɨ́ ŋgə́ éíworé, wu cè ɗə̀ə̀ŋwá yɨ́ ŋgə́ du gìniì. U̧ á nò du nɨ́ fin Nyéhè Sarɨ́nne duɓwée.» 9 Á Nìkòdêm fɔ́ Yésù ɨnè: «I̧ á nɨ́m kɨ́ fɨ́tɨce ndɨ̀ŋnɨ?» 10 Yésù ɨ́ pììnà ŋgə́: «Tá tɔ̀hí jíri hȩ wu u̧, wu a dù nɨ́ɨ́b kɨ́ ɗə̀ə̀ŋwá à! 11 Mɨ tanaɓa wu àmɨɨr wááŋ á: nɨ́m nyinna nyí nɨ́m nɨ́m ɗəəŋndé á, nɨ́m tanace nyí nɨ́m nɨ́m pə́ré á. Ɨ́dù nyí nɨ ɗúwa ə́ə̀mnɨ nɨ́ɨ́b nɨ́m du nyí tànànɨ kɨ́. 12 Mɨ nyinnaá nyí nɨ́m du ndóŋnɨ ɗɔ̀bɨ́nné, nyí mɨ ə́ə̀mwá, ɓwâ mɨ ɓa nyí nyìnnànɨ kɨ́ du ndóŋnɨ ɓɨllɨnne á nyí ɓa mɨ ə́ə̀mgɨ̀nɨ ru à? 13 Nò kù nɨ ɓɨllin wɨ́íkɨ́yèwá, sé Mwin Nɨ̀rì nò yi sówo kwe. 14 Hȩ Mòyîs yi ndɨŋ ŋgwàì ndɨ̀ŋnì, ŋgə́ yi nyaŋhi̧í̧ nyó̧ó̧ ɓe tú̧, ŋgə́ ɨ́ kóllê ŋgɨ̧́ɨ̧̀ kpáŋwúnɨ còóm ndɨ, u̧ á ɓwê kùb ɓa kpáŋwúnɨ Mwin Nɨ̀rì bɨ̧̀ɨ̧́, 15 àm nò ə́mne ŋgéé lâs a kwà mè mɨ̀cɨ̧̀. 16 Ɓetí Mèín ya ɗúɓatɨ́ nɨ̀vɨ́tɨ̀b cei há̧á̧ ŋgə́ ɨ́ kàìkî kpòk muní noò, àm nò lâs ə́mne ŋgéé a dù nɨ́ kûr, nò kɨ́ a kwà mè mɨ̀cɨ̧̀. 17 Mèín ya nɨ́ mwin nóò tómwòwá ɗɔ̀bín ŋgə́ gò láàŋkɨ́nɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b. Ŋgə́ yi tómwo nɨ ŋgə́, ŋgə́ gò ɓátɨ̀nɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b á. 18 Nò ə́mne mwin Mèèín nɨ lɔ̧́wa, ɨ́dù nò du nɨ́ mwin Mèèín ə́ə̀mwáá, ŋgə́ lɔ̧́cií nɨ́, ɓetí ŋgə́ nɨ kpòk muní Mèèín ə́ə̀mwá. 19 Mwa ya goó ɗɔ̀bín, nɨ̀vɨ́tɨ̀b ɨ́ dù bɨ́ ŋgə́ ə́ə̀mwá, ŋgáb ɨ́ ɗúbɨ̂ŋ bɨ́ mɨ̀sɨ́mnɨ̀r ɓetí nɨ́ɨ́b ndɨ̧ɨ̧́ ŋgábè yaá bɨ ɓáŋhɨ́b. Yɨ́ nɨ̀vɨ́tɨ̀b lɔ̧́ré du kí á. 20 Nò lâs du ndɨ̀ŋnɨ ɓáŋhɨ́nne á nɨ jìnɨ mwa, ŋgə́ cè nɨ́ fó̧nɨ mwahín ɗàà ɓetí ŋgə́ á óknɨ vùù nɨ́ɨ́b ɓáŋhɨ́b ní du ndɨ̀ŋniì lâs tɨ̀ fó̧ nɨ́ laŋtɨ̧ɨ̧́. 21 Ɨ́dù, nò du ndɨ̀ŋnɨ nɨ́m àmɨrìí á nɨ fó̧nɨ mwahín àm kùb a pə́ɓà laŋtɨ̧ɨ̧́ ɨnayâna nɨ́ɨ́b ní du ndɨ̀ŋniì du nɨ àm ní du jə̀ŋnɨ Mèèín á.»

Jâŋ á tànɨ àm Yésù ndóŋ níì

22 Cùr kɨ́ no, Yésù ɓe nɨ̀fuùb noò ɨ́ gì ɗɔ̀ɔ́b Jùdéè no. Ŋgə́ ɓe ŋgáb ɨ́ jə̂b ku jíìb ti kù ŋgə́ a kɔɔce nɨ̀vɨ́tɨ̀b kɔ ə́mní. 23 Jâŋ yaá cè kɨ́ noò Àyìnôŋ, gín Sàlíìm, kɔ̀ɔ̀ɓwênɨ kɔ ə́mní, ɓetí mvúm yaá ɓè ví̧i̧. Nɨ̀vɨ́tɨ̀b yaá ŋgə́ gànnɨ ŋgə́ a kɔɔce ŋgáb kɔ ə́mní. 24 Ɓwâ kɨ́ Jâŋ nìrì lə́ɓàyèwá. 25 Nɨ̀fuùb Jáàŋ kù ɨ́ yà ndáŋnɨ ɓe Jwîf kù ɓe ɨ́r ɗɨ́m sàtèé síhé. 26 Ŋgáb ɨ́ gàìnsò Jâŋ, ŋgáb ɨ́ tànà ŋgə́ ɨnè: «Tá tɔ̀hí, wu ɗəəŋcuhaá nò nyíne ŋgə́ tɨ du Jùrdə̧̂ cəə́r, wu tɨ nyinna nɨ́m àm noò rɨ ye? Àà, ŋgə́ maácɨ̀ nɨ kɔ̀ɔ̀nɨ kɔ ə́mní ku, nùb lâs gáícɨ bɨ ŋgə́ á!» 27 Jâŋ ɨ́ pììnà ŋgáb ɨnè: «Sàmàìn nò kù kwa nɨ́m kù ɓè Mèín du ŋgə́ ə́ə̀mnàwáá ɗàà. 28 Nyí nɨ̀miib nyí ya ókɓaháá mɨ tànɨ mɨ mɨ Krístù sé, ɨ́dù mɨ du mɨ nò Mèín ya tómwoyaye ŋgéé tíí á. 29 Nɨ̀ŋgwá gùmní ɨ́ du nɨ́ nɨ̀mɨr gwiì ru. Ɨ́dù ɓwàjìrí nɨ̀ŋgwá gùmní a dù gín ŋgéé, ŋgə́ a jə̀ŋ nɨ́m nò kɨ́ du tàniì. Ɓwàjìrí kɨ́ á ɓe mɨ̀tù óknɨ kúu kùùŋ. Ɗàrò, mɨ̀tɔ̀k mo sumíì á ɓwê u̧, á cè yúklîn. 30 Ɗúú wúúm ŋgéé gɨ̀ tíí á, kɨ́ moò a cɔ̧́cùcê cɔ̧́ɔ̧.»

Nò Mèín tómworé ndóŋtɨ́ nɨ́ɨ́b lâs

31 «Nò Mèín tómworé ndóŋtɨ́ nɨ́ɨ́b lâs, nò duce nɨ́ nò ɗɔ̀bɨ́nné ók nɨ́ ɓe ɗɔ̀ɔ́b á, ŋgə́ nyince nɨ́ nɨ́ɨ́b ɗɔ̀bɨ́nné á. Nò Mèín tómworé ndóŋtɨ́ nɨ́ nɨ́ɨ́b lâs. 32 Ŋgə́ ta nɨ nɨ́m ŋgə́ pə́ré ɓe kɨ́ ŋgə́ óklé á, ɨ́dù nò kù cè nɨ́ ə́ə̀mnɨ àm kɨ́ ɗàà. 33 Nò ə́mne àm kíì túum nɨ ɨnayâna Mèín á tànɨ àmɨɨr na á. 34 Nò Mèín tómworé á nyìnnɨ nɨ́m Mèín taré, ɓetí Mèín á nò kɨ́ nàɓànɨ Nyéhè noò. 35 Tá á ɗúnɨ mwin, ŋgə́ naréé nɨ́ɨ́b lâs no ŋgáré. 36 Nò ə́mne muní, á ɓe mè mɨ̀cɨ̧̀. Nò pə́sakkɨ́ce muní kwá nɨ mè mɨ̀cɨ̧̀ kɨ́ kwà, ŋgə́ kwá ɓáblɨ́ŋ ɓe jábɨ́r Mèín yi ɓwállé.»

4

Yésù á nyìnnɨ ɓe nɨ̀gwi Sàmàríì kù

1-3 Fàrísààb yi óó ɨnayâna Yésù á ndɨ̀ŋnɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b ví̧i̧ sèì nɨ̀fuùb noò, ŋgə́ a kɔɔce ŋgáb kɔ ə́mní, ɨ́ ndóŋcɨ̀ nɨ́ kɨ́ Jâŋ ya ndɨŋkomndé. (U̧ kɨ́ Yésù ya nɨ́ kɔ̀ɔ̀nɨ kɔ ə́mní ɗàà, nɨ̀fuùb noò ya kɔɔkom bɨ́ ru.) Ɓwâ Yésù yi ók nɨ́ɨ́b kùb yi du nyìntèènɨ kíì, ŋgə́ ɨ́ éíkî nɨ́ Jùdê, gɨ̀cùnɨ Gàlìlê. 4 Ŋgə́ gìnɨ Gàlìlê kɨ́, yaá ɗúnɨ ŋgə́ téínndóŋ ɗɔ̀ɔ́b Sàmàríì. 5 Ɗɔ̀ɔ́b Sàmàríì ku, ŋgə́ ɨ́ féìn gín kwɨ́í kù ɨ́r yi du Sìkáàr. Kwɨ́í kɨ́ yaá gín mwai kù. Ɓwâ ya tákɨ̀rɨ́bí, Yákòb ya nakíí mwin nóò Yòsə̂b mwai kɨ́. 6 Kɨ̀ɨ̀r mvúmí Yákòb yi cɨ́mndé yaá ɓè. Hȩ Yésù yi du yeín ɓe gùrí, ŋgə́ ɨ́ dùrê gín kɨ̀ɨ̀r mvúm kíì. Yɨɨ́m péín mvii ŋgwéé á. 7 Nɨ̀gwi Sàmàríì kù ɨ́ gò mvúm túnɨ. Yésù ɨ́ tànà ŋgə́: «Yée! Na mɨ mvúm, mɨ mə̀ttɨ.» 8 Nɨ̀fuùb Yésùù yi lə́ceé kwé tə̧ə̧́ gwɨ̀ìwònɨ cɔŋ. 9 Nɨ̀gwi rè ɨ́ tànà Yésù: «Ɨna cɨ̀, wu Jwîf á, mɨ cè mɨ́ nò Sàmàríì, wu a ɓwèì wú mɨ mvúm à?» (Kí du Jwîf bɨ ɓe nùb Sàmàríì ya bɨ́ nyàŋkòm). 10 Á Yésù tana ŋgə́ ɨnè: «Wu tɨ ɗə̀ə̀ŋyè nyər Mèèín ɓe nò du wú mvúm ndè ɓwèìniì naa, wu yè ɨ́ ɓweibɨ̂ŋ ɓe nò kɨ́ ru, ŋgə́ a nà wu mvúm du nànɨ mèè.» 11 Á nɨ̀gwi rè tana ŋgə́: «Tá, wu ɓe nɨ́m tú mvúmí ɗàà, kɨ̀ɨ̀r mvúm ndèè á cè nɨ́ lȩ́ȩ. I̧ á wu ɓace wú kwànɨ mvúm du nànɨ mèè kɨ́? 12 Tákɨ̀r nɨ́mè Yákòb ya mbɨ́kkɨ́sona nɨ́m kɨ̀ɨ̀r mvúm ndèè ru, ŋgə́ nɨ̀mɨr ya məttɨ́ mvúm kɨ́, munɨ́b noò ɓe nyèém noò ya meiɓwéetɨ́. Wu ma ɗú tànɨ ní ndóŋtɨ́ Yákòb á hàye?» 13 Yésù ɨ́ tàcùnà ŋgə́ ɨnè: «Nò lâs mei mvúm ndèè tɨ̀ ókcuhá nɨ́ síì; 14 ɨ́dù nò ɓa mènnɨ mvúm mɨ ɓa ŋgə́ nàniì, tɨ̀ nɨ síì ókcɨ̀r. Ɓetí mvúm mɨ ɓa ŋgə́ nànɨ kɨ́ ɓa sènnɨ no ɓɔ̧ɔ̧ ŋgóndúm mvúm du nànɨ mè mɨ̀cɨ̧̀ á.» 15 Nɨ̀gwi rè ɨ́ tànà ŋgə́: «Tá, na wu mɨ mvúm kɨ́ ye, mɨ a dù mɨ́ síì ókcɨ̀r, mɨ yè uweɓwéeceé mɨ́ gwɨ̀ì mvúúm hò̧neè.» 16 Á Yésù tana ŋgə́: «Gɨm ɓéwònɨ ŋgwáá woò, nyíne ŋgə́ a gò.» 17 Nɨ̀gwi rè ɨ́ tànà ŋgə́: «Mɨ mɨ ŋgwáá ŋgáré ɗàà.» Á Yésù ta: «Á sàmàìn wu tame ní ŋgwáá ŋgáré ɗàwáá; 18 ɓetí wu yi ɓuú ŋgwáá ŋgiì, nò nyíne ŋgə́ duce ɗàrò rè nɨ ŋgwáá woò sé. Wu tanaá mɨ àmɨrì.» 19 Á nɨ̀gwi rè tana Yésù ɨnè: «Tá, mɨ péé mɨ́ wu du wu tɨ́kìn Mèèín á. 20 Tákɨ̀rɨ́b nɨ́mè nɨ́m nùb Sàmàríì yaá ɗómnɨ Mèín ɓe rè ya, ɨ́dù kɨ́ nyínè, nyí Jwîf bɨ nyí taá nɨ́ ɨnayâna yɨ́ kùb ɗóm Mèín á nɨ Yèrúsàlèm.» 21 Yésù ɨ́ tànà ŋgə́ ɨnè: «Mɨ tànà wu, ɓwâ kù kwá féín, kùb tɨ̀ bɨ Tá ɓe rè ya ɗómcɨ̀r, dùgɨ̀ Yèrúsàlèm. 22 Nyí nùb Sàmàríì, nyí ɗə̀ə̀ŋwá na á nyí du ɗómnɨ, kɨ́ nɨ́mè nɨ́m Jwîf bɨ, nɨ́m ɗəəŋtɨ́ nɨ́ nò nɨ́m du ɗómniì, ɓetí nɨ́m ɗəəŋtɨ́ ɨnayâna nò Mèín ya ɓwáí gò ɓátɨ̀nɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀bì fó̧ nɨ́ gbàŋ Jwîf no á. 23 Ɨ́dù mvókín kù á gònɨ, mvókín kɨ́ féínɓacéecií nɨ́, nùb du ɗómmèɓànɨ Mèèín, ɓa ɗómnɨ Mèín àmɨrìí ɓe nyòm Nyéhè Sarɨ́nne á, ɓetí Tá á ɗúnɨ nùb du ŋgə́ ɗómnɨ u̧nèé. 24 Mèín du nɨ Nyéhè á, á ɗúnɨ nùb du ŋgə́ ɗómniì ɗómmèɓà ŋgə́ hȩ du ɗúniì, ɓe nyòm Nyéhè Sarɨ́nne, ŋgə́ nò du Mèín àmɨrìí.» 25 Nɨ̀gwi rè ɨ́ tà: «Mɨ ɗəəŋtɨ́ Mèsî ɓa gònɨ á. (Mèsî, ɓe nyindí gɨrêk ta Krístù á). Ɓwâ ŋgə́ ɓa féínniì, ŋgə́ ɓa nɨ́m tànànyààŋnɨ nɨ́ɨ́b lâs á.» 26 Á Yésù tana ŋgə́ ɨnè: «Mɨ Mèsî kɨ́ á, mɨ du wu nyìnkɨ́nànɨ rè.» 27 Mvókín kɨ́ no á nɨ̀fuùb Yésùù féíncuwo; ŋgáb ɨ́ gbɨ̀ɨ̀ŋɓà bɨ́ hȩ ŋgáb pénɨ Yésù nyìnnɨ ɓe nɨ̀gwiì. Ɨ́dù kɨ̀cáb ŋgáb fɔ́ kóo ní ɨ́ du ku, kɨ́ kù wu tuce sà̧à̧ ɓe nɨ̀gwi rè àm níì yàà ɨ́ yɔ̂ ŋgáb. 28 Nɨ̀gwi rè ɨ́ mbɨ́kkɨ́sò nɔk mvúmí noò ɓè, ŋgə́ ɨ́ gɨ̀cù nɨ́ kwé, ŋgə́ ɨ́ yàrê tàtèènànɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b ɨnè: 29 «Gonáam pénɨ nɨ̀ŋgwá kù, ŋgə́ takɨ́naá mɨ nɨ́ɨ́b mɨ du ndɨ̀ŋniì lâs. Ŋgə́ ɓa nɨ dùnɨ Mèsî kèè?» 30 Nɨ̀vɨ́tɨ̀b ɨ́ éítèèsò kwé gànnɨ Yésù. 31 Mvókín kɨ́ no, nɨ̀fuùb á cè kpɔ́ɔ̀hánɨ Yésù ŋgáb a tace ɨnè: «Tá tɔ̀hí, kɨ́kléháam nɨ́m ti cɔɔ̀ŋ ɓɔ̧ɔ̧.» 32 Ɨ́dù ŋgə́ ɨ́ tàcùnà ŋgáb ɨnè: «Mɨ á ɓe cɔŋ kù nyí du nɨ́ ɗə̀ə̀ŋwáá.» 33 Á nɨ̀fuùb fɔ́ mvókín ŋgábè no ɨnè: «Nò kù tɨ gewonaá nɨ́ ŋgə́ cɔŋ kèè?» 34 Yésù ɨ́ tànà ŋgáb ɨnè: «Cɔŋ moò du jə̧̀ə̧́ nɨ́m nò ya tómwo mé ɗúré á, mɨ a cáàŋcè ə́r ŋgə́ ya ɗob mé. 35 Nyí rè, nyí á hà tànɨ ɨnè ye: ‹Hò̧ njumi nààsɨ̀b lɨ, mɨ́ŋgòòŋ cə́ŋtɨ́ á› ye. Ɨ́dù kɨ́ moò, mɨ tànà nyí, góomnáɓaye mwaai mîn: mɨ́ŋgòòŋ á cɨ̀ nɨ cɨ́ŋni, ɗóhîn ɓe ɓə̀llê kárȩ́né! 36 Nò du ɓə̀nnɨ mɨ́ŋgòŋnì á kwànɨ lɔ̀ɔ́ nóò, mɨ́ŋgòòŋ ŋgə́ duce ɓə̀nnɨ kɨ́ tɨ̀ dulɨ́ŋ tɨ́k. Yɨ́ kɨ́ ɓè, nò ɗoŋ ɗo̧né ɓe nò ɓei ɓənné a ókɓáhè mɨ̀tù. 37 Ɓetí gɨ̀gàìn du tànɨ: ‹Nò ɗoŋ ɗo̧né á nyin, nò ɓeice ɓənné á nyin› ndè nɨ àmɨɨr á. 38 Mɨ tómtɨ́ nyí ɓə̀nnɨ mɨ́ŋgòòŋ mwai nyí ya du ɗȩ̀nɨ̀wáá no; nùb kù ya ɗȩne bɨ́ mwai kɨ́ ru, kɨ́ nyínè, nyí saice nɨ́ ya saín á.» 39 Nùb Sàmàríì ví̧i̧ yi du kwɨ́í kɨ́ noò ɨ́ ə́mnè Yésù àm nɨ̀gwi rè ya wáana ŋgáb ɨnayâna ŋgə́ takɨ́naá ní nɨ́ɨ́b ní ndɨŋndé lâs na rè. 40 Àm kɨ́ á ɓwâ nùb Sàmàríì yi gainwo Yésùù, ŋgáb ɨ́ yôŋ ŋgə́, ŋgə́ dùyè ɓe vúm yáá. Yésù ɨ́ jə̂b ɓè jíì bɨrɨ́b. 41 Nyindí Yésù nɨ̀mɨr yi du nyìnniì ɨ́ ndɨ̀ŋ nùb Sàmàríì bɨ kù ví̧i̧ ə́ə̀mɓwê Yésù. 42 Á ŋgáb tana nɨ̀gwi rè ɨnè: «Ɗàrò, nɨ́m nɨ ŋgə́ ə́ə̀mɗóòwá àm wu tɨ átɨna nɨ́m nɨ́m tɨ ndóŋndé, duɓwée nɨ àm nɨ́m nɨ̀miib nɨ́m tɨ ókɓa nɨ́m ŋgə́ du nyìnniì rè á, nɨ́m ɗəəŋceé ɨnayâna ŋgə́ ɨ́ dumeɓa tɨ́céín ɗɔ̀bɨ́nné ru.»

Yésù ɓátií mwin nò ə́ré jíri kù

43 Cùr Yésù yi jə́b ɓè jíì bɨrɨ́b kɨ́, ŋgə́ ɨ́ gɨ̀cù nɨ́ Gàlìlê. 44 Ɓetí Yésù nɨ̀mɨr ya wáaɓatɨ́ ɨnè: «Kùb bɨ jə̀ŋnɨ tɨ́kìn Mèèín ŋgə́ nɨ̀mɨrí ti̧í̧ ɗàà.» 45 Ɓwâ ŋgə́ yi féín Gàlìléè, nùb ɗɔ̀ɔ́b kɨ́ noò, hȩ ŋgáb yi pə́ nɨ́ɨ́b lâs ŋgə́ ya ndɨŋ Yèrúsàlèm ɓwâ jùrúb Páskàà, ɓetí ŋgáb yaá ɓwê ku, ŋgáb ɨ́ gàmɓà ŋgə́ mîn. 46 Yésù ɨ́ cùwògì Kànâ du ɗɔ̀ɔ́b Gàlìléè rɨ no, yɨ́ ŋgə́ ya settɨkɨ́ mvúm dù súm ndɨ. Nò ə́ré jíri gómnàà kù yaá ɗɔ̀ɔ́b Gàlìléè ku, mwin nɨ̀ŋgwá kíì yaá Kàpèrnàwûm yábnɨ yáam. 47 Ɓwâ nɨ̀ŋgwá rè yi ók ɨnayâna Yésù yi éíwoó ɗɔ̀ɔ́b Jùdéè gònɨ ɗɔ̀ɔ́b Gàlìléè na rèé, ŋgə́ ɨ́ gàìnsò ŋgə́ yóŋnɨ ɨnayâna ŋgə́ sésò Kàpèrnàwûm ɓátɨ̀nɨ mwin níì du yábniì, ŋgə́ á cɨ̀ fín kɨ́ fín yáá. 48 Yésù ɨ́ tànà nɨ̀ŋgwá rè: «Kí du mɨ ɨ́ dù mɨ́ lìím ɓe nɨ́ɨ́b sɨ̀sɨ̀rí ndɨ̀ŋwá, sàmàìn nyí ə́mne mé ɗàwá hàye!» 49 Nɨ̀ŋgwá rè ɨ́ tànà Yésù ɨnè: «Yée tá, kɔ́ɔwom ɓwâ mwin móò du kúyèwá rè.» 50 Á Yésù tacuna ŋgə́ ɨnè: «Gɨcum, nɨ́m kù tɨ̀ nɨ mwin wóò ndɨ̀ŋ.» Nɨ̀ŋgwá rè ɨ́ ə́mnè nɨ́m Yésù tana ŋgə́ kɨ́, ŋgə́ ɨ́ gì. 51 Nɨ̀ŋgwá rè gɨ̀cùnɨ no yó, á ŋgə́ ɓanndé ɓe nùb no ə́ré jȩ̀ȩ̀ gònɨ ŋgə́ tànànɨ ɨnè: «Mwin wóò wáaŋtɨ́!» 52 Á ŋgə́ fɔ́ nùb lè, mvókín ŋge no á mwin níì tɨ wáŋhȩ. Ŋgáb ɨ́ tànà ŋgə́: «Tɨm yáya, mvii mwi̧ á cɨ̀mcɨ̀m kɨ́ cɔ̧́.» 53 Nɨ̀ŋgwá rè ɨ́ lə́ə̀mcù ɨnayâna mvókín mwi̧ kɨ́ no ɓwê á Yésù tɨ tana ní yáya «Nɨ́m kù tɨ̀ nɨ mwin wóò ndɨ̀ŋ» ndu. Ŋgə́ ɓe nùb no yóò lâs ɨ́ ə́mnè Yésù. 54 Lɨ̀m bɨrɨ́bí Yésù yi ndɨŋ ɓwâ ŋgə́ yi éícuwo ɗɔ̀ɔ́b Jùdéè gòcùnɨ ɗɔ̀ɔ́b Gàlìléè á kí.

5

Yésù ɓátií kɨ̀ɓók kù

1 Cùr kɨ́ no, hȩ Jwîf bɨ yi du jɔ̀nɨ jùrúb Mèèín, á Yésù wú Yèrúsàlèm ku gwɨ̀ì jùrúb kíì. 2 Yèrúsàlèm yaá ɓe ɓavɨ̀ì kùb lə́ nóò ví̧i̧. Ɓavɨ̀r kù yaá ku, ɨ́r ɓavɨ̀r kíì yaá «Ɓavɨ̀r jírɨ́bí.» Mvúm kù yaá gín ɓavɨ̀r kíì, ɨ́r mvúm kíì ɓe nyindí Jwîf yaá «Bètésdà.» Gín gín mvúm kíì, gwa yaá há̧á̧ ŋgiì. 3 Gwa bɨ kɨ́ no, kúúŋ nɨ̀yábì ví̧i̧ yaátèè gwîn gwîn: ɓùɓú̧ù̧b kèè, nùb cɨcɨŋbi kèè, kɨ̀ɓók bɨ kèè. Ŋgáb yaá móŋnɨ mvúm yàré tɨ̀ŋnɨ, 4 ɓetí dùgal Kékéé kù yaá sólɨ́ŋnɨ mvókín bɨ kù no gònɨ jɨ̀ɨ̀nɨ mvúm kɨ́. Ɓwâ ŋgə́ jɨhe mvúm kíì, nɨ̀yáb ɓa lə́yàyènɨ mvúúm ndɨ, yáb noò a cɔ̧̂, yáb kɨ́ ya dugɨ kɨ́ ŋge. 5 Nɨ̀ŋgwá kù yaá ɓè, ŋgə́ ya ɗóŋ yábnɨ á cɨ̀ dáín vɨríí ɨ́ cóóŋ ɨ́ sə́r. 6 Hȩ Yésù pə́ ŋgə́ gwínkɨ́nɨ, ŋgə́ ɨ́ ɗə̀ə̀ŋcè ɨnayâna ŋgə́ yi ɗòŋ yáblɨ́ŋnɨ á rèé, ŋgə́ ɨ́ fɔ̂ ŋgə́ ɨnè: «Wu ɗúú yáb woò cɔ̧́tɨ à?» 7 Nɨ̀ŋgwá rè ɨ́ pììnà Yésù ɨnè: «Tá, mɨ ɓe nò kù fɨ́tɨ mɨ hànndénɨ mvúm ndè no ɓwâ ŋgə́ tɨŋndé ɗàà; ɓwâ mɨ du ndáŋnɨ lénɨ rɨ, nò kù a lə́kɨ́yàyè nɨ́.» 8 Á Yésù tana ŋgə́ ɨnè: «Éíwúum còóm, ɓoŋ pààm woò, gɨm gùr.» 9 Ɓè mu̧u̧, nɨ̀ŋgwá rè ɨ́ wáŋnè, ŋgə́ ɨ́ ɓòŋ pààm noò, ŋgə́ ɨ́ ə́llê gùrí. Ɨ́dù hȩ nɨ́m kɨ́ ya ndɨŋ nɨ́ ye Sàbáà rèé, 10 kɨ̀jííb Jwîf bɨ ɨ́ tànà kɨ̀ɓók tɨ wáŋhȩ rè ɨnè: «Mwáín nɨ ye Sàbáà á, ɓíì nɨ́mè nɨ wu nàwá nyòm wu hain pààm wo rèè.» 11 Nɨ̀ŋgwá rè ɨ́ tànà ŋgáb ɨnè: «Nɨ̀ŋgwá tɨ ɓáte mé tɨ tanaá mɨ ɨnè: ‹ɓoŋ pààm woò, gɨm gùr.› » 12 Á ŋgáb fɔ́gi ŋgə́ ɨnè: «Nò tɨ ta wu ɓòŋ pààm woò, wu a gì gùr kɨ́ tɨm nɨ na?» 13 Ɨ́dù nɨ̀ŋgwá rè yi nɨ́ ɗə̀ə̀ŋwá nò yi ɓáte ŋgéé, ɓetí Yésù yi lɔ̧́kíí nɨ́ ŋgə́ íhín, hȩ nɨ̀vɨ́tɨ̀b yi duɓa bɨ́ sumkí̧i̧ rè. 14 Cùr kɨ́ no, ŋgə́ ɓe Yésù ɨ́ ɓàìncù Dúú Jíri Mèèín no, á Yésù tana ŋgə́ ɨnè: «Wu wáaŋtɨ́ ɗàrɨ́, gə́tɨm! Wu wu còmcɨ̀r, duú u̧ ɗàà jábɨ́r ndóŋ kíí ɓa wu kwànɨ á.» 15 Nɨ̀ŋgwá rè ɨ́ gì, ŋgə́ ɨ́ tànà Kɨ̀jííb Jwîf bɨ ɨnayâna nò tɨ ɓáte ní rè tɨm Yésù á yáá. 16 Àm Yésù yi ndɨŋ nɨ́m kɨ́ ye Sàbáà, kɨ̀jííb Jwîf bɨ ɨ́ nòm ɓe ŋgə́. 17 Ɨ́dù Yésù ɨ́ tànà ŋgáb ɨnè: «Tá moò á há nɨ ɓwâ lâs ə́ré, mɨ nɨ̀mɨr mɨ á ɓwê ə́ré.» 18 Ɓe pìí Yésùù kɨ́ á kɨ̀jííb Jwîf bɨ yi du mándóŋɓàgɨ̀nɨ kɨ̀cáb vúm kwíhe ŋgéé; ɓetí yi nɨ́ ɗóò àm ŋgə́ ya ɓei ɓíì Sàbáà sé, yi duɓwée àm ŋgə́ ya ta Mèín duɓa tá níì na rè á. Kí ɗú tànɨ ŋgə́ ɗóotɨ́ síí ɓe Mèín yáá na á.

Mèín nò du táà naá mwin nóò nyòme lâs

19 Yésù ɨ́ gàm nyindí, ŋgə́ ɨ́ tànà kɨ̀jííb Jwîf bɨ ɨnè: «Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: mwin nɨ ndɨ̀ŋnɨ nɨ́m kù ɓe nyòm ŋgə́ nɨ̀mɨrí ɗàà; ŋgə́ ndɨŋháce nɨ́ nɨ́m ŋgə́ pə́ Tá ndɨ̀ŋniì á. Nɨ́m Tá ndɨŋndé lâs, mwin á ndɨ̀ŋɓwênɨ. 20 Ɓetí Tá á ɗúnɨ mwin, ŋgə́ á cè ŋgə́ túùmnànɨ nɨ́m ŋgə́ nɨ̀mɨr du ndɨ̀ŋniì. Ŋgə́ ɓa ŋgə́ nànɨ nyòm ndɨŋ ə́rɨ́b jííb ndóŋ kɨ́ rèè á, há̧á̧ nyí a gbɨ̀ŋnè. 21 Ɓetí, hȩ Tá du sə̀ə̀mcùhó̧nɨ nɨ̀kwííb ɗà ŋgə́ a nàcù ŋgáb mè rɨ, u̧ á ɓwê mwin du; nùb ŋgə́ ɗú nànɨ mè rɨ, ŋgə́ a nà ŋgáb. 22 Cè nɨ́ Tá sé du ŋgùnnɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b, ɨ́dù ŋgə́ naá mwin nyòm ŋgù̧ní lâs, 23 àm nùb lâs a jə̀ŋ mwin hȩ ŋgáb duce jə̀ŋnɨ Táà. Nò du nɨ́ mwin jə̀ŋwáá, nɨ jə̀ŋnɨ Tá yi tómwo muní ɗàà. 24 «Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: nò jəŋ kìn moò, ɨ́ ə́ə̀mɓwê nò ya tómwo mé, á ɓe mè mɨ̀cɨ̧̀. Kùb tɨ̀ bɨ ŋgə́ ŋgwìncɨ̀r, ɓetí ŋgə́ mbɨ́kcií nɨ́ jɨ̀r tɨ ɓa ŋgə́ gènɨ cwéé, ŋgə́ á cɨ̀ nɨ ju mèè no. 25 Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: mvókín kù á gònɨ, mvókín kɨ́ féínɓacéecií nɨ́, nùb yi ducɨ bɨ́ kúri rɨ, ŋgáb ɓa óknɨ kúu mwin Mèèín á, nùb kwá jəŋceré, kwá ɓáí. 26 Ɓetí hȩ Tá du ɓe nyòm na kùb mè rɨ, ŋgə́ yi naɓwéetɨ́ mwin nyòm na mè kíì, 27 ŋgə́ ɨ́ nàkwà mwin nyòm ŋgwin nɨ̀vɨ́tɨ̀bì àm ŋgə́ du Mwin Nɨ̀rì. 28 Nyí nɨ gbɨ̀ŋhɨ̀r àm mɨ nyin u̧nèé, ɓetí mvókín kù á gònɨ, nùb ya kú kú̧ne lâs ɓa óknɨ kúu nóò á, 29 ŋgáb a sə̀ə̀mtèècùhô̧. Nùb ya ndɨŋ nyɔ̧né a kwà mè, nùb ya ndɨŋce ɓáŋhɨ́nne ŋgwìn Mèèín a bì ŋgáb. 30 Sàmàìn mɨ ndɨŋ nɨ́m kù ɓe nyòm mɨ nɨ̀mɨrí ɗàà. Mɨ á ŋgùnnɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b hȩ Tá moò ta mɨ ndɨ̀ŋte, ŋgù̧ú̧ móò á cè nɨ́ ɗɨ́ɗɨ̧́ ɓetí mɨ mɨ ndɨ̀ŋnɨ nɨ́m mɨ nɨ̀mɨr mɨ ɗúré ɗàà, ɨ́dù nɨ́m nò ya tómwo mé ɗúré á mɨ du ndɨ̀ŋnɨ.»

Àmɨɨr Yésùù sóò

31 «Mɨ ɨ́ ə́ə̀ŋcù mɨ̀námé mɨ nɨ̀mɨrí, nɨ́m mɨ nyinndé sàmàìn du àmɨrìí ɗàà. 32 Ɨ́dù nò kù ndóŋ ɨ́ fɨ́tɨ mɨ ə́ə̀ŋnànɨ mɨ̀námé ru, mɨ ɗəəŋceé nɨ́m ŋgə́ ɓa nyìnnɨ ɓe ɨ́r moò á àmɨɨr. 33 Kɨ́ nyínè, nyí tómnaá Jâŋ tɨ́pénɨ̀b, ŋgə́ ɨ́ tànà ŋgáb àm àmɨɨr yi du ɓe ɨ́r moò. 34 Kɨ́ moò, àm moò nɨ ɓe àm nɨ̀vɨ́tè ə́ə̀ŋnàyè mɨ mɨ̀námé na ɗàà, ɨ́dù mɨ nyin mɨ u̧ àm nyí a kwà ɓə́rì á. 35 Jâŋ yi du hȩ lámbà du túùmnɨ mwahí á, nyí yi ə́əmceé ókhó̧nɨ mɨ̀tù ti ŋgób mwa kɨ́ no. 36 Ɨ́dù, mɨ á ɓe mɨ̀námé móò du jíri ndóŋ kɨ́ Jâŋ ya ə́əŋndé. Ə́r Tá yi ta mɨ gò ə́nnɨ mɨ duce ə́nnɨ rè, kí ɨ́ du mɨ̀námé móò ru. Kí ɨ́ duce túùmnɨ ɨnayâna Tá ya tómwo mɨ ru. 37 Tá ya tómwo mé ɨ́ du mɨ ə́ə̀ŋnànɨ mɨ̀námé ru. Nyí nɨ kúu nóò ókkɨ́ɓàyèwá, nyí cè nɨ́ ɓɨ̀m noò pə́kɨ́ɓàyèwá. 38 Àm nyí du nɨ́ ə́ə̀mwá nò ŋgə́ ya tómworé á nyí du nɨ́ mbɨ́knɨ kìn noò lə́ nyínè sumí ɗàà ru. 39 Nyí á mánɨ ɗə̀ə̀ŋnyààŋnɨ nɨ́ɨ́b du tɨín káàtà Mèèín noò, ɓetí nyí ɗəəŋtɨ́ kí ɨ́ du nànɨ mè mɨ̀cɨ̧̀ ru. Àà! Káàtààb Mèèín kɨ́ ɨ́ du nyìnnɨ àm mo sóò ru. 40 Ɨ́dù mɨ nò fɨ́tɨ nyí nànɨ mè àmɨrìí, nyí mvúú mɨ ə́ə̀mnɨ. 41 «Nɨ kúúm sé mɨ du máhó̧nɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀bì ɓɔ̧ɔ̧. 42 Ɨ́dù mɨ ɗəəŋtɨ́ mɨ́ hȩ nyí duré: mɨ ɗəəŋtɨ́ nyí ɓe ɗûnɨ́m Mèèín sumí ɗàà. 43 Tá moò ɨ́ tómwo mɨ ru, nyí ɨ́ dù nɨ́ mɨ gàmwá. Ɨ́dù nò kù ɨ́ gòɓà gwɨ̀ì ŋgə́ nɨ̀mɨrí, nyí ɓaha nò kɨ́ gàmnɨ á ye? 44 Nyí ɗúhá nɨ́ kùŋ mwin yàá kúùm nyí, nyí a mvúce Mèín nò du Mèín àmɨrìí kúùm nyí. Ɓwâ nyí ndɨŋ nɨ́ u̧ kɨ́, ɨna á nyí ɓace nɨ́ mɨ ə́ə̀mnɨ? 45 Ɨ́dù, nyí nɨ mɨ ɓa vúm tá moò tíí gbándɨ̀nɨ á na lə́mnɨ̀r, Mòyîs nò nyí ya səŋ gíí ɓe kí rɨ ɨ́ ɓa nɨ́ nyí gbándɨ̀nɨ ru. 46 Nyí ya ə́ə̀myè Mòyîs, nyí yè ə́əmɓwéetɨ́ mɨ, ɓetí káàtààb noò no, ŋgə́ ya nyintɨ́ àm moò. 47 Ɨ́dù hȩ nyí du nɨ́ ə́ə̀mwá nɨ́ɨ́b ŋgə́ ya ti̧ne kɨ́ rè, i̧ á nyí ɓace ə́ə̀mnɨ nyindí mo ɓɔ̧ne?»

6

Yésù líhií nɨ̀ŋgwáàb tɔ́sìn ŋgiì

1 Cùr kɨ́ no, Yésù ɨ́ pèndôŋ ɓáí Gàlìléè cəə́r, (ɨ́r ɓáí kíì á ɓwê Tìbèriyâdə̀). 2 Kùŋkùŋ kàm nɨ̀vɨ́tɨ̀bì yaá ŋgə́ tùnɨ ɓe pê ŋgáb ya pə́kom lìím ŋgə́ ya ndɨŋkom ɓe wáŋhȩ̀ȩ́ nɨ̀yábì rè. 3 Yésù ɓe nɨ̀fuùb noò ɨ́ wû ɓe kù ya, ŋgáb ɨ́ dùrê ɗàá. 4 Páskà, jùrúb Jwîf ɓoò yaácɨ̀ ŋgóblîn. 5 Yésù ɗə́əŋwú còóm, ŋgə́ ɨ́ pê kùŋkùŋ kàm nɨ̀vɨ́tɨ̀bì á ŋgə́ gàìnwònɨ, á ŋgə́ fɔ́ Fɨ́lɨ̂b ɨnè: «Ŋga á nɨ́m ɓa gùnnɨ cɔŋ nɨ́m na vùùm kàm nùb lèè lâs?» 6 (Ŋgə́ yi fɔ́ fɔ́ kɨ́ u̧ óknɨ pìí Fɨ́lɨ́ɨ̀b á, ɓetí ŋgə́ nɨ̀mɨr yi ɗəəŋcií nɨ́m ŋgə́ ɓa ndɨ̀ŋniì). 7 Fɨ́lɨ̂b ɨ́ pììnà Yésù ɨnè: «Dugɨ ɓe sure mònéè təmərì bɨrɨ́b, sàmàìn nɨ́m gwɨi bɨ̀rê nùb lâs a kwà dugɨ gbɨ́ktèìn mwi̧í̧ mwi̧ ɗàà.» 8 Nɨ̀fuùb ŋgéé kù, Àndɨ̀rê, wúrúb Sìmóŋ Píyéèr ɨ́ tànà ŋgə́ ɨnè: 9 «Mwɨi ti nɨ̀ŋgwá kù á hò̧ ɓe bɨ̀rê kùb ɓóŋ ɓe mùm óòrjə̀ ŋgáré ŋgiì, ɓe həré bɨrɨ́b. Ɨ́dù ɓe vùùm nùb lèè, tɨ̀ ɓaŋce ŋgáb ŋga?» 10 Á Yésù ta: «Tanáam nùb lâs dùré ɗàá.» Ɓwìn yaá yɨ́ kɨ́ ɓè cei. Nɨ̀vɨ́tɨ̀b ɨ́ dùréhá cè ɗàá. Ŋgáb lâs yaá sàmàìn ndɨŋ nɨ̀ŋgwáàb tɔ́sìn ŋgiì. 11 Yésù ɨ́ â bɨ̀rê bɨ rè, ŋgə́ ɨ́ sáktè Mèín, ŋgə́ ɨ́ nà nɨ̀fuùb noò gɔ̀knà nùb yi du ɓè kɨ́, ŋgə́ ɨ́ tà gɔ̀knàɓwê ŋgáb həré. Nùb lâs ɨ́ fùb. 12 Ɓwâ nùb lâs yi fublé, Yésù ɨ́ tànà nɨ̀fuùb noò ɨnè: «Ɓáanáam tèré kɨ́, àm tɨ̀ ɓáaŋndé.» 13 Ŋgáb ɨ́ ɓáhè tèré bɨ̀réè tɨ ŋgiì rè, há̧á̧ ɨ́ yúhè lɨ̀ŋtɨ̧̀ cóóŋ ɨ́ bɨrɨ́b. 14 Hȩ nɨ̀vɨ́tɨ̀b pénɨ lɨ̀m Yésù yi ndɨŋ kíì, ŋgáb ɨ́ tàɓà wááŋ ɨnè: «Nɨ̀ŋgwá rè dumeɓa tɨ́kìn Mèèín yi ɓa gònɨ ɗɔ̀bín ndè á!» 15 Yésù ɨ́ ɗə̀ŋhȩ̀ nɨ́ ɨnayâna ŋgáb ɓa bɨ gònɨ ní bìnɨ ɓe nyòme kɨ́kwúnɨ ní mvènnì á, ŋgə́ ɨ́ wúíndôŋ nɨ́ ɓeè còóm ŋgə́ mwi̧.

Yésù á gìnɨ gùr mvúmí ya

16 Ɓwâ lɨ́tɔ̧ yi kerɨré, nɨ̀fuùb Yésùù ɨ́ sê sɔ̀ɔ́. 17 Ŋgáb ɨ́ lê kwáìn, pènɨ ɓáá, gìnɨ péín Kàpèrnàwúùm. Mɨ̀sɨ́mnɨ̀r yi sɨ́ɨmcií, Yésù yi nɨ́ ŋgáb kwàsòháyèwá. 18 Ɓárín ku, mvúm yaá nɨ tɔ̀nɨ ɓetí kəŋmbə́r yaá nɨ fùnɨ cei. 19 Ŋgáb yi gɨɓacií sàmàìn kílòmétà ŋgiì ɓe tínmwi̧, ŋgáb ɨ́ pê ŋgə́ ŋgáb gàìnsònɨ ŋgə́ a ɗeisoce mvúmí còóm. Vùù ɨ́ bì ŋgáb. 20 Kí á Yésù tana ŋgáb ɨnè: «Nyí nɨ vùù ô, mɨ á!» 21 Ŋgáb ɗúnɨ ŋgə́ gàmndésònɨ kwáìn, ŋgáb sɨ̀rɨ̀cì na kór féíntɨ́ nɨ́ sɔ̀ɔ́ féin yɨ́ ŋgáb yi du gìniì.

Nɨ̀vɨ́tɨ̀b á mátèènɨ Yésù

22 Ye saín, nùb yi me ɓáá cəré yi ɗəəŋtɨ́ ɨnayâna kór tɨ á há nɨ sɔ̀ɔ́ ɓè mwi̧; Yésù tɨmcè nɨ́ kwáìn lə́wa ɓe nɨ̀fuùb noò gìnɨ cəə́r, ŋgáb tɨ gɨɓa bɨ ŋgáb kɨ́ ŋgáb á. 23 Ɨ́dù kwááì kù yi éíwo bɨ́ Tìbèriyâdə̀ ɨ́ féínwò ɓè, yɨ́ ŋgáb tɨ taŋ bɨ̀rê Yésù tɨ gɔkna ŋgáb cùr ŋgə́ tɨ sákte Mèín ndè. 24 Hȩ nɨ̀vɨ́tɨ̀b pə́ bɨ́ ɨnayâna dùgɨ̀ Yésù, dùgɨ̀ nɨ̀fuùb noò bɨ ɓè ɗàwáá, ŋgáb ɨ́ lê kwááì lè no gìnɨ Kàpèrnàwûm másénɨ Yésù.

Yésù ɨ́ du cɔŋ du nànɨ mè àmɨrì ru

25 Ŋgáb ɨ́ gì kwànɨ Yésù cəə́r ku, ŋgáb ɨ́ fɔ̂ ŋgə́: «Tá tɔ̀hí, wu féínce wú hò̧ ɓwâ ŋge?» 26 Yésù ɨ́ pììnà ŋgáb ɨnè: «Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: nyí má nɨ́ mɨ àm nyí tɨ taŋ bɨ̀rê nyí ɨ́ fùb lè á, nɨ àm nyí tɨ ók njàb lìím mɨ tɨ ndɨŋndé sé. 27 Nyí nɨ ə́r ɓe ɨ́r cɔŋ du ɓáàŋnɨ ɓáŋhɨ́nne ə̂r, éínáam ɓe ɨ́r cɔŋ du ɓáàŋnɨ ɗàwáá, duce nànɨ mè mɨ̀cɨ̧̀. Cɔŋ kɨ́, Mwin Nɨ̀rì ɓa nyí nànɨ á. Lɨ̀m Mèín nɨ̀mɨr nò du Táà á ŋgéé só.» 28 Á ŋgáb fɔ́gi ŋgə́ ɨnè: «Ní á nɨ́m fɨ́tɨ ndɨ̀ŋnɨ, nɨ́m a éì ə́r Mèín ɗúré?» 29 Á Yésù piina ŋgáb: «Nɨ́m Mèín ɗú nyí ndɨ̀ŋte du nyí ə́mnɨ̀ nò ŋgə́ yi tómworé á.» 30 Ŋgáb ɨ́ tànà ŋgə́ ɨnè: «Ní á wu ɓace nɨ́m túùmnànɨ? Wu ma ndɨ̀ŋnà nɨ́m lìím kù kà, nɨ́m a ə́ə̀mhà nɨ́ wu ye. 31 Tákɨ̀rɨ́b nɨ́mè ya taŋtɨ́ Mân ŋgáb a cè ti sumnií. Káàtà Mèèín taá u̧, ɓetí á no tɨín ɨnè: ‹Mèín ya naá ŋgáb cɔŋ só ɓɨllɨnne.› » 32 Yésù ɨ́ pììnà ŋgáb: «Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á, nɨ Mòyîs sé yi na nyí cɔŋ só ɓɨllɨnne, ɨ́dù Tá moò ɨ́ du nànɨ cɔŋ àmɨrì só ɓɨllɨnne ru. 33 Ɓetí cɔŋ Tá moò du nàniì du cɔŋ só ɓɨllɨnne duce nànɨ mèè á.» 34 Á ŋgáb tana ŋgə́ ɨnè: «Tá, nalɨ́ŋ nɨ́m cɔŋ kɨ́ ye.» 35 Yésù ɨ́ wáànà ŋgáb ɨnè: «Mɨ du cɔŋ du nànɨ mè àmɨrì á. Nò gainwo mé, cɨ̧̀ kwá nɨ ŋgə́ nôm. Nò ə́mne mé, síì kwá nɨ ŋgə́ ndɨ̀ŋ. 36 Ɨ́dù, mɨ tanacií nyí: nyí péé mɨ, nyí ɨ́ dù nɨ́ mɨ ə́ə̀mnɨ ɗàà. 37 Nùb Tá na mé lâs ɓa mɨ gàìnwònɨ mwi̧í̧ mwi̧ á; nò gainwoce mé, mɨ tɨ̀ mɨ nò kɨ́ lèècée. 38 Ɓetí mɨ éísówo mɨ ɓɨllin gònɨ ndɨ̀ŋnɨ nɨ́m nò yi tómwo mé ɗúré á, nɨ kɨ́ mɨ nɨ̀mɨr mɨ ɗúré sé. 39 Nɨ́m nò yi tómwo mé ɗúré á rè: nùb ŋgə́ ya na mé lâs, nɨ̀mwi̧ nɨ lɔ̧̂, ɨ́dù ye cáŋhȩ̀ ɗɔ̀bí, mɨ sə̀ə̀mcùhó̧ ŋgáb cwéé. 40 Nò lâs ɗəəŋcu mwin Tá tómworé, ɨ́ ə́mnè mwin kíì, nùb kɨ́ á kwànɨ mè mɨ̀cɨ̧̀, mɨ a sə̀ə̀mcùhô̧ ŋgáb cwéé ye cáŋhȩ̀ ɗɔ̀bí. Àà, nɨ́m Tá moò ɗúré á ná kí yáà.» 41 Jwîf bɨ ɨ́ yà ŋgùùŋtèènɨ àm Yésù yi ta: «Mɨ du mɨ cɔŋ só ɓɨllɨnne á» na rè. 42 Á ŋgáb yaré ŋgùùŋtèènɨ mvókín ŋgábè no ɨnè: «Ɨna! Yésù mwin Yòsə́ə̀b nɨ rè sé à? Nɨ́m ɗəəŋɓatɨ́ tá noò ɓe yà nóò, ŋgə́ a tà ní só nɨ́ ɓɨllin á na á à?» 43 Yésù ɨ́ tànà ŋgáb: «Uweenáam ŋguŋguŋné! 44 Nò kù sàmàìn gainwo mé ɓè Tá ya tómwo mé du nò kɨ́ njɔ̧̀ nə̀tɨ̀nàwáá ɗàà. Nò kɨ́ cè, ye cáŋhȩ̀ ɗɔ̀bí, mɨ ɓa ŋgə́ sə̀ə̀mcùhó̧nɨ cwéé á. 45 Tɨ́kìn Mèèín kù yi tɨintɨ́ ɨnè: ‹ŋgáb lâs, Mèín ɓa ŋgáb tɔ̀ɔ̀nɨ á›. Nò lâs ók tɔ̀ɔ́ Táà, ɨ́ jə̀ŋɓwê tɔ̀ɔ́ kíì, ɓa mɨ gàìnwònɨ á. 46 Nò kù nɨ Tá pə́kɨ́yèwá, sé nò Mèín yi tómworé ɨ́ pə́ Tá. 47 Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: nò ə́mne mé, á ɓe mè mɨ̀cɨ̧̀. 48 Mɨ du cɔŋ du nànɨ mè àmɨrì á. 49 Tákɨ̀rɨ́b nyínè ya taŋtɨ́ cɔŋ kùb ɓé Mân ndɨ ti súmnií. Cɔŋ kɨ́ ɨ́ dù nɨ́ ŋgáb mè mɨ̀cɨ̧̀ nàwá. 50 Ɨ́dù nò ɓa tàŋnɨ cɔŋ só ɓɨllɨnne, ɓa dùnɨ ɓe mè mɨ̀cɨ̧̀ á. 51 Mɨ du cɔŋ jáŋ só ɓɨllɨnne á. Nò taŋ cɔŋ kíì ɓa dùnɨ ɓe mè mɨ̀cɨ̧̀ á. Cɔŋ mɨ ɓa nànɨ kɨ́ du síí mɨ nɨ̀mɨ́rí á; mɨ nakɨ́ síí mó kɨ́ u̧ àm nùb ɗɔ̀bɨ́nné a ɓáì á.» 52 Nyindí Yésù yi nyin kɨ́ ɨ́ nà Jwîf bɨ njù̧, ŋgáb ɨ́ yàrê wáàmnɨ mvókín ŋgábè no ɨnè: «Ɓwà rè duye nɨ i̧ á, nànɨ nɨ́m sɨ́r noò nɨ́m tàŋtɨ na á à?» 53 Yésù ɨ́ tànà ŋgáb ɨnè: «Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á, nyí ɨ́ dù sɨ́r Mwin Nɨ̀rì tàŋwá, nyí ɨ́ dù tɨ́m noò mèìɓwêwá, nyí tɨ̀ nɨ ɓe mè dùr. 54 Nò taŋ sɨ́r moò, ɨ́ mèìkwà tɨ́m moò á ɓe mè mɨ̀cɨ̧̀, mɨ ɓace ŋgə́ sə̀ə̀mcùhó̧nɨ cwéé ye cáŋhȩ̀ ɗɔ̀bí á. 55 Ɓetí sɨ́r moò du cɔŋ àmɨrì á, tɨ́m moò cè súm àmɨrì. 56 Nò taŋ sɨ́r moò, ɨ́ mèìkwà tɨ́m moò á ɓaín ɓe mɨ, mɨ á cè ɓaín ɓe ŋgə́. 57 Tá ya tómwo mé á jáŋ, ŋgə́ ɨ́ du mɨ nànɨ mè ru; u̧nè á ɓwê mɨ du nànɨ nò taŋ sɨ́r moò mè. 58 Cɔŋ só ɓɨllɨnne á rè: cɔŋ kɨ́ nɨ hȩ kɨ́ tákɨ̀rɨ́b nyínè ya taŋ ɗà ɨ́ dù nɨ́ ŋgáb mè mɨ̀cɨ̧̀ nàwá rɨ ɗàà, nò taŋ cɔŋ ndèè ɓa nɨ dùnɨ ɓe mè mɨ̀cɨ̧̀ á.» 59 Yésù yi nyin nyindí rè ŋgə́ á cè Kàpèrnàwûm, Dúú mɨ̀yú̧ú̧ no tɔ̀hí á.

Kìn du nànɨ mè mɨ̀cɨ̧̀ɨ̧́

60 Hȩ nɨ̀fuùb Yésùù óknɨ nyindí ŋgə́ yi nyin kíì, ŋgáb ɨ́ tà: «Tɔ̀ɔ́ kɨ́ á ɓa nɨ ɓí yáà, na ɨ́ fɨ́tɨ ə́ə̀mnɨ kí?» 61 Hȩ Yésù ɗəŋhȩ ɨnayâna nɨ̀fuùb noò á bɨ ŋgùùŋtèènɨ rèé, ŋgə́ ɨ́ fɔ̂ ŋgáb: «Kí ɨ́ ɓa nɨ́ ndɨ̀ŋnɨ ə́ə́m nyínè gùu ru à? 62 Nyí ɨ́ pə́cè Mwin Nɨ̀rì wúícùnɨ yɨ́ ŋgə́ yi goré na! 63 Nyéhè Sarîn ɨ́ du nànɨ mè ru, nɨ̀vɨ́tè nɨ̀mɨr sàmàìn kwa mè ɗàà. Nyindí mɨ yi nyinna nyínè ɨ́ du ndɨ̀ŋnɨ nyí kwà Nyéhè Sarîn du nànɨ mèè ru. 64 Ɨ́dù, nùb kù mvókín nyínè no nɨ mɨ ə́ə̀mnɨ ɗàà.» Yésù yi nyin u̧ ɓetí yànɨ ɓwâ ŋgə́ ɓe nɨ̀fuùb noò yi marɨré, ŋgə́ yi ɗəəŋtɨ́ nùb yi du ɓe ə́ə́m ɗàwáá ɓe nò yi ɓa ŋgə́ sə́rɨ̀niì. 65 Yésù ɨ́ tàkwà ɨnè: «Àm kɨ́ á mɨ tɨ tana nyí ɨnayâna nò kù sàmàìn gainwo mé ɓè Mèín du nò kɨ́ njɔ̧̀ nə̀tɨ̀nàwáá ɗàà ru.» 66 Yànɨ ɓwâ kɨ́ á nɨ̀fuùb noò ví̧i̧ ya mbɨ́kci bɨ́ ŋgə́ tùnɨ. 67 Á Yésù fɔ́ nɨ̀fuùb cóóŋ ɨ́ bɨrɨ́b lè ɨnè: «Ɨna, nyí nɨ gɨ̀ɓwênɨ ɗàwá à?» 68 Sìmóŋ Píyéèr ɨ́ pììnà ŋgə́ ɨnè: «Kìn wo ɓɔ̧ne ɨ́ du nànɨ mè mɨ̀cɨ̧̀ ru, nɨ́m gàìnndóŋkwàcɨ̀ na. 69 Ɗàrò nɨ́m ə́əmtɨ́ wu, nɨ́m ɗəəŋceé ɨnayâna wu ɨ́ du nò járkɨ́ták Mèín yi tómworé ru.» 70 Yésù ɨ́ tànà ŋgáb ɨnè: «Nyí cóóŋ ɨ́ bɨrɨ́b lâs, mɨ ɨ́ caha nyí ru ye! Ɨ́dù nɨ̀mwi̧ mvókín nyínè noò nɨ sátàìn á!» 71 Sátàìn ndè, Yésù yi ɓé Yúdàs mwin Sìmóŋ Ìskàrìyôt á. Ɓetí Yúdàs ɨ́ du nò yi ɓa sə́rɨ̀nɨ Yésùù ru, dugɨ hȩ ŋgə́ ya du mvókín nɨ̀fuùb cóóŋ ɨ́ bɨrɨ́bì.

7

Mwin yàáb Yésùù bɨ ŋgə́ ə́ə̀mwá

1 Cùr kɨ́ no, Yésù ɨ́ yà yə̀ŋhánɨ ɗɔ̀ɔ́b Gàlìléè. Ŋgə́ yi nɨ́ ɗúwa gìnɨ ɗɔ̀ɔ́b Jùdéè, ɓetí kɨ̀jííb Jwîf bɨ yaá mánɨ ŋgə́ kwíìnɨ. 2 Jùrúb Jwîf ɓoò kùb ɓé jùrúb Tàbèèrnâkɨ̀lə̀ rɨ yi ŋgóobtɨ́. 3 Á mwin yàáb Yésùù tana ŋgə́ ɨnè: «Gɨɓwéecéem ɗɔ̀ɔ́b Jùdéè, ɓwâ kɨ́ nɨ̀fuùb woò a pə́ɓwêcê nɨ́ɨ́b wu du ndɨ̀ŋnɨ rè. 4 Nò du ɗúnɨ kùb ɗə̀ŋhɨ̀ níì nɨ yòònɨ nɨ́ɨ́b ŋgə́ du ndɨ̀ŋniì yohîn ɗàà. Nɨ́ɨ́b wu du ndɨ̀ŋtèènɨ rè, ndɨŋɓam laŋtɨ̧ɨ̧́ àm nùb lâs a pêé.» 5 Dugɨ nɨ́ mwin yàáb noò nɨ̀miib yi bɨ́ ŋgə́ ə́ə̀mnɨ ɗàà. 6 Yésù ɨ́ tànà ŋgáb: «Kɨ́ moò, ɓwâ mɨ gɨré nɨ ɗóòyèwá, kɨ́ nyínè ɓwâ lâs nɨ ɓwâ gùrí á. 7 Sàmàìn nùb ɗɔ̀bɨ́nné ɓəndɨ nyínè nɨ ɗàà, ɨ́dù kɨ́ moò ŋgáb á mɨ ɓə̀ndɨ̀nɨ ɓetí mɨ á mɨ wáàsénɨ nɨ́ɨ́b ɓáŋhɨ́b ŋgáb du ndɨ̀ŋniì ɗàá. 8 Gɨ̀náɓà nɨ! Kɨ́ moò, mɨ mɨ gìnɨ gwɨ̀ì jùrúb kíì ɗàà, ɓetí ɓwâ mo mɨ gɨ kwe nɨ ɗóòyèwá.» 9 Ŋgə́ nyìnnànɨ ŋgáb u̧, ŋgə́ ɨ́ mè nɨ́ nɨ́m nóò Gàlìlê ku.

Yésù gɨgií gwɨ̀ì jùrúb tàbèèrnâkɨ̀lə̀

10 Cùr mwin yàáb Yésùù yi gɨ gwɨ̀ì jùrúbí, ŋgə́ ɨ́ gɨ̀tèsògì cùrì yoó yoó. 11 Kùb á cè jùrúbí á kɨ̀jííb Jwîf bɨ yaré mánɨ Yésù ŋgáb a fɔ́teece ɨnè: «Ŋgə́ á nɨ́ ŋga?» 12 Yɨ́ nɨ̀vɨ́tɨ̀b ɓáaré, kùb a yà nyìnnɨ àm noò. Nùb kù yaá tànɨ: «Ŋgə́ nò nyɔ̧ɔ̧́ á», nùb kù a tace: «Ŋgə́ nò ɓáŋhîn á, ŋgə́ á nɨ kùb mbáàŋnɨ.» 13 Ɨ́dù nò yi fɨ́tɨ wáàhó̧ɓànɨ àm kɨ́ mɨ̀kùnɨ́nné yi nɨ́ ɗàà, ɓetí kùb yaá lùnɨ vùù kɨ̀jííb Jwîf bɨ. 14 Jùrúb yi féínndécií tə̧ə̧́, Yésù ɨ́ gì Dúú Jíri Mèèín no, ŋgə́ ɨ́ yàrê tɔ̀ɔ́. 15 Jwîf bɨ yaá gbɨ̀ɨ̀ŋɓànɨ tɔ̀ɔ́ nó kɨ́ cei ŋgáb a tace ɨnè: «I̧ á ŋgə́ ɗəəŋɓa nɨ́ nɨ́ɨ́b du káàtà Mèèín noò ɨnè? Ŋgə́ ma yi nɨ́ tá tɔ̀hí kù ɓusiín dùréwa ye!» 16 Á Yésù tana ŋgáb ɨnè: «Tɔ̀ɔ́ mɨ du nàniì nɨ kɨ̀cáb mɨ nɨ̀mɨrí sé, du nɨ nɨ́m Mèín, nò yi tómwo mé yi ta mɨ gò ndɨ̀ŋniì á. 17 Nò du kə́sə́k ndɨ̀ŋnɨ nɨ́m Mèín ɗúré rɨ, tɔ̀ɔ́ mɨ du nànɨ rè, Mèín yè ɨ́ ta mɨ gò nànɨ ru kè, yè kɨ̀cáàb mɨ nɨ̀mɨrí á kè, nò kɨ́ ɓa ɗə̀ə̀ŋnɨ á. 18 Nò du nyìnnɨ ɓe nyòm ŋgə́ nɨ̀mɨrí máɓanɨ dɨmɨɨr ŋgə́ nɨ̀mɨrí á. Ɨ́dù nò du mánɨ dɨmɨɨr nò ya tómwo ŋgéé á nɨ tànɨ àmɨɨr, àm kàŋnì cè nɨ́ no ɓɔ̧ɔ̧ ɗàà. 19 Mòyîs ya nahaá nyí ɓíhɨ̀b ye! Ɨ́dù, mvókín nyínè no, nò jəŋ ɓíhɨ̀b kíì nɨ ɗàà. Nyí máce nɨ́ mɨ kwíìnɨ àm níì?» 20 Nɨ̀vɨ́tɨ̀b ɨ́ tànà ŋgə́ ɨnè: «Ɨna nɨ̀wàtɨ̀b kù ɨ́ du nɨ́ wu jábɨ̀nɨ à! Na ɨ́ ɗú nɨ́ wu kwíìnɨ?» 21 Yésù ɨ́ tànà ŋgáb: «Mɨ ndɨŋɗóotɨ́ nɨ́m mwi̧, nyí ɨ́ gbɨ̀ɨ̀ŋɓà. 22 Àm Mòyîs yi ta nyí lə́nà munɨ́b nyínè ndɨ̀ɨ́, nyí á lə́nànɨ nɨ̀vɨ́tè ndɨ̀ dùgɨ̀ ye Sàbáà. (Ɓàcéyè ɓíì kɨ́ ya nɨ́ Mòyîs ya yàwá, yi ya nɨ tákɨ̀rɨ́bí á). 23 Nyí lə́na nɨ̀vɨ́tè ndɨ̀ ye Sàbáà àm vúm tɨ̀ ɓei ɓíì Mòyíìs á, nyí ma óknace nɨ́ mɨ njù̧ àm mɨ tɨ ɓáte nɨ̀vɨ́tè mwi̧ bɨ̂ŋ ye Sàbáà àm níì? 24 Nyí nɨ ŋgwìn íhé téin, ténnáɓàhá àm ɗɨ́ɗɨ̧́ ɓe àmɨɨr cúk.»

Nɨ̀vɨ́tɨ̀b bɨ ɗə̀ə̀ŋwá ɓè Yésù du Mèsíì

25 Nùb Yèrúsàlèèm kù yaá tànɨ ɨnè: «Nɨ̀ŋgwá kùb du mánɨ kwíìnɨ rè nɨ rè sé à? 26 Ŋgə́ á nɨ nyìnnɨ mɨ̀kùnín, kùb cè bɨ́ ŋgə́ nɨ́m kù ndɨ̀ŋwá. Kèè mvènnɨ́b nɨ́mè ɗəəŋmeɓatɨ́ bɨ́ ɨnayâna ŋgə́ nɨ Mèsî á? 27 Kɨ́ nɨ̀ŋgwá rèè, nɨ́m ɗəəŋtɨ́ nɨ́ yɨ́ ŋgə́ éíworé, ɨ́dù Mèsî, ɓwâ ŋgə́ kwá féínndé, yɨ́ ŋgə́ éíworé nò kù kwá nɨ ɗə̀ŋhɨ̀r.» 28 Yésù yaá tɔ̀hí Dúú Jíri Mèèín no, á ŋgə́ taɓa kúu còóm ɨnè: «Nyí taá vúm ɗəəŋtɨ́ mɨ, vúm ɗəəŋceé yɨ́ mɨ éíworé na á à? Nɨ mɨ nɨ̀mɨr sé ɨ́ goɓa, nò tómwo mé á ku, á sàmàìn kùb səŋ gíí ɓe ŋgéé. Nyí cè nɨ́ ŋgə́ ɗə̀ə̀ŋwá. 29 Kɨ́ moò mɨ ɗəəŋ mɨ ŋgə́ àm mɨ éíwo mɨ́ yɨ́ ŋgéé rè á, ŋgə́ ɨ́ tómwoce mɨ ru.» 30 Nùb kù mɨ̀kwìn kɨ́ no ɨ́ mâ ŋgə́ bìnɨ, ɨ́dù nò kù ɨ́ dù nɨ́ ŋgə́ ŋgáár ya hèìwúwa, ɓetí ɓwâ ŋgéé yi nɨ́ ɗóòyèwá. 31 Mɨ̀kwìn kɨ́ no, nùb kù ví̧i̧ ɨ́ ə́mnè bɨ́ ŋgə́, ŋgáb ɨ́ yà tànɨ ɨnè: «Kɨ́ rè ɓwâ Mèsî kwá goré, ŋgə́ kwá túmnɨ lìím a ndôŋ nɨ̀ŋgwá rè à?»

Fàrísààb tómtɨ́ sójààb gɨ̀ bìnɨ Yésù

32 Nɨ́ɨ́b kùb yi nyi̧i̧teekom mɨ̀kùnɨ́nné ɨ́ gì lénɨ Fàrísàbì tó̧ó̧. Mvènnɨ́b nùb na satɨgàà ɓe Fàrísààb ɨ́ tôm sójààb gɨ̀ bìnɨ Yésù. 33 Yésù ɨ́ tànà ŋgáb ɨnè: «Mɨ á dùkwàyènɨ ɓe nyí mvókín ti ŋgób, mɨ a gɨ̀cù mɨ́ yɨ́ nò yi tómwo mé. 34 Nyí ɓa mɨ mánɨ á, nyí a dù nɨ́ mɨ kwà, ɓetí yɨ́ mɨ ɓa gìnɨ kɨ́ sàmàìn nyí féín kwe ɗàà.» 35 Á Jwîf bɨ ta: «Yɨ́ ŋgə́ ɓa gìnɨ nɨ́m a dù nɨ́ ŋgə́ kwà kɨ́ mayè nɨ ŋga? Ŋgə́ ɓa nɨ éíkɨ́nɨ nɨ́mè ti̧í̧, gìnɨ tɔ̀ɔ̀nɨ nùb du bɨ́ Jwîf séé du bɨ́ ti̧í̧ hò̧ ɗàwáá kèè! 36 Ŋgə́ taá hò̧ ɨnayâna nɨ́m ɓa ní mánɨ á, nɨ́m a dù nɨ́ ní kwà, yɨ́ ní du gìniì sàmàìn nɨ́m féín kwe ɗàà na, kí ma tace i̧ á?»

Mvúm du nànɨ mè mɨ̀cɨ̧̀ɨ̧́

37 Ye cáŋhɨ̀rí jùrúb Tàbèèrnâkɨ̀lə̀ yi ɨ́ duɓagɨ ye jíri ru. Ye kɨ́ á Yésù yi éíwú mɨ̀kùnín ŋgə́ ɨ́ tà kúu còóm ɨnè: «Nò síì mvúmí du ndɨ̀ŋniì, nò kɨ́ gàìnwò mɨ, ŋgə́ a mèì mvúm. 38 Káàtà Mèèín á tànɨ ɨnè: ‹Nò ə́mne mé, ŋgóndúm mvúm du nànɨ mèè ɓa kə̀nnɨ no sumí á.› » 39 Yésù yi nyin nyindí rè ɓe ɨ́r Nyéhè Sarîn nùb ə́mne ŋgéé yi ɓa gàmniì á. Mvókín kɨ́ no, nùb kɨ́ yi bɨ́ nyéhè kɨ́ gàmyèwá ɓetí Mèín ya nɨ́ Yésù mgbíí nàyèwá.

Gɔ̀ léé mvókín nɨ̀vɨ́tɨ̀bì ɓe ɨ́r Yésùù

40 Mɨ̀kwìn kɨ́ no, nùb yi ók nɨ́m Yésù yi nyinndé ɨ́ tà: «Nɨ̀ŋgwá rè dumeɓa tɨ́kìn Mèèín kùb yi móŋkom ndè á!» 41 Nùb kù ɨ́ tà: «Mèsî á nɨ ru!» Ɨ́dù nùb kù ɨ́ tà ɨnè: «Á sàmàìn Mèsî duɓacéye nò Gàlìléè yá? 42 Káàtà Mèèín wáaɓatɨ́ nɨ́ ɨnayâna Mèsî kwá du nɨ nyȩ Dàvíìt, ŋgə́ kwá duce nɨ́ nò Bétɨ̀lèhéèm kwɨ́í Dàvît ya dukom nóò.» 43 Á gɔ̀ lə́ mvókín nɨ̀vɨ́tɨ̀bì ɓe ɨ́r Yésùù. 44 Nùb kù ɨ́ ɗû ŋgə́ bìnɨ ɨ́dù nò kù ɨ́ dù nɨ́ ŋgə́ ŋgáár só hèìwúwa.

Kɨ̀jííb Jwîf bɨ mvúú ə́ə̀mnɨ Yésù

45 Sójààb ɨ́ cùwò yɨ́ mvènnɨ́b nùb na satɨgàà ɓe Fàrísàbì, nùb kɨ́ ɨ́ fɔ̂ ŋgáb ɨnè: «Àm níì á nyí du Yésù bɨ̀wòwá?» 46 Sójààb ɨ́ pìhè, ŋgáb ɨ́ tà: «Nɨ́m nɨ̀ŋgwá kɨ́ nyin kwe, nò kù nɨ u̧ nyìnkɨ́yèwá!» 47 Á Fàrísààb fɔ́ sójààb ɨnè: «Nyí mbɨ́ktɨ́ nɨ́ ŋgə́ mbáàŋɓwê nyí hàye? 48 Mvókín mvènnɨ́b nɨ́mè, dùgɨ̀ Fàrísààb, nɨ̀mwi̧ ɓà lɨ ə́əmcéyeé ŋgə́ ye mwi̧ à? 49 Sé nùb du bɨ́ ɓíì Mòyíìs ɗə̀ə̀ŋwá ɗàrɨ́, ŋgáb á bɨ káá só!» 50 Nìkòdêm yi gɨ yɨ́ Yésùù rɨ yaá ɓè, ŋgə́ yɨɨ́mɓwê Fàrísà á. Ŋgə́ ɨ́ tànà nùb noò ɨnè: 51 «Ɓíì nɨ́mè á tànɨ nɨ ɗúwa kùb téín nò kù àm ŋgwéé u̧ kùb àm no ɓɔ̧ne ókwa, kùb cè nɨ́m ŋgə́ ndɨŋndé ɗə̀ə̀ŋwá.» 52 Á ŋgáb tana ŋgə́ ɨnè: «Wu ɓa wu dùɓwênɨ nò Gàlìléè kèè! Mányaaŋɓaye mîn káàtà Mèèín no, wu ɓa ɗə̀ə̀ŋnɨ ɓè tɨ́kìn Mèèín du sàmàìn du nò Gàlìléè ɗàà á.»

Nɨ̀gwi ya səm màŋnì

53 Nyindí kɨ́ ya á ŋgáb sihe, nò lâs ɨ́ gɨ̀tèècù no yó.

8

1 Yésù ɨ́ gì ɓe kùb yi ɓékom «Ɓe Òlìvíyéè» rɨ ya. 2 Kpíí, yekɨ́rɨ̀b, ŋgə́ ɨ́ gɨ̀cù Dúú Jíri Mèèín no. Nɨ̀vɨ́tɨ̀b lâs ɨ́ gàìnsò ŋgə́. Ŋgə́ ɨ́ dùrê ɗàá, ɗà ŋgə́ ɨ́ yàrê ŋgáb tɔ̀ɔ̀nɨ. 3 Nɨ̀gááŋ káàtàbì ɓe Fàrísààb ɨ́ gèwònà Yésù nɨ̀gwi kù kùb ya bɨré ɓe nɨ̀ŋgwáà. Ŋgáb ɨ́ gò ŋgə́ dɨ̀ɨ̀nɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀bì tíí. 4 Ŋgáb ɨ́ tànà Yésù ɨnè: «Nɨ̀gwi rè, kùb tɨ bɨréé ŋgə́ ɓe nɨ̀ŋgwá. 5 Ɓíì Mòyíìs no, á ta̧á̧ ɨnayâna nɨ̀gwi kùb bɨré ɓe nɨ̀ŋgwáà, kùb lóòŋkwíìkɨ́ ŋgə́ ɓe sɨɨ. Kɨ́ woò wu taceé i̧?» 6 Ŋgáb yi nyin nyindí kɨ́ u̧ nòòmnɨ Yésù àm vúm a bì ŋgə́ pìí ŋgéé yaà á. Ɨ́dù Yésù ɨ́ tɨ̀ɨ̀msê nɨ́ ɗàá, ŋgə́ ɨ́ yà tɨ̀ìntèènɨ nɨ́ɨ́b kù ɗàá ɓe mbə́re. 7 Hȩ ŋgáb ya du ŋgə́ tòrɨ̀hánɨ ɓe fɔ́ɔ́, ŋgə́ ɨ́ ɗə́ə̀ŋcùwû còóm, ŋgə́ ɨ́ tà: «Mvókín nyínè no, nò du còmkɨ́yèwáá, lóŋyàyè ŋgə́ sɨɨ.» 8 Á ŋgə́ tɨɨmcusé nɨ́ ɗàá, ŋgə́ ɨ́ yàcùrê tì̧ì̧nɨ nɨ́ɨ́b ɓe mbə́re. 9 Hȩ ŋgáb yi ók nɨ́m Yésù yi nyinndé, ŋgáb ɨ́ ə́llê gùr mwi̧í̧ mwi̧, tíí yàyè nùb kwéhɨ́b. Yésù ɨ́ mè ɓè ɓe nɨ̀gwi rè no tíí ə́ŋhîn. 10 Á Yésù ɗə́əŋcuwú còóm, ŋgə́ ɨ́ fɔ̂ nɨ̀gwi rè ɨnè: «Ɨna ŋgáb á bɨ ŋga, ŋgáb bɨ wu kwíìwá à?» 11 Nɨ̀gwi rè ɨ́ pìhè ɨnè: «Éì, Tá!» Yésù ɨ́ tà: «Mɨ mɨ wu kwíìcénɨ ɗàà. Á sàmàìn wu gɨré, wu ɨ́ du wú còmcɨ̀r.»

Yésù du hȩ mwa nùb ɗɔ̀bɨ́nné á

12 Yésù ɨ́ tànàkwà nɨ̀vɨ́tɨ̀b ɨnè: «Mɨ du hȩ mwa nùb ɗɔ̀bɨ́nné á. Nò sei nɨ̀fuùb moò ɓa kwànɨ mwa du nànɨ mèè á, ŋgə́ kwá nɨ sɨ́mnɨ̀rí gɨ̀cɨ̀r.» 13 Á Fàrísààb tana ŋgə́ ɨnè: «Wu ə́əŋcu wu mɨ̀námé wu nɨ̀mɨrí á à? Àmɨɨr kù ma nɨ ɓè ɗàà.» 14 Á Yésù piina ŋgáb ɨnè: «Mɨ ə́əŋcugɨ mɨ́ mɨ̀nám mɨ nɨ̀mɨrí, nɨ́m mɨ ta kɨ́ á nɨ àmɨrì, ɓetí mɨ ɗəəŋtɨ́ mɨ́ yɨ́ mɨ éíworé, mɨ ɗəəŋceé mɨ́ yɨ́ mɨ du mɨ́ gìniì. Ɨ́dù kɨ́ nyínè, nyí nɨ ɗə̀ə̀ŋwá yɨ́ mɨ éíworé, dùgɨ̀ yɨ́ mɨ du gìniì. 15 Kɨ́ nyínè, nyí á ténnɨ ŋgwìn íhé, kɨ́ moò mɨ mɨ ŋgùnnɨ nò kù ɗàà. 16 Ɨ́dù, ɨ́ tà mɨ ŋgwìn ŋgù̧ú̧, ŋgwìn moò á hàrák, ɓetí nɨ mɨ mwi̧ sé ɨ́ du ŋgùnnɨ, nɨ́me Tá moò nò ya tómwo mé á nɨ cúk. 17 Á tɨín káàtà ɓíhɨ̀bì nyínè no ɨnayâna nɨ̀vɨ́tɨ̀b bɨrɨ́b ɨ́ ə́ŋhȩ̀ mɨ̀námé, ŋgáb ɨ́ dù ɓɔ̧ mwi̧, mɨ̀nám kɨ́ á àmɨɨr. 18 Mɨ á ə́ə̀ŋcùnɨ mɨ̀nám mɨ nɨ̀mɨrí. Tá moò nò ya tómwo mé á mɨ ə́ə̀ŋnàɓwênɨ mɨ̀námé.» 19 Á ŋgáb fɔ́ ŋgə́ ɨnè: «Tá wo kɨ́ á cè ŋga?» Yésù ɨ́ pììnà ŋgáb: «Nyí nɨ mɨ ɗə̀ə̀ŋwá, nyí cè nɨ́ Tá moò ɗə̀ə̀ŋwá. Nyí tɨ ɗə̀ə̀ŋyè mɨ, nyí yè ɗəəŋɓwéeceé Tá moò.» 20 Yésù á cè tɔ̀hí Dúú Jíri Mèèín no á ŋgə́ nyin nyindí rè ru. Ŋgə́ yaá du̧ú̧ gín kɨr múbí. Nò kù ɨ́ dù nɨ́ ŋgə́ bɨ̀wá ɓetí ɓwâ ŋgéé yi nɨ́ ɗóòyèwá.

«Yésù ta ní nɨ nò ɗɔ̀bɨ́nné sé»

21 Yésù ɨ́ tànàkwà ŋgáb: «Mɨ ɓa mɨ gìnɨ á, nyí a mátèè mɨ, ɨ́dù nyí kwá kú ɓe cum nyínè kɨ́ só. Yɨ́ mɨ du gìnɨ rè, sàmàìn nyí gɨ kwe ɗàà.» 22 Jwîf bɨ ɨ́ tà: «Kɨ́ ŋgə́ ta yɨ́ ní du gìniì sàmàìn nɨ́m gɨ kwe ɗàà na rè, ŋgə́ ɓa nɨ síí kwíìkɨ́nɨ kèè?» 23 Á Yésù piina ŋgáb: «Nyí nɨ nùb ɗɔ̀ɔ́b lè noò á, kɨ́ moò mɨ sówoce mɨ́ ɓɨllin á. Nyí ók nɨ́ ɓe ɗɔ̀ɔ́b á, kɨ́ moò mɨ mɨ ɓe ɗɔ̀ɔ́b ókwa. 24 Àm kɨ́ á mɨ tɨ ta ɨnayâna nyí ɓa kúnɨ ɓe cum nyínè kɨ́ só á ru. Ɓetí nyí ɨ́ dù nɨ́ ə́ə̀mwá ɨnayâna ‹Mɨ du nò mɨ du rè› á, nyí á kúnɨ ɓe cum nyínè kɨ́ só.» 25 Á ŋgáb fɔ́ ŋgə́: «Wu macè na?» Yésù ɨ́ pììnà ŋgáb: «Mɨ ɗòŋhá nyí tànànɨ nò mɨ duré á. 26 Mɨ á ɓe nɨ́ɨ́b ví̧i̧ mɨ nyin nyínè ŋgwéné, kɨ́b mɨ fɨ́tɨce nyí no ŋgùnniì á ku. Ɨ́dù mɨ tanaɗóoháce mɨ́ nùb ɗɔ̀bɨ́nné nɨ́m nò ya tómwo mé yi tɔɔna mé á, ŋgə́ á cè nɨ́ tànɨ àmɨɨr.» 27 Jwîf bɨ ɨ́ dù bɨ́ ókwa «Nò ya tómwo mé» Yésù ta rè du Tá noò du ɓɨllɨnne á. 28 Yésù ɨ́ tànàgì ŋgáb ɨnè: «Ɓwâ nyí ɓa kpáàŋwúnɨ Mwin Nɨ̀rì bɨ̧̀ɨ̧́ rɨ á nyí ɓa ɗə̀ə̀ŋgɨ̀nɨ ɨnayâna ‹Mɨ du nò mɨ du rè á› ru; nyí a ɗə̀ə̀ŋɓwêcè ɨnayâna mɨ mɨ ndɨ̀ŋnɨ nɨ́m kù ɓe nyòm mɨ nɨ̀mɨrí ɗàà, mɨ ndɨŋɗóoháce mɨ́ nɨ́m Tá yi tɔɔna mé á. 29 Nò ya tómwo mé á ɓe mɨ, ŋgə́ nɨ mɨ mwi̧ mbɨ́kwa, ɓetí ɓwâ lâs mɨ á ndɨ̀ŋnɨ nɨ́m nyaŋ ŋgə́ sumíì.» 30 Hȩ Yésù yi nyin u̧nèé, nɨ̀vɨ́tɨ̀b ví̧i̧ ɨ́ ə́mnè ŋgə́.

Àmɨɨr á kùb ákɨ́nɨ nìrì

31 Yésù ɨ́ tànà Jwîf bɨ yi ə́mne ŋgéé ɨnè: «Nyí ɨ́ dù jə̀ŋmèɓànɨ tɔ̀ɔ́ móò, nyí ma mèɓà nɨ̀fuùb moò á. 32 U̧ á nyí ɓa ɗə̀ə̀ŋnɨ àmɨɨr, àmɨɨr kɨ́ a ákî nyí nìrì.» 33 Á ŋgáb tana Yésù ɨnè: «Nɨ́m nɨ nyȩrɨ́b Àbɨ̀ràháàm á, nò kù ya nɨ́ nɨ́m hȩ mbɔ́ɔ́ túkkɨ́céyèwá, i̧ á wu fɨ́tɨce tànɨ nɨ́m a éíkî nìrì?» 34 Yésù ɨ́ tànà ŋgáb: «Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á, nò comndé lâs du nɨ mbɔ́ɔ́ cumí á. 35 Mbɔ́ɔ́ nɨ nò gbàŋné sé, ɨ́dù mwin duɓa nɨ nò gbàŋné á. 36 Mwin ɨ́ ákî nyí nìrì, nyí ɓa dùmèɓànɨ mvòŋsòòŋ á. 37 Mɨ ɗəəŋtɨ́ nyí nyȩrɨ́b Àbɨ̀ràháàm á, ɨ́dù hȩ nyí du nɨ́ ə́ə̀mnɨ tɔ̀ɔ́ móò ɗàwáá, nyí á mánɨ mɨ kwíìnɨ. 38 Kɨ́ moò mɨ nyin mɨ nɨ́m mɨ pə́wo yɨ́ Tá moò á, ɨ́dù kɨ́ nyínè, nyí ndɨŋ nɨ nɨ́m tá nyínè tana nyínè á.» 39 Ŋgáb ɨ́ tànà Yésù ɨnè: «Àbɨ̀ràhâm ɨ́ du nɨ́ tá nɨ́mè ru.» Á Yésù tacuna ŋgáb: «Nyí tɨ dùmèɓàyè munɨ́b Àbɨ̀ràháàm, nyí yè ndɨŋɓwéetɨ́ nɨ́m ŋgə́ ya ndɨŋndé. 40 Ɨ́dù ɗàrò, dugɨ hȩ mɨ tana nyí àmɨɨr Mèín ta mɨ gò nyí tànàniì, nyí á mánɨ mɨ kwíìnɨ. Àbɨ̀ràhâm ma yi nɨ́ kúúŋ nɨ́m kù u̧ ndɨ̀ŋwá ye! 41 Nyí ndɨŋɓwée nɨ nɨ́m tá nyínè ndɨŋndé á.» Á ŋgáb piina ŋgə́: «Kɨ́ nɨ́mè nɨ́m nɨ munɨ́b màŋnì sé. Tá nɨ́mè á há nɨ mwi̧, Mèín há cè.» 42 Yésù ɨ́ tànà ŋgáb: «Mèín tɨ dùmèɓàyè tá nyínè, nyí yè ɗútɨ́ mɨ, ɓetí Mèín ɨ́ tómwo mɨ ru, ɓe nyòm ŋgéé á mɨ du hò̧ ru. Nɨ mɨ nɨ̀mɨr sé ɨ́ goɓa, ŋgə́ ɨ́ tómwo nɨ́ mɨ ru. 43 Nyí duce nɨ́ ókwa njàb nɨ́m mɨ taré àm níì? Duha nɨ àm nyí mvú óknɨ Kìn moò rè á ye! 44 Kɨ́ nyínè, tá nyínè du nɨ Sátàìn á, nyí gamceé ɗɨ́m nóò ŋgáár bɨrɨ́b. Yàwòɓàá yàllì, ŋgə́ ya nɨ́ nò kwíhɨ nɨ̀rì á. Ŋgə́ nɨ nɨ́m àmɨrì kù ndɨ̀ŋkɨ́yèwá ɓetí àmɨɨr nɨ no ɓɔ̧ɔ̧ ɗàà. Ə́r nóò á nɨ kààŋ, ɓetí ŋgə́ nɨ tɨ́kàŋkɨ̧́ á. 45 Ɨ́dù kɨ́ moò, mɨ á mɨ tànɨ àmɨɨr, àm kɨ́ á nyí du mɨ ə́ə̀mnɨ ɗàà ru. 46 Na á mvókín nyínè no fɨ́tɨ tànɨ mɨ á ɓe cum? Duceé ɓè mɨ du tànɨ àmɨrìí, nyí ma duce nɨ́ mɨ ə́ə̀mwá ɓe àm níì? 47 Nò ók ɓe Mèèín á óknɨ kìn Mèèín. Ɨ́dù nyí nɨ ɓe Mèín ókwa, àm kɨ́ á nyí du óknɨ nyindí mó ɓɔ̧ne ɗàà ru.»

Yésù ɓe Àbɨ̀ràhâm

48 Jwîf bɨ ɨ́ tànà Yésù ɨnè: «Hȩ nɨ́m ta wu nò Sàmàríì á, wu á cè ɓe nɨ̀wàtɨ̀b só na rè, nɨ́m ma ndɨŋ kààŋ á à?» 49 Yésù ɨ́ tà: «Mɨ mɨ ɓe nɨ̀wàtɨ̀b kù só ɗàà. Mɨ dɨɨm mɨ Tá moò á, kɨ́ nyínè nyí nyaaceé mɨ dɨ̀ɨ̀mnɨ. 50 Nɨ mɨ nɨ̀mɨr sé ɨ́ du mánɨ dɨmɨɨr moò, nò du mɨ mánànɨ dɨmɨri á ku, ŋgə́ ɨ́ duce ténnɨ àm ɗɨ́ɗɨ̧́. 51 Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á, nò jəŋ nyindí mó ɓɔ̧ne kwá nɨ kûr.» 52 Á Jwîf bɨ ta: «Ɗàrò nɨ́m dəəŋɓagií wu á ɓe nɨ̀wàtɨ̀b só. Àbɨ̀ràhâm yi kúú, tɨ́kɨ̀nɨ́b Mèèín yi kúɓwéetɨ́, kɨ́ woò wu a tà nò jəŋ nyindí níì ɓɔ̧ne kwá nɨ kûr na á à? 53 Tá nɨ́mè Àbɨ̀ràhâm yi kúú, wu ɗú tànɨ wu ndóóŋ ŋgə́ á hàye? Tɨ́kɨ̀nɨ́b Mèèín yi kúɓwéetɨ́, wu a cè na?» 54 Yésù ɨ́ pììnà ŋgáb: «Mɨ nɨ̀mɨr ɨ́ dɨ̀ɨ̀mcùɓà síí, dɨmɨɨr kɨ́ du nɨ sam á. Nò du mɨ dɨ̀ɨ̀mniì du Tá moò nyí du tànɨ ‹Mèín nɨ́mè›, 55 nyí a dù nɨ́ ɗə̀ə̀ŋwá ɗàrɨ́ á. Kɨ́ moò mɨ ɗəəŋtɨ́ mɨ́ ŋgə́. Mɨ tɨ tàyè mɨ ŋgə́ ɗə̀ə̀ŋwá, mɨ yè mɨ́ tɨ́kàŋkɨ̧́ ɓwê hȩ nyí á. Ɨ́dù mɨ ɗəəŋtɨ́ mɨ́ ŋgə́, mɨ á cè mɨ́ jə̀ŋnɨ nyindí nó ɓɔ̧ne. 56 Tá nyínè Àbɨ̀ràhâm yaá óknɨ mɨ̀tù àm ŋgə́ yi ɗəŋhȩ ní ɓa pénɨ ye mɨ ɓa gòniì, ŋgə́ ɨ́ pə́mècè. Á ŋgə́ yi ókɓa mɨ̀tù.» 57 Á Jwîf bɨ ta: «Áì, wu dáín vii bɨrɨ́b ɨ́ cóóŋ féínyèwá wu ɨ́ tà ní péé Àbɨ̀ràhâm na á à?» 58 Yésù ɨ́ pììnà ŋgáb: «Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: kùb Àbɨ̀ràhâm fèìnɓàyèwá, ‹Mɨ yaá cɨ̀ mɨ ku.› » 59 Á ŋgáb árɨwo sɨɨ àm vúm lóŋhɨ ŋgéé, ŋgə́ ɨ́ lɔ̧́rê nɨ́ mɨ̀kwìn kɨ́ no ɓè, ŋgə́ ɨ́ fó̧kî nɨ́ Dúú Jíri Mèèín ku.

9

Yésù kuumnaá ɓùɓú̧ fɨnni kù íí

1 Yésù ɓe nɨ̀fuùb noò yaá ndóŋnɨ, ŋgə́ ɨ́ pə́sò ɓùɓú̧ fɨnni kù. 2 Á nɨ̀fuùb noò fɔ́ ŋgə́ ɨnè: «Tá tɔ̀hí, kɨ́ kùb ya feince bɨ́ nɨ̀ŋgwá rè ɓùɓú̧ rè, yɨɨ́m àm ŋgə́ nɨ̀mɨr ya comndé kèè àm tá noò ɓe yà nóò ya comndé?» 3 Yésù ɨ́ pìhè ɨnè: «Nɨ àm ŋgə́ nɨ̀mɨr ya comndé, kɨ́ kù àm tá noò ɓe yà nóò ya comndé sé kùb yi fein ŋgə́ ɓùɓú̧. Nɨ́m kɨ́ yi ndɨŋ u̧ àm Mèín a túmnè ə́r nóò ŋgə́ yaà á. 4 Á ɗúnɨ nɨ́m ndɨ̀ŋná ə́r nò ya tómwo mé yi ta nɨ́m ndɨ̀ŋte, ɓwâ mwa duye yá rè. Sɨ́mnɨ̀r á nɨ gònɨ, sàmàìn kùb éí bɨ́ ə́r sɨ́mnɨ̀nné ɗàà. 5 Ɓetí ɓwâ mɨ duye ɗɔ̀bín ndè, mɨ du mɨ mwa nɨ̀vɨ́tɨ̀bì á.» 6 Cùr Yésù ya nyin u̧nèé, ŋgə́ ɨ́ túŋsê cwàá ɗàá, ŋgə́ ɨ́ lə̀ŋtè njobé ɓe cwàá nó kɨ́, ŋgə́ ɨ́ sàwû ɓùɓú̧ rè íhé. 7 Ŋgə́ ɨ́ tà: «Gɨm tí lììnɨ Sìlòwê.» (Ɨ́r mvúm kíì ta: «Tómsoó» na á.) Ɓùɓú̧ rè ɨ́ gì, ŋgə́ ɨ́ lìhè tí. Ŋgə́ cùwònɨ no yó, ŋgə́ yaácɨ̀ nɨ pénɨ. 8 Nùb ɓe kùb yi dukom yɨ́ mwi̧í̧ ɓe nùb yi pə́teekom ŋgə́ dùtèènɨ ju ɓoréé yaá tànɨ ɨnè: «Ɨna nɨ̀ŋgwá yi duteekom hò̧ ju ɓoréé rè nɨ rè sé à?» 9 Nùb kù yaá tànɨ: «Ŋgə́ á ɓàgɨ̀.» Nùb kù a tàcè: «Ɗàà, fɨ́tɨ nɨ ŋgə́ fɨ́tîn á.» Nɨ̀ŋgwá kɨ́ nɨ̀mɨr yaá cè tànɨ: «Mɨ kɨ́ ma á ɓàgɨ̀ rè.» 10 Ŋgáb ɨ́ fɔ̂ ŋgə́: «Ndɨŋce nɨ́ i̧ wu ɨ́ yàrê wú pénɨ íhín?» 11 Ŋgə́ ɨ́ pìhè: «Nɨ̀ŋgwá kùb ɓé Yésù rɨ tɨ ləŋtií njobé, ŋgə́ ɨ́ sàwúnà mɨ íhé, ŋgə́ ɨ́ tà: ‹Gɨm lììkɨ́nɨ tí Sìlòwê›, mɨ ɨ́ gì. Ɓwâ mɨ liicáŋhȩ tíí, mɨ ɨ́ yàrê pénɨ íhín!» 12 Á ŋgáb fɔ́ ŋgə́: «Nɨ̀ŋgwá kɨ́ á cè ŋga?» Ŋgə́ ɨ́ tà: «Mɨ mɨ ɗə̀ə̀ŋwá.»

Fàrísààb á fɔ́nɨ nɨ̀ŋgwá tɨ ɓùɓú̧ rè fɔ́

13 Kùb ɨ́ gèsò nɨ̀ŋgwá tɨ ɓùɓú̧ rè Fàrísàbì tíí. 14 Ye Yésù yi ləŋte njobé kùùmnànɨ nɨ̀ŋgwá rè íí no rè, yɨɨ́m ye Sàbáà á. 15 Fàrísààb ɨ́ fɔ́ɓwê nɨ̀ŋgwá rè i̧ á tɨ ndɨŋ ŋgə́ ɨ́ yàrê pénɨ. Á ŋgə́ tana ŋgáb ɨnè: «Ŋgə́ sawúnaɗóoháce mɨ njobé íhé, mɨ ɨ́ gɨ̀cè tí lììkɨ́nɨ, á mɨ du pénɨ íhín ndè.» 16 Fàrísààb kù ɨ́ tà ɨnè: «Nɨ̀ŋgwá ndɨŋ nɨ́m kíì nɨ nò Mèèín sé, ɓetí ŋgə́ jə̀ŋnɨ ye sàbáà ɗàà.» Ɨ́dù Fàrísààb kù ɨ́ tà: «Nɨ̀vɨ́tè duú cɨcóm, ŋgə́ a ndɨ̀ŋ kúúŋ lɨ̀m ndèè à?» Nyindí kɨ́ ɨ́ gèrégì gɔ̀ mvókín Fàrísàbì. 17 Fàrísààb ɨ́ fɔ́kwà nɨ̀ŋgwá rè ɨnè: «Wu cè, hȩ ŋgə́ kuumna wú íí kɨ́, wu tace ŋgə́ a cè na?» Á ŋgə́ ta: «Ŋgə́ tɨ́kìn Mèèín á.» 18 Dugɨ u̧, kɨ̀jííb Jwîf bɨ yi bɨ́ ə́ə̀mháwa ɨnayâna nɨ̀ŋgwá rè yɨɨ́m ɓùɓú̧ fɨnni á, á ŋgə́ yarégi pénɨ ɗàrò ru. Àm kɨ́ á ŋgáb ya ɓéwo tá noò ɓe yà nóò, 19 ŋgáb ɨ́ fɔ̂ ŋgáb: «Mwin nyínè á rè à? Nyí feinɓahá ŋgə́ ɓùɓú̧ á à? I̧ á ndɨŋce ŋgə́ yaré pénɨ íhín ɗàrò?» 20 Á tá noò ɓe yà nóò ta: «Mwin nɨ́mè á ɓà, nɨ́m yi feince nɨ́ ŋgə́ u̧ ɓùɓú̧ á. 21 Ɨ́dù nɨ́m nɨ ɗə̀ə̀ŋwá i̧ á ndɨŋ ŋgə́ yaré pénɨ íhín ɗàrò, nɨ́m cè nɨ́ ɗə̀ə̀ŋwá na tɨ ɨ́ kuumna ŋgə́ íí. Fɔ́náam ŋgə́, ŋgə́ nɨ mutí sé cɨ̀, ŋgə́ nɨ̀mɨr ɓa nyí tànànɨ á!» 22 Tá noò ɓe yà nóò ya téínkɨ́ bɨ́ pìí kɨ́ u̧ àm ŋgáb ya du bɨ́ lùnɨ kɨ̀jííb Jwîf rè á. Ɓetí kɨ̀jííb Jwîf bɨ yi bií ɓɔ̧, ŋgáb ɨ́ tà nò ɓa tàhó̧ɓànɨ no ɓɔ̧ɔ̧ ɨnayâna Yésù Mèsî á na rɨ, vúm á ŋgə́ ŋgɨ́íhó̧kɨ́nɨ dúú mɨ̀yú̧ú̧. 23 Àm kɨ́ á yà nóò ɓe tá noò ya ta bɨ́ ŋgə́ nɨ mutí sé cɨ̀, ŋgáb fɔ́ɓà bɨ ŋgə́ nɨ̀mɨr lu. 24 Fàrísààb ɨ́ ɓécùwòhâ nɨ̀ŋgwá rè, ŋgáb ɨ́ tànà ŋgə́: «Taɓam àm Mèín ɗəəŋndé. Kɨ́ nɨ́mè nɨ́m ɗəəŋtɨ́ nɨ́ nɨ̀ŋgwá tɨ kuumna wu íí rè nɨ cɨcóm á.» 25 Á nɨ̀ŋgwá rè pihe ŋgə́ ɨ́ tà: «Ŋgə́ dùgɨ̀ cɨcóm yoo, ŋgə́ dùgɨ̀ cɨcóm sé yoo, kí góomɓa nɨ nyí á. Kɨ́ moò, nɨ́m mɨ ɗəəŋɗóoré á mwi̧: mɨ yɨɨ́m ɓùɓú̧ á, ŋgə́ kuumatɨ́ mɨ íí, mɨ á cè mɨ́ pénɨ.» 26 Fàrísààb ɨ́ fɔ̂ ŋgə́: «Ŋgə́ tɨ ndɨŋɓacéye i̧, ŋgə́ ɨ́ kùùmnà wu íí?» 27 Á ŋgə́ ta: «Mɨ tanacií nyí, nyí cè nɨ́ ə́ə̀mwá, nyí fɔ́cukwace fɔ́ níì? Kèè nyí ɗú nɨ́ sèìɓwênɨ nɨ̀fuùb ŋgéé?» 28 Fàrísààb ɨ́ àndè ŋgə́. Á ŋgáb ta: «Kɨ́ woò, wu ma jəŋ wu nɨ̀ŋgwá kɨ́ á. Kɨ́ nɨ́mè, nɨ́m jəŋ nɨ Mòyîs á kà. 29 Kɨ́ nɨ́mè nɨ́m ɗəəŋtɨ́ nɨ́ Mèín ya weinaá Mòyîs ɓɔ̧. Kɨ́ ŋgéé ɗàrɨ́, ŋgə́ yènɨ na kè, nɨ́m nɨ ɗə̀ə̀ŋwá!» 30 Nɨ̀ŋgwá rè ɨ́ tà: «Àm kɨ́ ma yɔ́kgií mɨ ɗə̀ə̀ŋnɨ. Nyí ta vúm ŋgə́ ɗə̀ə̀ŋwá, ŋgə́ ma kuumkɨ́na mɨ íí à? 31 Nɨ́m ɗəəŋtɨ́ Mèín nɨ mbɨ́knɨ cɨcóm ndɨ̀ŋ kúúŋ nɨ́m kíì ɗàà, ɨ́dù, nò jəŋ Mèèín, ɨ́ ndɨ̀ŋ nɨ́m Mèín ɗúré, á sàmàìn ndɨŋ kúúŋ nɨ́m kíì. 32 Nɨ́m ókkɨ́yèwá ɨnayâna nò kù kuumnatɨ́ ɓùɓú̧ fɨnni íí. 33 Nɨ̀ŋgwá ndɨŋ nɨ́m kíì dùyè nò Mèèín sé, ŋgə́ yè nɨ́ kúúŋ nɨ́m kíì ndɨ̀ŋwá.» 34 Á Fàrísààb tana ŋgə́: «Wu, cɨcóm ŋgwé ɓe lur, nɨ́m wu fɨ́tɨce nɨ́m tɔ̀ɔ̀nàniì á ní?» Á ŋgáb ŋgɨ́í nɨ̀ŋgwá rè.

Ɓùɓú̧ù̧b àmiib

35 Hȩ Yésù ók ɨnayâna kùb ŋgɨ́íhó̧tɨ́ nɨ̀ŋgwá rè lúu na rèé, ŋgə́ ɨ́ gì ŋgə́ kwànɨ, ɗà ŋgə́ ɨ́ fɔ̂: «Wu ə́əmtɨ́ Mwin Nɨ̀rì à?» 36 (Á ŋgə́ pihe ŋgə́ ɨ́ tà: «Tá, nò kɨ́ macè nɨ́ na, mɨ yè ə́əmtɨ́ ŋgə́.» 37 Yésù ɨ́ tànà ŋgə́ ɨnè: «Nò du wu nyìnnànɨ wu du pə́kɨ́ɓànɨ rè, ŋgə́ á.») 38 Á nɨ̀ŋgwá rè ta: «Kéké, mɨ ə́əmtɨ́.» Ɗà nɨ̀ŋgwá rè ɨ́ cáàmsê ɗàá Yésùù tíí ŋgə́ ɗómnɨ. 39 Yésù ɨ́ tà ɨnè: «Mɨ yi go mɨ ɗɔ̀bín gèhó̧nɨ nɨ́ɨ́b lâs laŋtɨ̧ɨ̧́ á. Ɓùɓú̧ù̧b pə́ íhín, nùb yi duce péniì a dùcù ɓùɓú̧ù̧b.» 40 Á Fàrísààb kù yi du ɓe ŋgə́ ɓèé, hȩ ŋgáb óknɨ nyindí kíì, ŋgáb ɨ́ fɔ̂ Yésù ɨnè: «Kí du wu ma ɗú tànɨ nɨ́m duɓwée nɨ ɓùɓú̧ù̧b á hàye?» 41 Yésù ɨ́ pììnà ŋgáb ɨnè: «Nyí tɨ dùyè ɓùɓú̧ù̧b, nyí yè nɨ́ cɨcóòm sé. Ɨ́dù hȩ nyí ta nɨ́ vúm á bɨ pə́ɓànɨ íhín mîn ndèé, nyí á háyè cum nyínè kɨ́ no.»

10

Sà̧à̧ jírɨ́b ɓe nò gə́tɨ ŋgábè

1 Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: «Nò lə́ kpák jírɨ́bí no, ŋgə́ ɨ́ dù nɨ́ ɓavɨ̀rì lə́wa ŋgə́ ɨ́ nyàìwúndôŋ kpɨ́ còóm, nò kɨ́ du nɨ ŋgàyɨ́r tamŋgwéé á. 2 Ɨ́dù nò lə́ɓa nɨ́ ɓavɨ̀rìì, nò kɨ́ ɨ́ du nò gə́tɨ jírɨ́bí ru. 3 Nò gə́tɨ kpɨ́ɨ́ á ŋgə́ kùùmnànɨ ɓavɨ̀r, jírɨ́b a ô kúu nóò. Ŋgə́ a ɓê ŋgáb nɨ̀mwi̧ ɓe ɨ́r noò gèhó̧nɨ ŋgáb lúu. 4 Ɓwâ ŋgə́ gehó̧ ŋgáb lúu, ŋgə́ a yà gɨ̀sénɨ tíí, jírɨ́b a tusoce ŋgə́ cùrì, ɓetí ŋgáb ɗəəŋtɨ́ bɨ́ kúu nóò. 5 Nò ŋgáb du ɗə̀ə̀ŋwáá, ŋgáb tɨ̀ bɨ nò kɨ́ tùr, ŋgáb ɓa bɨ lùɓànɨ cóo á ɓetí ŋgáb bɨ kúu nóò ɗə̀ə̀ŋwá.» 6 Yésù yi átɨ sà̧à̧ rè gà̧à̧nànɨ Fàrísààb gɨ̀gàìn no á, ɨ́dù ŋgáb ya bɨ́ ókwa njàb kɨ́.

Yésù du hȩ nò gə́tɨ jírɨ́bí nyɔ̧ɔ̧́ á

7 Yésù ɨ́ tàkwà: «Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: mɨ du hȩ ɓavɨ̀r kpák jírɨ́bí á. 8 Nùb ya goyaye tíí du bɨ ŋgàyíìb tamŋgwéé á. Jírɨ́b ya bɨ́ ŋgáb jə̀ŋwá. 9 Mɨ du hȩ ɓavɨ̀r á, nò lə́ndóŋ mɨ noò ɓa dùnɨ gə́tîn mîn á. Ŋgə́ ɓa lénɨ ŋgə́ a fó̧cù hȩ ŋgə́ ɗúré á. Ŋgə́ ɓa kwànɨ cɔŋ noò á. 10 Ŋgàyɨ́r goɗóo nɨ gwɨ̀ì yúú, gwɨ̀ì kwíhe nɨ̀rì ɓe gwɨ̀ì ɓáàŋ á. Kɨ́ moò mɨ go mɨ nànɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b mè á, mè kɨ́ a dùnàɓà ŋgáb nyɔ̧ɔ̧́. 11 Mɨ du hȩ nò gə́tɨ jírɨ́bí nyɔ̧ɔ̧́ á. Nò gə́tɨ jírɨ́bí á ə́ə̀mnɨ cwé ɓe ɨ́r jírɨ́b noò. 12 Nò du nɨ́ nò gə́tɨ jírɨ́bí sé, jírɨ́b cè bɨ́ kɨ́ noò sé rɨ, ŋgə́ éíhó̧ɗóo nɨ ə́r mònéè á; ɓwâ ŋgə́ pə́ màŋgù gòniì, ŋgə́ á lùmbɨ́kkɨ́sònɨ jírɨ́b, màŋgù a gò ŋgáb bììnɨ, nùb meceré a njà. 13 Ŋgə́ á nɨ lùnɨ ɓetí ŋgə́ éíhó̧ nɨ́ mwèìn noò á, àm noò nɨ ɓe jírɨ́b ɗàà. 14-15 Mɨ du hȩ nò gə́tɨ jírɨ́bí nyɔ̧ɔ̧́ á. Hȩ Tá ɗəŋhȩ mɨ, mɨ ɨ́ ɗə̀ə̀ŋcè ŋgéé, u̧ á ɓwê mɨ ɗəŋhȩ jírɨ́b moò, ŋgáb ɗəəŋceé mɨ. Mɨ á cè ə́ə̀mnɨ cwé ɓe ɨ́r jírɨ́b moò. 16 Mɨ á kwà ɓe jírɨ́b kù du kpák lè no lə́yèwáá. Á ɗúnɨ mɨ gə́tɨ̀ɓwê ŋgáb, ŋgáb ɓa óknɨ kúu móò á. Ŋgáb ɓa dùnɨ kúùŋ mwi̧ á, ɓe nò gə́tɨ ŋgábè cè mwi̧. 17 Tá á mɨ ɗúnɨ ɓetí mɨ kaikíí mè moò àm mɨ a kwàcù mè mo kíì. 18 Sàmàìn nò kù ga mè moò ɗàà, mɨ nɨ̀mɨr ɨ́ du mɨ́ ə́ə̀mɓànɨ cwé ru. Mɨ á ɓe nyòm mɨ ə́mne cwéé, mɨ á ɓe nyòm mɨ səəmcuhó̧ cwéé. Nɨ́m Tá moò ta mɨ gò ndɨ̀ŋniì á kí.» 19 Nyindí Yésù yi nyin u̧ kɨ́ ɨ́ gèrékwàhâ gɔ̀ mvókín Jwîf bɨ. 20 Nùb ví̧i̧ mvókín ŋgábè no ɨ́ tà ɨnè: «Ŋgə́ á ɓe nɨ̀wàtɨ̀b só, ŋgə́ du nɨ yɨŋmîn á. Nyí kɨ́kce tó ɓe nɨ́m ŋgə́ du tàniì àm níì?» 21 Nùb kù ɨ́ tà: «Nò nɨ̀wàtɨ̀b sóò a nyìn kúúŋ nyindí rèè à! Nɨ̀wàtɨ̀b nɨ sàmàìn kuumna ɓùɓú̧ íhé ɗàwá ye!»

Jwîf bɨ mvúú ə́ə̀mnɨ Yésù

22 Yɨɨ́m ɓwâ màmkwèìn á, kùb yaá cè jɔ̀nɨ jùrúb Dèdìkáàs Yèrúsàlèm. 23 Dúú jíri Mèèín no, Yésù yaá yə̀ŋtèènɨ gwa Sàlòmóòŋ no. 24 Jwîf bɨ kù ɨ́ ɓáàwò gín Yésùù, ŋgáb ɨ́ tànà ŋgə́ ɨnè: «Há̧á̧ ɗàrò, wu nɨ́m àm wo sóò tànànyàŋháyèwá, duú ɓè wu du Mèsî, tanaɓam nɨ́m wááŋ.» 25 Á Yésù piina ŋgáb: «Mɨ tanacií nyí, ɨ́dù nyí mvúú ə́ə̀mnɨ. Nɨ́ɨ́b mɨ du ndɨ̀ŋnɨ ɓe nyòm Tá moò á túùmnɨ àmɨɨr moò. 26 Ɨ́dù, nyí mvú ə́ə̀mnɨ àm nyí du nɨ́ kpáín jírɨ́b moò no ɗàwáá á. 27 Jírɨ́b moò á óknɨ kúu móò, mɨ ɗəəŋtɨ́ ŋgáb, ŋgáb á cè mɨ tùnɨ. 28 Mɨ á ŋgáb nànɨ mè mɨ̀cɨ̧̀, ŋgáb kwá bɨ kûr, nò kù cè sàmàìn ɓa ŋgáb gàhó̧nɨ mo ŋgáréè ɗàà. 29 Nɨ́m Tá moò na mé á jíri ndóóŋ nɨ́ɨ́b lâs, nò kù cè sàmàìn gahó̧ Tá moò nɨ́m kù ŋgáréè ɗàà. 30 Nɨ́me Tá moò, nɨ́m á mwi̧.» 31 Jwîf bɨ árɨ̀cùhâ sɨɨ àm vúm lóoŋkwíikɨ́ Yésùù. 32 Yésù ɨ́ tànàgì ŋgáb: «Nyínè tíí mɨ ndɨŋtɨ́ nɨ́ɨ́b nyɔ̧ɔ̧́ ví̧i̧ ɓe nyòm Tá moò. Ɓe vùùm nɨ́ɨ́b kíì, kɨ́ ŋge ɨ́ du kɨ́ nyí ɗú mɨ no lóòŋkwíìkɨ́niì?» 33 Á ŋgáb piina ŋgə́: «Nɨ́m nɨ tàwá nɨ́m lóoŋkwíikɨ́ wu àm wu tɨ ndɨŋ nɨ́m du nyɔ̧né, du nɨ àm wu nyinɓáaŋ wú ɓe ɨ́r Mèèín ndè á: Nɨ̀vɨ́tè sam hȩ wu u̧, wu a tà ní Mèín á na á à!» 34 Yésù ɨ́ tà ɨnè: «Káàtà ɓíhɨ̀bì nyínè no, á tɨín ɨnayâna Mèín taá: ‹Nyí du nɨ mèín bɨ á.› 35 Nɨ́m ɗəəŋtɨ́ nɨ́m du tɨín káàtà Mèèín noò, sàmàìn kùb ákɨ́ré ɗàà. Nùb Mèín yi ta ŋgáb du bɨ mèín bɨ á na rè du bɨ nùb kìn noò yi gonaré á. 36 Kɨ́ moò, Mèín yi caá mɨ, ŋgə́ ɨ́ tómwò mɨ ɗɔ̀bín. Ína á nyí fɨ́tɨce nɨ́ tànɨ mɨ nyinɓáaŋtɨ́ ɓe ɨ́r Mèèín àm mɨ tɨ ta ɨnayâna mɨ du mɨ Mwin Mèèín á na rè. 37 Mɨ ɨ́ dù mɨ́ ndɨ̀ŋwá nɨ́ɨ́b Tá moò ta mɨ ndɨ̀ŋte, nyí nɨ mɨ ə́mnɨ̀r. 38 Mɨ ɨ́ ndɨ̀ŋcè nɨ́ɨ́b kɨ́, nyí dùgɨ̀ nɨ mɨ ə́ə̀mwá, ə́ə̀mhó̧náhá nɨ́ɨ́b mɨ du ndɨ̀ŋnɨ kɨ́ àm nyí a ɗə̀ə̀ŋɓà kɨ́ gwìí mwi̧í̧ ɨnayâna Tá á ɓaín ɓe mɨ, mɨ á cè ɓaín ɓe Tá.» 39 Ŋgáb ɨ́ ɗúkwàhâ ŋgə́ bìnɨ, ŋgə́ a ti nɨ́ yààr, lɔ̧́ɔ̧. 40 Yésù ɨ́ pècù Jùrdə̧̂ cəə́r, yɨ́ Jâŋ yi kɔɔkom kùb kɔ ə́mní rè. Ŋgə́ ɨ́ dù nɨ́ ku. 41 Nɨ̀vɨ́tɨ̀b ví̧i̧ ɨ́ gàìnwò Yésù, ŋgáb ɨ́ tà: «Jâŋ ya nɨ́ lɨ̀m kù túùmwá, ɨ́dù nɨ́m ŋgə́ ya ta ɓe ɨ́r nɨ̀ŋgwá rèè nɨ àmɨɨr á.» 42 Ɓè á nɨ̀vɨ́tɨ̀b ví̧i̧ yi ə́mne Yésù.

11

Cwá Làjáàr yi kúré

1 Nɨ̀ŋgwá kù yaá ku, ɨ́r noò yaá Làjáàr. Ŋgə́ ya dukom Bètànî, kwɨ́í Màríyà ɓe mɨkɨ̀r noò Máártà ya dukom nóò no. Làjáàr kɨ́ ɨ́ gù yə́b. 2 Màríyà rè, nɨ̀gwi ya swiwúna Yésù làmɨ́ndà gure, ŋgə́ ɨ́ pə̀kcù ɓe mvɨ̀tí no ŋgwéné rè á. Làjáàr yi du yábnɨ rè cè wɨ́í nóò á. 3 Nɨ̀gub bɨrɨ́b lè ɨ́ tôm nò kù tànànɨ Yésù ɨnè: «Kéké, ɓwàjìrí woò Làjáàr á yábnɨ.» 4 Ɓwâ Yésù yi ók péìn kíì, ŋgə́ ɨ́ tà: «Yáb kɨ́ tɨ̀ nɨ Làjáàr kwíhɨ̀r. Yáb kɨ́ du nɨ àm túmnɨ nyòm Mèèín á, kùb a mgbíìcè Mwin Mèèín.» 5 Yésù yaá ɗúɓànɨ Máártà ɓe wɨ́í nóò Màríyà, ɓe Làjáàr ɓwê. 6 Ɓwâ ŋgə́ yi ók ɨnayâna Làjáàr á yábniì, ŋgə́ ɨ́ gwíncùyè nɨ́ yɨ́ ŋgə́ yi dukom ndè jíì bɨrɨ́b. 7 Ŋgə́ ɨ́ tànà nɨ̀fuùb noò ɨnè: «Nɨ́m gɨ̀cùná Jùdê.» 8 Á nɨ̀fuùb tana ŋgə́ ɨnè: «Tá tɔ̀hí, jíìb víyèwá, kùb tɨ ɗúú wu lóòŋkwíìkɨ́nɨ Jùdê ku ɓe sɨɨ, wu tà ní gɨcuhá ku na á à?» 9 Á Yésù tana ŋgáb ɨnè: «Yàrénɨ yekɨ́rɨ̀b há̧á̧ lɨ́tɔ̧ɔ̧́, duha mvihin á ye? Nɨ̀vɨ́tè ɨ́ dù gìnɨ gùr mvihin, sàmàìn ŋgə́ jób nɨ́m kù ɗàà, ɓetí ŋgə́ á pə́ɓànɨ mwa fèín. 10 Ɨ́dù nò kù ɨ́ dù gìnɨ gùr cɨ́ɨ́m, ŋgə́ ɓa nɨ jóbnɨ nɨ́m kù á, ɓetí ŋgə́ á nɨ nàkɨ̀ɨ̀m, mwa ɗàà.» 11 Yésù nyinna ŋgáb u̧, á ŋgə́ takwa: «Ɓwàjìrí nɨ́mè Làjáàr á nɨ́ wumí, mɨ gɨ̀yè ŋgə́ sə̀ə̀mnɨ mbáb.» 12 Á nɨ̀fuùb tana ŋgə́: «Tá tɔ̀hí, duú ɓe ŋgə́ du wumí, ŋgə́ ɓa wáàŋnɨ á.» 13 Yésù yi tana nɨ̀fuùb noò ɨnayâna Làjáàr kúú nɨ́ na á, nɨ̀fuùb ɨ́ lə́ə̀mgì bɨ́ ŋgə́ ta nɨ wum nɨ̀mɨ́r á. 14 Á Yésù wáanagi ŋgáb ɨnè: «Làjáàr kúú nɨ́. 15 Mɨ óktɨ́ mɨ̀tù hȩ mɨ tɨ du mɨ́ ɗàá ɗàwáá! Nɨ́m kɨ́ ndɨŋ u̧ ɓe ɨ́r nyínè á, àm nyí a ə́mnè mé. Nɨ́m gɨ̀ná ku.» 16 Á Tòmâ (kùb yi ɓékom nyɔ̧ɔ̧) tana kùb noò nɨ̀fuùb ɨnè: «Nɨ́m gɨ̀náɓwêtɨ, nɨ́me ŋgáb kúɓáà cúk!»

Yésù ɨ́ du sə̀ə̀mcùhó̧nɨ kùb cwéé, ŋgə́ a nà mè mɨ̀cɨ̧̀ ru

17 Ɓwâ Yésù féínndé, ŋgə́ ɨ́ kwà Làjáàr á cɨ̀ sèrìn jíì nààsɨ̀b. 18 Bètànî yaá gín Yèrúsàlèm sàmàìn kílòmétà taarɨ́b. 19 Jwîf bɨ ví̧i̧ yi gáíwonaá Máártà ɓe Màríyà cwá wɨ́í ɓóò Làjáàr. 20 Ɓwâ Máártà yi ók Yésù á gòniì, ŋgə́ ɨ́ gì ŋgə́ gàmnɨ jȩ̀ȩ̀, Màríyà ɨ́ mè yó. 21 Máártà ɨ́ tànà Yésù ɨnè: «Kéké, wu tɨ dùyè hò̧, wɨ́í móò yè nɨ́ kúwa. 22 Ɨ́dù mɨ ɗəəŋtɨ́, dùgɨ̀ ɗàrò, nɨ́m wu ɓa ɓwèìnɨ Mèín ndɨ, ŋgə́ ɓa wu nànɨ nyòm wu ndɨŋndé á.» 23 Á Yésù tana ŋgə́: «Wɨ́í wóò ɓa sə̀ə̀mcùnɨ á.» 24 Máártà ɨ́ tà: «Mɨ ɗəəŋtɨ́ ŋgə́ kwá səəmcu ye cáŋhɨ̀rí, ɓwâ nɨ̀kwííb kwá səəmcuhó̧ sèrɨ̀nnè.» 25 Yésù ɨ́ tànà ŋgə́: «Mɨ du nò sə̀ə̀mcuhó̧ nɨ̀kwííb, mɨ a nà ŋgáb mèè á. Nò ə́mne mé, ŋgə́ kúgɨ̀ kú̧u̧, ŋgə́ ɓa kwànɨ mè á. 26 Nò du ɓe mè, ɨ́ ə́mnè mé tɨ̀ nɨ kûr, wu ə́əmtɨ́ u̧ à?» 27 Á Máártà ta: «I̧i̧, Kéké! Mɨ ə́əmtɨ́ wu ɨ́ du Mèsî, Mwin Mèín ya ɓwáí tómwònɨ ɗɔ̀bɨ́nné ru.»

Yésù á kɨ́ínɨ cwá Làjáàr

28 Máártà nyincáŋhȩ u̧, ŋgə́ ɨ́ gì fɔ̀ɔ̀nànɨ wɨ́í nóò Màríyà ɨnè: «Tá féínwotɨ́, ŋgə́ ta wu gɨ̀sòo.» 29 Jɔ̀ Màríyà óknɨ pénè kíì, ŋgə́ ɨ́ éíwúkɔ́hè, gànnɨ Yésù. 30 Yésù ya nɨ́ kwé lə́yèwá, ŋgə́ yaá háyè nɨ yɨ́ Máártà yi gɨ ŋgə́ gàmnɨ jȩ̀ȩ̀ rè. 31 Ɓwâ Jwîf bɨ yi gáíwo cwá kíì yi pə́ Màríyà fó̧kɔ́ɔ̀niì, ŋgáb ɨ́ tù ŋgə́. Ŋgáb yi lə́mne bɨ́ ŋgə́ gɨ nɨ sèrìn kɨ́kɨ́rí á. 32 Ɓwâ Màríyà yi féín yɨ́ Yésù duré, ŋgə́ ɨ́ pê ŋgéé, á ŋgə́ gucáamsé Yésùù ɓusiín, ŋgə́ ɨ́ tà: «Kéké, wu tɨ dùyè hò̧, wɨ́í móò yè nɨ́ kúwa.» 33 Ɓwâ Yésù yi pə́ Màríyà ɓe Jwîf bɨ yi go ɓe ŋgə́ rè kɨ́íniì, yəré ɨ́ bì ŋgə́ sum, 34 Á ŋgə́ fɔ́ ŋgáb: «Nyí kɨ́ɨ́ ŋgə́ ŋga?» Ŋgáb ɨ́ tà: «Kéké, gom wu a pê.» 35 Yésù ɨ́ yàrê kɨ́ínɨ. 36 Á Jwîf bɨ ta: «Ŋgə́ yaáɓà nɨ ɗúnɨ Làjáàr yáà!» 37 Ɨ́dù, mvókín Jwîf bɨ no, nùb kù ɨ́ tà: «Ŋgə́ nò yi kuumna ɓùɓú̧ íí rè, sàmàìn ŋgə́ tɨ ndɨŋɓwée Làjáàr a dù nɨ́ kúre ɗàwá à?»

Yésù səəmtɨ́ Làjáàr

38 Yésù ɨ́ yéín kwà, ŋgə́ ɨ́ gì sèrìn. Sèè kɨ́ yɨɨ́m mgbààŋ á, yaá ɗeín ɓe sɨɨ. 39 Ŋgə́ ɨ́ tà: «Pɨ́ɨŋkɨ́náam sɨɨ rè.» Máártà, mɨkɨ̀r nɨ̀kúr Làjáàr ɨ́ tà: «Kéké, ŋgə́ ɓacɨ nɨ dùnɨ mínɨ á, ɓetí ŋgə́ á cɨ̀ nɨ sèrìn ku jíì nààsɨ̀b.» 40 Á Yésù fɔ́ Máártà: «Mɨ tɨ mɨ wu tànàwá ɨnayâna, óo wu ə́əmtɨ́, wu ɓa pénɨ mgbíí Mèèín á na à?» 41 Kùb ɨ́ pɨ́ɨ̀ŋkî sɨɨ rè. Á Yésù ŋgerɨwú íí ɓɨllin, ŋgə́ ɨ́ tà: «Bɨ̀bá, mɨ sáktií wu hȩ wu ə́əmna mɨ nɨ́m mɨ ɓa wu ɓwèìniì rè. 42 Mɨ ɗəəŋtɨ́ wu á mɨ ə́ə̀mnàlɨ́ŋnɨ ɓwâ lâs. Ɨ́dù kɨ́ rè mɨ ta ɓe ɨ́r nùb dukɨ́ rè á, àm ŋgáb a ə́mnè ɨnayâna wu ɨ́ tómwo mɨ ru na á.» 43 Nyìncáŋhȩ̀ȩ́ u̧nèé, ŋgə́ ɨ́ tàɓà kúu còóm ɨnè: «Làjáàr, fó̧wom!» 44 Làjáàr ɨ́ fô̧, gurùb ɓe ŋgárɨ̀b lâs ɓoóm ɓe júk kùb ya vɨ́rɨ ŋgə́ ɓe kíí, tí ɓwê ɓoóm ɓe pɨ́cî júú. Á Yésù tana nùb yi du ɓèé ɨnè: «Palɨkɨ́náam ŋgə́, nyí a mbɨ̂ ŋgə́ gìnɨ.»

Kúúr bɨbiì kùb yí lə́ré Yésù yaà

45 Jwîf bɨ ví̧i̧ yi gáíwona Màríyà cwé rè yi péé nɨ́m Yésù yi ndɨŋndé, ŋgáb ɨ́ ə́mnè ŋgə́. 46 Ɨ́dù nùb kù mvókín ŋgábè noò ɨ́ gàìngè Fàrísààb, átɨ̀nànɨ ŋgáb nɨ́m Yésù tɨ ndɨŋndé. 47 Fàrísààb ɓe mvènnɨ́b nùb na satɨgàà ɨ́ gì ɓáhɨ́r ŋgwìn jírií, ŋgáb ɨ́ tà: «Nɨ́m tɨ̀ ndɨŋɓaye i̧ ɓe nɨ̀ŋgwá rè, ɓetí ŋgə́ á nɨ túùmnɨ lìím cei. 48 Nɨ́m ɨ́ mbɨ̂ ŋgə́ gìnɨ tíí ɓe nɨ́ɨ́b ŋgə́ du ndɨ̀ŋnɨ kɨ́, nùb lâs ɓa bɨ ŋgə́ ə́ə̀mnɨ á, ɗà nùb Róòm a gò bɨ́ ɓə̀tɨ̀kɨ́nɨ Dúú jíri Mèèín nɨ́mè ɓe ti nɨ́mè!» 49 Nɨ̀mwi̧ mvókín ŋgábè noò, ɨ́r yi du Kàyîf, yi duce Nɨ̀gáŋ satɨgàà dáín kɨ́ noò ɨ́ tànà kùb noò ɨnè: «Nyí nɨ ɗə̀ə̀ŋwá nɨ́m du ndóŋniì. 50 Nyí pə́wa á mîn nɨ̀vɨ́tè mwi̧ kúbɨ̂ŋ ɓe ɨ́r gbàŋ nɨ́mè, ɨ́ ndôŋ kɨ́ gbɨ̧̀ lâs nduklé à?» 51 Nɨ́m nɨ̀ŋgwá kɨ́ yi nyin kɨ́, yi nɨ́ ɓe kɨ̀cáàb ŋgə́ nɨ̀mɨrí sé. Hȩ ŋgə́ yi du nɨ̀gáŋ satɨgàà dáín kɨ́ rèé, á ŋgə́ yi kwa kɨ̀cáàb ŋgə́ takɨ́yaye àm cwá Yésù yi du kúnɨ ɓe ɨ́r gbàŋ Jwîf ru. 52 Cwá kɨ́ yi nɨ́ ɓe ɨ́r gbàŋ Jwîf sé ɗóò, yi duɓwée nɨ àm ɓáàcùú munɨ́b Mèèín yi njatee ɗɔ̀ɔ́b lè bɨ̂ŋ ndè yá mwi̧, ŋgáb a dùcù ɓanné á. 53 Yàrê ye kíì á kɨ̀jííb Jwîf bɨ ta á ɗúnɨ vúm kwíhɨ̀ Yésù yáá. 54 Àm kɨ́ á Yésù yi ducɨ nɨ́ yə̀ŋtèènɨ laŋtɨ̧ɨ̧́ mvókín Jwîf bɨ ɗàà ru. Ŋgə́ ɓe nɨ̀fuùb noò ɨ́ gì bɨ́ Èfɨ̀ràyîm; kwɨ́í ti kɨ́ yaá ɗɔ̀ɔ́b yi du gín ti súmnií no. 55 Páskà, jùrúb Jwîf ɓoò yi ŋgóobtɨ́, á nùb ví̧i̧ ti kɨ́ noò yi ɓáasokɨ́yaye Yèrúsàlèm, àm ə́rɨ́b sàtèé síhé. 56 Ŋgáb yaá Dúú jíri Mèèín no, ŋgáb ɨ́ yà mátèènɨ Yésù ŋgáb a tace mvókín ŋgábè no ɨnè: «Nyí pə́ce i̧? Ŋgə́ tɨ̀ nɨ gùr jùrúb lèè gò kèè?» 57 mvènnɨ́b nùb na satɨgàà ɓe Fàrísààb yi sóoŋteekíí nɨ̀vɨ́tɨ̀b ŋgáb ɨ́ tà nò ɗəŋhȩ yɨ́ Yésù duré gò vúm tànànɨ, vúm yè bií ŋgə́.

12

Màríyà sɨiwúnaá Yésù làmɨ́ndà gure

1 Páskà meé jíì tínmwi̧, Yésù ɨ́ gì Bètànî, yɨ́ Làjáàr, nɨ̀ŋgwá ŋgə́ yi səəmcuhó̧ mvókín nɨ̀kwíbí rè yi dukomndé. 2 Féín ku, kùb ɨ́ sìnà ŋgə́ cɔŋ. Máártà ɨ́ gèwònà ŋgə́. Làjáàr yaá ɓwê kpáín nùb ɓe Yésù yi taŋkom cɔŋ kíì no. 3 Á Màríyà áwo làmɨ́ndà kùb du gùnnɨ ɓe mòné ceí, létà tə̧ə̧́. Làmɨ́ndà kɨ́ kùb nyaŋhɨ ɓe gum yɔ̀ kùb ɓé Náàr lɨ á. Ŋgə́ ɨ́ sɨ̀ìwúnà Yésù gure, ŋgə́ ɨ́ yà pə̀kcùkɨ́nɨ ɓe mvɨ̀tí no ŋgwéné, ɗà mí làmɨ́ndà rèè ɨ́ gàkî dúhé bɨ̂ŋ. 4 Á nɨ̀mwi̧ mvókín nɨ̀fuùb Yésùù, Yúdàs Ìskàrìyôt yi ɓa Yésù sə́rɨ̀nɨ rè ta ɨnè: 5 «Kùb yè tɨ sə́rɨkɨ́bɨ̂ŋ làmɨ́ndà kɨ́ sure mònéè təmərì taarɨ́b á, kùb a gɔ̀knà nùb tiri mwèìn kɨ́.» 6 Nɨ àm mwàm yi du bìnɨ Yúdàs ɓe nùb tiri sé ŋgə́ yi nyin nyindí kɨ́, yi du nɨ kɨ̀cáàb yúú á, ɓetí hȩ ŋgə́ yi du nò yi gə́tɨkom càká mònéè rèé, mwèìn lə́ nókwe lâs, ŋgə́ yaá cè nɨ́ yɨ́hó̧lɨ́ŋnɨ. 7 Ɨ́dù Yésù ɨ́ tà ɨnè: «Mbɨ́k wu ŋgə́ nyɔ̧́ɔ̧̀, làmɨ́ndà lê sèrɨ̀nnè moò á ŋgə́ miinacɨ nɨ́ mɨ kɨ́. 8 Nyí kwá dulɨ́ŋ ɓe nùb tiri ɓwâ lâs, ɨ́dù kɨ́ moò, nɨ́me nyí tɨ̀ nɨ mèkɨ́wa.»

Mvènnɨ́b nùb na satɨgàà cábtɨ́ kwíìnɨ Làjáàr

9 Jwîf bɨ yi óó ɨnayâna Yésù á Bètànî, á ŋgáb ŋgwéígeɓa ku ví̧i̧. Ŋgáb yi bɨ́ gɨ̀ɗóòwá àm Yésùù, ŋgáb yi gɨɓwée pénɨ Làjáàr Yésù yi səəmcuhó̧ mvókín nɨ̀kwíbí rè á. 10 Á mvènnɨ́b nùb na satɨgàà ta á ɗúnɨ Làjáàr kúɓwêtɨ, 11 ɓetí Jwîf bɨ ví̧i̧ á bɨ́ vúm mbɨ́knɨ ɓe ɨ́r nɨ́m Yésù ya ndɨŋ ɓe ŋgə́ rè, ŋgáb a ə́mnè bɨ́ Yésù yáá.

Yésù léé Yèrúsàlèm

12 Ye saín, vùùm nùb yi ŋgwéíso Yèrúsàlèm gùr jùrúb Páskàà, ɨ́ ô ɨnayâna Yésù á gɨ̀sònɨ. 13 Ŋgáb ɨ́ tȩ́ȩ̀sò kehɨ́b bɨ́llí ŋgáré ŋgáré, gìnɨ ŋgə́ móŋwònɨ jȩ̀ȩ̀; ŋgáb ɨ́ yà kɨ́ɨ̀ŋnɨ ɨnè: «Hòsánà, mgbíí dù ɓe Mèín. Mèín nò du Kékéé fàm nò ŋgə́ tómwo ɗàrɨ́. Mèín fàmɓà mvèìn jíri gbàŋ Ísràyéèl!» 14 Yésù ɨ́ kwà tɨ́ha̧ ti kù, ŋgə́ ɨ́ wúì ya dùrénɨ, ɓetí á tɨín káàtà Mèèín no ɨnè: 15 «Nyí nùb Sìyóòŋ, nyí nɨ vùù ô, pə́náye mvèìn jíri nyínè á du gònɨ mwin tɨ́ha̧ní kù ya du̧ú̧ ɗàrɨ́.» 16 Nɨ̀fuùb Yésùù ɨ́ dù bɨ́ ókwa njàb nɨ́m yi ndóŋ kíì; ɨ́dù ɓwâ Mèín yi səəmcuhó̧ Yésù cwéé, nànɨ ŋgə́ mgbíhɨ́rí, ŋgáb ɨ́ lə́ə̀mcùgì ɨnayâna káàtà Mèèín no, kùb yi takɨ́cií nɨ́m ɓa ŋgə́ ndɨ̀ŋniì, nɨ́m kɨ́ á kùb ndɨŋmece ŋgə́ kɨ́. 17 Vùùm nùb yi du ɓe Yésù ɓwâ ŋgə́ ya səəmcuhó̧ Làjáàr cwéé rè ɨ́ yà átɨ̀nɨ nɨ́ɨ́b ŋgáb yi pə́ré. 18 Àm kɨ́ á nɨ̀vɨ́tɨ̀b yi goɓa ví̧i̧ ŋgə́ gàmnɨ ru, ɓetí ŋgáb yi óó àm lɨ̀m ŋgə́ yi ndɨŋ kɨ́. 19 Á Fàrísààb yaré ŋgùùŋtèènɨ mvókín ŋgábè no ɨnè: «Nyí pə́haá hȩ nɨ̀ŋgwá rè yɔ́k nɨ́mè ye; nɨ̀vɨ́tɨ̀b lâs á ɓàcéyè bɨ ŋgə́ tùnɨ!»

Gɨrêk bɨ kù gainsotɨ́ Yésù

20 Mvókín nùb yi wú Yèrúsàlèm gwɨ̀ì jùrúbí ɗómnɨ Mèín ndè, Gɨrêk bɨ kù yaá no. 21 Ŋgáb ɨ́ gì kwànɨ Fɨ́lɨ̂b. Ŋgə́ yɨɨ́m nò Bètsáyídàà á, ɗɔ̀ɔ́b Gàlìléè no. Ŋgáb ɨ́ tànà ŋgə́ ɨnè: «Tá, nɨ́m á ɗúnɨ pénɨ Yésù.» 22 Fɨ́lɨ̂b ɨ́ gì tànànɨ Àndɨ̀rê, ɓe kùùŋ bɨrɨ́b lâs ɨ́ gɨ̀ndôŋ tànànɨ Yésù. 23 Á Yésù tana ŋgə́ ɓe kùùŋ ɨnè: «Ɓwâ Mèín ɓa sə̀ə̀mcùhó̧nɨ Mwin Nɨ̀rì cwéé nànɨ ŋgə́ mgbíhɨ́rí ɗóogií. 24 Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á, íì nɨ́m ɗo̧né ɨ́ lê ɗàá mwi̧, ŋgə́ ɨ́ sû, ŋgə́ ɓa nàcùnɨ íhɨ̀b ví̧i̧ á. Ŋgə́ ɨ́ dùcè nɨ́ ɗàá lə́wa, ŋgə́ tɨ̀ meháce nɨ́ íì mwi̧ u̧. 25 Nò njei mè noò ɓa mè no kɨ́ mə̀mnɨ á. Ɨ́dù nò nakɨ́ mè noò ɓe ɨ́r moò ɗɔ̀ɔ́b lè noò, nyaaŋkɨ́ nɨ́ mè no kɨ́ ɓe ɨ́r mè mɨ̀cɨ̧̀ɨ̧́ á. 26 Nò ɗú mɨ ə́nnàniì, nò kɨ́ tù mɨ ɗà ŋgə́ a dùɓwê yɨ́ mɨ ɓa dùniì. Tá moò á dɨ̀ɨ̀mnɨ nò ə́nna mé.»

Yésù á nyìnnɨ àm cwá ŋgə́ ɓa kúniì

27 «Ɗàrò, njɔ̧̀ á mɨ vɨ̀ntìì, mɨ ɗə̀ə̀ŋwá nɨ́m mɨ fɨ́tɨ tàniì. Mɨ ma tà Bɨ̀bá, paahó̧kɨ́ mɨ jábɨ́r du gònɨ rè no kèè? Sàmàìn mɨ tace u̧nèé ɗàà ɓetí mɨ yi go mɨ gùr mɨ pə́ jábɨ́r kíì á. 28 Bɨ̀bá, túumnam nɨ̀vɨ́tɨ̀b mgbíí woò.» Á kúu kù tasówo ɓɨllin ɨnè: «Mɨ túumcií mɨ́ mgbíí mo kɨ́, ɨ́dù mɨ á túùmkwànɨ kɨ́ gwì bɨrɨ́bí.» 29 Nùb yi du ɓèé yi ók kúu rè nyìnniì, ɨ́ tà: «Nà̧á̧ ɨ́ ɓain ndu!» Nùb kù ɨ́ tàcè: «Dùgal Mèèín kù weinaá ŋgə́ ɓɔ̧!» 30 Ɨ́dù Yésù ɨ́ wáànà ŋgáb ɨnè: «Kúu kɨ́ tɨ nɨ mɨ nyìnsónàwá, tɨ nyinsó nɨ́ àm kpɔ́k nyínè á. 31 Ɗàrò á gɨ̀ Mèín ɓa ŋgùnnɨ nùb ɗɔ̀bɨ́nné. Ŋgə́ ɓa jùkɨ́nɨ nò tɨ ŋgáŋkom ɗɔ̀ɔ́b lè noò á. 32 Kɨ́ moò cè, ɓwâ kùb ɓa mɨ kɨ́kwúnɨ bɨ̧̀ɨ̧́, njɔ̧̀ ə́mne mé ɓa nèìɓàgɨ̀nɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b lâs á.» 33 (Ŋgə́ yi nyin nyindí kɨ́ u̧ tànànɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b kúúŋ cwá ŋgə́ ɓa kúniì á.) 34 Á nɨ̀vɨ́tɨ̀b tacuna ŋgə́ ɨnè: «Káàtà ɓíhɨ̀bì no, á tɨín ɨnayâna Mèsî kwá nɨ kú̧u̧ kûr, wu a tà wú kùb ɓa kɨ́kwúnɨ Mwin Nɨ̀rì bɨ̧̀ɨ̧́ á na á à? Mwin Nɨ̀rì kɨ́ macè nɨ́ na?» 35 Á Yésù tana ŋgáb: «Nyí á yè ɓe mwa, ɨ́dù tɨ̀ nɨ yə̀əŋ. Ndɨ̀ŋná gùr ɓwâ nyí duye ɓe mwa rè, àm sɨ́mnɨ̀r tɨ̀ sɨrɨ nyí sɨrɨ́nne. Ɓetí nò du gìnɨ sɨ́mnɨ̀rí nɨ ɗə̀ə̀ŋwá yɨ́ ŋgə́ du gìniì. 36 Ə́əmnáam mwa ɓwâ ŋgə́ duye ɓe nyí rè, àm nyí a sèì nùb mwahí.»

Jwîf bɨ kù ví̧i̧ mvúú ə́ə̀mnɨ Yésù

Cùr Yésù yi nyincáŋhȩ nyindí kíì, ŋgə́ ɨ́ éíkî nɨ́ ŋgáb ya, ŋgə́ ɨ́ gì nɨ́ yòknɨ cóo. 37 Dugɨ ɓe vùùm lìím ŋgə́ yi ndɨŋ ŋgáb a pə́ce rè, ŋgáb yi bɨ́ ŋgə́ ə́ə̀mháwa. 38 Nɨ́m kɨ́ yi ndɨŋ u̧ àm nyindí Èsáyà tɨ́kìn Mèèín yi nyinndé a fô̧ hàráá á, ŋgə́ ya taá ɨnè: «Kéké, nò ə́mne kìn nɨ́mè nɨ ɗàà. Nò wu túumna nyòm woò nɨ ɗà?» 39 Yi nɨ́ sàmàìn ŋgáb ə́mne Yésùù ɗàà, ɓetí Èsáyà yi takwatɨ́ ɨnè: 40 «Mèín ɓoŋkíí ŋgáb íí, ŋgə́ ɗeinkíí ŋgáb kɨ̀cáàb àm ŋgáb tɨ̀ pə́ré, ŋgáb tɨ̀ kwaɓaye kɨ̀cáàb ŋgáb ɓandɨró mɨ no, mɨ a ɓátè ŋgábè.» 41 Èsáyà yi nyin u̧ àm ŋgə́ yi pə́cɨ nɨ́ mgbíí Yésù yi ɓa dùnɨ ɓe kíí rè á, ŋgə́ ya nyince nɨ́ ɓe ɨ́r Yésùù á. 42 Á mvókín kɨ̀jííb Jwîf bɨ nɨ̀miib, nùb ví̧i̧ ə́mne Yésù. Ɨ́dù ŋgáb yi bɨ́ wáàhó̧ɓànɨ laŋtɨ̧ɨ̧́ ɗàà àm Fàrísààb tɨ̀ juhó̧ vúm dúú mɨ̀yú̧ú̧. 43 Kɨ̀jííb Jwîf yaá bɨ ɗúnɨ kùb dɨ̀ɨ̀mbɨ̂ŋ vúm, ɨ́ ndôŋ kɨ́ Mèín dɨɨm vúmè.

Nyindí Yésùù ɓɔ̧ne ɨ́ ɓa ŋgùnnɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b lu

44 Yésù ɨ́ tàɓà kúu còóm ɨnè: «Nò ə́mne mé nɨ mɨ ə́ə̀mɗóòwá, ŋgə́ ə́əmɓwée nɨ nò ya tómwo mé á. 45 Nò pə́ mé, pə́ɓwéetɨ́ nò ya tómwo mé. 46 Mɨ yi go mɨ ɗɔ̀bín hȩ mwa á, àm nò ə́mne mé tɨ̀ du sɨ́mnɨ̀rí. 47 Nò ók kìn moò ŋgə́ ɨ́ dù kìn kɨ́ jə̀ŋwáá, nɨ mɨ sé ɨ́ ɓa nò kɨ́ àm ŋgwéé ténnɨ, ɓetí mɨ yi go mɨ ɓátɨ̀nɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b á, mɨ yi mɨ́ gòwá kùb àm ŋgwéé ténnɨ. 48 Nò mvúlehe mɨ, ɨ́ dù ə́ə̀mwá kìn moò, á cɨ̀ nɨ ɓe tɨ́ŋgù̧ú̧ nóò: tɔ̀ɔ́ mɨ yi na nyí rè ɨ́ ɓa ténnɨ àm ŋgéé ŋgwéné ye cáŋhɨ̀rí ru. 49 Ɓetí nɨ́m mɨ nyinndé lâs nɨ ɓe nyòm mɨ nɨ̀mɨrí sé, ɨ́dù tá moò nò ya tómwo mé, ŋgə́ nɨ̀mɨr yi tawonaá mɨ nɨ́m mɨ ɓa nyìnniì ɓe kɨ́ mɨ yi ɓa tɔ̀ɔ̀niì. 50 Mɨ ɗəəŋtɨ́ nɨ́m ŋgə́ ta kùb ndɨ̀ŋte á nànɨ mè mɨ̀cɨ̧̀. Hȩ dùnɨ u̧nèé, nɨ́m mɨ du nyìnniì, mɨ nyinháce mɨ́ hȩ tá moò ta mɨ nyìnte á.»

13

Yésù á nàtɨ̀nànɨ nɨ̀fuùb noò gurub

1 Jùrúb Páskàà yaáyè tíí, Yésù yi ɗəəŋceé ɨnayâna ɓwâ ní éíkɨ́ ɗɔ̀bín gɨ̀cùnɨ yɨ́ Táà ɗóotɨ́. Ŋgə́ ya ɗúɓatɨ́ nùb noò ya du ɗɔ̀bɨ́nné, ŋgə́ ɨ́ ɗû ŋgáb há̧á̧ ŋgə́ ɨ́ kúrê no. 2 Yésù ɓe nɨ̀fuùb noò yaá cɔŋ lɨ́tɔ̧né tàŋnɨ. Sátàìn yi fɨtɨcií nɨ́ njɔ̧̀ Yúdàs Ìskàrìyôt, mwin Sìmóòŋ, ŋgə́ sə́rɨ̀kɨ́ Yésù. 3 Yésù yi ɗəəŋceé ɨnayâna ní yi éíwo nɨ yɨ́ Mèèín á, ní gɨcuce nɨ́ yɨ́ Mèèín á. Mèín yi naceé ní nyòm noò lâs. 4 Ŋgə́ ɨ́ éíwî còóm, júk yaá no só bɨrɨ́b, ŋgə́ ɨ́ njèìkî kɨ́ péín còmné, ŋgə́ ɨ́ kɨ́ksò ku. Ŋgə́ ɨ́ áwò júk kù, ŋgə́ ɨ́ kóllê ŋgù̧ú̧. 5 Á ŋgə́ túré mvúm súwá kù no, ŋgə́ ɨ́ yàrê nàtɨ̀nànɨ nɨ̀fuùb noò gurub ŋgə́ a pəkkɨ́ce ɓe júk ŋgə́ tɨ kóllé ŋgù̧ú̧ rè. 6 Ŋgə́ féínndé Sìmóŋ Píyéèr ya, á Sìmôŋ fɔ́ ŋgə́ ɨnè: «Kéké, wu ɨ́ ɓa mɨ nàtɨ̀cùnànɨ gurub ru à?» 7 Yésù ɨ́ pììnà ŋgə́ ɨnè: «Ɗàrò wu ɗə̀ə̀ŋyèwá àm níì á mɨ du ndɨ̀ŋnɨ u̧, ɨ́dù wu ɓa ɗə̀ə̀ŋhánɨ á.» 8 Á Píyéèr tana ŋgə́: «Éì, wu mɨ nàtɨ̀nànɨ gurub kù ɗàɓàwá!» Yésù ɨ́ tàcùnà ŋgə́: «Mɨ ɨ́ dù wu gurub nàtɨ̀nàwá, nɨ́me wu tɨ̀ nɨ ɓaín dùcɨ̀r.» 9 Sìmóŋ Píyéèr ɨ́ tàcùnà ŋgə́: «Duú u̧ Kéké, wu wu mɨ gurub nàtɨ̀nàɗóò, nàtɨ̀nàɓwê wu mɨ ŋgárɨ̀b, wu a sènàɓwê wú mɨ ŋgwé!» 10 Á Yésù tana ŋgə́: «Nò cuwo kɔɔ́, síí nóò bɨ̂ŋ á nɨ sarîn, ŋgə́ tɨ̀ nɨ kɨ́ gwì bɨrɨ́bí kɔ̀kcɨ̀wá, ŋgə́ ɓa nɨ nàtɨ̀hó̧ɗóònɨ gurub á. Kɨ́ nyínè nyí á nɨ sarîn, ɨ́dù nɨ nyí lâs sé.» 11 Yésù yi ɗəəŋtɨ́ nò yi ɓa ŋgə́ sə́rɨ̀niì, àm kɨ́ á ŋgə́ yi ta nɨ ŋgáb lâs sé ɨ́ du sarîn ndu. 12 Yésù natɨcáaŋna ŋgáb gurub, ŋgə́ ɨ́ lə́cùrê júk nóò, ŋgə́ ɨ́ dùcùrê cɔɔ̀ŋ. Á ŋgə́ fɔ́ ŋgáb: «Nyí óktɨ́ njàb nɨ́m mɨ ndɨŋna nyí rè à? 13 Nyí á mɨ ɓénɨ ‹Tá tɔ̀hí›, nyí a ɓékwà mɨ ‹Kéké›, nyí ɓéɓa mɨ hàrák á, ɓetí mɨ dumeɓa tá tɔ̀hí ɓe Kéké á. 14 Mɨ nò du Kéké ɓe tá tɔ̀hí, hȩ mɨ nàtɨ̀nànɨ nyí gurubi, ɗúɓwéece mvókín nyínè no, nò kù natɨnaá kùùŋ gurub, nò kù a nàtɨ̀cùnàce? kùùŋ á. 15 Nɨ́m mɨ ndɨŋ ɓe nyí kɨ́, mɨ na nyí túúm àm nyí a ndɨ̀ŋɓwê u̧ mvókín nyínè noò á. 16 Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á, mbɔ́ɔ́ nɨ tá no mbɔ́klí dɨmɨɨr ndóŋwa. Nò kùb tómndé cè nɨ́ nò tómwo ŋgéé dɨmɨɨr ndóŋwa. 17 Ɗàrò nyí ɗəəŋtɨ́ nɨ́ɨ́b kɨ́. Nyí ɨ́ ndɨ̀ŋ u̧, nyí ɓa dùnɨ ɓe mɨ̀tù á. 18 Mɨ mɨ tàwá nyí lâs, mɨ ɗəəŋtɨ́ nùb mɨ yi caré. Ɨ́dù á ɗúnɨ nɨ́m du tɨín káàtà Mèèín noò fó̧ hàrák, á tɨín ɨnè: ‹Nò nɨ́me ŋgə́ tɨ həllə́ɓáhe cɔɔ̀ŋ ɓəndɨcuú nɨ́ mɨ.› 19 Mɨ takɨ́na nyí ɗàá á, àm ɓwâ nɨ́m kɨ́ ɓa ndɨ̀ŋniì, nyí a ɗə̀ŋhȩ̀ ɨnayâna ‹mɨ du nò mɨ du rè› á. 20 Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á, nò gam nò mɨ tómndé, gamɓwée mɨ á. Nò gam mé, gamɓwée nò ya tómwo mé á.»

Yésù ta Yúdàs ɓa ní sə́rɨ̀nɨ á

21 Nyìncáŋhȩ̀ȩ́ u̧nèé, njɔ̧̀ ɨ́ vɨ̀ndɨ̀rê Yésù ɓɔ̧ɔ̧, ŋgə́ ɨ́ tà: «Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: mvókín nyínè no, nɨ̀mwi̧ ɓa mɨ sə́rɨ̀nɨ á.» 22 Nɨ̀fuùb ɓe kùb ɨ́ yà ɓàìntèènɨ íí. Ŋgáb yi bɨ́ ɗə̀ə̀ŋwá na á Yésù yi ta ɓa ní sə́rɨ̀nɨ. 23 Nɨ̀mwi̧ mvókín nɨ̀fubì, nò Yésù yi du ɗúɓànɨ ceí yaá du̧ú̧ gín Yésùù. 24 Á Sìmóŋ Píyéèr yáasona nò kɨ́ ŋgáár, tànɨ ŋgə́ fɔ́ Yésù nò ɓa ŋgə́ sə́rɨ̀nɨ kɨ́. 25 Á nò kɨ́ tɨɨmndéso Yésù no, ŋgə́ ɨ́ fɔ̂ ŋgə́ ɨnè: «Kéké, na ɨ́ ɓaye nɨ́ wu sə́rɨ̀nɨ?» 26 Yésù ɨ́ pììnà ŋgə́ ɨnè: «Mɨ ɓa kùmnɨ bɨ̀rê á, mɨ a ndùklê cùcùbín, nò mɨ ɓa nànɨ rɨ, nò kɨ́ á.» Á Yésù á gbɨ́ktèìn bɨ̀rê, ŋgə́ ɨ́ ndùklê cùcùbín, ŋgə́ ɨ́ nà Yúdàs mwin Sìmóŋ Ìskàrìyôt. 27 Jɔ̀ Yúdàs gàmnɨ bɨ̀rê rèè, á Sátàìn lə́ ŋgə́ sumí. Yésù ɨ́ tànà ŋgə́ ɨnè: «Ndɨŋkɨ́cɨm nɨ́m wu du ndɨ̀ŋniì!» 28 (Vùùm ŋgáb yi du cɔɔ̀ŋ lâs, nò kù ɨ́ dù nɨ́ ókwa àm níì á ŋgə́ yi tana Yúdàs u̧. 29 Hȩ Yúdàs yi du nò gə́tɨ càká mònéè rèé, ŋgáb yi lə́mne bɨ́ ɨnayâna Yésù yi ta ŋgə́ gɨ̀ gùrɨ̀wònɨ nɨ́ɨ́b jùrúbí, kɨ́ kù ŋgə́ áhó̧ mòné nànɨ nùb tiri na á.) 30 Yúdàs gam gbɨ́ktèìn bɨ̀réè, ŋgə́ ɨ́ fó̧cè nɨ́ ɓè mu̧u̧. Yaá cɨ̀ nɨ cɨ́ɨ́m.

Ɓíì heé

31 Ɓwâ Yúdàs fó̧ré, Yésù ɨ́ tà: «Ɗàrò, Mwin Nɨ̀rì kwatɨ́ mgbíí, ŋgə́ túumnaceé nɨ̀vɨ́tɨ̀b mgbíí Mèèín. 32 Hȩ ŋgə́ túumna nɨ̀vɨ́tɨ̀b mgbíí Mèèín, Mèín ɓa túùmnàɓwênɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b mgbíí ŋgéé á. Nɨ́m kɨ́ ɓace nɨ́ ndɨ̀ŋnɨ ɗàrò á. 33 Munɨ́b cutɨ́b móò, mvókín juu nɨ́me nyínè á cɨ̀ nɨ ŋgób. Nyí ɓa mɨ mánɨ á, ɨ́dù nɨ́m mɨ tɨ tana Jwîf bɨ rɨ á mɨ du nyí tànàɓwênɨ rè. Yɨ́ mɨ du gìnɨ rè, sàmàìn nyí gɨ nɨ́ kwe ɗàà. 34 Ɓíì heé á mɨ du nyí nànɨ rè: dunáam ɓe ɗûnɨ́m mvókín nyínè no. Á ɗúnɨ nyí dù ɓe ɗûnɨ́m mvókín nyínè no hȩ mɨ ya ɗúɓwéece nyínè. 35 Nyí ɨ́ dù ɓe ɗûnɨ́m mvókín nyínè no, nùb lâs ɓa ɗə̀ə̀ŋnɨ ɨnayâna nyí nɨ̀fuùb moò á.»

Yésù ta Píyéèr ɓa ní càmnɨ á

36 Sìmóŋ Píyéèr ɨ́ fɔ̂ Yésù ɨnè: «Kéké, wu gɨye wu ŋga?» Yésù ɨ́ pììnà ŋgə́ ɨnè: «Yɨ́ mɨ du gìnɨ kɨ́ sàmàìn wu tuge mɨ ku ɗàrò ɗàà, ɨ́dù wu ɓahá mɨ tùnɨ á.» 37 Á Píyéèr tacuna ŋgə́: «Kéké, mɨ duce mɨ́ wu ɗàrò tùr ɓe ní? Mɨ á kə́sə́k ə́ə̀mnɨ cwé ɓe ɨ́r woò!» 38 Yésù ɨ́ tànà Píyéèr: «Wu ta ní á kə́sə́k ə́ə̀mnɨ cwé ɓe ɨ́r moò na á à? Mɨ tanaɓa wu àmɨɨr wááŋ á: cein tíí gònɨ tóŋnɨ rɨ, wu tacií há̧á̧ gwì taarɨ́b ní mɨ ɗə̀ə̀ŋwá á.»

14

Yésù du jɨ̀r ge kùb yɨ́ Táà á

1 Yésù ɨ́ tànà nɨ̀fuùb noò ɨnè: «Nyí nɨ sum lòm, səŋnáam gíí ɓe Mèín. Nyí a sə̀ŋɓwê gíí ɓe mɨ. 2 Yɨ́ juù á ví̧i̧ tá moò yó, mɨ gɨ nyí nyààŋkɨ́nànɨ yɨ́ juù á. Tɨ dùyè àmɨrì sé, mɨ yè mɨ́ nyí tànàwá. 3 Ɓwâ mɨ ɓa gìnɨ nyí nyààŋkɨ́nànɨ yɨ́ juù, mɨ ɓa cùwònɨ á, mɨ a gò nyí gècùnɨ, ɓwâ kɨ́ yɨ́ mɨ duré nyí a dùɓwéhè. 4 Yɨ́ mɨ du gìnɨ rè, nyí ɗəəŋtɨ́ jɨ̀r gɨ kwe.» 5 Á Tòmâ tana ŋgə́: «Kéké, yɨ́ wu du gìniì, nɨ́m ɗə̀ə̀ŋɓàyèwá, jɨ̀r gɨ kwe á nɨ́m ɓa ɗə̀ə̀ŋgɨ̀nɨ ru à?» 6 Yésù ɨ́ tànà ŋgə́: «Mɨ du jɨ̀r á, mɨ àmɨɨr á, mɨ ɨ́ du nànɨ mè ru. Sàmàìn nò kù féín yɨ́ Táà ɓè nò kɨ́ du mɨ tùwáá ɗàà. 7 Óo nyí ɗəəŋtɨ́ mɨ, nyí ma ɗəəŋceé nɨ́ tá moò á. Yànɨ ɗàrò, nyí ɗəəŋtɨ́ ŋgə́, nyí pə́ceé ŋgə́.» 8 Á Fɨ́lɨ̂b tana ŋgə́: «Kéké, túumnam nɨ́m tá ye, njɔ̧̀ yè séé nɨ́m ɗàá.» 9 Yésù ɨ́ tànà Fɨ́lɨ̂b ɨnè: «Á cɨ̀ nȩ̀ȩ́ nɨ́me nyí du dùnɨ, wu a tà ní mɨ ɗə̀ə̀ŋwá na á à Fɨ́lɨ̂b! Nò pə́ mé, pə́cií nɨ́ Tá moò, àm níì á wu tace: ‹Túumnam nɨ́m Tá woò›? 10 Kí du wu wu ə́ə̀mwá ɨnayâna mɨ á ɓaín ɓe Bɨ̀bá, Bɨ̀bá á cè ɓaín ɓe mɨ na á hàye. Nɨ́m mɨ du nyí nyìnnàniì nɨ mɨ̀lə́m mɨ nɨ̀mɨrí sé, Bɨ̀bá nò du ɓaín ɓe mé ɨ́ du nɨ́ éí ŋgə́ nɨ̀mɨrí ə́nnɨ ru. 11 Ɓwâ mɨ ta mɨ á ɓaín ɓe Bɨ̀bá, Bɨ̀bá á cè ɓaín ɓe mɨ rɨ, ə́əmnáam. Nyí dugɨ ə́ə̀mwá kɨ́ mɨ nyinna nyí ɓe ɓɔ̧ rè, ə́əmhó̧náháye ɓe ɨ́r nɨ́ɨ́b mɨ du ndɨ̀ŋnɨ rè. 12 Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: nò ə́mne mé, nò kɨ́ ɓa ndɨ̀ŋɓwênɨ nɨ́ɨ́b mɨ du ndɨ̀ŋnɨ rè á; nò kɨ́ ɓa ndɨ̀ŋnɨ kɨ́b ndóŋ kíí á, ɓetí mɨ gɨ mɨ yɨ́ Bɨ̀báá á. 13 Nyí ɨ́ ɓwèì mɨ nɨ́m àm nyí du nɨ̀fuùb moò, mɨ ɓa ndɨ̀ŋnɨ nɨ́m kɨ́ á, àm mwin a túmnè mgbíí Táà. 14 Nyí ɨ́ ɓwèì mɨ nɨ́m àm nyí du nɨ̀fuùb moò, mɨ ɓa ndɨ̀ŋnɨ nɨ́m kɨ́ á.»

Yésù ɓwáttɨ́ tómcùwònànɨ nɨ̀fuùb noò Nyéhè Sarîn

15 «Nyí ɨ́ dù mɨ ɗúnɨ, nyí ɓa jə̀ŋnɨ ɓíì moò á. 16 Mɨ ɓa ɓwèìnɨ bɨ̀bá ŋgə́ tómwònà nyí nò kpɔ́k nyínè á, àm ŋgə́ a dù ɓe nyí ɓwâ lâs. 17 Nò kɨ́ du Nyéhè Sarîn du túùmnànɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b àmɨɨr Mèèín á. Sàmàìn nùb ɗɔ̀bɨ́nné ə́mne ŋgéé ɗàà, ɓetí ŋgáb bɨ ŋgə́ pénɨ ɗàà, ŋgáb cè bɨ́ ŋgə́ ɗə̀ə̀ŋwá. Ɨ́dù kɨ́ nyínè, nyí ɗəəŋtɨ́ nɨ́ ŋgə́, ɓetí ŋgə́ ɓa dùnɨ ɓe nyí á, nyíne ŋgáb a dù ɓaín. 18 Mɨ tɨ̀ mɨ nyí u̧ hȩ munɨ́b kwíhɨ̀b mbɨ́kwa, mɨ ɓa nyí gàìncùwònɨ á. 19 Hò̧ mvin ŋgób, nùb ɗɔ̀bɨ́nné tɨ̀ bɨ mɨ pə́cɨ̀r. Ɨ́dù kɨ́ nyínè nyí ɓa mɨ pə́cùnɨ á, ɓetí mɨ ɓa dùcùnɨ jáŋ á nyí a dùɓwê jáŋ. 20 Ɓwâ ye kɨ́ kwá sallé, nyí a ɗə̀ə̀ŋgì ɨnayâna mɨ á ɓaín ɓe Tá moò. Nyí á ɓaín ɓe mɨ, mɨ á cè ɓaín ɓe nyí. 21 «Nò gə́tɨré ɓíì moò sumí, ɨ́ jə̀ŋ nɨ́m mɨ taré, nò ɗú mé á. Tá moò ɓa ɗúnɨ nò ɗú mé á; mɨ ɓa nò kɨ́ ɗúɓwênɨ á, mɨ a dù mɨ́ ŋgə́ síí yòònàr.» 22 Á Jûdə̀ (Yúdàs Ìskàrìyôt sé) tana Yésù ɨnè: «Kéké, àm níì á síí kɨ́ wu túumhó̧naháce wú nɨ́m, wu du wú nùb lâs túùmnàr?» 23 Á Yésù piina Jûdə̀ ɨnè: «Nò ɗú mé ɓa jə̀ŋnɨ nyindí mó ɓɔ̧ne á. Tá moò ɓa ŋgə́ ɗúnɨ á, ɗà nɨ́me Tá moò a gì yɨ́ nò kíì dùnɨ. 24 Nò du mɨ ɗúnɨ ɗàwáá nɨ jə̀ŋnɨ ɓíì moò ɗàà. Nɨ́m nyí ók mɨ nyìnnɨ rè nɨ mɨ̀lə́m mɨ nɨ̀mɨrí sé, du nɨ nɨ́m Tá moò yi tómwo mé ta mɨ gò nyìnniì á. 25 Mɨ nyinna nyí nɨ́ɨ́b kɨ́ ɓwâ mɨ duye ɓe nyí rè á. 26 Nyéhè Sarîn ɓa nyí kpɔ́knɨ, Tá moò ɓa tómwònɨ gò mɨ cə́ndɨ̀nɨ rè ɓa nyí tɔ̀ɔ̀nànɨ nɨ́ɨ́b lâs á, ŋgə́ a vùùŋcùnà nyí nɨ́ɨ́b lâs mɨ ya nyinna nyínè. 27 «Ju ɗóóŋ móò á mɨ nakɨ́so nyí ɗàrɨ́. Mɨ mɨ nyí nàwá ju ɗóóŋ kɨ́ hȩ nùb ɗɔ̀bɨ́nné du nàniì. Nyí nɨ sum lòm, nyí nɨ vùù ô. 28 Nyí tɨ óktɨ́ mɨ tànɨ: ‹mɨ gɨ̀yèe, mɨ a cùwògì yɨ́ nyínè›. Nyí tɨ dùyè mɨ ɗúnɨ, nyí yè óktɨ́ mɨ̀tù hȩ mɨ du gìnɨ yɨ́ Táà kɨ́, ɓetí Tá ndóŋtɨ́ nɨ́ mɨ. 29 Mɨ tɨ takɨ́nacií nyí ɗàá, àm ɓwâ nɨ́ɨ́b kɨ́ ɓa ndɨ̀ŋniì, nyí a ə́mnè nɨ́ɨ́b mɨ yi taré. 30 Mɨ tɨ̀ mɨ ɓe nyí nȩ̀ȩ́ nyìncɨ̀r, ɓetí mvèìn ɗɔ̀ɔ́b lèè á gònɨ. Sàmàìn ŋgə́ kɨ́k mé ɗàà. 31 Ɨ́dù, á ɗúnɨ nùb ɗɔ̀bɨ́nné ɗə̀ŋhɨ̀ ɨnayâna mɨ á ɗúnɨ Tá moò, mɨ á cè ndɨ̀ŋnɨ nɨ́m ŋgə́ ta mɨ ndɨ̀ŋte. Éíwúnáam còóm, nɨ́m gɨ̀náa!»

15

Yésù ta ní á hȩ yɔ̀

1 Yésù ɨ́ tànà nɨ̀fuùb noò ɨnè: «Mɨ duɓa hȩ yɔ̀ á, Tá moò cè nɨ̀mɨr yɔ̀ kíì. 2 Taàm du mɨ ya, ɨ́ dù nɨ́ gòmnɨ ɗàà rɨ, ŋgə́ a tȩ́nɨ̀kî. Taàm duce gòmniì, ŋgə́ a nyàŋhȩ̀ ŋgáb àm ŋgáb a gòmɓà ceí. 3 Tɔ̀ɔ́ mɨ yi na nyínè nyaaŋkɨ́cií nɨ́ nyí. 4 Dunáam ɓaín ɓe mɨ hȩ mɨ duce ɓaín ɓe nyínè. Sàmàìn tam yɔ̀ɔ gom ɓè ŋgə́ du ɓaín ɓe mɨ́cɨní ɗàwáá ɗàà. U̧ á ɓwê du ɓe nyí, nyí ɨ́ dù nɨ́ ɓaín ɓe mɨ ɗàà, sàmàìn nyí na gumí nɨ ɗàà. 5 Mɨ du hȩ yɔ̀ á, nyí cè taàm á. Nò du ɓaín ɓe mɨ, mɨ ɨ́ dùcè ɓaín ɓe ŋgéé á gòmɓànɨ cei, ɓetí sàmàìn nyí ndɨŋ nɨ́m kù ɓè mɨ du nyí kpɔ́kwaá ɗàà. 6 Nò du nɨ́ ɓaín ɓe mɨ ɗàwáá, kùb a lèèhô̧ ŋgə́ lúu hȩ tam yɔ̀ɔ, ŋgə́ a cə́ŋkî. Taàm cɨ́ŋni, kùb á árɨ̀nɨ lèèrénɨ wa̧á̧, tòŋkɨ́nɨ. 7 Nyí ɨ́ dù ɓaín ɓe mɨ, nyí ɨ́ gə́tɨ̀rê tɔ̀ɔ́ móò nyínè njɔ̧̀, ɓweináam Tá moò nɨ́m nyí ɗúré, nyí ɓa kwànɨ á. 8 Nanáam gum ví̧i̧, nyí a dù nɨ̀fuùb moò, u̧ á nyí ɓa túùmnɨ mgbíí Tá moò ru. 9 Mɨ á nyí ɗúnɨ hȩ Tá moò ya ɗú mé. Dunáam ɓwâ lâs ɗûnɨ́m móò no. 10 Nyí ɨ́ jə̀ŋ ɓíì moò, ɗûnɨ́m móò ɓa dùnɨ nyí ya hȩ mɨ jəŋ Tá moò, ɗûnɨ́m nóò duce mɨ ya rè á. 11 «Mɨ nyinna nyí nɨ́ɨ́b kɨ́ àm nyí a ókɓwêɓà mɨ̀tù hȩ du mó sumíì, ɗà mɨ̀tɔ̀k nyínè kɨ́ a dùɓà yúklɨ́nne á. 12 Ɓíì moò á rè: dunáam ɓe ɗûnɨ́m mvókín nyínè no hȩ mɨ ɗúce nyínè. 13 Ɗûnɨ́m jíri nɨ̀vɨ́tè fɨ́tɨ túùmniì á kàìkîí mè noò ɓe ɨ́r kùb ɓwàjìbì. 14 Nyí ɓwàjììb moò á ɓè nyí ndɨŋ nɨ́m mɨ ta nyí ndɨ̀ŋte. 15 Mɨ mɨ nyí ɓécɨ̀nɨ nùb ə́ré ɗàà, ɓetí nò ə́ré nɨ ɗə̀ə̀ŋwá ɓwáár tá no ə́ré. Mɨ ɓécɨ mɨ nyí ɓwàjììb á ɓetí mɨ ndɨŋtɨ́ nyí ɗə̀ŋhɨ̀ nɨ́ɨ́b lâs Tá moò yi ta mɨ ndɨ̀ŋte. 16 Nɨ nyí sé yi ca mɨ, ɨ́dù kɨ́ moò mɨ caá nyí, mɨ ɨ́ tôm nyí gɨ̀ nànɨ gum cei, gum du ɓwèìnnɨ ɓweín ɗàwáá. Hȩ du u̧nèé, Tá moò ɓa nyí nànɨ nɨ́ɨ́b lâs nyí ɓwei ŋgə́ àm nyí du nɨ̀fuùb moò á. 17 Nɨ́m mɨ ta nyí ndɨ̀ŋte á nyí dù ɓe ɗûnɨ́m mvókín nyínè no.»

Nùb ɗɔ̀bɨ́nné á ɓə̀ndɨ̀nɨ Yésù ɓe nɨ̀fuùb noò

18 «Nùb ɗɔ̀bɨ́nné ɨ́ ɓə̀ndè nyí, ɗəəŋnáam ŋgáb ya ɓəndɨyaɓaye bɨ mɨ á. 19 Nyí tɨ dùyè nùb ɗɔ̀bɨ́nné, kùb yè á nyí ɗúnɨ, ɓetí nyí ók ɓe ɗɔ̀ɔ́b á. Ɨ́dù mɨ yi caá nyí, mɨ ɨ́ áhó̧kî nyí mvókín nùb ɗɔ̀bɨ́nné no. Nyí nɨ ɓe ŋgáb ókcɨ̀wá, àm kɨ́ á ŋgáb du nyí ɓə̀ndɨ̀nɨ ru. 20 Lə́əmcunáye nɨ́m mɨ yi tana nyínè: ‹Mbɔ́ɔ́ nɨ tá no mbɔ́klí dɨmɨɨr ndóŋwa.› Duú ɓè ŋgáb yi túmne mɨ jábɨ́rí, ŋgáb ɓa nyí túùmɓwênɨ u̧ á. Duceé ɓè ŋgáb yi jəŋ ɓíì moò, ŋgáb ɓa jə̀ŋɓwênɨ kɨ́ nyínè á. 21 Ɨ́dù ŋgáb ɓa ndɨ̀ŋnɨ nɨ́ɨ́b kɨ́ lâs àm nyí du nɨ̀fuùb moò rè á, ɓetí ŋgáb bɨ ɗə̀ə̀ŋwá nò ya tómwo mé. 22 Mɨ yi dùyè gòwá ŋgáb nyìnnànɨ, ŋgáb yè bɨ́ àm só ɗàà. Ɨ́dù ɗàrò ŋgáb bɨ ɓe ɓɔ̧ ɗàà ɓe ɨ́r cum ŋgábè kíì. 23 Nò ɓəndɨ mé, ɓəndɨɓwée nɨ Tá moò á. 24 Mɨ ya dùyè nɨ́ɨ́b nò kù du sàmàìn ndɨŋndé ɗàwáá ndɨ̀ŋwá ŋgáb a pə́ce, ŋgáb yè bɨ́ àm só ɗàà. Ɗàrò ŋgáb pə́ɓaháceé nɨ́ɨ́b mɨ ndɨŋndé, ɨ́dù ŋgáb á nɨ́me Tá moò ɓə̀ndɨ̀nɨ. 25 Ɨ́dù nɨ́m kɨ́ ndɨŋ u̧ àm nɨ́m du tɨín ɓíì ŋgábè noò a fô̧ hàráá á, á tɨín ɨnè: ‹ŋgáb yi ɓəndií mɨ u̧, ŋgwé ɓɨ̀ndíí ɗàà.› 26 «Nò kpɔ́k nyínè ɓa nyí gònànɨ á. Nò kɨ́ du Nyéhè du túùmnɨ àmɨɨr Mèèín á. Mɨ ɓa nyí ŋgə́ tómwònànɨ á, éíwòó yɨ́ Táà. Ŋgə́ gò nyí tànànyààŋnɨ àmɨɨr mo sóò. 27 Nyí ɓwê, nyí ɓa tànyààŋnɨ àmɨɨr mo sóò á, ɓetí yànɨ ɓwâ mɨ yi yaré tɔ̀hí, nyí yaá ɓe mɨ.»

16

1 «Mɨ nyinkɨ́na nyí nɨ́ɨ́b kɨ́ ɗàá àm nyí a ə́ə̀ŋɓà kpéín ə́ə́m nyínè noò á. 2 Kùb kwá juteehó̧ nyí dúhɨ́b mɨ̀yú̧ú̧ no. Ɓa dùɓàcéyènɨ ɓwâ kù, nò kwíhe nyínè a lə́mnè ní ə́nna nɨ Mèín á yáá. 3 Àm ŋgáb du bɨ́ Tá moò, dùgɨ̀ mɨ nɨ̀mɨr ɗə̀ə̀ŋwáá á ŋgáb kwá ndɨ̀ŋ u̧ ru. 4 Mɨ tana nyí àm ɓwâ ŋgáb kwá ndɨŋ nyí nɨ́ɨ́b kíì, nyí a lə́ə̀mcù ɨnayâna mɨ ya takɨ́nacií vúm na á.»

Ə́r Nyéhè Sarîn kwá ə́llé

«Ɓwâ mɨ yi ya tɔ̀hí, mɨ yi du mɨ nyí tànàwá àm mɨ yi duye mɨ́ ɓe nyí rè á. 5 Ɗàrò, mɨ gɨcu yɨ́ nò ya tómwo mé á. Mvókín nyínè no, nò kù cè nɨ́ mɨ wu gɨ ŋga yàà na fɔ́wa. 6 Ɨ́dù njɔ̧̀ fettɨ́ nyí àm mɨ tana nyí mɨ á gɨ̀cùnɨ rè. 7 Nɨ́m mwi̧ mɨ tana nyí àmɨɨr á: á mîn mɨ gɨ̀ gwɨ̀ì lè, àm nò kpɔ́k nyínè a gòó. Ɓetí mɨ ɨ́ dù mɨ́ gɨ̀wá, ŋgə́ tɨ̀ nɨ gòo. Mɨ gɨceé, mɨ ɓa nyí ŋgə́ tómwònànɨ á. 8 Ɓwâ ŋgə́ ɓace gòniì, ŋgə́ ɓa túùmnànɨ nùb ɗɔ̀bɨ́nné cum ŋgábè á, ŋgə́ a túùmnà ŋgáb jɨ̀r àmɨɨr. Ŋgə́ a tànàɓwê ŋgáb hȩ ŋgwìn Mèèín kwá duré. 9 Cum ŋgábè kɨ́ du ə́ə́m ŋgáb du bɨ́ mɨ ə́ə̀mnɨ ɗàà rè á. 10 Jɨ̀r àmɨɨr kɨ́ du àm mɨ ɓa gɨ̀cùnɨ yɨ́ Tá moò, nyí a dù nɨ́ mɨ pə́cɨ̀r lè á. 11 Ŋgwìn Mèèín ndè du kɨ́ bɨ nò tɨ ŋgáŋkom ɗɔ̀ɔ́b lè no rè á. 12 «Mɨ á ɓàyè ɓe nɨ́ɨ́b mɨ nyinna nyínè ví̧i̧, ɨ́dù ɗàrò sàmàìn nyí jíiré ɗàà. 13 Ɓwâ Nyéhè du túùmnɨ àmɨɨr Mèèín ɓa gòniì, ŋgə́ ɓa ndɨ̀ŋnɨ nyí ɗə̀ŋhɨ̀ àmɨɨr lâs á. Ŋgə́ tɨ̀ nɨ ɓe nyòm ŋgə́ nɨ̀mɨrí nyìnɗóòwá, ŋgə́ ɓa tànɨ nɨ́ɨ́b lâs ŋgə́ ókworé á, ŋgə́ a tànàɓwê nyí nɨ́m ɓa ndɨ̀ŋnɨ cɨ́m yȩné. 14 Ŋgə́ ɓa túùmnɨ mgbíí moò á, ɓetí nɨ́ɨ́b ŋgə́ ɓa nyí tànàniì lâs, fó̧ nɨ́ mo ɓɔ̧ɔ̧ á. 15 Nɨ́m Bɨ̀báá duɓwée nɨ́m móò á, àm kɨ́ á mɨ ta Nyéhè kɨ́ ɓa nyí tànànɨ nɨ́m fó̧ mó ɓɔ̧ne á ru.»

Yəré nyínè sumíì kwá sei mɨ̀tù

16 «Hò̧ mvin ti ŋgób, nyí tɨ̀ nɨ mɨ pə́cɨ̀r. Cùr kɨ́ no, mvin ŋgób, nyí a pə́cù mɨ.» 17 Nùb kù mvókín nɨ̀fuùb Yésùù no ɨ́ yà nyìntèènɨ mvókín ŋgábè no ɨnè: «Kɨ́ ŋgə́ wáana nɨ́m: ‹hò̧ mvin ti ŋgób, nyí tɨ̀ nɨ mɨ pə́cɨ̀r, cùr kɨ́ no mvin ŋgób nyí a pə́cù mɨ›, ŋgə́ ɨ́ tàkwà: ‹àm mɨ du mɨ́ gɨ̀cùnɨ yɨ́ Tá moò› á na rè, ŋgə́ ɗúce nɨ́ tànɨ ní á? 18 ‹Mvin ti ŋgób› ŋgə́ ta rè, ma tace ní? Nɨ́m nɨ ókwa nɨ́m ŋgə́ ɗú tànɨ kɨ́.» 19 Yésù ɨ́ ɗə̀ŋhȩ̀ ŋgáb ɗú ní fɔ́nɨ fɔ́ á. Á ŋgə́ tana ŋgáb: «Àm mɨ wáana nyí: ‹hò̧ mvin ti ŋgób, nyí tɨ̀ nɨ mɨ pə́cɨ̀r. Cùr kɨ́ no mvin ti ŋgób, nyí a pə́cù mɨ› rè á nyí du fɔ́tèènɨ fɔ́ mvókín nyínè no ru à? 20 Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á, ɓa nyí só yínɨ á, nyí a kɨ́ì; ɨ́dù nùb ɗɔ̀bɨ́nné a ókcè bɨ́ mɨ̀tù. Nyí ɓa óknɨ yəré sumí á, ɨ́dù yəré nyínè sumí kɨ́ a sèìcù mɨ̀tù. 21 Ɓwâ mámɓur ŋgóble fènniì, ŋgə́ á ɓe yəré sumí, ɓetí ɓwâ yíìnɨ́mí ɗóotɨ́. Ɨ́dù ɓwâ ŋgə́ feincɨré, ŋgə́ a ɨ̀lâŋ yíìnɨ́m ɓetí ŋgə́ á ɓe mɨ̀tù àm nɨ̀vɨ́tè só ɗàá. 22 U̧ á ɓwê nyí du ɓe yəré sumí ɗàrò. Ɨ́dù nɨ́m ɓa ɓàìncùnánɨ á, nyí a dù ɓe mɨ̀tù sumí. Nyí kwá dulɨ́ŋ ɓe mɨ̀tɔ̀k kɨ́ sumí u̧, nò ɓáaŋkɨ́ré ɗàà. 23 «Ɓwâ ye kɨ́ ɓa sànniì, nyí tɨ̀ nɨ mɨ fɔ́ nɨ́m kù ya fɔ́cɨ̀r. Mɨ tanaɓa nyí àmɨɨr wááŋ á: Bɨ̀bá ɓa nyí nànɨ nɨ́ɨ́b lâs nyí ɓwei àm nyí du nɨ̀fuùb moò á. 24 Há̧á̧ ɗàrò nyí nɨ́m kù àm nyí du nɨ̀fuùb moò ɓwèìháyèwá. Ɓweináam, Tá moò ɓa nyí nànɨ á, ɗà mɨ̀tù nyínè sumíì a dùɓà yúklîn.»

Yésù ɓəttɨ́ nyòom ɓáŋhɨ́b ɗɔ̀bɨ́nné su

25 «Mɨ nyinnatɨ́ nyí nɨ́ɨ́b kɨ́ lâs ɓe gɨ̀gàìn. Ɨ́dù ɓwâ kù mɨ tɨ̀ mɨ nyí ga̧a̧nîn gà̧à̧nàcɨ̀r, mɨ ɓa nyí nyìnnàɓànɨ àm Tá moò wááŋ á. 26 Ɓwâ ye kɨ́ kwá sallé, nyí kwá ɓwei Bɨ̀bá nɨ́m àm nyí du nɨ̀fuùb moò. Mɨ tɨ̀ mɨ mɨ̀yú̧ ɓe ɨ́r nyínè ndáŋcɨ̀r, 27 ɓetí Bɨ̀bá nɨ̀mɨr á nyí ɗúnɨ. Ŋgə́ ɗú nyí àm nyí ɗúɓwéece mɨ nyí ɨ́ ə́ə̀mcè ɨnayâna ŋgə́ ɨ́ tómwo mɨ ru na rè á. 28 Bɨ̀bá ɨ́ tómwo mɨ ru, á mɨ go ɗɔ̀bín. Ɗàrò, mɨ á éícùkɨ́nɨ ɗɔ̀bín, mɨ a gɨ̀cù yɨ́ Bɨ̀báá.» 29 Á nɨ̀fuùb noò tanagi ŋgə́ ɨnè: «À pə́gɨye, ɗàrò wu nyinnatɨ́ nɨ́m wááŋ, wu wu nɨ́m nyindí ga̧a̧nîn gà̧à̧nàcɨ̀wá. 30 Ɗàrò nɨ́m pə́gií ɨnayâna nɨ wu ɗúnàwá fɔ́, ɓetí nɨ́m kùb ɗú wu fɔ́niì, wu ɗəəŋkɨ́yayeé, àm kɨ́ á nɨ́m ə́mne ɨnayâna Mèín ɨ́ tómwo wu ru.» 31 Yésù ɨ́ tànà ŋgáb: «Nyí ə́əmgií hàye! 32 Àà mɨ tànà nyí, ɓa dùnɨ ɓwâ kù, ɓwâ kɨ́ ɗóoɓácéecií nɨ́, nyí ɓa sììnɨ á, nò lâs a gì no yó. Nyí a mbɨ́kkɨ́sò mɨ mwi̧, ɨ́dù mɨ mɨ mwi̧ ɗàà, Bɨ̀bá á ɓe mɨ. 33 Mɨ nyinna nyí nɨ́ɨ́b kɨ́ u̧ ɓe àm ju ɓaín nɨ́me nyí du dùnɨ rè, nyí a kwà ju ɗóóŋ na á. Nyí kwá pə́ jábɨ́r ɗɔ̀bín, ɨ́dù tamnáam njɔ̧̀. Nyòom ɓáŋhɨ́b ɗɔ̀ɔ́b lè noò, mɨ ɓəttɨ́ ŋgáb su!»

17

Yésù á yóŋnànɨ nɨ̀fuùb noò Mèín

1 Cùr Yésù yi nyincáŋhȩ u̧nèé, ŋgə́ ɨ́ góòmwî íí còóm, ŋgə́ ɨ́ tà: «Bɨ̀bá, ɓwâ wu túmnɨ mgbíí mwin wóò, ɗà mwin a túùmɓwêcè mgbíí woò ɗóotɨ́. 2 Ɓetí wu naá mwin wó kɨ́ nyòm ŋgə́ kɨ́k nɨ̀vɨ́tɨ̀bì, àm ŋgə́ a nà nùb wu ya na ŋgéé mè mɨ̀cɨ̧̀ɨ̧́. 3 Mè mɨ̀cɨ̧̀ kɨ́ du ɨnayâna ŋgáb ɗə̀ŋhɨ̀ wu á, wu nò du Mèín mwi̧ du àmɨrìí. Ŋgáb a ɗə̀ə̀ŋɓwêcè mɨ Yésù Krístù, nò wu ya tómworé á. 4 Mɨ túumtɨ́ mgbíí woò ɗɔ̀bín. Ə́r wu yi ɗob mé, mɨ cáaŋceé. 5 Ɗàrò, Bɨ̀bá, nacugɨ mɨ mgbíí mɨ ya du ɓe kí wo tíí, ɓwâ kɨ́ nɨ́ɨ́b lâs ma nyààŋyèwáá. 6 Nùb ɗɔ̀bɨ́nné wu ya á wu ɨ́ nà mɨ rɨ, mɨ ndɨŋtɨ́ ŋgáb ɗə̀ŋhɨ̀ wu. Ŋgáb yi ókkom ɓe wu á, wu ɨ́ nà mɨ ŋgáb, ŋgáb ɨ́ jə̀ŋcê Kìn woò. 7 Ɗàrò, ŋgáb ɗəəŋtɨ́ ɨnayâna, nɨ́ɨ́b mɨ du ɓe kíí lâs fó̧ wo ŋgáré á, wu ɨ́ na mɨ ru, 8 ɓetí mɨ tanaá ŋgáb Kìn wu yi taré mó ɓɔ̧ne, ŋgáb ɨ́ ə́mnè. Ŋgáb ɗəəŋmeɓagií mɨ éíwo yɨ́ woò á, ŋgáb ə́əmceé ɨnayâna wu ya tómwo mɨ ru. 9 «Nùb wu ya na mɨ kɨ́, mɨ yóŋ ɓe ɨ́r ŋgábè á, ɓetí ŋgáb ók ɓe wu á. Mɨ mɨ yóŋwa ɓe ɨ́r nùb ɓáŋhɨ́b ɗɔ̀bɨ́nné. 10 Nùb lâs ók ɓe mé, ókɓwée ɓe wu á. Nùb lâs ókce ɓe wé, ókɓwée ɓe mɨ á. Ŋgáb á cè ndɨ̀ŋnɨ mgbíí moò fó̧ laŋtɨ̧ɨ̧́. 11 Kɨ́ ŋgábè ŋgáb me bɨ ɗɔ̀bín á. Yànɨ ɗàrò, mɨ mɨ ɗɔ̀bín ɗàcɨ̀wá, mɨ gɨ mɨ yá woò á. Bɨ̀bá, wu nò du járkɨ́táá, gə́tɨm ŋgáb ɓe nyòm woò, nyòm wu ya na mɨ rè, àm ŋgáb a dù ɓaín hȩ nɨ́me wu duce ɓanné. 12 Ɓwâ mɨ ya duye ɓe ŋgábè, mɨ ya gə́tií ŋgáb ɓe nyòm woò, nyòm wu ya na mɨ rɨ; mɨ ya gə́tií ŋgáb, nɨ̀vɨ́tè mwi̧ lɔ̧́wa, sé nò yi ɓa lɔ̧́nɨ àm nɨ́m yi du tɨín Káàtà Mèèín noò a fô̧ hàráá rɨ. 13 Ɨ́dù ɗàrò, mɨ gɨ yɨ́ woò á, mɨ nyince u̧ ɓwâ mɨ dukɨ́ye ɗɔ̀bín ndè, àm mɨ̀tɔ̀k mo sumí yúklîn ndè, ŋgáb a dùɓwê ɓe kíí á. 14 Mɨ yi naréé ŋgáb Kìn woò ɓɔ̧ɔ̧, ɨ́dù nùb ɗɔ̀bɨ́nné ɨ́ ɓə̀ndè bɨ́ ŋgáb, ɓetí ŋgáb yi bɨ́ ɓe nùb kɨ́ ɓaín ɗàɓwêwá hȩ mɨ nɨ̀mɨr. 15 Mɨ mɨ wu yóŋwa ɨnayâna wu ákɨ́ ŋgáb ɗɔ̀bín, ɨ́dù mɨ yóŋ wu wu gə́tɨ̀ ŋgáb àm Sátàìn tɨ̀ ndɨŋ ŋgáb ɓáŋhɨ́nne á. 16 Ŋgáb bɨ ɓaín ɓe nùb ɗɔ̀bɨ́nné ɗàɓwêwá hȩ mɨ nɨ̀mɨr. 17 Túumnam ŋgáb àmɨɨr, ɗà ŋgáb a ô ɓe wu. Àmɨɨr kɨ́ du Kìn woò á. 18 Mɨ tómtɨ́ ŋgáb ɗɔ̀bín, hȩ wu ya tómwoɓwée mɨ ɗɔ̀bɨ́nné. 19 Ɓe ɨ́r ŋgábè, mɨ nakíí wu mè moò àm Kìn àmɨrì woò a ndɨ̀ŋ ŋgáb ók ɓe wu. 20 «Mɨ wu yóŋɗóòwá ɓe ɨ́r ŋgábè, ɨ́dù mɨ yóŋɓwée wu ɓe ɨ́r nùb lâs kwá ók Kìn ŋgábè ɓɔ̧ne a ə́mnè mé á. 21 Bɨ̀bá, mɨ yóŋ wu àm ŋgáb lâs dù ɓanné á. Hȩ nɨ́me wu du ɓanné, ŋgáb ɓàìnɓwê ɓe nɨ́m u̧, àm nùb ɗɔ̀bɨ́nné lâs a ə́mnè ɨ́nayâna wu ɨ́ tómwo mɨ ru. 22 Mɨ naá ŋgáb mgbíí wu ya na mé, àm ŋgáb a dù ɓaín hȩ nɨ́me wu duce ɓanné. 23 Mɨ dù ɓaín ɓe ŋgáb hȩ wu duce ɓaín ɓe mé, ŋgáb a dù mwi̧, ɗà nùb ɗɔ̀bɨ́nné a ɗə̀ŋhȩ̀ ɨnayâna wu yi tómwo mɨ ru, wu á cè ŋgáb ɗúnɨ hȩ wu ɗúɓwée mé. 24 Bɨ̀bá, wu yi naá mɨ nɨ̀fuùb lè ru. Mɨ ɗúceé yɨ́ mɨ ɓa dùniì, ŋgáb dùɓwê ɓè, àm ŋgáb a pê mgbíí mo wu ya na mɨ àm wu ya ɗú mé, nɨ́ɨ́b lâs ma nyààŋyèwáá. 25 Bɨ̀bá, wu nò du ɗɨ́ɗɨ̧́ɨ̧́, nùb ɗɔ̀bɨ́nné bɨ wu ɗə̀ə̀ŋwá, ɨ́dù kɨ́ moò mɨ ɗəəŋtɨ́ mɨ́ wu. Nɨ̀fuùb mo rè ɗəəŋceé bɨ́ ɨnayâna wu ɨ́ tómwo mɨ ru. 26 Mɨ yi ndɨŋtɨ́ ŋgáb ɗə̀ŋhɨ̀ wu, mɨ ɓace ndɨ̀ŋlɨ́ŋnɨ u̧ á, àm ɗûnɨ́m ŋgáb du ɓe kíí a dù hȩ kɨ́ wu ya ɗú mé, mɨ a dùcè ɓaín ɓe ŋgáb.»

18

Bɨbi kùb yi bɨ Yésùù

1 Ɓwâ Yésù yi nyincáŋhȩ u̧nèé, ŋgə́ ɓe nɨ̀fuùb noò ɨ́ pèndôŋ Sèdɨ̀rôm cəə́r. Mwai kù yaá gə́nȩ̀ȩ́ ɓè, ŋgə́ ɓe nɨ̀fuùb noò ɨ́ lə́sò mwai kɨ́ no. 2 Yúdàs nò yi ɓa ŋgə́ sə́rɨ̀niì yi ɗəəŋɓwéetɨ́ mwai kɨ́, ɓetí ŋgə́ ɓe ŋgáb lâs yaá gɨ̀lɨ́ŋnɨ mwa̧á̧ ku cúk. 3 Á Yúdàs yi gɨso mwa̧á̧ ku, ŋgə́ ɨ́ gèsò sójààb ŋgáré, dùgɨ̀ nùb gə́tɨ Dúú jíri Mèèín, mvènnɨ́b nùb na satɨgàà ɓe nùb yi du Fàrísààb cùrìì yi tómndé. Ŋgáb lâs yaá ɓe túúŋ suu ŋgáré ŋgáré, gaar ŋgaméé ɓe lámbààb ŋgáré ŋgáré. 4 Hȩ Yésù yi ɗəəŋkɨ́cɨ nɨ́m yi ɓa ŋgə́ féínnàniì rèé, ŋgə́ ɨ́ ŋgɨ̀ɨ̀résò ŋgáb no, ŋgə́ ɨ́ fɔ̂ ŋgáb ɨnè: «Nyí má na á?» 5 Ŋgáb ɨ́ pììnà ŋgə́ ɨnè: «Nɨ́m má Yésù nò Nàsàréèt á.» Á Yésù tana ŋgáb: «Mɨ á rè.» Yúdàs nò yi sə́re ŋgéé yaá ɓè ə́ŋhîn. 6 Tàá Yésù tana ŋgáb: «Mɨ á rè» na rè, vúm yè ŋgɨɨcuú cùrì na, ŋgáb ɨ́ gùhè ɗàá. 7 Yésù ɨ́ fɔ́kwà ŋgáb: «Nyí má na á?» Á ŋgáb ta: «Nɨ́m má Yésù nò Nàsàréèt á.» 8 Á Yésù tana ŋgáb: «Mɨ tanacií nyí mɨ á. Duú ɓè nyí máte mé, mbɨ́kná nɨ nɨ̀fuùb mo rè gɨ̀ bɨ.» 9 U̧ á nyindí Yésù yi nyinndé yi fó̧ hàrák, ɓetí ŋgə́ yi taá: «Bɨ̀bá, nùb wu ya na mé, mɨ nɨ̀mwi̧ mvókín ŋgábè no mə̀mwá.» 10 Sìmóŋ Píyéèr yaá ɓe kundi nóò, á ŋgə́ suŋhó̧, ŋgə́ ɨ́ téínkî nò ə́ré nɨ̀gáŋ satɨgàà tó ŋgáár lame. Ɨ́r nò ə́ré kíì yaá Màlkûs. 11 Á Yésù tana Píyéèr: «Kɨ́kcurə́əm kundi wóò mbȩ́ȩ́. Ɗú mɨ pə́ jábɨ́r Tá moò ta mɨ gò pénɨ rè á.»

Kùb geé Yésù Ánàà tíí

12 Sójààb ɓe mvèìn ɓoò, ɓáhîn ɓe nùb gə́tɨ Dúú Jíri Mèèín ndè ɨ́ bì Yésù, ŋgáb ɨ́ kwéì ŋgə́. 13 Ŋgáb ɨ́ gèyàyè ŋgə́ Ánàà tíí. Ánà kɨ́ yɨɨ́m tɨ́gwìn Kàyíìf á. Kàyîf kɨ́ yi ɨ́ duce nɨ̀gáŋ satɨgàà dáín kɨ́ no ru. 14 Ŋgə́ ɨ́ du nò yi tana kɨ̀jííb Jwîf bɨ ɨ́nayâna ŋgáb pə́wa á mîn nɨ̀vɨ́tè mwi̧ kúbɨ̂ŋ ɓe ɨ́r vúm lâs yàà ru.

Píyéèr ta ní Yésù ɗə̀ə̀ŋwá

15 Sìmóŋ Píyéèr ɓe nɨ̀fuùb kù yaá tùsònɨ Yésù. Nɨ̀gáŋ satɨgàà yi ɗəəŋtɨ́ nɨ́ nɨ̀fuùb kɨ́, àm kɨ́ á nɨ̀fuùb kɨ́ ya lə́soɓáhe ɓe Yésù hamnin ku ru. 16 Ɨ́dù Píyéèr ɨ́ mèkɨ́sò nɨ́ ɓɔ̧ hamni. Á nɨ̀fuùb kù mwi̧í̧ yi du marîn ɓe nɨ̀gáŋ satɨgàà rè yi fó̧cuwo nyìnnɨ ɓe nɨ̀gwi yi gə́tɨkom ɓavɨ̀rì, ŋgə́ ɨ́ gèrésògì Píyéèr. 17 Nɨ̀gwi yi gə́tɨkom ɓavɨ̀r lè ɨ́ fɔ̂ Píyéèr ɨnè: «Wu á ɓwêhà kpáín nɨ̀fuùb nɨ̀ŋgwá rèè no ye?» Píyéèr ɨ́ tà: «Éì, mɨ mɨ nɨ̀fuùb ŋgéé sé ndóŋ.» 18 Hȩ ndoŋnɨr yi du ndɨ̀ŋniì, nùb ə́ré hamnin kwe ɓe nùb gə́tɨ ɓɔ̧ hamni yi latií wa, ŋgáb ɨ́ yà ònnɨ. Píyéèr ɨ́ gòɓwê wa kɨ́ ònnɨ.

Nɨ̀gáŋ satɨgàà á fɔ́nɨ Yésù fɔ́

19 Á nɨ̀gáŋ satɨgàà fɔ́ Yésù ɨnè: «Tanaye mɨ, kúúŋ tɔ̀ɔ́ ŋge á wu du nànɨ? Wu ɓáace nɨ̀fuùb àm níì?» 20 Yésù ɨ́ pììnà ŋgə́ ɨnè: «Mɨ ya nyinnakomɓa nɨ̀vɨ́tɨ̀b mɨ̀kùnín á, mɨ ya mɨ́ nyinndí kù yoó nyìnwá. Mɨ yaá tɔ̀ɔ̀lɨ́ŋnɨ dúhɨ́b mɨ̀yú̧ú̧ no, dùgɨ̀ Dúú Jíri Mèèín no, yá Jwîf bɨ lâs ya ɓáakomndé. 21 Wu fɔ́ce mɨ fɔ́ àm níì? Fɔ́ɔm nùb ya ók mɨ nyìnniì nɨ́m mɨ yi nyinna ŋgábè, kɨ́ ŋgábè ŋgáb ɗəəŋɓatɨ́ nɨ́m mɨ yi nyinndé mîn.» 22 Ɓwâ Yésù yi pihe u̧nèé, nɨ̀mwi̧ mvókín nùb gə́tɨ Dúú Jíri Mèèín yi du ɓè ə́ŋhɨ́nne ɨ́ láhè Yésù ɓɔ̧ɔ̧, ŋgə́ ɨ́ tà: «U̧ á wu du pììnànɨ nɨ̀gáŋ satɨgàà nyinndí à?» 23 Yésù ɨ́ pììnà ŋgə́ ɨnè: «Duú ɓè mɨ nyin ɓáŋhɨ́nne, tana mɨ nɨ́m mɨ nyin ɓáŋhɨ́nne. Duceé ɓè mɨ nyin nyɔ̧né, àm níì á wu láace mɨ?» 24 Yésù á há cè ŋgárɨ̀b kwéin á Ánà tómso ŋgə́ yɨ́ Kàyíìf, nɨ̀gáŋ satɨgàà.

Píyéèr takwaháá ní nɨ Yésù ɗə̀ə̀ŋwá

25 Mvókín kɨ́ no, Sìmóŋ Píyéèr á cè wa ùwèìhánɨ, á kùb fɔ́ ŋgə́ ɨnè: «Wu á ɓwêhà kpáín nɨ̀fuùb nɨ̀ŋgwá rèè no ye?» Á Píyéèr cam, ŋgə́ ɨ́ tà: «Éì, mɨ mɨ nɨ̀fuùb ŋgéé sé ndóŋ.» 26 Kpáín nùb ə́ré nɨ̀gáŋ satɨgàà no, nɨ̀mwi̧ yi du gbɨ̧̀ ɓe nò Píyéèr yi téínkɨ́ tó rè ɨ́ tà ɓe Píyéèr ɨnè: «Mɨ tɨ pə́haá wu ɓe Yésù mwa̧á̧ péín ndɨ ye?» 27 Ɨ́dù Píyéèr ɨ́ càmkwàhâ nɨ́. Mvókín kɨ́ no, cein tíí ɨ́ tôŋ.

Kùb geé Yésù Pìláàt tíí

28 Kɨ́rɨ̀b kɨ́rɨ̀b, érèé yɨ́ Kàyíìf, kùb ɨ́ gè Yésù Pìlât nò yi du gómnàà hamnin. Ɨ́dù mvènnɨ́b Jwîf ɓoò ɨ́ dù bɨ́ hamnin ku lə́wa àm jɨ́nɨ̀m cumí tɨ̀ laiwo vúmè. Vúm tɨ̀ du bɨ́ cɔŋ Páskàà tàaŋ. 29 Àm kɨ́ á Pìlât yi gainhó̧so ŋgáb lúu, gìnɨ ŋgáb fɔ́nɨ ɨnè: «Ŋgwé àmnì nyí gewo nɨ̀ŋgwá rè hò̧neè á ní?» 30 Ŋgáb ɨ́ tà: «Ŋgə́ tɨ dùnɨ ɓáŋhîn kù ndɨ̀ŋwá, nɨ́m yè nɨ́ wu ŋgə́ hò̧ne gèwònàwá.» 31 Á Pìlât tana ŋgáb: «Nyí nɨ̀miib gená nɨ ŋgə́ ŋgùnnɨ hȩ ɓíì nyínè du tàniì.» Ŋgáb ɨ́ tàcùnà ŋgə́: «Nyí nùb Róòm, nyí nɨ nɨ́m nàwá nyòm nɨ́m kwíhe nɨ̀vɨ́tèé.» 32 U̧ á nyindí Yésù yi nyin, tànànɨ nɨ̀vɨ́tɨ̀b kúúŋ cwá ŋgə́ ɓa kúniì yi fó̧gi hàrák. 33 Á Pìlât lə́cu hamnin, ŋgə́ ɨ́ ɓê Yésù fɔ́nɨ ɨnè: «Wu ɨ́ du mvèìn jíri Jwîf ɓoò ru à?» 34 Yésù ɨ́ fɔ́cù ŋgə́ ɨnè: «Wu ma nyin nɨ́m fó̧ɓa wu nɨ̀mɨ́rí sumíì kèè, kèè nò kù ɨ́ tana wu àm mo sóò?» 35 Pìlât ɨ́ tà: «Ɨna, mɨ mɨ Jwîf á à? Nùb wo ti̧né ɓe mvènnɨ́b nùb na satɨgàà ɨ́ gewoha wu mo tíí hò̧ ru ye. Wu tɨ ndɨŋcéye wu ní?» 36 Yésù ɨ́ tàcù: «Haam mvènnì moò nɨ ɗɔ̀bín hò̧ ɗàà, haam mvènnì moò tɨ dùyè ɗɔ̀bín hò̧, nùb moò yè lɨɨŋtɨ́ àm Jwîf bɨ tɨ̀ bɨ mé. Ɨ́dù haam mvènnì moò nɨ ɗɔ̀bín hò̧ ɗàà.» 37 Á Pìlât fɔ́ Yésù ɨnè: «Wu wu mvèìn jíri á hàye?» Yésù ɨ́ pìhè: «Á hȩ wu ta kɨ́, mɨ mvèìn á. Kùb yi fein mɨ àm mɨ gò ɗɔ̀bín tànɨ Kìn àmɨrì á. Nò lâs du tùnɨ jɨ̀r àmɨrìí á ónɨ Kìn mo ɓɔ̧ne.» 38 Pìlât ɨ́ fɔ́cù ŋgə́: «Kìn àmɨrì macè ní?»

Ŋgù̧ú̧ téíntɨ́ ɨnayâna kùb kwíhɨ̀ Yésù

Hȩ Pìlât tànɨ u̧nèé, ŋgə́ ɨ́ gàìncùhô̧ Jwîf bɨ. Ŋgə́ ɨ́ wáànà ŋgáb ɨnè: «Mɨ mɨ pə́wa ɓáŋhîn kù nɨ̀ŋgwá rè ndɨŋ ɨ́ tà kwíìkɨ́ ŋgéé. 39 Dáín lâs, ɓwâ jùrúb Páskàà, mɨ á nyí áhó̧kɨ́lɨ́ŋnànɨ nɨ̀vɨ́tè mwi̧ nìrì, nyí ɗúú mɨ mbɨ́kcù mvèìn jíri Jwîf ɓoò à?» 40 Á ŋgáb gbəm ɨnè: «Ɗàwá, ŋgə́ sé, mbɨ́kcùnàbɨ̂ŋ nɨ́m Bàrábàs!» U̧ kɨ́ Bàrábàs yɨɨ́mɓà ŋgàyɨ́r kàm tamŋgwéé kù á.

19

1 Á Pìlât ta kùb gè Yésù jɨ̀mnɨ ɓe lòré. 2 Sójààb ɨ́ jɨ̂b ɗə̀b lúŋmbí nyààŋnɨ kàŋ mvènnì no, ŋgáb ɨ́ hàndɨ̀nà Yésù. Ŋgáb ɨ́ lə́rə́nàɓwê ŋgə́ sàró jandîn kù. 3 Ŋgáb ŋgɨɨrésoó ŋgə́ nó, ŋgáb a tà: «Ɨna, mvèìn jíri Jwîf ɓoò, wèìhá ɓɔ̧ kà!» Ŋgáb a láhè ŋgə́ ɓɔ̧ɔ̧. 4 Pìlât ɨ́ fó̧kwàhâ, ŋgə́ ɨ́ tànà nɨ̀vɨ́tɨ̀b ɨnè: «Óknáye yáà, mɨ á mɨ́ nyí gècùhó̧nànɨ nɨ̀ŋgwá rè hò̧, nyí a ɗə̀ŋhȩ̀ ɨnayâna mɨ mɨ pə́wa ɓáŋhîn kù ŋgə́ ndɨŋ ɨ́ tà kwíìkɨ́ ŋgéé.» 5 Kùb ɨ́ gèhó̧há cè Yésù, kàŋ mvènnì jɨ́ɨm ɓe ɗə̀b lúŋmbí rè ŋgwéé handîn, ɓe sàró jandîn só. Á Pìlât tana ŋgáb: «Ŋgə́ á ná rè!» 6 Ɨ́dù ɓwâ mvènnɨ́b nùb na satɨgàà ɨ́ nùb gə́tɨ Dúú Jíri Mèèín yi pə́ Yésùù, ŋgáb ɨ́ gbə̀m ɨnè: «Kpáaŋwúum ŋgə́ bɨ̧̀ɨ̧́, kpáaŋwúum ŋgə́ bɨ̧̀ɨ̧́!» Pìlât ɨ́ tàcùnà ŋgáb: «Nyí nɨ̀miib genáam ŋgə́ kpáàŋwúnɨ bɨ̧̀ɨ̧́, ɓetí mɨ mɨ pə́wa ɓáŋhîn kù ŋgə́ ndɨŋ ɨ́ tà kùb kwíìkɨ́ ŋgéé.» 7 Á Jwîf bɨ tacuna Pìlât ɨnè: «Nɨ́m á ɓe ɓíì nɨ́mè. Ɓíì nɨ́mè kɨ́ cè nɨ́ ə́ə̀mnɨ nyindí ŋgə́ wáhe ɨnayâna ní mwin Mèèín á na rè ɗàà, ɗú kwíìkɨ́ ŋgə́ á.» 8 Ɓwâ Pìlât ók nyindí kíì, vùù ɨ́ bɨ̀ndóŋɓàgì ŋgə́ tíí. 9 Ŋgə́ ɨ́ lə́cù hamnin, ŋgə́ ɨ́ fɔ̂ Yésù ɨnè: «Wu cè nò ŋgaà á?» Ɨ́dù Yésù ɨ́ mònnà nɨ́ ŋgə́ ɓɔ̧. 10 Á Pìlât tana ŋgə́: «Wu mɨ ɓɔ̧ wènnànɨ ɗàwá à? Wu ɗə̀ə̀ŋwá mɨ á ɓe nyòm mɨ mbɨ́k wé, ɓe nyòm mɨ ndɨŋ kùb kpáàŋwú wu bɨ̧̀ɨ̧́ à?» 11 Yésù ɨ́ tàcùnà ŋgə́: «Mèín tɨ dù wu ə́ə̀mnàwá, wu yè wú ɓe nyòm kù mɨ ya ɗàà. Àm kɨ́ á cum nò njóowo mɨ wo tíí hò̧neè ndóŋ kɨ́ woò ru.» 12 Ɓè mu̧u̧ Pìlât ɨ́ yàrê mánɨ kɨ̀cáàb ní mbɨ́kcu Yésùù. Ɨ́dù Jwîf bɨ ɨ́ yà gbə̀mnɨ ɨnè: «Wu ɨ́ mbɨ́kcù wú nɨ̀ŋgwá ɗàrɨ́, wu ma wu ɓwàjìrí mvèìn kàm jírií sé á. Nò wáahó̧ɓa ɓɔ̧ɔ̧ ní mvèìn jíri á na rɨ jundɨ nɨ ju kɨ́ ɓe mvèìn kàm jíri á!» 13 Ɓwâ Pìlât ók nyindí kíì, ŋgə́ ɨ́ tà kùb gèhó̧ Yésù lúu. Ŋgə́ ɨ́ gì dùrénɨ kò ŋgù̧ní ya. Kò kɨ́ yaá alléso̧ó̧ yɨ́ kùb du ɓénɨ «Gwa sɨkli.» (Ɨ́r gwa kíì yaá ɓe nyindí Jwîf «Gàbátà»). 14 Yɨɨ́m péín mvii ŋgwéé á, kùb a nyaaŋkɨ́ce àm jùrúb Páskàà. Á Pìlât tana Jwîf bɨ ɨnè: «Mvèìn jíri nyínè á ná ɗàrɨ́!» 15 Ɨ́dù ŋgáb ɨ́ yà gbə̀mnɨ ɨnè: «Kwíhɨm ŋgə́, kwíhɨm ŋgə́, Kpáaŋwúum ŋgə́ bɨ̧̀ɨ̧́!» Á Pìlât fɔ́ ŋgáb ɨnè: «Nyí ɗúú mɨ kpáàŋwúkɨ́ mvèìn jíri nyínè bɨ̧̀ɨ̧́ à?» Mvènnɨ́b nùb na satɨgàà ɨ́ tà: «Nɨ́m nɨ ɓe mvèìn kù ɗàndóŋwa, sé mvèìn kàm jíri.» 16 Á Pìlât mbɨ́kna ŋgáb Yésù, ŋgáb ɨ́ gì ŋgə́ kpáàŋwúnɨ bɨ̧̀ɨ̧́.

Kùb kpáaŋwúú Yésù bɨ̧̀ɨ̧́

Kí á ŋgáb bi Yésù. 17 Ŋgáb ɨ́ gèhô̧ ŋgə́ kúr gɨ́ní, gìnɨ yɨ́ kùb du ɓénɨ «Tum ŋgwéé», (ɓe nyindí Jwîf, ɨ́r kɨ́ á «Gòlgótà»). Yésù nɨ̀mɨr a haince bàŋ noò. 18 Ɓè á ŋgáb yi kpáaŋwú Yésù bɨ̧̀ɨ̧́. Ŋgáb ɨ́ kpáàŋwúɓwê nɨ̀ŋgwáàb bɨrɨ́b bɨ̧̀ɨ̧́ péín ndè péín ndè, Yésù nɨ̀mɨr á cè tə̧ə̧́. 19 Pìlât ɨ́ tà kùb tɨ̀ìn nɨ́m kù, kùb a kpáŋwúsò bàŋ kɨ́ ya. Nɨ́m yi du tɨín kɨ́ á ɨnè: «Yésù nò Nàsàréèt, mvèìn jíri Jwîf ɓoò.» 20 Jwîf bɨ ví̧i̧ yi faintɨ́ nɨ́m yi du tɨín kɨ́, ɓetí yɨ́ kùb ya kpáŋwú Yésù bɨ̧̀ɨ̧́ rè yaá nɨ́ gín kúrì. Nɨ́m kɨ́ yaá tɨín ɓe nyindí Jwîf, nyindí Róòm ɨ́ nyindí gɨrêk. 21 Á Jwîf bɨ yi du mvènnɨ́b nùb na satɨgàà yi tana Pìlât ɨnè: «Nɨ́m du tɨín ‹Mvèìn jíri Jwîf ɓoò› rè, nɨ ɗúwa wu mbɨ́k u̧, ɗú nɨ́ dù tɨín ɨnè á: ‹Nɨ̀ŋgwá rè ta ní mvèìn jíri Jwîf ɓoò á.› » 22 Á Pìlât tacuna ŋgáb: «Nɨ́m mɨ tɨnndé mècɨ̀ tɨín u̧.» 23 Ɓwâ sójààb yi kpáaŋwú Yésù bɨ̧̀ɨ̧́, ŋgáb ɨ́ â júúb noò, ŋgáb ɨ́ gɔ̀klê tə̧ə̧́ nààsɨ̀b, nɨ̀mwi̧ ɨ́ â kɨ́ noò. Ŋgáb ɨ́ áɓwéhè sàró nóò. Sàró nó kɨ́ yi nɨ́ tə́r ya ɗàà; yaá nɨ lu̧ú̧. 24 Sójààb ɨ́ tà mvókín ŋgábè no ɨnè: «Nɨ́m nɨ sàró rè aám àmkɨ́nâr, nɨ́m kàìkɨ́ná dùrí, nò ndóblé a â.» Nɨ́m sójààb yi ndɨŋndé á kí. U̧ á nɨ́m yi du tɨín káàtà Mèèín noò yi fó̧ hàrák, ɓetí káàtà Mèèín no, á tɨín wááŋ ɨnè: «Ŋgáb gɔktɨ́ júúb moò mvókín ŋgábè no, ŋgáb ɨ́ kàìkî sàró móò dùrí.» 25 Yà Yésùù ɓe wúrúb yaá gín bàŋ kíì ə́ŋhîn, dùgɨ̀ Màríyà gwi Kɨ̀lòpáàs ɓe Màríyà nò Màkdàláà. 26 Yésù ɨ́ pê yà nóò ɓe nɨ̀fuùb ŋgə́ yi ɗúkomɓa ceí gín yà nó kíì. Á ŋgə́ tana yà nóò: «Yàáŋ, mwin wóò á ɗàrɨ́.» 27 Ŋgə́ ɨ́ tànàcè nɨ̀fuùb kɨ́ ɨnè: «Yà wóò á ɗàrɨ́.» Yàrê ɓwâ kíì á nɨ̀fuùb kɨ́ yi gamndé yà Yésùù no yó, dùcɨ̀ nɨ hȩ nò no gbàŋné.

Cwá Yésù ya kúré

28 Cùr kɨ́ no, hȩ Yésù yi ɗəŋhȩ ɨnayâna ɗàrò nɨ́ɨ́b lâs fó̧tɨ́ hàrák lèé, ɓe ɨ́r nɨ́m du tɨín Káàtà Mèèín noò fó̧ɓà lâs hàráá, ŋgə́ ɨ́ tà ɨnè: «Síì á mɨ ndɨ̀ŋnɨ.» 29 Nɔk kù yaá ɓè, súm no ɗéé. Á sójààb yi sɨ́ndé tùú kù no, ŋgáb ɨ́ tɨ́blê ŋgɨ́ŋ kù ya, ŋgáb ɨ́ swèìwúsònà Yésù ŋgə́ nyə́mtɨ. 30 Ɓwâ ŋgə́ yi nyə́m súm kíì, ŋgə́ ɨ́ tà: «Nɨ́ɨ́b lâs fó̧tɨ́ hàrák.» Á ŋgə́ tɨɨmsé ŋgwé ɗàá, ŋgə́ ɨ́ kû!

Sójà kù túmndéé Yésù páín ɓwàrí

31 Yɨɨ́m ye jumbarìì á, kɨ̀jííb Jwîf ɓoò yɨɨ́mcè bɨ́ ɗúwa ɨnayâna nùb kùb ya kpáŋwú bɨ̧̀ɨ̧́ mè còóm ku, ɓetí ye Sàbáà yɨɨ́m ye jíri á. Á ŋgáb yi ɓwei Pìlât, ŋgə́ ndɨ̀ŋ kùb ɓə̀tɨ̀kɨ́ ŋgáb gurùb, kùb a árɨ̀sókî fɨ́nɨ́b ŋgábè. 32 Á sójààb yi go ɓə̀tɨ̀kɨ́nɨ gurùb nò tíí ɓe kɨ́ nò bɨrɨ́bí kùb yi kpáŋwúɓwée bɨ̧̀ɨ̧́ gín Yésùù rè. 33 Ŋgáb féínndé Yésù ya, ŋgáb ɨ́ kwà ŋgə́ á cɨ̀ nɨ kúri, àm kɨ́ á ŋgáb yi du bɨ́ ŋgə́ gurùb ɓə̀tɨ̀wá ru. 34 Ɨ́dù nɨ̀mwi̧ mvókín sójàbì ɨ́ túmndê Yésù páín ɓwàrí, ɓè mu̧u̧ tɨ́m ɓe mvúm ɨ́ yà súhó̧nɨ. 35 Nò du átɨ̀nɨ nɨ́ɨ́b yi ndóŋ ndèè yaá ɗàá, nɨ́ɨ́b ŋgə́ duce átɨ̀nɨ kɨ́ àmɨɨr á. Ŋgə́ nɨ̀mɨ́r ɗəəŋceé ɨnayâna ní ta àmɨɨr á, àm nyí a dùɓwê ɓe ə́mní. 36 Nɨ́m kɨ́ yi ndɨŋ u̧ àm nɨ́m du tɨín Káàtà Mèèín noò a fô̧ hàráá á, ɓetí á tɨín ɨnè: «Kùb ya bɨ́ kúkwí ŋgéé sóò mwi̧ ɓà rɨ ɓèìwá.» 37 Á kwà tɨín ɨnè: «Ŋgáb kwá ɓandɨso íí péín nò ŋgáb ya túmndé páín ɓwàríì.»

Vɨ́rèé Yésùù

38 Cùr kɨ́ no, Yòsə̂b nò Àrɨ̀màtéè ɨ́ ɓwèì Pìlât fín Yésùù. (Yòsə̂b yɨɨ́m nɨ̀fuùb Yésùù á, ɨ́dù ŋgə́ yi nɨ́ túùmhó̧nɨ síí laŋtɨ̧ɨ̧́ ɗàà ɓetí vùù yaá ŋgə́ bìnɨ ɓe kɨ̀jííb Jwîf ɓoò.) Á Pìlât yi ə́əmna ŋgə́, ŋgə́ hàìn fín Yésùù. 39 Nìkòdêm, nɨ̀ŋgwá yi go kwànɨ Yésù cɨ́ɨ́m ndè ɨ́ gɨ̀sòɓwê. Ŋgə́ ɨ́ gèsò làmɨ́ndà kùb ɓé míìr lɨ ɓe kɨ́ kùb ɓé àlòwês lɨ ŋgáré, sàmàìn kílò vɨríí ɨ́ cóóŋ, àm miina fɨ́nní. 40 Ŋgáb ɨ́ hàìn fín Yésùù, ŋgáb ɨ́ ɓòmndê ndómbóó, ŋgáb a miiwúce làmɨ́ndà hȩ Jwîf bɨ ndɨŋlɨ́ŋ ɓwâ ŋgáb du vɨ́rɨ̀nɨ nɨ̀vɨ́tèé. 41 Yɨ́ kùb ya kpáaŋwú Yésù bɨ̧̀ɨ̧́ rè, mwai kù yaá ɓè. Mwai kɨ́ no cè, sèè heé kùb ya du nɨ̀vɨ́tè no kɨ́klékɨ́yèwáá yaá nó. 42 Jùrúb Sàbáà Jwîf ɓoò yaá hȩ yȩȩ́ u̧. Hȩ sèè kɨ́ yi duce cóo ɗàwáá, ŋgáb ɨ́ gì kɨ́klénɨ Yésù no.

20

Yésù səəmcuhó̧tɨ́ sèrìn

1 Ye sóndèè yesə̀rì, sɨ́mnɨ̀r ti yaáyè no, á Màríyà nò Màkdàláà yi gi nyàbȩ́ȩ́. Ŋgə́ ɨ́ kwàcì na sɨɨ kàm kùb ya ɗeinkɨ́ ɓɔ̧ sèrì ɓe kí rè á nɨ́ gə́nȩ̀ȩ́ pɨ́ɨŋkí̧i̧. 2 Ŋgə́ ɨ́ lùcùwò kwànɨ Sìmóŋ Píyéèr ɓe nɨ̀fuùb Yésù yi ɗúkomndé, á ŋgə́ tana ŋgáb: «Kùb yíhó̧ó̧ bɨ́ fín Kékéé sèrìn ku, nɨ́m cè nɨ́ ɗə̀ə̀ŋwá yɨ́ kùb gendóŋndé.» 3 Píyéèr ɓe nɨ̀fuùb kù mwi̧í̧ rè ɨ́ ə́llê gìnɨ nyàbȩ́ȩ́ ku. 4 Ŋgáb bɨrɨ́b lâs yaá lùhí, ɨ́dù nɨ̀fuùb kù mwi̧í̧ rè ɨ́ ndôŋ nɨ́ Píyéèr lùú, á ŋgə́ féínyaye nɨ́ nyàbȩ́ȩ́. 5 Ŋgə́ ɨ́ tɨ̀ɨ̀mndésò sèrìn, ŋgə́ ɨ́ pê ndómbó kɨ̧́ɨ̧, ŋgə́ ɨ́ dù nɨ́ lə́sòwá. 6 Sìmóŋ Píyéèr ɨ́ féíntèèwò, ŋgə́ ɨ́ lə́sò sèrìn, ŋgə́ ɨ́ pê ndómbó kɨ̧́ɨ̧, 7 ŋgə́ ɨ́ pə́ɓwê júk kùb yi ɓomna Yésù ŋgwé nóò, ɨ́dù júk kɨ́ yi nɨ́ ɓe ndómbó yɨ́ mwi̧ kɨ̧́ɨ̧ ɗàà, yaá nɨ́ gə́nȩ̀ȩ́. 8 Á nɨ̀fuùb kù mwi̧í̧ yi féínyaye sèrìn ndè yi lə́soɓwée, ŋgə́ ɨ́ pê fín Yésùù nɨ sèrìn ɗàà, á ŋgə́ ə́mne Yésù á jáŋ. 9 Kí du nɨ́m káàtà Mèèín yi ta ɨnayâna Yésù kwá səəmcuhó̧ mvókín nɨ̀kwíbí na rè, nɨ̀fuùb ya du bɨ njàb kɨ́ ókháyèwá á. 10 Á nɨ̀fuùb bɨrɨ́b lè gɨcu ŋgábè yó.

Yésù túumnatɨ́ Màríyà nò Màkdàláà síí

11 Màríyà yaá ə́ŋhîn laŋtɨ̧ɨ̧́ ɓɔ̧ sèrì, kɨ́kɨ́rí. Ŋgə́ á cè kɨ́kɨ́rí, á ŋgə́ tɨɨmsé ɗàá góòmndésònɨ sèrìn. 12 Ŋgə́ ɨ́ pê dùgallɨb Mèèín bɨrɨ́b, júúb mɨ̀vûú só, du̧ú̧ yɨ́ kùb yi gúnde fín Yésùù rè, nò kù péín ŋgwéné, nò kù cè péín gureè. 13 Dùgallɨb lè ɨ́ fɔ̂ ŋgə́ ɨnè: «Yàáŋ, wu kɨ́í ní á?» ŋgə́ ɨ́ pììnà ŋgáb: «Kùb yíí bɨ́ fín Kéké móò, mɨ cè mɨ́ ɗə̀ə̀ŋwá yɨ́ kùb gendóŋndé.» 14 Nyìncáŋhȩ̀ȩ́ u̧nèé á ŋgə́ ɓandɨcu íí cùrì, ŋgə́ ɨ́ pê Yésù ə́ŋhîn, ɨ́dù ŋgə́ ɨ́ dù nɨ́ ŋgə́ ɗə̀ə̀ŋcùwá. 15 Yésù ɨ́ fɔ̂ ŋgə́: «Yàáŋ, wu kɨ́í ní á? Wu má wú na?» Màríyà ɨ́ lə́mnè nɨ́ nɨ nò gə́tɨ mwarí á, á ŋgə́ ta ɓe ŋgə́: «Tá, duú ɓè wu hainkɨ́ fín ŋgéé, tana mɨ yɨ́ wu gɨ ŋgə́ kɨ́kniì, mɨ yè gií ŋgə́ hàìncùwònɨ.» 16 Á Yésù ɓé ŋgə́: «Màríyà!» Ŋgə́ ɨ́ ɓàndɨ̀cùrê Yésù íí no, ŋgə́ ɨ́ tànà ŋgə́ ɓe nyindí Jwîf «Ràbùnî!» (kí ta, «Tá tɔ̀hí!» na á). 17 Yésù ɨ́ tànà ŋgə́: «Wu wu mɨ dì̧nɨ̀r, mɨ mɨ yɨ́ Tá moò wúíyèwá. Ɨ́dù gɨm tànànɨ nɨ̀fuùb moò mɨ á wúícùnɨ yɨ́ Tá moò duɓwéece Tá nyínè; yɨ́ Mèín móò duɓwéece Mèín nyínè.» 18 Á Màríyà nò Màkdàláà gɨ tànànɨ nɨ̀fuùb Yésùù ɨnè: «Mɨ péé Kéké!» Ŋgə́ ɨ́ átɨ̀nàcê ŋgáb nɨ́m Kéké tɨ tana ŋgéé.

Yésù túumnatɨ́ nɨ̀fuùb noò síí

19 Ye sóndèè mwi̧ kɨ́, lɨ́tɔ̧ɔ̧́, nɨ̀fuùb Yésùù yaá ɓáhîn dúú kù no, ŋgáb ɨ́ kpàrɨ̀kî ɓavɨ̀ì lâs, ɓetí ŋgáb yaá lùnɨ kɨ̀jííb Jwîf. Ŋgáb sɨ̀rɨ̀cì na Yésù á ə́əŋkɨ́ ŋgábè tə̧ə̧́ rè. Ŋgə́ ɨ́ tànà ŋgáb: «Ju ɗóóŋ dù ɓe nyí!» 20 Cùr ŋgə́ nyin u̧nèé, ŋgə́ ɨ́ túùmnà ŋgáb lààm ɓàìbì, kɨ́b ŋgáréè ɓe kɨ́ ɓwàríì. Nɨ̀fuùb Yésùù ɨ́ ókɓà mɨ̀tù ɓwâ ŋgáb pə́ Kékéé. 21 Á Yésù tanakwa ŋgáb: «Ju ɗóóŋ dù ɓe nyí. Hȩ Tá moò ya tómwo mé, mɨ tómɓwéetɨ́ nyí ɗɔ̀bín.» 22 Nyìncáŋhȩ̀ȩ́ u̧nèé, ŋgə́ ɨ́ fɨ̀tɨ̀wúsò ŋgáb fìí yá, ŋgə́ ɨ́ tà: «Gamnáam Nyéhè Sarîn. 23 Nùb nyí kwá tɨ́ína cumí, kwá kwa tɨ́ɨ́r. Nùb nyí kwá mvúce tɨ́ínànɨ cumí kwá bɨ tɨ́ɨ́r kwà.»

Yésù ɓe Tòmâ

24 Nɨ́m mwi̧, ɓwâ Yésù yi túumna nɨ̀fuùb noò síhé, nɨ̀fuùb no kù mwi̧ ɨ́r yi du Tòmâ, (kùb yi ɓékom nyɔ̧ɔ̧), yi nɨ́ ɗàá ɗàà. 25 Kùb noò ɨ́ tànà ŋgə́ ɨnè: «Nɨ́m péé Kéké.» Á ŋgə́ tacuna ŋgáb: «Mɨ du pə́wa lààm ŋgéé ŋgáréè, mɨ ɨ́ hə̀lê mbə́re lààm kɨ́ no, mɨ ɨ́ hə̀lə́kwà ŋgáár ŋgéé ɓwàrí, mɨ tɨ̀ mɨ Yésù á na ə́mnɨ̀r.» 26 Sóndè mwi̧ cùr kɨ́ no, nɨ̀fuùb Yésùù yaácùhá ɓáhîn yó. Kí, Tòmâ yaácɨ̀ kpánȩ́ȩ́. Ɓavɨ̀ì lâs kparɨ́b, ɨ́dù ŋgáb sɨ̀rɨ̀cì na Yésù á ə́əŋkɨ́ nɨ́ ŋgábè tɨŋtɨ̧̀ɨ̧́ rè, ŋgə́ ɨ́ tànà ŋgáb: «Ju ɗóóŋ dù ɓe nyí!» 27 Á ŋgə́ tana Tòmâ: «Péye ŋgárɨ̀b moò, gewom mbə́re dì̧nɨ, naamwom ŋgáár, wu a hə̀lê mɨ ɓwàrí. Mbɨ́k mɨ̀sə́ndɨ̀r, wu a dù ɓe ə́ə́m!» 28 Á Tòmâ tana ŋgə́: «Kéké móò, Mèín móò!» 29 Yésù ɨ́ tànà ŋgə́: «Àm wu pə́gɨ mé á wu ə́əmgɨ ru. Mɨ̀tù á ɓe nùb du ɓe íí pə́wa, ŋgáb ɨ́ ə́mnèé.»

Nɨ́m ndɨŋ kùb tɨ̀ìn káàtà rèè

30 Nɨ̀fuùb noò tíí, Yésù yi ndɨŋkwatɨ́ lìím bɨ víi̧ du bɨ́ káàtà rè no tɨnndȩ́ȩ ɗàwáá. 31 Ɨ́dù kɨ́ no tɨín ndè, yi du àm nyí a ə́mnè ɨnayâna Yésù du Mèsî, Mwin Mèèín á na á. Nyí ɨ́ ə́ə̀mcè ŋgə́, nyí ɓa kwànɨ mè ɓe ɨ́r ŋgéé á.

21

Yésù túumnatɨ́ nɨ̀fuùb noò tɨ́ɓaám síí Gàlìlê

1 Cùr kɨ́ no, jíìb kù no, Yésù ɨ́ túùmnàkwàhâ nɨ̀fuùb noò síí gín ɓáí Tìbèriyâdə̀. Ínè á ŋgə́ yi túumna ŋgáb síí: 2 Sìmóŋ Píyéèr, Tòmâ (kùb yi du ɓénɨ nyɔ̧ɔ̧), Nàtànàyêl (nò yi du nò Kánà ɗɔ̀ɔ́b Gàlìléè noò), munɨ́b Sèbèdéè ɓe nɨ̀fuùb Yésùù bɨrɨ́b kù yaá ɓáhîn. 3 Sìmóŋ Píyéèr ɨ́ tànà ŋgáb: «Mɨ gɨnáyeé mɨ́ həréé yáà!» Ŋgáb ɨ́ tà: «Nɨ́m á gɨ̀ɓwênɨ.» Ŋgáb ɨ́ gì, ŋgáb ɨ́ lê kwáìn. Ɨ́dù sɨ́mnɨ̀r kɨ́ no, ŋgáb ɨ́ dù bɨ́ nɨ́m kù bɨ̀wá. 4 Ɓwâ ye yi yaré wáàŋniì, Yésù ɨ́ féínsò gín mvúmí ku, ɨ́dù nɨ̀fuùb noò ɨ́ dù bɨ́ ŋgə́ ɗə̀ə̀ŋsòwá. 5 Yésù ɨ́ fɔ́sò ŋgáb ɨnè: «Ína ɓwàjììb moò, nyí bií həré à?» Á ŋgáb ta: «Ɗàwá.» 6 Ŋgə́ ɨ́ tànà ŋgáb: «Wààréná mvɨ́njá péín ŋgáár lame, nyí ɓa bìnɨ á. Ŋgáb ɨ́ wààhácè mvɨ́njá, ɗàmcùhô̧ kɨ́ ɨ́ yɔ̂ ŋgáb ɓe yû həré yi yúk nóò.» 7 Nɨ̀fuùb Yésù yi ɗúɓa ceí ɨ́ tànà Píyéèr: «Kéké á!» Ɓwâ Sìmóŋ Píyéèr ók «Kéké á», na rèé, ŋgə́ ɨ́ lə́cùrê júk só, ɓetí ŋgə́ yaá nɨ́ síí sam. Ŋgə́ ɨ́ gùrésò mvúúm. 8 Nɨ̀fuùb meré ɨ́ gò ɓe kór, ŋgáb a ɗamwoce mvɨ́njá həré nó ɗéé. Ŋgáb yi bɨ́ cóo ɓe sɔ̀ ɗàà, yaá ɗaŋhîn sàmàìn métà təmərì mwi̧. 9 Ɓwâ ŋgáb yi sé ɗàá, ŋgáb ɨ́ kwà bɨ̀rê á rè, wa latîn, həré cè ya ɓə́nnɨ. 10 Á Yésù tana ŋgáb: «Həré nyí bɨ ɗàrɨ́, áwonáye kɨ́b kù.» 11 Sìmóŋ Píyéèr ɨ́ lê kwáìn, ŋgə́ ɨ́ ɗàmsówò mvɨ́njá ɗàá, hərɨ́b jííb no ɗéé. Hərɨ́b kɨ́ yaá lâs təmərì mwi̧ ɨ́ yɔ̀k vii bɨrɨ́b ɨ́ cóóŋ ɨ́ taarɨ́b. Ɓe vùùm hərɨ́b kíì lâs, mvɨ́njá tȩ́ȩ̀wá. 12 Yésù ɨ́ tànà ŋgáb: «Gonáam tàŋnɨ càmɨ̀kà.» Mvókín nɨ̀fubì, nò kù cè nɨ́ fɔ́wa: «Wu cè na á?» Ɓetí ŋgáb yi ɗəəŋtɨ́ bɨ́ ɨnayâna nɨ Kéké á. 13 Yésù ɨ́ ŋgɨ̀ɨ̀sò, ŋgə́ ɨ́ â bɨ̀rê, ŋgə́ ɨ́ nà ŋgáb, ŋgə́ ɨ́ nàɓwéhè ŋgáb həré. 14 Cùr Mèín yi səəmcuhó̧ Yésù mvókín nɨ̀kwíbí, gwì taarɨ́bí ŋgə́ yi túumna nɨ̀fuùb noò síhé á kí.

Yésù ɓe Píyéèr

15 Cùr ŋgáb yi taŋcáŋhȩ cɔɔ̀ŋ, Yésù ɨ́ fɔ̂ Sìmóŋ Píyéèr ɨnè: «Sìmôŋ, mwin Jáàŋ, ɗûnɨ́m wu ɗú mé ndóŋtɨ́ kɨ́ nùb lè du mɨ ɗúniì à?» Á Sìmóŋ Píyéèr ta: «I̧i̧, Kéké, wu ɗəəŋtɨ́ mɨ á wu ɗúnɨ.» Yésù ɨ́ tànà ŋgə́: «Gə́tɨm nùb du hȩ ndèɗúúb moò rè.» 16 Á ŋgə́ fɔ́kwa kɨ́ gwì bɨrɨ́bí: «Sìmôŋ mwin Jáàŋ, wu á mɨ ɗúnɨ à?» Sìmôŋ Píyéèr ɨ́ tà: «I̧i̧ Kéké, wu ɗəəŋtɨ́ mɨ á wu ɗúnɨ.» Yésù ɨ́ tànà ŋgə́: «Gə́tɨm nùb du hȩ ndèɗúúb moò rè.» 17 Á ŋgə́ fɔ́kwa kɨ́ gwì taarɨ́bí: «Sìmôŋ, mwin Jáàŋ, wu á mɨ ɗúmèɓànɨ à?» Píyéèr ɨ́ kpáícì nɨ́ tí àm Yésù fɔ́ ŋgə́ kɨ́ gwì taarɨ́bí: «Wu á mɨ ɗúnɨ à?» na rè, á Sìmôŋ tana ŋgə́: «Kéké, wu ɗəəŋtɨ́ nɨ́ɨ́b lâs, wu ɗəəŋtɨ́ mɨ á wu ɗúnɨ!» Yésù ɨ́ tànà ŋgə́: «Gə́tɨm nùb du hȩ ndèɗúúb moò rè. 18 Mɨ tana wu àmɨɨr wááŋ á: ɓwâ wu yi duye wàánjíí, wu yaá nyààŋnɨ gùr woò, wu a gì yɨ́ wu ɗúré, ɨ́dù ɓwâ wu ɓa kwéèniì, wu ɓa yààmnɨ ŋgáár á, nò kù a nyààŋnà wu gùr, ŋgə́ á gè wu yɨ́ wu du ɗúwa gìniì.» 19 (Nyindí Yésù yi nyin u̧ kɨ́, ŋgə́ yi ɗú túùmnànɨ Píyéèr kúúŋ cwá ŋgə́ ɓa kúnɨ, mgbíìnɨ Mèín nóò á.) Á Yésù tana ŋgə́: «Tuwom mɨ!»

Yésù ɓe nɨ̀fuùb no ɗûnɨ́mí

20 Píyéèr ɓandɨcu íí cùrì, ŋgə́ ɨ́ pê nɨ̀fuùb Yésù ɗûnɨ́mí á gònɨ. (Nɨ̀fuùb kɨ́ yɨɨ́m nò yi tɨɨmndéso Yésù no ŋgáb á cè cɔɔ̀ŋ, ŋgə́ ɨ́ fɔ̂: «Kéké, na ɨ́ ɓa wu sə́rɨ̀nɨ?» yàà na rè á.) 21 Píyéèr pə́ nɨ̀fuùb kɨ́, ŋgə́ ɨ́ fɔ̂ Yésù ɨnè: «Kéké, kɨ́ noò cè, ní ɨ́ ɓa ŋgə́ féínnànɨ?» 22 Yésù ɨ́ pììnà ŋgə́ ɨnè: «Mɨ ɨ́ ɗû ŋgə́ dù jáŋ há̧á̧ hȩ mɨ kwá cuworé, nɨ́m yíce wu sóò á ní? Tuwo wu mɨ!» 23 Àm ɨ́ èrɨ̀cì nɨ́ mvókín nɨ̀fubì ɨnayâna nò kɨ́ tɨ̀ nɨ kûr. U̧ kɨ́ Yésù yi nɨ́ tànàwá Píyéèr ɨnayâna ŋgə́ tɨ̀ nɨ kûr, ŋgə́ yi tahá nɨ́ ɨnayâna ní ɨ́ ɗû nɨ̀fuùb kɨ́ dù há̧á̧ hȩ ní ɓa cùwòniì, nɨ́m yíce ŋgə́ sóò á níí. 24 Nɨ̀fuùb mwi̧ kɨ́ ɨ́ du átɨ̀nɨ nɨ́ɨ́b lè ru, ŋgə́ ɨ́ tɨ̀ìnɓwê tɨín. Nɨ́m ɗəəŋceé ɨnayâna nɨ́m ŋgə́ du tànɨ kɨ́ àmɨɨr á.

Cáŋhɨ̀r

25 Yésù yi ndɨŋkwatɨ́ nɨ́ɨ́b kù ví̧i̧. Óo yi tà kùb tɨ̀ìn tɨín, tùré tùré, mɨ lə́mne ɗɔ̀ɔ́b lè bɨ̂ŋ yè á kí kɨ́ kí, yɨ́ kùb kɨ́kndóŋ kɨ́ jií a tùŋ.