1

1 Ajmí'ɨmua pu seijre'eca'a a'ɨ́jna ɨ́ tɨ ɨ́ niuucari. Ajta, a'ɨ́jna ɨ́ niuucari, a'ɨ́ɨ pu seijre'eca'a ɨ́ Dios jemi. Ajta a'ɨ́ɨ pu Dios pú'eene'e a'ɨ́jna ɨ́ niuucari. 2 A'ɨ́ɨ pu 'ajmí'ɨmua seijre'eca'a ɨ́ Dios jemi tɨ́'ɨj caí xɨ mé'e já'ahua'aca'a ɨ́ chaanaca. 3 Nain tɨ́j na'a tɨ tí'iseijre'e, a'ɨ́jna niuucari jetze pu ayén tiu'utaseíjre. A'ɨ́ɨ pu ɨ́ Dios, ajta a'ɨ́jna ɨ́ niuucari, a'ɨ́ɨ mú naíjmi'i tiú'utaahuaca'a tɨ́j pua'amé yen tí'iseijre'e. Ajta, capu ti'itɨ́j ayén ti'iseíire'e á'ame'enche'e tɨ pua'a caí a'ɨ́ɨn niuucari ayén raatétaahuaca'a. 4 Tɨ́j na'a 'ajmí'ɨmua tɨ yú e'iré'ene, a'ɨ́j pu jetze airáme'ecan a'ɨ́jna tɨ i'irúuri rusén jɨme'e. Ajta a'ɨ́j pu jɨ́n ayén tiú'uneeri'icɨca'a huá'a tzajta'a ɨ́ teɨte a'ɨ́jna jɨme'e tɨ jɨ́n i'irúuri mej mi miyen tiráamua'aree a'ij tɨ 'een ɨ́ Dios jemi. 5 Ajta a'ɨ́jna tej tiyen teajta ratamuá'amua tɨjɨ́n tatzari, a'ɨ́ɨ pu huanéeri'icɨ́ já'araa a'ɨ́mej tzajta'a ɨ́ teɨte ɨ́ mej á'ujujhua'ane'e tɨ́ca'amiste'e. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej miyen tɨ́ca'amiste'e á'ujujhua'ane'e, camu raayɨ́'ɨtɨhua'a mej ra'ujé'ica ɨ́ tatzari tɨ huá'a tzajta'a huáneeri'icɨcaa. 6 Seɨ́j pu ayén u a'uvé'emej tɨ Dios ayén ya'uta'íteca'a. Ayee pu ántehuaaca'a tɨjɨ́n Juan. 7 Ayee pu 'een jɨ́n u a'uvé'emej tɨ ij ayén a'ɨ́jna jɨ́n te'anxájta a'ij tɨ ari tí'ijmua'areereca'a a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ tɨ i'i tatzari, mej mi naími'i miyen té'antzaahuate'en a'ij tɨ a'ɨ́ɨn ayén tihuá'ixaate'e. 8 Ajta a'ɨ́jna ɨ́ Juan, capu a'ɨ́ɨn pú'eene'e ɨ́ tatzari sino ayée pu'u 'een jɨ́n a'uvé'emej tɨ ij a'ɨ́jna jɨ́n tihua'utá'ixaate'en a'ɨ́jna jetze me'ecan a'ɨ́jna ɨ́ tatzari. 9 Ajta a'ɨ́ɨn tɨ tzáahuati'ira'a jɨ́n tatzari pú'een, tɨ ajta huanéeri'icɨ́ á'aye'i huá'a tzajta'a ɨ́ teɨte, a'achú mej pua'amé yen seijre'e, a'ɨ́ɨ pu mú a'uvé'eme'eca'a íiyen chaanaca japua. 10 A'ɨ́ɨ pu ayén huateájturaa íiyen chaanaca japua. Ajta, a'ɨ́ɨ pu nain tiú'utaahuaca'a tɨ́j na'a tɨ yen chaanaca japuan tí'iseijre'e. Mɨ́ majta me'ɨ́n, ɨ́ mej yen huachéejme'ecaa íiyen chaanaca japua, camu raamuá'a. 11 A'ɨ́ɨ pu mú a'uvé'eme'eca'a, ajta a'ɨ́ɨme jemi ɨ́ ruteɨ́testemua'a huateájturaa. Majta a'ɨ́ɨme, camu xaa ra'ancuré'evi'itɨ. 12 Mɨ́ majta, seica mú xaa ra'ancuré'evi'itɨ a'ɨ́ɨme ɨ́ teɨtestemua'ame'en. Ajta a'ɨ́ɨn, ayej tihua'utá'a a'ɨ́mej ɨ́ mej rá'astijre tɨ 'ij ayén tihuá'ucɨ'ɨti mej mi yaújmua'ame'en pu'éene'e muá'ara'ani ɨ́ Dios, a'achú mej pua'améca. 13 Majta a'ɨ́ɨme, camu miyen teteca jetze airáme'ecan me'ɨ́jna jɨme'e tɨ teáata'a ayén tí'ijxe'eve'eca'a. Camu a'atzu xaa ne'u, sino ayée mu'u me'ɨ́jna jetze ajtéme'ecan ɨ́ Dios. 14 Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ niuucari a'ɨ́ɨ pu ayén huateújtevistaca'a. A'ɨ́ɨ pu ajta itejmi jemi huateájturaa. Teen tu teajta tiyen raaseíj te'ɨ́jna ɨ́ tɨ jɨ́n rɨ́'ɨ tiraatá'a ɨ́ Dios. Teen tu raaseíj ɨ́ tɨ jɨ́n Dios rɨ́'ɨ tiu'utá'a a'ɨ́jna jɨme'e tɨ a'ɨ́ɨ na'a caj tí'iyaujra'an ɨ́ Dios. A'ɨ́ɨ pu é'eme'ecan ɨ́ ruyá'upua jemi. Nain pu jɨ́n rɨ́'ɨ titájcha'ɨɨca'a ruxɨ́'evi'ira'a jɨme'e. Ajta, nain pu ayén tzáahuati'ira'a jɨ́n tiu'utaxájtaca'a. 15 Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Juan, ayée pu a'ɨ́jna jɨ́n tiu'utaxájtaca'a, ayén ti'ixáata tɨjɨ́n: ―A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ nej jɨ́n neri tejamuá'ixaa yee a'ɨ́jna tɨ ye'evé'eme nee cujta'a, jaítze'e pu ve'ecán jɨ́n ti'itéjvee necaí inee, a'iné a'ɨ́ɨ pu amuacaí seijre'eca'a necaí inee. ―Ayee pu tiu'utaxájtaca'a. 16 Naíjmi'i iteen, tu'uri tiyen te'ɨ́jna jɨ́n ra'ancuré'a te'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ tɨ nain jɨ́n rɨ́'ɨ naa titatá'aca. Ruxɨ́'evi'ira'a pu jɨ́n rɨ́'ɨ titatá'aca tɨ́j na'a tɨ yú auca'itɨ́ a'ame. 17 A'iné ayée pu'u, a'ɨ́jna ɨ́ niuucari ɨ́ mej jɨ́n tí'aijta, Dios pu ayén raateájtuaa ɨ́ Moisés jemi. Dios pu ajta ayén tira'íjca a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, tɨ ajta Cɨríistu'u pú'een, tɨ ij a'ɨ́ɨn ruxɨ́'evi'ira'a jɨ́n rɨ́'ɨ titaatá'an, tɨ ij ajta tzáahuati'ira'a jɨ́n titaataseíjrate'en a'ij tɨ tí'ijxe'eve'e ɨ́ Dios. 18 Capu ja'atɨ́ ja'anáj raaseíj ɨ́ Dios, sino a'ɨ́ɨ pu'u tɨ a'ɨ́ɨ na'a caj tí'iyaujra'an. Ruxɨ́'evi'ira'a pu jɨ́n rɨ́'ɨ titatá'aca tɨ́j na'a tɨ yú auca'itɨ́ a'ame. Capu ja'atɨ́ ja'anáj raaseíj ɨ́ Dios, sino a'ɨ́ɨ pu'u tɨ seɨ́j na'a yaujra'an pú'een, tɨ ajta Dios jemi seijre'e, a'ɨ́ɨ pu ayén taatamuá'ate a'ij tɨ 'een. 19 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, mej majta tejé'aijta me'újna Jerusalén, a'ɨ́ɨ mú huaja'uta'íteca'a ɨ́ Juan jemi seica ɨ́ mej tí'ivaɨre'eca'a u hua'atéyujta'a, majta seica ɨ́ mej me'ɨ́jna jetze airáane a'ɨ́jna ɨ́ Leví teecan mej mi miyen tiraata'íhua'u tɨ jɨ́me'en yee: “¿A'ataani pej pɨ́rɨcɨɨ?” 20 Ajta a'ɨ́jna ɨ́ Juan, capu hua'utá'ijmɨijri'i mej ráamua'ati sino ruxɨ́'evi'ira'a pu jɨ́n ayén tihua'utá'ixaa mejseíiraca'a naíjmi'i ɨ́ teɨte. Ayen tɨjɨ́n: ―Canu nee ne'ɨ́n pú'een ɨ́ Cɨríistu'u tɨ Dios ra'antíhua'u. 21 Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'ataani pej pú'een? ¿Ni pe'ɨ́n pú'een a'ɨ́jna ɨ́ Elías? Ajta ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Canu ne'ɨ́n pú'een. Majta miyen tɨjɨ́n: ―¿Ni pe'ɨ́n pú'een ɨ́ tej rachú'eve'e, a'ɨ́jna tɨ Dios jetze me'ecan titaatá'ixaate'esin? Ayee pu tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Canu ne'ɨ́n pú'een. 22 Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―¿A'ataani ne'u pej pú'een mú'ee? Patá'aj taatá'ixaate'en á'a jɨme'e tej ti teajta tiyen tihua'utá'ixaate'en a'ɨ́ɨme ɨ́ mej taja'uta'íteca'a. ¿A'iné petí'ixa á'a jɨme'e? 23 Aj pu'i ayén Juan tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Nee nu ne'ɨ́n pú'een a'ɨ́jna tɨ ayén jɨ́me'en tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Isaías teecan tɨ nu'u ayén ja'atɨ́ pu á e'evé'ejijhua a'ujna já'ahua'a 'ɨtzitá. Ayen tɨjɨ́n: “Rɨ́'ɨ xu huaújruuren sej si siyen temua'a naa ra'ancuré'evi'itɨn se'ɨ́jna ɨ́ tavástara'a.” 24 - 25 Majta seica ɨ́ fariseos, ɨ́ mej tiu'uta'aíjti'ire, ayée mú tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a piyen mú'ee caí a'ɨ́ɨn pú'een a'ɨ́jna ɨ́ Cɨríistu'u, pajta caí mú'ee a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ Elías, pajta caí mú'ee a'ɨ́ɨn pú'een a'ɨ́jna ɨ́ tej rachú'eve'e tɨ Dios jetze me'ecan titaatá'ixaate'esin, ¿a'iné 'een jɨ́n piyen huá'amuaɨ'ɨhua ɨ́ teɨte? 26 Ayee pu tiu'utaniú a'ɨ́jna ɨ́ Juan tɨjɨ́n: ―Nee nu á'amuamuaɨ'ɨhua jaj jɨme'e. Mɨ́ ajta, seɨ́j pu ayén mú'ejmi jemi seijre'e ɨ́ sej caí ramua'ate. 27 A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ auj mé e'evé'eme. A'iné inee cɨliéene'e nu jɨ́n ti'itéjvee ɨ́ jemin, capu ayén tiraavíjte'e nej ra'ajta'ɨ́'ɨpɨ'ɨn ɨ́ ca'acaira'an. 28 Ayee pu tiú'uruu a'ujna já'ahua'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Betábara, u jetze pújme'en, ɨ́ játe'anara'an jetze ɨ́ Jordán, a'u tɨ a'ɨ́ɨn Juan huajé'emuaɨ'ɨhuaca'a. 29 Yee ruijmua'a yee, a'ɨ́ɨ pu raaseíj a'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨ e'evé'eme'ecaa a'ájna jemin. Aj pu i ayén tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Juan tɨjɨ́n: ―Casi'i xaaseíj mú'een, mɨ cáne'a Dios tɨ raatámuaɨ'ɨvajta. A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een tɨ ruxɨ́'evi'ira'a jɨ́n ra'uré'uuna nain jɨme'e a'ij mej tite'uteájturaa ɨ́ Dios jemi a'achú mej pua'amé yen seijre'e íiyen chaanaca japua. 30 A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ nej jɨ́me'en niyen tiu'utaxájtaca'a netɨ́'ɨj niyen tejámuaatá'ixaa yee: “Seɨ́j pu yé 'e'evé'eme'e a'ame nehuárita'a mejca'ihuáyee, tɨ ajta jaítze'e ve'ecán jɨ́n ti'itéjvee necaí inee, a'iné a'ɨ́ɨ pu amuacaí huataseíjre necaí inee.” 31 Canu neajta inee neseɨ́j ramua'atejca'a. Aru ayée nu en jɨ́n mú a'uvé'emej nej ni niyen huá'umuaɨ'ɨhua ɨ́ jaj jɨme'e tɨ ij a'ɨ́ɨn ayén huataseíjre'en a'ɨ́mej jemi ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. 32 Aj pu'i Juan ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ayee nu raaseíj ne'ɨ́jna ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios tɨ júte'e 'e'icáme'ecaa. Yee pu seijre'eca'a tɨ́j cucui'i. Aj pu i án mu'úutze'en a'ujyeíjxɨ. 33 Canu a'atzu ramua'atíiche'e tɨ pua'a caí ayén tinaatá'ixaate'enche'e a'ɨ́jna tɨ neja'uta'íteca'a ayén tɨjɨ́n: “Tɨ́ pua'a hui piyen raaseíj tɨ a'ɨ́ɨn xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios ayén e'icáanen tɨ ij seɨ́j japuan huateáturan, aj pej ramua'ati tɨ a'ɨ́ɨn pú'een tɨ ayén tiraata'aíjte'esin a'ɨ́jna ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios tɨ mú'ejmi tzajta'a huateáturan sej si se'ɨ́jna jetze araújca'anen.” 34 ’Nee nu niyen raaseíj. Neajta nu niyen tejámuaatá'ixaate'esin tɨ a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ yaujra'an ɨ́ Dios. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 35 Yee ruijmua'a yee, ajtahua'a pu a'uun a'utéveeca'a a'ɨ́jna ɨ́ Juan. Ajta a'ɨ́ɨme ɨ́ tɨ huá'uvi'itɨjme'e, hua'apua mú jamuan á'ujujhua'ane'e. 36 Tɨ́'ɨj raaseíj tɨ a'uun a'atamé'ecaa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, ayée pu tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Xaaseíj mú'een, ɨ́ cáne'a Dios tɨ raatámuaɨ'ɨvajta. 37 Matɨ́'ɨj miyen tiráanamuajri'i a'ɨ́ɨme ɨ́ mej hua'apua, matɨ́'ɨj mi Jesús huatavén. 38 Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, tɨ́'ɨj pɨ́ a'uré'eve, aj pu'i hua'useíj mej raavájrajme'e. Aj pu'i ayén tihua'uta'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'iné setí'ijxe'eve'e mú'een? Aj mú miyen tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Rabí, ¿a'uné pe'eche mú'ee? A'íjna i niuucari tɨjɨ́n Rabí, ayée pu huataújmua'a tɨjɨ́n: Tevij tɨ Tihuá'amua'ate. 39 Aj pu i Jesús ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Setá'aj yú a'uvé'eju'un setá'aj ya'useíj. Matɨ́'ɨj mi a'ucɨ́j jamuan. Majta u ya'useíj a'utɨ́ é'echejca'a. Majta mú jamuan a'uun a'uteájturaa a'achú pua'an hora tí'ituraaca'a a'ɨ́jna xɨcájra'a jetze. Yee pu teuumé'eca te'ecáará'a tacuarixpua. 40 Ajta, seɨ́j tɨ huá'a jetze ajtéme'ecantaca'a ɨ́ mej hua'apua ɨ́ mej Jesús jamuan a'ucɨ́j, ayée pu ántehuaaca'a tɨjɨ́n Andrés. A'ɨ́ɨ pu juutzeájra'an pɨ́rɨcɨ a'ɨ́jna ɨ́ Simón, tɨ ajta i'i Pedro. 41 Aj pu'i a'ɨ́ɨn Andrés amuacaí ra'antinájcheca'a a'ɨ́jna ɨ́ ruja'a, ɨ́ Simón. Aj pu'i ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Tu'uri ráateu te'ɨ́jna ɨ́ Mesías. (Mesías, ayée pu huataújmua'a a'ɨ́jna ɨ́ niuucari tɨjɨ́n: Cɨríistu'u tɨ Dios Ra'antihuau.) 42 Tɨ'ɨj jí ye'eráavi'itɨ a'ɨ́jna ɨ́ Simón ɨ́ Jesús jemi. Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, temua'a pu tira'aráaseij. Ayee pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Mú'ee pej a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ yaujra'an ɨ́ Jonás. Ayee pej ántehuaa pua'amé tɨjɨ́n: Cefas. (Cefas, ayée pu huataújmua'a tɨjɨ́n: Pedro, tɨ ajta tetej pú'een.) 43 Yee ruijmua'a yee, Jesús pu a'uun á'uye'imɨjca'a. Ayee pu tiraaxɨ́'epɨ'ɨntare tɨ a'uun á'ume'en a'ujna ájtepua, Galilea já'ahua'a. Tɨ́'ɨj i a'ɨ́ɨn ra'antinájcheca'a a'ɨ́jna ɨ́ Felipe. Ayee pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Patá'aj ne jamuan á'uche'ecane'en. 44 A'ɨ́jna ɨ́ Felipe, a'úu pu é'eme'ecantaca'a, a'ujna chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Betsaída. A'uu mú majta é'eme'ecan a'ɨ́jna ɨ́ Andrés, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Pedro. 45 Aj pu'i a'ɨ́ɨn Felipe a'ɨ́ɨn huáteu ɨ́ Natanael. Ayee pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Tu'uri ráateu te'ɨ́jna tɨ jɨ́me'en Moisés teecan ayén tira'uyú'uxaca'a a'ɨ́jna jetze ɨ́ yu'uxari, ɨ́ niuucari ɨ́ mej jɨ́n tí'aijta. A'ii pu hui ajta a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ mej majta jɨ́me'en ra'uyú'uxaca'a a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Dios jetze me'ecan tí'ixaxa'ata'a. A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, Nazarét tɨ é'eme'ecan. A'ɨ́ɨ pu yaujra'an pú'een ɨ́ José. 46 Ajta a'ɨ́jna ɨ́ Natanael, ayée pu tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿Ni qui Nazarét é'eme'ecan? ¿Ni ayén tí'irɨ'ɨri tɨ a'uun Nazarét ti'itɨ́j airaanen tɨ ti'irɨ́'een? Aj pu'i ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Felipe tɨjɨ́n: ―Che'eré, patá'aj ya'useíj. 47 Tɨ́'ɨj Jesús raaseíj tɨ e'evé'eme'ecaa a'ɨ́jna ɨ́ Natanael, ayée pu tiu'utaxájtaca'a jɨ́me'en a'ɨ́jna tɨjɨ́n: ―Xaaseíj, pu'uri e'evé'eme seɨ́j tɨ tzɨ́te'e Israél jetze ajtéme'ecan. Capu tí'ihua'itzi a'ɨ́jna jemi. Capu ja'anáj tí'ihua'itaca. 48 Aj pu'i a'ɨ́ɨn Natanael ayén tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'uné peneja'umuá'a? ¿A'iné pej pi 'een jɨ́n nemua'ate? Jesús pu ayén tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Nee nu ne'uun muaja'useíj patɨ́'ɨj pe'uun e'irácatii jeten a'ɨ́jna ɨ́ huaréj, tɨ́'ɨj caí xɨ muaatajéeve a'ɨ́jna ɨ́ Felipe. 49 Aj pu'i ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Natanael tɨjɨ́n: ―Rabí, mú'ee pej pe'ɨ́n pú'een pej i'i yaujra'an ɨ́ Dios. Mú'ee pej a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ pej titaata'aíjte'esin itejmi, i tej Israél jetze ajtéme'ecan. 50 Aj pu'i Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Mú'ee pej piyen té'atzaahuate'e pe'ɨ́jna jɨme'e nej niyen timuaatá'ixaa yee nej ne'uun muaja'useíj patɨ́'ɨj pe'uun e'irácatii ɨ́ huaréj jete. Ayee nu tí'imua'ixaate'e pej pauj piyen tí'iseijran ti'itɨ́j jɨme'e tɨ jaítze'e ruxe'eve'e caí a'ɨ́jna. 51 Ajta ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Ayee nu tí'imua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e pej piyen raseijran tɨ ayén antacúuni'ihua a'ame u ta japua. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun tí'ivaɨre'e Dios tɨ é'eseijre'e, a'ɨ́ɨ mú yéve'ecánineíca'a muá'aju'u ineetzi jemi, i nej neajta teáata'a jetze airáane. Majta mú a'uun á'ujnineica'a muá'aju'u me'újna u ta japua.

2

1 Tɨ́'ɨj huaíca xɨca jetze teuumé'eca, seɨ́j pu huaténe'ɨcheca'a a'ájna já'ahua'a Galilea, chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Caná. Ajta a'ɨ́ɨn náɨnajra'an ɨ́ Jesús, a'uun a'utéveeca'a. 2 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tí'iyeste, a'ɨ́ɨ mú raatá'inee me'ɨ́jna ɨ́ Jesús, majta hua'utá'inee a'ɨ́mej ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e, mej mi huá'a jamuan tiú'uyesten. 3 Tɨ́'ɨj huaxɨ́j a'ɨ́jna ɨ́ viinu, aj pu'i a'ɨ́ɨn náɨnajra'an ɨ́ Jesús ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna tɨjɨ́n: ―Capu ché'e urajmuaa ɨ́ viinu. 4 Tɨ'ɨj jí Jesús ayén tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Náànaj, ¿a'iné petí'ijxe'eve'e ineetzi jemi? Capúu xɨ a'ájna teja'uré'ene ɨ́ nej jetzen a'ɨ́mej jemi huataseíjre'en meneseíiraca a'ɨ́ɨme ɨ́ teɨte. 5 Aj pu'i a'ɨ́ɨn náɨnajra'an ayén tihua'utá'ixaa a'ɨ́mej ɨ́ mej tí'ivaɨre'e tɨjɨ́n: ―Setá'aj siyen huárɨni a'ij tɨ a'ɨ́ɨn tejámuaatá'ixaate'esin. 6 Ajta a'uun vejli'i teja'uvéejme'ecaa ɨ́ xa'ari. Ayee pu tí'ipua'ameca'a a'achú cumu arájsevi tɨ tetej jɨme'e taavíjhuaca'a. A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ mej me'ɨ́jna jɨ́n tiu'ujá'usi na'ari me'ɨ́jna jetze huaɨ́'ɨhua a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan mej mi miyen me'ɨ́jna jɨ́n araúrasten ɨ́ ruye'irá. Ayee pu té'uvejrica'a a'achú cumu seité liitro, na'ari seité liitro japuan tamuáamuata'a. 7 Aj pu'i Jesús ayén tíhua'uta'aíj a'ɨ́mej ɨ́ mej tí'ivaɨre'e. Ayen tɨjɨ́n: ―Setá'aj ra'avé'ejɨste'axɨ'ɨn ɨ́ jaj ɨ́ xa'ari tzajta'a. 8 Aj pu'i ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Setá'aj ru'itajánɨ'ɨn cɨ́j caj ɨ́ jaj tu'urájmuaa mɨ xa'ari tzajta'a. Setá'aj seajta raatá'an se'ɨ́jna tɨ a'ɨ́jna jɨ́n antiújmua'aree mej yé tí'iyeste. Aj mú mi miyen raatá'a. 9 Ajta a'ɨ́ɨn tɨ antiújmua'aree, a'ɨ́ɨ pu ra'anti'í a'ɨ́jna ɨ́ jaj tɨ huateújviinutaca'a. A'ɨ́ɨ pu caí ramua'areereca'a a'u tɨ é'eme'ecan a'ɨ́jna ɨ́ viinu. Mɨ́ majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tí'ivaɨre'e, a'ɨ́ɨ mú xaa ramua'areereca'a. A'ɨ́j pu jɨ́n, a'ɨ́ɨ pu raatajé a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ huaténe'ɨcheca'a. 10 Ayee pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Ja'atɨ́ tɨ na'a, ayée tu tí'ijrɨ'ɨre. Amuacaí pu hui hua'atá'aca a'ɨ́jna ɨ́ viinu tɨ jaítze'e rɨ́'en. Tɨ́ pua'a meri tá'aruaj, aj pu'i a'ɨ́ɨn hua'utá'asin ɨ́ tɨ caí rɨ́'en. Mɨ́ pajta mú'ee, mé'e pu a'ayeúche ɨ́ tɨ jaítze'e rɨ́'en tɨ́j na'a tej autéjhuii tej tij íjii ra'antiyé'en. ―Ayee pu tiraata'ixaa. 11 A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'eene'e ɨ́ tɨ amuacaí ayén ti'itɨ́j jɨ́n huarɨ́j a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, ɨ́ mej jɨ́n rɨ́'ɨ tira'utaseíj. Ayee pu huarɨ́j a'ujna u Caná, chajta'a tɨ a'uun a'utacá'a u Galilea. Ayee pu huá'a jemi huataseíjre ɨ́ tí'imuarɨ'eri'ire'ara'an ɨ́ tɨ jɨ́n rɨ́'ɨ tihua'utá'a. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e, a'ɨ́ɨ mú jaítze'e rá'antzaahua. 12 Tɨ́'ɨjta'i, a'uun a'ucáane a'ujna Capernaúm a'ɨ́mej jamuan ɨ́ náɨnajra'an, ajta ihuáamua'ame'en. A'uu mú é'etee a'achú pua'an xɨcaj. 13 Tɨ́'ɨj ari vejli'itaca'a a'ájna mej jetzen miyen ra'utámua'aree a'ájna xɨcájra'an tɨ jetzen Dios tihua'utá'uuni'iri'i a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecantaca'a, tɨ'ɨquí Jesús án a'ujnéj a'ujna Jerusalén. 14 A'uu pu a'uteájrupi ta'anténine'i ɨ́ teyuu tɨ a'utéjvee. Aj pu'i a'uun huá'uteu a'ɨ́mej ɨ́ mej tí'itetu'araca ti'iteén huáacasi nusu cáne'axɨ ca'ɨ́n cucui'ise. Ajta seica pu huáteu ɨ́ mej án e'ijtéjcaa meesa jetze mej mi tumin huapuáta'ata. 15 Aj pu'i cuaarta huatétaahuaca'a caujnari jɨme'e. Tɨ'ɨj jí a'ɨ́jna jɨ́n hua'irámuari naíjmi'ica. A'ɨ́mej pu ajta huiiramuári ɨ́ cáne'axɨ, ajta ɨ́ huáacasi. Ajta pu pɨ́ té'ejhua'axɨxɨ ɨ́ tihuá'ameesa a'ɨ́mej ɨ́ mej japuan tumin tí'ipuata'ati'iraca'a. Ajta nainjapua ráahua'astɨ́raa ɨ́ tumin. 16 Ayee pu tihua'utá'ixaa a'ɨ́mej ɨ́ mej cucui'ise tu'araca tɨjɨ́n: ―Setá'aj te'irá'an nain ɨ́ tɨ ayun tí'iseijre'e. Caxu ché'e siyen raruure niyá'upua tɨ raatéechi'i. Ché'e caí ayén ti'itéva'ɨrihua'an tɨ́j chi'i ɨ́ mej tzajta'an tumin mua'itɨcɨ. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 17 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e, aj mú mi miyen ra'utámua'areeri'i tɨ ayén té'eyu'usi'i tɨjɨ́n: “Na'anca'anéecan nu yeehui jɨ́n niyen yé á'aseca a'u pej a'utéechi'i nej ni muaateánajche.” 18 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tihuá'aijte'e ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, ayée mú tirájhuaviiri'i tɨ ij a'ɨ́ɨn ca'anéeri jɨ́n ti'itɨ́j hua'utaseíjrate'en ɨ́ mej jɨ́n rɨ́'ɨ tiraaseíj. Miyen tɨjɨ́n: ―Patá'aj taataseíjrate'en ti'itɨ́j ɨ́ tej jɨ́n a'ij tímua'utaséij tej ti te'ɨ́jna jɨ́n ráamua'aree pej pe'ɨ́jna jɨ́n antí'amua'aree pej piyen rɨcɨ. 19 Jesús pu ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a siyen raaté'uuna se'íjna i teyuu, nee nu huaíca xɨcaj tzajta'a neajtahua'a ra'ajjájsin. 20 Ajta a'ɨ́ɨme ɨ́ Israél mej jetze ajtéme'ecan, ayée mú titeetaniú tɨjɨ́n: ―Ayee pu hui á'atee a'achú cumu hua'apuate nine'ira'a japuan arájsevi mej rá'ajtaahuaca'a. ¿Ni qui mú'ee piyen huaíca xɨcaj tzajta'a pajtáhua'a rá'ajtaahua? ―Ayee mú tiraata'íhua'uri'i. 21 Mɨ́ ajta a'ɨ́ɨn Jesús, a'ɨ́ɨ pu a'ɨ́jna jɨ́n tí'ixajtaca'a ɨ́ teyuu tɨ jetzen seijre'e. A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'eene'e ɨ́ tévira'an. 22 Tɨ́'ɨj Dios ra'ajjáj ɨ́ Jesús huá'a tzajta'a ɨ́ mej meri huácuii, a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e, aj mú mi ra'utámua'areeri'i a'ij tɨ tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna jɨme'e. Ajta, ayén tihuá'amitɨejte'eca'a tɨ ayén ti'ayájnaca'a a'ij tɨ té'eyu'usi'ihuaca'a ɨ́ huá'ayu'uxa jetze. Majta rá'antzaahua a'ij tɨ Jesús tiu'utaxájtaca'a. 23 Tɨ́'ɨj a'uun a'utéveeca'a u Jerusalén a'ájna xɨcájra'an jetze matɨ́'ɨj tí'iyestejca'a a'ɨ́jna jɨme'e tɨ Dios tihua'utá'uuni'iri'i, jeíhua mú teɨte raaseíj a'ij tɨ Jesús rɨjcaa a'ɨ́jna jɨme'e tɨ huápɨ'ɨ naa tihuá'aseijrate'e. A'ɨ́j mú jɨ́n mu'iitɨ́ rá'antzaahua tɨ nu'u a'ɨ́ɨn pú'eene'e ɨ́ mej rachú'eve'eca'a. 24 Mɨ́ ajta Jesús, capu huataúra'a tɨ huataújtuiire'en a'ɨ́mej jemi, a'iné a'ɨ́ɨ pu naíjmi'ica mua'atejca'a. 25 Capu ayén ruxe'eve'eca'a tɨ ja'atɨ́ ayén raatá'ixaate'en a'ij tɨ 'een ɨ́ teáata'a, a'iné a'ɨ́ɨ pu ruseɨ́j rú'umua'areereca'a a'ij tɨ 'éene'e mua'atzíire'ara'an ɨ́ tzajta'an ɨ́ tevi.

3

1 A'uun pu seɨ́j a'utéveeca'a tɨ a'ɨ́mej jetze ajtéme'ecantaca'a ɨ́ fariseos. Ayee pu ántehuaaca'a tɨjɨ́n Nicodemo. A'ɨ́ɨ pu seɨ́j a'ɨ́ɨn pú'eene'e ɨ́ hua'avaujsi ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. 2 A'ɨ́ɨ pu tɨ́ca'ɨmua á e'iré'ene ɨ́ Jesús jemi. Ayee pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Vásta'a, teen tu ramua'aree pej pe'uun a'uvé'emej ɨ́ Dios jemi a'ɨ́jna jɨme'e a'ij pej titaatá'ixaate'en. Ayee tu tí'ijmua'aree tɨ caí a'ij tí'irɨ'ɨri tɨ ja'atɨ́ ayén rɨjca patɨ́j mú'ee, a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ tej jɨ́n a'ij tímua'utaséij tɨ pua'a caí Dios ayén jemin seijre'e. 3 Ajta Jesús ayén tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Jee xaa ne'u, ayée nu tí'imua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e, tɨ pua'a ja'atɨ́ caí ajtahua'a huanú'ihua, capu rɨ'ɨrí tɨ a'ɨ́ɨn a'uun a'uteárute a'ujna Dios tɨ é'eseijre'e. 4 Aj pu'i Nicodemo ayén tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'iné tí'irɨ'ɨri tɨ ja'atɨ́ ayén ajtahua'a huanú'ihua tɨ pua'a a'ɨ́ɨn ari vásta'a pú'eene'en? Capu xaa ne'u a'ij tí'irɨ'ɨri tɨ ajtahua'a atéhui'ixɨn ɨ́ jucáara'an jetze ɨ́ runáàna tɨ ij ajtahua'a huanú'ihua. ―Ayee pu tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Nicodemo. 5 Tɨ'ɨj jí Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Ayee nu tí'imua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e, tɨ pua'a caí ayén huaujjéjcuare'en a'ɨ́jna jɨme'e tɨ ayén huaújmuaɨ'ɨhua jaj jɨme'e, ajta tɨ pua'a caí ayén ajtahua'a huanú'ihua a'ɨ́jna jɨme'e tɨ a'ɨ́ɨn xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios ayén huateáturan ɨ́ jemin, capu a'ij tí'irɨ'ɨri tɨ a'ɨ́ɨn ja'atɨ́ a'uun a'uteárute a'ujna Dios tɨ é'eseijre'e. 6 Seɨcɨé pu 'een a'ɨ́jna tɨ a'ɨ́jna jetze airáninei tɨ ayén ratéhua'ira'a. Ayee pu che'atá na'a seɨcɨé 'een a'ɨ́jna tɨ a'ɨ́jna jetze airaújneijte ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios. 7 ’Capej a'ij té'amuajca nej niyen tí'imua'ixaate'e yee ruxe'eve'e pej pajtáhua'a huanú'ihua. 8 Casi'i, ayée pu rɨcɨ ɨ́ eeca. Nain japua pu huá'eecaj. Pajta ranamua tɨ jújhua'ana. Mɨ́ ajta, capu a'ij timuá'amitɨejte'e a'u tɨ pújme'en a'uvé'eye'i na'ari a'u tɨ pújme'en huarú'ipi. Ayee pu che'atá na'a tihuá'aruure matɨ́j mena'a pua'amé ɨ́ mej miyen airaújneijte me'ɨ́jna jetze ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios. ―Ayee pu tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 9 Ajta a'ɨ́ɨn Nicodemo ayén tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'iné tí'irɨ'ɨri tɨ ayén teja'uré'enen? 10 Tɨ'ɨj jí Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Mɨ́ pej tihuá'amua'ate a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél teecan jetze ajtéme'ecan, ¿ni tzaa ayén ti'ayajna pej caí yaú'itɨe a'ij nej tí'imua'ixaate'e? 11 Ayee nu tí'imua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e, ayée tu te'ɨ́jna jɨ́n tí'ixaxa'a ɨ́ tej tiyen ramua'aree, teajta te'ɨ́jna jɨ́n tiu'utaxájta ɨ́ tej tajɨ́'ɨ jɨ́n tiu'uséij. ’Mɨ́ seajta mú'een, caxuu xɨ ra'ancuré'a a'ij tej tejá'amua'ixaate'e. 12 Ayee nu ne'ɨ́jna jɨ́n timuaatá'ixaa a'ij tɨ tí'irɨneca íiyen chaanaca japua. Mɨ́ pajta mú'ee, capej jɨ́me'en té'atzaahuate'e. ¿A'iné tí'irɨ'ɨri pej piyen té'antzaahuate'en tɨ pua'a niyen ne'ɨ́jna jɨ́n timuaatá'ixaate'en a'ij tɨ tí'irɨneca u ta japua Dios tɨ é'eseijre'e? Capu xaa ne'u a'ij tí'irɨ'ɨri. 13 ’Capu ja'atɨ́ ja'anáj u a'ujnéj u ta japua sino a'ɨ́ɨ pu'u ɨ́ tɨ yé ve'ecáane íiyen chaanaca japua. Nee nu ne'ɨ́n pú'een i nej neajta teáata'a jetze airáane. 14 - 15 Ajta, tɨ́j a'ɨ́ɨn Moisés ajmí'i ra'ajpí a'ɨ́jna ɨ́ cu'ucu'u a'ujna já'ahua'a tɨ caí é'e tí'itɨɨtaca'a, ayée pu che'atá na'a tiú'ujxe'eve'e tɨ Dios ayén na'ajján ineetzi i nej neajta teáata'a jetze airáane, tɨ ij ayén tihuá'acɨ'ɨti a'achú mej pua'amé ná'antzaahuate'esin mej mi miyen ruuri huateáturan tɨ́j na'a rusén jɨme'e. 16 ’Ayee pu Dios ayén hua'utaxɨ́'eve a'ɨ́mej ɨ́ mej yen huachéjme íiyen chaanaca japua tɨ i ayén neja'uta'íteca'a ineetzi, nej nee nena'a caj tí'iyaujra'an, nej ni niyen huámɨ'ɨni huá'a jetze me'ecan mej mi caí antipuá'are sino tɨ ayén tihuá'acɨ'ɨti mej mi miyen ruuri huateáturan tɨ́j na'a rusén jɨme'e, a'achú mej pua'amé miyen na'ará'astijre'esin ineetzi. 17 Ayee pu xaa ne'u ti'ayajna. Capu Dios ayén neja'uta'íteca'a nej yé ve'ecáanen íiyen chaanaca japua nej ni niyen hua'uxɨ́jte'en ne'ɨ́mej ɨ́ mej yen huachéjme ne'ɨ́jna jɨme'e nej ni puaíjtzi hua'utá'an sino ayée pu neja'uta'íteca'a nej ni huá'a japua huániuuni ne'ɨ́jna jɨme'e nej naíjmi'ica tiu'utá'uuni'i. 18 ’Ayee pu tí'ijcɨ'ɨti ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén ná'astijre'e ineetzi, nej ni caí ra'uxɨ́jte'en, neajta caí puaíjtzi raatá'an. Mɨ́ ajta a'ɨ́ɨn, ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ caí ná'astijre'e ineetzi, Dios pu ari ra'uxɨ́jte tɨ ij ayén puaíjtzi raatá'an a'ɨ́jna jɨme'e tɨ a'ɨ́ɨn caí ná'astijre'e ineetzi nej nee nena'a caj tí'iyaujra'an ɨ́ Dios. 19 ’Ayee pu ari huá'a jɨ́me'en ra'uxɨ́jte ɨ́ Dios nej neri huá'a jemi huataseíjre a'ɨ́mej jemi ɨ́ mej yen huachéjme chaanaca japua nej ni niyen tíhua'utétatzavi'i. Mɨ́ majta me'ɨ́n ɨ́ teɨte, ayée mú jaítze'e raataxɨ́'eve mej me'uun a'uteáturan a'u tɨ a'utɨ́ca'a mej caí raataxɨ́'eve mej me'uun a'uteáturan a'u tɨ á'uneeri'i. Ayee mú 'een jɨ́n raataxɨ́'eve a'iné a'ij mú pua'a titetiújcha'ɨɨca'a. 20 ’Ayej xaa ne'u ti'ayajna, ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén a'ij pua'a ti'itiújcha'ɨɨ, capu a'atzu ra'aráanajche tɨ ayén huárɨni tɨ a'ij pua'a 'een jɨme'e a'u tɨ á'uneeri'i. Capu xaa ne'u ayén á'ujca'ane tɨ ayén a'ij pua'a huárɨni a'u tɨ á'uneeri'i a'ɨ́jna jɨme'e tɨ rátziɨɨne'e tɨ ij ayén huatámitɨeere'en a'ij tɨ 'een a'ɨ́jna tɨ jɨ́n ayén rɨcɨ. 21 ’Mɨ́ ajta, ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ hui tzáahuati'ira'a jɨ́n rɨ́'ɨ ti'itiújcha'ɨɨ, a'ɨ́ɨ pu xaa ayén á'ujca'ane tɨ ayén rɨjca a'u tɨ á'uneeri'i tɨ ij ayén huatámitɨeere'en temua'a naa tɨ ayén rɨcɨ a'ɨ́jna jɨme'e tɨ rá'astijre'e ɨ́ Dios. ―Ayee pu tiu'utaxájtaca'a ɨ́ Jesús. 22 Tɨ́'ɨj i Jesús a'uun á'ume a'ájna já'ahua'a, a'uun tɨ a'utacá'a u Judea. Majta mú jamuan a'ucɨ́j a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e. A'uu pu huá'a jamuan a'utéveeca'a a'achú pua'an xɨcaj. Ajta huá'umuaɨ'ɨhuaca'a ɨ́ teɨte. 23 A'ajná'ɨmua, a'ɨ́ɨ pu Juan ajta huá'amuaɨ'ɨhuaca'a a'ájna já'ahua'a chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Enón. A'uu pu vejli'i a'utacá'a u chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa Salim. Ayej tí'iruurejca'a a'iné jeíhua pu jájmuaaca'a a'ujna. Majta mú jeíhua teɨte e'iré'enineica'a ɨ́ jemin tɨ ij huá'umuaɨ'ɨhua. 24 Ayee pu tí'iruurejca'a a'iné camúu xɨ ra'iténajca'a me'ɨ́jna ɨ́ Juan. 25 Matɨ́'ɨj mi autéjhuii a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Juan jamuan á'ujujhua'ane'e mej tiújtea'axɨ'ɨn a'ɨ́mej jamuan ɨ́ seica ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan me'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ hua'aye'ira, ɨ́ tɨ nu'u ayén ruxe'eve'e mej nu'u 'é'etiɨ'ɨhuáxɨ'ɨn. 26 Matɨ́'ɨj mi e'iré'ene ɨ́ Juan jemi. Aj mú mi miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Rabí, casi'i a'ij tɨ rɨcɨ a'ɨ́jna tɨ a'uun a'utéveeca'a mú'eetzi jemi patɨ́'ɨj pe'uun u jetze pújme'en u Jordán. A'ii pu hui a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ pej jɨ́me'en tiu'utaxájtaca'a. Ajta íjii, a'ɨ́ɨ pu huá'amuaɨ'ɨhua ɨ́ teɨte. Majta naími'i mú e'iré'eninei ɨ́ jemin. 27 Ajta a'ɨ́ɨn Juan, ayée pu tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Tɨ́j na'a tɨ ja'atɨ́ ayén ra'ancuré'asin, ayée pu tí'ijcɨ'ɨti a'ɨ́jna jɨme'e tɨ Dios ayén tiraatá'asin. 28 Mú'een xu hui seajta seri náanamuajri'i nej niyen tejámuaatá'ixaa yee nej caí ne'ɨ́n pú'een ɨ́ Cɨríistu'u tɨ Dios ra'antíhua'u, sino Dios pu ayén neja'uta'íteca'a nej ni amuacaí huataseíjre'en mú'ejmi jemi. 29 ’Ayee pu tí'irɨneca tɨ́'ɨj ja'atɨ́ huaténe'ɨche. A'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a, a'ɨ́ɨ pu huateáturaasin a'ɨ́jna jemi tɨ ra'ancuré'evi'itɨ. Ajta a'ɨ́ɨn amiigura'an ɨ́ ja'atɨ, a'ɨ́ɨ pu á vejli'i a'utéveeca tɨ ij ayén rá'anvi'itɨn a'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a a'ɨ́jna jemi ɨ́ teáata'a. A'ɨ́ɨ pu ajta ayén rutémua'ave'e a'ɨ́jna jɨme'e tɨ ayén ranamua a'ij tɨ a'ɨ́ɨn ja'atɨ́ tiu'utaxájta a'ɨ́jna jɨme'e tɨ ari ra'ancuré'evi'itɨ a'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a. Ayee nu hui che'atá nena'a netémua'ave'e inee, a'iné pu'uri antipuá'ari ɨ́ nej jɨ́n antínmua'aree. 30 ’Ayee pu tiú'ujxe'eve'e tɨ a'ɨ́ɨn jaítze'e ve'ecán jɨ́n te'enteárute. Ajta ineetzi jemi, ayée pu ajta ruxe'eve'e nej jaítze'e cɨliéene'e jɨ́n tiu'utévaɨre'en. ―Ayee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Juan. 31 ’A'ɨ́jna tɨ hui u e'icaanej u júte'e, a'ɨ́ɨ pu nain jɨ́n antiújmua'aree. Neajta inee, i nej íiyen chaanaca japua me'ecan, íiye nu hui me'ecan, neajta niyen tí'ixaxa'a a'ij tɨ ti'itɨ́j rɨ́ɨj á'aye'i íiyen chaanaca japua. Ajta a'ɨ́ɨn tɨ júte'e e'icaanej, a'ɨ́ɨ pu nain jɨ́n antiújmua'aree. 32 A'ɨ́ɨ pu ayén a'ɨ́jna jɨ́n tí'ixaxa'a a'ij tɨ a'ɨ́ɨn tiu'uséij, ajta a'ij tɨ a'ɨ́ɨn tiú'unamuajri'i ɨ́ Dios jemi. Mɨ́ ajta, capu ja'atɨ́ rá'atzaahuate'e a'ij tɨ ti'ixa. 33 Ajta a'ɨ́ɨn tɨ ayén rá'antzaahuate, a'ɨ́ɨ pu ayén raatá'itɨira tɨ ayén ti'ayajna tɨ Dios ayén tzáahuati'ira'a jɨ́n tí'ixaxa'a. 34 ’A'ɨ́jna tɨ Dios ya'uta'íteca'a, ayée pu hui che'atá na'a a'ɨ́jna jɨ́n ti'ixa a'ij tɨ tiu'utaxájtaca'a ɨ́ Dios. Ayee pu a'ɨ́jna jɨ́n rɨcɨ a'iné Dios pu ayén raatá'a tɨ a'ɨ́ɨn xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios nain jɨ́n huateáturan ɨ́ jemin. 35 Ajta, a'ɨ́ɨn ya'upuáara'an raxɨ́'eve'e ɨ́ ruyauj, ajta ayén raatá'a tɨ a'ɨ́ɨn yaujra'an nain jɨ́n antiújmua'aréere á'ara'ani. 36 ’A'ɨ́jna tɨ rá'astijre'e a'ɨ́jna ɨ́ yaujra'an, a'ɨ́ɨ pu ruuri huateáturaasin ɨ́ Dios jemi tɨ́j na'a rusén jɨme'e. Ajta a'ɨ́ɨn tɨ caí ayén tira'ará'astijre'e, capu racɨ'ɨti tɨ ruuri huateáturan ɨ́ Dios jemi sino Dios pu puaíjtzi raatá'asin.

4

1 Majta me'ɨ́n ɨ́ fariseos, ayée mú ráamua'areeri'i tɨjɨ́n jaítze'e pu nu'u huá'amua'itɨjcɨ ɨ́ teɨte a'ɨ́jna ɨ́ Jesús caí a'ɨ́jna ɨ́ Juan. Ajta nu'u huá'amuaɨ'ɨhua. 2 Mɨ́ ajta a'ɨ́ɨn Jesús, capu ayén tihuá'amuaɨ'ɨhuaca'a, sino a'ɨ́ɨme mu'u ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e. 3 Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, tɨ́'ɨj ayén tiú'unamuajri'i mej nu'u miyen tiráamua'areeri'i a'ɨ́ɨme ɨ́ fariseos, aj pu'i a'uun e'erájraa u Judea. Tɨ'ɨj jí ajtahua'a a'uun a'utamé ájtepua u Galilea. 4 Ayee pu tiú'ujxe'eve'eca'a tɨ a'uun já'ita'a a'uré'enen u Samaria. 5 Tɨ'ɨj jí a'uun a'ará'a chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Sicar, tɨ a'uun ajtéme'ecan u Samaria. A'uu pu vejli'i a'utacá'a a'ɨ́jna chuéjra'a tɨ a'ɨ́ɨn nu'u Jacobo teecan raatapuaíjve ɨ́ ruyauj ɨ́ José teecan. 6 A'uu pu ye'etéecu a'ɨ́jna ɨ́ Jacobo. Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, a'úu pu a'ujyeíjxɨ á vejli'i a'utɨ́ e'etécun a'iné temua'a pu tí'icua'anaca'a a'ɨ́jna jɨme'e tɨ á'atee tɨ huaméj ɨ́ juye jetze. A'atzaj a'ájna pɨ́tí'irɨjcaa á tacuarixpua. 7 Tɨ'ɨj jí seɨ́j á e'iré'ene, 'ɨ́ita'a tɨ Samaria é'eme'ecan. Ayee pu a'ɨ́jna jɨ́n e'iré'ene tɨ ij jaj aiitajánɨ'ɨn. Aj pu'i Jesús ayén tiraatajé tɨjɨ́n: ―Cɨ́j caj jaj tinaatá'a. 8 Majta a'ɨ́ɨme, ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e, a'úu mú á'uju'un u chajta'a mej mi cua'ira tiú'unanan. 9 Ajta a'ɨ́ɨn 'ɨ́ita'a ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Mú'ee pej hui Israél jetze ajtéme'ecan. Neajta inee, inee i'i 'ɨ́ita'a íiye nej Samaria me'ecan. ¿A'iné 'een jɨme'e piyen jaj nehuavii nej cɨ́j caj timuaatá'an? (Ayee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a a'iné, a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, camu a'ij á'ujmua'ara a'ɨ́mej jemi, ɨ́ mej Samaria é'eche.) 10 Aj pu'i Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a pej mua'areere ti'itɨ́j tɨ jɨ́n Dios ruxɨ́'evi'ira'a jɨ́n muaatapuaíjve'esin, pajta ramua'areere ja'atɨ́ nej pú'een inee, i nej niyen muahuavii, ayée pej naatahuavíiranche'e. Neajta nu niyen ne'ɨ́jna muaatá'aniche'en ne'ɨ́jna ɨ́ jaj ɨ́ pej jɨ́n rusén jɨ́n ruuri. 11 Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ 'ɨ́ita'a, ayée pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Nevástara'a, capej ti'itɨ́j tícha'ɨɨ ɨ́ pej jɨ́n ra'itajánɨ'ɨn ɨ́ jaj, ajta jeíhua pu hui ucátee ɨ́ tɨ atécun. ¿A'uné jetze péye'ejánɨ'ɨsin pe'ɨ́jna ɨ́ jaj? 12 ¿Ni piyen jaítze'e ti'itɨ́j jɨ́n antí'amua'aree mú'ee caí a'ɨ́jna ɨ́ tayá'upuacɨ'ɨ, a'ɨ́jna ɨ́ Jacobo teecan tɨ ayén taatá'a tej tiyen a'uyé'en iiyecuí? A'ɨ́ɨ pu ajta ayajna yé'ecare'e, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ yaújmua'ame'en, majta ɨ́ tihuá'aye'emuaaca'a. 13 Ayee pu tiu'utaniú a'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨjɨ́n: ―Ayee nu tí'imua'ixaate'e tɨ ayén tihuá'aruuren a'achú mej pua'amé miyen raye'e me'ɨ́jna ɨ́ jaj tɨ aiitáninei mɨ ta'atécun jetze. Matɨ́'ɨj huayé'en, majtáhua'a mú huata'í'icu méjca'i huáyee. 14 Mɨ́ ajta, ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ a'ɨ́jna huayé'en ɨ́ jaj nej hui niyen raatá'asin, capu ché'e ja'anáj huata'í'imɨ. Jee xaa ne'u, ayée pu seíire'e a'ame ɨ́ jemin tɨ a'ɨ́jna ɨ́ jaj nej niyen tiraatá'asin tɨ ayén aiitáninéica'a a'ame tɨ ij a'ɨ́ɨn ja'atɨ́ rusén jɨ́n ruuri á'ara'ani. ―Ayee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 15 Aj pu'i a'ɨ́ɨn 'ɨ́ita'a ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Nevástara'a, patá'aj piyen cɨ́j caj tinaatá'an pe'ɨ́jna ɨ́ jaj nej ni caí ché'e huata'í'imɨn, tɨ ij ajta caí ché'e ayén tiú'ujxe'eve'e nej niyen yeraajéin neyajna. 16 Aj pu'i ɨ́ Jesus ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Aricu, u a'utájee ɨ́ tɨ muajá'uvi'itɨn. Pajta mú a'uvé'eme'en. 17 Aj pu'i a'ɨ́ɨn 'ɨ́ita'a ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Capu ja'atɨ́ nejá'uvi'itɨn. Aj pu'i ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨjɨ́n: ―Xɨ́'epɨ'ɨn pej tiu'utaxájtaca'a tɨ nu'u caí ja'atɨ́ muajá'uvi'itɨn. 18 Ayee pu ti'ayajna ɨ́ mej meri anxɨ́vi ará'ase muá'araa a'ɨ́ɨme ɨ́ mej muatévi'itɨne'e. Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ pej jamuan á'uca íjii, capu muajá'uvi'itɨn a'ɨ́jna. Ayee pej tzáahuati'ira'a jɨ́n tiu'utaxájtaca'a. 19 Aj pu'i ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a tɨjɨ́n: ―Nevástara'a, ayée pu hui tiná'amitɨejte'e pej piyen Dios jetze me'ecan tí'ixaxa'a. 20 Tavaújsimua'acɨ'ɨ mú raná'amiche'e ɨ́ Dios a'íjna jetze ɨ́ jɨrí. Mɨ́ seajta mú'een, mɨ sej Israél jetze ajtéme'ecan, ayée xu tí'ixaxa'a tɨ ayén ruxe'eve'e tej te'uun yé'ana'amiche'en a'ujna já'ahua'a u Jerusalén. ―Ayee pu tiraata'ixaa. 21 Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, ayée pu tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―'Ɨita'a, ayée nu tí'imua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e, pu'uri tɨ́n teja'uré'enejsin a'ájna xɨcájra'an jetze sej caí ché'e raná'amiche'e xá'aju'un ɨ́ tayá'upua íiyen jɨrí japua, camu majta ché'e raná'amiche'e muá'aju'u u Jerusalén. 22 ’Mú'een, mɨ sej Samaria é'eme'ecan, ayée xu hui caí ramua'ate se'ɨ́jna ɨ́ sej rana'amiche. Mɨ́ teajta iteen, teen tu ramua'ate te'ɨ́jna ɨ́ tej rana'amiche a'iné a'ɨ́jna tɨ ayén ta japua niuuni, a'ɨ́mej jetze pu huataseíjre'esin ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. 23 ’Mɨ́ ajta, pu'uri tɨ́n teja'uré'enejsin a'ájna xɨcájra'an jetze mej miyen me'ɨ́jna jetze araújca'anen ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios mej mi miyen tzáahuati'ira'a jɨ́n raná'amiche'en ɨ́ tayá'upua. Jee xaa ne'u, pu'uri a'ájna teja'uré'ene mej miyen rɨcɨ a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tzáahuati'ira'a jɨ́n rana'amiche a'iné tayá'upua pu ayén huá'ahuauhuau a'ɨ́mej ɨ́ mej miyen rana'amiche. 24 ’Dios pu xɨéjniu'ucari pú'een, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej rana'amiche, ayée pu ruxe'eve'e mej me'ɨ́jna jetze araújca'anen ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios mej mi tzáahuati'ira'a jɨ́n raná'amiche'en. ―Ayee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 25 Ajta a'ɨ́ɨn 'ɨ́ita'a, ayée pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Nee nu hui ramua'aree tɨ a'ɨ́ɨn téjmi jemi huataseíjre'esin a'ɨ́jna ɨ́ tɨ jee Mesías pú'een, ɨ́ mej miyen ratamuá'amua tɨjɨ́n Cɨríistu'u tɨ Dios ra'antíhua'u. Tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn ayén huataseíjre'en, a'ɨ́ɨ pu nain jɨ́n titaatá'ixaate'esin. 26 Aj pu'i Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Inee, i nej á jamuan ti'ixa, nee nu ne'ɨ́n pú'een. 27 Jɨ́me'en pu'u ayén tiu'utaxájtaca'a, aj mú mi uvé'ene a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e. Jé'ecan mú a'ij ra'utaseíj me'ɨ́jna jɨme'e tɨ a'ɨ́ɨn 'ɨ́ita'a jamuan tí'ixajtaca'a. Mɨ́ ajta, capu ja'atɨ́ ayén tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: “¿A'iné péjruuren pemɨ́jna mɨ 'ɨ́ita'a?” Ni camu miyen yee: “¿A'iné 'een jɨme'e piyen jamuan ti'ixa?” 28 - 29 Ajta a'ɨ́ɨn 'ɨ́ita'a, á pu ya'utára a'ɨ́jna ɨ́ ruxa'ari. Tɨ'ɨj jí u á'ume u chajta'a. Aj pu'i ayén tihua'utá'ixaa ɨ́ teɨte. Ayen tɨjɨ́n: ―Mú se'utáuruyi'i sej si ya'useíj ja'atɨ́ tɨ ayén tinaatá'ixaa nain jɨme'e a'ij nej ti'itíncha'ɨɨ. ¿Ni qui caí a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ Cɨríistu'u? ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 30 Matɨ́'ɨj miyen tiráanamuajri'i, aj mú mi me'ɨ́n ɨ́ teɨte huiráacɨ u chajta'a. Matɨ́'ɨj mi me'uun u á'uju'un ɨ́ Jesús jemi. 31 Meenti mauj a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e, ayée mú ca'anéjri ratá'acare'e tɨ tiú'ucua'ani. Ayee mú tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Rabí, patá'aj tiú'ucua'ani. 32 Aj pu'i ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Nee nu ne'ɨ́jna jɨ́n huaténvaɨre'esin ne'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ cua'ira ɨ́ sej caí ramua'ate. 33 Majta me'ɨ́n, ayée mú tiúj'ixaate'eca'a tɨjɨ́n: ―Tij ja'atɨ́ ari tiraavé'etuiiri'i ɨ́ cua'ira. 34 Aj pu'i Jesús ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―A'ɨ́j nu jɨ́n niyen huaténvaɨre'esin ne'ɨ́jna jɨme'e nej ni niyen ra'ará'asten ɨ́ tɨ jɨ́n Dios ayén neja'uta'íteca'a, neajta nej nain jɨ́n ra'antícɨ'ɨti ne'ɨ́jna ɨ́ tɨ jɨ́n tinaa'íjca. 35 ’Caxu siyen tiu'utaxájta yee aúche'e te'á'atura a'achú cumu muáacua máxcɨra'i, sej si tiu'uré'atzaana. Ayee nu tejá'amua'ixaate'e, xaaseíj, seajta nainjapua huanéereajra'ani a'ujna mej a'uté'uu ɨ́ mej tí'ihuaste'e. Jéihua mú huacuaínavi'ijmee. Pu'uri huaxɨ́'epɨ'ɨn sej huá'ajseɨre'en sej si tiu'utátuiire'en ɨ́ Dios jemi. 36 Ajta íjii, pu'uri ra'ancuré'asin ja'atɨ́ a'ɨ́jna tɨ racɨ'ɨti, a'ɨ́ɨ pu huá'ajseɨre'esin mej mi miyen ruuri huateáturan tɨ́j na'a rusén jɨme'e mej mi naíjmi'i miyen huataújtemua'ave'en, a'ɨ́jna ɨ́ tɨ tiu'uhuáste a'ij tɨ Dios tiraa'íjca, ajta a'ɨ́jna tɨ ayén tiu'uré'atza a'ij tɨ ajta Dios tiraa'íjca. 37 ’A'ɨ́j pu jɨ́n ayén ti'ayajna a'ij tɨ té'eyu'usi'i tɨ ayén tɨjɨ́n: “A'ɨ́ɨ pu raayɨ́'ɨtɨ tɨ tiu'uhuáste'en. Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ seɨ́j ayée pu raayɨ́'ɨtɨ tɨ tiu'uré'atzaana.” 38 Ayee nu hui ne'ɨ́jna jɨ́n amuaata'íteca'a sej si siyen se'ɨ́jna huaré'atzaana a'u sej caí teja'uhuáste. Seica mú jeíhua huápɨ'ɨ tiu'umuárɨej. Seajta mú'een, a'ɨ́j xu siyen ancuré'a ɨ́ mej raamuá'itɨ me'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ mej tiu'umuárɨej. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 39 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Samaria é'eme'ecan, mu'iitɨ́ mú rá'antzaahua me'ɨ́jna jɨme'e tɨ ayén tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a tɨ jɨ́n Jesús nain tiraata'ixaa a'ij tɨ ti'itiújcha'ɨɨca'a. 40 A'ɨ́j pu jɨ́n, me'ɨ́n u e'iré'ene ɨ́ jemin, matɨ́'ɨj mi jeíhua rájhuaviiri'i tɨ i a'ɨ́ɨn a'uun a'uteáturan huá'a jamuan. A'ɨ́j pu jɨ́n, a'uun ayén é'etee huá'a jamuan a'achú cumu hua'apua xɨcaj. 41 Majta jeíhua mú jaítze'e rá'antzaahua ɨ́ Jesús me'ɨ́jna jɨme'e a'ij tɨ tihua'utá'ixaa. 42 Ayee mú tiraata'ixaa me'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a tɨjɨ́n: ―Amuacaí tu hui te'ɨ́jna jɨ́n té'antzaahua te'ɨ́jna jɨme'e a'ij pej pena'a peri titaatá'ixaa. Teajta íjii, catu ché'e tiyen te'ɨ́jna jɨ́n tena'a té'antzaahuate'e sino tu'uri tiyen ráanamuajri'i tajɨ́ɨmua'a. Teajta hui tiyen ramua'aree tzáahuati'ira'a jɨme'e tɨ a'ɨ́ɨn pú'een a'ɨ́jna tɨ ayén téjmi japua niuuni tetɨ́j tena'a pua'amé yen seijre'e chaanaca japua. 43 Tɨ́'ɨj teuumé'eca a'achú cumu hua'apua xɨcaj, aj pu'i a'ɨ́ɨn Jesús huirájraa a'ujna. Aj pu'i a'uun á'ume ájtepua u Galilea. 44 Jesús pu ayén huataújxajtaca'a ruseɨ́j mej nu'u caí rɨ́'ɨ tirájcha'ɨɨ a'ɨ́ɨme ɨ́ mej a'uun é'eche a'u tɨ ajta é'eche seɨ́j tɨ Dios jetze me'ecan tí'ixaxa'a. A'ɨ́j pu jɨ́n, huirájraa a'ujna u Judea. 45 Mɨ́ ajta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Galilea é'eme'ecan, temua'a mú naa tira'ancuré'evi'itɨ tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn huá'a jemi a'ará'a. Ayee mu'u meri nain tiu'uséijraca'a a'ij tɨ huarɨ́j a'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨ́'ɨj a'uun a'utéveeca'a a'ujna Jerusalén matɨ́'ɨj tí'iyestejca'a a'ájna xɨcájra'an tɨ jetzen Dios tihua'utá'uuni'iri'i. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Galilea é'eme'ecan, a'ɨ́ɨ mú majta a'uté'uuca'a me'újna. 46 Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, a'ɨ́ɨ pu ajtahua'a huá'umuaareca'a a'ɨ́mej jemi ɨ́ mej me'uun e'echéjme'e me'újna Caná, a'u tɨ ɨ́ jaj a'uteújviinutaca'a. A'ɨ́ɨ pu seɨcɨé ayén ráaruu, ne'u. Ajta pu seɨ́j a'uun a'utéveeca'a tɨ ti'itɨ́j jɨ́n ti'itéveeca'a a'ɨ́jna jemi ɨ́ rey. Ajta a'ɨ́ɨn, seɨ́j pu tiyáujca'a tɨ a'uun á'ucatii a'ujna Capernaúm. Tí'icui'ica'a a'ɨ́jna ɨ́ yaujra'an. 47 Tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn ja'atɨ́ ayén ráamua'areeri'i tɨ Jesús a'uun a'arájraa a'ujna Judea, ajta nú'u ari a'uun a'ará'a u Galilea, tɨ'ɨquí a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ u á'ume ɨ́ jemin. Jéihua pu tirájhuaviiri'i tɨ a'ɨ́ɨn Jesús a'uun á'ume'en a'ɨ́jna jemi tɨ tí'icui'i tɨ ij raarújte'en a'iné pu'uri nu'u tɨ́mua'a mɨ'ɨni. 48 Ayee pu Jesús tiraata'ixaa, tɨjɨ́n: ―Caxu ja'anáj té'antzaahuate'esin tɨ pua'a necaí niyen ti'itɨ́j tejamuaataseíjrate'en ɨ́ sej jɨ́n rɨ́'ɨ tína'utaseíj na'ari ti'itɨ́j ɨ́ sej jɨ́n ráamua'aree tɨ Dios ayén naatá'a nej niyen huárɨni. 49 Ajta a'ɨ́ɨn tɨ ti'itɨ́j jɨ́n ti'itéveeca'a ɨ́ rey jemi, ayée pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Nevástara'a, patá'aj piyen u á'ume'en neetzi jamuan, na'ari caí, a'ɨ́ɨ pu hui mɨ'ɨni ɨ́ niyauj. 50 Ajta Jesús ayén tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Aricu a'u pej é'eche. Pu'uri run ɨ́ ayauj. Ajta a'ɨ́ɨn ja'atɨ́, a'ɨ́ɨ pu rá'antzaahua a'ij tɨ tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. Tɨ'ɨj jí á'uraa. 51 Tɨ́'ɨj ari á vejli'i aumé'ecaa a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ, a'ɨ́ɨ mú ra'antinájcheca'a ɨ́ mej ravaɨre'e. Ayee mú tiraata'ixaa tɨ nu'u ari huarúj a'ɨ́jna ɨ́ yaujra'an. 52 Aj pu'i ayén tihua'uta'íhua'uri'i a'atzaj tɨ pua'a ayén huatéepua'aj a'ɨ́jna tɨ jɨ́n pɨ́staca'a a'ɨ́jna ɨ́ yaujra'an. Ayee mú tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―A'atzaj pu hui huatéepua'aj ɨ́ tajcaí a'atzaj te'ecáará'a ɨ́ tacuarixpua. 53 Jɨ́me'en mu'u miyen tiraata'ixaa, aj pu'i ráamua'areeri'i a'ɨ́jna ɨ́ ya'upuáara'an tɨ ayén pua'a pɨ́tí'irɨjcaa a'atzaj tɨ pua'a Jesús ayén tiraata'ixaa tɨ nu'u a'ɨ́ɨn yaujra'an ari run. A'ɨ́j pu jɨ́n, huataújtuiitze ɨ́ tavástara'a jemi. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ teɨtestemua'ame'en, a'ɨ́ɨ mú majta miyen huarɨ́j. 54 A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ hua'apua tɨ ayén huápɨ'ɨ ruxe'eve'e tɨ ayén tiú'uruu a'ɨ́jna ɨ́ Jesús a'ujna já'ahua'a u Galilea tɨ́'ɨj a'uun huirájraa u Judea.

5

1 Pu'uri a'atzu á'ateevi'ica matɨ́'ɨj tiu'uyé'este a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, a'uun pu a'ujnéj a'ánna Jerusalén. 2 - 3 A'uun pu jéjmuaa a'ájna vejli'i ta'áa puéerta a'u mej jetzen a'uteáru'ipi ɨ́ cáne'axɨ. Ayee pu téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Betesda. Anxɨ́vi pu á'aportaalijme'ecaa a'u mej e'etiújse'ɨrihua'a jeíhua teɨte ɨ́ mej tí'icucui'ica'a. Seica mú miyen aracúcu'unijme'eca'a, majta seica, a'ij pua'a mú huatzúna'iche'e, majta seica cɨyáaxavi'icaa ɨ́ huá'ɨɨca. 4 A'ɨ́ɨ mú miyen rachú'eve'eca'a tɨ ij ja'atɨ́ ayén ra'utáruureajxɨ'ɨn ɨ́ jaj, a'iné ja'anáj tɨ na'a, ayée pu rɨjcaa seɨ́j tɨ júte'e tí'ivaɨre'e Dios tɨ é'eseijre'e. A'ɨ́ɨ pu ave'ecánineica'a a'ájna tɨ jéjmuaa, tɨ ij a'ɨ́ɨn ra'utáruureajxɨ'ɨn. Ajta a'ɨ́ɨn ja'atɨ́ tɨ amuacaí ateájra'ani ɨ́ jaj tzajta'a, a'ɨ́ɨ pu ayén run tɨ́j na'a tɨ jɨ́n tí'icui'i. 5 Meenti seɨ́j a'uun a'utéveeca'a tɨ ayén ari á'atee a'achú cumu seité japuan tamuáamuata'a japuan aráhuaica nine'ira'a tɨ ayén tí'icui'i. 6 Tɨ́'ɨj i Jesús ayén raaseíj tɨ a'uun aúuca'atii, ayée pu ráamua'areeri'i tɨ a'ɨ́ɨn nu'u ja'atɨ́ ari á'atee tɨ ayén 'een. Aj pu'i ayén tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿Ni piyen tí'ijxe'eve'e pej huarún? 7 Ajta a'ɨ́ɨn tɨ tí'icui'i, ayée pu tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Nevástara'a, tɨ́'ɨj ayén ra'utáruureajxɨ'ɨn ɨ́ jaj, capu hui mé'e ja'atɨ́ tɨ naatévaɨre'en nej ni ateájra'ani ɨ́ jaj tzajta'a. Ajta, netɨ́'ɨj nauj á á'ume'en, seɨ́j pu hui ca'anacan a'uun ateeme nej caí inee. ―Ayee pu tiraata'ixaa a'ɨ́jna tɨ tí'icui'i. 8 Aj pu'i Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Ájchesi. Anchuée mɨ á'utaatzi. Pajta hui á'ura'ani. 9 Jɨ́me'en pu'u ayén tiu'utaxájtaca'a, aj pu'i a'ɨ́ɨn ja'atɨ́ huarúj. Ajta yá'uchuii ɨ́ rú'utaatzi. Tɨ'ɨj jí á'uraa. Ajta a'ájna pɨ́tí'irɨjcaa a'ájna xɨcájra'a mej jetzen ruse'upi tɨ́'ɨj huarúj. 10 Ajta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, ayée mú tiraata'ixaa me'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ ayén huarúj tɨjɨ́n: ―Pu'uri hui a'ájna pɨ́tí'irɨcɨ ɨ́ xɨcájra'an tej jetzen tase'upi. Ajta ayée pu té'eyu'usi'i a'ɨ́jna jetze ɨ́ yu'uxari tɨ ayén tí'ita'aijte'e tɨ nu'u caí a'ij tí'irɨ'ɨri pej piyen ráachuisime'en mɨ á'utaatzi íjii. 11 Ajta a'ɨ́ɨn tɨ cɨyáaxara'aca'a, ayée pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ayee pu tinaatá'ixaa a'ɨ́jna tɨ naarújte tɨjɨ́n yee nej nu'u rá'anchueeni ɨ́ ne'utaatzi, neajta nu'u u á'ura'ani. 12 Aj mú mi miyen tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'ataani pú'een a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ ayén timuaatá'ixaa pej nu'u piyen rá'anchueeni, pajta nu'u á'ura'ani? 13 Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ ja'atɨ́ tɨ ayén huarúj, capu a'atzu ramua'atejca'a ja'atɨ́ tɨ pu'eene'e, a'iné a'ɨ́jna ɨ́ Jesús pu'uri á aúuruteca'a huá'a tzajta'a ɨ́ teɨte ɨ́ mej me'uun e'etiújseɨre'eca'a. 14 Tɨ'ɨj jí Jesús a'uun yá'uteu a'ujna teyujta'a. Ayee pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Me'ecui xaa, pepu'uri huarúj. Pecáj ché'e ti'itɨ́j jɨ́n a'aturáa ɨ́ Dios jemi. Na'ari caí, ayée pu teja'uré'enejsin tɨ jaítze'e puaíjtzi muáacɨ'ɨti caí ajmí'i. 15 Aj pu'i á'uraa a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ. Ajta ayée pu tihua'utá'ixaa a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan tɨ a'ɨ́ɨn Jesús a'ɨ́ɨn pú'eene'e tɨ ayén raarújte. 16 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, ayée mú 'een jɨ́n a'ij pua'a raruurejca'a me'ɨ́jna ɨ́ Jesús me'ɨ́jna jɨme'e tɨ a'ɨ́ɨn ayén rɨjcaa a'ájna xɨcájra'a mej jetzen rusé'upihua'a. 17 Jesús pu ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Tɨ́j na'a tɨ yú auca'itɨ́ a'ame, a'ɨ́ɨ pu auj tí'imuarɨ'e ɨ́ niyá'upua. Ayee nu che'atá nena'a inee tí'imuarɨ'e. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 18 Ayee mú 'een jɨ́n jaítze'e miyen tí'itese'eca'a mej mi raajé'ica me'ɨ́jna jɨme'e tɨ nu'u ayén Jesús raatéxɨeehuataca'a tɨ ayén huárɨni a'ij mej tí'ijrɨ'ɨre a'ájna xɨcájra'an jetze mej rusé'upihua'a. A'ɨ́ɨ pu ajta nu'u ayén ratamuá'amua'ate'e ɨ́ Dios tɨ nu'u ya'upuáara'an pú'een. A'ɨ́j pu nu'u jɨ́n ayén tiú'ujseijrataca'a tɨ ayén che'atá na'a 'een tɨ́j ɨ́ Dios. 19 Ayee pu tiu'utaniú a'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨjɨ́n: ―Ayee nu tejá'amua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e, capu rɨ'ɨrí nej niyen ti'itɨ́j huáruuren neseɨ́j, i nej neajta teáata'a jetze airáane. Ayee nu che'atá nena'a tí'iruure a'ij nej tí'isise'ij tɨ ayén tí'iruure ɨ́ niyá'upua. 20 Ayee pu ɨ́ niyá'upua nexɨ́'eve'e ineetzi i nej yaujra'an pú'een. A'ɨ́ɨ pu ajta tí'ineseijrate'e nain a'ij tɨ a'ɨ́ɨn tí'iruure. ’Jee xaa ne'u, ayée pu tinaataseíjrate'esin ti'itɨ́j tɨ jaítze'e huápɨ'ɨ ruxe'eve'e caí a'ij nej neri tiú'uruu sej si temua'a naa tira'utaseíj. 21 Ayee pu hui niyá'upua hua'ajjájpuaxɨ'ɨsin ɨ́ teɨte huá'a tzajta'a ɨ́ mej meri huácuii. A'ɨ́ɨ pu ajta hua'utá'asin mej mi majtáhua'a ruuri muá'ara'ani. Ayee nu che'atá nena'a hua'utá'asin a'achú pua'amé a'ɨ́ɨme tɨ ayén na'aráanajche nej niyen hua'utá'an mej mi majtáhua'a ruuri muá'ara'ani. 22 ’Ajta yeehui a'ɨ́ɨn niyá'upua, capu ja'atɨ́ á'axɨjte'e sino pu'uri ayén nain jɨ́n tinaa'íjca ineetzi, i nej yaujra'an pú'een nej ni naíjmi'ica a'uxɨ́jte'en. 23 Ayee pu 'een jɨ́n huarɨ́j ɨ́ niyá'upua mej mi miyen che'atá mena'a rɨ́'ɨ tinaatá'an ineetzi matɨ́j majta rɨ́'ɨ tiratá'aca me'ɨ́jna ɨ́ niyá'upua. Ajta, a'ɨ́ɨn tɨ caí rɨ́'ɨ tinaatá'aca ineetzi, i nej yaujra'an pú'een, a'ɨ́ɨ pu ajta caí rɨ́'ɨ tiraatá'aca ɨ́ niyá'upua tɨ íiyen neja'uta'íteca'a. 24 ’Ayee nu tejá'amua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e, ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén ranamua a'ij nej ti'ixa, ajta tɨ ayén ra'ará'astijre'en a'ɨ́jna tɨ yen neja'uta'íteca'a, a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ, ayée pu ruurican jɨ́n huateáturaasin tɨ́j na'a rusén jɨme'e. Capu ja'anáj puaíjtzi racɨ'ɨti a'iné a'ɨ́ɨ pu ari huirájraa a'u tɨ ayén tiye'ecɨ'ɨtíiche'e tɨ huámɨ'ɨni. A'ɨ́ɨ pu ajta ari a'uun a'uteájrupi a'u tɨ ayén yé'ecɨ'ɨti tɨ ruuri á'ara'ani. 25 ’Ayee nu tzáahuati'ira'a jɨ́n tejá'amua'ixaate'e. Ayee pu teja'uré'enejsin, jee xaa ne'u. Ayee pu ari teja'uré'ene a'ájna xɨcájra'an tɨ jetzen ayén tihuá'acɨ'ɨti a'ɨ́mej ɨ́ mej meri huácuii mej mi miyen ráanamua a'ij nej ti'ixa inee, i nej yaujra'an pú'een ɨ́ Dios. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej miyen ra'ancuré'asin a'ij mej tí'ijnamuajran, a'ɨ́ɨ mú rusén jɨme'e ruuri muá'aju'u. 26 ’A'iné ru jetze pu ayén rusén jɨ́n ruuri ɨ́ Dios, a'ɨ́ɨ pu ayén naatá'a ineetzi i nej yaujra'an pú'een nej ni niyen che'atá nena'a ne jetze rusén jɨ́n ruuri. 27 A'ɨ́ɨ pu hui ajta naatá'a nej ni ne'ɨ́jna jɨ́n antínmua'aréere ná'ara'ani nej ni hua'uxɨ́jte'en ɨ́ teɨte a'iné nee nu neajta teáata'a jetze airánneijte. 28 ’Caxu se'ɨ́jna jɨ́n rɨ́'ɨ tiyé'useijra, a'iné aj pu teja'uré'enejsin matɨ́j mena'a pua'amé ɨ́ mej meri huácuii, ayée mú ranamuajran netɨ́'ɨj hua'utájeeve. 29 A'uu mú e'itajú'un a'u mej e'evé'enámi'ihuajmee. Majta a'ɨ́ɨme, ɨ́ mej rɨ́'ɨ titetiújcha'ɨɨca'a, a'ɨ́ɨ mú e'itajú'un mej mi ruuri muá'ara'ani. Mɨ́ majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej a'ij pua'a titetiújcha'ɨɨca'a, a'ɨ́ɨ mú e'itajú'un nej ni niyen hua'uxɨ́jte'en tɨ ij ayén puaíjtzi tihuá'acɨ'ɨti. 30 ’Capu rɨ'ɨrí nej niyen ti'itɨ́j huáruuren neseɨ́j nena'a, sino ayée nu che'atá nena'a huá'axɨjte'e a'ij nej tí'ijnamua ɨ́ niyá'upua jemi. Ajta, ayée pu tiraavíjte'e a'ij nej tihuá'axɨjte'e a'iné canu niyen rahuauca nej niyen rɨcɨ a'ij tɨ tina'aráanajche sino ayée nu rɨcɨ nej ni niyen rɨ́'ɨ tiraatá'an a'ɨ́jna tɨ yen neja'uta'íteca'a. 31 ’Tɨ́ pua'a neseɨ́j nena'a niyen tiu'utánxaj, canu niyen tzáahuati'ira'a jɨ́n niyen tiu'utánxajta. 32 Mɨ́ ajta, seɨ́j pu ayén tineetéxajta ineetzi, neajta inee, ayée nu ramua'aree tɨ́j na'a a'ij tɨ tí'inexa ineetzi, ayée pu tzáahuati'ira'a jɨ́n tí'inexa a'ɨ́jna. 33 ’Mú'een xu seica huata'áiteca'a ɨ́ Juan jemi. A'ɨ́ɨ pu ajta tzáahuati'ira'a jɨ́n tejámuaatá'ixaa ineetzi jɨme'e. 34 Capu hui ayén ruxe'eve'e tɨ ja'atɨ́ ayén tí'inexajta ineetzi. ’Mɨ́ neajta, ayée nu tejá'amua'ixaate'e ne'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ Juan tɨ ij Dios ayén tejámuaatá'uuni'i. 35 Ayee pu a'atzu tiu'utévaɨ a'ɨ́jna ɨ́ Juan tɨ́j tatzari tɨ á'ataa, tɨ ajta nain japua huatátzave'ejye'i. Seajta mú'een, ayée xu a'atzu huataúra'a sej siyen huataújtemua'ave'en se'ɨ́jna jɨme'e sej ra'ancuré'a a'ij tɨ a'ɨ́ɨn tiu'utaxájtaca'a. 36 ’Ti'itɨ́ pu jaítze'e ruxe'eve'e caí a'ij tɨ tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Juan. A'ɨ́jna tɨ Dios ayén jɨ́n tinaa'íjca nej ni niyen ne'ɨ́jna jɨ́n te'ará'asten ɨ́ nej neri niyen ne'ɨ́jna jɨ́n rɨcɨ, a'ɨ́ɨ pu ajta tí'ivaɨre'e sej si siyen ráamua'aree tɨ ayén neja'uta'íteca'a a'ɨ́jna ɨ́ niyá'upua. 37 Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ niyá'upua tɨ ayén neja'uta'íteca'a, a'ɨ́ɨ pu ajta naatéxajtaca'a ineetzi jɨme'e. Mú'een xu caí ja'anáj ráanamuajri'i tɨ tiu'uxájtaca'a. Caxu seajta ja'anáj rujɨ́'ɨ jɨ́n raaseíj a'ij tɨ 'een. 38 Caxu seajta ra'ancuré'asin a'ij tɨ a'ɨ́ɨn tiu'utaxájtaca'a a'iné caxu na'ará'astijre'esin ineetzi, Dios tɨ neja'uta'íteca'a. 39 ’Mú'een xu aujca'aneecan jɨ́n tiú'ujmua'ate se'ɨ́jna jetze ɨ́ yu'uxari a'iné ayée pu tejamuá'amitɨejte'e sej se'ɨ́jna jetze yaú'itɨee xá'aju'un a'ij sej ye'í huárɨni sej si rusén jɨ́n ruuri xá'ara'ani. A'ii pu hui a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ yu'uxari tɨ jetzen té'eyu'usi'i a'ij mej tiu'utaxájtaca'a ineetzi jɨme'e. 40 ’Mɨ́ seajta mú'een, caxu á'ujca'ane sej siyen na'ará'astijre'en ineetzi nej ni amuaatá'an sej si rusén jɨ́n ruuri xá'ara'ani. 41 ’Capu ne jetze ruxe'eve'e tɨ pua'a tevi ayén rɨ́'ɨ tinaatá'an. 42 Mɨ́ seajta mú'een seɨcɨé xu tí'imua'atze. Nee nu niyen ramua'aree sej caí hui raxɨ́'eve'e ɨ́ Dios ɨ́ a'amua tzajta'a. 43 ’Ayee nu 'een jɨ́n ave'ecáane niyá'upua jetze me'ecan. Mɨ́ seajta mú'een, caxu na'ancuré'evi'itɨ. Aru tɨ pua'a ja'atɨ́ runiúucajtze'en jɨ́n mú a'uvé'eme'en, mú'een xu xaa ra'ancuré'evi'itɨ se'ɨ́jna. 44 ’¿A'iné tí'irɨ'ɨri sej tzáahuati'ira'a jɨ́n té'antzaahuate'en tɨ́ pua'a siyen rɨ́'ɨ tiu'utaúra'an rujɨ́ɨmua'a sena'a, seajta caí tí'itese'e sej ráahuauni tɨ Dios rɨ́'ɨ tejamuaatá'an? Capu xaa ne'u a'ij tí'irɨ'ɨri. 45 Caxu siyen mú'een tí'imua'atze nej tejá'amuaxajtzi'iran ɨ́ niyá'upua jemi. A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ tejá'amuaxajtzi'iran a'ɨ́jna ɨ́ Moisés teecan, ɨ́ sej siyen rachú'eve'e tɨ a'ɨ́ɨn a'amua japua niuuni. 46 ’Tɨ́ pua'a siyen té'atzaahuate'e se'ɨ́jna jemi ɨ́ Moisés, ayée xu seajta ná'antzaahuate'enche'e ineetzi se'ɨ́jna jɨme'e tɨ a'ɨ́ɨn ayén neetzi jɨme'e ra'utéyu'uxaca'a. 47 ¿A'iné sej si caí rá'atzaahuate'e a'ij tɨ a'ɨ́ɨn tira'utéyu'uxaca'a? ¿A'iné tí'irɨ'ɨri sej siyen rá'antzaahuate'en a'ij nej inee tejámuaatá'ixaate'esin? Capu xaa ne'u a'ij tí'irɨ'ɨri. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús.

6

1 A'atzu a'ateevi'i, tɨ'ɨquí Jesús a'uun u jetze pújme'en antáraa ɨ́ jaj japua tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Galilea. Ayee pu ajta téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Tiberias. 2 Jéihua mú teɨte a'ucɨ́j jamuan a'iné mu'uri raaseíj me'ɨ́jna tɨ huápɨ'ɨ ruxe'eve'e tɨ ayén tihuá'uhuaa a'ɨ́mej ɨ́ mej tí'icucui'ica'a. 3 Aj pu'i Jesús a'ánna a'ujnéj jɨrí japua. An pu a'utayéijxɨ, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e. 4 Pu'uri vejli'itaca'a a'ájna xɨcájra'an mej jetzen tí'iyestehua'a me'ɨ́jna jɨme'e tɨ Dios hua'irájtuaa a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecantaca'a. 5 Tɨ'ɨj jí Jesús ayén huanéereajraa. Tɨ́'ɨj i hua'useíj mej e'evé'eju'uca'a ɨ́ teɨte. Aj pu'i Jesús a'ɨ́ɨn Felipe ayén tiu'uta'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'uné teyé'enanan ɨ́ pan ɨ́ mej racua'ani a'ɨ́ɨme ɨ́ teɨte? 6 Pu'uri ramua'areereca'a ɨ́ Jesús a'ij tɨ rɨni. Mɨ́ ajta, ayée pu 'een jɨ́n raata'íhua'uri'i ɨ́ Felipe tɨ ij ayén raaseíj a'ij tɨ rɨni. 7 Felipe pu ayén tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a tiyen tí'ituaave'e a'achú mej ramuá'itɨjca aráhuaica máxcɨra'i jɨme'e, capu a'ɨ́ɨ na'a cɨ'ɨpe tej ti pan huánanan tej ti naíjmi'ica tiu'umín. 8 - 9 Aj pu'i seɨ́j tɨ jamuan á'uche'ecane'e, a'ɨ́jna ɨ́ Andrés tɨ juutzeájra'an pú'een ɨ́ Simón, a'ɨ́ɨ pu ayén tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Yé pu pa'arɨ'ɨ huatéjvee. Anxɨ́vica pu hui pan tícha'ɨɨ, ajta hua'apuaca ɨ́ hua'ité. Mɨ́ ajta, capu a'atzu cɨ'ɨpe mej mi naími'i tiú'ucua'ani. 10 Jesús pu ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Setá'aj hua'uta'aíjte'en ɨ́ teɨte mej a'ujrá'asixɨ'ɨn. Ayee pu 'een jɨ́n ayén raataxájtaca'a a'iné jeíhua pu huá'ɨxaata'aca'a a'ujna. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ teteca, a'úu mú a'uráaseajraa. Ayee mú ará'asijme'e a'achú cumu anxɨ́j vi'ira'a méyee majta méyee. 11 Aj pu'i Jesús ra'ancuré'e'ɨ'ɨpɨ ɨ́ pan. Ajta rɨ́'ɨ tiraatateújtzi'ire ɨ́ Dios jemi. Ajta hua'uré'e'ɨ'ɨpɨ'ɨ a'ɨ́mej ɨ́ mej a'ucaíjme'ecaa a'achú tɨ seɨ́j raxɨ́'eve'eca'a. Ayee pu che'atá na'a hua'uré'e'ɨ'ɨpɨ'ɨ ɨ́ hua'ité. 12 Matɨ́'ɨj ruxɨéehua tiú'ucuaa, ayée pu tihua'utá'ixaa a'ɨ́mej ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e tɨjɨ́n: ―Setá'aj raaré'e'ɨ'ɨpɨ'ɨn ɨ́ tɨ avé'eturaa. Ché'e caí ti'itɨ́j a'uvá'ɨtzɨ'ɨn. 13 Matɨ́'ɨj mi raaré'e'ɨ'ɨpɨ'ɨ. Ayee mú te'evé'ejɨste'axɨ ɨ́ sicɨ́ri jetze a'ɨ́jna ɨ́ pan tɨ avé'eturaa mej tiú'ucuaa. 14 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ teɨte, matɨ́'ɨj miyen raaseíj me'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨ ayén huarɨ́j, ayée mú tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Ayej xaa ne'u ti'ayajna, amɨ́ pu hui a'ɨ́ɨn pú'een a'ɨ́jna tɨ Dios jetze me'ecan tí'ixaxa'a, tɨ ayén yé nu'u uvé'enejsin íiyen chaanaca japua. 15 Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, ayée pu rú'umua'areereca'a ɨ́ ru tzajta'a mej miyen raaxɨ́'epɨ'ɨntare mej a'ire'enejsin mej mi ca'anéeri jɨ́n tiraa'íjcate'en tɨ a'ɨ́ɨn te'enteárute ɨ́ rey jɨme'e. A'ɨ́j pu jɨ́n, ayén ajtáraa. A'uu pu jɨrí japua a'ujnéj ruseɨ́j. 16 Tɨ́'ɨj huaré'ecɨéenajme'eca, a'úu mú a'ucáane a'utɨ́ e'eve'e'ástɨme ɨ́ jaj a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Jesús jamuan á'ujujhua'ane'e. 17 A'uu mú baarcu jetze atéecɨ. Matɨ́'ɨj mi antacɨ́j u jetze pújme'en u Capernaúm. Pu'uri huaré'etɨca'arijme'e. Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, capu mé'e já'ahua'aca'a. 18 Ca'anín pu jɨ́n huá'eecaca'a. Ajta pu'uri á'ujruurejca'a ɨ́ jaj. 19 Matɨ́'ɨj aujú'ucaa a'achú anxɨ́j, o arájsevi kilómetros, matɨ́'ɨj mi raaseíj tɨ e'evé'eme'ecaa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. Jaj japua pu huamé'ecaa. Jé'ecan mú tiu'utátziɨn. 20 Aj pu'i ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Nee nu a'ɨ́ɨn pú'een. Caxu tí'itziɨɨne'e. 21 Matɨ́'ɨj mi miyen huateújca'ane mej mi miyen ra'ateájtuaani ɨ́ baarcu jetze. Camu a'achú a'ateevi'i me'uun a'utanéj a'ájna a'u mej a'uju'ucaa. 22 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ teɨte ɨ́ mej a'uun u jetze pújme'en e'etiújseɨj ɨ́ Jesús jemi, a'ɨ́ɨ mú a'uun a'uteájturaa. Yee ruijmua'a yee, ayée pu tihuá'amitɨejte'eca'a tɨ seɨ́j na'a e'ecáve'eca'a ɨ́ baarcu, ajta tɨ a'ɨ́ɨn Jesús caí a'ɨ́jna jetze ateájraa huá'a jamuan ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e, sino rujɨ́ɨmua'a mu'u antacɨ́j. 23 Matɨ́'ɨj mi seica me'uun újhuiixɨ ɨ́ baarcu a'ájna vejli'i a'u mej tejá'ucuaa ɨ́ teɨte tɨ́'ɨj Jesús rɨ́'ɨ tiraatá'a ɨ́ Dios. A'uu pu é'eme'ecan ɨ́ baarcu, chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Tiberias. 24 Matɨ́'ɨj mi a'ɨ́ɨme teɨte miyen ráamua'areeri'i tɨ nu'u caí ajta a'uun á'ucatii u Tiberias a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e. Matɨ́'ɨj mi me'ɨ́jna jetze atéecɨjxɨ a'ɨ́jna jetze ɨ́ baarcu tɨ ti'imu'íi. Seica mú atéecɨjxɨ seɨ́j jetze, majtáhua'a ɨ́ seica, seɨ́j jetze mú mijta atéecɨ, mej mi me'uun a'atanén u Capernaúm, mej mi me'uun ráahuauni me'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 25 Matɨ́'ɨj ráateu me'újna u jetze pújme'en a'alaguun jetze, aj mú mi miyen tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―Rabí, ¿a'anajni yé perá'a peyujna? 26 Jesús pu ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ayee nu tejá'amua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e. Caxu se'ɨ́jna jɨ́n nehuauhuau se'ɨ́jna jɨ́n sej tiu'uséij a'ij nej huarɨ́j ɨ́ sej jɨ́n a'ij te'utaseíj sino ayée xu 'een jɨ́n nehuauhuau se'ɨ́jna jɨme'e sej ráacua se'ɨ́jna ɨ́ pan, seajta sej temua'a naa titéeju'uxai. 27 Caxu siyen sena'a tiu'umuárɨ'en sej si se'ɨ́jna huamuá'itɨn ɨ́ cua'ira tɨ a'uvaɨ́jtzi sino setá'aj siyen tiu'umuárɨ'en sej si se'ɨ́jna huamuá'itɨn ɨ́ sej jɨ́n huateújvaɨre'en tɨ́j na'a rusén jɨme'e. Neajta inee, i nej neajta teáata'a jetze airánneijte, nee nu ne'ɨ́jna amuaatá'asin a'iné a'ɨ́ɨn Dios tɨ niyá'upua pú'een, a'ɨ́ɨ pu a'ɨ́jna jɨ́n tinaa'íjca. 28 Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿Ti'itájni hui ruxe'eve'e tej tiyen te'ɨ́jna jɨ́n huárɨni a'ij tɨ tí'ijxe'eve'e ɨ́ Dios? 29 Jesús pu ayén tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Ayee pu tí'ijxe'eve'e ɨ́ Dios sej siyen ná'antzaahuate'en ineetzi tɨ Dios neja'uta'íteca'a. 30 Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿Ti'itájni jɨ́n piyen rɨcɨ tɨ huápɨ'ɨ ruxe'eve'e tej ti tiyen raaseíj, tej ti te'ɨ́jna jɨ́n muá'antzaahuate'enɨ ɨA'iné pej pi piyen rɨcɨ? 31 Tavaújsimua'acɨ'ɨ mú miyen ráacua me'ɨ́jna tɨ nu'u maná pú'een me'újna a'u tɨ caí é'eti'itɨjca'a. Ayee pu té'eyu'usi'i tɨjɨ́n: “A'ɨ́ɨ pu nu'u hua'utá'a mej me'ɨ́jna huácua'ani ɨ́ cua'ira tɨ nu'u júte'e é'eme'ecan.” 32 Jesús pu ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ayee nu tejá'amua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e tɨ caí a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ Moisés teecan tɨ ayén hua'utá'a a'ɨ́ɨme á'amuaya'upuacɨ'ɨstemua'a mej ráacua'ani ɨ́ cua'ira tɨ júte'e é'eme'ecan. Capu xaa ne'u, sino niyá'upua pu ayén amuaatá'asin sej si huateújvaɨre'en se'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ cua'ira tɨ tzáahuati'ira'a jɨ́n júte'e é'eme'ecan. 33 ’A'iné nee nu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ cua'ira tɨ Dios jemi é'eme'ecan, neetzi pu jemi ajta é'eme'ecan. Nee nu júte'e e'icaanej nej ni hua'utá'an mej ruuri muá'ara'ani tɨ́j na'a rusén jɨme'e matɨ́j mena'a pua'amé yen huachéjme íiyen chaanaca japua. 34 Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Tavastara'a, patá'aj piyen taatá'an pe'ɨ́jna ɨ́ cua'ira tɨ́j na'a tɨ yú auca'itɨ́ a'ame. 35 Aj pu'i Jesús ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Nee nu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ jetzen é'eme'ecan ɨ́ cua'ira ɨ́ mej jɨ́n huateújvaɨre'en mej mi ruuri muá'ara'ani tɨ́j na'a rusén jɨme'e. Ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ neetzi jemi ve'eré'enen, capu ja'anáj i'icuatá a'ame. Ajta, ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén na'ará'astijre'en ineetzi, capu ajta ja'anáj huata'í'imɨ, sino Dios pu rusén jɨ́n raatá'asin. 36 ’Neajta inee, ayée nu neri tejámuaatá'ixaa sej seri neseij ineetzi. Mɨ́ seajta mú'een, caxu té'atzaahuate'e. 37 Matɨ́j mena'a pua'amé ɨ́ tɨ Dios naatátuiire'esin, a'ɨ́ɨme mú ve'eré'enejsin ineetzi jemi. Ajta tɨ pua'a ja'atɨ́ ayén neetzi jemi ve'eré'enen, canu ja'anáj raaré'iti. 38 ’Canu ne'ɨ́jna jɨ́n mú a'uvé'emej nej ni niyen huárɨni a'ij nej neseɨ́j nena'a tí'ijxe'eve'e sino nej ni niyen huárɨni a'ij tɨ tí'ijxe'eve'e a'ɨ́jna tɨ yen neja'uta'íteca'a. 39 Ajta, ayée pu tí'ijxe'eve'e a'ɨ́jna tɨ yen neja'uta'íteca'a tɨ caí seɨ́j á'uveti a'ɨ́ɨme ɨ́ mej ve'eré'ene ineetzi jemi sino nej ni naíjmi'ica japua huániuuni a'ájna xɨcájra'an tɨ jetzen nain jɨ́n te'entipuá'ajte. 40 ’Jee xaa ne'u, ayée pu tí'ijxe'eve'e ɨ́ niyá'upua tɨ ayén tiráacɨ'ɨti tɨ ruurican jɨ́n huateáturan tɨ́j na'a rusén jɨme'e ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén tirá'amitɨejte'e ja'atɨ́ nej pɨ́rɨcɨ, ajta ayén tiná'astijre'e ineetzi. Neajta inee, ayée nu ra'ajjájsin huá'a tzajta'a ɨ́ mej meri huácuii a'ájna xɨcájra'an tɨ jetzen nain jɨ́n te'entipuá'ajte. 41 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, matɨ́'ɨj mi autéjhuii mej runiúuste'e rujɨ́ɨmua'a me'ɨ́jna jɨme'e tɨ Jesús ayén tiu'utaxájtaca'a tɨ nu'u a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ cua'ira tɨ júte'e e'icaanej. 42 Ayee mú tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―¿Ni caí a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ Jesús tɨ ajta yaujra'an pú'een a'ɨ́jna ɨ́ José? ¿Ni qui tecaí huá'amuajte ɨ́ táàtajra'an, ajta ɨ́ náànajra'an? A'iné tijtá ne'u. A'ɨ́j pu jɨ́n, ¿a'iné tí'irɨ'ɨri tɨ a'ɨ́ɨn ayén tí'ixajta tɨ nu'u júte'e e'icaanej? 43 Aj pu'i Jesús ayén tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Caxu hui siyen ché'e runiúuste'e. 44 Capu rɨ'ɨrí tɨ ja'atɨ́ ayén ve'eré'enen ineetzi jemi tɨ pua'a caí Dios amuacaí ca'aníjra'a raatá'an tɨ ij ayén huárɨni. Neajta nu niyen ra'ajjájsin huá'a tzajta'a ɨ́ mej meri huácuii a'ájna xɨcájra'a tɨ jetzen nain jɨ́n te'entipuá'ajte. 45 ’Ayee mú tira'uyú'uxaca'a a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tí'ixaxa'ata'a ɨ́ Dios jetze me'ecan tɨjɨ́n: “Dios pu nu'u ayén tihuá'umua'aten naíjmi'ica.” Ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén ranamua ɨ́ ru tzajta'a a'ij tɨ ti'ixa ɨ́ niyá'upua, ajta tɨ ayén ráaruuren a'ij tɨ a'ɨ́ɨn tí'ijxe'eve'e, a'ɨ́ɨ pu ve'eré'enejsin ineetzi jemi. 46 ’Capu ayén huataújmua'a tɨ ja'atɨ́ ari raaseíj a'ɨ́jna ɨ́ niyá'upua sino inee, i nej ne'uun a'uvé'emej a'u tɨ a'ɨ́ɨn é'eseijre'e, nee nu neri raaseíj ɨ́ niyá'upua. 47 ’Ayee nu tejá'amua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e tɨ ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén té'antzaahuate'en a'ij nej ti'ixa, a'ɨ́ɨ pu ruurican jɨ́n huateáturaasin tɨ́j na'a rusén jɨme'e. 48 Nee nu ne'ɨ́n pú'een ɨ́ cua'ira tɨ jetzen airáninei ɨ́ mej jɨ́n ruuri muá'ara'ani tɨ́j na'a rusén jɨme'e. 49 ’A'amuahuáacɨxa'astemua'acɨ'ɨ mú ráacua me'ɨ́jna ɨ́ maná a'ujna já'ahua'a a'u tɨ caí é'eti'itɨjca'a. Majta á'iyen mú huácuii. 50 Mɨ́ ajta, yé pu seijre'e a'ɨ́jna ɨ́ cua'ira tɨ júte'e e'icaanej. Tɨ́ pua'a ja'atɨ́ ráacua'ani a'ɨ́jna, capu ja'anáj mɨ'ɨni. 51 ’Nee nu ne'ɨ́n pú'een a'ɨ́jna ɨ́ cua'ira tɨ júte'e e'icaanej, tɨ jetzen airáninei ɨ́ mej jɨ́n ruuri muá'ara'ani. Tɨ́ pua'a ja'atɨ́ ayén ráacua'ani a'ɨ́jna ɨ́ cua'ira, a'ɨ́ɨ pu ruurican jɨ́n huateáturaasin tɨ́j na'a rusén jɨme'e. Ajta, a'ɨ́jna ɨ́ cua'ira, a'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ nej ratéhua'ira'a, ɨ́ nej neajta ratámuaɨ'ɨvajta huá'a jetze me'ecan matɨ́j mena'a mej yen huachéjme íiyen chaanaca japua mej mi ruuri muá'ara'ani tɨ́j na'a rusén jɨme'e. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 52 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, ca'anín mú jɨ́n autéjhuii mej ti'ihuaúrixaate'en. Miyen tɨjɨ́n: ―¿A'iné tí'irɨ'ɨri tɨ a'ɨ́ɨn ja'atɨ́ ayén nu'u ruhuá'ira'a taamín? 53 Aj pu i Jesús, ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ayee nu tejámuaatá'ixaate'esin. Tɨ́ pua'a secaí ráacua'ani i nehuá'ira'a, i nej neajta teáata'a jetze airánneijte, ajta tɨ pua'a secaí raayé'en i nexuure'e, caxu rusén jɨ́n ruuri xá'aju'un. 54 A'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén ráacua'ani i nehuá'ira'a, ajta ayén raayé'en i nexuure'e, a'ɨ́ɨ pu ayén ruurican jɨ́n huateáturaasin tɨ́j na'a rusén jɨme'e. Neajta nu niyen ra'ajjájsin a'ájna xɨcájra'an tɨ jetzen nain jɨ́n te'entipuá'ajte. 55 ’Ayej ti'ayajna xaa ne'u. A'ɨ́ɨ pu nehuá'ira'a, a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ cua'ira jetzen airáninei ɨ́ mej tzáahuati'ira'a jɨ́n ruuri muá'ara'ani ɨ́ Dios jemi. Ajta a'íjna, a'ii pu xaa ne'u a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ jaj ɨ́ mej tzáahuati'ira'a jɨ́n iraayé'en mej mi caí ché'e ruxɨéemɨste'e ɨ́ Dios jemi. 56 A'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén ráacua'ani i nehuá'ira'a, ajta tɨ ayén raayé'en i nexuure'e, a'ɨ́ɨ pu huateáturaasin ineetzi jemi. Neajta nu niyen che'atá nena'a huateáturaasin ɨ́ jemin. 57 ’A'ɨ́ɨ pu ayanna neja'uta'íteca'a ɨ́ niyá'upua tɨ i'irúuri. Neajta nu ne'ɨ́jna jetze aránca'ane nej ni ruuri ná'ara'ani ɨ́ niyá'upua jemi. Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ ja'atɨ́ tɨ ayén tí'icua'a ineetzi jemi, a'ɨ́ɨ pu ayén che'atá na'a neetzi jetze araújca'ane tɨ ij a'ɨ́ɨn ruuri á'ara'ani ɨ́ Dios jemi. 58 A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ cua'ira tɨ júte'e e'icaanej. Tahuáacɨxa'astemua'acɨ'ɨ mú miyen ráacua me'ɨ́jna ɨ́ maná. Majta huácuii. Mɨ́ ajta, a'ɨ́ɨn tɨ ayén racua'aca a'ɨ́jna ɨ́ cua'ira tɨ neetzi jetze airáninei, a'ɨ́ɨ pu ruurican jɨ́n huateáturaasin tɨ́j na'a rusén jɨme'e. 59 Ayee pu tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨ́'ɨj a'uun tihuá'amua'atejca'a a'u mej e'etiújse'ɨrihua'a a'ujna u Capernaúm. 60 Matɨ́'ɨj me'ɨ́jna huánamuajri'i, ayée mú mu'iitɨ́ tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e tɨjɨ́n: ―A'ij pu pua'a taatá'a tɨ ayén ti'ixa. Jé'ecan pu hui muárɨ'eri tej tiyen yaú'itɨee tá'ara'ani. 61 Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, ayée pu rú'umua'areereca'a mej miyen runiúuste'ecaa. Aj pu'i ayén tihua'uta'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿Ni a'ij pua'a amuaatá'a nej niyen tejámuaatá'ixaa? 62 Ari tɨ pua'a siyen naaseíj ineetzi, i nej teáata'a jetze airánneijte, nej ni a'uun a'ujnén júte'ɨmua a'u nej amuacaí á'ucatii. 63 A'ɨ́jna jetze ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios, a'ɨ́ɨ pu jetzen airáninei ɨ́ sej jɨ́n ruuri xá'ara'ani. Mɨ́ ajta, capu a'ɨ́jna jɨ́n tí'ivaɨre'e a'ɨ́jna tɨ jetzen airáninei ɨ́ sej ratéhua'ira'a. Capu a'atzu xaa ne'u. Mɨ́ ajta, a'ɨ́jna ɨ́ niuucari ɨ́ nej niyen tejá'amua'ixaate'e, a'ɨ́jna ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios, a'ɨ́ɨ pu ca'aníjra'a naatá'a nej niyen tiu'utaxáj. Ajta, a'ɨ́j pu jetze airáninei ɨ́ sej jɨ́n ruuri xá'ara'ani. 64 Mɨ́ seajta mú'een, mu'iitɨ́ xu caí té'atzaahuate'e. Ayee pu tihua'utá'ixaa a'iné tɨ́j na'a 'ajmí'ɨmua tɨ yú e'iré'ene, a'ɨ́ɨ pu rú'umua'areereca'a ja'atɨ́ tɨ pɨ́rɨcɨ tɨ caí rá'atzaahuate'eca'a, ajta ja'atɨ́ tɨ pú'een tɨ Jesús jɨme'e tiu'utátuiire'esin. 65 Ajta, ayée pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ayee nu 'een jɨ́n tejámuaatá'ixaa tɨ caí rɨ'ɨrí tɨ ja'atɨ́ ayén huataújtuiire'en ineetzi jemi tɨ pua'a caí Dios amuacaí ca'aníjra'a raatá'an tɨ ayén huárɨni. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 66 A'ajná'ɨmua mu'íi mú miyen titeecáujxɨeehuataca'a mej mi caí ché'e jamuan á'ujujhua'ane'en. 67 Aj pu'i Jesús ayén tihua'uta'íhua'uri'i a'ɨ́mej ɨ́ mej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'ase tɨjɨ́n: ―Ari mú'een, ¿ni seajta seri ajtácɨɨnicu ineetzi jemi? 68 Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Simón, tɨ ajta i'i Pedro, ayée pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Nevástara'a, ¿a'atajni máàj jemin té'uju'un? Mú'eetzi pu'u jemi seijre'e ɨ́ niuucari ɨ́ tej jɨ́n ruuri tá'ara'ani, tɨ́j na'a rusén jɨme'e. 69 Ayee tu hui rá'atzaahuate'e, teajta tiyen ramua'aree pej pe'ɨ́n pú'een i pej Dios jemi e'icaanej, tɨ Dios ajta muaja'utétuaasin ɨ́ rurɨ'ɨríinta'a. 70 Aj pu'i Jesús ayén tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―¿Ni qui necaí niyen amua'antíhua'u mú'ejmi mɨ sej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'ase? A'iné nijta ne'u. Mɨ́ ajta, seɨ́j tɨ mú'ejmi jetze ajtéme'ecan, tiyaaru'u pu jetzen seijre'e. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 71 A'ɨ́jna tɨ nu'u tiyaaru'u jetzen seijre'e, a'ɨ́ɨ pu ayén huatamuá'a ɨ́ Judás. A'ɨ́ɨ pu yaujra'an pú'eene'e a'ɨ́jna ɨ́ Simón tɨ ayén te'entímu'utaca tɨjɨ́n Iscariotes. Ajta a'ɨ́ɨn Judás, huá'a jetze pu ajtéme'ecantaca'a ɨ́ mej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'ase. A'ɨ́ɨ pu a'ɨ́ɨn pú'een tɨ avíitzi jɨ́n tiu'utátuiire'esin a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ Jesús.

7

1 Tɨ́j na'a a'ájná'ɨmua, a'úu pu a'uteájturaa ɨ́ Jesús a'ujna u Galilea. Capu ché'e a'uun á'uche'ecane'e u Judea a'iné a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecantaca'a ɨ́ mej a'uun é'echejca'a, ayée mú raxɨ́'eve'eca'a mej raajé'ica. 2 Pu'uri ajta vejli'itaca'a a'ájna matɨ́'ɨj miyen tí'iyestehua'a me'ɨ́jna jɨme'e mej avé'uj'ɨnaamua'asin, ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. 3 Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'ixaa ɨ́ ihuáamua'ame'en ɨ́ Jesús tɨjɨ́n: ―Patá'aj hui piyen huiirájra'ani peyujna pej pe'uun á'ura'ani a'ujna u Judea, mej mi a'ɨ́ɨme ɨ́ mej mú'eetzi jamuan á'ujujhua'an miyen raaseíj a'ij pej rɨcɨ pe'ɨ́jna jɨme'e tɨ hui huápɨ'ɨ ruxe'eve'e, ɨ́ mej jɨ́n a'ij te'utaseíj. 4 Tɨ́ pua'a hui ja'atɨ́ ayén raxɨ́'eve'e mej mi mé jéjre'e miyen ráamua'ati, capu ayén avíitzi jɨ́n tí'imuarɨ'e. A'iné ayée pej hui rɨcɨ pe'ɨ́jna jɨme'e tɨ huápɨ'ɨ ruxe'eve'e, naa pu xɨ́'epɨ'ɨn pej piyen á jéjre'e huatá'aseijrata huá'a jemi, matɨ́j mena'a pua'amé mej yen huachéjme íiyen chaanaca japua. ―Ayee mú tiraata'ixaa. 5 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej ihuáamua'ame'en pú'eene'e, camu majta rá'antzaahua me'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 6 Aj pu'i ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Capúu xɨ a'ájna teja'uré'ene tɨ huaxɨ́'epɨ'ɨn ineetzi jemi nej ni ne'uun a'utanén. Aru mú'ejmi jemi, ja'anáj tɨ na'a pu ayén í'ixɨ'epɨ'ɨn. 7 Capu hui a'atzu rɨ'ɨrí mej amuájcha'ɨɨre'e ɨ́ mej yen huachéjme íiyen chaanaca japua. Mɨ́ majta xaa ineetzi menéjcha'ɨɨre'e me'ɨ́jna jɨme'e nej caí niyen a'ij pua'a tihuá'axajta mej miyen a'ij pua'a titetiújcha'ɨɨ. 8 Setá'aj se'uun a'ujnén a'ánna a'u mej tejé'eyeste. Caxɨ́ɨ nu a'umé'e na'ame inee nej ni ne'uun íjii teja'uvé'emua'ariive'en a'iné capu xɨ ayén teja'uré'ene tɨ ari huaxɨ́'epɨ'ɨn. 9 Tɨ́'ɨj ayén tihua'utá'ixaa, aj pu'i a'uun a'uteájturaa a'ujna u Galilea. 10 Mɨ́ ajta a'ɨ́ɨn, ayée pu huarɨ́j. Matɨ́'ɨj a'ucɨ́j ɨ́ ihuáamua'ame'en mej mi me'uun tejá'uyesten, a'ɨ́ɨ pu ajta u á'ume. Capu ruseíirata u á'ume, sino avíitzi pu'u jɨ́n u á'ume. 11 Majta me'ɨ́n ɨ́ mej me'uun tejé'eyestehua'a, a'ɨ́ɨ mú rá'ixɨ'eeri'ireca'a me'ɨ́jna ɨ́ ɨ́ Jesus. Miyen ti'ixáata tɨjɨ́n: ―¿A'uné a'ij 'een a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ? 12 Jéihua mú a'ij pua'a tí'ixajtaca'a a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ Jesús huá'a tzajta'a ɨ́ teɨte ɨ́ mej me'uun e'etiújseɨre'eca'a. Seica mú miyen tí'ixajtaca'a tɨjɨ́n: “Rɨ́'ɨ pu tí'itevij.” Majta seica miyen tí'ixajtaca'a tɨjɨ́n: “Capu a'atzu. A'ɨ́ɨ pu hui huá'acuanamua ɨ́ teɨte.” 13 Majta, capu ja'atɨ́ ayén á'ujca'anejca'a tɨ ayén ruseíirata tiu'utaxájta a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ Jesús a'iné mehuá'atziɨɨne'eca'a a'ɨ́mej ɨ́ mej ti'itɨ́j jɨ́n antiújmua'areereca'a a'ɨ́ɨme jemi ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. 14 Matɨ́'ɨj meri já'ita'a ujú'uncaa ɨ́ mej tí'iyestehua'a, aj pu'i Jesús a'uun a'uteájrupi teyujta'a. Tɨ'ɨj jí a'utéjche tɨ tihuá'umua'aten ɨ́ teɨte. 15 Jé'ecan mú rɨ́'ɨ tira'utaseíj a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun tí'aijta teyujta'a. Ayee mú tiúj'ixaate'eca'a tɨjɨ́n: ―¿A'iné tí'irɨ'ɨri tɨ a'ɨ́ɨn caí ja'anáj ti'ihuaújmua'ate, a'ɨ́ɨ pu raayɨ́'ɨtɨ tɨ ayén tihuá'umua'aten? 16 Jesús pu ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Canu a'ij tirájteu neseɨ́j a'ij nej tihuá'amua'aten sino a'ɨ́ɨ pu ayén tinaatá'a a'ɨ́jna tɨ yé neja'uta'íteca'a. 17 Tɨ́ pua'a hui ja'atɨ́ ayén á'ujca'ane tɨ ayén huárɨni a'ij tɨ tí'ijxe'eve'e ɨ́ Dios, a'ɨ́ɨ pu xaa ayén ramua'aréeren tɨ pua'a Dios ayén naatá'a nej niyen tí'imua'ataca ca'ɨ́n neseɨ́j nena'a a'ij tirájteu. 18 A'ɨ́jna tɨ ayén tí'ixaxa'a a'ij tɨ a'ɨ́ɨn na'a tirájteu ruseɨ́j, ayée pu 'een jɨ́n ayén rɨcɨ tɨ ij rɨ́'ɨ tiu'utaúra'an ruseɨ́j. ’Mɨ́ neajta inee, ayée nu ne'ɨ́jna jɨ́n tí'imuarɨ'e nej ni niyen rɨ́'ɨ tiraatá'an ne'ɨ́jna tɨ yen neja'uta'íteca'a. Tɨ́ pua'a hui ja'atɨ́ ayén á'ujca'ane tɨ ayén huárɨni a'ij tɨ tí'ijxe'eve'e ɨ́ Dios, a'ɨ́ɨ pu xaa ayén ramua'aréeren tɨ pua'a Dios ayén tinaatá'a nej niyen tí'imua'ata ca'ɨ́n neseɨ́j nena'a a'ij tirájteu. 19 ’¿Ni caí a'ɨ́ɨn Moisés teecan ayén amuaatátui a'ɨ́jna ɨ́ niuucari ɨ́ mej jɨ́n tí'aijta? Aa ni'ijtá ne'u. Mɨ́ seajta mú'een, capu ja'atɨ́ tɨ mú'ejmi jetze ajtéme'ecan ayén araúrasten a'ij tɨ a'ɨ́ɨn niuucari ti'ixa. ¿A'iné 'een jɨme'e siyen tí'ijxe'eve'e sej naajé'ica? 20 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun ajteáxɨɨreca'a, ayée mú titeetaniú tɨjɨ́n: ―Tiyaaru'u pu mú'eetzi tzajta'a seijre'e. ¿A'ataani hui ayén tí'ijxe'eve'e tɨ́'ij muáaje'ica? 21 Aj pu'i Jesús ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Seɨj nu'u jɨ́n niyen huarɨ́j tɨ ayén huápɨ'ɨ ruxe'eve'eca'a. Ajta a'ɨ́ɨn amuaatéjteu naíjmi'ica. Jé'ecan xu avé'ejɨ'ɨstaxɨ. 22 Mɨ́ seajta mú'een, ayée xu tí'ijrɨ'ɨre se'ɨ́jna jɨme'e tɨ Moisés teecan ayén amuaata'aíj sej nu'u ra'antisíjchixɨ'ɨn ɨ́ naviira'an. Jee xaa, capu Moisés teecan jetze huanéj, sino Dios pu ayén raateájtuaa a'ɨ́mej jemi ɨ́ á'amuaya'upuacɨ'ɨstemua'a. A'ɨ́j xu jɨ́n siyen ra'antisí'iche ɨ́ naviira'an ɨ́ uneeca'i tɨ teáata'a se'ájna xɨcájra'an sej jetzen ruse'upi. 23 Ayee xu 'een jɨ́n tí'ijrɨ'ɨre sej si caí auté'ɨtzen se'ɨ́jna jemi ɨ́ niuucari tɨ Moisés teecan raateájtuaa. Tɨ́ pua'a ayén 'een, ¿a'iné 'een jɨ́n si níniu'ucacu ineetzi jemi se'ɨ́jna jɨme'e nej niyen nain jɨ́n raarújte seɨ́j ɨ́ ja'atɨ ne'ájna xɨcájra'a sej jetzen ruse'upiɨ? 24 ’Xaatapuá'ajta sej siyen tihuá'axɨjte'e a'ij tɨ tejamuá'amitɨejte'e. Mɨ́ seajta mú'een, ayée xu huárɨni sej si siyen tihua'uxɨ́jte'en a'ij tɨ tiraavíjte'e tzáahuati'ira'a jɨme'e. 25 Jɨ́me'en pu'u ayén tiraataxájtaca'a, aj mú mi seica miyen autéjhuii mej ti'ihuaúrihua'u. Miyen tɨjɨ́n: ―¿Ni caí a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ mej miyen jɨ́me'en tí'itese'e mej raajé'ica? 26 Yee pu hui jéjre'e huatéjvee tihuá'ixaate'e. Mɨ́ majta, camu a'ij tí'ijee. ¿Ni qui meri miyen raamuá'a tɨjɨ́n: “A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ Cɨríistu'u”? 27 Mɨ́ teajta iteen, teen tu hui ramua'aree a'u tɨ é'eme'ecan te'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ. Mɨ́ ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Cɨríistu'u, tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn yé uvé'enen, capu ja'atɨ́ ramua'aréeren a'u tɨ é'eme'ecan a'ɨ́jna. ―Ayee mú tí'ixajtaca'a. 28 Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, aúche'e pu tihuá'amua'atejca'a u teyujta'a. Aj pu'i ayén ca'anín jɨ́n tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Jee xaa ne'u, ayée pu hui ti'ayajna sej nemua'ate, seajta siyen ramua'aree a'u nej é'eme'ecan. Canu neseɨ́j nena'a yé ve'ecáane sino tɨ yé neja'uta'íteca'a, a'ɨ́ɨ pu nain jɨ́n ayén tí'ijrɨ'ɨre. Capu tí'ihua'itzi ɨ́ jemin. Mɨ́ seajta mú'een, caxu ramua'ate a'iné caxu rá'astijre'e. 29 Mɨ́ neajta inee, nee nu xaa ramua'ate a'iné a'úu nu é'eme'ecan ɨ́ jemin. A'ɨ́ɨ pu hui ajta yen neja'uta'íteca'a. 30 Jɨ́me'en pu'u ayén tiu'utaxájtaca'a, aj mú mi miyen tiu'utatése mej raatéevi'i. Mɨ́ ajta, capu ja'atɨ́ ayén raatéevi'i a'iné capúu xɨ a'ájna teja'uré'ene, a'ájna tɨ jetzen huaxɨ́'epɨ'ɨntari'ihuaca'a tɨ ayén huámɨ'ɨni. 31 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jemin e'etiújseɨj, mu'iitɨ́ mú miyen rá'antzaahua. Ayee mú tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Tɨ́'ɨj yé uvé'enen a'ɨ́jna ɨ́ Cɨríistu'u Dios tɨ ra'antíhua'u, ¿ni qui jaítze'e ayén a'ɨ́jna jɨ́n rɨni tɨ huápɨ'ɨ ruxe'eve'e caí amɨ́jna mɨ ja'atɨ́? 32 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ fariseos, ayée mú tiú'unamuajri'i a'ɨ́mej ɨ́ teɨte mej miyen xahuaani'i mú jɨ́n tiúj'ixaate'e. Matɨ́'ɨj mi a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tí'aijta u teyujta'a, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ fariseos, a'ɨ́ɨ mú seica huata'áiteca'a a'ɨ́mej ɨ́ mej me'uun tí'icha'ɨɨ mej mi raatéevi'i. 33 Aj pu'i Jesús ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Canu ché'e á'ateeri mú'ejmi jemi a'iné pu'uri vejli'i nej ni ne'uun a'ujnén ne'ɨ́jna jemi tɨ yen neja'uta'íteca'a. 34 Mú'een xu nehuauni, aru caxu mé'e nejé'eteuni. Ajta, capu rɨ'ɨríista a'ame sej se'uun a'ujnén a'u nej a'ij éene'e na'ame. 35 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun tí'aijta teyujta'a, ayée mú tiúj'ihua'uraca'a tɨjɨ́n: ―¿A'uquí hui a'umé a'u tɨ caí rɨ'ɨrí tej tiyen yé'uteuni? ¿Ni qui a'uun seɨ́j chuéjra'a japua a'umé huá'a jemi ɨ́ teɨte ɨ́ mej a'ucɨ́jxɨ huá'a tzajta'a a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Grecia é'eme'ecan? ¿Ni qui hui ajta ayén tihuá'amua'aten a'ɨ́mej ɨ́ mej Grecia é'eme'ecan? 36 ¿A'iquí huataújmua'a a'ɨ́jna ɨ́ niuucari tɨ jɨ́n tej nu'u rahuauni, teajta nu'u caí rateuni, tɨ ajta nu'u caí rɨ'ɨrí tej a'uun á'uju'un a'u tɨ a'ij éene'e a'ame? ―Ayee mú tiújihua'uraca'a. 37 Tɨ́'ɨj ari te'entipuá'arijme'eca ɨ́ mej tí'iyeste, a'ájna xɨcájra'an tɨ jaítze'e ruxe'eve'eca'a ɨ́ mej me'ɨ́jna jetze tí'iyestehua'a, aj pu'i Jesús ayén huatéechaxɨ huá'a tzajta'a. Aj pu'i ayén ca'anín jɨ́n tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a hui ja'atɨ́ ayén ruxɨéemɨste'e a'ɨ́jna jɨme'e tɨ caí urarɨ́'ene'e jɨ́n huateájturaa ɨ́ Dios jemi, ché'e a'ɨ́ɨn ayén ve'eré'enen ineetzi jemi nej ni niyen ca'aníjra'a tiraatá'an. 38 Ayee pu che'atá na'a raruuren a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ ayén na'ará'astijre'esin ineetzi a'ij tɨ té'eyu'usi'i ɨ́ yu'uxari jetze tɨjɨ́n: “A'ɨ́j pu jetzen airáninei ɨ́ tzajta'an temua'a naa a'ɨ́jna ɨ́ jaj tɨ jetzen araújca'anen a'ɨ́jna ɨ́ tɨ jɨ́n ruuri a'ame. Ayej seíire'e a'ame tɨ́j jetzen airáamɨ'ɨye ɨ́ jaj.” ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 39 A'ɨ́jna ɨ́ niuucari tɨjɨ́n “jaj”, ayée pu huataújmua'a tɨjɨ́n: ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios, ɨ́ tɨ Dios raateájtuaaniiche'e huá'a tzajta'a a'ɨ́mej ɨ́ mej rá'antzaahua. Ayee pu a'ɨ́jna jɨ́n tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús a'iné capu xɨ é'e já'ahua'aca'a a'ɨ́jna ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios, a'ɨ́jna jɨme'e tɨ a'ɨ́ɨn Jesús caí xɨ a'ujnéj u júte'e tɨ ij Dios ayén án ye'ecájrati ɨ́ ɨpuari japua. 40 Jɨ́me'en mu'u miyen ráanamuajri'i tɨ ayén tiu'utaxájtaca'a, aj mú mi miyen tiu'utaxájtaca'a seica ɨ́ teɨte tɨjɨ́n: ―Ayej hui xaa ne'u ti'ayajna tɨ a'ɨ́ɨn pú'een tɨ ayén tí'ixaxa'a ɨ́ Dios jetze me'ecan, ɨ́ tej tiyen rachú'eve'e. 41 Majta seica mú miyen tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―A'ii pu hui a'íin i'i pɨ́rɨcɨ tɨ i'i Cɨríistu'u. Majta seica miyen tiúj'ihua'uraca'a tɨjɨ́n: ―¿A'iné hui tí'irɨ'ɨri tɨ a'ɨ́ɨn Cɨríistu'u ayén a'uun é'eme'ecanta u Galilea? 42 ¿Ni caí ayén té'eyu'usi'i ɨ́ yu'uxari jetze tɨ nu'u a'ɨ́ɨn Cɨríistu'u ayén airaújneijte'esin a'ɨ́jna jetze ɨ́ teɨtestemua'ame'en ɨ́ David teecan? Ajta nu'u tɨ a'uun é'eme'ecanta a'ame a'ujna u Belén, a'u tɨ a'ɨ́ɨn David teecan e'echéjme'e. ―Ayee mú tiu'utaxájtaca'a. 43 A'ɨ́j mú jɨ́n já'ita'a a'utacɨ́j ɨ́ teɨte me'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ Jesús. Seica mú seɨcɨé tí'ixajtaca'a. Majta seica seɨcɨé. 44 Seica mú miyen raxɨ́'eve'eca'a mej miyen raatéevi'i. Mɨ́ ajta, capu ja'atɨ́ ahuaújca'ane tɨ rajví'i. 45 Matɨ́'ɨj mi a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tí'icha'ɨɨ u teyujta'a, a'úu mú a'uré'ene huá'a jemi ɨ́ mej me'uun tí'aijta u teyujta'a, majta ɨ́ fariseos jemi. Matɨ́'ɨj miyen tihua'uta'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'iné 'een jɨ́n secaí ye'eráavi'itɨ? 46 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tí'icha'ɨɨve, ayée mú tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Capu hui ja'atɨ́ ayén tí'ixaxa'a tɨ́j amɨ́n tí'ixaxa'a. 47 Ayee mú tiu'utaniú a'ɨ́ɨme ɨ́ fariseos tɨjɨ́n: ―¿Ni ajta ari ayén amuáacuanamua mú'ejmi? 48 ¿Ni caí seɨ́j tɨ tí'ita'aijte'e ari rá'antzaahua a'ɨ́jna, na'ari seɨ́j tɨ téjmi jetze ajtéme'ecan i tej fariseos pú'een? 49 Majta ɨ́ teɨte ɨ́ mej me'uun e'etiújseɨre'eca'a, camu a'atzu yaú'itɨe a'ij tɨ té'eyu'usi'i a'ɨ́jna jetze ɨ́ niuucari Moisés teecan tɨ raateájtuaa. Dios pu ari hua'uxɨ́jte amɨ́ɨme. ―Ayee mú tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́ɨme ɨ́ fariseos. 50 Ajta a'ɨ́ɨn Nicodemo, a'ɨ́jna tɨ ari ɨ́ Jesús jemi a'atánejca'a, tɨ́j ajta seɨ́j pú'eene'e tɨ huá'a jetze ajtéme'ecan, ayée pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: 51 ―Capu ayén tiraavíjte'e tej tiyen ra'uxɨ́jte'en tɨ́'ij puaíjtzi ráacɨ'ɨti. Ayee pu té'axa ɨ́ yu'uxari jetze ɨ́ tej jɨ́n tí'aijta tɨ ayén nu'u ruxe'eve'e tej nu'u tiraa'íhua'u amuacaícan jɨ́n te'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tej ti ráamua'aree a'ij tɨ ti'itɨ́j jɨ́n rɨcɨ. ¿Ni caí ayén ti'ayajna? 52 Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―¿Ni hui mú'ee pe pajta pe'uun é'eme'ecan u Galilea? Aúuhuauchi ɨ́ yu'uxari jetze pej pi piyen ráamua'aree tɨ caí ja'atɨ́ a'uun é'eme'ecan u Galilea tɨ Dios jetze me'ecan tí'ixaxa'a. 53 Ayee mú tiu'utaxájtaca'a. Matɨ́'ɨj mi a'ucɨ́jxɨ a'u tɨ seɨ́j é'eche.

8

1 Ajta Jesús pu a'uun á'ume jɨrí tɨ a'utacá'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Aceituunajemi. 2 Tapuá'arijme'eca pu a'uun a'ujnéj teyujta'a. Majta mú jeíhua teɨte ajteáxɨɨreca'a ɨ́ jemin. Aj pu'i a'ujyeíjxɨ tɨ i tihuá'umua'aten. 3 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jetzen tiú'ujmua'ate ɨ́ niuucari ɨ́ mej jɨ́n tí'aijta, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ fariseos, a'ɨ́ɨ mú seɨ́j e'eráavi'itɨ ɨ́ 'ɨ́ita'a. Ayee mú tiraatéevi'i tɨ́'ɨj auj ayén rɨjcaa ɨ́ 'ɨ́ita'a tɨ ruxána'acɨra'ate'eca'a. Matɨ́'ɨj mi raata'aíj tɨ a'uun já'ita'a a'utéchaxɨn mej mi raaseíj ɨ́ teɨte. 4 Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'ixaa me'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨjɨ́n: ―Maeestru, ayée mú yeehui tiraatéevi'i amɨ́jna mɨ 'ɨ́ita'a tɨ́'ɨj auj xana'acɨra'ate'eca'a. 5 Ajta a'ɨ́ɨn Moisés, ayée pu yeehui titaata'aíj a'ɨ́jna jetze ɨ́ niuucari tɨ raateájtuaa tɨ ayén ruxe'eve'e tej nu'u tetej jɨ́n raajé'ica. Ari mú'ee, ¿a'iné yeehui pajta ti'ixa? 6 Ayee mú me'ɨ́jna jɨ́n tiraata'íhua'uri'i mej mi me'ɨ́jna jɨ́n ra'antimuá'itɨn a'ij tɨ a'ɨ́ɨn ti'itɨ́j jɨ́n tihua'utá'ixaate'esin. Ayee mú rahuauca'a me'ɨ́jna ɨ́ mej jɨ́n tiraaxájtzi'i. Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, a'ɨ́ɨ pu aicaújtutzi. Aj pu'i a'utéjche tɨ ruxɨté jɨ́n ra'uyú'uxa á chuaata'a. 7 Maúche'e mú tí'ira'ihua'uraca'a. Aj pu'i Jesús ayén huatéechaxɨ. Ayee pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a hui seɨ́j mú'een ja'anáj caí a'ɨ́jna jɨ́n ayén auté'ɨtze ɨ́ á'amuamua'atziira'a jɨme'e, ché'e a'ɨ́ɨn ja'atɨ́ amuacaí raatatú'a ɨ́ tetej jɨme'e. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 8 Ajtahua'a pu aicaújtutzi. Ajta ra'uyú'uxaca'a á chuaata'a. 9 Majta a'ɨ́ɨme, jɨ́me'en mu'u miyen ráanamuajri'i a'ij tɨ tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, matɨ́'ɨj mi me'uun tíhuii, seɨj majta seɨj, amuacaícan a'ɨ́jna tɨ jaítze'e vásta'a. Tɨ'ɨj jí a'ɨ́ɨ na'a ɨ́ Jesús a'uun a'uteájturaa jamuan a'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a tɨ a'uun já'ita'a a'utéveeca'a. 10 Aj pu'i Jesús huatéechaxɨ. Aj pu'i ayén tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―'Ɨ́ita'a, ¿a'uné hui a'ij mé'een a'ɨ́ɨme? ¿Ni caí mé'e ja'atɨ́ tɨ ayén ti'itɨ́j jɨ́n mú'eetzi jetze tí'ijpua'ajte'e? 11 Aj pu'i ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Nevástara'a, capu yeehui ja'atɨ́ ayén neetzi jetze ti'itɨ́j jɨ́n tí'ijpua'ajte'e. Jesús pu ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Canu neajta inee ti'itɨ́j jɨ́n mú'eetzi jetze te'ujpuá'ajte'esin. Patá'aj á'ura'ani. Capej hui ché'e piyen pe'ɨ́jna jɨ́n te'uté'ɨtzeaara'an. ―Ayee pu tiraata'ixaa. 12 Tɨ́'ɨj ajtahua'a ayén tihua'utá'ixaa ɨ́ teɨte ɨ́ Jesús, ayej tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Nee nu yeehui ne'ɨ́n pú'een ɨ́ tatzari tɨ jɨ́n huáneeri'i huá'a japua naíjmi'ica ɨ́ mej yen huachéjme íiyen chaanaca japua. A'atɨ́ tɨ na'a hui tɨ nee jamuan á'uche'ecane'en, capu ja'anáj ayén tɨ́ca'amiste'e á'uche'ecane'e a'ame, sino ayée nu yeehui raateájtuaani ɨ́ jemin ne'ɨ́jna ɨ́ tatzari ɨ́ tɨ jɨ́n ruuri á'ara'ani. 13 Matɨ́'ɨj mi a'ɨ́ɨme fariseos miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Mú'ee pej piyen aseɨ́j tité'axajta. A'ɨ́j pu yeehui jɨ́n caí ti'itɨ́j vaɨre'e a'ij pej tité'axajta aseɨ́j. 14 Aj pu'i ayén tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a niyen neseɨ́j tí'inxajta, aúche'e pu yeehui tí'ivaɨre'e nej niyen tí'inxajta neseɨ́j a'ɨ́jna jɨme'e nej niyen ramua'aree a'u nej a'arájraa, neajta niyen che'atá nena'a ramua'aree a'uj nej a'umé. Mɨ́ seajta mú'een, capu yeehui a'ij tejamuá'amitɨejte'e, a'u nej a'arájraa, na'ari a'u nej a'umé. 15 Ayee xu siyen sena'a huá'axɨjte'e a'ij sej rujɨ́ɨmua'a tirájteuve. Mɨ́ neajta inee, canu ja'atɨ́ íjii á'axɨjte'en. 16 Aru, tɨ pua'a hui niyen ja'atɨ́ á'axɨjte'e, aúche'e pu ayén tiraavíjte'e nej niyen rɨcɨ a'iné canu neseɨ́j niyen a'ij tirájteu, sino a'ɨ́ɨ pu ayén naatá'a a'ɨ́jna tɨ yen neja'uta'íteca'a. 17 ’Ayee pu yeehui té'eyu'usi'i a'ɨ́jna jetze ɨ́ niuucari ɨ́ sej jɨ́n tí'aijta tɨ ayén nu'u tí'ivaɨre'e tɨ pua'a mehuá'apua miyen ti'itɨ́j jɨ́n ti'iteújxajtajme'en. 18 Nee nu yeehui ne'ɨ́n pú'een seɨ́j ɨ́ nej niyen tí'inxajta neseɨ́j. Ajta yeehui ɨ́ seɨ́j tɨ ayén tineteáxajta, a'ɨ́ɨ pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ niyá'upua tɨ íiyen neja'uta'íteca'a. 19 Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'uné yeehui a'ij 'een tɨ ayá'upua pú'een? Jesús pu ayén tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Caxu yeehui nemua'ate ja'atɨ́ nej pú'een. Caxu seajta ramua'ate ɨ́ niyá'upua. Tɨ́ pua'a siyen nemua'ajcaa, ayée xu yeehui seajta tí'ijmua'ate ɨ́ niyá'upua. 20 Ayee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨ́'ɨj auj tihuá'amua'atejca'a a'ujna teyujta'a, a'ájna vejli'i a'u mej yé'ese'ɨri ɨ́ tumin. Mɨ́ majta ɨ́ teɨte, capu ja'atɨ́ ayén tiraatéevi'i a'iné capúu xɨ a'ájna teja'uré'ene a'ɨ́jna xɨcájra'a jetze tɨ jetzen Jesús huámɨ'ɨni. 21 Ajtahua'a pu Jesús ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Nee nu yeehui ne'uun a'ujnéjsin, seajta mú'een xu nehuauni ineetzi. Ajta, caí Dios tejámuaatá'uuni'ira. Mú'een xu cui'ini se'ɨ́jna jɨme'e sej auteájturaa ɨ́ Dios jemi. Capu rɨ'ɨrí sej se'uun a'ujnén a'u nej a'ujnéjsin inee. 22 Matɨ́'ɨj mi miyen ti'itiúrihua'uri'i a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun tí'aijta teyujta'a tɨjɨ́n: ―¿A'iné yeehui huataújmua'a a'ɨ́jna ɨ́ niuucari tɨ nu'u caí rɨ'ɨrí tej te'uun a'ujnén a'u tɨ nu'u a'ujnéjsin? ¿Ni qui ayén huataújmua'a tɨ a'ɨ́ɨn huaújje'ica? 23 Aúche'e pu ayén tihuá'a'ixaate'eca'a tɨjɨ́n: ―Mú'een xu hui yúucɨ pújme'en é'eme'ecan. Neajta inee, júte'e nu é'eme'ecan. Mú'een xu yeehui huá'a jetze ajtéme'ecan a'ɨ́mej ɨ́ mej yen seijre'e íiyen chaanaca japua. Neajta inee, canu niyen huá'a jetze ajtéme'ecan. 24 Ayee nu hui niyen amuaatá'ixaa tɨ pua'a caí ayén Dios tejámuaatá'uuni'ira, mú'een xu cui'ini se'ɨ́jna jɨme'e sej auteájturaa ɨ́ Dios jemi. Tɨ́ pua'a yeehui secaí siyen té'antzaahuate'en nej ne'ɨ́n pɨ́rɨcɨ a'ij nej ti'ixa, mú'een xu xaa cui'ini se'ɨ́jna jɨme'e sej auteájturaa ɨ́ Dios jemi. 25 Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'ataani yeehui pej pú'een? Ajta Jesús pu ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Nee nu ne'ɨ́n pú'een ɨ́ nej niyen jɨ́me'en tejá'amua'ixaate'ecaa tɨ́j na'a jéjcua ɨmuá tɨ yú e'iré'ene. 26 Jéihua nu neri tí'ixajtamɨ'ɨ mú'ejmi jɨme'e, neajta niyen ne'ɨ́jna jɨ́n amua'uxɨ́jte'en. Mɨ́ ajta a'ɨ́ɨn tɨ yen neja'uta'íteca'a, a'ɨ́ɨ pu tzáahuati'ira'a jɨ́n tí'ixaxa'a. Neajta nu hui niyen tihuá'ixaate'e a'ɨ́mej ɨ́ mej yen japuan seijre'e íiyen ɨ́ chaanaca japua a'ij nej niyen tiráanamuajri'i ne'ɨ́jna jemi tɨ yen neja'uta'íteca'a. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 27 Majta a'ɨ́ɨme, camu yaú'itɨee muá'araa a'ij tɨ tihuá'a'ixaate'eca'a, tɨ ayén jɨ́me'en raxa tɨ ya'upuáara'an pú'een. 28 A'ɨ́j pu jɨ́n, Jesús ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Setɨ́'ɨj yeehui aj neja'utavén ineetzi i nej teáata'a jetze airáme'ecan, aj xu si ramua'aréeren ja'atɨ́ nej pú'een, seajta xu ramua'aréeren nej caí neseɨ́j nena'a a'ij tirájteu a'ij nej tejámuaatá'ixaa sino ayée nu che'atá nena'a tí'ixaxa'a a'ij tɨ niyá'upua ayén tinaamuá'ate. 29 A'ɨ́jna tɨ hui yen neja'uta'íteca'a, a'ɨ́ɨ pu neetzi jemi seijre'e. Capu ayén ruséntacan naatéjtuaa a'iné ayée nu yeehui tɨ́'ɨj pɨ́na'a niyen tí'ijrɨ'ɨre a'ij tɨ tira'aráanajche. 30 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ teɨte, tɨ́'ɨj Jesús auj ayén tihuá'a'ixaate'eca'a, mu'iitɨ́ mú miyen rá'antzaahua. 31 Aj pu'i Jesús ayén tihua'utá'ixaa a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan ɨ́ mej majta rá'antzaahua tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a hui siyen te'utáviicua'i sej si siyen tira'ará'astijre'en a'ij nej tejá'amua'ixaate'e, aj xu xaa siyen tité'ujujhua'ane'e xá'aju'un ineetzi jamuan. 32 Mú'een xu seajta yeehui ramua'aréeren se'ɨ́jna tɨ nain jɨ́n ayén ti'ayajna. A'ɨ́j xu jɨ́n ruxɨéehua á'ujujhua'ane'en xá'aju'un. 33 Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Teen tu yeehui Abraham teecan jetze airáane. Catu yeehui ja'anáj seica jemi ca'anéeri jɨ́n tiu'utévaɨ. A'ɨ́j pu yeehui jɨ́n, ¿a'iné auj tí'irɨ'ɨri pej piyen tí'ita'ixaate'e tej nu'u taxɨéehua á'ujujhua'ane'e tá'ara'ani? 34 Jesús pu ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ayee nu yeehui tejá'amua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e tɨ ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén te'uteáturaave'en ɨ́ Dios jemi, a'ɨ́ɨ pu ca'anéeri jɨ́n tí'imuarɨ'e a'ɨ́jna jemi tɨ a'ij pua'a 'een. 35 Ajta a'ɨ́ɨn tɨ ca'anéeri jɨ́n tejé'emuarɨ'e a'u mej é'eche ɨ́ teɨtestemua'ame'en a'ɨ́jna tɨ tí'ira'aijte'e, a'ɨ́ɨ pu caí a'uun rusén jɨ́n huateáturaasin a'ujna. Majta a'ɨ́ɨn tɨ yaujra'an pú'een, a'úu pu yeehui huateáturaasin tɨ́j na'a rusén jɨme'e. 36 ’A'ɨ́j pu jɨ́n, tɨ pua'a niyen huárɨni inee, i nej neajta yaujra'an pú'een, nej ni amua'irájtuaani sej si ruxɨéehua á'ujujhua'ane'en, ayée xu xaa ne'u ruxɨéehua á'ujujhua'ane'e xá'aju'un, tzɨ́te'e. 37 Nee nu hui niyen ramua'aree sej se'ɨ́jna jetze airáane se'ɨ́jna ɨ́ Abraham teecan. Mɨ́ seajta mú'een, xu'uri siyen á'ujca'ane sej siyen naajé'ica se'ɨ́jna jɨme'e sej caí ché'e ranamuajracu a'ij nej tejá'amua'ixaate'e. 38 Ayee nu ne'ɨ́jna jɨ́n tejá'amua'ixaate'e a'ij nej yeehui neri ne'uun tejá'useij ɨ́ niyá'upua jemi. Seajta mú'een, ayée xu che'atá sena'a tí'ijrɨ'ɨre a'ij sej seajta tiráanamuajri'i ɨ́ ruyá'upua. 39 Matɨ́'ɨj mi miyen tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Teen tu yeehui rájya'upuaca'a te'ɨ́jna ɨ́ Abraham teecan. Aj pu'i Jesús ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a yeehui siyen yaújmua'ame'en pú'eene'en a'ɨ́jna ɨ́ Abraham teecan, ayée xu che'atá sena'a rɨ́'ɨ titetiújcha'ɨɨ a'ij tɨ a'ɨ́ɨn ajta rɨ́'ɨ ti'itiújcha'ɨɨca'a. 40 Ayee pu i éene'e, xu'uri siyen tiraaxɨ́'epɨ'ɨntare sej naajé'ica. Neajta inee, nee nu ne'ɨ́n pú'een seɨ́j tɨ ayén tejámuaatá'ixaa a'ɨ́jna tɨ ayén ti'ayajna, ɨ́ nej neajta niyen ráanamuajri'i ne'ɨ́jna jemi ɨ́ Dios. Capu yeehui ayén tí'ijrɨ'ɨrejca'a a'ɨ́jna ɨ́ Abraham teecan. 41 Ayee xu siyen a'ij pua'a titetiújcha'ɨɨ a'ij tɨ ajta rɨcɨ ɨ́ á'amuaya'upua. Matɨ́'ɨj mi miyen tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Catu yeehui huanú'ihuaca'a huá'a jetze ɨ́ mej ruseɨ́jtajmee patɨ́j mú'ee. Seɨ́j pu'u yeehui a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tej rájya'upua. A'ɨ́ɨ pu yeehui a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ Dios. 42 Aj pu'i Jesús ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a yeehui a'ɨ́ɨn Dios á'amuaya'upua pú'eene'en, mú'een xu nexɨ́'eve'e xá'aju'un a'iné a'úu nu a'uvé'emej ɨ́ jemin. Canu yeehui neseɨ́j nena'a niyen a'uvé'emej sino a'ɨ́ɨ pu yen neja'uta'íteca'a. 43 ’¿A'iné 'een jɨ́n secaí nejaú'itɨe a'ij nej tejá'amua'ixaate'e? Caxu xaa ne'u yaú'itɨe a'iné secaí ahuaújca'ane sej ra'ancuré'an a'ij nej ti'ixa. 44 Mú'een xu yeehui se'ɨ́jna jetze ajtéme'ecan ɨ́ tiyaaru'u. A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ á'amuaya'upua. Seajta mú'een, ayée xu'u sena'a se'ɨ́jna jɨ́n siyen rá'astijre'e a'ij tɨ tí'ijxe'eve'e ɨ́ á'amuaya'upua. Tɨ́j na'a tɨ huataseíjre ɨ́ teáata'a tɨ yú e'iré'ene, a'ɨ́ɨ pu yeehui tí'itecui'ica. Capu ja'anáj tzáahuati'ira'a jɨ́n tiu'utaxájtaca'a. A'ɨ́ɨ pu yeehui nain jɨ́n tí'ihua'itaca. Tɨ́j na'a tɨ ayén tí'ihua'i, a'ɨ́ɨ pu jetzen airáninei ɨ́ tzajta'an a'ɨ́jna tɨ hua'itzi pú'een. Ayej xaa ne'u, a'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een tɨ tí'ihua'itaca. Ajta tɨ́j na'a tɨ hua'itzi pú'een, a'ɨ́j pu jetzen airáninei. 45 ’Mɨ́ neajta inee, ayée nu tzáahuati'ira'a jɨ́n tí'ixaxa'a. A'ɨ́j xu jɨ́n, caxu yeehui ná'atzaahuate'e. 46 ¿Ni seɨ́j mú'ejmi jetze tɨ ajtéme'ecan ayén ti'itɨ́j jɨ́n ná'axɨjte'e a'ɨ́jna jɨme'e nej ti'itɨ́j jɨ́n auteájturaa ɨ́ Dios jemi? A'iné capu rɨ'ɨrí sej siyen huárɨni, ayée pu huataújmua'a nej niyen tzáahuati'ira'a jɨ́n tejá'amua'ixaate'e. Tɨ́ pua'a ayén, ¿a'iné yeehui 'een jɨme'e secaí ná'atzaahuate'e? 47 Ayee nu tejá'amua'ixaate'e. A'ɨ́jna tɨ Dios jetze ajtéme'ecan ayén rá'astijre'e a'ij tɨ ti'ixa ɨ́ Dios. Seajta mú'een, ayée xu 'een jɨ́n caí siyen rá'astijre'e se'ɨ́jna jɨme'e sej caí Dios jetze ajtéme'ecan. 48 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tí'aijta teyujta'a, ayée mú tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―¿Ni yeehui caí ayén ti'ayajna a'ij tej ti'ixa pej piyen Samaria é'eme'ecan, ajta tiyaaru'u pu mú'eetzi tzajta'a seijre'e? 49 Jesús pu ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Capu tiyaaru'u neetzi tzajta'a seijre'e sino nee nu rɨ́'ɨ tiratá'aca ɨ́ niyá'upua. Seajta mú'een, ayée xu méjca'i tinúutache ineetzi. 50 Mɨ́ neajta inee, canu yeehui neseɨ́j nena'a niyen rahuauhuau tɨ ja'atɨ́ rɨ́'ɨ tinaatá'an, sino seɨ́j pu'u xaa ayén rahuauhuau. A'ii pu yeehui a'ɨ́ɨn pú'een tɨ tzáahuati'ira'a jɨ́n ayén tiraaxɨ́'epɨ'ɨntare'en. 51 Ayee nu tejá'amua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e. Tɨ́ pua'a ja'atɨ́ ayén tirá'astijre'e a'ij nej tí'ixaxa'a, capu yeehui ja'anáj racɨ'ɨti tɨ huámɨ'ɨni. 52 Jɨ́me'en mu'u miyen ráanamuajri'i, aj mú mi miyen tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Tu'uri yeehui ramua'aree tɨ ayén ti'ayajna tɨ tiyaaru'u pu mú'eetzi tzajta'a seijre'e. A'ɨ́ɨ pu yeehui Abraham huamɨ́'ɨ, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Dios jetze me'ecan tí'ixaxa'ata'a. Mɨ́ pajta mú'ee, ayée pepu'u yeehui ti'ixa tɨ ayén nu'u, tɨ pua'a ja'atɨ́ ayén tirá'astijre'e a'ij pej ti'ixa, tɨ nu'u caí ja'anáj mɨ'ɨni. 53 ’¿Ni tzaa yeehui piyen jaítze'e ve'ecán jɨ́n ti'itéjvee caí ɨ́ ti'itɨ́j tɨ jɨ́n ti'itéveeca'a ɨ́ tayá'upua ɨ́ Abraham? A'ɨ́ɨ pu yeehui xaa huamɨ́'ɨ. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Dios jetze me'ecan tí'ixaxa'ata'a, a'ɨ́ɨ mú majta huácuii. Ari mú'ee, ¿a'iné petí'ixa a'atani pej pɨ́rɨcɨ? 54 Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, ayée pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Capu yeehui ti'itɨ́j vaɨre'e tɨ pua'a niyen neseɨ́j té'antzaahuate'e. A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een tɨ ayén rɨ́'ɨ tinaatá'aca ɨ́ niyá'upua, a'ɨ́jna ɨ́ sej jɨ́me'en siyen ti'ixa yee a'ɨ́ɨ pu a'amua Dios pú'een. 55 Seajta mú'een, caxu yeehui ramua'ate. Mɨ́ neajta inee, nee nu xaa ramua'ate. Tɨ́ pua'a niyen tejá'amua'ixaate'e yee canu ramua'ate, ayée nu tí'ihua'itaca setɨ́j mú'een. Mɨ́ neajta inee, nee nu xaa ramua'ate, neajta niyen rá'astijre'e a'ij tɨ tí'ixaxa'a. 56 Ajta yeehui a'ɨ́jna ɨ́ Abraham tɨ á'amuaya'upua pú'een, a'ɨ́ɨ pu huataújtemua'ave a'ɨ́jna jɨme'e tɨ ayén tirá'amitɨejte'eca'a tɨ ayén raaseíj ja'anáj xɨcájra'an nej jetzen nain jɨ́n antínmua'areere. A'ɨ́ɨ pu xaa raaseíj, ajta a'ɨ́jna jɨ́n huataújtemua'ave. 57 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, ayée mú tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―¿Ni tzaa yeehui piyen raaseíj pe'ɨ́jna ɨ́ Abraham teecan? Capu a'ij tí'irɨ'ɨri, a'iné capej xɨ piyen hua'apuate japuan tamuáamuata'a nine'ira'a rájcha'ɨɨ. 58 Ajta ayén tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨjɨ́n: ―Ayee nu tzáahuati'ira'a jɨ́n tejá'amua'ixaate'e. Tɨ́'ɨj caí xɨ Abraham huaseíjre, nee nu neri seijre'eca'a. 59 Jɨ́me'en mu'u miyen tiráanamuajri'i, aj mú mi tetej titú'utu ɨ́ mej jɨ́n raateátu'asixɨ'ɨn. Ajta a'ɨ́ɨn Jesús huateú'avaataca'a. Aj pu'i a'uun huirájraa a'ujna teyujta'a.

9

1 Tɨ́'ɨj a'uun a'atamé'ecaa, Jesús pu ja'atɨ́ huaseíj tɨ aracúuni'i pu huanú'ihuaca'a. 2 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Jesús jamuan á'ujujhua'ane'e, ayée mú tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―Maeestru, ¿a'atani yeehui ayén auteájturaa ɨ́ Dios jemi tɨ ij a'ɨ́ɨn ayén te'aracúuni'i huanú'ihua? ¿Ni qui a'ɨ́ɨn auteájturaa ca'ɨ́n ɨ́ vaújsimua'ame'en? 3 Aj pu'i Jesús ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Capu yeehui ja'atɨ́ auteájturaa ɨ́ Dios jemi. Capu amɨ́jna ja'atɨ́ ayén auteájturaa, camu majta ɨ́ vaújsimua'ame'en. Ayee pu yeehui tiráaruu tɨ ij ayén huataseíjre'en ɨ́ jemin a'ij tɨ Dios tiraayɨ́'ɨtɨ a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ rumuárɨ'eri'ire'ara'an. 4 Ayee pu ruxe'eve'e tɨ́'ɨj auj tújca'ari tzajta'a pɨ́tí'irɨcɨ tej tiyen te'ɨ́jna jetze tiu'umuárɨ'en Dios tɨ jɨ́n ayén yen neja'uta'íteca'a. Pu'uri yeehui a'ájna teja'uré'enejsin tɨ huatétɨca'ari. Capu ché'e rɨ'ɨríista a'ame a'ájna tɨ ja'atɨ́ ayén tiu'umuárɨ'en. 5 Ijii, netɨ́'ɨj nauj niyen huaca íiyen chaanaca japua, ayée nu tí'ivaɨre'e huá'a tzajta'a ɨ́ teɨte tɨ́j tatzari tɨ jɨ́n huá'a japua huáneeri'i mej mi miyen ti'itɨ́j huaseíj matɨ́j mena'a pua'amé ɨ́ mej yen japuan huachéjme ɨ́ chaanaca japua. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 6 Tɨ́'ɨj ayén tiu'utaxájtaca'a, aj pu'i, a'ɨ́ɨn á chuaata'a e'erájtzitzee. Ajta, ru'íjcɨ'e jɨ́n rajrú'une ɨ́ xarij. Aj pu i ra'arápɨtijri'i á jɨ'ɨseáara'an jetze a'ɨ́jna tɨ arácun. 7 Ajta ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Aricu yeehui, u pá'ume'en pe'újna a'u tɨ jé'ejmuaa tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Siloé. (Ayee pu huataújmua'a a'ɨ́jna ɨ́ niuucari tɨjɨ́n: tɨ huata'íti'ihuaca'a.) Aj pu'i u á'ume a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ, ajta acáujɨsta'ante. Tɨ'ɨj jí mú a'uvé'emej. Pu'uri ayén atáneerica'a. 8 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej á vejli'i a'uchéejme'ecaa a'u tɨ é'echejca'a a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ, majta a'ɨ́ɨme, ɨ́ mej mejmí'i miyen raseíjraca'a tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn auj limojna huauca'a, ayée mú tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―¿Ni caí yeehui a'ɨ́ɨn pú'een tɨ ayén a'uun a'utacái á'aye'i tɨ ij limojna hua'utáhuavii ɨ́ teɨte? 9 Seica mú miyen tiu'utaxájtaca'a tɨ nu'u a'ɨ́ɨn pú'een. Majta seica miyen tɨjɨ́n: ―Capu yee a'ɨ́ɨn pú'een, sino ayée pu'u na'a seijre'e tɨ́j a'ɨ́jna. Ajta a'ɨ́ɨn, ayée pu tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Nee nu yeehui ne'ɨ́n pú'een. 10 Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'iné ye'í pete'atáneereca'a? 11 Aj pu'i ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―A'ɨ́jna yeehui ɨ́ mej miyen ratamuá'amua tɨjɨ́n: Jesús, a'ɨ́ɨ pu xarij huateáru'une, tɨ'ɨquí yeehui na'arápɨtijri'i yé nejɨ́'ɨ jetze. Aj pu'i ayén tinaata'aíj nej nu'u ne'uun u á'ume'en ne'újna Siloé, a'u tɨ jé'ejmuaa nej nu'u ni aránja'usixɨ'ɨn. Netɨ́'ɨj yeehui ni u á'ume, neajta aránja'usixɨ. Aj nu ni niyen mé úuneereca'a. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 12 Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'uné a'ij 'é'en a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ? Ayee pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Canu yeehui mé'e yé'emua'aree. 13 Matɨ́'ɨj mi ya'uví'itɨ́ me'ɨ́jna tɨ aracúuni'i a'ɨ́mej jemi ɨ́ fariseos. 14 Ajta, ayée pu a'ájna pɨ́tí'irɨjcaa a'ájna xɨcájra'an jetze mej jetzen ruse'upi tɨ́'ɨj Jesús ayén raateáru'une ɨ́ xarij, ajta tiráahuaa. 15 A'ɨ́j mú jɨ́n, a'ɨ́ɨme ɨ́ fariseos majta miyen tiraata'íhua'uri'i a'ij tɨ a'ɨ́ɨn te'atáneereca'a. Ajta a'ɨ́ɨn ja'atɨ́ ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―A'ɨ́ɨ pu yeehui na'arápɨtijri'i yé nejɨ́'ɨ jetze. Neajta niyen aránja'usixɨ. Ajta íjii, nee nu yeehui neri mé úunee. 16 Majta ɨ́ mej huá'a jetze ajtéme'ecan ɨ́ fariseos, ayée mú tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Capu yeehui a'uun é'eme'ecan ɨ́ Dios jemi a'ɨ́jna a'iné capu ayén rá'astijre'e a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ xɨcaj tej jetzen tase'upi. Majta seica miyen tɨjɨ́n: ―¿A'iné yeehui tí'irɨ'ɨri tɨ ja'atɨ́ ayén huárɨni tɨ huápɨ'ɨ ruxe'eve'e tɨ pua'a ayén nu'u te'uteáturaavecare'en ɨ́ Dios jemi? A'ɨ́j pu jɨ́n, seica mú seɨcɨé tí'ixajtaca'a. Majta ɨ́ seica, seɨcɨé mú majta tí'ixajtaca'a. Camu naími'i ruxɨ́'ej mena'a miyen tí'ixajtaca'a. 17 Matɨ́'ɨj miyen majtáhua'a tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―Pajta mú'ee, ¿a'iné yeehui petí'imua'atze ja'atɨ́ tɨ pɨ́rɨcɨ?, a'iné a'ɨ́ɨ pu timuáahuaa pej pi atáneereca'a. Ajta a'ɨ́ɨn ja'atɨ́ ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―A'ɨ́ɨ pu yeehui Dios jetze me'ecan tí'ixaxa'a. 18 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej a'uun tí'aijta teyujta'a, camu rá'antzaahua tɨ ayén aracúuni'i huanú'ihuaca'a, tɨ ari huarúj tɨ i ari atanee íjii, icu. Matɨ́'ɨj mi miyen hua'uta'aíjtaca'a mej mi u a'uvé'eju'un ɨ́ vaújsimua'ame'en. 19 Ayee mú tihua'uta'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿Ni tzaa yeehui a'ɨ́ɨn pú'een á'amuayauj? ¿Ni a'ɨ́ɨn pú'een sej siyen ti'ixa yee aracúuni'i pu huanú'ihuaca'a? ¿A'iné yeehui auj tí'irɨ'ɨri tɨ ari mé úunee? 20 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ vaújsimua'ame'en, ayée mú tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Ayee tu xaa ramua'aree tɨ a'ɨ́ɨn tayauj pɨ́rɨcɨ, teajta yeehui ramua'aree tɨ aracúuni'i huanú'ihuaca'a. 21 Mɨ́ teajta iteen, catu xaa ne'u ramua'aree a'ij tɨ 'een jɨme'e tɨ ayén ari mé úunee nusu ja'atɨ́ tɨ ayén raarújte. Setá'aj yeehui siyen tiraata'íhua'u a'iné, pu'uri vásta'a. A'ɨ́ɨ pu ajta ruseɨ́j tiu'utaxájta. 22 Ayee mú 'een jɨ́n tiu'utaxájtaca'a ɨ́ vaújsimua'ame'en a'iné mehuá'atziɨɨne'eca'a a'ɨ́mej ɨ́ mej a'uun teyujta'a tí'aijta, ɨ́ mej majta meri miyen tiraaxɨ́'epɨ'ɨntare mej mi ru'irá'ite me'újna teyujta'a ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén tiu'utaxáj yee Jesús pu nu'u a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ Cɨríistu'u tɨ Dios ra'antíhua'u. 23 A'ɨ́j mú jɨ́n miyen tiu'utaxájtaca'a ɨ́ vaújsimua'ame'en yee matá'aj raata'íhua'u me'ɨ́jna a'iné a'ɨ́jna ɨ́ hua'ayauj pu'uri vástaca'a. 24 Majtahua'a mú miyen raatajé me'ɨ́jna tɨ aracúuni'i huanú'ihuaca'a. Ayee mú tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Patá'aj piyen pena'a rɨ́'ɨ tiraatá'an ɨ́ Dios. Pajta caí yeehui piyen rɨ́'ɨ tiraatá'acare'en pe'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ a'iné a'ɨ́ɨ pu ateáturaave ɨ́ Dios jemi. 25 Ajta a'ɨ́ɨn, ayée pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a yeehui ayén ateáturaave ɨ́ Dios jemi nusu caí, canu xáahuí a'atzu ramua'aree, sino ayée nu xaa ramua'aree nej amuacaí aracúuni'i. Mɨ́ neajta íjii, nee nu hui mé úunee. 26 Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'iné ye'í muáaruu? ¿A'iné ye'í timuáahuaa pej pi yeehui atáneere? 27 Aj pu'i ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Nu'uri amuaatá'ixaa. Seajta mú'een, caxu náanamuajri'i. ¿A'iné 'een jɨme'e siyen raxɨ́'eve'e nej neajtahua'a amuaatá'ixaate'en? Tij seajta mú'een siyen raxɨ́'eve'e sej seajta jamuan á'ujujhua'ane'en. 28 Majta miyen jeíhua mú a'ij pua'a tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Aa neti'ijtá ne'u. Mú'ee pej yeehui pe'ɨ́jna jamuan á'uche'ecan, tzɨ́te'e. Teajta iteen, teen tu tiyen rá'astijre'e te'ɨ́jna ɨ́ Moisés teecan. 29 Teen tu yeehui tiyen ramua'aree tɨ Dios ayén jamuan tiu'uxájtaca'a ɨ́ Moisés. Ajta, jɨ́me'en a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ, catu yeehui a'atzu ramua'aree a'u tɨ é'eme'ecan. 30 Aj pu'i ayén tiu'utaniú a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨjɨ́n: ―¿Ni caí ne'u icu? Mú'een xu caí ramua'aree a'u tɨ é'eme'ecan. Mɨ́ ajta, a'ɨ́ɨn ayén naarújte nej ni niyen atáneere. 31 Ayee tu yeehui ramua'aree tɨ Dios caí ayén ranamua ja'atɨ́ tɨ ayén ateáturaave ɨ́ jemin. Dios pu xaa ayén ranamua a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ ayén rana'amiche, ajta tɨ ayén rá'astijre'e a'ij tɨ Dios tí'ijxe'eve'e. 32 Capu yeehui ja'anáj ja'atɨ́ ayén tiráanamuajri'i tɨ seɨ́j ayén raarújte a'ɨ́jna tɨ aracúuni'i huanú'ihuaca'a tɨ ij ayén atáneerica'a á'ara'ani. 33 Tɨ́ pua'a hui caí Dios jemi é'eme'ecantacache'e, capu a'ij rɨníiche'en tɨ naarújte'enche'e ineetzi. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 34 Majta a'ɨ́ɨme miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Nain pej jɨ́n auteájturaa ɨ́ Dios jemi mú'ee, tɨ́j na'a pej yeehui piyen huanú'ihuaca'a tɨ yú e'iré'ene. ¿Ni tzaa mú'ee piyen auté'aca'ane pej piyen titáamua'aten? ―Ayee mú tiraata'ixaa. Majta ru'irá'iteca'a. 35 Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, ayej ráamua'areeri'i mej miyen ru'irá'iteca'a. Tɨ́'ɨj ayén yá'uteu a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ, ayée pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―¿Ni piyen rá'atzaahuate'e pe'ɨ́jna tɨ teáata'a jetze airaújneijte? 36 Aj pu'i a'ɨ́ɨn ja'atɨ́ ayén tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―Nevástara'a yeehui, ¿a'atani a'ɨ́ɨn pɨ́rɨcɨ nej ni niyen rá'antzaahuate'en? 37 Jesús pu ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Pepu'uri yeehui raaseíj. Jee xaa ne'u ayén ti'ayajna, a'ɨ́ɨ pu á jamuan ayén ti'ixa. 38 Ajta a'ɨ́ɨn tevi ayej tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Nevástara'a, nee nu yeehui muá'atzaahuate'e. Aj pu'i raateánajcheca'a. 39 Ajta a'ɨ́ɨn Jesús ayén tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Ayee nu yeehui ne'ɨ́jna jɨ́n a'uvé'emej íiyen chaanaca japua nej ni hua'uxɨ́jte'en naíjmi'ica ɨ́ mej yen huachéjme íiyen chaanaca japua, mej mi miyen atanéjne'ere a'ɨ́ɨme ɨ́ mej aracúcu'unijmee, mej mi majta yeehui miyen aracúcu'unijmé'e muá'ara'ani a'ɨ́ɨme ɨ́ mej nu'u miyen atanéjne'e. 40 Majta seica ɨ́ fariseos, a'úu mú vejli'i a'uté'uuca'a. Matɨ́'ɨj miyen ráanamuajri'i a'ij tɨ tiu'utaxájtaca'a, matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'ii nu'u ye'í? ¿Ni tzaa yeehui teajta iteen aracúcu'unijmee? 41 Ayee pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a yeehui siyen aracúcu'unijme'eni tɨ ij caí ti'itɨ́j a'ij tejamuá'amitɨejte'e, capu rɨ'ɨríista á'ame'enche'e tɨ ja'atɨ́ ti'itɨ́j jɨ́n mú'ejmi jetze te'ujpuá'ajte'en. Mɨ́ seajta mú'een, ayée xu yeehui ti'ixa sej nu'u siyen atanéjne'e tɨ ij nain jɨ́n tejamuá'amitɨejte'e. A'ɨ́j xu jɨ́n, seúche'e xu á'aturaave ɨ́ Dios jemi.

10

1 ’Ayee nu yeehui tejá'amua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e. Tɨ́ pua'a ja'atɨ́ a'uun a'uteárute cáne'axɨ tihua'acúraa, tɨ pua'a caí a'uun a'uteárute a'utɨ́ e'iténine'i sino tɨ pua'a ancuré'ara'ani ɨ́ tejcuá jetze, a'ɨ́ɨ pu nahua'ari pú'een, ajta tɨ tí'itecui'ica. 2 ’Mɨ́ ajta, a'ɨ́ɨn tɨ yeehui a'uun a'uteárute a'u tɨ é'epueerta, a'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een tɨ huá'ajye'emua ɨ́ cáne'axɨ. 3 Ajta a'ɨ́ɨn tɨ tí'icha'ɨɨ a'u tɨ é'epueerta, a'ɨ́ɨ pu tira'antácuune'esin tɨ́'ij a'uun a'uteárute a'ɨ́jna tɨ huá'ajye'emua. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ cáne'axɨ, a'ɨ́ɨ mú yeehui ranamua i niúucare'ara'an. Ajta a'ɨ́ɨn ja'atɨ́ ayén huá'ajee a'ij mej ántea'arua seɨj ajta seɨj. A'ɨ́ɨ pu ajta hua'irájajpua. 4 ’Tɨ́'ɨj ari naíjmi'ica huirajáapuan ɨ́ ruye'emua, a'ɨ́ɨ pu huá'a cujta'a auumé'e a'ame. Majta a'ɨ́ɨme amuacaí mú huajú'un muá'aju'un ɨ́ jemin a'iné a'ɨ́ɨ mú rá'aste a'ij tɨ a'ɨ́ɨn tihuá'ixaate'e. 5 Camu ja'anáj miyen huajú'u muá'aju'u jemin seɨ́j ɨ́ mej caí ramua'ate. Camu xaa ne'u, sino muataúuruuna ɨ́ jemin a'iné camu yeehui ramua'ate ɨ́ niúucare'ara'an a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ ɨ́ mej caí ramua'ate. 6 Ayee pu tihua'utá'ixaa ɨ́ Jesús a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ niuucari. Majta a'ɨ́ɨme, camu yaú'itɨee muá'araa a'ij tɨ a'ɨ́ɨn tihua'utá'ixaa. 7 A'ɨ́j pu jɨ́n, Jesús ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ayee nu tejá'amua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e. Nee nu yeehui ne'ɨ́n pú'een ɨ́ ta'anténine'i ɨ́ mej jetzen uteárute ɨ́ cáne'axɨ u cúrajta'a. 8 Matɨ́j mena'a mej miyen amuacaí huataseíjre necaí inee, a'ɨ́ɨ mú nahua'ari pú'eene'e, majta mej tí'itecui'ica. Mɨ́ ajta, a'ɨ́ɨme ɨ́ cáne'axɨ, camu yeehui huá'unamuajri'i a'ij mej tiu'utaxájtaca'a. 9 ’Nee nu yeehui ne'ɨ́n pú'een ɨ́ ta'anténine'i. A'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén a'uun a'uteárute a'ɨ́jna jɨme'e tɨ ná'antzaahuate'en ineetzi, a'ɨ́ɨ pu ruuri huateáturaasin tɨ́j na'a rusén jɨme'e. A'ɨ́ɨ pu yeehui ruxɨéehua huiráaye'icaa a'ame, ajta uteáru'ipiche'e a'ame. Ruxɨéehua pu rateuni ɨ́ tɨ jɨ́n huateújvaɨre'en. 10 ’Ajta a'ɨ́ɨn nahua'ari, ayée pu'u yeehui 'een jɨ́n u a'uvé'emej tɨ ij tiu'unáhua'an, tɨ ij ajta titéecui'ini, tɨ ij ajta naíjmi'ica antipuá'ajte'en. Mɨ́ neajta inee, ayée nu yeehui 'een jɨ́n mú a'uvé'emej mej mi ruuri muá'ara'ani, tɨ ij ayén tihuá'acɨ'ɨti nain a'ij tɨ tí'iseijre'e ɨ́ mej jɨ́n huataújtemua'ave tɨ́j na'a rusén jɨme'e. 11 ’Nee nu yeehui ne'ɨ́n pú'een i nej xɨ́'epɨ'ɨn jɨ́n seijre'e, i nej neajta niyen huá'ajye'emua ɨ́ cáne'axɨ. Neajta nu niyen huámɨ'ɨni huá'a jetze me'ecan. 12 Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ mej raatá'a tɨ tiu'umuárɨ'en, capu yeehui a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ huá'ajye'emua ɨ́ cáne'axɨ. A'ɨ́j pu jɨ́n, tɨ pua'a raaseíj tɨ 'ɨ́ɨra'ave e'evé'eme, a'ɨ́ɨ pu án huajaúuhua'axɨjsin, ajta huataúruuna. Aj pu'i, a'ɨ́ɨn 'ɨ́ɨra'ave huá'a tzajta'a a'uun a'uteáruti, ajta huaja'ucuíjxɨ'ɨsin ɨ́ cáne'axɨ. 13 Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ ja'atɨ́ ayén huataúruuna a'iné ayée mu'u raatá'a tɨ tiu'umuárɨ'en na'a, ajta capu yeehui a'atzu jetzen ruxe'eve'e a'ij tɨ tihuá'aruuren ɨ́ cáne'axɨ, icu. 14 ’Mɨ́ neajta inee, nee nu yeehui ne'ɨ́n pú'een i nej rɨ́'ɨ tí'itevij, i nej neajta huá'ajye'emua ɨ́ cáne'axɨ. Nee nu huá'amuajte ne'ɨ́mej ɨ́ cáne'axɨ. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ cáne'axɨ, a'ɨ́ɨ mú yeehui nemua'ate ineetzi. 15 Ayee pu che'atá na'a nemua'ate ɨ́ niyá'upua. Neajta inee, ayée nu che'atá nena'a ramua'ate ɨ́ niyá'upua. Neajta nu huámɨ'ɨni huá'a jetze me'ecan ɨ́ cáne'axɨ. 16 ’Nee nu yeehui neajta huá'a cujta'a huaméj seica ɨ́ cáne'axɨ ɨ́ mej caí huá'a jetze ajtéme'ecan a'ɨ́mej ɨ́ mej íiyu seijre'e cúrajta'a. Ayee pu yeehui ruxe'eve'e nej ni niyen huaja'uvé'ejajpuan. A'ɨ́ɨ mú majta ra'ancuré'asin ɨ́ neniuuca. Naíjmi'i mú ɨ́ cáne'axɨ, matɨ́j mena'a pua'amé, a'úu mú seíire'e muá'aju'u seɨ́j tzajta'a ɨ́ cúraa. Ajta, seɨ́j pu'u yeehui huá'a cujta'a a'umé'e a'ame. 17 ’Ayee pu yeehui 'een jɨ́n niyá'upua neetzi xe'eve'e a'iné nee nu huámɨ'ɨni nej ni neajtahua'a huatarún. 18 Capu ja'atɨ́ ná'ari'iraj ineetzi sino nexɨ́'evi'ira'a nu jɨ́n mɨ'ɨni. Nee nu yeehui ne'ɨ́jna jɨ́n antínmua'aree nej ni niyen ahuánca'ane nej huámɨ'ɨni. Neajta ne'ɨ́jna jɨ́n antínmua'aree nej ni neajtahua'a huatarún. Ayee pu a'ɨ́jna jɨ́n tinaa'íjca ɨ́ niyá'upua. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 19 Jɨ́me'en pu'u ayén tiu'utaxájtaca'a ɨ́ Jesús, aj mú mi já'ita'a a'utacɨ́j a'ɨ́ɨme ɨ́ mej a'uun tí'aijta huá'a teyujta'a ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. 20 Mu'iitɨ́ mú miyen tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Tiyaaru'u pu yeehui tzajta'an seijre'e, ajta rutɨ́mua'i. Caxu siyen rá'atzaahuate'e. 21 Majta seica miyen tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Capu yeehui rɨ'ɨrí tɨ ja'atɨ́ ayén tí'ixajta tɨ pua'a ayén tiyaaru'u tzajta'an seijre'e. ¿Ni tzaa tiyaaru'u ayén raayɨ́'ɨtɨ tɨ ayén yeehui raarújte'en ja'atɨ́ tɨ ayén arácun? Capu xaa ne'u. ―Ayee mú tiu'utaxájtaca'a. 22 Pu'uri a'atzu á'ateevi'ica tɨ́'ɨj ari vejli'i pɨ́tí'irɨjcaa matɨ́'ɨj miyen me'ɨ́jna jɨ́n tí'iyeste ja'anáj mej miyen tiu'utátui ɨ́ teyuu. Pu'uri ajta a'ájna pɨ́tí'irɨjcaa tɨ huáseevi'i á'aye'i. 23 Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, a'úu pu á'uche'ecane'e a'ujna teyujta'a, a'u tɨ te'ejtétaavij tɨ Salomón rá'ajtaahuaca'a. 24 Majta miyen ajteáxɨɨreca'a ɨ́ jemin a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun tí'aijta teyujta'a. Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Capej yeehui piyen tá'aviitze'e. Patá'aj piyen tzáahuati'ira'a jɨ́n taatá'ixaate'en tɨ pua'a pe'ɨ́n pú'een ɨ́ Cɨríistu'u nusu pecaí. 25 Jesús pu ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Nee nu hui xaa neri amuaatá'ixaa. Seajta mú'een, caxu ná'antzaahua. A'ɨ́jna ɨ́ nej jɨ́n niyen rɨcɨ tɨ huápɨ'ɨ ruxe'eve'e, ayée nu yeehui ne'ɨ́jna jɨ́n niyen rɨcɨ niuucajtze'en ɨ́ niyá'upua. Ajta, a'ɨ́ɨ pu a'ɨ́jna jɨ́n ayén tí'inexa. 26 Mɨ́ seajta mú'een, caxu yeehui ná'atzaahuate'e a'iné caxu huá'a jetze ajtéme'ecan ɨ́ cáne'axɨ ɨ́ nej huá'ajye'emua. 27 ’Ajta a'ɨ́ɨme ɨ́ cáne'axɨ, ayée mú nenamua a'ij nej tihuá'ixaate'e. Nee nu yeehui huá'amuajte, majta miyen ná'astijre'e ineetzi. 28 Ayee nu yeehui hua'atá'aca mej miyen ruurican huateáturan tɨ́j na'a rusén jɨme'e. Camu ja'anáj antipuá'ari; capu yeehui rɨ'ɨrí tɨ ja'atɨ́ ayén ná'ajajpuani'i. 29 Ajta niyá'upua, ɨ́ tɨ ayén naatátui a'ɨ́mej ɨ́ cáne'axɨ, a'ɨ́ɨ pu nain jɨ́n antiújmua'aree. Capu yeehui ajta rɨ'ɨrí tɨ ja'atɨ́ ayén rá'ajajpuani'i. 30 ’Teen tu naíjmi'i, seɨ́j tu tena'a pɨ́rɨcɨ ɨ́ niyá'upua, neajta inee. ―Ayee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 31 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun tí'aijta teyujta'a, majtáhua'a mú tetej titú'utu mej mi me'ɨ́jna jɨ́n raateátu'asixɨ'ɨn. 32 Aj pu'i Jesús ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Nee nu neri jeíhua tejamuaataseíjrate a'ij nej rɨcɨ tɨ i'i xɨ́'epɨ'ɨn. ¿Ti'itájni si jɨ́n pɨ́ tínaateátu'asixɨ'ɨsin? ¿Ni qui a'ɨ́jna jɨme'e nej raarújte, na'ari ti'itɨ́j jɨ́n, ne'u? 33 Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Catu yeehui te'ɨ́jna jɨ́n muaateátu'asixɨ'ɨsin pej piyen ti'itɨ́j jɨ́n rɨcɨ tɨ i'i xɨ́'epɨ'ɨn, sino ayée tu 'een jɨ́n muaateátu'asixɨ'ɨsin pej piyen a'ij pua'a ti'ixa ɨ́ Dios jemi, a'iné mú'ee pepu'u, tevi pena'a pɨ́rɨcɨ. Pajta piyen tí'aseijrata pej nu'u Dios pú'een. ―Ayee mú tiraata'ixaa. 34 Jesús pu ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―¿Ni caí ayén té'eyu'usi'i ɨ́ yu'uxari jetze tɨ nu'u Dios ayén tihua'utá'ixaa a'ɨ́mej ɨ́ mej a'ɨ́mej jemi raateájtuaa ɨ́ runiuuca? Ayen tɨjɨ́n: “Ayee pu nu'u yeehui ayén tihua'utá'ixaa tɨ nu'u ayén hua'utamuá'a tɨjɨ́n: Diosi mej nu'u pú'een.” 35 Dios pu ayén hua'utamuá'a a'ɨ́jna jɨme'e mej nu'u dioosi pú'een. Ajta capu yeehui rɨ'ɨrí tej tiyen ra'uré'uuna te'ɨ́jna tɨ ari té'eyu'usi'i ɨ́ yu'uxari jetze. 36 ’Tɨ́ pua'a Dios ayén hua'utamuá'a, ¿a'iné tej tiyen raatámua'ati te'ɨ́jna tɨ niyá'upua huateúra'ate, ajta yen ya'uta'íteca'a íiyen chaanaca japua? ¿Ni qui tiyen che'atá tena'a raatámua'ati a'ij tɨ Dios ari hua'utamuá'a ɨ́ seica? A ni'ijtá ne'u. A'ɨ́j pu yeehui jɨ́n, ¿a'iné siyen se'ɨ́jna jɨ́n tí'inexajtzi'i se'ɨ́jna jɨme'e nej niyen tejámuaatá'ixaa yee nee nu ne'ɨ́n pú'een ɨ́ yaujra'an ɨ́ Dios? 37 ’Setá'aj ná'atzaahuate'e tɨ pua'a yeehui niyen che'atá nena'a rɨjca a'ij tɨ ajta rɨcɨ ɨ́ niyá'upua, na'ari tɨ pua'a necaí nena'a, setá'aj caí ná'atzaahuate'e. 38 Jee xaa, tɨ pua'a niyen nena'a rɨjca a'ij tɨ ajta a'ɨ́ɨn rɨcɨ, seajta secaí siyen ahuaújca'anen sej yeehui ná'antzaahuate'en, ayée nu tejámuaatá'ixaate'en setá'aj siyen sena'a té'atzaahuate'e se'ɨ́jna jɨme'e a'ij nej rɨcɨ sej si siyen yeehui ráamua'aree, seajta yaú'itɨee xá'ara'ani tej tiyen naími'i seɨ́j tena'a pɨ́rɨcɨ, ɨ́ niyá'upua, neajta inee. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 39 Majtahua'a mú miyen tí'itese'eca'a mej mi raatéevi'i. Mɨ́ ajta a'ɨ́ɨn, huá'a jetze ajtáraa. 40 Aj pu'i a'uun antáraa ɨ́ Jesús u jetze pújme'en ɨ́ játe'anara'an jetze a'ujna u Jordán. A'uu pu a'ará'a a'utɨ́ amuacaí a'ɨ́ɨn huámuaɨ'ɨvijhuaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Juan. A'uu pu a'uteájturaa. 41 Majta mu'iitɨ́ mú u e'iré'ene ɨ́ jemin. Ayee mú tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Capu yeehui ja'anáj ayén huarɨ́j a'ɨ́jna ɨ́ Juan ti'itɨ́j mej jɨ́n a'ij tira'utaseíj a'ɨ́jna jɨme'e mej rɨ́'ɨ tiraateájtuaani ɨ́ Dios. Mɨ́ ajta, tɨ́j na'a mej miyen tiu'utaxájtaca'a me'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ Jesús, ayée pu yeehui ayén ti'ayajna. ―Ayee mú tiu'utaxájtaca'a. 42 Majta mu'iitɨ́ mú me'uun huataújtuaa ɨ́ Jesús jemi.

11

1 Ajta seɨ́j pu tí'icui'ica'a tɨ ayén ántehuaaca'a tɨjɨ́n Lázaro. A'uu pu e'echéjme'e chajta'a tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Betania. A'uu mú majta e'echéjme'e ɨ́ juutzeájra'an, a'ɨ́jna ɨ́ María, ajta ɨ́ Marta ɨ́ tɨ i'i cu'utzeáara'an. 2 Ajta a'ɨ́jna ɨ́ María, a'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een tɨ ra'avé'exɨri'iri'i ɨ́ tavástara'a a'ɨ́jna jɨme'e tɨ naa teáarɨ́'e. A'ɨ́ɨ pu ajta ra'anáhuatzi'iri'i ɨ́ rucɨpuá jɨme'e ɨ́ ɨɨcájra'an jetze. Ajta a'ɨ́ɨn ihuáare'ara'an tí'icui'icaa, a'ɨ́jna ɨ́ Lázaro. 3 Matɨ́'ɨj mi me'ɨ́n júutzimua'ame'en miyen tiraatániuucajte ɨ́ Jesús tɨjɨ́n: ―Tavastara'a, a'ɨ́ɨ pu yeehui tí'icui'i a'ɨ́jna ɨ́ pej raxɨ́'eve'e. 4 Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, tɨ́'ɨj ayén ráamua'areeri'i, ayée pu tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Capu yeehui a'ɨ́jna jɨ́n tijcuí'ineca'a tɨ i huámɨ'ɨni sino mej mi rɨ́'ɨ tiraatá'an ɨ́ Dios. Ayee pu ajta a'ɨ́jna jɨ́n Dios ayén rɨ́'ɨ tinaatá'asin ineetzi, i nej yaujra'an pú'een. 5 Jesús pu huá'axe'eve'eca'a a'ɨ́jna ɨ́ Marta, ajta ɨ́ juutzeájra'an, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Lázaro. 6 Mɨ́ ajta a'ɨ́ɨn, tɨ́'ɨj ayén ráamua'areeri'i tɨ nu'u tí'icui'i a'ɨ́jna ɨ́ Lázaro, aúche'e pu a'uun a'uteájturaa hua'apua xɨcaj a'u tɨ a'ij éene'e á'aye'i. 7 Aj pu'i ayén tihua'utá'ixaa a'ɨ́mej ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e ayén tɨjɨ́n: ―Tiché'e yeehui teajtáhua'a te'uun a'atanén u Judea. 8 Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Maeestru, capu xɨ yeehui a'achú á'atee mej miyen tiu'utése mej muaateátu'asixɨ'ɨn tetej jɨme'e. ¿Ni tzaa pajtáhua'a pe'uun a'atanéjsin? 9 Ayee pu tiu'utaniú a'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨjɨ́n: ―¿Ni yeehui caí ayén á'atɨjtɨ'ɨ tɨ ayén huáneeri'i ɨ́ xɨcaj jɨme'e a'achú cumu tamuáamuata'a hora japuan hua'apua? Capu ja'atɨ́ ayén te'ijcá'acatá a'ame tɨ pua'a auj néeriste'e á'uche'ecane'en a'iné a'ɨ́ɨ pu jɨ́n mé úunee a'ɨ́jna jɨme'e tɨ huáneeri'i íiyen chaanaca japua. 10 Tɨ́ pua'a yeehui a'ɨ́ɨn ja'atɨ́ ayén tɨ́ca'ari tzajta'a á'uche'ecane'en, a'ɨ́ɨ pu xaa a'ijcá'acatá a'ame a'iné capu huáneeri'i. A'ɨ́j pu jɨ́n huatácɨ'ɨpe tej te'uun a'atanén. 11 Aj pu'i ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―A'ɨ́ɨ pu yeehui huatácu ɨ́ ta'amiigu a'ɨ́jna ɨ́ Lázaro. A'uu nu a'atanéjsin nej ni ráajɨsten. 12 Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'ixaa a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e tɨjɨ́n: ―Tavastara'a, tɨ pua'a yeehui ayén cutzú, a'ɨ́ɨ pu rɨ́'ɨ rujni. 13 Ayee pu tihuá'amitɨejte'eca'a a'ɨ́mej tɨ Jesús a'ɨ́jna jɨ́n ayén tí'ixajtaca'a tɨ ayén Lázaro cujcaa tɨ ij huaújse'upe'en na'a. Mɨ́ ajta, a'ɨ́jna ɨ́ tɨ Jesús ayén tí'ixajtaca'a, ayée pu huataújmua'a tɨ ayén huamɨ́'ɨ. 14 Aj pu'i ayén e'ehuauritɨéecan jɨ́n tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Pu'uri yeehui huamɨ́'ɨ a'ɨ́jna ɨ́ Lázaro. 15 Neajta nu niyen huatántemua'ave nej caí ne'uun a'utéveeca'a a'iné a'ɨ́ɨ pu tejámuaatéva'ɨri sej si siyen rá'antzaahuate'en setɨ́'ɨj raaseiiran a'ij nej huárɨni. Tiché'e yeehui te'uun á'uju'un a'u tɨ a'ij 'é'en. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 16 Ajta a'ɨ́ɨn Tomás ɨ́ mej majta miyen ratamuá'amua tɨjɨ́n ɨ́ mej hua'apua pú'een, a'ɨ́ɨ pu ayén tihua'utá'ixaa a'ɨ́mej ɨ́ seica tɨjɨ́n: ―Tiché'e yeehui teajta te'uun á'uju'un tej ti tiyen jamuan huácui'ini. 17 Tɨ́'ɨj Jesús a'uun a'ará'a u Betania, ayée pu ráamua'areeri'i tɨjɨ́n pu'uri ayén á'atee a'achú cumu muáacua xɨcaj mej ra'avá'ana a'ɨ́jna ɨ́ Lázaro. 18 A'uu pu vejli'i pɨ́já'arɨcɨ a'ujna u Jerusalén a'achú cumu huaíca kilómetros. 19 Mu'iitɨ́ mú a'uun e'iré'ene a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan a'u mej é'eche a'ɨ́jna ɨ́ Marta, ajta a'ɨ́jna ɨ́ María mej mi miyen hua'utéjpua'ajte'en ɨ́ mej jɨ́n ruxɨeemɨ́jte'e tɨ a'ɨ́ɨn huá'ihuaara'a huamɨ́'ɨ. 20 Tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn Marta ayén ráamua'areeri'i tɨ nu'u Jesús e'evé'eme'ecaa, aj pu'i u á'ume tɨ ij ra'antinájche. Ajta a'ɨ́ɨn María, a'úu pu a'uteájturaa u chi'ita. 21 Aj pu'i Marta ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Nevástara'a, tɨ pua'a yeehui piyen yé huácatijche'e, capu mɨ'ɨníiche'e ɨ́ nejá'a. 22 Mɨ́ neajta inee, ayée nu yeehui ramua'aree tɨ Dios aúche'e ayén muaatá'asin tɨ́j na'a a'ij pej tiraatáhuaviira. 23 Jesús pu ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―A'ɨ́ɨ pu yeehui ajtahua'a huatarújsin a'ɨ́jna ɨ́ a'ihuáara'a. 24 Aj pu'i ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Marta tɨjɨ́n: ―Nee nu yeehui niyen ramua'aree tɨ ajtahua'a huatarújsin a'ájna xɨcájra'an tɨ jetzen nain te'entipuá'ajte, tɨ ajta Dios jetzen hua'ajjájpua naíjmi'ica ɨ́ mej meri huácuii. 25 Ajta a'ɨ́ɨn Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Nee nu yeehui ne'ɨ́n pɨ́rɨcɨ i nej hua'ajjá'apuana ná'aye'i ɨ́ mej meri huácuii, neajta nu niyen hua'atá'aca mej mi ruuri muá'ara'ani. A'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén ná'atzaahuate'e ineetzi, tɨ pua'a a'ɨ́ɨn ayén huámɨ'ɨni, aúche'e pu ayén ruuri a'ame. 26 Ajta ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén rɨ́'ɨ ti'itiújcha'ɨɨ, tɨ ajta ná'atzaahuate'e ineetzi, a'ɨ́ɨ pu caí ja'anáj mɨ'ɨni. ¿Ni qui piyen té'atzaahuate'e pe'ɨ́jna jɨme'e? 27 Ayee pu tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Marta tɨjɨ́n: ―Jee xaa ne'u, nevástara'a. Ayee nu yeehui té'atzaahuate'e pej pe'ɨ́n pú'een ɨ́ Cɨríistu'u, pajta pej yaujra'an pú'een ɨ́ Dios, pej yen chaanaca japua e'icánejsin. 28 Jɨ́me'en pu'u ayén tiu'utaxájtaca'a, aj pu'i u á'ume u chi'ita. Tɨ́'ɨj i avíitzi jɨ́n ya'utajé ɨ́ rujuu. Ayee pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Pu'uri mé e'evé'eme ɨ́ maestro. A'ɨ́ɨ pu yeehui muajé'echu'eve'e a'ujna. 29 Jɨ́me'en pu'u ayén tiú'unamuajri'i a'ɨ́jna ɨ́ María, aj pu'i ca'anacan ájchee, ajta u á'ume ɨ́ jemin. 30 Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, capúu xɨ a'uun a'uteáruteca'a u chajta'a sino a'úu pu'u aúche'e a'utéveeca'a a'utɨ́ Marta ye'entinájcheca'a. 31 Majta ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecantaca'a, a'úu mú e'eré'ete'ecaa u chi'ita jamuan ɨ́ María mej mi miyen ra'anpuá'ajte'en ɨ́ mej jɨ́n ruxɨeemɨjte'eca'a. Matɨ́'ɨj miyen raaseíj tɨ a'ɨ́ɨn María ca'anacan ájchee, tɨ'ɨquí huirájraa u chi'ita, matɨ́'ɨj mi me'ɨ́n raatavén. Ayee mú tiu'umuá'aj tɨ nu'u a'uun á'ume a'u mej ye'avá'ana ɨ́ ihuáare'ara'an tɨ ij a'uun e'ehuaújyeinixɨ'ɨn. 32 Tɨ́'ɨj María a'uun a'ará'a a'utɨ́ a'utéveeca'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, aj pu'i raaseíj, ajta aitáve a'u tɨ e'era'ɨ́ɨcajme. Aj pu'i ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Nevástara'a, tɨ pua'a yeehui piyen yé huatéveecache'en, capu ayén mɨ'ɨníiche'e ɨ́ nejá'a. 33 Tɨ́'ɨj i Jesús ayén raaseíj tɨ ruyeineca'a. A'ɨ́ɨ mú majta ruyeineca'a a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecantaca'a, ɨ́ mej majta jamuan huajú'ucaa. A'ɨ́j pu jɨ́n jeíhua pu utéene ɨ́ tzajta'an. Ajta jeíhua pu a'ij pua'a raatá'a. 34 Aj pu'i ayén tihua'uta'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'uné jetze seye'avá'ana? Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Mú a'utá'iyi'i, tavástara'a; patá'aj yeehui ya'utéeseij. 35 Aj pu'i huaújyeineca'a ɨ́ Jesús. 36 Matɨ́'ɨj mi miyen tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecantaca'a tɨjɨ́n: ―Casi'i yeehui, jeíhua pu raxɨ́'eve'eca'a. 37 Majta seica miyen tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―A'ɨ́ɨ pu yeehui seɨ́j huarújte tɨ aracúuni'i. ¿Ni caí ayén tiraayɨ́'ɨtɨhua'a tɨ ij ayén raatá'an a'ɨ́jna ɨ́ Lázaro tɨ caí huámɨ'ɨni? 38 Ajtahua'a pu utéene ɨ́ tzajta'an ɨ́ Jesús. Aj pu'i a'uun a'ará'a a'u mej ye'avá'ana, a'u tɨ é'eteasta'a. Tetej pu a'itémuaaca'a a'ujna a'u tɨ a'utécun. 39 Aj pu'i ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Setá'aj yeehui ra'antá'ɨn mɨ tetej. Aj pu'i ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Marta, tɨ juutzeájra'an pú'een a'ɨ́jna tɨ huamɨ́'ɨ, tɨjɨ́n: ―Aru tavástara'a, a'ij pu pua'a yeehui teáarɨ́'e, a'iné pu'uri ayén á'atee muáacua xɨcaj tɨ a'uun avé'enami'ihuaca'a. 40 Aj pu'i Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―¿Ni caí yeehui niyen timuaatá'ixaa pej piyen raseijran ɨ́ pej jɨ́n rɨ́'ɨ tiraatá'an ɨ́ Dios tɨ pua'a piyen ná'antzaahuate'en? A'iné ni'ijtá ne'u. 41 Matɨ́'ɨj mi miyen ra'antá'ɨ́j ɨ́ tetej. Aj pu'i Jesús júte'e á'ujneereca'a, ajta ayén tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Dios pej neya'upua. Ayee nu yeehui ne'ɨ́jna jɨ́n rɨ́'ɨ timuaatá'asin ne'ɨ́jna jɨme'e pej peri náanamuajri'i. 42 Nee nu yeehui ramua'aree pej piyen ja'anáj tɨ na'a nenamua. Mɨ́ neajta niyen tiu'utaxájtaca'a ne'ɨ́jna jɨme'e mej jeíhua yeré'evee ɨ́ teɨte mej mi miyen rá'antzaahuate'en pej yeehui yen neja'uta'íteca'a. 43 Tɨ́'ɨj ayén tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, aj pu'i ca'anín jɨ́n raatajé. Ayen tɨjɨ́n: ―Lázaro yeehui, patá'aj huiirájra'ani íiye pua'acɨé. 44 Aj pu'i huirájraa a'ɨ́jna ɨ́ tɨ huamɨ́'ɨcaa. Aúche'e pu cá'ijcatzi'ihuaca'a ɨ́ ɨɨcájra'an jetze, ajta ɨ́ muájca'are'ara'an jetze, a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ cɨ́ɨxuri ɨ́ mej jɨ́n hua'acaícata muá'aye'i ɨ́ mɨ'ɨchite. Ajta paaɨu jɨ́n aránami'ihuaca'a ɨ́ néerime'ara'an. Aj pu'i Jesús ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Setá'aj yeehui tiracá'ari'i, seajta ra'utáxɨjta. 45 Matɨ́'ɨj miyen raaseíj a'ij tɨ huarɨ́j ɨ́ Jesús, mu'iitɨ́ mú miyen huataújtuaa ɨ́ jemin a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecantaca'a, a'ɨ́ɨme ɨ́ mej majta e'iré'ene mej ramuaare me'ɨ́jna ɨ́ María. 46 Mɨ́ majta seica, a'ɨ́mej jemi mú á'uju'un ɨ́ fariseos. Majta mú hua'utá'ixa a'ij tɨ huarɨ́j a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 47 Matɨ́'ɨj mi a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun tí'aijta teyujta'a, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ fariseos, ayée mú hua'utajé ɨ́ jueesi mej mi naími'i tiújseɨre'en. Ayee mú tiújihua'u tɨjɨ́n: ―¿A'iné yeehui terɨni? A'iné a'ɨ́ɨ pu tɨ́'ɨj pɨ́ na'a ayén ti'itɨ́j jɨ́n rɨcɨ tɨ ayén huápɨ'ɨ ruxe'eve'e, ɨ́ mej jɨ́n a'ij teja'useíira'a muá'ara'ani ɨ́ teɨte. 48 Tɨ́ pua'a yeehui tiyen raatá'acare'en tɨ ayén rɨjca, naími'i mú miyen huataújtuaasin ɨ́ jemin. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Roma ajtéme'ecan, matɨ́'ɨj miyen ráamua'aree, aj mú mi yeehui yé uvé'enejsin, mej mi titá'ari'i nain ɨ́ tej jɨ́n títetateí, íiyu teyujta'a, ajta íiyen chuéjra'a japua, íiye Israél. 49 Aj pu'i seɨ́j ayén tiu'utaxájtaca'a, tɨ a'ájná'ɨmua a'ɨ́jna jɨ́n ti'itéveeca'a ti'itɨ́j jɨme'e tɨ jaítze'e ve'ée ɨ́ mej jɨ́n tí'ivaɨre'e u teyujta'a. Ayee pu ántehuaaca'a tɨjɨ́n Caifás. Ayee pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Mú'een xu yeehui caí ti'itɨ́j mua'aree. 50 Capu yeehui ayén tejamuá'amitɨejte'e tɨ ayén jaítze'e titaatéva'ɨri tɨ seɨ́j na'a ayén huámɨ'ɨni huá'a jetze me'ecan ɨ́ teɨte caí tej naími'i antipuá'are. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 51 Capu ruseɨ́j na'a a'ij tirájteu a'ij tɨ tiu'utaxájtaca'a sino a'ɨ́ɨ pu Dios jetze me'ecan raataxájtaca'a tɨ Jesús ayén nu'u huá'a jetze me'ecan mɨ'ɨni matɨ́j mena'a Israél jetze mej ajtéme'ecan. 52 Ajta nu'u, capu a'ɨ́ɨme na'a sino a'ɨ́ɨ pu nu'u ajta huá'a jetze me'ecan huámɨ'ɨni ɨ́ yaújmua'ame'en ɨ́ Dios ɨ́ mej nu'u a'ɨmuá a'ucaíjmee, tɨ ij a'ɨ́ɨn nu'u ajta hua'uré'eseɨre'en mej mi seɨ́j mena'a teɨtejra'a pu'éene'e muá'ara'ani. 53 Tɨ́j na'a a'ájná'ɨmua tɨ ayén tiu'utaxájtaca'a, a'ɨ́ɨ mú miyen tiraaxɨ́'epɨ'ɨntare a'ij mej ye'í huárɨni mej mi raajé'ica. 54 A'ɨ́j pu jɨ́n, Jesús caí ché'e ruseijrata á'uche'ecane'e huá'a tzajta'a a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecantaca'a. Tɨ'ɨj jí huirájraa a'ujna Judea. Aj pu'i a'uun a'ará'a a'ájna já'ahua'a tɨ á vejli'i a'utacá'a a'u tɨ caí é'e ti'itɨjca'a. Aj pu'i chajta'a a'uteájrupi tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Efraín. A'uu pu a'uteájturaa, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e. 55 Tɨ́'ɨjta ari vejli'i pɨ́tí'irɨjcaa matɨ́'ɨj a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecantaca'a miyen me'ɨ́jna jɨ́n tí'iyestehua'a ɨ́ xɨcájra'an tɨ Dios jetzen tihua'utá'uuni'iri'i, mu'iitɨ́ mú me'uun curé'ecɨjxɨ mej mi me'uun a'ujnén ánti Jerusalén mej mi amuacaí atiɨ́'ɨhuaxɨ'ɨn a'ij tɨ ayén tiú'ujxe'eve'e mej mi miyen tiú'uyesten. 56 A'ɨ́ɨ mú maúche'e rahuauca'a. Matɨ́'ɨj me'uun a'uté'uuca'a me'újna teyujta'a, ayée mú tiúj'ihua'uraca'a tɨjɨ́n: ―¿A'iné yeehui timuá'amitɨejte'e mú'eetzi? ¿Ni caí yé uvé'enejsin tɨ yé tí'irámua'ariive'esin ɨ́ mej tí'iyesten? 57 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun tí'aijta teyujta'a, majta ɨ́ fariseos, ayée mú tiu'uta'aíjtaca'a tɨ nu'u ayén huárɨni tɨ pua'a ja'atɨ́ mé'e yé'emua'areere a'úu tɨ a'ij 'é'en ɨ́ Jesús, tɨ a'ɨ́ɨn nu'u ayén tihua'utá'ixaate'en mej nu'u mi raatéevi'i.

12

1 Tɨ́'ɨj auj te'á'aturaaca a'achú cumu arájsevi xɨcaj mej mi miyen me'ɨ́jna jɨ́n tiú'uyesten ɨ́ xɨcájra'an tɨ Dios tihua'utá'uuni'iri'i, a'úu pu á'ume u Betania a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. A'uu pu e'echéjme'e a'ɨ́jna ɨ́ Lázaro tɨ Jesús ra'ajjáj huá'a tzajta'a ɨ́ mej meri huácuii. 2 Matɨ́'ɨj mi té'ucua'iraataca'a me'ɨ́jna jɨme'e a'ij tɨ Jesús huarɨ́j. Matɨ́'ɨj mi tiraamí. Ajta a'ɨ́ɨn Marta, ayée pu tí'ivaɨre'eca'a tɨ tihua'ateá'axɨ'ɨn. Ajta a'ɨ́ɨn Lázaro, a'ɨ́ɨ pu huatécatii ɨ́ meesa jetze jamuan a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 3 Aj pu'i María ayén á yejjáj a'achú cumu já'ita'a liitro a'ɨ́jna ɨ́ a'aseiite tɨ naa teáarɨ́'e, tɨ ajta huápɨ'ɨ jeíhua tí'ijnajche. Naardu pu raja'ara'a tɨ rumua'atɨ́. María pu ra'anáxɨri'iri'i ɨ́ ɨɨcájra'an jetze ɨ́ Jesús. Aj pu'i rucɨpuá jɨ́n ra'anáhuatzi'iri'i. Ajta temua'a pu naa te'uteáarɨeca'a nainjapua u chi'ita a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ a'aseiite tɨ naa teáarɨ́'e. 4 Mɨ́ ajta seɨ́j tɨ jamuan á'uche'ecane'e, ayée pu ti'ihuaújniuuste tɨ́'ɨj raaseíj. A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een a'ɨ́jna ɨ́ Judás, tɨ ayén te'entímu'utaca tɨjɨ́n Iscariotes. A'ɨ́ɨ pu ajta á'iyen avíitzi jɨ́n tiu'utátuiire'esin ɨ́ Jesús. 5 Ayee pu tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―¿A'iné yeehui 'een jɨ́n mecaí ráatuaa me'ɨ́jna ɨ́ aceite a'iné ayée pu tí'ijnajche a'achú cumu huaíca ciento ɨ́ tumin? Aj pu'i yeehui rɨ'ɨríista á'ame'enche'e mej miyen hua'utá'an ɨ́ tumin a'ɨ́mej ɨ́ mej caí a'ij tí'ijviicua'i. ―Ayee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Judás. 6 Capu ayén raataxájtaca'a a'ɨ́jna jɨme'e tɨ jetzen ruxe'eve'eca'a a'ij tɨ tihuá'aruure a'ɨ́mej ɨ́ mej caí a'ij tí'ijviicua'i, sino ayée pu a'ɨ́jna jɨ́n ayén tiu'utaxájtaca'a a'iné a'ɨ́ɨ pu nahua'ari pú'eene'e. A'iné a'ɨ́ɨ pu racha'ɨɨca'a ɨ́ mej tzajta'an ru'ucá'ave ɨ́ tumin, a'ɨ́ɨ pu ajta ruvaɨre'eca'a a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ tumin. 7 Aj pu'i Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Capej yeehui rá'ɨtziite'e. Ché'e ayén huárɨni, a'iné a'ɨ́ɨ pu ayén raateájtuaa a'ɨ́jna ɨ́ aceite tɨ ij ayén ra'utámua'aree ɨ́ xɨcájra'an jetze mej jetzen na'avá'anajsin. 8 A'ɨ́ɨ mú yeehui mú'ejmi jemi seíire'e muá'aju'u tɨ́j na'a rusén jɨme'e a'ɨ́ɨme ɨ́ mej caí a'ij tí'ijviicua'i. Mɨ́ neajta inee, canu niyen rusén jɨ́n mú'ejmi jemi seíire'e na'ame. A'ɨ́j pu jɨ́n, xɨ́'epɨ'ɨn huarɨ́j amɨ́jna mɨ 'ɨ́ita'a. ―Ayee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 9 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecantaca'a, mu'iitɨ́ mú miyen ráamua'areeri'i tɨ Jesús a'uun a'utéveeca'a. Matɨ́'ɨj mi me'uun e'iré'ene mej mi raaseíj, majta mej raaseíj me'ɨ́jna ɨ́ Lázaro tɨ Jesús ayén ra'ajjáj huá'a tzajta'a ɨ́ mej meri huácuii. 10 - 11 A'ɨ́j mú jɨ́n miyen tiraaxɨ́'epɨ'ɨntare a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun tí'aijta teyujta'a mej mi majta raajé'ica me'ɨ́jna ɨ́ Lázaro, a'iné mu'íi mú miyen rá'ajaahuate'eca'a ɨ́ Jesús me'ɨ́jna jɨme'e tɨ ayén Lázaro huarújte. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecantaca'a, a'ɨ́ɨ mú miyen huataújtuaaca'a ɨ́ Jesús jemi. 12 Yee ruijmua'a yee, a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'ɨ́jna jɨ́n ajteáxɨɨreca'a mej mi me'uun tiú'uyesten, ayée mú ráamua'areeri'i tɨ nu'u a'ɨ́ɨn Jesús e'evé'eme'ecaa a'ujna Jerusalén. 13 Matɨ́'ɨj mi tacɨ́j xámua'ij antíveichixɨ, majta ya'upí. Matɨ́'ɨj mi á'uju'un mej mi ye'entinájche. Ayee mú tí'ijijhuaca'a tɨjɨ́n: ―Temua'a pu tí'ixɨ'epɨ'ɨn. Tiché'e yeehui rɨ́'ɨ tiraatá'an te'ɨ́jna tɨ ye'evé'eme niuucajtze'en ɨ́ tavástara'a. Tiché'e yeehui rɨ́'ɨ tiraatá'an te'ɨ́jna ɨ́ Rey tɨ titaata'aíjte'esin itejmi tej Israél jetze ajtéme'ecan. ―Ayee mú e'eve'ejíjhuajme'e. 14 Aj pu'i Jesús puuru'u huáteu tɨ caí xɨ ja'atɨ́ japuan avé'eyeijxɨ. Aj pu'i japuan avé'eyeijxɨ tɨ ij ayén huárɨni a'ij tɨ té'eyu'usi'i ɨ́ yu'uxari jetze tɨjɨ́n: 15 Caxu yeehui tí'itziɨɨne'e mɨ sej se'uun huachéjme u Sión. Casi'i yeehui mú'een, a'ɨ́ɨ pu mé'e ve'emej ɨ́ tɨ tejámuaata'aíjte'esin. A'ɨ́ɨ pu ajta yeehui avé'eca japuan ɨ́ puuru'u tɨ rayauj. 16 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Jesús jamuan á'ujujhua'ane'e, amuacaícan, camu yaú'itɨee muá'araa a'ij tɨ huataújmua'a tɨ́j na'a tɨ ayén té'eyu'usi'ihuaca'a. Mɨ́ ajta, tɨ́'ɨj ari Dios ayén ra'ajjáj ɨ́ Jesús, ajta ayén nain jɨ́n tira'íjca, aj mú mi xaa ra'utámua'areeri'i tɨ ayén jɨ́me'en té'eyu'usi'ihuaca'a a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ Jesús. Majta miyen ra'utámua'areeri'i mej miyen ráaruu. 17 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej mu'íi ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e, a'ɨ́ɨ mú majta Jesús jamuan seijre'eca'a tɨ́'ɨj Jesús ayén tiraatajé a'ɨ́jna ɨ́ Lázaro tɨ nu'u ayén huiirájra'ani a'utɨ́ e'evé'enami'ihuaca'a. Tɨ́'ɨj Jesús ayén ra'ajjáj huá'a tzajta'a ɨ́ mej meri huácuii, a'ɨ́ɨ mú á'iyen miyen tiu'utaxájtaca'a a'ij tɨ huarɨ́j. 18 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ seica ɨ́ teɨte, matɨ́'ɨj ráamua'areeri'i tɨ Jesús ayén ti'itɨ́j jɨ́n huarɨ́j tɨ huápɨ'ɨ ruxe'eve'e, matɨ́'ɨj mi miyen u á'uju'un mej mi ye'entinájche. 19 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ fariseos, ayée mú tiúj'ixaate'eca'a tɨjɨ́n: ―Ayej xaa ne'u té'eme; capu ti'itɨ́j a'ij tejamuatévaɨre'esin sej siyen raatá'ijmɨi. Casi'i, matɨ́j mena'a yeehui pua'amé mej yen huachéjme íiyen chaanaca japua, naími'i mú rá'ajaahuate'e. 20 Majta seica me'uun a'uté'uuca'a huá'a tzajta'a a'ɨ́mej ɨ́ mej a'uun a'ujnéj mej mi raateánajche ɨ́ Dios a'ájna matɨ́'ɨj tí'iyeste. A'uu mú é'eme'ecan a'ɨ́ɨme u Grecia. 21 A'ɨ́ɨ mú e'iré'ene ɨ́ Felipe jemi, a'ɨ́jna tɨ a'uun é'eme'ecan u Betania, chajta'a tɨ a'uun a'utacá'a u Galilea. Ayee mú tirájhuaviiri'i tɨjɨ́n: ―Mú'ee vásta'a, ayée tu yeehui tí'ijxe'eve'e tej tiu'uxáj jamuan ɨ́ Jesús. 22 Ajta a'ɨ́ɨn Felipe, á pu a'uré'ene tɨ ij ayén tiraata'ixaate'en a'ɨ́jna ɨ́ Andrés. Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'ixaa me'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 23 Jesús pu ayén tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Pu'uri yeehui a'ájna teja'uré'ene tɨ Dios ayén rɨ́'ɨ tinaatá'an ineetzi, i nej neajta teáata'a jetze airánneijte. 24 Ayee nu yeehui tejá'amua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e tɨ pua'a caí é'ejveti á chuaata'a tɨ ij a'uun huámɨ'ɨni a'ɨ́jna ɨ́ játze'ara'an ɨ́ triigu, ayée pu ruseɨ́j na'a huateáturaasin a'ɨ́jna ɨ́ játze'ara'an. Na'ari tɨ pua'a ayén huámɨ'ɨni, jeíhua pu yeehui jetzen a'iránejsin seica ɨ́ jatzi. 25 ’Ayej che'atá na'a 'een huá'a jɨme'e ɨ́ teɨte. Tɨ́ pua'a ayén jaítze'e jetzen ruxe'eve'e ja'atɨ́ tɨ na'a a'ɨ́jna tɨ íiyen tí'iseijre'e íiyen chaanaca japua caí ayén jetzen ruxe'eve'e tɨ ra'ará'astijre'en ɨ́ Dios, a'ɨ́ɨ pu yeehui yá'ujɨsin ɨ́ ruxɨ́ejniu'uca tɨ auj ruurica'a. Na'ari caí, tɨ pua'a caí ayén a'atzu jetzen tiú'ujxe'eve'e tɨ́j na'a tɨ íiyen tí'iseijre'e íiyen chaanaca japua sino ayée pu huataúra'an tɨ nain á'urɨeni tɨ íiyen rájcha'ɨɨ, tɨ ij ayén ra'ará'astijre'en ɨ́ Dios, ayée pu yeehui ruurican jɨ́n huataúra'asin tɨ́j na'a rusén jɨme'e. 26 ’Tɨ́ pua'a ja'atɨ́ ayén nevaɨre'e pu a'ame ineetzi, ayée pu ruxe'eve'e tɨ a'ɨ́ɨn ayén che'atá na'a rɨjca a'ij nej rɨcɨ inee. Ajta, a'u tɨ na'a nej niyen a'utevée na'ame, a'ɨ́ɨ pu ajta ineetzi jamuan a'utevée a'ame a'ɨ́jna tɨ nevaɨre'e. Tɨ́ pua'a yeehui ja'atɨ́ ayén nevaɨre'e, a'ɨ́ɨ pu ɨ́ niyá'upua ayén rɨ́'ɨ tiraatá'asin. 27 ’Pu'uri a'ij pua'a ne'ase yú ne tzajta'a. ¿A'iné nena'a nij niyen tiu'utaxájta? ¿Ni qui niyen tiu'utaxájta ne'ɨ́jna tɨ jɨ́me'en yee: “Niyá'upua, patá'aj yeehui piyen nu'irájtuaani tɨ ij caí ayén tináacɨ'ɨti a'ij tɨ ari teja'uré'enejsin”? Mɨ́ neajta caí, canu. Canu niyen tiu'utaxájta a'iné ayée nu yeehui 'een jɨ́n yú a'uvé'emej nej niyen yé huácatii íjii. 28 ’Mɨ́ pej ní'iya'upua, patá'aj tihua'utaseíjrate'en ɨ́ nej jɨ́n rɨ́'ɨ timuaatá'asin. ―Ayee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. Aj pu'i júte'e e'icánamuajre tɨ ja'atɨ́ ayén tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Nu'uri yeehui niyen tíhua'utaseíjrate. Neajtahua'a nu niyen tíhua'utaseíjrate'esin. 29 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ teɨte ɨ́ mej a'uun ajteáxɨɨreca'a, a'ɨ́ɨ mú majta ráanamuajri'i. Seica mú miyen raataxájtaca'a mej nu'u huatéeniu. Majta seica miyen tiu'utaxájtaca'a tɨ seɨ́j nu'u ayén jamuan tiu'utaxájtaca'a tɨ júte'e tí'ivaɨre'e ɨ́ Dios tɨ é'eseijre'e. 30 Jesús pu ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Capu ayén yeehui tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna jɨme'e tɨ ca'aníjra'a naatá'an ineetzi sino tɨ ayén ca'aníjra'a amuaatá'an mú'ejmi. 31 ’Pu'uri yeehui ayén teja'uré'ene a'ájna xɨcájra'an jetze tɨ Dios jetzen hua'uxɨ́jte'en matɨ́j mena'a pua'amé yen huachéjme. Pu'uri ajta a'ájna teja'uré'ene ɨ́ xɨcájra'an jetze ɨ́ nej jetzen raatamuárite'esin ne'ɨ́jna tɨ yen tí'aijta íiyen chaanaca japua. 32 Neajta inee, matɨ́'ɨj meri aj neja'utavén, aj nu ni niyen naíjmi'ica huatájeevi ɨ́ teɨte mej mi curé'ecɨjxɨ'ɨn ineetzi jemi. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 33 Ayee pu 'een jɨ́n ayén tiu'utaxájtaca'a mej mi miyen ráamua'aree a'ij tɨ ye'í tí'imɨ'ɨni. 34 Matɨ́'ɨj miyen tiraata'ixaa a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun ajteáxɨɨreca'a tɨjɨ́n: ―Ayee tu yeehui tiyen ráanamuajri'i te'ɨ́jna jetze ɨ́ niuucari ɨ́ mej jɨ́n tí'aijta tɨ a'ɨ́ɨn Cɨríistu'u nu'u ayén rusén jɨ́n ruuri huateáturaasin. A'ɨ́j pu yeehui jɨ́n, ¿a'iné tí'irɨ'ɨri pej piyen ti'ixa yee tɨ nu'u ayén ruxe'eve'e mej nu'u á ya'utavén me'ɨ́jna tɨ teáata'a jetze airaújneijte? ¿A'ataani yeehui pɨ́rɨcɨ a'ɨ́jna tɨ nu'u teáata'a jetze airaújneijte? 35 Aj pu'i Jesús ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Aúche'e pu a'atzu á'ateere mú'ejmi jemi ɨ́ tatzari tɨ jɨ́n huanéeri'icɨ́ a'ame. Setá'aj yeehui siyen á'ujujhua'ane'en a'ij tɨ tiraavíjte'e ajta auj mú'ejmi tzajta'a ayén seijre'e ɨ́ tatzari tɨ jɨ́n huáneeri'i, tɨ ij yeehui caí a'amua japua rájveti ɨ́ tɨ huatɨ́ca'a. A'ɨ́jna tɨ yeehui ayén tɨ́ca'amiste'e á'uche'ecan, capu ramua'aree a'u tɨ á'ume. 36 Setá'aj siyen huataújtuaani a'ɨ́jna jemi tɨ jetzen airáninei ɨ́ tatzari tɨ jɨ́n huáneeri'i sej si siyen se'ɨ́jna jetze ajtéme'ecanta a'ɨ́jna tɨ huáneeri'i. Tɨ́'ɨj raatapuá'ajtaca'a tɨ ayén tihua'utá'ixaa, aj pu'i á'uraa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, ajta huateúravaataca'a huá'a jemi. 37 A'ɨ́ɨ pu ari jeíhua tiu'umuárɨej huá'a jemi ti'itɨ́j tɨ ayén huápɨ'ɨ ruxe'eve'e. Mɨ́ majta a'ɨ́ɨme, camúu xɨ jirá'ujca'anejca'a mej miyen huataújtuaani ɨ́ jemin. 38 Ayej tiu'urɨ́j tɨ́'ij ayén araúrasten a'ij tɨ tiraataxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Isaías teecan tɨ ajmí'i tí'ixaxa'ata'a ɨ́ Dios jetze me'ecan, tɨ ayén tɨjɨ́n: Nevástara'a, capu ja'atɨ́ yeehui ayén rá'antzaahua a'ij tej tihua'utá'ixaa. Capu yeehui ja'atɨ́ ayén yaú'itɨée já'araa a'ij tɨ huataújmua'a a'ɨ́jna tɨ Dios rumuárɨ'eri'ire'ara'an jɨ́n ayén huarɨ́j. 39 - 40 A'ɨ́j mú jɨ́n caí rá'antzaahua a'ɨ́jna jɨme'e, a'ij tɨ pua'amecɨé ayén raataxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Isaías teecan tɨjɨ́n: A'ɨ́ɨ pu nu'u yeehui ayén huá'uruu mej miyen aracúcu'unijme'eni mej mi caí atanéjne'ere. A'ɨ́ɨ pu yeehui ayén huá'uruu mej mi antaújnaamuan ɨ́ ru tzajta'a mej mi caí yaú'itɨée muá'ara'ani. Na'ari tɨ pua'a pɨ́ mena'a, a'ɨ́ɨ mú seɨcɨé tiú'umua'atíjche'en, nej nu'u niyen hua'urújte'enche'e. 41 Ayee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Isaías teecan a'ɨ́jna tɨ ayén raaseíj ɨ́ tɨ Dios jɨ́n rɨ́'ɨ tiraatá'aniche'en. A'ɨ́ɨ pu ajta ayén tiraataxájtaca'a a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ Jesús. 42 Jee xaa ne'u, mu'iitɨ́ ɨ́ mej me'uun tí'aijta teyujta'a, a'ɨ́ɨme mú miyen rá'antzaahua. Mɨ́ majta a'ɨ́ɨme, camu raxájtacuca'a huá'a tzajta'a ɨ́ teɨte me'ɨ́jna jɨme'e mej huá'atziɨɨne'eca'a ɨ́ fariseos, majta mej mi caí seica miyen huiirá'ite me'újna u teyujta'a. 43 Jaítze'e pu hua'aránajcheca'a mej mi teɨte miyen rɨ́'ɨ tihua'utá'an caí ɨ́ Dios. 44 Aj pu'i Jesús ayén ruseíirata tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a yeehui ja'atɨ́ ayén ná'antzaahuate'en ineetzi, capu neetzi na'a á'atzaahuate'e sino ajta pu rá'atzaahuate'e a'ɨ́jna tɨ yen neja'uta'íteca'a. 45 Tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn ayén neseij ineetzi, a'ɨ́ɨ pu ajta raseíj a'ɨ́jna tɨ yen neja'uta'íteca'a. 46 ’Ayee nu yeehui 'een jɨ́n mú a'uvé'emej íiyen chaanaca japua nej ni niyen huá'uruuren ɨ́ teɨte tɨ́j tatzari ɨ́ tɨ jɨ́n huá'a tzajta'a huáneeri'i mej mi caí ché'e miyen tɨ́ca'amiste'en á'ujujhua'ane'en a'ɨ́ɨme ɨ́ mej miyen ná'astijre'e ineetzi. 47 Tɨ́ pua'a ja'atɨ́ nenamua a'ij nej ti'ixa, ajta caí ná'astijre'e, canu yeehui rá'axɨjte'en inee, a'iné canu ne'ɨ́jna jɨ́n mú a'uvé'emej nej ni niyen hua'uxɨ́jte'en a'ɨ́mej ɨ́ mej yen huachéjme íiyen chaanaca japua sino nej ni hua'irájtuaani. 48 ’Jee xaa ne'u, ti'itɨ́j pu yeehui pú'een tɨ ayén rá'axɨjte'en a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ ayén naaré'iti, tɨ ajta caí rá'astijre'e a'ij nej ti'ixa. A'ɨ́jna ne'u yeehui, ɨ́ nej jɨ́n tiu'utaxájtaca'a, ayée pu rá'axɨjte'en a'ájna xɨcájra'an jetze tɨ jetzen nain te'entipuá'ajte. 49 ’Ayee pu'u na'a, a'iné canu yeehui neseɨ́j a'ij tirájteu a'ij nej tiu'uxájtaca'a sino a'ɨ́ɨn tɨ niyá'upua pú'een, a'ɨ́ɨ pu ayén tinaata'aíj a'ij nej ye'í tiu'utaxáj, ajta ɨ́ nej jɨ́me'en niyen tiu'utaxájta. 50 Nee nu yeehui niyen ramua'aree tɨ ayén tinaata'aíj tɨ ij ayén tejá'amuacɨ'ɨti sej siyen ruurican huateáturan tɨ́j na'a rusén jɨme'e. A'ɨ́j nu jɨ́n ayée nu che'atá nena'a ti'ixa a'ij tɨ a'ɨ́ɨn niyá'upua ayén a'ɨ́jna jɨ́n tinaa'íjca nej ni tiu'utaxáj.

13

1 Pu'uri tɨ́mua'a a'ájna teja'uré'enejsime'e ɨ́ mej jɨ́n ra'utámua'aree ja'anáj tɨ Dios ayén tihua'utá'uuni'iri'i. Pu'uri ramua'areereca'a ɨ́ Jesús tɨ ari a'ájna teja'uré'ene ɨ́ xɨcájra'an jetze tɨ jetzen á'ura'ani íiyen chaanaca japua tɨ ij a'uun a'ujnén u júte'e, ya'upuáara'an tɨ é'eseijre'e. Tɨ́j na'a tɨ yen huataseíjre íiyen chaanaca japua, a'ɨ́ɨ pu ayén huá'axe'eve'eca'a a'ɨ́mej ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e. Ajta íjii, pu'uri ayén hua'utaseíjrataca'a tɨ nain jɨ́n huá'axe'eve'eca'a. 2 Matɨ́'ɨj tí'icua'acaa ɨ́ chumua'an, a'ɨ́ɨ pu ajta a'uun a'utéveeca'a a'ɨ́jna ɨ́ Judás, tɨ yaujra'an pú'een ɨ́ Simón, tɨ ajta ayén te'entímu'utaca tɨjɨ́n Iscariotes. Pu'uri a'ɨ́ɨn Satanás ca'aníjra'a raatá'aca tɨ tiu'utátuiire'en ɨ́ Jesús. 3 Jesús pu ajta ramua'areereca'a tɨ a'ɨ́ɨn ya'upuáara'an ayén nain jɨ́n tira'íjca, tɨ ajta ruyá'upua jemi a'uvé'emej, ajta a'úu pu ajta a'ujnéjsin ɨ́ jemin. 4 Aj pu'i ájchee a'u mej tejé'ecua'aca, ajta huiiré'uchuiiri'i ɨ́ rutasi tɨ ru'iré'eviɨjca'a. Aj pu'i avá'ujjɨ'ɨcɨe cɨ́ɨxuri jɨme'e ɨ́ mej jɨ́n huá'acá'iimua. 5 Tɨ'ɨj jí a'uun atéejei ɨ́ caasu jetze. Aj pu'i a'utéjche tɨ hua'anája'usixɨ'ɨn ɨ́ huá'achepuaatze'en seɨj ajta seɨj ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e. Ajta hua'anáhuatzi'iraxɨ a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ cɨ́ɨxuri tɨ jɨ́n avá'ujjɨ'ɨcɨ'eca'a. 6 Aj pu'i a'uun e'iré'ene a'ɨ́jna jemi ɨ́ Simón tɨ ajta i'i Pedro. Aj pu i a'ɨ́ɨn Pedro ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Nevástara'a, ¿ni yeehui pajta piyen na'anája'usixɨ'ɨsin nechepuá jetze? 7 Aj pu'i ayén tiraata'ixaa ɨ́ Jesús tɨjɨ́n: ―Capúu xɨ a'ij timuá'amitɨejte'e a'ij nej 'éen jɨ́n niyen rɨcɨ, sino mejca'ihuáyee pej xaa yeehui yaú'itɨée pua'amé. 8 Aj pu'i Pedro ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Capej xaa ne'u, ja'anáj piyen na'anája'usixɨ'ɨsin ɨ́ nechepuaatze'e. Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, ayée pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a yeehui necaí niyen mua'anája'usixɨ'ɨn á'achepuaatze'e, capej ché'e huá'a jetze ajtéme'ecanta pua'amé ɨ́ mej neetzi jemi seíire'e muá'aju'u. 9 Aj pu'i ayén tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Pedro tɨjɨ́n: ―Nevástara'a, tɨ pua'a yeehui ayén ruxe'eve'e, capej ayée pena'a na'anája'usixɨ'ɨn ɨ́ nechepuaatze'e, sino pajta pej piyen na'anája'usixɨ'ɨn ɨ́ nemuajca'a jetze, pajta na'avé'eja'usixɨ'ɨn ɨ́ nemu'uutze'e. 10 Aj pu'i Jesús ayén tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a yeehui ja'atɨ́ ari ayén huaɨ́'ɨhuaca'a, ayée pu'u ruxe'eve'e tɨ ayée na'a ra'anája'usixɨ'ɨn ɨ́ chepuaatze'en, a'iné capu ché'e chueemuara'a nain japua tɨ ratéhua'ira'a. Seajta mú'een, caxu ché'e chueemua, sino seɨ́j pu yeehui xaa ayén chueemuara'a. 11 Ayee pu 'een jɨ́n ayén tiu'utaxájtaca'a tɨ nu'u seɨ́j na'a chueemuara'a, a'iné a'ɨ́ɨ pu ari ramua'areereca'a ja'atɨ́ tɨ a'ɨ́ɨn pú'eene'e tɨ ayén tiu'utátuiire'esin ɨ́ jɨ́me'en ɨ́ Jesús. 12 Tɨ́'ɨj raatapuá'ajtaca'a tɨ ayén hua'anája'usixɨ, ajta pu huiré'ujviɨjri'i ɨ́ rutasi. Aj pu'i a'ujyeíjxɨ á vejli'i a'utɨ́ ɨ́ meesa a'utéjvee. Ayee pu tihua'uta'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿Ni yeehui séjmua'aree a'ij nej 'een jɨ́n niyen amuáaruu? Nee nu tejámuaatá'ixaate'esin. 13 Ayee xu yeehui mú'een neetamuá'amua yee Maeestru, seajta siyen tɨjɨ́n Tavástara'a. Ayee pu yeehui tiraavíjte'e a'iné nee nu ne'ɨ́n pú'een. 14 ’Ajta íjii, nej á'amuavastara'a pú'een, neajta a'amua maestro, ayée nu amua'anája'usixɨ ɨ́ á'amuachepuaatze'e. Setá'aj yeehui siyen che'atá sena'a anaúja'usixɨ'ɨn ruchepuáatze'e rujɨ́ɨmua'a. 15 Ayee nu ámuaatá'itɨiiri'i sej si siyen huárɨni a'ij nej neri amuáaruu mú'ejmi. 16 ’Ayee nu yeehui tejá'amua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e tɨ jaítze'e ruxe'eve'e a'ɨ́jna tɨ tí'aijta caí a'ɨ́jna tɨ ravaɨre'e. Ajta yeehui, jaítze'e pu ruxe'eve'e a'ɨ́jna tɨ yen neja'uta'íteca'a caí i nej a'uta'íti'ihuaca'a. 17 Ajta íjii, setɨ́j seri tí'ijmua'aree se'ɨ́jna, Dios pu yeehui rɨ́'ɨ tejámuaatá'asin tɨ pua'a siyen che'atá sena'a huárɨni. 18 ’Canu naíjmi'ica mú'ejmi jɨme'e niyen ti'ixa. Nee nu ramua'aree a'ij mej e'en ɨ́ nej hua'avé'ehuau. Neajta nu niyen ra'avé'ehuau tɨ ij araúrasten a'ij tɨ té'eyu'usi'i ɨ́ yu'uxari jetze tɨ ayén tɨjɨ́n: “A'ɨ́ɨ pu nu'u yeehui ɨ́ nej raatá'inee tɨ tiú'ucua'ani ineetzi jamuan, a'ɨ́ɨ pu nu'u yeehui a'utéjche tɨ nájcha'ɨ́ɨre'e á'ara'ani.” 19 ’Ayee nu amuacaí niyen tejá'amua'ixaate'e íjii tɨ́'ɨj caí xɨ ayén tiú'urɨni sej si siyen té'antzaahuate'en nej ne'ɨ́n pú'een a'ij nej neri tejámuaatá'ixaa, sej si seuj té'atzaahuate'e a'ájna tɨ ayén tí'ineruuren. 20 ’Ayee nu tejá'amua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e, tɨ pua'a yeehui ja'atɨ́ ayén ra'ancuré'evi'itɨn a'ɨ́jna nej raata'íteca'a, a'ɨ́ɨ pu ajta na'ancuré'evi'itɨ ineetzi. Ajta ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén na'ancuré'evi'itɨ ineetzi, ayée pu che'atá na'a ra'ancuré'evi'itɨ a'ɨ́jna tɨ yen neja'uta'íteca'a. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 21 Tɨ́'ɨj ayén tihua'utá'ixaa, jeíhua pu a'ij pua'a raatá'a ɨ́ tzajta'an ɨ́ Jesús. Aj pu'i ayén e'ehuauritɨéecan jɨ́n tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Ayee nu yeehui tzáahuati'ira'a jɨ́n niyen tejá'amua'ixaate'e, seɨ́j tɨ mú'ejmi jetze ajtéme'ecan ayén tiu'utátuiire'esin ineetzi. 22 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e, mua'araújseijraxɨ seɨj ajta seɨj. Camu a'ij tirájteuve'e a'ij tɨ huataújmua'a a'ɨ́jna tɨ Jesús ayén tiraataxájtaca'a. 23 Ajta seɨ́j tɨ a'ɨ́mej jetze ajtéme'ecan, a'ɨ́ɨ pu aicaújtutzi ɨ́ Jesús jemi. A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een Jesús tɨ raxɨ́'eve'eca'a. 24 Ajta a'ɨ́ɨn Simón, tɨ ajta i'i Pedro, a'ɨ́ɨ pu rumuájca'a jɨ́n raatajé a'ɨ́jna tɨ Jesús raxɨ́'eve'eca'a. Aj pu'i ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Patá'aj yeehui raata'íhua'u ja'atɨ́ tɨ pú'een tɨ jɨ́me'en raataxájtaca'a. 25 Ajtahua'a pu ayén aicaújtutzi ɨ́ Jesús jemi. Aj pu'i ayén tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―Nevástara'a, ¿a'atani a'ɨ́ɨn pú'een? 26 Aj pu'i ayén tiraata'ixaa ɨ́ Jesús tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a yeehui neri ra'ateáaru'unen i tuxa'a jetze ɨ́ pan, aj nu ni raata'ɨ́'ɨte'esin ne'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ a'ɨ́ɨn pú'een. Aj pu'i Jesús ayén ra'atéaaru'unej ɨ́ pan ɨ́ tuxa'a jetze. Aj pu'i a'ɨ́jna huata'ɨ́'ɨte ɨ́ Judás, tɨ yaujra'an pú'een ɨ́ Simón, tɨ ayén te'entímu'utaca tɨjɨ́n Iscariotes. 27 Jɨ́me'en pu'u ayén ra'ancuré'ɨ ɨ́ pan a'ɨ́jna ɨ́ Judás, aj pu'i Satanás ayén huataseíjre ɨ́ tzajta'an. Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, ayée pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Patá'aj yeehui ca'anacan piyen huárɨni a'ij pej peri tiu'umuá'aj. 28 Majta ɨ́ seica, camu a'atzu yaú'itɨée muá'araa a'ij tɨ 'een jɨ́n ayén tiraata'ixaa. 29 Seica mú miyen tiraamuá'a tɨ Jesús ayén tiraata'ixaa tɨ ti'itɨ́j huánanan ɨ́ mej jɨ́n tiú'uyesten na'ari ti'itɨ́j tɨ hua'utapuaíjve'en ɨ́ mej caí a'ij tí'ijviicua'i. 30 Jɨ́me'en pu'u ayén ra'ancuré'ɨ ɨ́ pan, aj pu'i huirájraa a'ɨ́jna ɨ́ Judás. Ajta pu'uri huatɨ́ca'acaa. 31 Tɨ́'ɨj huirájraa a'ɨ́jna ɨ́ Judás, aj pu'i Jesús ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Pu'uri yeehui Dios ayén rɨ́'ɨ tinaatá'a i nej neajta teáata'a jetze airánneijte. Neajta inee, ayée nu neri ne'ɨ́jna jɨ́n rɨ́'ɨ tiraatá'a ɨ́ Dios ne'ɨ́jna jɨme'e a'ij nej huarɨ́j. 32 Tɨ́ pua'a yeehui niyen rɨ́'ɨ tiraatá'an ɨ́ Dios ne'ɨ́jna jɨme'e nej niyen huámɨ'ɨni, Dios pu ajta, ruseɨ́j ayén rɨ́'ɨ tinaatá'asin a'ɨ́jna jɨme'e tɨ ayén na'ajjájsin. Ajta a'ɨ́ɨ pu ca'anacan rɨ́'ɨ tinaatá'asin. 33 ’Niyaujmua'a, a'atzu nu'u niyen yé á'ateeri mú'ejmi jemi. Mú'een xu nehuauni. Mɨ́ neajta inee, ayée nu che'atá nena'a tejá'amua'ixaate'e a'ij nej neri tihua'utá'ixaa a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. Capu xaa ne'u rɨ'ɨrí sej yeehui a'uun a'ujnén a'u nej a'ujnéjsin. 34 ’Neajta nu niyen jéjcuacan jɨ́n tejá'amua'íjcate'en sej siyen huaújxe'eve'en. Ayee pu ruxe'eve'e sej siyen che'atá sena'a huaújxe'eve'en a'ij nej neri tejámuaaxɨ́'eve mú'ejmi. 35 Tɨ́ pua'a yeehui siyen huaújxe'eve'en, aj mú mi naími'i miyen ramua'aréeren sej siyen ná'astijre'e. 36 Aj pu'i ayén tiraata'íhua'uri'i a'ɨ́jna ɨ́ Simón tɨ ajta i'i Pedro tɨjɨ́n: ―Tavastara'a, ¿a'uné yeehui pá'ume'e pua'amé? Ajta Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Capúu xɨ yeehui rɨ'ɨrí pej pe'uun á'ume'en neetzi cujta'a a'u nej á'ume sino méjca'i huáyee xaa pej piyen pe'uun nej cujta'a pá'ume'e pua'amé. 37 Aj pu'i Pedro ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―¿A'iné 'een jɨ́n caí rɨ'ɨrí íjii nej yeehui ne'uun á'ume'en á'a cujta'a mú'eetzi? Nee nu yeehui á'anca'ane nej huámɨ'ɨni á jetze me'ecan. 38 Aj pu'i Jesús ayén tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―¿Ni tzaa yeehui piyen ahuá'aca'ane pej nu'u piyen huámɨ'ɨni neetzi jetze me'ecan? Ayee nu yeehui tzáahuati'ira'a jɨ́n tí'imua'ixaate'e a'ij pej pi rɨni. Tɨ́'ɨj caí xɨ huajíjhuan ɨ́ gallo, huaíca pej piyen tína'avé'avaata pej nu'u caí nemua'ate.

14

1 ’Caxu a'ij tité'ujmuajca. Seuche'e xu yeehui rá'atzaahuate'e ɨ́ Dios, seúche'e xu seajta ná'atzaahuate'e ineetzi. 2 Jéihua pu chi'i a'uun tejé'eseijre'e a'u tɨ niyá'upua huatéechi'i ɨ́ júte'e. Tɨ́ pua'a caí ayén ti'ayájnache'e, nee nu yeehui seɨcɨé tejámuaata'ixáate'enche'e. A'uu nu a'umé'e na'ame nej ni ne'uun rɨ́'ɨ tejá'uruuren a'u sej se'uun a'uté'e xá'aju'un. 3 Ajta, tɨ pua'a niyen ne'uun á'ura'ani nej ni niyen rɨ́'ɨ tejá'uruuren a'u sej a'uté'e xá'aju'un, aj nu ni yen ve'ecánejsin neajtahua'a nej ni niyen amuá'anvi'itɨn sej si seajta se'uun a'uté'e xá'ara'ani a'u nej neajta a'ucaí na'ame. 4 Seajta mú'een, xu'uri yeehui huamuájte ɨ́ juye jetze tɨ a'uun a'uré'enine'i a'u nej a'umé'e na'ame. ―Ayee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 5 Aj pu'i Tomás ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Tavastara'a, catu yeehui ramua'aree a'u pej a'umé'e pua'amé. A'ɨ́j tu jɨ́n catu a'atzu huamuájte ɨ́ juye jetze tɨ a'uun a'uré'enine'i. 6 Tɨ'ɨj jí Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Nee nu ne'ɨ́n pú'een ɨ́ tɨ amuá'avi'itɨn a'ɨ́jna jetze ɨ́ juye, nee nu neajta ne'ɨ́n pú'een ɨ́ tɨ tzáahuati'ira'a jɨ́n tí'ixaxa'a, neajta nu yeehui ne'ɨ́n pú'een ɨ́ tɨ jetzen airáninei ɨ́ sej jɨ́n ruuri xá'ara'ani. A'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén huataújtuaani ɨ́ Dios jemi, ayée pu tiú'ujxe'eve'e tɨ a'ɨ́ɨn amuacaícan huataújtuaani ineetzi jemi. 7 Tɨ́ pua'a rɨ́'ɨ setináamua'ati, ayée xu seajta tí'iramua'ati se'ɨ́jna ɨ́ niyá'upua. Tɨ́j na'a tɨ yú auca'itɨ́ a'ame, mú'een xu xaa ramua'ate, seajta seri raaseíj. 8 Aj pu'i a'ɨ́ɨn Felipe ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Tavastara'a, patá'aj yeehui taataseíjrate'en pe'ɨ́jna ɨ́ ayá'upua. A'ɨ́j tu'u xe'eve'e iteen. 9 Aj pu'i Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Nu'uri xaa yeehui á'atee nej mú'ejmi jemi huaca. ¿Ni tzaa pecaí xɨ nemua'ate, mú'ee Felipe? Ayee nu tí'imua'ixaate'e. Ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén naaseíj ineetzi, a'ɨ́ɨ pu ajta ari raaseíj ɨ́ niyá'upua. ¿A'iné 'een jɨ́n piyen tinaatá'ixaa yee nej nu'u amuaataséijrate'en ɨ́ niyá'upua? 10 ’¿Ni tzaa pecaí piyen té'atzaahuate'e tɨ a'ɨ́ɨn niyá'upua ne jemi seijre'e, neajta nu yeehui che'atá nena'a niyá'upua jemi seijre'e? Canu neseɨ́j a'ij tirájteu a'ij nej tí'imua'ixaate'e, sino a'ɨ́ɨn niyá'upua tɨ ayén nej jemi seijre'e, a'ɨ́ɨ pu rumuárɨ'eri'ire'ara'an jɨ́n ayén rɨcɨ. 11 Patá'aj piyen ná'antzaahuate'en tɨ pua'a yeehui niyen timuaatá'ixaate'en yee niyá'upua pu nu'u ne jemi seijre'e, neajta nu jemin seijre'e ɨ́ niyá'upua jemi. Na'ari caí, patá'aj pe'ɨ́jna jɨ́n pena'a té'antzaahuate'en a'ij nej yeehui huarɨ́j tɨ huápɨ'ɨ ruxe'eve'e. 12 ’Ayee nu tejá'amua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e. A'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén ná'astijre'e ineetzi, ayée pu che'atá na'a huárɨni a'ij nej rɨjcaa inee. Jee xaa ne'u, a'ɨ́ɨ pu yeehui ayén huárɨni tɨ jaítze'e ruxe'eve'e caí ɨ́ nej jɨ́n niyen rɨjcaa. Ayee pu 'een jɨ́n rɨni a'ɨ́jna jɨme'e nej ne'uun a'umé'e na'ame ɨ́ niyá'upua jemi. 13 Neajta niyen huárɨni a'ij sej siyen tiraatáhuaviira neetzi jetze me'ecan, nej ni rɨ́'ɨ tiraatá'an ɨ́ niyá'upua. 14 ’Ti'itɨ́j tɨ na'a sej yeehui siyen tiraatáhuaviira neetzi jetze me'ecan, ayée nu xaa rɨni. 15 ’Tɨ́ pua'a yeehui siyen nexɨ́'eve'e ineetzi, ayée xu se'ɨ́jna ará'astijre'en ɨ́ nej jɨ́n tejámuaata'aíjte'esin. 16 Neajta nu niyen tiraatáhuaviira ɨ́ niyá'upua jemi tɨ i a'ɨ́ɨn yen amuaja'uta'íti'i seɨ́j tɨ a'amua japua huániuuni, tɨ i a'ɨ́ɨn mú'ejmi jemi huateáturan tɨ́j na'a rusén jɨme'e. 17 ’A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ xɨéjniu'ucari tɨ jetzen airáninei tɨ́j na'a tɨ ayén ti'ayajna. Capu rɨ'ɨrí mej miyen ra'ancuré'an a'ɨ́ɨme ɨ́ mej yen japuan huachéjme ɨ́ chaanaca japua, a'iné capu a'ij huá'amitɨejte'e a'ij tɨ rɨcɨ a'ɨ́jna ɨ́ xɨéjniu'ucari. Camu yeehui majta ramua'ate. Mɨ́ seajta mú'een, ayée xu 'een jɨ́n ramua'ate a'iné a'ɨ́ɨ pu a'amua jemi seijre'e, ajta pu mú'ejmi jemi huateáturaasin. 18 ’Canu yeehui ruséntacan amuaateátuaasin, tɨ caí ja'atɨ́ ayén á'amuavaɨre'e sino nee nu neajtahua'a mú'ejmi jemi uvé'enejsin. 19 Capu ché'e á'ateere mej yeehui caí ché'e yé neseijran a'ɨ́ɨme ɨ́ mej yen japuan huachéjme ɨ́ chaanaca japua. Mɨ́ seajta mú'een, mú'een xu xaa neseijran. Nee nu huatarújsin nej ni neajtahua'a ruuri ná'ara'ani, a'ɨ́j xu jɨ́n seajtáhua'a ruuri xá'aju'un. 20 A'ájna xɨcájra'an jetze nej jetzen huatarújsin, aj xu si siyen ramua'aréeren nej niyen jemin seijre'e ɨ́ niyá'upua jemi, ajta yeehui a'ɨ́ɨn, a'ɨ́ɨ pu ajta neetzi jemi seijre'e. 21 ’Ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén ra'ancuré'a a'ij nej tiu'uta'aíjtaca'a, tɨ ajta ayén nain ra'ará'astijre'en, a'ɨ́ɨ pu a'ɨ́ɨn pú'een tɨ xaa nexɨ́'eve'e. Niyá'upua pu yeehui ajta raxɨ́'eve'e a'ame a'ɨ́jna tɨ ayén nexɨ́'eve'e. Neajta inee, nee nu raxɨ́'eve'e na'ame, neajta jemin huataseíjre'esin. ―Ayee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 22 Aj pu'i seɨ́j tiu'utaxájtaca'a tɨ ayén ántehuaaca'a tɨjɨ́n Judás. Capu a'ɨ́jna ɨ́ Judás tɨ ayén te'entímu'utaca tɨjɨ́n Iscariotes, sino seɨ́j. Ayee pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Tavastara'a, ¿a'iné auj tí'irɨ'ɨri pej pi piyen pena'a téjmi jemi huataseíjre'esin, pajta caí a'ɨ́mej jemi ɨ́ mej yen huachéjme ɨ́ chaanaca japua? 23 Aj pu'i Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a ja'atɨ́ ayén tí'inexe'eve'e, a'ɨ́ɨ pu ayén ra'ará'astejsin a'ij nej tí'imua'ata. Niyá'upua pu ajta raxɨ́'eve'e a'ame. Teen tu hui teajta huataseíjre'esin ɨ́ jemin. Teajta tiyen huateáturaasin ɨ́ jemin. 24 Ajta a'ɨ́ɨn tɨ caí ayén tí'inexe'eve'e, a'ɨ́ɨ pu ajta caí ra'ará'astejsin a'ij nej tí'imua'ata. Canu hui neseɨ́j a'ij tirájteu a'ij nej tejá'amua'ixaate'e sino a'ɨ́jna ɨ́ niuucari, a'ɨ́j pu jetze airáninei a'ɨ́jna ɨ́ niyá'upua tɨ yen neja'uta'íteca'a. 25 ’Ayee nu tejámuaatá'ixaa íjii nej nauj a'amua jemi yen huaca. 26 Ajta a'ɨ́ɨn tɨ yeehui a'amua japua huániuuni, a'ɨ́jna ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios, ɨ́ tɨ ayén tiraavíjte'e sej si raná'amiche'en, a'ɨ́ɨ pu ɨ́ niyá'upua ayén ya'uta'íti neetzi jetze me'ecan, tɨ i a'ɨ́ɨn nain jɨ́n tejamuáamua'aten. A'ɨ́ɨ pu yeehui ajta ayén amuaatá'asin sej si siyen ra'utámua'aree nain jɨ́n a'ij nej tejámuaatá'ixaa. 27 ’Ayee nu niyen amuaatá'asin tɨ ij nain jɨ́n amua'anpuá'ajte'en. A'ɨ́jna ɨ́ nej jɨ́n amua'anpuá'ajte'esin, neetzi pu jetze airáninei. Capu yeehui ayén 'een a'ij tɨ a'ɨ́ɨn 'een ɨ́ tɨ huá'a jetze na'a airáninei a'ɨ́mej ɨ́ mej yen japuan huachéjme íiyen chaanaca japua ɨ́ mej me'ɨ́jna jɨ́n hua'anpuá'ajte'en ɨ́ ruxɨ́'ej teɨte. Caxu a'ij pua'a tité'ujmuajca. Caxu seajta tí'itziɨɨne'e. 28 ’Xu'uri yee siyen ráanamuajri'i nej niyen tejámuaatá'ixaa nej nu'u a'umé'e na'ame, neajta nu'u mú'ejmi jemi uvé'enejsin. Tɨ́ pua'a yeehui siyen tí'inexe'eve'ecache'e, ayée xu 'een jɨ́n rutémua'ave'ecache'e se'ɨ́jna jɨme'e nej ne'uun a'umé ɨ́ niyá'upua jemi a'iné niyá'upua pu jaítze'e ruxe'eve'e necaí inee. 29 Ayee nu amuacaí tejá'amua'ixaate'e tɨ caí xɨ ti'itɨ́j a'ij huarɨ́j sej si siyen té'antzaahuate'en nej ne'ɨ́n pú'een a'ájna xɨcájra'an jetze tɨ jetzen ayén teja'uré'enejsin nej ne'uun a'umé. 30 ’Canu yeehui ché'e jeíhua tejámuaatá'ixaate'esin a'iné pu'uri tɨ́n yé uvé'enejsin a'ɨ́jna tɨ a'ij pua'a 'een, tɨ ajta yen japuan tí'aijta ɨ́ chaanaca. Mɨ́ ajta a'ɨ́ɨn, capu a'atzu rɨ'ɨrí tɨ ayén ti'itɨ́j jɨ́n na'antimuá'itɨn. 31 Che'eré yeehui, tiché'e huirácɨɨne teyujna mej mi me'ɨ́n ɨ́ mej yen chaanaca japua huachéjme, miyen ráamua'aree nej niyen raxɨ́'eve'e ɨ́ niyá'upua, neajta niyen che'atá nena'a rɨcɨ a'ij tɨ a'ɨ́ɨn ayén tinaata'aíj.

15

1 ’Nee nu ne'ɨ́n pú'een ɨ́ cɨyej tɨ xaa rɨ́'en. Ajta niyá'upua pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ rɨ́'ɨ raruure ɨ́ pi'ista. 2 A'ɨ́ɨ pu ra'antivé'iche tɨ́j na'a ɨ́ pi'ista tɨ neetzi jetze airáninei tɨ ajta caí taaca. Ajta tɨ́j na'a ɨ́ pi'ista tɨ xaa taaca, a'ɨ́ɨ pu cɨ́j caj tira'antivé'iche tɨ ij jaítze'e huatáca'an. 3 Xu'uri yeehui urarɨ́'en mú'een, a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ niuucari ɨ́ nej jɨ́n neri tejámuaatá'ixaa. 4 Setá'aj seuj siyen neetzi jemi seijre'e. Aj nu ni niyen che'atá nena'a mú'ejmi jemi seíire'e na'ame. ’Capu a'atzu a'ij tí'irɨ'ɨri tɨ seɨ́j pi'ista ayén ruseɨ́j huatáca'an sino ayée pu tiú'ujxe'eve'e tɨ auj ajtáveeca ɨ́ cɨyej jetze. Ayee pu che'atá na'a 'een mú'ejmi jemi. Capu yeehui a'atzu a'ij tí'irɨ'ɨri sej ti'itɨ́j huamuá'itɨn ɨ́ sej jɨ́n tiu'utátuiire'en ɨ́ Dios jemi tɨ pua'a secaí neetzi jemi seijre'e. 5 ’Nee nu ne'ɨ́n pú'een ɨ́ cɨyej. Mɨ́ seajta mú'een, mú'een xu pi'ista pú'een tɨ neetzi jetze ajta'ú'upu'u. Tɨ́ pua'a ja'atɨ́ ayén neetzi jemi seijre'e, tɨ pua'a neajta inee jemin seijre'e, a'ɨ́ɨ pu yeehui ayén jeíhua tí'imua'itɨn ɨ́ tɨ jɨ́n tiu'utátuiire'esin ɨ́ Dios jemi. ’Seajta mú'een, tɨ pua'a secaí neetzi jemi seijre'e, caxu ti'itɨ́j a'ij ruuren. 6 Ayee pu 'een tɨ́j na'a tɨ caí ché'e ayén neetzi jemi seijre'e. Ayee pu 'een tɨ́j a'ɨ́jna ɨ́ pi'ista, ɨ́ tɨ antíveichi'ihuaca'a, tɨ ajta ja'atɨ́ á ya'uhuá'axɨ tɨ ij huatéehuan. Ayee mú raruuren naíjmi'ica ɨ́ pi'ista mej miyen raaré'eseɨre'en, majta án yá'uhua'axɨn ɨ́ taij japua tɨ ij huateájtaani. 7 ’Tɨ́ pua'a siyen neetzi jemi seijre'e, tɨ pua'a seajta siyen ra'ará'asten ɨ́ niuucari ɨ́ nej ámuaamuá'ate, ayée pu yeehui Dios ayén amuaatá'asin ti'itɨ́j sej a'ij tiraatáhuaviira. 8 Tɨ́ pua'a siyen jeíhua raamuá'itɨn ɨ́ sej jɨ́n tiu'utátuiire'en ɨ́ Dios jemi, a'ɨ́j pu a'ɨ́jna jɨ́n ámitɨeere'e a'ame sej siyen tína'ará'astijre'e ineetzi. Ayee xu se'ɨ́jna jɨ́n rɨ́'ɨ tiraatá'asin ɨ́ niyá'upua. 9 Ayee nu che'atá nena'a neri tejamuaataxɨ́'eve a'ij tɨ ajta ari tinaataxɨ́'eve ɨ́ niyá'upua. Setá'aj seuj neetzi jemi seijre'e nej ni amuaaxɨ́'eve'en. 10 ’Tɨ́ pua'a yeehui siyen ra'ará'asten a'ij nej neri tejamuaata'aíj, aj xu si siyen neetzi jemi seíire'e xá'aju'un nej ni amuaaxɨ́'eve'en. Neajta inee, ayée nu che'atá nena'a tirá'aste a'ij tɨ tinaata'aíj ɨ́ niyá'upua. A'ɨ́j nu yeehui jɨ́n niyen jemin seíire'e na'ame tɨ ij ajta niyá'upua ayén naataxɨ́'eve'en. 11 Ayee nu 'een jɨ́n tejá'amua'ixaate'e tɨ ij mú'ejmi jemi seíire'e á'ara'ani ɨ́ nej jɨ́n netémua'ave'e, sej si seajta nain jɨ́n huataújtemua'ave'en. 12 ’Ayee nu yeehui ne'ɨ́jna jɨ́n tejá'amua'íjcate'e sej si siyen che'atá sena'a huaújxe'eve'en a'ij nej neri tejamuaataxɨ́'eve mú'ejmi. 13 A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ jaítze'e muárɨ'eri ɨ́ tɨ jɨ́n ja'atɨ́ ayén raataxɨ́'eve'en ɨ́ ruxɨ́'ej tevi tɨ i ayén jetzen me'ecan huámɨ'ɨni. 14 ’Mú'een xu yeehui se'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ neteɨ́testemua'a tɨ pua'a siyen huárɨni a'ij nej tejá'amua'aijte'e. 15 Canu ché'e niyen amuaatámua'atzi yee mɨ sej yeehui tí'ivaɨre'e ineetzi jemi, a'iné seɨ́j tɨ ayén tí'ivaɨre'e, capu ramua'aree a'ij tɨ rɨcɨ a'ɨ́jna tɨ tí'ira'aijte'e. Mɨ́ neajta inee, ayée nu amuaatámua'atzi yee mɨ sej neteɨ́testemua'a, a'iné nu'uri niyen tejámuaatá'ixaa nain a'achú nej nena'a niyen ráanamuajri'i ɨ́ niyá'upua jemi. 16 ’Caxu mú'een siyen na'avé'ehuau ineetzi, sino nee nu yeehui niyen amua'antíhua'u, neajta nu niyen ne'ɨ́jna jɨ́n tejámua'íjca sej si u á'uju'un sej si siyen ti'itɨ́j huamuá'itɨn ɨ́ sej tiu'utátuiire'en ɨ́ Dios jemi. Neajta niyen raxɨ́'eve'e tɨ i ayén rusén jɨ́n huateáturan ɨ́ sej raamuá'itɨ. Aj pu xaa, a'ɨ́ɨn niyá'upua ayén amuaatá'asin ti'itɨ́j sej raatáhuaviira ineetzi jetze me'ecan. 17 Ayee nu tejá'amua'aijte'e, sej hui huaújxe'eve'en seɨj seajta seɨj. 18 ’Caxu se'ɨ́jna á'uhua'anan. Tɨ́ pua'a yeehui me'ɨ́n amuájcha'ɨɨre'e ɨ́ mej yen japuan huachéjme ɨ́ chaanaca, a'ɨ́ɨ mú amuacaí neetzi tícha'ɨɨre'eca'a. 19 A'ɨ́ɨme ɨ́ mej yen japuan huachéjme ɨ́ chaanaca a'ɨ́ɨme mú miyen che'atá mena'a te'á'amuaxe'eve'ecache'e tɨ́j ɨ́ ruteɨ́testemua'a tɨ pua'a siyen huá'a jetze ajtéme'ecantache'e. Mɨ́ seajta mú'een, caxu huá'a jetze ajtéme'ecan, sino nee nu yeehui amua'antíhua'u a'ɨ́mej tzajta'a. A'ɨ́j mú jɨ́n miyen amuájcha'ɨɨre'e a'ɨ́ɨme ɨ́ mej yen huachéjme ɨ́ chaanaca japua. 20 ’Caxu yá'uhua'anan a'ij nej tejámuaatá'ixaa yee jaítze'e pu ruxe'eve'e a'ɨ́jna tɨ tí'aijta caí a'ɨ́jna tɨ ravaɨre'e. Tɨ́ pua'a a'ij pua'a mena'a náaruu ineetzi, a'ɨ́ɨ mú che'atá mena'a a'ij pua'a á'amuaruuren mú'ejmi. Na'ari tɨ pua'a miyen ra'ará'asten a'ij nej tihua'umuá'ate, a'ɨ́ɨ mú majta ra'ará'astijre'esin a'ij sej tihuá'amua'aten. 21 Ayee mú yeehui á'amuaruuren me'ɨ́jna jɨme'e sej siyen naará'aste ineetzi, a'iné camu ramua'ate a'ɨ́jna tɨ yen neja'uta'íteca'a. 22 ’Tɨ́ pua'a necaí yéve'ecánejniche'e, neajta caí a'ij tíhua'uta'ixáate'enche'e, capu huá'acɨ'ɨtíiche'e tɨ Dios puaíjtzi hua'utá'an a'ɨ́jna jɨme'e mej natéxɨeehuaa. Ajta, íjii, capu yeehui ché'e mé'e ti'itɨ́j ɨ́ mej jɨ́n jetzen tí'ijpua'ajte'e me'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ mej jɨ́n auteájturaa ɨ́ Dios jemi. 23 Ja'atɨ́ tɨ néjcha'ɨɨre'e ineetzi, a'ɨ́ɨ pu ajta tícha'ɨɨre'e ɨ́ niyá'upua. 24 ’Tɨ́ pua'a necaí niyen huárɨniiche'e ti'itɨ́j tɨ caí máàj ja'atɨ́ ayén raayɨ́'ɨtɨhua'a, capu ayén tiraavíjte'ecache'en tɨ Dios ayén puaíjtzi hua'utá'an a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ mej jɨ́n auteájturaa ɨ́ jemin. Mɨ́ majta a'ɨ́ɨme, mu'uri naaseíj, majta néjcha'ɨɨre'eca'a ineetzi, majta miyen che'atá mena'a ráaruu ɨ́ niyá'upua. 25 Ayee mú yeehui miyen huarɨ́j tɨ ij araúrasten a'ij tɨ té'eyu'usi'i a'ɨ́jna jetze ɨ́ niuucari ɨ́ mej jɨ́n tí'aijta tɨjɨ́n: “A'ɨ́ɨ pu caí raavíite'e já'araa mej mena'a miyen tinéjcha'ɨ́ɨre'e muá'araa.” 26 ’Tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn yeehui yen uvé'enen a'ɨ́jna tɨ a'amua japua huániuuni, ɨ́ nej yen ya'uta'íti mú'ejmi jemi, tɨ ajta Dios jemi é'eme'ecan, a'ɨ́ɨ pu ayén tineteaxáatajme'e a'ame ineetzi. A'ɨ́ɨ pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ xɨéjniu'ucari tɨ tzáahuati'ira'a jɨ́n tí'imua'ata, tɨ ajta a'uun a'uvé'emej ɨ́ Dios jemi. 27 Seajta mú'een, ayée pu ajta ruxe'eve'e sej siyen tinaatéaxajta ineetzi a'iné netɨ́j nena'a yen huataseíjre tɨ yú e'iré'ene, mú'een xu á'ujujhua'ane'e ineetzi jamuan.

16

1 ’Ayee nu ne'ɨ́jna jɨ́n tejá'amua'ixaate'e sej si caí ti'itɨ́j jɨ́n huamuá'itɨchen. 2 A'ɨ́ɨme mú amu'irá'iti ɨ́ teyujta'a. Jee xaa ne'u, ayée pu a'ájna teja'uré'enejsin ɨ́ xɨcájra'an jetze tɨ jetzen ayén té'eme. Ayee pu tiraatámitɨejte'esin ɨ́ ja'atɨ tɨ ayén tiu'utévaɨ ɨ́ Dios jemi a'ɨ́jna jɨme'e tɨ amuáacuii mú'ejmi. 3 Ayee mú me'ɨ́jna jɨ́n tí'iruuren a'iné camu nemua'ate ineetzi, camu majta ramua'ate ɨ́ niyá'upua. 4 ’Ayee nu yeehui tejá'amua'ixaate'e sej si siyen ra'utámua'aree nej niyen tejámuaatá'ixaa tɨ pua'a ari ayén teja'uré'enen. Canu niyen tejámuaatá'ixaa 'ajmí'ɨmua a'iné naúche'e nu yeehui seijre'eca'a mú'ejmi jemi. 5 Neajta inee, íjii nu ne'uun á'ume'e na'ame ne'ɨ́jna jemi tɨ yen neja'uta'íteca'a. Mɨ́ seajta mú'een, caxu a'atzu ne'íhua'u a'u nej a'umé. 6 ’Jé'ecan xu huataújxɨeemɨste se'ɨ́jna jɨme'e nej niyen neri tejámuaatá'ixaa. 7 Mɨ́ neajta inee, ayée nu tejá'amua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e tɨ ayén tejámuaatéva'ɨri nej niyen á'ura'ani. A'iné tɨ pua'a necaí á'ura'ani, capu yé ve'ecánejsin, mú'ejmi jemi a'ɨ́jna tɨ yeehui a'amua japua huániuuni. ’Mɨ́ neajta inee, tɨ pua'a niyen á'ura'ani, aj nu ya'uta'íti ne'ɨ́jna tɨ a'ɨ́ɨn yé ve'ecáanen íiyen mú'ejmi jemi. 8 Tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn yé ve'ecáanen, aj pu'i ayén a'ɨ́jna jɨ́n huá'axɨjte'en a'ɨ́mej ɨ́ mej yen japua huachéjme ɨ́ chaanaca japua, a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ mej jɨ́n auteájturaa ɨ́ Dios jemi, ajta a'ɨ́jna jɨme'e nej niyen rɨ'éene'ecán jɨ́n seijre'e. A'ɨ́ɨ pu ajta a'ɨ́jna jɨ́n huá'axɨjte'en a'ɨ́jna jɨme'e tɨ Dios puaíjtzi hua'utá'asin. 9 ’Ayee pu 'een jɨ́n a'ɨ́jna jɨ́n huá'axɨjte'en a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ mej jɨ́n auteájturaa ɨ́ Dios jemi a'iné camu ná'atzaahuate'e ineetzi. 10 Ayee pu ajta 'een jɨ́n huá'axɨjte'en a'ɨ́jna jɨme'e nej niyen urarɨ́'ene'acan jɨ́n seijre'e a'iné a'úu nu á'ume'e na'ame a'u tɨ é'eseijre'e ɨ́ niyá'upua, a'u tɨ yeehui caí ché'e é'erɨ'ɨri sej naaseíj. 11 Jɨ́me'en pu'u a'ɨ́jna ɨ́ niuucari tɨ Dios puaíjtzi ayén tiu'utá'asin, ayée pu huá'axɨjte'en a'iné pu'uri raaxɨ́'epɨ'ɨntare ɨ́ Dios tɨ ayén puaíjtzi raatá'asin a'ɨ́jna tɨ tí'aijta íiyen chaanaca japua. 12 ’Ayee pu na'aráanajche nej jeíhua huápɨ'ɨ niyen tejámuaatá'ixaate'en. Mɨ́ seajta mú'een, caxuu xɨ nain au'itɨée xá'aju'un íjii. 13 Mɨ́ ajta a'ɨ́ɨn yeehui ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios tɨ tzáahuati'ira'a jɨ́n tí'ixaxa'a, tɨ́'ɨj uvé'enen, a'ɨ́ɨ pu nain jɨ́n tejá'amuamua'aten tɨ ayén ti'ayajna. Capu ayén a'ɨ́jna jɨ́n tejámuaatá'ixaate'esin a'ij tɨ ruseɨ́j na'a a'ij tirájteu sino ayée pu'u na'a ayén tejámuaatá'ixaate'esin a'ij tɨ na'a tí'inamua. A'ɨ́ɨ pu ajta tejámuaatá'ixaate'esin a'ij tɨ auj teja'uré'enejsin. 14 ’A'ɨ́ɨ pu yeehui ayén ra'ancuré'asin neetzi tɨ ne'á'a, ajta ayée pu che'atá na'a e'ehuauritɨéecan jɨ́n tejámuaatá'ixaate'esin. Ayee pu a'ɨ́jna jɨ́n huarɨ́n, a'ɨ́ɨ pu ayén rɨ́'ɨ tinaateátuaasin. 15 Tɨ́j na'a tɨ ayén niyá'upua jemi tí'iseijre'e, a'ɨ́ɨ pu ajta neetzi tí'ine'a'a. A'ɨ́j nu jɨ́n niyen raataxájtaca'a yee a'ɨ́ɨn xɨéjniu'ucari pu nu'u ayén ra'ancuré'an neetzi tɨ ne'á'a tɨ ij ajta nu'u tejámuaatá'ixaate'en e'ehuauritɨéecan jɨme'e mú'ejmi jemi. 16 ’Capu a'achú á'ateeri sej caí ché'e siyen mé'e nejé'eseijran. Tɨ́'ɨj ajta capu ajta ché'e á'ateeri, sej rujéjcuatze'en seajtáhua'a neseijran. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa. 17 Majta seica ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e, ayée mú tí'iru'ihua'uraca'a tɨjɨ́n: ―¿A'iné yeehui huataújmua'a a'ɨ́jna ɨ́ niuucari tɨ nu'u caí a'achú á'ateeri tej caí ché'e mé'e yé'eseijran, ajta nu'u caí ché'e á'ateeri tej teajtáhua'a tajéjcuatze'en raseijran? ¿A'iné yeehui ajta huataújmua'a ɨ́ seɨ́j tɨ ayén nu'u a'ɨ́ɨ pu ajta a'umé'e a'ame ɨ́ ruyá'upua jemi? 18 Maúche'e mu'u miyen tí'iru'ihua'uraca'a tɨjɨ́n: ―¿A'iné yeehui huataújmua'a a'ɨ́jna ɨ́ niuucari tɨ jɨ́me'en yee tɨ nu'u caí a'achú á'ateeri? Catu a'atzu yaú'itɨe a'ij tɨ 'een jɨ́n ayén tiu'utaxájtaca'a. 19 Tɨ'ɨj jí Jesús ayén ráamua'areeri'i mej miyen raxɨ́'eve'eca'a mej me'ɨ́jna jɨ́n miyen tiraata'íhua'u. Aj pu'i ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―¿Ni siyen se'ɨ́jna jɨ́n tí'iru'ihua'u a'ij tɨ huataújmua'a a'ɨ́jna ɨ́ nej niyen tiu'utaxájtaca'a yee tɨ nu'u caí a'achú á'ateeri sej caí ché'e mé'e nejé'eseijran, ajta tɨ caí nu'u ajta a'achú á'ateeri sej rujéjcuatze'en seajtáhua'a neseijran? 20 ’Ayee nu yeehui tejá'amua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e. Mú'een xu ruyeinixɨ'ɨn, seajta huataújxɨeemɨste'esin, majta a'ɨ́ɨme miyen huataújtemua'ave'esin a'ɨ́ɨme ɨ́ mej yen chaanaca japua huachéjme. Mú'een xu xaa huataújxɨeemɨste'esin. Mɨ́ ajta, a'ɨ́ɨn ɨ́ sej jɨ́n huataújxɨeemɨste'esin, a'ɨ́j pu ajta jetzen ayén a'iránejsin ɨ́ sej seajta jɨ́n huataújtemua'ave'esin. 21 ’Ayee pu tejá'amuaruuren tɨ́j ajta tí'ijruuren ɨ́ 'ɨ́ita'a tɨ ayén ti'ijcuí'ine tɨ tiyaúj a'ame. Tɨ́'ɨj a'ájna teja'uré'enen tɨ jetzen tiyaúj á'ara'ani, ayée pu jeíhua tirajpuaíitzi a'ame. Mɨ́ ajta a'ɨ́ɨn, tɨ pua'a ari huanú'ihua ɨ́ pa'arɨ'ɨ, aj pu'i yá'uhua'axɨjsin ɨ́ tɨ jɨ́n rajpuaíjtzica'a a'ɨ́jna jɨme'e tɨ jeíhua huápɨ'ɨ rutémua'ave'e a'iné ɨ́ pa'arɨ'ɨ pu'uri huanú'ihuaca'a íiyen chaanaca japua. 22 ’Ayee pu che'atá na'a tejá'amuaruuren mú'ejmi. Pu'uri ayén a'ájna teja'uré'ene ɨ́ xɨcájra'an jetze sej jetzen huataújxɨeemɨste'esin. Mɨ́ neajta inee, neajtahua'a nu á'amuaseijran. Seajta mú'een, a'ájna xu huataújtemua'ave'esin. Ajta capu ché'e rɨ'ɨríista a'ame tɨ ja'atɨ́ amuá'a'ari ɨ́ sej jɨ́n rutémua'ave'e. 23 ’Ayee pu yeehui té'eme a'ájna xɨcájra'an jetze, sej caí ché'e ti'itɨ́j néhuaviira ineetzi. Ayee nu tejá'amua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e, a'ájna xɨcájra'an jetze tɨ a'ɨ́ɨn niyá'upua ayén amuaatá'asin tɨ́j na'a ɨ́ sej tiraatáhuaviira ineetzi jetze me'ecan. 24 Tɨ́j na'a 'ajmí'ɨmua tɨ yú e'iré'ene, caxu yeehui xɨ ti'itɨ́j raatáhuaviiri'i ineetzi jetze me'ecan. Setá'aj siyen raatáhuavii a'iné ayée xu se'ɨ́jna jɨ́n huarɨ́n, aj xu si siyen ra'ancuré'asin, aj xu si seajta siyen nain jɨ́n huataújtemua'ave'esin. 25 ’Tɨ́j na'a 'ajmí'ɨmua tɨ yú e'iré'ene, ayée nu ne'ɨ́jna jɨ́n tejámuaatá'ixaa niuucari jɨme'e tɨ seɨcɨé namuajre'e. Mɨ́ ajta, a'ájna teja'uré'enejsin ɨ́ xɨcájra'an jetze nej caí ché'e niyen seɨcɨé tejá'amua'ixaate'e na'ame, sino nee nu amitɨéere'ecan jɨ́n tejámuaatá'ixaate'esin ne'ɨ́jna jɨme'e a'ij tɨ 'een niyá'upua tɨ é'eseijre'e. 26 ’Ayee xu yeehui huárɨni se'ájna xɨcájra'an jetze sej siyen tiraatáhuavii ineetzi jetze me'ecan. Canu niyen tejá'amua'ixaate'e tɨ ayén ruxe'eve'e a'ame nej niyen raatáhuavii ɨ́ niyá'upua nej ni mú'ejmi jetze me'ecan huatáaniuni. 27 Capu xaa ne'u. Niyá'upua pu ruseɨ́j já'amuaxe'eve'e a'ɨ́jna jɨme'e sej yeehui naataxɨ́'eve ineetzi, seajta siyen rá'antzaahua nej ne'uun u airáane ɨ́ niyá'upua jemi. 28 ’A'uu nu airáane ɨ́ niyá'upua jemi, neajta nu niyen mú a'uvé'emej íiyen chaanaca japua. Neajta íjii, ayée nu yeehui tíchesin íiyen chaanaca japua nej ni ne'uun a'ujnén ɨ́ niyá'upua jemi. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 29 Majta a'ɨ́ɨme, ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e, ayée mú tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Pepu'uri íjii xaa ne'u piyen e'ehuauritɨéecan jɨ́n ti'ixa. Capej ché'e seɨcɨé ti'ixa, pe'ɨ́jna jɨme'e tɨ caí é'ehuáuritɨe. 30 Tu'uri xaa tiyen ramua'aree pej nain té'umua'aree, ajta yeehui tɨ caí ayén ruxe'eve'e tɨ ja'atɨ́ ayén ti'itɨ́j jɨ́n tí'imua'ihua'ura. A'ɨ́j tu jɨ́n tiyen rá'atzaahuate'e pej pe'uun airáane ɨ́ Dios jemi. 31 Aj pu'i Jesús ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―¿Ni tzaa siyen seri sicu tiná'atzaahuate'e? 32 Mɨ́ neajta inee, ayée nu tejá'amua'ixaate'e tɨ a'ájna teja'uré'enejsin ɨ́ xɨcájra'an jetze mej jetzen amuaatamuárite'esin. A'uu xu a'ucɨ́jxɨ'ɨsin a'u tɨ seɨ́j é'eche, seɨj seajta seɨj. Mú'een xu yeehui mé núujɨsin nej ni neseɨ́j nena'a huateáturan. Mɨ́ neajta, canu neseɨ́j yú huateáturaasin a'iné niyá'upua pu neetzi jemi seijre'e. 33 Ayee nu yeehui 'een jɨ́n tejá'amua'ixaate'e sej si siyen rɨ́'ɨ tí'iteseijre'e ɨ́ ru tzajta'a se'ɨ́jna jɨme'e sej neetzi jetze ajtéme'ecan. Jéihua mú puaíjtzi amuaatá'asin a'ɨ́ɨme ɨ́ mej yen huachéjme íiyen chaanaca japua. Capu amɨ́n a'ij. Setá'aj siyen huataújtemua'ave'en se'ɨ́jna jɨme'e nej neri hua'antimuá'itɨ.

17

1 - 2 Tɨ́'ɨj Jesús ayén tiu'utaxájtaca'a, aj pu'i júte'e á'ujneereca'a ayén ti'ixáata, tɨjɨ́n: ―Mɨ́ pej ní'iya'upua, pu'uri hui a'ájna teja'uré'ene pej peri raaxɨ́'epɨ'ɨntare. Patá'aj tihua'utaseíjrate'en ɨ́ teɨte pej peri rɨ́'ɨ tinaatá'a i nej ayauj pú'een, nej ni neajta rɨ́'ɨ timuaatá'an mú'eetzi, a'iné mú'ee pej pe'ɨ́jna jɨ́n piyen tinaa'íjca nej ni nain jɨ́n antínmua'areere huá'a jemi ɨ́ teɨte, nej ni niyen hua'utá'an mej ruuri muá'ara'ani tɨ́j na'a rusén jɨme'e, matɨ́j mena'a pua'amé ɨ́ pej naatátui ineetzi. 3 ’Ayee mú 'een jɨ́n ruuri muá'ara'ani tɨ́j na'a rusén jɨme'e me'ɨ́jna jɨme'e mej miyen muáamua'ati mɨ pej mú'ee pena'a aseɨ́j pe'ɨ́n pú'een tzáahuati'ira'a jɨme'e ɨ́ Dios, majta me'ɨ́jna jɨme'e mej miyen náamua'ati, nej Jesús pú'een, i nej neajta a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ Cɨríistu'u ɨ́ pej neja'uta'íteca'a. 4 ’Ayee nu 'een jɨ́n rɨ́'ɨ timuaatá'a huá'a jemi ɨ́ mej yen huachéjme íiyen chaanaca japua, a'iné nu'uri ra'antipuá'ajte ɨ́ pej jɨ́n piyen tinaa'íjca. 5 ’Ari íjii, mɨ pej ní'iya'upua, patá'aj hui piyen che'atá pena'a rɨ́'ɨ tinaateájtuaani mú'eetzi jemi a'ij pej rɨ́'ɨ tineetá'acare'e netɨ́'ɨj ne'uun á'ucatii mú'eetzi jemi tɨ́'ɨj caí xɨ seijre'eca'a ɨ́ chaanaca. 6 ’Nu'uri niyen hua'utaseíjrate a'ij pej 'een ne'ɨ́ɨme jemi ɨ́ pej piyen naatátuiiri'i a'ɨ́mej ɨ́ mej huá'a jetze ajtéme'ecantaca'a ɨ́ mej yen huachéjme íiyen chaanaca japua. A'ɨ́ɨ mú ateɨ́testemua'a mú pú'eene'e. Pajta mú'ee, mú'ee pej naatátuiiri'i. Majta a'ɨ́ɨme, a'ɨ́ɨ mú miyen ra'ará'astijre a'ij pej tiu'uta'aíjtaca'a. 7 - 8 ’Mu'uri ramua'aree tɨ mú'eetzi jetze te'iráane nain patɨ́j pena'a pe'ɨ́jna jɨ́n tinaa'íjca, a'iné ayée nu che'atá nena'a tihua'utá'ixaa a'ij pej peri tinaatá'ixaa ineetzi. Majta a'ɨ́ɨme, ayée mú ra'ancuré'a ɨ́ nej hua'utá'ixa. Ayee mú tzáahuati'ira'a jɨ́n ramua'areereca'a nej mú'eetzi jemi a'uvé'emej, majta miyen rá'antzaahua pej piyen yen neja'uta'íteca'a. 9 ’Ayee nu huá'a jɨ́me'en muahuavii. Canu niyen muahuavii huá'a jɨ́me'en matɨ́j mena'a pua'amé miyen yen seijre'e ɨ́ chaanaca japua, sino huá'a jɨ́me'en ɨ́ pej pena'a peri naatávi'itɨste, a'iné ateɨ́testemua'a mú pú'een. 10 Matɨ́j mena'a pua'amé ɨ́ mej neteɨ́testemua'a pú'een, a'ɨ́ɨ mú majta ateɨ́testemua'a pú'een mú'eetzi. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej ateɨ́testemua'a pú'een mú'eetzi, ayée mú che'atá mena'a neteɨ́testemua'a pú'een ineetzi. Ayee mú rɨ́'ɨ tinaatá'aca ineetzi me'ɨ́jna jɨme'e mej miyen rɨ́'ɨ ti'itiújcha'ɨɨ netɨ́j inee. 11 ’Canu hui ché'e yen huateáturaasin íiyen chaanaca japua. Mɨ́ majta a'ɨ́ɨme, a'ɨ́ɨ mú xaa miyen huateáturaasin. Neajta inee, mú'eetzi jemi nu a'umé'e na'ame. Ayee nu tí'imuahuavii patá'aj rɨ́'ɨ tihuá'ucha'ɨn amuárɨ'eri'ira'a jɨme'e, a'ɨ́mej ɨ́ pej naatávi'itɨste mej mi miyen che'atá mena'a naíjmi'i seíire'e mej seɨ́j mena'a pú'eene'en tetɨ́j iteen. 12 Netɨ́'ɨj huá'a jemi huácatii, nee nu rɨ́'ɨ tihuá'acha'ɨɨca'a mú'eetzi jetze me'ecan. Capu ja'atɨ́ á'uvej tɨ huá'a jetze ajtéme'ecan sino a'ɨ́jna tɨ ayén tiraavíjte'e tɨ ayén puaíjtzi ráacɨ'ɨti. Ayee pu 'een jɨ́n huarɨ́j tɨ ij ayén araúrasten a'ij tɨ té'eyu'usi'i ɨ́ yu'uxari jetze. 13 ’Neajta íjii nu a'umé'e na'ame mú'eetzi jemi. Mɨ́ neajta inee, ayée nu niyen ti'ixa netɨ́'ɨj nauj huá'a jemi yé huaca mej mi nain jɨ́n miyen che'atá mena'a huataújtemua'ave'en netɨ́j inee tí'inetemua'ave'e. 14 Nee nu tihua'utá'ixaa ɨ́ niuucari ɨ́ pej jɨ́n piyen tinaa'íjca. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej yen huachéjme íiyen chaanaca japua, a'ɨ́ɨ mú huá'ajcha'ɨre'e ɨ́ neteɨ́testemua'a a'iné camu huá'a jetze ajtéme'ecan ɨ́ mej íiyen seijre'e. Neajta inee, canu neajta huá'a jetze ajtéme'ecan. 15 ’Canu ne'ɨ́jna jɨ́n niyen muahuavii pej pi hua'irájtuaani íiyen chaanaca japua sino patá'aj rɨ́'ɨ tihuá'ucha'ɨn tɨ ij caí a'ɨ́ɨn tɨ a'ij pua'a tí'itevij hua'antimuá'itɨn ɨ́ neteɨ́testemua'a. 16 Camu huá'a jetze ajtéme'ecan ɨ́ mej yen huachéjme íiyen chaanaca japua. Neajta inee, ayée nu che'atá nena'a caí huá'a jetze ajtéme'ecan. 17 Patá'aj rɨ́'ɨ tihua'uteájtuaani mú'eetzi jemi pe'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ niuucari tɨ ayén ti'ayajna. Tɨ́j na'a pej piyen tiu'utaxájtaca'a, a'ɨ́ɨ pu ayén ti'ayajna. 18 ’Ayee nu che'atá nena'a tíhua'uta'aíteca'a mej a'ucɨ́jxɨ'ɨn nainjapua ɨ́ chaanaca patɨ́j mú'ee yen tineja'uta'íteca'a. 19 Neajta inee, ayée nu huatánne'a mú'eetzi jemi huá'a jetze me'ecan mej mi majta tzáahuati'ira'a jɨ́n huataúra'an majta mú'eetzi jemi. 20 - 21 ’Canu ne'ɨ́mej nena'a jɨ́me'en muahuavii, sino neajta niyen tí'imuahuavii ne'ɨ́ɨme jɨme'e ɨ́ mej miyen té'antzaahuate'esin me'ɨ́jna jɨme'e a'ij mej tihua'utá'ixaate'esin, mej mi naími'i miyen seɨ́j mena'a pu'éene'e muá'ara'ani, patɨ́j piyen neetzi jemi seijre'e, mɨ pej ní'iya'upua, netɨ́j neajta inee mú'eetzi jemi seijre'e. Miché'e hui majta miyen téjmi jemi seíire'e muá'ara'ani mej mi a'ɨ́ɨme ɨ́ mej yen huachéjme íiyen chaanaca japua, miyen té'antzaahuate'en pej yen neja'uta'íteca'a. 22 - 23 ’A'ɨ́jna tɨ huápɨ'ɨ naa seijre'e ɨ́ pej jɨ́n rɨ́'ɨ tinaatá'a, ayée nu che'atá nena'a ne'ɨ́jna jɨ́n rɨ́'ɨ tihua'utá'a mej mi miyen seɨ́j mena'a pu'éene'e muá'ara'ani tetɨ́j iteen, netɨ́j neajta huá'a jemi seijre'e, patɨ́j pajta mú'ee neetzi jemi seijre'e. Neajta nu ne'ɨ́jna jɨ́n rɨ́'ɨ tihua'utá'a mej mi nain jɨ́n seɨ́j mena'a pu'éene'e muá'ara'ani, mej mi a'ɨ́ɨme ɨ́ mej yen huachéjme íiyen chaanaca japua, miyen ráamua'aree pej piyen yen neja'uta'íteca'a, pajta piyen che'atá pena'a hua'utaxɨ́'eve patɨ́j pajta tinaataxɨ́'eve ineetzi. 24 ’Ayee nu tí'ijxe'eve'e, mɨ pej ní'iya'upua a'ɨ́mej jɨme'e ɨ́ pej piyen naatávi'itɨ́ste, mej mi me'uun a'uteáturan a'u nej a'utevée na'ame, mej mi majta miyen raaseíj me'ɨ́jna tɨ huápɨ'ɨ naa seijre'e ɨ́ pej jɨ́n rɨ́'ɨ tinaatá'a, a'ɨ́jna ɨ́ pej jɨ́n rɨ́'ɨ tinaatá'a pe'ɨ́jna jɨme'e pej piyen nexɨ́'eve'eca'a 'ajmí'ɨmua tɨ́'ɨj caí xɨ seijre'eca'a ɨ́ chaanaca. 25 ’Niya'upua, mɨ pej nain jɨ́n urarɨ́'en, camu hui miyen muamua'ate a'ɨ́ɨme ɨ́ mej yen huachéjme íiyen chaanaca japua. Mɨ́ neajta inee, nee nu xaa muamua'ate. Majta ɨ́ neteɨ́testemua'a, a'ɨ́ɨ mú miyen ramua'aree pej piyen yen neja'uta'íteca'a. 26 Nu'uri niyen hua'utaseíjrate a'ij pej 'een. Neajta nu hui nauj niyen hua'utaseíjrate'esin mej mi miyen che'atá mena'a huaújxe'eve'en seɨj majta seɨj patɨ́j mú'ee tí'inexe'eve'e, nej ni neajta huá'a jemi seíire'e ná'ara'ani. ―Ayee pu tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús.

18

1 Tɨ́'ɨj Jesús ayén raatapuá'ajtaca'a tɨ tiu'uxájtaca'a, aj pu'i á'uraa, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e. Matɨ́'ɨj mi antacɨ́j jachi japua tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Cedrón. A'uu pu u jetze pújme'en jeíhua tiu'uvéejme'ecaa ɨ́ cɨyej, aseituuna cɨyej. 2 Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Judás tɨ ayén tiu'utátuiire'esin ɨ́ Jesús jɨme'e, a'ɨ́ɨ pu é'emua'atejca'a a'ujna a'iné mu'íi mú me'uun e'etiújseɨj, a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, majta ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e. 3 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun tí'aijta teyujta'a, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ fariseos, ayée mú hua'avé'ehuau a'ɨ́ɨme ɨ́ xantaaru'u ɨ́ mej me'uun tí'icha'ɨɨ u teyujta'a. Ayee mú ará'aseca'a a'achú cumu huaícate. Naími'i mú tatzari tiú'ɨsime'e, majta ti'itɨ́j lámpara, majta ɨ́ mej jɨ́n huaténe'use'en. Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Judás, a'ɨ́ɨ pu huá'uvi'itɨjme'e. Matɨ́'ɨj mi me'uun a'ará'a a'utɨ́ Jesús a'utéveeca'a. 4 Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, a'ɨ́ɨ pu ari ramua'areereca'a a'ij tɨ ti'itɨ́j raruuren. Aj pu'i hua'antinájcheca'a. Ayee pu tihua'uta'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'ataani seúuhuaunen? 5 Ayee mú tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Jesús, tɨ Nazarét é'eme'ecan. Aj pu'i Jesús ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Nee nu ne'ɨ́n pú'een. Ajta a'ɨ́ɨn Judás, tɨ ayén tiu'utátuiire'esin, a'úu pu huá'a jamuan a'utéveeca'a ɨ́ xantaaru'u. 6 Tɨ́'ɨj Jesús ayén tihua'utá'ixaa yee tɨ nu'u a'ɨ́ɨn pú'een, a'ɨ́ɨ mú ruhuárita'a cáacɨj. Majta e'eráavatzɨ á chuaata'a. 7 Ajtahua'a pu ayén tihua'uta'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'ataani seúuhuaunen? Majta miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Jesús tɨ Nazarét é'eme'ecan. 8 Aj pu'i ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Nu'uri hui niyen tejámuaatá'ixaa yee nej ne'ɨ́n pú'een. Tɨ́ pua'a siyen neetzi huauca, setá'aj siyen hua'utá'an mej á'ucɨɨne amɨ́ɨme ɨ́ mej nee jamuan á'ujujhua'an. ―Ayee pu tihua'utá'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 9 Ayee pu tiuju'urɨ́j tɨ ij ayén araúrasten a'ij tɨ a'ɨ́ɨn ari tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: “Capu nu'u ja'atɨ́ á'uvej tɨ huá'a jetze ajtéme'ecan a'ɨ́mej pej nu'u naatátuiiri'i.” 10 Ajta a'ɨ́ɨn Simón, tɨ ajta i'i Pedro, a'ɨ́ɨ pu chun huitéchueeca'a. A'ɨ́ɨ pu rú'ijcupi. Aj pu'i a'ɨ́jna jɨ́n tiraapuaíj tɨ ravaɨre'eca'a a'ɨ́jna ɨ́ tɨ nain jɨ́n antiújmua'areereca'a u teyujta'a. Pedro pu ayén ra'ajtaveíjcheca'a ɨ́ naxaira'an ɨ́ ja'atɨ. Ayee pu ántehuaaca'a a'ɨ́jna tɨ tí'ivaɨre'e tɨjɨ́n Malco. 11 Aj pu'i Jesús ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Pedro tɨjɨ́n: ―Ucárujte'e mɨ a'achun. ¿Ni caí ayén ruxe'eve'e nej ne'ɨ́jna jɨ́n ra'ará'astijre'en ɨ́ tɨ niyá'upua ayén jɨ́n tinaa'íjca? 12 Matɨ́'ɨj mi a'ɨ́ɨme ɨ́ xantaaru'u, ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ tɨ huá'a capitán pú'een, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun tí'icha'ɨɨ u teyujta'a, a'ɨ́ɨ mú raatéevi'i me'ɨ́jna ɨ́ Jesús. Matɨ́'ɨj mi ra'amuáajɨ'ɨcɨe. 13 Amuacaí mú me'uun ya'uví'itɨ me'ɨ́jna jemi ɨ́ Anás, a'iné a'ɨ́ɨ pu a'ɨ́ɨn pú'eene'e ɨ́ mu'uneára'an a'ɨ́jna ɨ́ Caifás tɨ a'ájná'ɨmua nain jɨ́n antiújmua'areereca'a u teyujta'a. 14 Ajta a'ɨ́ɨn Caifás, a'ɨ́ɨ pu a'ɨ́ɨn pú'eene'e tɨ ayén tihua'utá'ixaa ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan tɨ ayén nu'u tíhua'atéva'ɨrihua'an tɨ seɨ́j na'a ɨ́ tevi ayén huámɨ'ɨni huá'a jetze me'ecan ɨ́ teɨte. 15 Ajta a'ɨ́ɨn Pedro, a'ɨ́ɨ pu ɨmuá huamé'ecaa cujta'an ɨ́ Jesús. Ajta jamuan huamé'ecaa seɨ́j tɨ ajta Jesús jamuan á'uche'ecane'e. Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ seɨ́j tɨ Jesús jamuan á'uche'ecane'e, a'ɨ́ɨ pu ramua'atejca'a a'ɨ́jna tɨ nain jɨ́n antiújmua'areereca'a u teyujta'a. A'ɨ́j pu jɨ́n, jamuan ɨ́ Jesús a'uun a'uteájrupi a'u tɨ e'eráyaujta'a a'ájna tɨ é'eche a'ɨ́jna ɨ́ tɨ tí'aijta. 16 Ajta a'ɨ́ɨn Pedro, pua'acɨé pu a'uteájturaa tá'apueerta. Aj pu'i ɨ́ seɨj tɨ Jesús jamuan á'uche'ecane'e, a'ɨ́ɨ pu a'uré'ene tá'apueerta. Aj pu'i ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ 'ɨ́ita'a tɨ a'uun tí'icha'ɨɨ tá'apueerta. Aj pu'i a'uun ya'uví'itɨ a'ɨ́jna ɨ́ Pedro. 17 Aj pu'i a'ɨ́ɨn 'ɨ́ita'a tɨ a'uun tí'icha'ɨɨ tá'apueerta, ayée pu a'ɨ́ɨn ɨ́ Pedro tiu'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―¿Ni hui pecaí pajta mú'ee huá'a jetze ajtéme'ecan a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'ɨ́jna jamuan á'ujujhua'ane'e? Aj pu'i ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Canu hui a'atzu. 18 Jé'ecan pu huáseevi'i a'ájná'ɨmua. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tí'ivaɨre'e u teyujta'a, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun tí'icha'ɨɨ, a'ɨ́ɨ mú aúunai. Majta a'úu mú atavéejme'ecaa a'u tɨ á'ataa mej mi ahuáujpɨste'en. Ajta a'ɨ́ɨn Pedro, a'ɨ́ɨ pu huá'a jamuan a'utéveeca'a, ajta pu a'ɨ́ɨn á'ujpɨste'eca'a. 19 Ajta a'ɨ́ɨn tɨ nain jɨ́n antiújmua'areereca'a, a'ɨ́ɨ pu ayén tiraata'íhua'uri'i a'ɨ́jna ɨ́ Jesús a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e, ajta a'ɨ́jna jɨme'e a'ij tɨ a'ɨ́ɨn tí'imua'ataca'a. 20 Jesús pu ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Nee nu hui jéjre'e tihua'utá'ixaa ɨ́ teɨte ɨ́ mej yen seijre'e íiyen chaanaca japua. Tɨ́'ɨj pɨ́ na'a nu tihuá'amua'atejca'a huá'a teyujta'a, neajta ne'újna teyujta'a a'u mej e'etiújse'ɨri a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. Canu hui ti'itɨ́j avíitzi jɨ́n tiu'utaxájtaca'a. 21 ¿A'iné 'een jɨ́n piyen tí'ine'ihua'u? Patá'aj piyen tihua'uta'íhua'u pe'ɨ́mej ɨ́ mej náanamuajri'i. Casi'i, a'ɨ́ɨ mú xaa ne'u miyen ramua'aree a'ij nej tiu'utaxájtaca'a. ―Ayee pu Jesús tiraata'ixaa. 22 Ajta seɨ́j tɨ huá'a jetze ajtéme'ecan ɨ́ mej me'uun tí'icha'ɨɨ teyujta'a, áa pu vejli'i a'utéveeca'a. Jɨ́me'en pu'u ayén ráanamuajri'i a'ij tɨ Jesús tiu'utaxájtaca'a, aj pu'i ra'arájvee. Ajta ayén tira'ajteá'ajxɨ tɨjɨ́n: ―¿Ni tzaa ayén tiraavíjte'e pej piyen tí'ira'ixaate'e pe'ɨ́jna tɨ nain jɨ́n antiújmua'aree u teyujta'a? 23 Aj pu'i Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a necaí ti'itɨ́j jɨ́n xɨ́'epɨ'ɨn huarɨ́j netɨ́'ɨj niyen tiraata'ixaa, patá'aj hui piyen a'ij tiu'utaxáj. Na'ari caí, tɨ pua'a niyen xɨ́'epɨ'ɨn tiu'utaxájtaca'a, ¿a'iné 'een jɨ́n piyen na'arájvee? 24 Aj pu'i a'ɨ́ɨn Anás ayén tíhua'uta'aíj mej rá'anvi'itɨn me'ɨ́jna jemi ɨ́ Caifás. Ajta, a'ɨ́ɨn Jesús, a'ɨ́ɨ pu auj anájɨ'ɨcɨ'ihuaca'a. 25 Aúche'e pu a'uun rupɨ́ste'eca'a a'ɨ́jna ɨ́ Simón tɨ ajta i'i Pedro. Aj pu'i ja'atɨ́ ayén tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿Ni tzaa ayén ti'ayajna pej huá'a jetze ajtéme'ecan ɨ́ mej Jesús jamuan á'ujujhua'ane'e? Aj pu'i Pedro ayén tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Canu. 26 Ajta seɨ́j tɨ ayén ravaɨre'eca'a ɨ́ tɨ nain jɨ́n antiújmua'areereca'a, a'uun pu a'utéveeca'a. A'ɨ́ɨ pu ajta ihuáare'ara'an pú'eene'e a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ Pedro ayén ra'ajtaveíjcheca'a ɨ́ naxaira'an. Aj pu'i ayén a'ɨ́ɨn ɨ́ Pedro tiu'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ayej ne'ase nee nu ne'uun muajé'eseij amɨ́jna jamuan a'u tɨ a'uvéjme ɨ́ aceituuna cɨye'e. 27 Ajtahua'a pu seɨcɨé tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Pedro tɨ nu'u caí ramua'ate a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. Jɨ́me'en pu'u ayén tiu'utaxájtaca'a, aj pu'i ayén huajíjhuaca'a ɨ́ gallo. 28 Matɨ́'ɨj mi a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tí'aijta u teyujta'a, a'úu mú ru'iráavi'itɨ me'újna a'u tɨ Caifás huiracaí á'aye'i. Matɨ́'ɨj mi me'uun ya'uví'itɨ u chi'ita a'u tɨ á'ucatii ɨ́ tajtuhuan tɨ tí'ivaɨre'e huá'a jetze me'ecan ɨ́ Roma mej é'eche. Pu'uri tɨ́n tapuá'arijme'eca, ajta mu'uri tɨ́n autéhuijsime'e mej tiú'uyesten. A'ɨ́j mú jɨ́n caí a'uun a'uteájrupi a'u tɨ a'ɨ́ɨn tajtuhuan á'ucatii mej mi caí ti'itɨ́j jɨ́n auteáturan ɨ́ ruye'irá jɨme'e a'iné capu huá'a jetze ajtéme'ecantaca'a a'ɨ́jna ɨ́ tajtuhuan. Ayee mú raxɨ́'eve'eca'a mej miyen ráacua'ani ɨ́ cua'ira ɨ́ mej jɨ́n ra'utámua'aree me'ájna xɨcájra'an tɨ jetzen Dios tihua'utá'uuni'iri'i. 29 A'ɨ́j pu jɨ́n a'ɨ́ɨn Pilato ayén huirájraa á pua'acɨé huá'a jemi. Aj pu'i ayén tihua'uta'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿Ti'itájni yeehui jɨ́n siyen tí'ijxajtzi'i semɨ́jna mɨ ja'atɨ́? 30 Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a yeehui caí ayén ti'itɨ́j jɨ́n auteáturanche'e tɨ a'ij pua'a 'een, catu tiyen muaatátuiire'enche'e. 31 Aj pu'i Pilato ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Setá'aj siyen rá'anvi'itɨn setá'aj rujɨ́ɨmua'a siyen ra'uxɨ́jte'en se'ɨ́jna jɨme'e a'ij tɨ tejamuaatá'aca ɨ́ a'amua ye'irá. Matɨ́'ɨj mi miyen tiu'utaniú a'ɨ́ɨme ɨ́ mej tí'aijta u teyujta'a tɨjɨ́n: ―Capu hui ayén titatá'aca tej ti tiyen ja'atɨ́ huajé'ica. 32 Ayee pu tiu'urɨ́j tɨ ij ayén araúrasten a'ɨ́jna ɨ́ niuucari ɨ́ tɨ jɨ́n Jesús ayén tiu'utaxájtaca'a a'ij tɨ nu'u ayén tí'imɨ'ɨni. 33 Aj pu'i Pilato ajtahua'a a'uun a'uteájrupi u chi'ita. Tɨ'ɨj jí u ya'utajé ɨ́ Jesús. Ayee pu tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿Ni hui pe'ɨ́n pú'een ɨ́ tɨ tihuá'aijte'e a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan? 34 Jesús pu ayén tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿Ni yeehui aseɨ́j pena'a piyen a'ij tirájteu nusu seɨ́j ayén tinaatéxajtaca'a mú'eetzi jemi? 35 Aj pu'i ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Pilato tɨjɨ́n: ―¿Ni tzaa niyen Israél jetze ajtéme'ecan? Canu xaa ne'u yeehui. A'ɨ́ɨme ɨ́ mej ateɨ́testemua'a pú'een, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun tí'aijta u teyujta'a, a'ɨ́ɨ mú a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ mej mú'eetzi yé vé'etua ineetzi jemi. ¿Ti'itájni hui a'ij puáaruu? 36 Ajta a'ɨ́ɨn Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―A'ɨ́jna ɨ́ nej jɨ́n tí'aijta, capu hui yen me'ecan ɨ́ chaanaca japua. Tɨ́ pua'a ayén éene'en á'ame'enche'e, ayée mú me'ɨ́jna jɨ́n tiu'utatése'enche'e ɨ́ mej nevaɨre'e mej mi caí miyen ná'ateevi'in a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun tí'aijta u teyujta'a. Mɨ́ ajta, seɨcɨé pu éene'e seijre'e ɨ́ nej jɨ́n tí'aijta. 37 Aj pu'i Pilato ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Aa ni'ijtá ne'u, mú'ee pej xaa hui ti'itɨ́j jɨ́n tihuá'aijte'e a'ɨ́mej ɨ́ teɨte. Ajta a'ɨ́ɨn Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Xɨ́'epɨ'ɨn pej piyen tiu'utaxájtaca'a nej nu'u ti'itɨ́j jɨ́n tihuá'aijte'e. Jee xaa ne'u ayén ti'ayajna nej ne'ɨ́jna jɨ́n huanú'ihuaca'a. Ayee nu 'een jɨ́n yen huataseíjre íiyen chaanaca japua nej ni niyen ne'ɨ́jna jɨ́n tiu'utaxá ne'ɨ́jna jɨme'e tɨ ayén ti'ayajna. Matɨ́j mena'a pua'amé ɨ́ mej miyen ra'ancuré'a me'ɨ́jna tɨ ayén ti'ayajna, naími'i mú hui nenamua. 38 Aj pu'i Pilato ayén tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿Ti'itájni a'ɨ́ɨn yeehui pú'een a'ɨ́jna tɨ ayén ti'ayajna? 39 Mɨ́ seajta mú'een, ayée xu tí'ijrɨ'ɨre nej niyen amua'irátuiitze'en seɨ́j tɨ aiteánami'i setɨ́'ɨj seri siyen ra'utámua'areeri'i ɨ́ xɨcájra'an jetze tɨ Dios jetzen tihua'utá'uuni'iri'i ɨ́ á'amuavaujsimua'acɨ'ɨ. ¿Ni siyen hui raxɨ́'eve'e nej niyen amua'irátuiitze'en nemɨ́jna tɨ ayén nu'u tejá'amua'aijte'e mɨ sej Israél jetze ajtéme'ecan? ―Ayee pu tihua'uta'íhua'uri'i. 40 Matɨ́'ɨj mi miyen ca'anín jɨ́n titeejíjhuaca'a tɨjɨ́n: ―Catu. Catu raxɨ́'eve'e temɨ́jna. Patá'aj yeehui tu'irátuiitze'en pe'ɨ́jna ɨ́ Barrabás. Ajta a'ɨ́ɨn Barrabás, a'ɨ́ɨ pu huá'a jetze ajtéme'ecantaca'a a'ɨ́mej ɨ́ mej hua'uténe'usi'i mej mi huá'ari'i ɨ́ mej jɨ́n tí'aijta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Roma é'eme'ecan.

19

1 Aj pu'i Pilato ya'uví'itɨ a'ɨ́jna ɨ́ Jesús mej mi ra'itévajxɨ'ɨn me'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ cuaarta. 2 Matɨ́'ɨj mi a'ɨ́ɨme ɨ́ xantaaru'u, tzicare'e mú huatécɨstaca'a mej mi curuun huatétaahua. Matɨ́'ɨj mi ra'avé'emuaniiri'i. Matɨ́'ɨj mi cɨ́ɨxuri ru'ucáviɨjri'i tɨ jáamua'ara tɨ neána. 3 Mu'iitɨ́ mú ajteáxɨɨreca'a vejli'i ɨ́ jemin. Ayee mú tí'ira'ixaate'eca'a tɨjɨ́n: ―Aja'ɨ́, mɨ pej nu'u yeehui tihuá'aijte'e ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. Matɨ́'ɨj mi ra'aráavajxɨ. 4 Aj pu'i ajtahua'a huirájraa a'ɨ́jna ɨ́ Pilato. Ayee pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Casi'i mú'een, nu'uri hui niyen amuaatatuiire'esin sej si siyen ráamua'aree tɨ caí ti'itɨ́j a'ij tiná'amitɨejte'e ɨ́ nej jɨ́n ti'itɨ́j jɨ́n jetze te'ujpuá'ajte'en. 5 Aj pu'i Jesús ajta huirájraa. Aúche'e pu ayén tíra'avé'emuájcaa a'ɨ́jna ɨ́ curuun tɨ tzicare'e jɨ́n cɨstíjhuaca'a, ajta ru'ucaviɨ́ɨ a'ɨ́jna ɨ́ cɨ́ɨxuri tɨ jáamua'ara tɨ neána. Tɨ́'ɨj Jesús huirájraa, aj pu'i Pilato ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ye'ecui, pu'uri yé huatéjvee i teáata'a. 6 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej miyen tí'aijta u teyujta'a, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun tí'icha'ɨɨ, jɨ́me'en mu'u miyen raaseíj, aj mú mi ca'anín jɨ́n huatejíihuajraa tɨjɨ́n: ―Aúutatai ɨ́ cúruu jetze. Aúutatai pepu'u. Aj pu'i Pilato ayén tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Mú'een xu hui rá'anvi'itɨn sej si rujɨ́ɨmua'a sena'a rá'utatan. Mɨ́ neajta nee, capu hui a'ij ayén tiná'amitɨejte'e ɨ́ nej jɨ́n ti'itɨ́j jɨ́n jetzen te'ujpuá'ajte'en. 7 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun tí'aijta u teyujta'a, jeíhua mú miyen tí'ira'ixaate'eca'a tɨjɨ́n: ―Ayee tu yeehui tirájye'ira tɨ jɨ́me'en ayén tiraavíjte'e tɨ a'ɨ́ɨn a'ɨ́jna jɨ́n huámɨ'ɨni a'ɨ́jna jɨme'e tɨ ayén huataújseijrataca'a tɨ a'ɨ́ɨ pu nu'u a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ yaujra'an ɨ́ Dios. 8 Tɨ́'ɨj ayén ráanamuajri'i a'ɨ́jna ɨ́ Pilato, jaítze'e pu tiu'utátziɨn. 9 Ajtahua'a a'uun uteájrupi u chi'ita. Ajta ya'uví'itɨ ɨ́ Jesús. Aj pu'i ayén tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿A'uné yeehui ɨmuá pé'eme'ecan mú'ee? Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, capu a'atzu huataniú. 10 Aj pu'i Pilato ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―¿Ni tzaa pecaí piyen ahuá'aca'ane pej yeehui tinaatá'ixaate'en? ¿Ni caí ayén timuá'amitɨejte'e nej ne'ɨ́jna jɨ́n antínmua'aree nej ni mu'iirájtuaani, nusu nej ni neajta muá'utatan ɨ́ cúruu jetze? 11 Ajta Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a caí amuacaí Dios ayén tímuaatá'acare'enche'e pej piyen te'entí'amua'areere, capej ti'itɨ́j jɨ́n antí'amua'areereche'e ineetzi jemi. A'ɨ́j pu jɨ́n, a'ɨ́ɨme ɨ́ mej neetzi jɨme'e tiu'utátui mú'eetzi jemi, jaítze'e mú ti'itɨ́j jɨ́n auteájturaa ɨ́ Dios jemi. 12 Tɨ́j na'a tɨ Jesús ayén tiu'utaxájtaca'a, a'ɨ́jna ɨ́ Pilato a'ɨ́ɨ pu a'ij tí'ijhuauca'a a'ij tɨ huárɨni tɨ ij ru'irájtuaani a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. Mɨ́ majta a'ɨ́ɨme, ɨ́ mej me'uun tí'aijta teyujta'a, majtáhua'a mú miyen titeetejíihuajraa tɨjɨ́n: ―Tɨ́ pua'a hui piyen ru'irájtuaani pemɨ́jna mɨ teáata'a, capej ché'e ti'itɨ́j jɨ́n ti'itevée pua'amé pe'ɨ́jna jemi ɨ́ César tɨ tí'ita'aijte'e a'iné ja'atɨ́ tɨ na'a tɨ ayén huataújseijrata tɨ a'ɨ́ɨn pú'een tɨ tí'ita'aijte'e, a'ɨ́ɨ pu hui ayén rájcha'ɨɨre'e a'ɨ́jna ɨ́ César. ―Ayee mú tiu'utaxájtaca'a. 13 Tɨ́'ɨj Pilato ayén tíhuá'unamuajri'i, aj pu'i ru'iráavi'itɨ a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. Aj pu'i Pilato án a'ujyeíjxɨ japuan ɨ́ ɨpuari a'u mej tejé'exɨ'epɨ'ɨntare'e. Ayee pu téja'arájtehuaa a'ujna tɨjɨ́n: A'uu tɨ tetej a'umuáanijmee tɨ pa'atza. Ajta, ayée pu téja'arájtehuaa hua'aniuuca jɨme'e ɨ́ hebreo tɨjɨ́n Gabata. 14 Pu'uri a'ájna pɨ́tí'irɨjcaa ɨ́ xɨcájra'an mej jetzen rɨ́'ɨ huaújruuren mej mi miyen me'ɨ́jna jɨ́n ra'utámua'aree a'ájna xɨcájra'an jetze tɨ Dios jetzen tihua'utá'uuni'iri'i. Pu'uri ayén pɨ́tí'irɨjcaa a'atzaj cumu tacuarixpua. Aj pu'i Pilato ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ye'ecui ari'icu, mɨ tɨ hui tejá'amua'aijte'e. 15 Majta me'ɨ́n, ayée mú titeetejíihuajraa tɨjɨ́n: ―Huirávi'itɨchi. Majta miyen tɨjɨ́n: ―Huirávi'itɨchi, patá'aj rá'utatan ɨ́ cúruu jetze. Aj pu'i Pilato tihua'uta'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―¿Ni tzaa siyen tí'ijxe'eve'e nej ni hui niyen rá'utatan nemɨ́jna tɨ tejá'amua'aijte'e? Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun tí'aijta teyujta'a, ayée mú tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Capu hui ja'atɨ́ tí'ita'aijte'e sino a'ɨ́ɨ pu'u tɨ César jɨ́n ti'itéjvee. 16 Tɨ́'ɨjta'i Pilato ayén hua'utátuii a'ɨ́jna ɨ́ Jesús mej mi miyen rá'utatan ɨ́ cúruu jetze. 17 Matɨ́'ɨj mi a'ɨ́ɨme ɨ́ xantaaru'u miyen ya'uví'itɨ. Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, a'ɨ́ɨ pu yá'uchuii ɨ́ rucúruu. Matɨ́'ɨj mi me'újna a'ará'a a'u tɨ ayén téja'arájtehuaa tɨjɨ́n Mɨ'ɨchímu'uta. Ayee pu téja'arájtehuaa hua'aniuuca jɨme'e ɨ́ Hebreo tɨjɨ́n Gólgota. 18 A'uu mú rá'utatai jamuan hua'apuaca, seɨ́jta'a mú rá'utatai ɨ́ seɨ́j, majta seɨ́jta'a ɨ́ seɨ́j. Ajta a'ɨ́ɨn Jesús, a'úu pu já'ita'a á'utataihuaca'a. 19 Pilato pu ayén tíraata'aíjtaca'a mej miyen tira'uyú'uxa jetzen ɨ́ taabla tɨ ayén té'axajtaca'a tɨjɨ́n: “Jesús Nazarét tɨ nu'u é'eme'ecan, tɨ ajta nu'u tihuá'aijte'e a'ɨ́mej ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan.” Matɨ́'ɨj mi rá'utatai ɨ́ cúruu jetze a'u tɨ á'ujmu'u ɨ́ Jesús. 20 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan, mu'iitɨ́ mú miyen ra'ujíjve a'iné a'úu pu vejli'i pɨ́jé'erɨjcaa u chajta'a jetze a'u mej yá'utatai. Ajta a'ɨ́ɨn tɨ á'asiɨɨmua'ihuaca'a, huaíca niuucari pu jɨ́n é'eyu'usi'ihuaca'a, ɨ́ huá'a niuuca ɨ́ Hebreo, ajta hua'aniuuca ɨ́ mej Roma é'eme'ecan, ajta hua'aniuuca ɨ́ Griego. 21 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun tí'aijtaca'a u teyujta'a, ayée mú huaújniuuste me'ɨ́jna jemi ɨ́ Pilato. Ayee mú tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Capej piyen hui tirá'ayu'uxa yee a'ɨ́ɨ pu nu'u tí'ita'aijte'e itejmi i tej Israél jetze ajtéme'ecan sino ayée pepu'u yee a'ɨ́ɨ pu ayén ruseijrata tɨ a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ tí'ita'aijte'e. 22 Aj pu'i Pilato ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ché'e yeehui ayén éene'en a'iné nu'uri niyen tira'utéyu'uxaca'a a'ij nej tiraaxɨ́'epɨ'ɨntare. 23 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ xantaaru'u, matɨ́'ɨj meri rá'utatai ɨ́ Jesús, matɨ́'ɨj mi ti'ijpí ɨ́ tí'icɨɨxure'ara'an. Matɨ́'ɨj mi muáacuacɨ'e tí'ijseɨre'axɨ me'ɨ́jna ɨ́ tí'icɨɨxure'ara'an. Tɨ́j na'a tɨ seɨcɨé tí'ijcatii, seɨ́j pu raacɨ́'ɨ ɨ́ xantaaru'u. Ajta a'ɨ́ɨ pu avé'eturaa ɨ́ síicu'ure'ara'an tɨ ru'ucaviɨ́ɨ á'aye'i. Seɨ́j pu jɨ́n 'itzijhuaca'a nainjapua. 24 A'ɨ́j mú jɨ́n miyen tiu'utaú'ixaa tɨjɨ́n: ―Tiché'e caí yeehui rasiújtza'ana sino tiché'e tiyen ti'ihuátamua'itɨn tetej jɨme'e tej ti tiyen ráamua'aree ja'atɨ́ tɨ ayén racɨ'ɨti. Ayee pu ayén tiu'urɨ́j tɨ ij ayén araúrasten a'ij tɨ té'eyu'usi'i ɨ́ yu'uxari jetze tɨ ayén tɨjɨ́n: “A'ɨ́ɨ mú yeehui seexu'ijmé'en huaré'upijte ɨ́ tí'inecɨɨxu. Majta mú me'ɨ́n ti'ihuaújmua'itɨ́ tetej jɨme'e mej mi yeehui ráamua'aree ja'atɨ́ tɨ racɨ'ɨti ɨ́ nesiicu'u.” Ayee mú xaa ne'u huarɨ́j a'ɨ́ɨme ɨ́ xantaaru'u. 25 Majta seica, á mú vejli'i a'uté'uuca'a a'u tɨ a'uvéjme'ecaa ɨ́ cúruu. A'ii mú a'ɨ́ɨn pú'eene'e ɨ́ náànajra'an ɨ́ Jesús, ajta ɨ́ juutzeájra'an ɨ́ náɨnajra'an, ajta a'ɨ́jna ɨ́ María tɨ ɨ́ra'ara'an pú'eene'e a'ɨ́jna ɨ́ Cleofas, ajtahua'a seɨ́j, a'ɨ́jna ɨ́ María, Magdala tɨ é'eme'ecan. 26 Aj pu'i Jesús raaseíj ɨ́ runáàna tɨ a'uun a'utéveeca'a. Ajta pu a'uun vejli'i a'utéveeca'a a'ɨ́jna Jesús tɨ raxɨ́'eve'eca'a, tɨ ajta jamuan á'uche'ecane'e. Aj pu'i ayén tiraata'ixaa ɨ́ runáɨna tɨjɨ́n: ―Casi'i, mú'ee 'ɨ́ita'a, mé pu huatéjvee amɨ́jna tɨ ayauj pú'een. 27 Ajta ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna tɨ jamuan á'uche'ecane'e tɨjɨ́n: ―Ye'ecui yeehui, ari huatéjvee a'ɨ́jna tɨ anáànaj pú'een. Tɨ́j na'a tɨ ayén tiu'utaxájtaca'a, tɨ yú e'iré'ene, a'ɨ́ɨn tɨ jamuan á'uche'ecane'e ayén ya'uví'itɨ ɨ́ náànajra'an ɨ́ Jesús tɨ ij a'uun huateáturan u ruche. 28 Tɨ'ɨj jí ayén huarɨ́j a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. Pu'uri ramua'areereca'a tɨ ari nain te'entipuá'ajte. Tɨ́'ij ayén araúrastejsin a'ij tɨ té'eyu'usi'ihuaca'a ɨ́ yu'uxari jetze, ayée pu i tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Ne'í'imɨ'ɨ. 29 Aa pu vejli'i xa'ari a'utácatii tɨ avé'ejɨstica'a a'ɨ́jna ɨ́ viinu tɨ antzináj. Matɨ́'ɨj mi ti'itɨ́j huateáru'une tɨ ta'achira'a ɨ́ viinu jɨme'e. Matɨ́'ɨj mi jisopo cɨ́ye'ara'an jetze ru'ucáaxu'i, aj mú mi ra'ajteáxɨɨreca'a vejli'i ɨ́ téne'ara'an jetze. 30 Tɨ́'ɨj a'ɨ́ɨn ra'anti'í, aj pu'i ayén tiu'utaxájtaca'a tɨjɨ́n: ―Pu'uri icu. Nu'uri ra'antipuá'ajte. Jɨ́me'en pu'u ayén tiu'utaxájtaca'a, aj pu'i a'icámu'uvajxɨ. Aj pu'i huamɨ́'ɨ a'ɨ́jna ɨ́ Jesús, icu. 31 Pu'uri a'ájna pɨ́tí'irɨjcaa ɨ́ xɨcájra'an jetze, ɨ́ mej jetzen rɨ́'ɨ huaújruuren. Ajta a'ɨ́ɨn xɨcájra'an jetze tɨ ra'ité'ase, a'ájna pɨ́tí'irɨjcaa matɨ́'ɨj ra'utéhuijsin mej miyen tiú'uyesten me'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ xɨcájra'an jetze tɨ jetzen Dios tihua'utá'uuni'iri'i. A'ɨ́j mú jɨ́n, camu raxɨ́'eve'eca'a a'ɨ́ɨme ɨ́ mej me'uun tí'aijtaca'a u teyujta'a mej mi a'ɨ́ɨme mɨ'ɨchite miyen huateáturan me'ájna cúruu jetze tɨ́'ɨj ari teja'uré'enen a'ájna saabado jetze. A'ɨ́j mú jɨ́n rájhuaviiri'i me'ɨ́jna ɨ́ Pilato tɨ a'ɨ́ɨn ayén tiu'uta'aíjta mej mi a'ɨ́ɨme xantaaru'u miyen hua'antína'axɨn ɨ́ huá'ɨɨca jetze a'ɨ́mej ɨ́ mej huá'utatai, mej mi ca'anacan huácui'ini. Tɨ́ pua'a miyen huárɨni, aj pu'i rɨ'ɨríista a'ame mej hua'acájtuaani ɨ́ mɨ'ɨchite. 32 A'ɨ́j mú jɨ́n u a'uvé'eju'un a'ɨ́ɨme ɨ́ xantaaru'u. Matɨ́'ɨj mi ra'antiná'axɨ ɨ́ ru'ɨcán jetze ɨ́ seɨj ɨ́ mej rá'utatai ɨ́ Jesús jamuan. Majta miyen che'atá mena'a huarɨ́j ɨ́ seɨ́j jemi. 33 Mɨ́ ajta, matɨ́'ɨj Jesús jemi á e'iré'ene, matɨ́'ɨj mi raaseíj tɨ a'ɨ́ɨn ari mɨ́'ɨchica'a. A'ɨ́j mú jɨ́n caí ra'antiná'axɨ ɨ́ ru'ɨcán. 34 Mɨ́ ajta seɨ́j ɨ́ xantaaru'u, a'ɨ́ɨ pu ra'ajtéjtze ɨ́ ítza'apuare'ara'an jetze cɨyej jɨme'e tɨ antípiti. Aj pu'i airáaxɨre jeíhua ɨ́ jaj, ajta ɨ́ xúure'e. 35 Neajta inee, i nej niyen raaseíj, nee nu niyen ti'itéxajta. Ajta ayée pu ayén ti'ayajna a'ij nej ti'itéxajta. Nee nu ramua'aree nej niyen tzáahuati'ira'a jɨ́n ti'ixa. Neajta niyen ne'ɨ́jna jɨ́n ti'itéxajta sej si seajta rá'antzaahuate'en. 36 Ayee pu 'een jɨ́n tiu'urɨ́j tɨ ij ayén araúrasten a'ij tɨ té'eyu'usi'i ɨ́ yu'uxari jetze tɨ ayén té'axa tɨjɨ́n: “Camu nu'u seɨ́j antína'aca ɨ́ cariira'an.” 37 Ajta seica jetze tɨ ayén té'axa tɨjɨ́n: “A'ɨ́ɨ mú nu'u raseijran me'ɨ́jna ɨ́ mej ra'ajtéjtze.” 38 Tɨ'ɨj jí a'ɨ́ɨn José, tɨ Arimatea é'eme'ecan, a'ɨ́ɨ pu tirájhuaviiri'i a'ɨ́jna ɨ́ Pilato tɨ a'ɨ́ɨn raatátuiire'en ɨ́ tévira'an ɨ́ Jesús. Ajta a'ɨ́ɨn José, a'ɨ́ɨ pu ajta rá'astijre'eca'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. Mɨ́ ajta, a'ɨ́ɨn ayén avíitzi jɨ́n huarɨ́j a'iné a'ɨ́ɨ pu huá'atziɨɨne'eca'a ɨ́ mej me'uun tí'aijtaca'a u teyujta'a. Aj pu'i Pilato ayén raatá'a. A'ɨ́j pu jɨ́n, u a'uvé'emej. Aj pu'i ra'acájtuaa ɨ́ tévira'an ɨ́ Jesús. Tɨ'ɨj jí yá'uchuii. 39 Nicodemo pu ajta jamuan u a'uvé'emej. A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'eene'e tɨ tɨ́ca'amiste'e ráamuaareca'a ɨ́ Jesús. Ti'itɨ́ pu a'arájtɨ, a'ɨ́jna ɨ́ mirra tɨ muátɨ'ɨsi ranaxca tɨ áloes me'ecan, ti'itɨ́j tu'upi. Ayee pu tíjetejca'a a'achú cumu seité kiilu japuan tamuáamuata'a. 40 Matɨ́'ɨj mi yá'uchuii ɨ́ tévira'an ɨ́ Jesús. Matɨ́'ɨj mi racáhuaa me'ɨ́jna jɨme'e tɨ naa teáarɨ́'e. Majta racá'ijcataca'a cɨ́ɨxuri jɨme'e tɨ me'esti. Ayee mú me'ɨ́jna jɨ́n huarɨ́j a'ij mej tirájye'irajca'a mej hua'avé'enan ɨ́ mɨ'ɨchite a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan. 41 Huastari pu teje'eré'evee a'ájna vejli'i a'u mej rá'utatai me'ɨ́jna ɨ́ Jesús. Ajta a'ujna, a'úu pu teásta'a seijre'eca'a tɨ ja'atɨ́ a'uun ya'ujcú tɨ ij a'uun ja'atɨ́ avá'anan. Ajta, capu xɨ ja'atɨ́ a'uun avá'anami'ihuaca'a. 42 A'uu mú ye'etéete me'ɨ́jna ɨ́ Jesús a'iné a'úu pu vejli'i a'utacá'a, ajta pu'uri a'ájna pɨ́tí'irɨjcaa ɨ́ xɨcájra'an jetze mej jetzen rɨ́'ɨ huaújruuren a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Israél jetze ajtéme'ecan.

20

1 Tɨ́'ɨj ari pɨ́tí'irɨjcaa ɨ́ tɨ jɨ́n te'uté'itɨeesin i itɨeeri, íiya'ata pu'u a'uun pu á'ume a'ɨ́jna ɨ́ María, Magdala tɨ é'eme'ecan a'ujna a'u mej ye'avá'ana. Aúche'e pu huachuíjxavi'icaa. Tɨ́'ɨj a'uun a'ará'a, aj pu'i raaseíj tɨ ja'atɨ́ ra'antá'ɨ́j ɨ́ tetej tɨ a'itémuaaca'a a'u tɨ a'utécun. 2 Aj pu'i a'uun huaré'araa. Tɨ́'ɨj i a'utɨéechejraa a'u mej a'uté'uuca'a a'ɨ́jna ɨ́ Simón tɨ ajta i'i Pedro, ajta ɨ́ seɨ́j tɨ Jesús jamuan á'uche'ecane'e. A'ii pu a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ tɨ Jesús raxɨ́'eve'eca'a. Ayee pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Mu'uri hui yá'uchuii ɨ́ tavástara'a, me'újna a'u mej yauutéj. Teajta iteen, catu ramua'aree a'u mej yaúutuaa. 3 Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ Pedro, ajta ɨ́ seɨj tɨ Jesús jamuan á'uche'ecane'e, a'úu mú á'uju'un a'u mej ye'avá'ana me'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 4 Naími'i mú me'uun a'uruáachejraa. Ajta ɨ́ seɨj, a'ɨ́ɨ pu jaítze'e ca'anín a'utɨéechejraa. A'ɨ́j pu jɨ́n ayén ra'umuá'itɨ a'ɨ́jna ɨ́ Pedro. A'ɨ́j pu jɨ́n, amuacaí pu a'uun a'ará'a. 5 Tɨ́'ɨj a'uun a'ará'a, aj pu'i aicaújtutzi. Ajta a'uun uténeereca'a. Tɨ́'ɨj i raaseíj tɨ án á'ujpiica'a a'ɨ́jna ɨ́ cɨ́ɨxuri tɨ me'esti ɨ́ mej jɨ́n racá'ijcataca'a. Ajta a'ɨ́ɨn, capu a'uun uteájrupi. 6 Ajta a'ɨ́ɨn Pedro, tɨ cujta'an huatɨéejme'e, ajta pu a'uun a'ará'a. A'uu pu uteájrupi. Aj pu'i raaseíj ɨ́ cɨ́ɨxuri tɨ me'esti tɨ a'uun á'ujpiica'a. 7 A'ɨ́ɨ pu ajta raaseíj ɨ́ cɨ́ɨxuri ɨ́ mej jɨ́n ra'avá'ana ɨ́ mu'úutze'en. Naa pu tí'ijiri'ihuaca'a. Ajta rujɨ́ɨmua'a pu án á'ujpiica'a. 8 Tɨ'ɨj jí ɨ́ seɨj tɨ Jesús jamuan á'uche'ecane'e, tɨ amuacaí a'uun a'ará'a, a'ɨ́ɨ pu ajta a'uun a'uteájrupi. Jɨ́me'en pu'u raaseíj, aj pu'i té'antzaahua. 9 Majta a'ɨ́ɨme, camúu xɨ yaú'itɨée muá'araa a'ij tɨ huataujmuajcaa me'ɨ́jna tɨ ayén té'eyu'usi'i ɨ́ yu'uxari jetze tɨ nu'u ayén ruxe'eve'eca'a tɨ a'ɨ́ɨn Jesús ayén a'itára'ani huá'a tzajta'a ɨ́ mej meri huácuii tɨ ij ajtahua'a huatarún. 10 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Jesús jamuan á'ujujhua'ane'e, matɨ́'ɨj mi me'uun a'ucɨ́jxɨ u ruche. 11 Ajta a'ɨ́ɨn María, a'uun pu a'uteájturaa á pua'acɨé, a'ájna vejli'i a'u mej ye'avá'ana. A'ɨ́ɨ pu ruyeineca'a. Tɨ́'ɨj auj ruyeineca'a, a'ɨ́ɨ pu aicaújtutzi, a'uun pu a'uténeereca'a. 12 Aj pu'i hua'apuaca huaseíj ɨ́ mej júte'e tí'ivaɨre'e. Cuaiínavi'in mú ti'itéchejca'a. An mú e'ejté'eca'a a'u mej ya'ujté. Seɨ́j pu án á'ujcatii a'u tɨ á'ujmu'ucaa. Ajta ɨ́ seɨ́j, a'u tɨ a'ucá'ɨ́ɨcajme'ecaa. 13 Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―Mú'ee, 'ɨ́ita'a, ¿a'iné yeehui 'een jɨ́n piyen ayein? Aj pu'i ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―A'ɨ́ɨ mú yeehui yá'uchuii ɨ́ nevástara'a. Neajta inee, canu ramua'aree a'u mej yaúutuaa. 14 Jɨ́me'en pu'u ayén tiu'utaxájtaca'a, aj pu'i pɨ́ a'uré'eve. Tɨ́'ɨj i raaseíj tɨ a'ɨ́ɨn Jesús a'uun a'utéveeca'a. Mɨ́ ajta a'ɨ́ɨn María, capu raamuá'a tɨ a'ɨ́ɨn pú'eene'e ɨ́ Jesús. 15 Aj pu'i ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Mú'ee 'ɨ́ita'a, ¿a'iné 'een jɨ́n piyen ayein? ¿A'atajni pehuauhuau? A'ɨ́ɨ pu ayén tí'imua'atzejca'a tɨ a'ɨ́ɨn pú'eene'e tɨ rɨ́'ɨ a'uun te'uruurée á'aye'i a'ujna ɨ́ huastari. A'ɨ́j pu jɨ́n ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Nevástara'a, tɨ pua'a mú'ee piyen yá'uchuii, patá'aj piyen yeehui tinaatá'ixaate'en a'u pej yá'uruu nej ni ne'uun u á'ume'en nej ni rá'anchueeni. 16 Aj pu'i Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Mú'ee, María. Aj pu'i pɨ́ a'uré'eve ɨ́ jemin. Ajta ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ huá'a niuuca a'ɨ́ɨme ɨ́ Hebreo tɨjɨ́n: ―Raboni. (Raboni, ayée pu huataújmua'a a'ɨ́jna ɨ́ niuucari tɨjɨ́n Mɨ́ Pej Tí'imua'ata.) 17 Aj pu'i Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Capej xɨ́ɨ nemuarɨ'e a'iné naúche'e a'atzu a'amua jamuan seíire'e na'ame. Aj nu ni hui ne'uun a'ujnéjsin ɨ́ niyá'upua jemi. Patá'aj pe'uun á'ura'ani huá'a jemi ɨ́ ne'ihuaamua'a. Patá'aj piyen tihua'utá'ixaate'en yee nej nu'u neajtahua'a ne'uun a'ujnéjsin jemin a'ɨ́jna tɨ niyá'upua pú'een, tɨ ajta á'amuaya'upua pú'een, jemin ɨ́ tɨ ni'iDioj, tɨ ajta a'amua Dios pú'een. ―Ayee pu tiraata'ixaa. 18 Ajta a'ɨ́ɨn María tɨ Magdala é'eme'ecan, a'úu pu á'ume huá'a jemi ɨ́ mej Jesús jamuan á'ujujhua'ane'e. Aj pu'i ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Nee nu hui neri raaseíj ɨ́ tavástara'a. Tɨ'ɨj jí ayén tihua'utá'ixaa a'ij tɨ a'ɨ́ɨn Jesús ayén tiraata'ixaa. 19 A'ajná'ɨmua, tɨ́'ɨj ari a'ájna pɨ́tí'irɨjcaa ɨ́ seɨ́j jetze i itɨeeri, tɨ́'ɨj ari huachúmua'ancaa, a'úu mú e'eré'ete'ecaa a'ɨ́ɨme ɨ́ mej Jesús jamuan á'ujujhua'ane'e. Majta miyen aiteújna u chi'ita a'u mej anú'ujte'eca'a me'ɨ́jna jɨme'e mej huá'atziɨɨne'eca'a a'ɨ́mej ɨ́ mej me'uun tí'aijtaca'a u teyujta'a. Aj pu'i Jesús ayén e'iré'ene huá'a jemi. A'uu pu huá'a tzajta'a a'utéechaxɨ. Aj pu'i ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ché'e hui amua'anpuá'ajte'en ɨ́ a'amua tzajta'a. 20 Tɨ́'ɨj ayén tihua'utá'ixaa, aj pu'i ayén hua'utaseíjrate ɨ́ rumuájca'a, ajta ɨ́ ru'ítza'apua a'u mej tíya'upuaíj a'ɨ́ɨme ɨ́ mej rá'utatai ɨ́ cúruu jetze. Majta me'ɨ́n ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e, huápɨ'ɨ mú huataújtemua'ave matɨ́'ɨj raaseíj ɨ́ tavástara'a. 21 Aj pu'i ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ché'e hui amua'anpuá'ajte'en ɨ́ a'amua tzajta'a. A'iné niyá'upua pu yen neja'uta'íteca'a ineetzi, ayée nu che'atá nena'a tejámuaata'ítii inee. 22 Jɨ́me'en pu'u ayén tiu'utaxájtaca'a, aj pu'i ayén hua'utajɨ́'ɨtze. Ayee pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Setá'aj hui ra'ancuré'an se'ɨ́jna ɨ́ xɨéjniu'ucare'ara'an ɨ́ Dios. 23 Tɨ́ pua'a hui a'ɨ́ɨn xɨéjniu'ucare'ara'an ayén ca'aníjra'a amuaatá'an sej si siyen tiraatá'uuni'i ja'atɨ́ tɨ na'a ɨ́ tɨ jɨ́n auteájturaa ɨ́ Dios jemi, Dios pu xaa ayén tiraatá'uuni'ira, na'ari caí, tɨ pua'a a'ɨ́ɨn xɨéjniu'ucare'ara'an caí ca'aníjra'a amuaatá'an sej si caí siyen tiraatá'uuni'i, capu xaa Dios ayén tiraatá'uuni'ira. ―Ayee pu Jesús tihua'utá'ixaa. 24 Ajta a'ɨ́ɨn Tomás ɨ́ mej miyen ratamuá'amua tɨjɨ́n ɨ́ mej hua'apua, a'ɨ́ɨ pu huá'a jetze ajtéme'ecantaca'a ɨ́ mej tamuáamuata'a japuan hua'apua ará'aseca'a. A'ɨ́ɨ pu ajta caí a'uun huá'a jemi a'utéveeca'a tɨ́'ɨj Jesús ayén huá'a jemi huataseíjre. 25 Matɨ́'ɨj miyen tiraata'ixaa me'ɨ́jna ɨ́ Tomás mej nu'u miyen raaseíj ɨ́ tavástara'a, aj pu'i ayén tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Canu yeehui ja'anáj té'antzaahuate'esin tɨ pua'a necaí raaseíj ɨ́ muájca'are'ara'an jetze a'u mej yé'enajtze, tɨ pua'a neajta caí anáxɨteta a'u tɨ claavu a'aná'upu'ujme'ecaa, tɨ pua'a neajta caí ajtéjmeini ɨ́ ítza'apuare'ara'an jetze. 26 Tɨ́'ɨj ari teuumé'eca a'achú cumu sei itɨeeri, majtáhua'a mú me'uun e'eré'ete'ecaa u chi'ita. Ajta a'ɨ́ɨn Tomás, a'úu pu huá'a jamuan a'utéveeca'a. Ajta te'iteánami'ihuaca'a ɨ́ puéerta jetze. Aj pu'i Jesús a'uun e'iré'ene. Ajta a'utéechaxɨ huá'a tzajta'a. Ayee pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Ché'e yeehui amua'anpuá'ajte'en ɨ́ a'amua tzajta'a. 27 Aj pu'i ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Tomás tɨjɨ́n: ―Casi'i, huaseíj i nemuajca'a. Patá'aj piyen anáxɨteta. Patá'aj pajta mé vé'emeiini muá'amuajca'a jɨme'e pej pi ajtéjmeini íiyej ne'ítza'apua jetze. Pecáj ché'e piyen seɨcɨé tí'imuajca sino patá'aj té'atzaahuate'e. 28 Aj pu'i Tomás ayén tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Mú'ee pej pe'ɨ́n pú'een ɨ́ nevástara'a, pajta ɨ́ neDioj. 29 Aj pu'i Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Mú'ee pepu'u piyen té'atzaahuate'e pe'ɨ́jna jɨme'e pej yeehui piyen neseij. Miché'e huaújtemua'ave'en ɨ́ mej caí naaseíj, ɨ́ mej majta maúche'e miyen té'atzaahuate'e. ―Ayee pu tiraata'ixaa. 30 Jéihua pu máàj ayén huarɨ́j ɨ́ Jesús tɨ ayén huápɨ'ɨ ruxe'eve'e, mejseíiraca'a a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e, ɨ́ tɨ caí á'ayu'usi'i a'íjna jetze i yu'uxari. 31 Mɨ́ ajta a'íjna jetze i yu'uxari, ayée pu 'een jɨ́n té'eyu'usi'i sej si siyen rá'antzaahuate'en tɨ Jesús a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ Cɨríistu'u tɨ Dios ra'antíhua'u, tɨ ajta a'ɨ́ɨn pú'een ɨ́ yaujra'an ɨ́ Dios. Ayee pu ajta 'een jɨ́n pɨ́ té'eyu'usi'i sej si siyen ruurican jɨ́n huateáturan tɨ́j na'a rusén jɨme'e se'ɨ́jna jɨme'e sej siyen rá'astijre'e.

21

1 Tɨ́'ɨjta'i, Jesús ajtahua'a huataseíjre a'ɨ́mej jemi ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e. Ayee pu tiu'urɨ́j. 2 A'uu mú a'uté'uuca'a a'ɨ́jna ɨ́ Simón tɨ ajta i'i Pedro, ajta a'ɨ́jna ɨ́ Tomás ɨ́ mej miyen ratamuá'amua tɨjɨ́n ɨ́ mej hua'apua. A'uu mú majta a'uté'uuca'a a'ɨ́jna ɨ́ Natanael tɨ a'uun é'eme'ecan u Caná, chajta'a tɨ a'uun huatacá'a u Galilea, majta a'ɨ́ɨme ɨ́ yaújmua'ame'en pú'eene'en ɨ́ Zebedeo, majta seica ɨ́ mej hua'apua ɨ́ mej majta jamuan á'ujujhua'ane'e. 3 Ajta a'ɨ́ɨn Simón tɨ ajta i'i Pedro, ayée pu tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Naúche'e nu hui u nehua'itépe'en. Matɨ́'ɨj mi miyen tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Teen tu yeehui teajta á'uju'un tá'aju'un. Matɨ́'ɨj mi u á'uju'un. Majta me'uun atéecɨ ɨ́ baarcu jetze. Muaatáxa'ai mej rúuhua'itepe'e. Majta, camu ti'itɨ́j huatéevi'i. 4 Iíya'ata pu'u, tɨ́'ɨj ari tapuá'arijme'eca, Jesús pu a'uun a'utéveeca'a á saata'aj. Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e, camu raamuá'a tɨ a'ɨ́ɨn pú'eene'e. 5 Aj pu'i Jesús ayén tihua'uta'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―Mɨ́ sej ne'ihuaamua'a, ¿ni seri hui hua'uvívi'i ɨ́ hua'ité? Matɨ́'ɨj mi miyen tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Catu. Catu yeehui a'atzu. 6 Aj pu'i ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Setá'aj hui ra'atéhua'axɨn ɨ́ ruxɨejmua'a rurɨ'ɨríinta'an pújme'en ɨ́ baarcu jetze. Amée xu yee seica teuni. Matɨ́'ɨj mi miyen huarɨ́j. Jɨ́me'en mu'u miyen huarɨ́j, aj mú mi avé'ejɨsteca'a ɨ́ hua'ité ɨ́ xɨéjmua'ari tzajta'a. Ajta, capu huatárɨ'ɨristareca'a mej ra'itapín a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ mej mu'iicáa ɨ́ hua'ité. 7 Ajta a'ɨ́ɨn ɨ́ tɨ Jesús raxɨ́'eve'eca'a, ayée pu tiraata'ixaa ɨ́ Pedro tɨjɨ́n: ―Tavastara'a pu pú'een amɨ́jna. Ajta a'ɨ́ɨn Pedro, a'ɨ́ɨ pu te'ijvihuáani a'utéveeca'a tɨ ij ruxɨéehua tiu'umuárɨ'en. Jɨ́me'en pu'u ayén ráanamuajri'i tɨ amiigura'an ayén tiu'utaxájtaca'a yee a'ɨ́ɨn ja'atɨ́ pu tavástara'a pú'een, aj pu'i ucaújchejte ɨ́ rusiicu'u. Aj pu'i atéjve á jaata'a. 8 Majta a'ɨ́ɨme ɨ́ seica, cujta'an mú huajú'ucaa. Méraajájpuajmé'e ɨ́ xɨéjmua'ari, mua'avé'ejɨstican ɨ́ hua'ité. Capu a'achú áuteevi'i a'utɨ́ e'eve'e'ástɨme ɨ́ jaj, a'achú cumu anxɨ́te meetro. 9 Matɨ́'ɨj meri me'uun a'ará'a a'u tɨ a'uhuáchi, aj mú mi miyen tiraaseíj tɨ a'uun á'ataaca'a, ajta ari á'atɨ'ɨxcuare'eca'a. Hua'ité mú án á'uje'etii ɨ́ tɨ'ɨxcuá japua. Ajta pan pu án á'umuaanica'a. 10 Jesús pu ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Setá'aj hui mé huaje'evé'ɨ'ɨn seica ɨ́ hua'ité ɨ́ sej seuchén hua'uvívi'i. 11 Aj pu'i Simón tɨ ajta i'i Pedro, a'úu pu ateájraa ɨ́ baarcu jetze. Ajta ra'itajájpuaca'a ɨ́ xɨéjmua'ari a'u tɨ a'uhuáchi. Temua'a mú tite'evé'ejɨstica'a ɨ́ hua'ité mej vivéjme. Ayee mú ará'aseca'a a'achú cumu anxɨ́te japuan hua'apuate japuan tamuáamuata'a japuan huaíca. Ajta a'ɨ́ɨn xɨéjmua'ari, capu huasiújtza'an, capu amɨ́n a'ij mej miyen avé'ejɨstica'a. 12 Aj pu'i Jesús ayén tihua'utá'ixaa tɨjɨ́n: ―Iye'ej sétiú'ucuá'a. Capu ja'atɨ́ ahuaújca'ane tɨ ayén raata'íhua'u yee ja'atɨ́ tɨ pɨ́rɨcɨ a'iné mu'uri ramua'areereca'a tɨ a'ɨ́ɨn pú'eene'e ɨ́ tavástara'a. 13 Aj pu'i Jesús a'uun e'iré'ene ɨ́ huá'a jemi, ajta ra'anti'ɨ́'ɨpɨ'ɨ ɨ́ pan. Aj pu'i hua'uré'e'ɨ'ɨpɨ'ite. Ayee pu che'atá na'a huarɨ́j a'ɨ́jna jɨme'e ɨ́ hua'ité. 14 Pu'uri i'i huaíca tɨ Jesús ayén huataseíjre a'ɨ́mej jemi ɨ́ mej jamuan á'ujujhua'ane'e tɨ́'ɨj ari a'itáraa huá'a tzajta'a ɨ́ mej meri huácuii. 15 Matɨ́'ɨj meri tiú'ucuaa, Jesús pu ayén tiraata'ixaa ɨ́ Simón tɨ ajta i'i Pedro tɨjɨ́n: ―Simón, mɨ pej yaujra'an pú'een ɨ́ Juan, ¿ni tzaa piyen jaítze'e nexɨ́'eve'e mej nu'u caí amɨ́ɨme? Ajta a'ɨ́ɨn Pedro, ayée pu tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Jee xaa ne'u, nevástara'a. Mú'ee pe yeehui ramua'aree nej muaxe'eve'e. Jesús pu ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Patá'aj yeehui rɨ́'ɨ tihuá'ucha'ɨn ɨ́ netɨ'ɨríjmua'a. 16 Ajtahua'a pu Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Simón, mɨ pej yaujra'an pú'een ɨ́ Juan, ¿ni qui pénexe'eve'e? Ayee pu tiu'utaniú tɨjɨ́n: ―Jee xaa ne'u, nevástara'a. Mú'ee pej ramua'aree nej muaxe'eve'e. Jesús pu ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Patá'aj rɨ́'ɨ huá'uruuren pe'ɨ́ɨme ɨ́ mej neetzi jemi tiújse'ɨrihua'a muá'aye'i. 17 Ajtahua'a pu ayén che'atá na'a tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―Simón, mɨ pej yaujra'an pú'een ɨ́ Juan, ¿ni qui piyen tzáahuati'ira'a jɨ́n nexɨ́'eve'e? Ajta a'ɨ́ɨn Pedro, a'ij pu pua'a raatá'a tɨ Jesús ayén che'atá na'a huaíca tiraata'íhua'uri'i tɨ pua'a nu'u ayén raxɨ́'eve'eca'a. Aj pu'i ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Nevástara'a, mú'ee pej yeehui nain jɨ́n tirú'umua'aree. Mú'ee pej piyen ramua'aree nej xaa muaxe'eve'e. Jesús pu ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Patá'aj rɨ́'ɨ tihuá'ucha'ɨn ɨ́ mej neetzi jemi tiújse'ɨrihua'a muá'aye'i. 18 ’Ayee nu hui tí'imua'ixaate'e tzáahuati'ira'a jɨme'e. Patɨ́'ɨj pauj pá'arɨ'ɨstaca'a, ayée pepu'u ti'ité'ache'etehua'a pej pi axɨéehua á'uche'ecane'en a'ij tɨ timua'aránajcheca'a. ’Mɨ́ ajta, méjca'i huáyee, patɨ́'ɨj peri vástacɨra'itan, ayée pepu'u hui ajméijca'ataxɨ'ɨsin tɨ ij ja'atɨ́ ayén mu'ucáchejte'en. A'ɨ́ɨ pu muá'avi'itɨn a'u pej caí á'uye'imɨ'ɨ. ―Ayee pu tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Jesús. 19 Ayee pu 'een jɨ́n tiu'utaxájtaca'a ɨ́ Jesús mej mi miyen ráamua'aree a'ij tɨ ye'í tí'imɨ'ɨni a'ɨ́jna ɨ́ Pedro, tɨ ajta jɨ́n rɨ́'ɨ tiraatá'asin ɨ́ Dios. Aj pu'i Jesús ayén tiraata'ixaa a'ɨ́jna ɨ́ Pedro tɨjɨ́n: ―Paúche'e ná'astijre'e ajta pena'a caí huámɨ'ɨni. 20 Aj pu'i Pedro pɨ́ a'uré'eve tɨ́'ɨj raaseíj tɨ cujta'an huamé'ecaa a'ɨ́jna tɨ Jesús raxɨ́'eve'eca'a. A'ɨ́ɨ pu a'ɨ́ɨn pú'eene'e tɨ aicaújtutzi án taviitze'en ɨ́ Jesús matɨ́'ɨj tí'icua'acaa, tɨ ajta tiraata'íhua'uri'i a'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨjɨ́n: “Tavastara'a, ¿a'atani hui muaatátuiire'esin a'ɨ́ɨme jemi?” 21 Tɨ́'ɨj Pedro ayén raaseíj, ayée pu tiraata'íhua'uri'i tɨjɨ́n: ―Ari amɨ́jna, nevástara'a, ¿a'iquí ti'itɨ́j raruuren? 22 Aj pu'i Jesús ayén tiraata'ixaa tɨjɨ́n: ―Capu hui mú'eetzi jetze ruxe'eve'e tɨ pua'a ayén na'aráanajche tɨ a'ɨ́ɨn ayén ruuri huateáturan ajta nena'a caí yen uvé'enen. Patá'aj piyen ná'astijre'e ineetzi. ―Ayee pu tiraata'ixaa. 23 A'ɨ́j mú jɨ́n miyen te'utánamuajri'i yee tɨ nu'u caí ja'anáj mɨ'ɨni a'ɨ́jna ɨ́ ja'atɨ tɨ Jesús jamuan á'uche'ecane'e. Mɨ́ ajta, capu ayén tiu'utaxájtaca'a a'ɨ́jna ɨ́ Jesús tɨ nu'u caí mɨ'ɨni sino capu jetzen ruxe'eve'eca'a tɨ pua'a a'ɨ́ɨn ja'atɨ́ ayén ruuri huateáturan ajta na'a caí uvé'enen ɨ́ Jesús. 24 Nee nu ne'ɨ́n pú'een ɨ́ nej Jesús jamuan á'uche'ecane'e. Neajta nu niyen ne'ɨ́jna jɨ́n ti'itéxajta. Neajta niyen tira'utéyu'uxaca'a. Teajta iteen, ayée tu ramua'aree tɨ ayén ti'ayajna a'ij nej ti'itéxajta. 25 Capu tí'iseicaj na'a ɨ́ seica tɨ Jesús ayén tiú'uruu. Tɨ́ pua'a miyen nain a'uyú'uxanche'e, ayée pu tiná'amitɨejte'e tɨ caí yen japuan á'avejri ɨ́ chaanaca japua nain ɨ́ yu'uxari tɨ ayén tiú'ujxe'eve'eca'a mej te'uyú'uxanche'e.