Bámbári Ngkatuwo' to nauki' Iohane
Ngkórá' maro'a to pepatuwo'
1 Rungu-runguna, hangko bomani' duniá rapopewali', Ngkórá' maro'a aramo'i. Ngkórá' maro'a iti hingkakani hai Pue' Ala lia' Ngkórá' maro'a iti iami' wo'o Pue' Ala. 2 Kai runguna, Ia hingkakani hai Pue' Ala. 3 Melempó i Ia upu-upuna rapopewali'. Kai sanggena to ara ti'ara hawe' hampáká' to rapopewali' i raoa kai Ia. 4 Ngkórá' maro'a iti pepongka'ána katuwo' hai katuwo' iti to powanta' tauna. 5 Wanta' iti timbulu mowanta'i kamangkáindi agáiáná kamangkáindi ti'ara peisá mopapide'i. 6 Butumi' hadua huo'na Pue' Ala to mampohanga' Iohane. 7 Kabutuna mokárebá mokakihanga'i wanta' iti bona upu-upu tauna mepóinálái. 8 Ia bo'ia wanta' iti agáiáná ia to pokárebá peá. 9 Wanta' to kato'u-to'uána to mopamabaa upu-upu tauna, butumo'i i duniá. 10 Ngkórá' maro'a iti ara i duniá hai melempó i Ia, duniá rapopewali' agáiáná Ia ti'ara rahala' tauna. 11 I kabutuNa i tampo' saduduáNa, ti'ara raranga' tináNa. 12 Agáiáná upu-upu tauna to peranga' i Ia hai mepóinálái i lalu hanga'Na, herámi' to Napopewali' áná'na Pue' Ala. 13 Kapewáli'nda áná'na Pue' Ala bo'ia ra'ánáka mangola' kuasa' hai peláiána tauna láwi' tuwo' to wó'u mepongka kai Pue' Ala. 14 Ngkórá' maro'a iti mewali'mo'i tauna, lia' roo i olo'ta', katetóeá'Na tongawa' i kita'. Katetóeá' iti Naranga' kai AmáNa i pewáli'Na Áná' saduduáNa. Melempó i Ia tongawa' paturo' to to'u mokakihanga'i Pue' Ala hai ahi' petirináiNa. 15 Iohane iami' sábi'Na to mampopaisá: “Iamo'i tunggáiána lalutángku', ina butu Hadua to tepaibókó' kai kodo', agáiáná tepamakuasa' láwi' kato'uána hangko bomania' ra'ánáka, Ia aramo'i.” 16 Kai áhi'Na to potóáka moranga'ke' peámbe'iNa iami' ahi' petirinái to ti'ara makátu-kátu. 17 Melempó i Musa, áturána Pue' Ala taranga'. Agáiáná ahi' petirinái hai kató'una Pue' Ala tongawa' melempó i Iesu Kerisitu. 18 Ti'ara ara to kamanginta Pue' Ala, sangádina Áná' saduduáNa Ama to hibali' lia' mapulu' ebe hai Ia. Iami' to popatongawa' Ama i kita'.
Pampoposábi'na Iohane Toperiu
19 Tadulakonda toIahudi i wanua mahile Ierusale mohuo'he' tadulako mpenómbá hai toLewi mao mampombehumba'á Iohane hai rakune', “Hemako'? Bo'iako' Datu Topesoreáka?” 20 Meháni' Iohane i kato'u-to'uána, “Kodo' bo'ia'a' Datu Topesoreáka!” 21 Mekune'he', “Ane hondo'oi hemako'? Bo'iako' galara' Eliá?” Meháni' Iohane, “Bo'ia!” Mekune' womohe', “Bo'iako' Hadua Galara' to ina butu?” Naháni', “Bo'ia!” 22 Hane'i rahanga', “Ane hondo'oi, bate'ki' nuhanga'á ba hemako' bona ki'isái mohániki topohuo'ka'. Nu'umbá pasanga'mu mokakihanga'i wátá saduduámu?” 23 Meháni' Iohane, “Kodo'mo'i to nahanga' galara' Iesaia: ‘Tauna to pe'a'ágórá i pádá wungi: Pamalempe rárána Pue'.’ ” 24 I olo'nda torahuo' iti ara bahangampa toPárisi. 25 Mekune'he', “Ane bo'iako' Datu Topesoreáka, bo'iako' galara' Eliá hai bo'iako' wo'o hadua galara', ma'ampa hane'iko' meriu?” 26 Meháni' Iohane, “Kodo' meriua' hai uwai. Agáiáná i olo'mi ara hadua to ti'ara nihala'. 27 KabutuNa tepaibókó' kai kodo' agáiáná hawe' mokero bárárá sapátu'na ti'ara'a' sipato'.” 28 Upu-upuna iti mewali' i Betaniá tanda' mata'alona korona uwai Iarade, periuána Iohane.
Ana Gimbána Pue' Ala
29 Teume'na, Iohane manginta Iesu butu i ia. Kaindo'o nahanga' Iohane, “Peita, Ana Gimbána Pue' Ala to poumpáhi dósána duniá. 30 Iamo'i tunggáiána lalutángku', ina butu Hadua to tepaibókó' kai kodo' agáiáná tepamakuasa' láwi' kato'uána hangko bomania' ra'ánáka, Ia aramo'i. 31 Kai runguna Tauna iti ti'ara mani' kuhala', wole kabutungku' meriu hai uwai bona toSáráeli mehala' i Ia.” 32-34 Iohane mampoposabi' wo'o, nahanga' “Tempó iti, ti'ara mani' kuisá hema Tauna iti. Agáiáná Pue' Ala to pohuo'a' meriu hai uwai mampasanga'ána', ‘Ane mangintako' Inao Magasa' mendálu hane'i roo i wongkona hadua tauna, Iamo'i to ina meriu hai Inao Magasa'.’ Mewali' i kakuitána Inao Magasa' mendálu kai langi' hondo'o bangkebódó hane'i roo i wongkona hadua tauna, itimi' hane'i kuhanga', Iamo'i Áná'na Pue' Ala.”
Topegurunahe' Iesu to rungu-runguna
35 Teume'na, Iohane hai rodua topeguruna ara womohe' i ka'árá'á iti. 36 Kanaitána Iohane poliuna Iesu, nahanga'mi', “Peita! Iamo'i Ana Gimbána Pue' Ala.” 37 Karahádina rodua topeguruna Iohane laluta iti, meola'mohe' i Iesu. 38 Agáiáná Iesu mehaile', i kaNaitánda meola' i Ia, Nakune'he', “Apa to nipeli'?” Meháni'he', “Rabi, i umbá katoro'áMi?” (Rabi páláiána guru.) 39 Nahanga' Iesu, “Ningkamo' bona kámiu haduduámi mampeitai.” Meola'mohe' i Ia mampeita i umbá katoro'áNa. Tempó iti, toto'na tinti' iba kalumba'. Alo iti wo'o toro'mohe' hingkakani hai Ia. 40 Hadua kai olo'nda to rodua iti to pasádimo'i to nahanga' Iohane hane'i meola' i Iesu, iami' Andaria haláluna Simo Peturu'. 41 Kaindo'o, Andaria poliliuna mampeli' Simo haláluna nahanga', “Mampombehumba'ámoka' Mesia!” (Mesia rahanga' wo'o Kerisitu, to mopáláiá Datu Topesoreáka.) 42 Hane'imi' naporángá mao i Iesu. Iesu mo'ole-ole Simo hane'i Nahanga', “Io Simo áná'na Iona. Ina rahanga'ko' Kepasi.” (Kepasi rahanga' wo'o Peturu' to mopáláiá bulu' watu.)
Iesu mowawái Pilipu hai Natanae
43 Teume'na, napakanóntómi' Iesu kaina maóNa i Galileá. I pohidupa'Na hai Pilipu, Nahanga', “Peola' i Kodo'!” 44 Pilipu iti to kai Besaida, wanuánda Andaria hai Peturu'. 45 Kaindo'o Pilipu hidupa' hai Natanae hane'i nahanga', “Kamampombehumba'ámoka' tauna to nahanga' Musa i Sura Áturána Pue' Ala hintu' to ratoleleha galara'. Tauna iti iami' Iesu kai Nasare', áná'na Iusu.” 46 Agáiáná meháni' Natanae, “Ara paa'i hampáká' to maro'a butu kai Nasare'?” Nahanga' Pilipu, “Kamo', bona io haduduámu mampeitai!” 47 Iesu manginta kabutuna Natanae, hane'i Nahanga'á, “Peita, tauna iti toSáráeli to potóáka. Ti'ara ara toda to'u i ia.” 48 Mekune' Natanae, “Tuá, nu'umbá hane'ia' Nihala'?” Meháni' Iesu, “Hangko bomaniko' nawáwái Pilipu, Kuitamoko' i wói'na kau ara.” 49 Nahanga' Natanae, “Guru, Áná'naKomi Pue' Ala. Kámiumo'i Dátunda toSáráeli!” 50 Kaindo'o, nahanga' Iesu, “I kaKuhanga'na Kuitako' i wói'na kau ara hane'iko' mepóinálái? Mopáká'-páká' to peruu pehákiá'ina kai ndi'iti ina nuita.” 51 Nahanga' womi' Iesu, “To'u ebe to Kuhanga' dee, ina mangintako' langi' mabungkáhi hai mala'ekánahe' Pue' Ala to hondoo nai' hondoo nó'u i Áná'na Manusia'.”
Susa' mpoitámbi i Kana
1 Ronggaló kaindo'o, ara susa' mpoitámbi i wanua mahile Kana i tampo' Galileá. Inaána Iesu ara i ndo'o. 2 Iesu hai topeguruna rawáwáihe' wo'o i susa' iti. 3 Kaindo'o, nakaupuihe' anggoro' hane'i molaluta inaána i Iesu, “Nakaupuihe' anggoro'.” 4 Meháni' Iesu, “Apa to nupengáihi kai Kodo' ina'? Bomani' tempóKu'.” 5 Agáiáná inaána Iesu molaluta i toperewuihe' iti nahanga', “Apa peá to Nahanga'ákomi, nilumaóha.” 6 I ndi'iti ara ini wua'na gumbá to rapatóká' ina rapopobaho'i mangola' adánda toIahudi. Hambua' gumbá óntó'na toto'na uwalu pulo'na tuke hangatu rompulo' lite'. 7 Nahanga' Iesu i toperewuihe' iti, “Óntóki gumbáhe' iti hai uwai.” Raóntókimi' tuke i kaposeána. 8 Kaindo'o nahanga'áhe' Iesu, “Nihángku' iti uwai niwawa i topotadulakoá susa'.” Rawawami' i topotadulakoá susa', 9 hane'i napeinu uwai to pewali'mo'i anggoro'. (Ia haduduána ti'ara naisá kai umbá anggoro' iti, toperewui peá to pangisá láwi' herá to pohángku' uwai iti.) Kaindo'o topotadulakoá susa' modákiki tomoane to rapopoitámbi, 10 nahanga', “Kato'uána, anggoro' to tepamatama' sieru' tawe'iá torarenta', ane báhámohe' mainu hane'i hangko anggoro' to ti'ara matama'. Agáiáná duu' de'e láli' anggoro' to tepamatama' niwóli!” 11 Itimi' tanda' topehelei to rungu-runguna nabábehi Iesu. Pewali'ána iti i wanua mahile Kana i tampo' Galileá. Melempó i tanda' iti, Iesu mampetude'ánga katetóeá'Na hane'i topeguruNahe' mepóinálái i Ia. 12 Upu iti, meleimi' Iesu mao i Kapenau hingkakani hai inaáNa, haláluNahe' hintu' topeguruNahe'. I ndo'o toro'he' bahangampa alona kahaena.
Pesuá'na Iesu i Támbina Pue' Ala
3 Daki'mi' Susa' Paskánda toIahudi, maomi' Iesu i Ierusale. 14 I Támbina Pue' Ala i Ierusale, Nahumbahe' topobalu-balu' sapi', gimba hai manu-manu' bangkebódó; hondo'o wo'o topotopu dói mehudahe' i ndo'o. 15 Kaindo'o, Iesu mobábehi kólóró popebamba Napopowura upu-upunda kai Támbina Pue' Ala maro'a topobalu-balu' hondo'o wo'o pinatuwo', gimba hai sapi'. Medá'nda topotopu dói Nabálingkara hane'i upu-upu dóinda teháwuka mogele. 16 Upu iti nahanga' Iesu i topobalu-balu' bangkebódó, “Ángká' upu-upuna kai ndee. Dee Támbina AmángKu' iniá' nipopewali'i támbi pobalu'-balu'á!” 17 Rabuhinaomi' topeguruNa, to teuki' i Sura Pototowiá to masanga', “PokahárángingKu' TámbiMu, ó Pue' Ala, mohunui lálungKu'.” 18 I kahóndi'itina, tadulakonda toIahudi moewa'he' Iesu rahanga', “Apa to peisá Nutude'á'áka' bona pewali' tanda' i kai' ka'Ióna to sipato' mobábehi to hondee?” 19 Meháni' Iesu, “Nigeró Támbina Pue' Ala dee, i láluna tálu alona ina Kuáróha hule'.” 20 Hane'i rahanga', “Iba pulo'na hai ini tó'ána kahaena kara'áróhana Támbina Pue' Ala dee. Ina Nuáróha hule' gánggána tálu alona?” 21 Agáiáná Támbina Pue' Ala to natunggái Iesu iti iami' wátá saduduáNa. 22 Mewali', i karapatuwo'Na hule' Iesu kai kapate, rabuhinaomi' topeguruNahe' to nahanga' Iesu iti. Itimi' hane'i rapóinálái to teuki' i Sura Pototowiá hai to kanahanga'mo'i Iesu.
Upu-upu tauna nahala' Iesu
23 Tanga'na mani' Iesu mampeola'i Susa' Paska i Ierusale, handa' tauna to pepóinálái i Ia láwi' pangintánda tanda'-tanda' topehelei to Nabábehi. 24 Agáiáná Iesu haduduána ti'ara mopaisárenga wátáNa i herá láwi' upu-upu tauna Nahala'ntohe'. 25 Mewali', ti'ara páráluu ara to mantotóráká i Ia mokakihanga'i hema-hema peá láwi' Ia haduduána mangisá to ara i láluna tauna.
Potimbálina Iesu hai Nikodemu
1 Ara hadua tadulako agama Iahudi kai olo'nda toPárisi to mampohanga' Nikodemu. 2 I wengi hambengi, maomi' mampombehumba'á Iesu hane'i nahanga', “Guru, ki'isá Kámiu haduaKomi guru to nahuo' Pue' Ala. Láwi' ti'ara hawe' hadua to peisá mobábehi tanda'-tanda' topehelei hondo'o to Nibábehi ane ti'arai napoaweá Pue' Ala.” 3 Meháni' Iesu, “To'u ebe to Kuhanga' dee, ti'ara hawe' hadua ina mewali' taunána Pue' Ala i popárentáNa ane ti'arai ra'ánáka hule'.” 4 Nahanga' Nikodemu i Iesu, “Nu'umbá paa'i kaina ra'ánákana hule' tomanginaomo'i? Peisá paa'i mesuá' hule' i bonte'na inaána hane'i ra'ánáka hule'?” 5 Meháni' Iesu, “To'u ebe to Kuhanga' dee: hadua tauna ane ti'arai ra'ánáka kai uwai hai Inao Magasa', ti'ara ina mewali' taunána Pue' Ala i popárentáNa. 6 Mewali', to ra'ánáka i katauna'á ina tongawa' i wátá katauna'ána agáiáná to na'ánáka Inao Magasa' ina tongawa' i tuwo' to wó'u kai Inao Magasa'. 7 Haido'o iniá' nuhele ane Kuhanga'i: upu-upumi bate'mi ra'ánáka hule'. 8 Hondo'o angi mewui i umbá peá peláiána; tahádi munina agáiáná ti'ara taisá kai apa pepongka'ána hai i umbá kamaoána. Hondo'omi' wo'o tauna to ra'ánáka kai Inao Magasa'.” 9 Mekune' Nikodemu, “Nu'umbá paa'i pewáli'na iti?” 10 Nahanga' Iesu, “Io haduako' guru i tampo' Sáráeli; nu'umbá hane'i ti'ara nuisá mokakihanga'i iti? 11 To'u ebe to Kuhanga' dee: kai' molalutaka' hamombolo' mokakihanga'i apa peá to ki'isá hai mosábikika' mokakihanga'i apa peá to ki'ita; agáiáná to kisábiki iti ti'ara niranga'. 12 I kaKupolaluta'ámi' mokakihanga'i mampopengaa to pewali' i duniá dee, ti'ara nipóinálái; nu'umbá kaina nipóináláina ane Kupolaluta'ákomi mampopengaa to pewali' i surugá? 13 Ti'ara hawe' hadua to pengkaore' i surugá sangádina Ia to pendálumo'i kai surugá iami' Áná'na Manusia'. 14 Hondo'o po'ore'na Musa ile tambaga' i hampóló kau i pádá wungi, hondo'o wo'o karaore'na Áná'na Manusia' i kau mombehape, 15 bona upu-upu tauna to pepóinálái i Ia masumba katuwo' to ti'ara ara kahópó'ána.” 16 Láwi' kamahilena áhi'na Pue' Ala i sanggena to i duniá hane'i Napewe'i Áná' saduduáNa, bona hema-hema to pepóinálái i Ia ti'ara ina hurewu' agáiáná ina masumba katuwo' to ti'ara ara kahópó'ána. 17 Láwi' kaNasurona Áná'Na mai i duniá, bo'ia mohuku tauna to i duniá agáiáná bona mosoreáka tauna melempó i Ia. 18 Mewali', tauna to pepóinálái i Ia ti'ara rahuku. Agáiáná to ti'ara mepóinálái i Ia nahukumo'i Pue' Ala láwi' kati'arána mepóinálái i Áná' saduduáNa. 19 Ia rahuku mealehe i hampáká' dee: Wanta' iami' Áná'na Pue' Ala, butumo'i i duniá agáiáná tauna láli' mampalái peá kamangkáindi kai wanta' iti láwi' kakadakena bábehiánda. 20 Hema-hema to pobábehi to kadake, ti'ara mampalái wanta'; ia mokaraóhi wanta' iti, tunggáiána bona bábehiána to kadake ti'ara ina katontole. 21 Agáiáná tauna to polumaóha to to'u, mogagu wanta' bona mewali' tongawa' bábehiána to timbulu mampeola'i peláiána Pue' Ala.
Posábikina womi' Iohane mokakihanga'i Iesu
22 Kaindo'o, Iesu hai topeguruNa maohe' i tampo' Iudea. I ndo'o, toro' hingkakani hai herá bahangampa kahaena lia' meriu. 23-24 Tempó iti, Iohane ti'ara mani' ratárungku'. I wanua Aino ti'ara karao' kai wanua Sali, Iohane meriu wo'o láwi' ká'iá uwai i ndo'o. Tauna butuhe' i ia hane'ihe' nariu. 25 Kaindo'o, ara bahangampa topeguruna Iohane mantepu'u mohiero hai hadua toIahudi mokakihanga'i áturá popamaláhi. 26 I kahóndi'itina, maohe' i Iohane, rahanga', “Guru, nibuhinao mani' tauna to nitude'á'áka' iao to hingkakani hai kámiu i hambali korona uwai Iarade? De'e-de'e, meriumo'i wo'o, haido'o upu-upu tauna maohe' i Ia!” 27 Meháni' Iohane, “Ti'ara hawe' hadua tauna to ina moranga' apa peá ane ti'arai na'ámbe'i Pue' Ala. 28 Kámiu haduduámi, kanihádimo'i polalutángku', ‘Kodo', bo'ia'a' Datu Topesoreáka agáiáná rahuo'a' moiheru kai Ia bona mopatóká' ráráNa.’ 29 Pándiri'na i torapopoitámbi, hadua tawine bate'na tomoanena mampopue'i. Agáiáná balena tomoane mamporángá hai mampehádingi peá lia' matana' ane masádi'i wamba'na tomoane iti. Hondo'o wo'o kodo' rángána peá'a' tomoane to rapopoitámbi iti, de'e-de'e matana' ebea'. 30 Mewali', Iamo'i to bate'na tunde' tepamakuasa' hai kodo' kamakura'-kura'á kuasa'ku'.”
Ia to pendálu kai surugá
31 “Ia to pendálu kai surugá tepaireá kai upu-upuna. To tesuá' toduniá, pambawána kaduniá'á hai polalalutána mopabutu mokakihanga'i apa to pewali' i duniá. Mewali', to pendálu kai surugá tepaireá kai upu-upuna tauna. 32 PolalutáNa mokakihanga'i apa to kaNaita hai Nahádi, ti'ara hawe' hadua to mampóinálái to Nahanga'. 33 Agáiáná tauna to mampóinálái lalutáNa iti, mangaku' kató'una Pue' Ala. 34 Láwi' Ia to nahuo' Pue' Ala mopabutu lalutáNa, posemo'i kara'ámbe'iNa Inao Magasa'. 35 Ama mampoka'ahi' Áná'Na i kaNa'ámbe'iNamo'i sanggena to ara i tulutee kamakuasa'Na. 36 Mewali', hema-hema to pepóinálái i Áná' ina masumba katuwo' to ti'ara ara kahópó'ána. Agáiáná tauna to ti'ara tungku' meola' i Áná' ti'ara masumba katuwo' iti, láli' pehukuna Pue' Ala tungku' roo i ia.”
Iesu hai hadua tawine toSamaria
1 ToPárisi masádi, Iesu masumba hai moriu topeola'Na tepahanda' kai Iohane. ( 2 Kato'uána Iesu haduduána ti'ara meriu agáiáná topeguruNahe'.) 3 Kanaisána Iesu karahádinamo'i toPárisi mokakihanga'i iti, meleimi' kai tampo' Iudea masule' i tampo' Galileá. 4 I polumaóNa iti, Iesu bate'na moliu i tampo' Samaria. 5 Hondo'omi' kateduu'na Iesu i hambua' wanua mahile i tampo' Samaria to mampohanga' Sikari, ti'ara karao' kai tampo' to napewe'i Iako' iao i Iusu áná'na. 6 I ndo'o ara wuwuna Iako'. Láwi' kakarao'na polumaóNa, lule' ebemi' Iesu, itimi' hane'i mehuda i wiwina wuwu iti. Tempó iti, toto'na tinti' hampulo' hai duá tananggaló. 7-8 Topeguruna Iesu, maomohe' i wanua mahile ina mehóló pa'ande'nda. Kaindo'o butumi' hadua tawine toSamaria mantámbu' uwai. Nahanga' Iesu i tawine iti, “Peisá'A' merapi' mainu ina'?” 9 Tawine toSamaria iti meháni', “Tuá, Kámiu toIahudiKomi, kodo' toSamaria'a'; peisá paa'i merapi'Komi mainu i kodo'?” (Láwi' toIahudi ti'arahe' mampohintuwo'á toSamaria.) 10 Meháni' Iesu, “Ane to nuisái peámbe'ina Pue' Ala hai hema to perapi' mainu i io, bate'mu merapi' mainu i Ia lia' ina Na'ámbe'iko' uwai ngkatuwo'.” 11 Nahanga' tawine iti, “Tuá, ti'ara ara pehámbu'Mi lia' dee wuwu kaladu ebe. Kai umbá pasumba'áMi uwai ngkatuwo'? 12 Wuwu dee sosora kai Iako' toiherungki'. Ia haduduána mantámbu' to nainu kai ndee; hondo'o wo'o áná'nahe' hintu' pinatuwo'nda. Saru láluMi tepaireáKomi kai Iako'?” 13 Nahanga' Iesu, “Tauna to painu uwai dee ina mangkado'u hule', 14 agáiáná to painu uwai to ina Kuwe'iái ti'arapo'i ina mangkado'u tuke i kahae-haeána. Láwi' uwai to ina Kuwe'iái iti ina mewali' uwai tumbu' i láluna to pengkairaoa hai meámbe'i katuwo' to tuke i kahae-haeána.” 15 Nahanga' tawine iti, “Tuá, pa'ámbe'ia' uwai iti, podángkupo'i mangkado'u lia' podángkupo'i timbulu mantámbu' uwai i ndee.” 16 Nahanga' Iesu, “Namo', kárá' tomoanemu hane'ikomi hondee mai.” 17 Meháni' tawine iti, “Ti'ara'a' motomoane.” Nahanga' Iesu, “Ámbi' to'u to nuhanga'. 18 Láwi' limamo'i kánimu motomoane lia' tomoane to nuporomuá de'e-de'e bo'ia onto tomoanemu.” 19 Nahanga' tawine iti, “De'e-de'e, kuisámo'i Tuá haduaKomi galara'. 20 Toiherungki' menómbáhe' i mungku dee, agáiáná tináMi masanga' Ierusale peá ka'árá'ánda tauna menómbá i Pue' Ala.” 21 Nahanga' Iesu i ia, “Póinálái, hangkani tempó bo'iapo'i i mungku dee hai bo'ia wo'o i Ierusale penómbá'ánda tauna i Ama. 22 Kámiu toSamaria menómbákomi i Pue' Ala agáiáná ti'ara ebe nihala', kai' toIahudi menómbáka' i Ia to kihala'mo'i láwi' katesoreáka mepongka kai toIahudi. 23 Agáiáná ina butu tempóna hai láli' butumo'i, tauna ina to'u-to'u penómbánda i Ama, ina menómbáhe' mangola' to to'u i lalu kuasa' Inao Magasa'. Itimi' to hintoto' hai to napengáihi Ama. 24 Láwi' Pue' Ala iti Inao, i lalu kuasa' Inao Magasa' peá tauna peisáhe' menómbá i Ama mangola' to to'u.” 25 Nahanga' tawine iti i Iesu, “Kuisá kaina butuna Datu Topesoreáka (to rahanga' Kerisitu). I kabutuNa, i páká'-páká'na ina napabutu i kita'.” 26 Nahanga' Iesu, “Kodo'mo'i, to tanga'na molaluta hai io.” 27 Tempó iti topeguruna Iesu masule'mohe'. Helehe' manginta Iesu molaluta hai hadua tawine. Agáiáná ti'ara hawe' hadua kai olo'nda to pekune' i tawine iti, “Apa tunggáiámi ina'?” Ba mekune'he' i Iesu, “Ma'ampa hane'iKomi molaluta hai tawine iti?” 28 Kaindo'o meleimi' tawine iti mopáláhi gumbána hane'i napári-pári mao i wanua mahile mampasanga'á taunahe' to i ndo'o, 29 nahanga',“Ningkamo' bona nipeitai tauna to mampasanga'ána' apa peá to kakubábehi. Ba Iami' paa'i Datu Topesoreáka?” 30 Peleindami' tauna mopáláhi wanua mahile iti hane'ihe' mao i Iesu. 31 Hangko bomanihe' butu tauna to handa' iti, Iesu rawáwái topeguruNahe' ma'ande' rahanga', “Guru, Nipa'ande'.” 32 Agáiáná naháni'he' Iesu, “Ara onto pa'ande' i Kodo' to ti'ara ni'isá.” 33 Topeguruna Iesu, mantepu'umohe' mombekune', “Ara paa'i to kamambawa pa'ande' i Ia?” 34 Nahanga' Iesu i herá, “Pa'ande'Ku' iami' mampeola'i peláiána to pohuo'A' lia' mopawali bago' to Napehuhu'ámo'i i Kodo'. 35 I pasanga'mi, ‘Iba mani' wulána hane'i tempó pepare.’ Agáiáná Kuhanga'ákomi: nipeita toSamaria to butu iti hondo'ohe' hinu'á to mabádá'mo'i wua'na i bonde, tóká'mo'i ina rapepare! 36 De'e-de'e tauna to poróró' wua' mpoholia'na mantepu'umo'i moranga' sarona lia' morámpu wua' iti i katuwo' to tuke i kahae-haeána. Hane'imi' topohawu' hai topepare matana'he' hingkakani. 37 To'umo'i rápá' ngkórá' dee, ‘Hadua mehu'á, to ntáni'na mampepare.’ 38 Kámiu, Kuhuo'komi mao mepare i bonde to bo'ia holiákami; i ndi'iti rabago'mo'i tauna ntani', mewali' kámiu butukomi morámpu wua' mpoholia'nda.” 39 Handa' toSamaria to poka'arái wanua mahile iti mepóinálái i Iesu i kanahanga'na tawine iti, “Ia to mampasanga'ána' apa peá to kakubábehi.” 40 I pombehumbánda toSamaria hai Iesu, raperapi' ebe bona toro' hingkakani hai herá. Mewali' Iesu toro' i ndo'o ronggaló kahaena. 41 Hane'i tepahanda' ebe womohe' to pepóinálái i Iesu láwi' pepaturo'Na haduduáNa i herá. 42 Rahanga' i tawine iti, “De'e-de'e kakipóináláiNa bo'iapo'i melempó i to kanulaluta'áka' agáiáná kihádimo'i haduduángki' kai Ia lia' ki'isá ámbi' Ia Toposoreáka duniá.”
Iesu mopabaka' áná'na topobago' i támbi kadatuá
43 Liumi' ronggaló katoro'na Iesu i Sikari, meleimi' mao i tampo' Galileá. 44 Iesu haduduána kamasanga', “Hadua galara' ti'ara rapomahile i wanuáNa.” 45 Agáiáná kateduu'Na i tampo' Galileá, radupa'mi' taunahe' to i ndo'o i kadonde lalu láwi' kakaraitánamo'i upu-upu to nabábehi Iesu i tempó Susa' Paska i Ierusale. 46 Kaindo'o, Iesu masule'mi' i Kana tampo' Galileá, pobábehiáNa uwai mewali' anggoro'. I wanua mahile iti, ara hadua topobago' i támbi kadatuá, áná'na tanga'na madu'a i Kapenau. 47 I kanahádina topobago' iti Iesu butumo'i i Galileá kai tampo' Iudea, maomi' i Iesu, merapi' bona Iesu mao i Kapenau mopabaka' áná'na to madári ebemo'i kamadu'ána. 48 Nahanga' Iesu i topobago' iti, “Ane ti'arakomi manginta tanda'-tanda' topehelei, ti'arakomi mepóinálái.” 49 Meháni' topobago' iti, “Tuá, mao ebe Nipeita áná'ku' hangko bomani'i mate.” 50 Nahanga' Iesu i ia, “Masule'moko', baka'mo'i áná'mu.” Polalutána Iesu napóinálái tauna iti hane'imi' melei. 51 I tanga' rárá, radupa'mi' toperewuina hane'i rahanga'á, “Tuá, áná'mi baka'mo'i.” 52 Hane'ihe' nakune' tinti' hangampa kabaka'na ánáke iti. Raháni', “Imáindi toto'na tinti' isá' tananggaló, mengkaroo kanakabutuina.” 53 Nabuhinaomi' i tempó iti wo'o polaluta'ána Iesu i ia, “Áná'mu baka'mo'i.” Hane'imi' ia hingkakani hai hantámbina mepóináláimohe' i Iesu. 54 Itimi' tanda' topehelei to kaduá to nabábehi Iesu i tampo' Galileá pasule'Na kai tampo' Iudea.
Pepabaka' i Betesida
1 Kaindo'o, ara alo mahilenda toIahudi, itimi' hane'i Iesu mao i Ierusale. 2 I Ierusale, daki' i baba' pesuá'á to rahanga' “Baba' Gimba” ara uwai to lintu' to hondo'o wuhu' to i lalu basa Ibarani rapopohanga' Betesida. I ndo'o, ara lima wua'na parawa. 3 I parawahe' iti, handa' tauna to madu'a rapopaturu; ara tobilo, tonahari' hai ara wo'o topungku. Upu-upunda mantana podóá'ána uwai to lintu' iti. 4 Láwi' ara tempóna mala'ekána Pue' Ala mendálu i uwai to lintu' iti modóá uwáina. Tomadu'a to iheru mengkaburoso i tempóna uwai modóá, upu-upu haki' i wátána ina baka'. 5 I ndi'iti, ara hadua tomoane to tálumo'i pulo'na hai uwalu tó'ána kahaena madu'a. 6 Tauna iti naita Iesu maturu i ndo'o, lia' Naisá kamahaena ebemo'i madu'a; itimi' hane'i nakune' Iesu, “Nulái ina baka'?” 7 Meháni' tomadu'a iti, “Tuá, ti'ara ara tauna i ndee to poángká'a' i tempóna uwai modóá. Tanga'ku' mampesimbuku ina mao, tauna ntani' mohindórungia'.” 8 Nahanga' Iesu i ia, “Peáró, patimámá ale'mu polumao.” 9 Tempó iti peámi' wo'o, baka'mi' tauna iti. Na'ángká' ale'na hane'i molumao. Iti mewali' i Alo penómbá'ánda toIahudi. 10 Itimi' hane'i rahanga' tadulakonda toIahudi i tauna to hangko rapabaka' iti, “Dehanggaloá, Alo penómbá'ánta'. Ti'arako' peisá moángká' ale'mu.” 11 Agáiáná meháni' tauna iti, “Tauna to mopabaka'a' ininá to pohuo'a' moángká' ale'ku' hai molumao.” 12 Rapekune' womi', “Hema to pohuo'ko' moángká' ale'mu hai molumao?” 13 Agáiáná ti'ara naisá tauna to baka'mo'i iti hema taunána láwi' Iesu manii'mo'i i olo'nda tauna handa'. 14 Kaindo'o, mombehumbami' Iesu hai tauna iti i lalu Támbina Pue' Ala hane'i Nahanga'á, “Haido'o, de'e-de'e baka'moko'. Iniá'po'i nupobábehi dósá, bona ti'arako' mohámpei to tepamadári.” 15 Upu iti, meleimi' tauna iti hane'i napehanga'á i tadulakonda toIahudi kanapabaka'na Iesu. 16 Itimi' hane'i mantepu'umohe' tadulakonda toIahudi mopakapári' pobago'na Iesu nanangi popabaka'Na tauna i Alo penómbá'ánda toIahudi. 17 Agáiáná nahanga' Iesu i herá, “Tuke de'e-de'e, AmángKu' ti'ara tebántá' mobago', hondo'o wo'o Kodo'.” 18 Laluta iti tunde'nami' mohunui lálunda tadulakonda toIahudi ina mopapate Iesu. Bábehiánda iti bo'ia peá nanangi Iesu molingka'i áturá agama baha' i Alo penómbá'ána toIahudi agáiáná polalutáNa masanga' Pue' Ala iami' AmáNa; to mopáláiá mopahibali' wátáNa hai Pue' Ala.
Kamakuasa'na Áná'na Pue' Ala
19 Iesu moháni' tauna handa' hondee, “To'u ebe to Kuhanga' dee, Áná' ti'ara Nabuku molumaóha i páká'-páká'na mangola' kuasa' saduduáNa. Ia molumaóha peá to Naita Nalumaóha AmáNa. Láwi' apa to Nalumaóha Ama, iti wo'o to nalumaóha Áná'. 20 Láwi' Ama mampoka'ahi' Áná' lia' upu-upuna to Nalumaóha haduduáNa Napopaita i Áná'. Láli' ina Napopaita Ama i Ia bábehiáNahe' Ama to tepamahile hane'i nipohele. 21 Hondo'o Ama mopatuwo' hule' tomate lia' meámbe'i katuwo' duu' i kahae-haeána, Áná' wo'o ina meámbe'i katuwo' i hema peá mangola' peláiáNa. 22 Ama haduduáNa ti'ara mobutusi hema peá. Upu-upuna kuasa' pobutusi Napehuhu'ámo'i i Áná'Na. 23 Nabábehi hondo'o, bona upu-upu tauna mampomahile Áná' hondo'o pampomahilenda Ama. Tauna to ti'ara mampomahile Áná', ti'ara wo'o mampomahile Ama to pohuo' Áná'Na. 24 To'u ebe to Kuhanga' dee: tauna to popailalu to Kuhanga' lia' mepóinálái i Ia to pohuo'A' mampokira tuwo' duu' i kahae-haeána. Ia ti'ara ina rahuku; tekábáhámo'i kai kapate lia' masumba katuwo'. 25 To'u ebe to Kuhanga' dee: ina butu tempóna—hai láli' tempónamo'i—tomate ina masádi wamba'Na Áná'na Pue' Ala. Lia' tauna to pasádi iti ina tuwo'. 26 Láwi' hondo'o Ama haduduáNa pebubu'ána katuwo', hóndi'itimi' wo'o kaNapopewáli'na Áná'Na pepongka'ána katuwo'. 27 Áná'Na Na'ámbe'imo'i kuasa' ina mobutusi láwi' Ia Áná'na Manusia'. 28 Iniá' nipohelei masádi mokakihanga'i iti láwi' ina butu tempóna upu-upu tauna to mate ina masádi wamba'Na, 29 hane'ihe' mengkairaoa kai tálumbángá. Tauna to maro'a bábehiána ina meáró bona tuwo'. Agáiáná tauna to kadake bábehiána ina meáró hane'i rahuku.”
Bahangampa katongawa'ána mokakihanga'i Iesu
30 “Kodo' ti'ara Kubuku molumaóha apa peá mangola' i peláiá saduduángKu'. PobutusingKu' hintoto' peá hai hawa'na Pue' Ala. Lia' popakabótu'Ku' ti'ara madári sambali láwi' ti'ara Kupeola'i peláiá saduduángKu' agáiáná to Kupeola'i peláiána Ama to pehuo' i Kodo'. 31 Ane rápá'nai pampoposábi'Ku' mampoposabi' wátá saduduángKu', ti'ara ina rapóinálái. 32 Agáiáná ara i raoa kai Kodo' to mampoposabi' kató'una baha' i Kodo' iami' AmángKu', lia' Kuisá kató'una posábikiNa. 33 Kamohuo'mokomi tauna i Iohane, lia' kanapoposabi'mo'i kató'una baha' i Kodo'. 34 Kuhanga' hóndi'iti, bo'ia kaKupengáihina posábiki kai tauna agáiáná bona nitesoreáka. 35 Iohane Toperiu iti hondo'o póindó' to bóró lia' mopa'ara wanta'. Hampai' peá kamatana'ámi moranga' wanta' iti. 36 Agáiáná pampoposábi'Ku' tepaireá kai pampoposábi'na Iohane. Iti tongawa' i bago' to Kulumaóha de'e-de'e iami' bago' to NapatóngkóáNa' Ama. Bago' itimi' to popatongawa' kaNahuo'Ku'. 37 Lia' Ama to pohuo'A' wo'o mampoposabi' baha' i Kodo'. Ti'ara mani' kanihádi wamba'Na ba manginta lengge'Na. 38 Ngkórá'Na ti'ara nipailalu láwi' ti'arakomi mepóinálái i Kodo' to Nahuo'. 39 Mampeguruikomi Sura Pototowiá láwi' saru lálumi melempó i ndi'iti ina mamporasi'komi katuwo' duu' i kahae-haeána. Lia' Sura Pototowiá haduduána mosábiki baha' i Kodo'. 40 Agáiáná ti'arakomi mau butu i Kodo', i kaina pasumba'ámi katuwo' duu' i kahae-haeána. 41 Ti'ara Kupengáihi raperáráingá tauna. 42 Kuhala'komi sangkani, Kuisá onto kati'arámi mampoka'ahi' Pue' Ala i lálumi. 43 KabutungKu' hintu' kuasa'Na AmángKu' ti'ara'A' niranga'. Agáiáná kabutuna tauna ntani' hintu' kuasa' saduduána láli' niranga'. 44 Nu'umbá kaina nipóináláina ane mampengáihikomi naperáráingá tauna ntani' agáiáná ti'arakomi mampesimbuku mampeli' bona naperáráingákomi Pue' Ala to ti'ara ara ntáni'na. 45 Iniá' nihanga'i ina Kusala'ikomi i lindo'Na Ama. Láli' to ina mosala'ikomi iami' Musa; ia to nipaisárungi. 46 Ane rápá'na mepóináláikomi i Musa, ina nipóináláiA' láwi' baha' i Kodo' hane'i mouki'. 47 Agáiáná ane ti'arakomi mau mampóinálái apa to nauki' Musa, nu'umbá kaina nipóináláina to Kuhanga'?”
Iesu mopa'ande' lima hábunda tauna
1 Bahangampa alona kaindo'o maomi' Iesu i hambali rano Galileá to rahanga' wo'o rano Tiberia. 2 Kateduu'na i ndo'o, handa' tauna meola' i Ia láwi' karaitamo'i pobábehina tanda'-tanda' topehelei i popabaka'Na taunahe' to madu'a. 3 Iesu mempanai' i hambua' mungku hane'i mehuda i ndo'o hingkakani hai topeguruNahe'. 4 Tempó iti, daki'mi' Susa' Paskánda toIahudi. 5 Napengamba Iesu ka'árá'á iti mangintami' tauna to handa' mowiwinuntu butu i Ia. Nahanga' Iesu i Pilipu, “I umbá tapehóló róti bona ratápu' sangkani?” ( 6 Naisámo'i Iesu to ina Nabábehi agáiáná Nahanga' hondo'o láwi' ina mampesoba láluna Pilipu.) 7 Naháni' Pilipu, “Róti hólóna rongatu dói perá'a ti'ara ina gáná i tauna to handa' dee, kehapo'i hore-hore hántede' peáhe'.” 8 Hadua topeguruna Iesu iami' Andaria haláluna Simo Peturu', masanga', 9 “I ndee ara hadua ánáke nakakiarái lima wua'na róti hai romba'a bóu'. Agáiáná apa páláiána i tauna to handa' dee?” 10 Nahanga' Iesu, “Huo'he' mehuda.” I ka'árá'á iti nakatuwo'i háhi, mewali' tauna to handa' iti mehudahe' i pádá—kahanda'nda toto'na lima hábuna tomoane. 11 Kaindo'o na'alami' Iesu róti iti, mekakae morande ahi' i Pue' Ala, hane'imi' Nakira-kira i tauna handa' to pehuda i ndi'iti. Hondo'o wo'o bóu' Nakira-kira hane'i ra'ande' tuke i kamabuhuánda. 12 Mabuhumohe' sangkani molalutami' Iesu i topeguruNahe', “Nipatimámá lábina ra'ande', bona ti'ara mangkáhákei.” 13 Kaindo'o, rarámpumi' pelábiána pa'ande' kai lima wua'na róti to ra'ande' tauna handa' iti, hampulo' hai romingka' kahanda'na. 14 Karaitána tauna handa' topehelei to nabábehi Iesu, rahanga'mi', “To'u ebe Ia hadua galara' to rapaisárungi butu i duniá!” 15 Naisá Iesu kaina butunda meroho' bona Ia mewali' datu. Itimi' hane'i mengkaweihá mao i ka'árá'á to pomungku.
Polumaóna Iesu i wongko uwai
16 Mangkáriámu'mi', mendálumohe' topeguruna Iesu i rano. 17 Hane'ihe' mehawe' i duángá ina mengkalimba mampetoto' Kapenau. Raoa mangkáindimo'i agáiáná Iesu ti'ara mani' hingkakani hai herá. 18 Tempó iti, rano mantepu'umi' mebálumbá nanangi kamamáu'na angi. 19 I posumombándamo'i toto'na lima ba ini kiló kakarao'na kai wiwi rano, raitami' Iesu molumao i wongko uwai modákiki duángánda. Upu-upunda lángá' ebehe'. 20 Agáiáná nahanga' Iesu i herá, “Bopokomi lángá', Kodo' onto, Iesu!” 21 I kaina rapopesáwi'na Iesu i duángánda, tempó iti wo'o teduu'mohe' i tunggáiánda.
Tauna handa' mampeli' Iesu
22 Teume'na, tauna handa' to ara mani' i hambali rano, mangisá kahambua'na peá duángá to ara i ndo'o. Raisá wo'o duángá iti rapesáwi'imo'i topeguruNa mengkalimba agáiáná Iesu ti'ara hingkakani hai herá. 23 Kaindo'o, butumi' bahangampa duángá to kai wanua mahile Tiberia daki' i ka'árá'ánda tauna handa' ma'ande' róti to napekakaeá Pue' i porande ahi'. 24 Karaitána tauna handa' kati'arána ara Iesu hai topeguruNahe' i ndo'o, mesawi'mohe' i duángáhe' iti mao mampeli' Iesu i Kapenau.
Iesu iami' róti to pepatuwo'
25 Pombehumbánda tauna handa' iti hai Iesu i hambali rano, mekune'mohe' i Ia, “Guru, himpirá kateduu'áMi i ndee?” 26 Naháni' Iesu, “To'u ebe to Kuhanga' dee, kanipeli'Ku', bo'ia kani'isánamo'i tunggáiána tanda' topehelei to Kubábehi agáiáná láwi' kakapa'ande'mimo'i tuke kamabuhuámi. 27 Iniá' nipobago' to ina nipasumbái pa'ande' to upu peá lia' bóháni. Agáiáná mobago'komi bona nipasumba pa'ande' to ti'ara ina bóháni lia' to poámbe'ikomi katuwo' duu' i kahae-haeána. Pa'ande' iti ina nawe'ikomi Áná'na Manusia' láwi' kanaparilángká'mo'i Ama iami' Pue' Ala.” 28 Kaindo'o, mekune'mohe' i Ia, “Apa kinggaleá bona kipolumaóha peláiána Pue' Ala?” 29 Naháni' Iesu, “To Napengáihi Pue' Ala kai kámiu mepóináláikomi i Ia to Nahuo'.” 30 Rahanga' hondee, “Ane hondo'oi, apa tanda' to peisá Nibábehi bona ki'itai hai kipóináláiKomi? Apa to ina Nibábehi? 31 Toiherungki' ma'ande'he' pa'ande' to rahanga' máná i pádá wungi hondo'o to rauki' i Sura Pototowiá, ‘Ia to poámbe'ihe' róti kai surugá.’ ” 32 Nahanga' Iesu i herá, “To'u ebe to Kuhanga' dee: bo'ia Musa, agáiáná AmángKu' to poámbe'ikomi róti to kato'u-to'uána kai surugá. 33 Láwi' róti to Nawe'ikomi Pue' Ala iami' Ia to pendálu kai surugá to popatuwo' tauna to i duniá.” 34 Rahanga', “Tuá, iniá' Nikakaróngai moámbe'ika' róti iti.” 35 Nahanga' Iesu i herá, “Kodo'mi' róti to pepatuwo'. Tauna to butu i Kodo', ti'arapo'i ina marimi duu' i kahae-haeána. Lia' tauna to pepóinálái i Kodo' ti'ara ina mangkado'u. 36 Agáiáná hondo'o to kaKuhanga'ákomi, kehapo'i kani'ita'Mo', ti'ara'A' nipóinálái. 37 Upu-upu tauna to Napehuhu'á Ama i Kodo' ina butuhe' i Kodo'. Hema peá to butu i Kodo' bate'nda Kuranga'. 38 Láwi' pendálungKu' kai surugá, ti'ara'A' ina molumaóha peláiá saduduángKu', agáiáná peláiáNa to pohuo'A'. 39 Deemi' peláiáNa to pehuo' i Kodo': bona kai upu-upu tauna to rapehuhu'á i Kodo' ti'ara hawe' hadua ina hurewu' agáiáná bona Kupatuwo'he' i alo kahópó'ána duniá. 40 Itimi' peláiána AmángKu': bona upu-upu tauna to panginta Áná' lia' mepóinálái i Ia mamporasi' katuwo' duu' i kahae-haeána, lia' ina Kupatuwo'he' i alo kahópó'ána duniá.” 41 ToIahudi mantepu'umohe' mohume-hume mokakihanga'i Iesu, láwi' polalutáNa: “Kodo'mi' róti to pendálu kai surugá.” 42 Rahanga' hondee, “Bonto Iesu áná'na Iusu? Kihala' onto inaáNa hai amáNa. Nu'umbá hane'i Nahanga' mendálu kai surugá?” 43 Nahanga' Iesu i herá, “Iniá' nihore mpohume-hume. 44 Ti'ara hawe' hadua ina butu i Kodo', ane ti'arai Nawawa AmángKu' to pehuo' i Kodo'; lia' hema to butu i Kodo', ina Kupatuwo' i alo kahópó'ána duniá. 45 I suránda galara' teuki' hondee: ‘Upu-upu tauna ina napaturo' Pue' Ala.’ Mewali' upu-upu tauna to mepehádingi i Ama lia' meguru i Ia, butu i Kodo'. 46 Iti ti'ara mopáláiá ka'aránamo'i tauna to kamangintamo'i Ama. Bate'na peá Ia to butu kai Pue' Ala, to pangintamo'i Ama. 47 To'u ebe to Kuhanga' dee: tauna to pepóinálái, naka'arái katuwo' duu' i kahae-haeána. 48 Kodo'mi' róti to pepatuwo'. 49 Toiherumi ma'ande'he' máná i pádá wungi hai matemohe'. 50 Agáiáná ti'ara hondo'o mokakihanga'i róti to pendálu kai surugá; tauna to pa'ande' róti iti ti'ara ina mate. 51 Kodo'mi' róti to pepatuwo' to pendálu kai surugá. Tauna to pa'ande' róti dee ina tuwo' duu' i kahae-haeána. Róti to ina Kupewe'i napotuwo' tauna i duniá iami' óntó'Ku'.” 52 Pasádinda iti, toIahudi mohierohe' hadua hai hadua. Rahanga', “Nu'umbá kapeisána tauna dee moámbe'ike' óntó'Na ina ta'ande'?” 53 Hane'i nahanga' Iesu i herá, “To'u ebe to Kuhanga' dee: ane ti'arakomi ma'ande' óntó'Na Áná'na Manusia' lia' mainu wahe'Na, ti'arakomi nakakiarái katuwo'. 54 Tauna to pa'ande' óntó'Ku' hai mainu wahe'Ku' naka'arái katuwo' duu' i kahae-haeána lia' ina Kupatuwo' i alo kahópó'ána duniá. 55 Láwi' óntó'Ku' to'u-to'u pa'ande' lia' wahe'Ku' to'u-to'u inuá. 56 Tauna to pa'ande' óntó'Ku' lia' mainu wahe'Ku', tungku' mohinae hai Kodo' lia' Kodo' mohinae hai ia. 57 Ama to tuwo' iti mohuo'A' lia' Kodo' wo'o tuwo'A' kai Ama. Hondo'o wo'o tauna to pa'ande' óntó'Ku' ina tuwo' kai Kodo'. 58 Deemi' róti to pendálu kai surugá, bo'ia hondo'o róti to ra'ande' toiherumi. Láwi' kehapo'i ma'ande'he' róti iti bate'nda mate. Agáiáná tauna to pa'ande' róti dee ina tuwo' duu' i kahae-haeána.” 59 Upu-upuna iti napahowa' Iesu i tempó pepáguruNa i támbi penómbá'ánda toIahudi i Kapenau.
Laluta to pepatuwo'
60 Kaupunda mampehádingi lalutána Iesu, handa' kai topeola'Na masanga', “Laluta dee mahárá ebe. Hema to pampabuku moranga'i?” 61 Iesu haduduána mangisá pohume-humenda topeola'Na mokakihanga'i iti. Hane'i Nahanga', “Ti'arará'i naporo'a lálumi laluta iti ? 62 Ane hondo'oi, nu'umbá pewali'ána hanggaló ane mangintakomi Áná'na Manusia' masule' i ka'árá'ána ami? 63 To popatuwo' tauna iami' Inao Magasa'. Róhóna tauna ti'ara mopáláiá. Laluta to Kuhanga'ákomi dee iami' lalutána Inao Magasa' lia' laluta to pepatuwo'. 64 Kehapo'i hondo'o, ara wo'o i olo'mi to ti'ara mepóinálái.” (Naisámo'i Iesu kai runguna hemahe' to ti'ara tóká' lálunda mepóinálái hai to ina mepehubi'á i Ia.) 65 Kaindo'o, nahanga' womi' Iesu, “Itimi' hane'i Kuhanga'ákomi kati'arána hawe' hadua to peisá butu i Kodo' ane ti'arai kanapohintoto'Na Ama.” 66 Mantepu'u kai ndi'iti, handa' topeola'Na mopáláhi Iesu lia' ti'arapohe' mau meola' i Ia. 67 Mekune'mi' Iesu i hampulo' hai rodua topeguruNa, “Kámiu wo'o ina mopáláhiA'?” 68 Nahanga' Peturu' i Ia, “Pue', i hema kaina maoángki'? Lalutámi peá Pue' to peámbe'i katuwo' duu' i kahae-haeána. 69 Kipóinálái lia' ki'isá ebemo'i Kámiu iami' Huo' to Magasa' kai Pue' Ala.” 70 Meháni' Iesu, “Bonto Kodo' to pampilekikomi hampulo' hai rodua dee? Kehapo'i ara i olo'mi hadua to nakuasa'i Tadulako Ánditu!” 71 Tunggáiána Iesu iami' Iudasi' áná'na Simo Ikario'. Láwi' kehapo'i ia hadua kai olo'nda topeguruNa, ia to ina mampehubi'á Iesu.
Iesu hai haláluNahe'
1 Kaindo'o meleimi' Iesu i umbá-umbá peá i tampo' Galileá. Ti'ara Nalái mao i tampo' Iudea láwi' raliwo tadulakonda toIahudi ina rapapate. 2 Tempó iti, daki'mi' alo mahilenda toIahudi to rahanga' Susa' Bambaru' Tawengkau. 3 Rahanga' haláluna Iesu i Ia, “Páláhi ka'árá'á dee, namo' i Iudea bona topeola'Mu mangintahe' wo'o pobago'Mu. 4 Ti'ara ara tauna to ina mobuniángi apa to nabábehi ane mampalái'i ina tekárebá. Ane molumaóhaKo' tanda' topehelei, bate'na Nupatongawa' i sanggena tauna!” ( 5 Láwi' haláluNa haduduáNa ti'arahe' mepóinálái i Ia.) 6 Nahanga' Iesu i herá, “Bomani' butu tempóKu' agáiáná kámiu, upu-upuna lógá peisákomi. 7 Ti'arakomi ina nabungká' duniá. Agáiáná Kodo' nabungká' ebeA' duniá láwi' timbulu Kuhanga'á duniá kakadakena bábehiána. 8 Ninamo' haduduámi i alo mahile iti. Ti'ara'A' ina mao, láwi' ti'ara mani' tebuá' tempó to rapakanóntó i Kodo'.” 9 Hondo'omi' polalutána Iesu i haláluNahe', itimi' hane'i toro' i tampo' Galileá.
Iesu i Susa' Bambaru' Tawengkau
10 Kamaónda haláluna Iesu i susa' iti, maomi' wo'o Iesu haduduáNa, ti'ara raisá tauna. 11 Gánggána susa' iti, tadulakonda toIahudi mampeli' Iesu hane'i rapopombekune', “I umbá paa'i ka'ara'áNa?” 12 Handa' tauna mowuu-wuu baha' i Ia. Ara to pasanga', “Ia tauna to maro'a.” Ara wo'o to pasanga', “Ti'ara! Topopapuha tauna handa'.” 13 Agáiáná ti'ara hawe' hadua to bái' molaluta i katongawa'ána mokakihanga'i Ia láwi' lángá'he' i tadulakonda toIahudi. 14 Tanga'nda molumaóha susa' iti, mesuá'mi' Iesu i Támbina Pue' Ala hane'i mantepu'u mepáguru i tauna handa' to ara i ndo'o. 15 Tadulakonda toIahudi hele ebehe' hane'i rahanga', “Nu'umbá paa'i tauna dee hane'i handa' pangisáNa wole ti'ara kamosikola'?” 16 Meháni' Iesu, “To Kupepáguruá dee, bo'ia kai Kodo', agáiáná to napaturo'áNa' to pohuo'A'. 17 Tauna to tóká' láluna mampeola'i peláiána Pue' Ala ina pangisá paturo'Ku' dee to kai Pue' Ala ba to kai Kodo' haduduángKu'. 18 Tauna to pepáguru kai paturo' saduduána, mampengáihi bona rapomahilei agáiáná tauna to pampeli' karapomahileNa to pehuo' i ia, tauna iti to manóntó láluna, ti'ara metobebeá. 19 Bonto kana'ámbe'imokomi Musa áturána Pue' Ala? Agáiáná i olo'mi ti'ara ara to mampeola'i áturáhe' iti. Ma'ampa hane'iA' ina nipapate?” 20 Rahanga' tauna handa', “Napesuá'iKo' ánditu! Hema to ina mopapateKo'?” 21 Meháni' Iesu, “Hampáká' peá tanda' topehelei to kaKulumaóha i Alo penómbá'ánda toIahudi lia' nipohelemo'i. 22 Musa moámbe'ikomi áturá bona rahuwai'komi—kehapo'i pehuwai' iti kato'uána ti'ara mepongka kai Musa agáiáná kai toiherunta' hangko bomani'i Musa. Itimi' hane'i hawe' i Alo penómbá'ánta' mohuwai'komi tauna. 23 Ane hóndi'iti'i kanilumaóhana bona ti'arakomi molingka'i áturána Musa baha' i pehuwai', ma'ampa hane'ikomi towe i Kodo' i popabaka'Ku' humawátána hadua tauna i Alo penómbá'ánta'? 24 Iniá' nipobutusi tauna mealehe i to ni'ita agáiáná mealehe i to ti'ara madári sambali.”
Posisala' pasumba mokakihanga'i uluna Iesu
25 Kaindo'o ara bahangampa toIerusale masanga', “Bonto Tauna dee to rapeli' ina rapapate? 26 Nipeita, i katongawa'ána onto molaluta ralindo' tauna handa' agáiáná ti'ara hawe' apa lalutánda i Ia! Raisámo'i paa'i tadulakonta' ka'Iánamo'i Datu Topesoreáka? 27 Agáiáná ane butui Datu Topesoreáka ti'ara hawe' hadua mangisá kai apa pebubu'áNa! Wole Tauna dee taisá onto kai umbá peuluáNa.” 28 Kaindo'o, tanga'na Iesu mepáguru i Támbina Pue' Ala, meágórámi' Nahanga', “Mewali' ni'isántoA' lia' kai umbá pebubu'ángKu'? KabutungKu' bo'ia mangola' peláiá saduduángKu'. Agáiáná Nahuo'A' Ia to makuasa' mehuo' i Kodo' lia' to tepóinálái. Agáiáná Ia iti ti'ara nihala'. 29 Ia Kuhala' láwi' mepongka'A' kai Ia lia' to pohuo'A'.” 30 Tempó iti rapoinaomo'i mohaka' Iesu agáiáná ti'ara ara to bái' moántiá Iesu láwi' bomani' butu tempóNa. 31 Agáiáná kai olo'nda tauna handa' iti, handa'he' to pepóinálái i Ia lia' rahanga', “Ane butui Datu Topesoreáka iti, ina Nabuku paa'i mobábehi tanda' topehelei to tepahanda' kai Tauna dee?”
Pampeli' rárá ina mohaka' Iesu
32 Bahangampa toPárisi masádi powuu-wuunda tauna handa' mokakihanga'i Iesu. Itimi' hane'ihe' hingkakani hai toireándahe' tadulako mpenómbá mohuo' bahangampa topokámpái Támbina Pue' Ala mao mohaka' Iesu. 33 Nahanga' Iesu i tauna handa' i lalu Támbina Pue' Ala, “Hampai' peramo'i kaina Kupoaweá'ámi. Kaindo'o ina masule'Mo' i to pohuo'A'. 34 Ina nipeli'A' agáiáná ti'ara'A' ina nihumba; láwi' ti'arakomi peisá teduu' i ka'árá'ángKu'.” 35 Hane'i rahanga' tadulakonda toIahudi hadua hai hadua, “I umbá paa'i kaina maoána Tauna dee hane'i ti'ara ina tapombehumba'á? Ba ina maontoi i toIahudihe' to roo i tampo' rare i olo'nda toIunani ina mopáguru toIunani to ara i ndo'o? 36 Apa tunggáiáNa lalutáNa hane'i Nahanga' kaina tapeli'Na agáiáná ti'ara ina tapombehumba'Á lia' kati'aránta' peisá teduu' i ka'árá'áNa?”
Uwai to pepatuwo'
37 I kahópó'ána alo mahile iti iami' matána susa' iti, Iesu mekátede' i lalu Támbina Pue' Ala hane'i meágórá Nahanga', “Tauna to mangkado'u bate'na butu i Kodo' bona napainu. 38 Mokakihanga'i tauna to pepóinálái i Kodo', teuki' i Sura Pototowiá: ‘Kai óntó' láluna moili mata uwai to pepatuwo'.’ ” ( 39 Iesu mampolaluta Inao Magasa' to ina raranga' tauna to pepóinálái i Ia. Láwi' tempó iti Inao Magasa' ti'ara mani' randálu; lia' Iesu ti'ara mani' ratóeá' melempó i kapateNa.) 40 Handa' tauna to pasádi apa to nahanga' Iesu lia' ara kai olo'nda to pasanga', “Tauna dee bate'na galara' to ina butu!” 41 Hantangá' masanga', “Iamo'i Datu Topesoreáka!” Agáiáná ara wo'o to pasanga', “Bo'ia, Datu Topesoreáka ti'ara butu kai Galileá. 42 I Sura Pototowiá ara teuki' Datu Topesoreáka iami' muleákana Dáudi' lia' ina butu kai Beteleme wanuána Dáudi'.” 43 Kahópó'ána mantepu'umohe' tauna mohiero baha' i Iesu. 44 Ara to ina mohaka' Iesu agáiáná ti'ara hawe' hadua to bái' meántiá i Ia.
Iesu naperuru'i Nikodemu
45 I pasule'nda topokámpái Támbina Pue' Ala kai karahuo'ánda mohaka' Iesu, toireándahe' tadulako mpenómbá hai bahangampa toPárisi mekune' i herá, “Ma'ampa hane'i ti'ara niwawa mai?” 46 Raháni' topokámpái iti, “Ti'ara mani' ka'ara to polaluta hondo'o polalutána tauna iti!” 47 Rahanga' toPárisi, “Ba Napapuhamokomi wo'o? 48 Ara i olo'nda tadulakonta' ba toPárisi to mepóinálái i Ia? 49 Agáiáná tauna handa' dee ti'arahe' mangisá áturá to nauki' Musa lia' kehapo'i nu'umbámo'i pulóru'mohe'.” 50 Hadua kai olo'nda toPárisi iti, iami' Nikodemu to kabutu i Iesu. Nahanga' Nikodemu i toPárisi ntani', 51 “Mangola' áturá to nauki' Musa, hadua tauna ti'ara peisá rahuku ane ti'ara mani'i rapehádingi kara-karána lia' rapáresá' bábehiána.” 52 Raháni', “Ba kai Galileáko' wo'o? Páresá' i Sura Pototowiá! I ndo'o ina nuita ti'ara ara galara' to butu kai Galileá!”
Tawine to rahumangka mebuálósi
53 Kaindo'o, upu-upu tauna masule'mohe' i támbinda.
81 Agáiáná Iesu melei mao i mungku Saitu. 2 Teume'na mepuló-puló ebe, Iesu mao womi' i Támbina Pue' Ala, handa' tauna butu i Ia. Iesu mehuda hane'i mantepu'u mepáguru i herá. 3 Daro iti, guru-guru agama hai toPárisi butuhe' i Iesu mambawa hadua tawine to rahumangka mebuálósi. Tawine iti rahuo' mekátede' i tanga'-tanga', 4 hane'i rahanga' i Iesu, “Guru, tawine dee kihumangka mebuálósi. 5 I lalu áturá to nauki' Musa masanga' tawine to hondee bate'na ratumpa' watu tuke mate. De'e-de'e, nu'umbá pasumbáMi?” 6 Hondo'o pekune'nda bona rahumangkai kalede'áNa lia' bona ara ráránda mesala'i. Agáiáná Iesu metóngkó' peá lia' mouki' hai karaweNa i tampo'. 7 I karahuhuliNa rakune', Na'áróhami' wóá'Na hane'i Nahanga' i herá, “Tauna to ti'ara ara dósána i olo'mi, patodáhi bona ia mamperungu motumpa' watu tawine dee.” 8 Upu iti metóngkó' womi' Iesu mouki' i tampo'. 9 Karahádina polalutána Iesu hondo'o, meleimohe' mopáláhi ka'árá'á iti hadua hai hadua mantepu'u kai to tepatówutu'. Kahópó'ána Iesu perami' haduduáNa hintu' tawine to pekátede' mani' i ndo'o. 10 Kaindo'o, Na'áróhami' wóá'na Iesu hai Nahanga' i tawine iti, “I umbámohe'? Ti'ara ara to pohukuko'?” 11 Meháni' tawine iti, “Ti'ara ara Tuá.” Nahanga' Iesu, “Maro'amo'i. Kodo' wo'o, ti'arako' ina Kuhuku. De'e-de'e, meleimoko' iniá'po'i nupobábehi dósá.”
Iesu iami' wanta' duniá
12 Molaluta womi' Iesu i tauna handa', Nahanga' “Kodo'mi' wanta' duniá. Tauna to peola' i Kodo' ti'ara ina molumao i kamangkáindi agáiáná nakakiarái wanta' katuwo'.” 13 Rahanga' toPárisi i Ia, “De'e-de'e mampoposabi'Ko' wátá saduduáMu, pampoposábi'Mu iti ti'ara to'u.” 14 Meháni' Iesu, “Kehapo'i mampoposabi'A' wátá saduduángKu', pampoposábi'Ku' iti to'u; láwi' Kuisá onto kai umbá pebubu'ángKu' hai i umbá kamaoángKu'. Agáiáná kámiu, ti'ara ni'isá kai umbá pebubu'ángKu' hai i umbá kamaoángKu'. 15 Pobutusimi tauna mangola' peákomi pekiri katauna'á; Kodo' ti'ara'A' mobutusi hawe' hadua. 16 Agáiáná ane mobutusiA' tauna, pobutusingKu' iti ti'ara madári sambali láwi' ti'ara'A' mosadudua; Ama to pohuo'A' ara hingkakani hai Kodo'. 17 I lalu áturá to nauki' Musa teuki' hondee: Pampoposabi' to to'u iami' pampoposabi' kai rodua tauna. 18 To mampoposabi' baha' i wátángKu', ara rodua iami' Kodo' hai Ama to pohuo'A'.” 19 Rahanga' hondee, “AmáMu iti i umbá?” Meháni' Iesu, “Ti'arakomi mehala' maro'a i Kodo', hondo'o wo'o i AmángKu'. Ane rápá'nai nihala'A', bate'na nihala' wo'o AmángKu'.” 20 Upu-upuna iti napahowa' Iesu tempóna mepáguru i Támbina Pue' Ala daki' i peti' pembóliá dói popenómbá. Agáiáná ti'ara hawe' hadua to pohaka' Iesu láwi' ti'ara mani' butu tempóna.
Iesu ti'ara mepongka kai duniá
21 Nahanga' womi' Iesu i herá, “Ina meleiA' haido'o bate'Ku' ina nipeli', agáiáná ina matekomi i lalu dósámi. Ka'árá'á kaina maoángKu' ti'arakomi peisá teduu' i ndo'o.” 22 Itimi' hane'i rahanga' tadulakonda toIahudi, “Ba ina meno'omo'i láwi' Nahanga', ‘Ka'árá'á to ina Kukamaói ti'arakomi peisá teduu' i ndo'o.’ ” 23 Kaindo'o nahanga' womi' Iesu i herá, “Kámiu, butukomi kai wói'; agáiáná Kodo' butuA' kai reá. Kámiu kai duniá; Kodo' bo'ia'A' to kai duniá. 24 Itimo'i hane'ikomi Kuhanga'á, kaina matemi i lalu dósámi. Láwi' ane ti'arai nipóinálái kaKodó'na hondo'o lalutángKu' to popakanóntó kahemángKu', ámbi' ina matekomi i kamadósámi.” 25 Mekune'he' i Iesu, “Kato'uána hemaKo'?” Meháni' Iesu, “Apa bundu'Ku' molaluta hai kámiu? 26 Handa' mani' páká'na to ina Kuhanga' baha' i kámiu hai Kubutusiákomi. Agáiáná Ia to pohuo'A' peisá rapóinálái. Lia' Kupopaisá i duniá apa to Kuhádi kai Ia.” 27 Upu-upunda ti'ara mangisá to Nalalutáingi i herá iami' mokakihanga'i AmáNa. 28 Itimi' hane'i nahanga' Iesu i herá, “Ane mopaireápokomi Áná'na Manusia' hangko ni'isámi' Kodo'mo'i Áná'na Manusia', lia' ina ni'isá kati'arána hawe' hampáká' to Kulumaóha to kai Kodo' haduduángKu'. To Kuhanga' iami' apa peá to napaturo'áNa' AmángKu'. 29 Lia' Ia to pohuo'A' ara hingkakani hai Kodo'. Ti'ara'A' kaNapatodáhi mosadudua láwi' timbulu molumaóha'A' to napotana' láluNa.” 30 Kaupuna Iesu mampolaluta iti, handa' tauna mepóinálái i Ia.
Pobundu'ána meola' i Iesu
31 Kaindo'o nahanga' Iesu i toIahudi to pepóináláimohe' i Ia, “Ane tuwo'komi mampeola'i paturo'Ku', to'u-to'u kámiu topeola'Ku', 32 lia' ina mangisákomi paturo' to to'u, itimi' hane'i ina rakábáhákomi.” 33 Rahanga', “Kai' dee muleákana Burahima, ti'ara manika' kanapohawi' tauna hema peá! Apa tunggáiáMu hane'i Nuhanga', ‘Kámiu ina rakábáhákomi’?” 34 Nahanga' Iesu i herá, “To'u ebe to Kuhanga' dee, tauna to pobábehi dósá iami' háwi'na dósá. 35 Lia' hadua hawi' ti'ara tungku' tuke i kahae-haeána ara ka'árá'ána i kahantámbiá agáiáná hadua áná' tuke i kahae-haeána ara ka'árá'ána i lalu kahantámbiá. 36 Itimi' hane'i ane nakábáhákomi Áná' kai dósá, to'u-to'u katekábáhámimo'i. 37 Kuisá onto muleákanakomi Burahima. Agáiáná nipesimbuku ina mopapateA' láwi' ti'ara tóká' lálumi moranga' pepaturo'Ku'. 38 Apa to Kuita i AmángKu', iti wo'o to Kuhanga'. Agáiáná kámiu molumaóhakomi paturo'na amámi.” 39 Raháni', “Amángki' iami' Burahima.” Nahanga' Iesu, “Ane to'u-to'ui áná'nakomi Burahima bate'mi molumaóha to naponggaleá Burahima. 40 To Kupabutu i kámiu iami' toto'u to Kuhádi kai Pue' Ala, agáiáná nipesimbuku ina mopapateA'. Burahima ti'ara hondo'o bábehiána! 41 To nilumaóha iami' apa to naponggaleá ama saduduámi.” Raháni', “Kai', bo'iaka' ánáka to kahema-hema'ána mopa'araka'. Amángki' hadua peá iami' Pue' Ala haduduána.” 42 Hane'i nahanga' Iesu i herá, “Ane rápá'nai Pue' Ala Amámi, bate'mi ina ma'ahi' i Kodo' láwi' butuA' kai Pue' Ala. KabutungKu' bo'ia mangola' peláiá saduduángKu' agáiáná Ia to pohuo'A'. 43 Apa pongkána hane'i ti'ara ni'isá to Kuhanga'ákomi? Láwi' ti'arakomi pampabuku moranga' paturo'Ku'. 44 Amámi iami' Tadulako Ánditu lia' tóká' lálumi mampeola'i peláiána amámi. Kai runguna, Tadulako Ánditu iti topepapate. Ti'ara kahangkani tundu i toto'u láwi' ti'ara ara toto'u i ia. Sipato' ane modongko'i láwi' to kahondo'ónamo'i ákekána. Ia topodongko' lia' pepongka'ána sanggena dongko'. 45 Agáiáná Kodo' molaluta'A' to to'u, itimi' hane'i ti'ara'A' nipóinálái. 46 Ti'ara ara kai olo'mi to peisá mopatongawa' ka'arána dósá i Kodo'. Ane molaluta'A' to to'u, ma'ampa hane'ikomi ti'ara mepóinálái i Kodo'? 47 Tauna to napokira Pue' Ala mampehádingi to nahanga' Pue' Ala. Agáiáná kámiu bo'iakomi kai Pue' Ala. Itimi' hane'i ti'arakomi mepehádingi.”
Iesu aramo'i hangko bomani'i Burahima
48 Meháni'he' toIahudi iti i Iesu, “Bonto to'u to kihanga', toSamariaKo' to napesuá'i ánditu?” 49 Meháni' Iesu, “Ti'ara'A' napesuá'i ánditu. Kodo' mampomahileA' AmángKu', agáiáná kámiu nitata'iA'. 50 Kodo' ti'ara'A' mampeli' karapomahileána wátá saduduángKu'. Ara hadua to popa'ara pepomahile i Kodo' lia' Iamo'i to pobutusi. 51 To'u ebe to Kuhanga' dee, tauna to mampeola'i to Kuhanga', ti'ara ina mate tuke i kahae-haeána.” 52 Kaindo'o, molalutamohe' toIahudi iti i Iesu, “De'e-de'e ki'isámo'i, to'u ebe kanapesuá'iMu ánditu! Burahima haduduána matemo'i, hondo'o wo'o upu-upu galara' matemohe' sangkani agáiáná pasanga'Mu, ‘Tauna to mampeola'i lalutángKu' ti'ara ina mate tuke i kahae-haeána.’ 53 Ane Burahima haduduána matemo'i hai upu-upu galara' matemohe' wo'o, Io hemaKo'? Ti'ara mesuá' i ákálá tepaireáKo' kai Burahima toiherungki'!” 54 Meháni' Iesu, “Ane rápá'nai mampeli'A' katetóeá'na wátá saduduángKu', katetóeá' iti ti'ara ara páláiána. To potóeá'A' iami' AmángKu' to nihanga' Pue' Ala, Pue'mi, 55 wole Ia ti'ara nihala'. Agáiáná Kodo', Ia Kuhala'. Ane rápá'nai Kuhanga' Ia ti'ara Kuhala' mopáláiá tauna'A' topodongko' hibali' hai kámiu. Agáiáná Ia Kuhala' lia' Kupeola'i lalutáNa. 56 Burahima toiherumi matana' ebe ina manginta alo kaina butungKu' hanggaló. Kanaitamo'i hai napotana'!” 57 Kaindo'o, rahanga' toIahudi i Iesu, “KaNuitamo'i Burahima wole tinuwu'Mu ti'ara mani' gáná lima pulo'na tó'ána?” 58 Meháni' Iesu, “To'u ebe to Kuhanga' i kámiu: hangko bomani' Burahima ra'ánáka, Kodo' araMo'.” 59 Kaindo'o, toIahudi mantima'he' watu ina rapopotumpa' Iesu; agáiáná Iesu mebuni hane'i mopáláhi Támbina Pue' Ala.
Iesu mopabaka' tobilo
1 Tempóna Iesu molumao, mangintami' hadua to bilo kai kara'ánákana. 2 Topeguruna Iesu mekune'he' i Ia, “Guru, ma'ampa tauna dee hane'i ra'ánáka bilo? Ia haduduána to madósá ba inaána hai amána?” 3 Meháni' Iesu, “Kabilona bo'ia dósána haduduána ba tosaena agáiáná bona naitai tauna pobago'na kuasa'na Pue' Ala i wátána. 4 Lántu'na mani' mabaa, bate'ta' molumaóha bago'Na to pohuo'A'. Inambengi ina butu, ti'ara hawe' hadua ina peisá mobago'. 5 GánggáKu' i duniá dee, Kodo'mo'i wanta' duniá.” 6 Kaupuna Iesu molaluta hondo'o, metinudumi' i tampo', hane'i Nagaliampo tinuduNa Napopewali' lane' duu'na Narere i matána tauna iti, 7 hane'i Nahanga'á, “Namo' pewahalindo' i uwai to lintu' to mampohanga' Siloa.” (Siloa páláiána “Rahuo'”.) Maomi' tauna iti mewahalindo'. I kapasule'na, peisámi' meita. 8 Hintetendeina hai taunahe' to hanonde'ena mangintai merapi-rapi', rahanga', “Bonto tauna dee to timbulu mehuda merapi-rapi'?” 9 Ara to pasanga', “Iamo'i.” Agáiáná ara wo'o to polaluta, “Bo'ia, kasibáli'na onto.” Agáiáná tauna haduduána iti masanga', “Kodo'mo'i.” 10 Rahanga' taunahe' iti i ia, “Nu'umbá pewáli'na hane'iko' peisá meita?” 11 Naháni', “Tauna to mampohanga' Iesu, mobábehi lane' hántede' hane'i Narere i matángku' duu'na Nahanga', ‘Namo' pewahalindo' i uwai to lintu' to rahanga' Siloa.’ Kaindo'o maomo'. I kawálingku' mewahalindo', kuitami'.” 12 Rapekune' taunahe' iti, “I umbá tauna iti?” Naháni', “Ti'ara kuisá.”
Karapewiwingina toPárisi mokakihanga'i pepabaka' iti
13-14 Alo iti iami' Alo penómbá'ánda toIahudi kanagaliampona Iesu tampo' hai tinuduNa to mampopewali' tauna to bilo iti meita. Tauna iti rawawami' hintetendeina i toPárisi. 15 Mekune'he' wo'o i ia nu'umbá hane'i meita. Naháni'he', “Matángku' Naporerei lane' duu'ku' mao mewahalindo', itimi' hane'ia' meita.” 16 Bahangampa kai olo'nda toPárisi masanga', “Ti'ara mesuá' i ákálá, tauna to mamponggaleá iti mepongka kai Pue' Ala, láwi' ti'ara mampomahile Alo penómbá'ánta'.” Agáiáná tauna ntani' masanga', “Nu'umbá kapeisána tauna to madósá mobábehi tanda' topehelei iti?” Kaindo'o, mewali'mi' posisala' pasumba i olo'nda. 17 Mekune'mohe' toPárisi i tauna iti, “Apa pasumbámu baha' i Ia to mampopewali'ko' meita?” Meháni' tauna iti, “Ia hadua galara'.” 18 Agáiáná tadulakonda toIahudi iti ti'ara mampóinálái itimo'i tauna to to'u kabilona to liu lia' to meitamo'i de'e-de'e. Itimi' hane'ihe' mokárá' tosaena, 19 hane'i rakune', “To'u áná'mi dee to nihanga' ra'ánáka bilo? Nu'umbá hane'i meita de'e-de'e?” 20 Raháni' tosaena tauna iti, “To'u áná'ki'; lia' to'u kabilona kai kara'ánákana. 21 Agáiáná nu'umbá hane'i peisá meita de'e-de'e ti'ara ki'isá. Lia' hema to mampopewali'i meita, iti ti'ara wo'o ki'isá. Nipekune' i ia, manginaomo'i; naisámo'i meháni' haduduána.” 22 Hondo'o polalutánda inaána hai amána nanangi kalángá'nda i tadulakonda toIahudi; láwi' rakahintuwo'imo'i tadulakonda toIahudi bona tauna to pangaku' Iesu Datu Topesoreáka ti'arapo'i peisá mesuá' i támbi penómbá'ánda toIahudi. 23 Itimi' hane'i rahanga' inaána hai amána, “Manginaomo'i; nipekune' i ia.” 24 Hane'i womi' rakárá' to bilo ininá rahanga'á, “Mosumpako' i lalu hanga'na Pue' Ala kaina popahowa'mu to to'u. Ki'isá tauna iti to madósá.” 25 Meháni' tauna iti, “Tauna to madósá ba ti'ara, ti'ara kuisá. Agáiáná hampáká' peá to kuisá; iao biloa', de'e-de'e meitamo'.” 26 Rahanga' womi', “Napa'apako' lia' Napanu'umbá hane'iko' meita?” 27 Meháni' tauna iti, “Kakulaluta'ámokomi agáiáná ti'arakomi mepehádingi. Ma'ampa womi' hane'i nipoinao mampehádingi'i? Ba ina mewali'ntokomi topeola'Na?” 28 Hane'i ratata'i tauna iti rahanga', “Láli' io to peola' i Ia; bo'ia kai'! Kai' topeola'na Musa. 29 Ki'isá Pue' Ala kamolalutamo'i i Musa. Agáiáná mokakihanga'i Tauna iti, ti'ara ki'isá pepongka'áNa.” 30 Meháni' tauna iti, “Mehelei ebe ane ti'arai ni'isá pepongka'áNa, láwu'na Napopewali'mo' meita. 31 Taisá onto, Pue' Ala ti'ara mampehádingi tauna to madósá, sangádina to pepomahile i Ia lia' molumaóha peláiáNa. 32 Kai runguna duniá rapopewali' ti'ara mani' katehádi tauna to mampopewali' to ra'ánáka bilo peisá meita. 33 Ane taunai to ti'ara mepongka kai Pue' Ala, ti'ara Nabuku mobábehi apa-apa.” 34 Raháni' taunahe' iti, “Io to poseko' dósá kai kara'ánákamu ina mopaturo'ka'?” Mepongka kai ndi'iti ti'arapi' rapáliu mesuá' i támbi penómbá'ánda toIahudi.
Kabilo pepóinálái
35 Nahádi Iesu karawurána tauna iti kai támbi penómbá'ánda toIahudi. Maomi' Iesu mampombehumba'á tauna iti hane'i Nahanga', “Nupóinálái Áná'na Manusia'?” 36 Meháni' tauna iti, “Tuá, hema Áná'na Manusia' iti? Tulungia', Nihanga'ána' bona kupepóinálái i Ia.” 37 Meháni' Iesu, “Nuitamo'i! Iamo'i to tanga'na molaluta hai io.” 38 Nahanga' tauna iti, “KupóináláiKomi, Pue'!” Hane'i molingkudu menómbá i Iesu. 39 Nahanga' Iesu, “KabutungKu' i duniá mai mobutusi bona tauna to bilo ina meita hai tauna to meita ina bilo.” 40 Bahangampa toPárisi to ara i ndo'o, masádi lalutána Iesu hondo'o, mekune'he' i Ia, “TunggáiáMu kai' biloka' wo'o?” 41 Naháni' Iesu, “Ane rápá'nai bilokomi, ti'arakomi madósá agáiáná láwi' nihanga' ‘Meitaka',’ iti mopáláiá madósá manikomi.”
Ngkórá' pándiri' mokakihanga'i gimba hai topolámbá'na
1 “To'u ebe to Kuhanga' dee: tauna to pesuá' i lalu boso' gimba to ti'ara melempó i baba' agáiáná mengkahe' kai raoa boso' ba morárá ntani', iami' tauna to baina lia' merampa'. 2 Agáiáná tauna to pesuá' melempó i baba' iami' topolámbá' gimba. 3 Topokámpái boso' mampobungkáhiá baba' boso' topolámbá' iti hane'i gimba mampeola'ihe' wamba'na topolámbá' tempónda nakárá' hore-hore hanga'nda hane'ihe' gimba iti napoiheruá topolámbá' mengkairaoa. 4 Kaupunda napopengkairaoa, topolámbá' iti moiheru molumao rapeola'i gimbána láwi' rahala' wamba'na. 5 Ti'arahe' ina mau meola' i tauna ntani' láli' ina melangkahe' láwi' ti'ara rahala' wamba'na.” 6 Pándiri' iti nalaluta Iesu agáiáná ti'ara raisá toPárisi apa to Natunggái.
Iesu iami' topolámbá' to maro'a
7 Kaindo'o, nahanga' womi' Iesu, “To'u ebe to Kuhanga' dee: Kodo'mo'i baba' pesuá'ánda gimba iti. 8 Upu-upunda to butu iheru kai Kodo' iami' tobaina hai toperampa' agáiáná gimba ti'arahe' mampehádingi wamba'nda. 9 Kodo'mi' baba'. Hema to pesuá' melempó i Kodo' ina tesoreáka; ia ina hasulewá' hai masumba pa'ande'. 10 Tobaina butu peá ina mobainái, mehurewuki lia' mepapate. Agáiáná Kodo', kabutungKu' bona tauna masumba katuwo' iami' tuwo' to pose katebarakati. 11 Kodo'mi' topolámbá' to maro'a. Topolámbá' to maro'a mampehuhu'á tuwo'na i gimbánahe'. 12 Tauna to rasaro to bo'ia topolámbá' lia' bo'ia pue'na gimbahe' iti, ina melangka mopáláhi gimbahe' iti ane mangintai sarigala butu. Gimbahe' iti ina naroma' nahaka' lia' napopogárá-gárá sarigala iti. 13 Tauna to rasaro iti, melangka láwi' pobago'na mampeurei peá sarona. Gimba iti napatodáhi peáhe'. 14-15 Kodo'mi' topolámbá' to maro'a. Hondo'o kanahala'Ku' AmángKu', Ia wo'o Kuhala'. Hondo'o wo'o kaKuhala'nda gimbáKu'; herá wo'o mehala' i Kodo'. Tuwo'Ku' Kupehuhu'á bona ratuwo'. 16 Ara manihe' wo'o gimba ntani' kirángKu', agáiáná ti'arahe' tesuá' i gimba to hamporángá'á dee. Ina Kuwawahe' wo'o lia' ina rahádi wamba'Ku'. Upu-upunda ina mewali' hamporángá'á lia' hadua peá topolámbá'he'. 17 Ama ma'ahi' i Kodo' láwi' Kupehuhu'á tuwo'Ku' bona Kuranga'i hule' tuwo' iti. 18 Ti'ara hawe' hadua to peisá manggala tuwo' iti kai Kodo'. Kupehuhu'á tuwo'ku' iti mangola' peláiá saduduángKu'. Kodo' to makuasa' mampehuhu'á wátángKu' rapapate lia' Kodo' haduduángKu' makuasa' tuwo' hule'. Itimi' hawa' to Kuranga' kai AmángKu'.” 19 Láwi' polalutána Iesu hondo'o, mantepu'umohe' toIahudi mohiero. 20 Handa' to pasanga', “Napesuá'i ánditu! Magila! Bona ma'ampa hane'i nipehádingi?” 21 Agáiáná ara wo'o to pasanga', “Tauna to napesuá'i ánditu ti'ara hóndi'iti polalutána. Peisá paa'i ánditu mampopewali' meita tauna to bilo?”
Iesu ti'ara raranga' toIahudi
22 I Ierusale tauna tanga'nda mampeola'i susa' pambuhinao Alo Popamaláhi Támbina Pue' Ala. Tempó iti, tempó mpelengi'. 23 Tanga'na Iesu molumao i Parawa Salomo i lalu Támbina Pue' Ala, 24 tempó iti wo'o porámpunda toIahudi mantolelingi Iesu. Rahanga', “Duu' himpirá kaina Nupatodáhingki' bata-bata? Pakanóntóka' ane to'u-to'ui Io Datu Topesoreáka.” 25 Meháni' Iesu, “KaKuhanga'ámokomi agáiáná ti'ara nipóinálái. Upu-upu bago' to Kulumaóha i lalu hanga'Na AmángKu', itimo'i to pewali' sabi' baha' i Kodo'. 26 Kehapo'i hondo'o, ti'ara nipóinálái láwi' ti'arakomi tesuá' gimbáKu'. 27 Upu-upuna gimbáKu' mampehádingihe' wamba'Ku'. Upu-upunda Kuhala' lia' meola'he' i Kodo'. 28 Kuámbe'ihe' katuwo' to ti'ara ara kahópó'ána lia' ti'arahe' ina hurewu' duu' i kahae-haeána. Ti'ara hawe' hadua ina mamperampa'ihe' kai teengKu'. 29 AmángKu' to mampehuhu'ámohe' i Kodo', meruu kuasa'Na kai upu-upuna. Lia' ti'ara hawe' hadua to peisá mamperampa'ihe' kai AmángKu'. 30 Kodo' hai AmángKu' hadua peá.” 31 Kaindo'o toIahudi mantima' womohe' watu ina rapopotumpa' Iesu. 32 Agáiáná nahanga' Iesu i herá, “Kani'itamo'i polumaóhangKu' handa' bago' to maro'a to kaNahuo'áNa' AmángKu'. Kai upu-upuna bago' iti, apa pongkána hane'iA' ina nitumpa'?” 33 Raháni' toIahudi, “Bo'ia polumaóhaMu bago' to maro'a hane'iKo' ina kitumpa' watu agáiáná potokadakeáMu Pue' Ala. Io hadua peáKo' tauna agáiáná Nupahibali' wátáMu hai Pue' Ala.” 34 Hane'i naháni' Iesu, “Bonto ara rauki' i Sura Áturámi pasanga'na Pue' Ala, ‘Kámiu pue' ala’?a 35 Taisá upu-upu to teuki' i Sura Pototowiá mewali' duu' i kahae-haeána. Haido'o, ane Pue' Ala mampopohanga' tauna to poranga' ngkórá'Na ‘Kámiu pue' ala’, 36 ma'ampa hane'iA' nihanga'á motokadakeá Pue' Ala i kaKuhanga'na Kodo' Áná'na Pue' Ala? Wole to napatani'Mo' Ama lia' Nahuo'A' butu i duniá. 37 Ane ti'ara'A' molumaóha bago' to Nahuo'áNa' Ama, bopokomi mepóinálái i Kodo'. 38 Agáiáná láwi' Kulumaóha, nipóinálái to Kulumaóha iti, kehapo'i ti'arakomi mepóinálái i Kodo'. I kahóndi'itina, ni'isá lia' nipáhángi katungku'na pohinaena Ama hai Kodo', hondo'o wo'o pohinaengKu' hai Ama.” 39 Rapesimbuku womi' mohaka' Iesu agáiáná tekábáhá kai herá. 40 Iesu masule' mao i hambali korona uwai Iarade i ka'árá'ána Iohane meriu iao, hane'i roo i ndo'o. 41 Handa' tauna butu i Ia, rahanga', “Iohane ti'ara mobábehi hawe' hampáká' tanda' topehelei, agáiáná upu-upu to nahanga' mokakihanga'i Tauna dee, to'u sangkani.” 42 Kaindo'o, handa'mohe' tauna to i ndo'o mepóinálái i Iesu.
Kapatena Lasaru
1 Ara hadua to mampohanga' Lasaru toro' i Betaniá hingkakani hai halálunahe' tawine Maria hai Marita. 2 Maria iami' hadua tawine to potuáhi bitina Pue' hai lana to boháru hane'i naumpáhi hintu' weluá'na. Hangkani tempó, madu'ami' Lasaru. 3 Halálunahe' mokárebá kamadu'ána Lasaru i Iesu, rahanga', “Pue', halálungki' to Nipoka'ahi' madu'a.” 4 Kanahádina Iesu kárebá iti, Nahanga'mi', “Haki' dee ti'ara ina napomate. Agáiáná ina mewali' katetóeá'na Pue' Ala lia' bona melempó i haki' iti, Áná'na Pue' Ala wo'o ratóeá'.” 5 Marita hai Maria hintu' Lasaru, napoka'ahi'he' Iesu. 6 Agáiáná kanahádina Iesu kárebá kamadu'ána Lasaru, Natunggái toro' ronggaló mani' i ka'árá'áNa. 7 Upu iti, nahanga' Iesu i topeguruNahe', “Ningkamo', tapasule' i Iudea.” 8 Meháni'he', “Guru, ti'ara mani' mahae kaina ratumpa'Mi toIahudi. Haido'o ina mao womoKomi i ndo'o?” 9 Nahanga' Iesu, “I láluna hanggaloá bonto ara hampulo' hai rodáá? Mabaa, tauna molumao ti'ara tehube láwi' manginta pewanta'na duniá. 10 Agáiáná tauna to polumao inambengi bate'na tehube láwi' ti'ara ara wanta' i ia.” 11 Hondo'omi' polalutána Iesu. Kaindo'o Nahanga' womi', “Halálunta' Lasaru letomo'i agáiáná ina mao Kurua'.” 12 Rahanga' topeguruna Iesu, “Pue', ane letoi Lasaru, ina baka' onto.” 13 Saru lálunda, Iesu masanga' kaletona peá, wole tunggáiána Iesu iami' Lasaru matemo'i. 14 Itimi' hane'i napatóá-tóá Iesu masanga' i herá, “Lasaru matemo'i. 15 Agáiáná Kupotana' kati'arángKu' i ndo'o láwi' tepamaro'a i kámiu bona nipepóinálái. De'e-de'e maoke' i Lasaru.” 16 Tómá to rahanga' “Toporopa'” molaluta i rángánahe' topeguruna ntani' Iesu, “Kamo', meola'moke' i Ia bona mateke' hingkakani hai Ia!”
To pepatuwo' hule' hai to peámbe'i katuwo'
17 Kabutuna Iesu i ka'árá'á iti, Lasaru ibamo'i alona i lalu tálumbángá. 18 Betaniá daki' i Ierusale, toto'na tálu kiló kakarao'na. 19 Handa' toIahudi to butu moweo' lia' mopalindó Marita hai Maria i kanakapáteinda halálunda. 20 I kanahádina Marita kabutuna Iesu, maomi' medupa' agáiáná Maria bate'na onto i támbi. 21 Nahanga' Marita i Iesu, “Pue', ane rápá'nai i nde'eKomi tempó iti, bate'na ti'ara mate halálungku'. 22 Agáiáná kehapo'i hondo'o kuisá bate'Mi ina na'ámbe'i Pue' Ala apa peá to Niperapi' i Ia.” 23 Nahanga' Iesu i Marita, “Halálumu ina tuwo' hule'.” 24 Meháni' Marita, “Kuisá kaina tuwo'na hule' Lasaru ane rapatuwo'he' hule' tomate i kahópó'ána duniá.” 25 Nahanga' Iesu i Marita, “Kodo'mi' to peámbe'i katuwo' hai to popatuwo' hule' tomate. Tauna to pepóinálái i Kodo' ina tuwo' kehapo'i matemo'i. 26 Lia' upu-upu tauna to pasumba katuwo' kai pepóináláinda i Kodo', ti'arahe' ina mate duu' i kahae-haeána. Nupóinálái onto mokakihanga'i iti?” 27 Meháni' Marita, “Pue', kupóinálái Áná'naKomi Pue' Ala, Datu Topesoreáka to nadándi Pue' Ala butu i duniá.”
Kateria'na Iesu
28 Kaupuna Marita molaluta hondo'o, maomi' mokárá' Maria haláluna mohawa-hawa' nahanga', “Guru ara i nde'e; Nalái mombehumba hai io.” 29 Kanahádina Maria laluta iti, poliliuna meángká' hane'i mao mampombehumba'á Iesu. 30 Tempó iti, Iesu ti'ara mani' mesuá' i wanua. Bate'na mani' i kanapombehumba'áNa Marita. 31 ToIahudi to tanga'nda mepalindó manginta Maria meángká' poliliuna mengkairaoa kai támbi; rapeola'i láwi' saru lálunda ina mao teria' i tálumbángá. 32 Kateduu'na Maria i ka'árá'ána Iesu lia' naita, molingkudumi' nalindo' Iesu hane'i nahanga', “Pue', ane rápá'nai i nde'eKomi tempó iti, bate'na ti'ara ina mate halálungku'.” 33 Kanaitána Iesu Maria teria', hondo'ohe' wo'o toIahudi to butu hingkakani hai Maria, wiora ebemi' láluNa. 34 Mekune'mi' Iesu i herá, “I umbá kanióli'ána?” Raháni', “Pue', kamo' Nipeitai.” 35 Hane'imi' teria' Iesu. 36 Rahanga' toIahudihe' iti, “Nipeita, ámbi' kama'áhi'Na ebe i Lasaru!” 37 Agáiáná ara i olo'nda to pasanga', “Ia to mampopewali' meita tobilo, ma'ampa hane'i ti'ara peisá mohálá' kapatena Lasaru?”
Karapatuwo'na hule' Lasaru
38 Wiora ebe womi' láluna Iesu, hane'imi' mao i tálumbángá. Tálumbángá iti iami' hambua' balo' watu to rawiti' watu to mahile. 39 Nahanga' Iesu, “Nihuhu' watu iti.” Marita, haláluna tomate iti meháni', “Agáiáná, Lasaru ibamo'i alona i lalu tálumbángá Pue'. Bate'namo'i humáu!” 40 Nahanga' Iesu i Marita, “Bonto kaKuhanga'ámoko': ane mepóináláiko', ina mangintako' katetóeá'na Pue' Ala!” 41 Hane'imi' rahuhu' watu iti. Kaindo'o, Iesu mengoa' i langi' lia' Nahanga', “Uma', morande ahi'A', láwi' kaNupehádingingKu'. 42 Kuisá, Io to timbulu mampehádingiA'. Agáiáná kaKuhanga'na dee láwi' taunahe' to ara i ndee, bona rapóinálái'i, Io to pohuo'A'.” 43 I kaupuna molaluta hondo'o, mongangami' Iesu, “Lasaru, pengkairaoa!” 44 Pengkairaoánami' tauna to matemo'i iti. Tee hai bitina tebungkuhi mani' hintu' báná to bulá lia' lindo'na tetutu'i mani'. Nahanga' Iesu i taunahe' to i ndo'o, “Nibukehi báná iti bona napeisá molumao.”
Kahimpudu ina mopapate Iesu
45 I pangintánda to pewali' iti, handa' kai olo'nda toIahudi to butu moweo' Maria, mepóinálái i Iesu. 46 Agáiáná ara bahangampa kai olo'nda mao i toPárisi mampehanga'á apa to nabábehi Iesu. 47 Itimi' hane'i toPárisi hai toireándahe' tadulako mpenómbá, mopa'arahe' pogómbó hingkakani hai Topo'obóka Agama. Rahanga', “Tauna dee handa'mo'i pobábehiNa tanda' topehelei. Ina tapa'apa? 48 Ane Tauna iti tapatodáhi' hondee, upu-upu tauna ina mepóinálái i Ia. Kahópó'ána topopárentánda toRoma ina butu mogonu Támbina Pue' Ala hintu' upu-upunta' toIahudi!” 49 Hadua kai olo'nda to mampohanga' Kaiapa, iami' Tadulako Mpenómbá Mahile i tó'á iti, nahanga', “Ti'ara apa ni'isá. 50 Ti'arará'i niduu' lalu, bona ti'ara magonu upu-upuna tinánta' áginamo'i hadua mate mopaháwáke'?” 51 Kato'uána Kaiapa molaluta hondo'o bo'ia kai pekiri saduduána. Agáiáná ka'iána hadua Tadulako Mpenómbá Mahile i tó'á iti, mopatongawa' kaina matena Iesu ina mosoreáka tina toIahudi. 52 Lia' bo'ia peá i tina toIahudi agáiáná ina morámpu hai mopakasambua' wo'o áná'nahe' Pue' Ala to pogárá-gárá. 53 Mantepu'u alo iti, tadulakonda toIahudi himpudumohe' ina mopapate Iesu. 54 Itimi' hane'i Iesu ti'arapo'i mampopelia i olo'nda toIahudi. Meleimi' mopáláhi Iudea, hane'i mao i wanua mahile to mampohanga' Eparai daki' i pádá wungi. I ndo'o Iesu toro' hingkakani hai topeguruNahe'. 55 I tempó iti, daki'mo'i Alo Mahile Paskánda toIahudi. Handa' tauna to kai wanua-wanua butu i Ierusale ina molumaóha ada popamaláhi wátá hangko bomani' alo mahile iti. 56 Mampeli'he' Iesu lia' i porámpunda i Támbina Pue' Ala rahanga' hadua hai hadua, “Nu'umbá pasumbámu, ina butu paa'i i alo mahile dee?” 57 Hondo'o polalutánda láwi' toireándahe' tadulako mpenómbá hai toPárisi mohawa'mohe' bona hema-hema to pangisá ka'árá'ána Iesu bate'na rapehanga'á i herá bona Iesu rahaka'.
Bitina Iesu rapotuái lana to boháru i Betaniá
1 Ini alona hangko bomani' Alo Mahile Paska, Iesu mao i Betaniá. I ndi'itimi' katoro'ána Lasaru hadua to Napatuwo' hule' kai kapate. 2 I ndo'o Iesu rapotorare lia' narewuihe' Marita. Lasaru hai tauna to butu, ma'ande'he' hingkakani hai Iesu. 3 Kaindo'o butumi' Maria mambawa lana to boháru to rahanga' narawastu to masuli' hólóna, toto'na hantanga' lite' kahanda'na. Bitina Iesu natuáhi lana hane'i naumpáhi hintu' weluá'na. Kaboháruna lana iti, moári'á halalu ntámbi. 4 Agáiáná Iudasi' Ikario', hadua kai olo'nda topeguruna Iesu—to ina mepehubi'á i Ia—masanga', 5 “Ma'ampa hane'i ti'ara rapobalu' lana to boháru iti, hólóna tálu átuna dói perá' bona rawe'iáhe' topeahi-ahi'?” 6 Polalutána Iudasi' hóndi'iti bo'ia kapotirináina topeahi-ahi', agáiáná láwi' ia hadua to baina. Bábehiána morongkani manggala mpebuni dói to nawóli, láwi' ia to pembóli dóinda sangkani. 7 Hane'i nahanga' Iesu, “Patodáhi tawine iti! Láwi' to nabábehi dee mambuhinao alo karatawungKu'. 8 Topeahi-ahi' timbulu arahe' i olo'mi, agáiáná Kodo', ti'ara'A' ina timbulu hingkakani hai kámiu.”
Kahimpudu ina mopapate Lasaru
9 Handa' toIahudi masádi ka'arána Iesu i Betaniá, maomohe' i ndo'o. Tunggáiánda, bo'ia peá Iesu, agáiáná láwi' ina mampeita Lasaru to Napatuwo'mo'i kai kapate. 10 Itimi' hane'i toireándahe' tadulako mpenómbá mampoinaohe' wo'o mopapate Lasaru; 11 láwi' ia hane'i handa' toIahudi mopáláhihe' hai mepóináláimohe' i Iesu.
Pesuá'na Iesu i wanua mahile Ierusale
12 Teume'na, tauna handa' to ina mampeola'i Susa' Paska masádi Iesu tanga'na molumao mampetoto' Ierusale. 13 Kaindo'o manggalamohe' tawengkau to hondo'o tawe' baloli hane'ihe' medupa' daro me'á'ágórá, rahanga', “Hosana! Tebarakatimi' Ia to butu i lalu hanga'na Pue'. Tebarakatimi' Datu Sáráeli!” 14 Iesu masumba hamba'a kalide to hangko ina rapáguru, hane'i Nahawe'i. I kahóndi'itina, tepapósengimi' to teuki' i Sura Pototowiá: 15 “Bopokomi lángá', ánáke tawine i Sio! Nipeita, Dátumi butu, mohawe'i hamba'a kalide to hangko ina rapáguru!” 16 Tempó iti, upu-upuna ti'ara mani' rapáhángi topegurunahe' Iesu. Agáiáná i kaupuna Iesu ratóeá' melempó i kapateNa, hangko rabuhinaomi' to rabábehi tauna i Ia kateuki'namo'i i Sura Pototowiá. 17 Taunahe' to ara hingkakani hai Iesu i tempóna Iesu mokárá' Lasaru kai lalu tálumbángá hintu' kaNapatuwo'na hule' kai kapate, ti'ara rakakarónga mampoposabi' mokakihanga'i to Napopewali' iti. 18 Itimi' hane'i tauna to handa' maohe' i Iesu láwi' rahádi ka'Iána to pobábehi tanda' topehelei iti. 19 Hane'imohe' molaluta toPárisi hadua hai hadua, “Kita', ti'arake' peisá mobábehi apa-apa! Nipeita, sanggena tauna i duniá meola' i Ia.”
Iesu rapeli' bahangampa toIunani
20 I olo'nda tauna to mao i Ierusale ina menómbá i alo mahile iti, ara wo'o bahangampa toIunani. 21 Hane'ihe' mao i Pilipu rahanga', “Tuá, ane peisái kipoinao mombehumba hai Iesu.” (Pilipu to kai Besaida tampo' Galileá.) 22 Kaindo'o maomi' Pilipu i Andaria mampehanga'á iti, hane'i rapabutu i Iesu. 23 Nahanga' Iesu i herá, “Tempónamo'i Áná'na Manusia' ratóeá'. 24 To'u ebe to Kuhanga' dee: ane arai hambua' gándu ti'ara ratuda' i tampo' duu'na mate bate'na peá humambua'. Agáiáná bate'na sieru' mate hane'i hangko ina mowua' handa'. 25 Tauna to pantórá katuwo'na ina matántá tuwo'na. Agáiáná tauna to ti'ara mampalái-lái katuwo'na i duniá dee, ina masumba katuwo' to ti'ara ara kahópó'ána. 26 Tauna to tóká' láluna morewuiA' bate'na meola' i Kodo' bona toperewuingKu' peisá hingkakani hai Kodo' i umbá ka'árá'ángKu'. Tauna to porewuiA' ina napomahile AmángKu'.”
Iesu mampolaluta kaina mateNa
27 “De'e-de'e masusa' lálungKu'; ti'ara Kuisá apa to ina Kuhanga'. Kupoinao ina mekakae hondee, Uma', kábáhá'A' kai kapári' to ina Kuhámpei dee. Agáiáná láwi' kaina pohámpeiKu' kapári' dee hane'iA' butu i duniá. 28 Uma', tetóeá'mi' hanga'Mu!” Kaindo'o rahádimi' wamba' kai langi' masanga', “Ia, Kutóeá'mo'i lia' ina Kutóeá' womi'.” 29 Tauna handa' to ara i ndo'o masádi wamba' iti. Rahanga', “Iti muni gumpata' i langi'!” Agáiáná ara wo'o to pasanga', “Mala'eka to polaluta i Ia!” 30 Kaindo'o nahanga' Iesu i herá, “Wamba' iti tehádi, bo'ia ina mantulungiA' agáiáná láli' ina mantulungikomi. 31 De'e-de'e tempónamo'i duniá rabutusi; topokuasa'i duniá dee ina ranangimo'i. 32 Agáiáná Kodo', ane rapaireáA' kai duniá, ina modii'A' upu-upu tauna butu i Kodo'.” 33 Hondo'omi' polalutáNa, mampetude'ánga nu'umbá rárá ngkapateNa. 34 Rahanga' tauna handa' iti i Ia, “Mangola' áturá to nauki' Musa, Datu Topesoreáka ina tuwo' duu' i kahae-haeána. Nu'umbá hane'i Nuhanga' Áná'na Manusia' bate'na rapaireá? Hema Áná'na Manusia' iti?” 35 Meháni' Iesu, “Hampai' peramo'i wanta' iti ara i olo'mi. Mewali' molumaokomi hangko ara mani' wanta' iti, bona ti'arakomi nakuasa'i kamangkáindi. Tauna to polumao i kamangkáindi, ti'ara naisá i umbá kamaoána. 36 Nipóinálái wanta' iti gánggána ara mani' i kámiu, bona nipewali' tauna to tuwo' i lalu wanta'.” Kaupuna Iesu molaluta hondo'o, meleimi' lia' ti'arapo'i mampopelia wátáNa i herá.
Kati'aránda mepóinálái toIahudi i Iesu
37 Kehapo'i handa' tanda' topehelei nabábehi Iesu i lindo'nda, agáiáná ti'arahe' mepóinálái i Ia. 38 I kahóndi'itina, mewali'mi' to nahanga' galara' Iesaia, “Pue', ti'ara ara to mampóinálái kárebá to kitoleleha. Lia' kehapo'i Nupopaita'áhe' kuasa'Mu, ti'ara manihe' mepóinálái.” 39 Itimi' hane'ihe' ti'ara peisá mepóinálái láwi' Iesaia kamolalutamo'i wo'o, “Pue' Ala masanga', 40 ‘Kodo' haduduángKu' mopabilo matánda, mopamatu'a lálunda; bona matánda ti'ara meita, pekirinda iniá' napopáhángi. Bona iniá' rateóli i Kodo', hane'ihe' Kupabaka'.’ ” 41 Iesaia masanga' hondo'o láwi' ia kamangintamo'i katetóeá'na Iesu lia' molaluta baha' i Ia. 42 Kehapo'i hondo'o, handa' tauna tesuá' tadulakonda toIahudi mepóinálái i Iesu. Agáiáná ti'arahe' bái' mopangaku' iti i kato'u-to'uána láwi' lángá'he' iniá' onto ti'arahe' rapáliu toPárisi mesuá' i támbi penómbá'ánda toIahudi. 43 Láwi' herá haduduánda ralái mani' naperáráingá tauna kai peperáráingána Pue' Ala.
Lalutána Iesu ina mebutusi
44 Kaindo'o meágórámi' Iesu, “Tauna to pepóinálái i Kodo', mopáláiá mepóinálái wo'o i Ia to pohuo'A'. 45 Lia' tauna to panginta'A', manginta wo'o to pohuo'A'. 46 KabutungKu' i duniá dee hondo'o wanta', bona upu-upu tauna to pepóinálái i Kodo' ti'arahe' toro' i kamangkáindi. 47 Tauna to mampehádingi paturo'Ku', agáiáná ti'ara napeola'i—bo'ia Kodo' mohukui. Láwi' kabutungKu' bo'ia ina mobutusi duniá dee agáiáná mosoreákai. 48 Tauna to ti'ara meranga' i Kodo' lia' ti'ara mampehádingi lalutángKu', aramo'i to pobutusi'i. Laluta to Kupabutu, itimi' to ina mobutusi'i i alo kahópó'ána duniá. 49 Láwi' Kodo', ti'ara'A' molaluta kai peláiá saduduángKu'; Ama to pohuo'A', Iami' to mampasanga'áNa' apa to bate'na Kuhanga' hai Kupabutu. 50 Lia' Kuisá hawa'Na itimi' to peámbe'i katuwo' to ti'ara ara kahópó'ána. Itimi' hane'i Kupabutu hondo'o to napepaturo'á Ama i Kodo'.”
Kanabahó'ina Iesu bitinda topeguruNa
1 Hanggaló hangko bomani' Susa' Paska, Naisámi' Iesu kaina butunamo'i tempóNa mopáláhi duniá, ina masule' i AmáNa. Ia mampoka'ahi' taunahe' to pewali'mo'i kiráNa i duniá lia' tungku'he' Napoka'ahi' duu' i kahópó'ána. 2 Wengi iti, Iesu hai topeguruNahe' tanga'nda ma'ande'. Tadulako Ánditu walimo'i mampoánángkórá'á Iudasi' Ikario' áná'na Simo bona mampehubi'á Iesu. 3 Naisá Iesu kanawe'iánamo'i Ama sanggena kuasa' i Ia. Naisá wo'o kapepongkáNa kai Pue' Ala hai kaina teóliNa hule' i Ia. 4 Itimi' hane'i mekátede'mi' Iesu, napáhu' badu' kumbáNa hai manggala báná popoumpáhi Napohalope'. 5 Kaindo'o motua uwai i hambua' lóiá, hane'i Natepu'u mobaho'i bitinda topeguruNa duu'na Naumpáhi báná to Napohalope'. 6 Kateduu'na Iesu i Simo Peturu', nahanga' Simo Peturu', “Pue', ma'ampa hane'i Kámiumo'i mobaho'i bitingku'?” 7 Meháni' Iesu, “De'e-de'e, ti'ara nuisá to Kubábehi dee, agáiáná ina nuisá peá hanggaló.” 8 Nahanga' Peturu', “Iniá' Pue', iniá' ebe Nibaho'i'i bitingku'!” Agáiáná meháni' Iesu, “Ane ti'arako' Kubaho'i ti'arako' mewali' kirángKu'.” 9 Nahanga' Simo Peturu', “Pue', ane hondo'oi bo'ia peá bitingku' agáiáná hintu' tee hai wóá'ku' wo'o!” 10 Nahanga' Iesu i Peturu', “Tauna to pedói, maláhimo'i sangkani wátána, ti'arapo'i páráluu rapamaláhi; sangádina bitina. Kámiu, maláhimokomi, agáiáná ti'ara upu-upumi.” ( 11 Naisámo'i Iesu hema to ina mepehubi'á i Ia. Itimi' hane'i Nahanga', “Kámiu maláhimokomi, agáiáná ti'ara upu-upumi.”) 12 Kawálina Iesu mobaho'i bitinda, Napasuá' hule' badu' kumbáNa duu'na womi' mehuda. Hane'ihe' Nakune', “Ni'isá apa to hangko Kubábehi i kámiu? 13 Nikárá'A' Guru hai Pue', pasanga'mi iti to'u. 14 Mewali', ane Kodo'i Pue' hai Gurumi mobaho'i bitimi, hóndi'iti wo'o kámiu bate'mi hore mombebaho'ikomi bitimi. 15 Láwi' Kuámbe'imokomi pándiri' bona nibábehi'i wo'o apa to Kubábehi i kámiu. 16 To'u ebe to Kuhanga' dee: hadua hawi' ti'ara tepaireá kai tuána, hondo'o wo'o hadua huo' ti'ara tepaireá kai to pohuo'i. 17 Ane ni'isámo'i upu-upuna dee, madonde ebekomi ane ninggaleái. 18 To Kuhanga' dee bo'ia mokakihanga'i upu-upumi. Kuisámo'i hemahe' to Kupileki. Agáiáná apa to teuki' i Sura Pototowiá bate'na mewali', iami' ‘Tauna to pa'ande' hingkakani hai Kodo' ina moewa'A'.’ 19 Iti Kuhanga'ákomi de'e-de'e hangko bomani' mewali', bona i pewáli'na hanggaló, ina nipóinálái kaKodó'na hondo'o polalutángKu' to popakanóntó kahemángKu'. 20 To'u ebe to Kuhanga' dee: hema to poranga' tauna to Kuhuo', meranga' i Kodo'. Hema to peranga' i Kodo' moranga' wo'o Ia to pehuo' i Kodo'.”
Iesu mopaingá'i Iudasi'
21 I kawálina Iesu molaluta hondo'o, wiora ebe láluNa. Hane'i Nahanga', “To'u ebe to Kuhanga' dee: hadua kai olo'mi ina mampehubi'áNa'.” 22 TopeguruNa mombepehaile'he' hadua hai hadua lia' rapowuli ebe láwi' ti'ara raisá hema to Natunggái lalutáNa. 23 Hadua kai olo'nda topeguruna Iesu iami' to Napoka'ahi', mehuda tanda' i kóánáNa. 24 Simo Peturu' morao-rao i ia, bona napekune'i i Iesu hema to Natunggái lalutáNa. 25 Mengkadaki'mi' topeguruna iti i Iesu, duu'na mekune', “Pue', hema tauna iti?” 26 Meháni' Iesu, “Iami' tauna to ina Kuámbe'i róti to Kulimbinga.” Kaindo'o, na'alami' Iesu róti Nalimbinga; hane'i Nawe'iá Iudasi' áná'na Simo Ikario'. 27 I kanaranga'na Iudasi' róti iti, nakuasa'imi' Tadulako Ánditu láluna. Hane'i nahanga' Iesu i ia, “Apa to ina nulumaóha nunggaleá peámo'i.” 28 Ti'ara hawe' hadua kai olo'nda to pehuda ma'ande' tempó iti mopáhángi, ma'ampa hane'i hondo'o polalutána Iesu i Iudasi'. 29 Saru lálunda Iesu mohuo' Iudasi' mehóló to ina rapopobundu' i susa' iti ba meámbe'i dói i tauna to peahi-ahi'—láwi' Iudasi' to pembóli dóinda. 30 Kaupuna Iudasi' moranga' róti iti, poliliunami' melei. Tempó iti inambengimo'i.
Hawa' to wó'u
31 Kapeleina Iudasi', molalutami' Iesu, “De'e-de'e, Áná'na Manusia' ratóeá', lia' Pue' Ala wo'o ratóeá' melempó i Ia. 32 Ane ratóeá'i Pue' Ala melempó i Ia, Ia wo'o ina natóeá' Pue' Ala melempó i wátá saduduáNa. Láli' kaina natóeá'Na Pue' Ala harawi'ámo'i. 33 Kámiu áná'Ku', ti'arapo'i mahae kaina hingkakáningKu' hai kámiu. Ina nipeli'A', agáiáná hondo'o to kaKuhanga'áhe' tadulakonda toIahudi, de'e-de'e Kuhanga'ákomi wo'o; i ka'árá'á kaina maoángKu' ti'arakomi peisá teduu' i ndo'o. 34 Kuámbe'ikomi hawa' to wó'u: mombepoka'ahi'komi hadua hai hadua. Hondo'o kaKupoka'áhi'mi, hóndi'iti wo'o kabate'mi mombepoka'ahi'. 35 Ane mombepoka'ahi'komi, upu-upu tauna ina mangisá kakámiuna topegurungKu'.”
Iesu mopaingá'i Peturu'
36 Nahanga' Simo Peturu' i Iesu, “Pue' i umbá kaina maoáMi?” Meháni' Iesu, “I umbá kaina maoángKu' ti'arako' peisá meola' de'e-de'e. Agáiáná hanggaló ina meola'ntoko' i Kodo'.” 37 Mekune' womi' Peturu', “Pue', ma'ampará'i hane'i ti'ara'a' peisá meola' i Kámiu de'e-de'e? Kulalu onto mate láwi' Kámiu, Pue'!” 38 Meháni' Iesu, “To'u paa'i kaina matemu mamposurunga'A'? To'u ebe to Kuhanga'áko' dee: hangko bomani' motunturuá' manu', tálumi' káningKu' nusapuáka!”
Iesu iami' rárá mao i Ama
1 Nahanga' Iesu i topeguruNahe', “Nipatungku' lálumi, pepóinálái i Pue' Ala hai pepóinálái wo'o i Kodo'. 2 I támbina AmángKu' handa' ka'árá'á. Ina maoA' i ndo'o bona Kupopatóká' ka'árá'ámi. Ti'ara ina Kulaluta hóndi'iti ane ti'arai hondo'o. 3 I kawálingKu' mao mopatóká' ka'árá'ámi, ina butuA' manggalakomi, bona i umbá ka'árá'ángku', i ndo'okomi wo'o. 4 Lia' i ka'árá'á kamaoángKu' ni'isá rárá mao i ndo'o.” 5 Nahanga' Tómá i Iesu, “Pue', ti'ara ki'isá i umbá kamaoáMi, nu'umbá kaina ki'isána rárá mao i ndo'o?” 6 Meháni' Iesu, “Kodo'mi' rárá hai toto'u lia' to peámbe'i katuwo'. Ti'ara hawe' hadua to teduu' i AmángKu' ane ti'arai melempó i Kodo'. 7 Ane rápá'nai mehala'komi i Kodo' bate'mi wo'o ina mehala' i AmángKu'. De'e-de'e mehala'mokomi i Ia lia' ni'itamo'i.” 8 Hane'i nahanga' Pilipu i Iesu, “Pue', petude'ánga Ama i kai', iti peá to kiperapi' bona Ia kihala'.” 9 Agáiáná meháni' Iesu, “Mahae ebemo'i kahingkakáningKu' hai kámiu ti'ara maniA' nuhala' Pilipu? Tauna to panginta'A', mangintamo'i Ama. Nu'umbá kapeisána nuhanga', ‘Petude'ánga Ama i kai'’? 10 Ti'arará'i nupóinálái pohinaengKu' hai Ama, lia' Ama mohinae hai Kodo'? Apa to Kuhanga'áko' bo'ia kai Kodo' haduduángKu'. Ama to tungku' mohinae hai Kodo', Iamo'i to mamponggaleá upu-upuna iti. 11 Mepóináláiko' i Kodo', i pohinaengKu' hai Ama lia' Ama mohinae hai Kodo'. Kehapo'i ti'ara nipóinálái polalutángKu', bate'na nipóinálái láwi' ni'itamo'i upu-upu to kaKubábehi. 12 To'u ebe to Kuhanga' dee: tauna to pepóinálái i Kodo', ina molumaóha apa to kaKunggaleámo'i—láli' ina molumaóha to peruu kai ndi'iti—láwi' maoA' i Ama. 13 Lia' apa peá to niperapi' i lalu hanga'Ku', iti ina Kulumaoha'ákomi, bona Ama ratóeá' melempó i Áná'. 14 Apa peá to niperapi' i lalu hanga'Ku' ina Kulumaóha.”
Dándina Iesu mokakihanga'i Inao Magasa'
15 “Ane ma'ahi'komi i Kodo', ina molumaóhakomi hawa'Ku'. 16 Ina Kuperapi' i Ama, hane'ikomi ina Na'ámbe'i Topetulungi ntani' to ina roo hingkakani hai kámiu duu' i kahae-haeána. 17 Topetulungi iti iami' Inao Magasa' to ina mopatongawa' toto'u mokakihanga'i Pue' Ala. Tauna to ti'ara mepóinálái, ti'arahe' peisá moranga' Inao Magasa', láwi' ti'ara raita lia' ti'arahe' mehala' i Inao Magasa'. Agáiáná kámiu, mehala'komi i Inao Magasa', láwi' roo hingkakani hai kámiu lia' ina mohinae hai kámiu. 18 Ti'arakomi ina Kupáláhi haduduámi hondo'o toelu pumpu. Kodo' ina teóliA' i kámiu. 19 Hampai' peramo'i kati'arángKupo'i ina raita tauna i duniá. Agáiáná kámiu ina ni'itantoA' láwi' Kodo', tuwo'A' lia' kámiu ina tuwo'komi wo'o. 20 I kabutuna tempó iti, ina ni'isá kapohinaengKu' hai Ama, kámiu mohinae hai Kodo' lia' Kodo' mohinae hai kámiu. 21 Tauna to poranga' hawa'Ku' lia' nalumaóha iami' to ma'ahi' i Kodo'. AmángKu' ina mampoka'ahi' tauna to ma'ahi' i Kodo'. Kodo' wo'o ina mampoka'ahi' tauna iti lia' Kupatongawa' wátángKu' i ia.” 22 Iudasi' (bo'ia Iudasi' Ikario') mekune' i Iesu, “Pue', ma'ampa hane'iKomi mopatongawa' wátáMi i kai', bo'ia i upu-upu tauna to i duniá?” 23 Meháni' Iesu, “Tauna to ma'ahi' i Kodo' ina mampeola'i paturo'Ku', hai AmángKu' ina ma'ahi' i ia. Ama hai Kodo' ina butu hane'i roo hingkakani hai ia. 24 Tauna to ti'ara ma'ahi' i Kodo' ti'ara mampeola'i paturo'Ku'. Paturo' to nihádi iti bo'ia kai Kodo' haduduángKu', agáiáná kai Ama to pehuo' i Kodo'. 25 Upu-upuna iti Kuhanga'ákomi i kahingkakáningKu' mani' hai kámiu. 26 Agáiáná Inao Magasa', Topetulungi to ina nahuo' Ama i lalu hanga'Ku', Iami' to ina mopaturo'komi upu-upuna lia' ina mampopambuhinaokomi upu-upu to kaKuhanga'ákomi. 27 Awe rasi' Kupáláhiákomi. Awe rasi' saduduángKu' to Kuwe'iákomi. To Kupewe'i dee bo'ia hondo'o to nawe'iákomi duniá. Nipatungku' lálumi lia' iniá' nilángá'. 28 Kámiu, nihádimo'i to Kuhanga', ‘Ina meleiA', agáiáná ina butuA' hule' i kámiu.’ Ane ámbi' nipoka'ahi'A', ina matana'komi i kamaóngKu' i Ama láwi' Ama tepamahile kuasa'Na kai Kodo'. 29 Iti Kuhanga'ákomi de'e-de'e, hangko bomani' upu-upuna mewali', bona ane mewali'po'i ina nipóinálái. 30 Ti'arapo'i handa' to ina Kuhanga'ákomi, láwi' tempónamo'i topokuasa'i duniá dee butu ina moewa'A', agáiáná ti'ara hawe' ara kuasa'na i wátángKu'. 31 Kehapo'i hondo'o, upu-upuna iti bate'na mewali' bona upu-upu tauna to i duniá mangisá kaKodó'na mampoka'ahi' Ama lia' molumaóha sanggena to Napehawa'iá Ama i Kodo'. Haido'o, ningkamo' tapelei kai ndee.”
Iesu iami' tóá' anggoro' to to'u
1 Nahanga' womi' Iesu, “Kodo'mi' tóá' anggoro' to to'u lia' AmángKu' topoholia'na. 2 Upu-upu dá'ána to pepongka kai Kodo' to ti'ara mowua', Nahurengi dá'ána. Hai dá'ána to powua', nauhui tawe'na lia' nahai tóá'na bona tepamawua' womi'. 3 Kámiu, maláhimokomi láwi' paturo' to Kuwe'iákomi. 4 Bate'mi tungku' mohinae hai Kodo' lia' Kodo' wo'o ina tungku'A' mohinae hai kámiu. Dá'á iti ti'ara ina mowua' saduduána sangádina ane bate'na tungku' medingki' i tóá'na. Hondo'o wo'o kámiu, ina peisá peákomi mowua' ane tungku'komi mohinae hai Kodo'. 5 Kodo'mi' tóá'na anggoro', kámiu iami' dá'á-dá'ána. Tauna to tungku' mohinae hai Kodo' lia' Kodo' hai ia, ina handa' powua'na; láwi' i raoa kai Kodo' ti'arakomi peisá mobábehi apa-apa. 6 Tauna to ti'ara tungku' mohinae hai Kodo', ina hondo'o dá'á to ratibe, hane'i bangi. Dá'áhe' to hóndi'iti ina rarámpu hane'i ratibe duu'na rahunu. 7 Ane bate'mi'i tungku' mohinae hai Kodo' lia' paturo'Ku' roo i lálumi, niperapi' i Ama apa peá to nilái; perápi'mi iti ina Napapósengi. 8 Ane handa'i powua'mi, AmángKu' ratóeá'; i kahóndi'itina, to'u-to'u ebemo'i kapewáli'mi topegurungKu'. 9 Hondo'o kama'áhi'Na Ama i Kodo', hóndi'iti wo'o kama'áhi'Ku' i kámiu. Bate'mi tungku' tuwo' i lalu áhi'Ku'. 10 Ane molumaóhakomi hawa'Ku', ina tungku'komi i lalu áhi'Ku', hondo'o katungku'Ku' i áhi'na Ama láwi' kapolumaóhangKu' hawa'Na. 11 Upu-upuna dee Kuhanga'ákomi, bona kamatana'Ku' ara i lálumi, lia' tebuá' ebe kamatana'mi. 12 Deemi' hawa'Ku': mombepoka'ahi'komi, hondo'o kama'áhi'Ku' i kámiu. 13 Ti'ara ara ahi' to peruu kai áhi'na hadua tauna to mampehuhu'á tuwo'na bona mantulungi balenahe'. 14 Kámiu, balengKukomi ane nilumaóhai apa to Kuhawa'ákomi. 15 Ti'arapokomi Kukárá' hawi', láwi' hadua hawi' ti'ara naisá apa to tanga'na nabago' tuána. Kámiu, Kukárá'komi balengKu', láwi' upu-upu to Kuhádi kai AmángKu' kaKuhanga'ámokomi. 16 Bo'ia kámiu to pampilekiA'. Kodo' to pampilekikomi lia' Kuhuo'komi mao i duniá bona handa' powua'mi. Wua' pobago'mi iti, ina mobundu' tuke i kahae-haeána. I kahóndi'itina, Ama ina moámbe'ikomi apa peá to niperapi' i Ia i lalu hanga'Ku'. 17 Deemi' hawa'Ku' i kámiu: mombepoka'ahi'komi hadua hai hadua.”
Iesu hai topeguruNa ti'ara napoimbaha' duniá
18 “Ane ti'arakomi ralái-lái tauna to ti'ara mepóinálái i Kodo', nibuhinao iherumo'i Kodo' ti'ara ralái-lái. 19 Ane rápá'nai kirándakomi, kámiu ina rapoka'ahi'komi i pewáli'mi kiránda. Agáiáná Kupilekimokomi kai taunahe' to ti'ara mepóinálái, mewali' bo'iapokomi kiránda. Itimi' hane'i ti'arakomi ralái-lái tauna to ti'ara mepóinálái i Kodo'. 20 Nibuhinao apa to kaKuhanga'ákomi, ‘Hadua hawi' ti'ara tepaireá kai tuána.’ Mewali', i kakarapopeahi-áhi'Kumo'i, kámiu ina rapopeahi-ahi'komi wo'o. Ane mampeola'ihe' paturo'Ku', ina rapeola'i wo'o paturo'mi. 21 Upu-upuna iti ina rabábehi i kámiu láwi' mewali'komi topegurungKu', lia' kati'aránda mehala' i Ia to pohuo'A'. 22 Ane rápá'nai ti'ara'A' butu lia' upu-upuna ti'arahe' Kuhanga'á, ti'arahe' madósá. Agáiáná de'e-de'e, ti'arapo'i ara ráránda mosapuáka kamadósánda. 23 Tauna to ti'ara mampalái-láiA', ti'ara wo'o mampalái-lái AmángKu'. 24 Ane rápá'nai i olo'nda ti'ara'A' mobábehi mampopengaa to ti'ara mani' karabábehi tauna ntani', ti'arahe' madósá. Agáiáná de'e-de'e, kehapo'i raitamo'i apa to Kubábehi bate'nda onto ti'ara melái-lái i Kodo' hai AmángKu'. 25 Agáiáná bate'namo'i hondo'o, bona mewali'mi' apa to rauki' i sura áturá to nauki' Musa, iami': ‘Ti'ara'A' ralái-lái kehapo'i ti'ara ara sala'Ku'.’ 26 Topetulungi to kai Ama ina Kuhuo' butu i kámiu, iami' Inao to ina mopatongawa' toto'u mokakihanga'i Pue' Ala. Ane butui, Ia ina mampoposabi' baha' i Kodo'. 27 Haido'o, kámiu wo'o bate'mi mampoposabi' baha' i Kodo' láwi' kámiu hingkakanimokomi hai Kodo' kai runguna.”
Katungku' lalu
1 Kaindo'o, napaliliu womi' Iesu polalutána i topeguruNahe', “Upu-upuna dee Kuhanga'ákomi, bona ti'ara nipohóe'á lalu lia' tekábáhá pepóináláimi i Kodo'. 2 Ina rawurakomi kai támbi penómbá'ánda toIahudi. Lia' ina butu tempóna tauna to popapatekomi ina masanga' to ralumaóha iti hintoto' hai peláiána Pue' Ala. 3 Iti ralumaóha i kámiu láwi' ti'ara manihe' mehala' i Ama hai i Kodo'. 4a Agáiáná upu-upuna iti Kuhanga'ákomi de'e-de'e, bona ane mewali'i hanggaló, nibuhinao kakaKuhanga'ámimo'i.” Pobago'na Inao Magasa' 4b “Mokakihanga'i iti, ti'arakomi Kuhanga'á kai runguna, láwi' ara maniA' hingkakani hai kámiu. 5 Agáiáná de'e-de'e ina maoA' i Ia to pohuo'A'; lia' ti'ara hawe' hadua kai olo'mi to pekune' i umbá kaina maoángKu'. 6 De'e-de'e láli' nipowiora lalu i kaKupasanga'ámi hóndi'iti. 7 Agáiáná to'u ebe to Kuhanga' dee: láli' maro'a ebe i kámiu ane meleiA'; láwi' ane ti'ara'A' melei, Topetulungi iti ti'ara ina butu i kámiu. Agáiáná ane meleiA', Ia ina Kuhuo' butu i kámiu. 8 Ane butui Topetulungi iti, Ia ina mopatongawa' i duniá páláiá to kato'uána kai dósá hai apa to to'u i pehiló'ána Pue' Ala hintu' pehukuNa. 9 Ia ina mopatongawa' kamadósánda to ti'ara mepóinálái i Kodo'; 10 hai kaKodó'na to to'u, láwi' maoA' i Ama hai kati'arángKupo'i ina ni'ita; 11 lia' Pue' Ala mantepu'umo'i mehuku, láwi' topokuasa'i duniá dee iami' Tadulako Ánditu, rahukumo'i. 12 Handa' mani' to bate'na Kuhanga'ákomi, agáiáná de'e-de'e ti'ara mani' nibuku moranga'i. 13 Kehapo'i hondo'o, ane butumi' Inao to popatongawa' toto'u mokakihanga'i Pue' Ala, ina Natete'komi bona nipehala' i sanggena toto'u. PolalutáNa bo'ia kai wátáNa haduduáNa, agáiáná mampolaluta apa to Nahádimo'i lia' Ia ina mampasanga'ákomi apa to ina mewali' i alo hanggaló. 14 Ia ina motóeá'A', láwi' apa to Napehanga'á i kámiu Naranga' kai Kodo'. 15 Upu-upu to ara i Ama, Kodo' pue'na. Itimi' hane'i i kaKuhanga'na apa to ina napabutu Inao Toto'u i kámiu, Naranga' kai Kodo'.”
Kasusa' hai tana' lalu
16 “Hampai' peramo'i kati'arángKupo'i ina ni'ita, lia' hampai' peramo'i wo'o kaina ni'ita'ángKu'.” 17 I pasádinda iti, bahangampa topeguruna Iesu mantepu'umohe' mombekune' hadua hai hadua, “Apa tunggáiána lalutáNa i kita': ‘Hampai' peramo'i kati'arángKupo'i ina ni'ita, lia' hampai' peramo'i wo'o kaina ni'ita'ángKu'’? Apa wo'o tunggáiána hane'i Nahanga': ‘MaoA' i Ama’?” 18 Mekune'mohe', “Apa páláiána to Nahanga', ‘Hampai' peramo'i’? Ti'ara tapáhángi apa tunggáiána lalutáNa!” 19 Naisá Iesu kaina pekune'nda i Ia. Mewali' Nahanga', “Ininá Kuhanga', ‘Hampai' peramo'i kati'arángKupo'i ina ni'ita, lia' hampai' peramo'i wo'o kaina ni'ita'ángKu'.’ Iti to pewali' pekune' i olo'mi? 20 To'u ebe to Kuhanga' dee: ina teria'komi hai heheduká, agáiáná duniá ina matana'; kámiu ina masusa' lálumi, agáiáná kasusa' iti ina mewali' tana' lalu. 21 Hadua tawine to pantódiha ina moáná', masusa' ebe nahádi láwi' tempónamo'i mohámpei kapári'. Agáiáná i pengkairaoána áná'na, tawine iti mangkalóliámo'i kamapári'na láwi' kamatana'na i poánákana hadua tauna i duniá. 22 Hondo'o wo'o kámiu: de'e-de'e masusa' lálumi, agáiáná Kodo' ina mombehumba'A' hule' hai kámiu, itimi' to mopamatana' lálumi; lia' ti'ara hawe' hadua peisá mamperampa'i kamatana' iti kai lálumi. 23 I alo iti, ti'arapokomi ina mekune' apa-apa i Kodo'. To'u ebe to Kuhanga' dee: apa peá to niperapi' i Ama i lalu hanga'Ku', iti ina Nawe'iákomi. 24 Duu' de'e, ti'ara manikomi kamerapi' apa-apa i lalu hanga'Ku'. Niperapi', bate'mi ina moranga', bona tebuá' ebe kamatana'mi.”
Iesu monangimo'i kuasa'na duniá
25 “Upu-upuna dee Kuhanga'ákomi melempó i rápá' ngkórá'. Agáiáná ina butu tempóna ina molaluta'A' ti'arapo'i melempó i rápá' ngkórá', agáiáná Kupolaluta'ákomi i kato'u-to'uána mokakihanga'i Ama. 26 I tempó iti ina merapi'komi i Ama i lalu hanga'Ku'; agáiáná bona ni'isái, ti'arakomi ina Kuperapi'á i Ama, 27 láwi' Ama haduduáNa ma'ahi' i kámiu. Ia mampoka'ahi'komi láwi' ma'ahi'komi i Kodo', lia' nipóinálái kaKodó'na to butu kai Pue' Ala. 28 Kodo', pebubu'ángKu' kai Ama lia' butuA' i duniá. Agáiáná de'e-de'e duniá Kupáláhimo'i ina teóliA' i Ama.” 29 Kaindo'o rahanga' topeguruna Iesu i Ia, “Pue', de'e-de'e molalutaKomi i kato'u-to'uána lia' ti'arapo'i melempó i rápá' ngkórá', 30 hai manóntó i kai' kaKámiuna mangisá upu-upuna. Ti'arapo'i páráluu ara to pekune' apa-apa i Kámiu. Itimi' hane'i kipóinálái kaKámiuna to butu kai Pue' Ala.” 31 Meháni' Iesu i herá, “Mewali' nipóináláimo'i de'e-de'e? 32 Nipeita! Ina butu tempóna, láli' tempónamo'i, ina rapopogárá-gárákomi. Ina masule'komi i hore-hore támbimi, nipáláhiA' haduduángKu'. Agáiáná ti'ara'A' mosadudua láwi' AmángKu' ara hingkakani hai Kodo'. 33 Upu-upuna dee Kuhanga'ákomi bona nipasumba kamalino lalu láwi' pohinaemi hai Kodo'. I duniá ina mohámpeikomi kapári'. Agáiáná nipakaróhó lálumi láwi' kuasa' to kadake to ara i duniá dee, Kunangimo'i!”
Iesu mampekakaeá topeguruNahe'
1 Kaupuna molaluta hondo'o, Iesu mengoa' i langi' hane'i mekakae, Nahanga', “Uma', tempónamo'i; Nutóeá'mo'i Áná'Mu bona Áná'Mu motóeá'Ko'. 2 Hondo'o kaNuámbe'iKu' kuasa' i sanggena tauna, hóndi'iti wo'o kaina Kuámbe'inda katuwo' to ti'ara ara kahópó'ána i tauna to Nuwe'iA'. 3 Deemi' katuwo' to ti'ara ara kahópó'ána iti; iami' bona tauna mehala' i Io, to ti'ara ara karoduána iami' Pue' Ala to to'u hai mehala'he' i Kodo', Iesu Kerisitu to Nuhuo'. 4 Kutóeá'moKo' i duniá dee mamporárá kapopawálingKu' bago' to Nuwe'iáNa' Kulumaóha. 5 Itimi' hane'i, Kuperapi' bona Nutóeá'A' hule' hingkakani hai Io, hondo'o katetóeá'Ta' hangko bomani' duniá rapopewali'. 6 Uma', kaKupatongawa'moKo' i tauna to kai duniá dee to kaNupehuhu'ámo'i i Kodo'. Herá kiráMumohe' lia' kaNupehuhu'ámohe' i Kodo'. Mampeola'imohe' polalutáMu. 7 De'e-de'e, raisámo'i kaupu-upuna to Nupehuhu'á i Kodo' mepongka kai Io. 8 Kupabutumo'i i herá laluta to Nuwe'iA'; lia' raranga'mo'i. Raisámo'i, to'u ebe kabutungKu' kai Io lia' rapóinálái Uma', Io to pohuo'A'. 9 Kupekakaeáhe'. Bo'ia upu-upu tauna to i duniá Kupekakaeá agáiáná tauna to Nupehuhu'ámohe' i Kodo', láwi' kiráMuhe', Uma'. 10 Upu-upu kirángKu' iami' kiráMu wo'o; lia' upu-upu kiráMu iami' wo'o kirángKu'. Kodo' ratóeá'A' melempó i herá. 11 De'e-de'e, ina butuA' i Io. Kodo' ti'ara'Apo'i toro' i duniá; agáiáná herá ara manihe' i duniá. Bóó AmángKu' to magasa'! Nukámpáihe' i kamakuasa'na hanga'Mu, iami' hanga' to Nupewe'imo'i i Kodo'—bona rapohinae hondo'o Kita'. 12 I tempóKu' mani' hingkakani hai herá, Kukámpáimohe' i kamakuasa'na hanga'Mu—hanga' to Nupewe'i i Kodo'. Kukámpáimohe' hane'i ti'ara hawe' hadua kai olo'nda to hurewu', sangádina ia to rapakanóntómo'i bate'na hurewu'; bona mewali'mi' apa to teuki' i Sura Pototowiá. 13 De'e-de'e ina butuA' i Io Uma'. Upu-upuna dee Kupahowa' hangko ara maniA' i duniá; bona tebuá' ebe pampasádinda kamatana'Ku'. 14 KaKupabutumo'i i herá lalutáMu lia' ti'arahe' ralái-lái tauna to ti'ara mepóinálái, láwi' bo'iahe' kiránda, hondo'o wo'o Kodo' bo'ia'A' kiránda taunahe' iti. 15 Ti'ara Kuperapi' bona Nu'alahe' kai duniá dee, agáiáná Kuperapi' bona Nukámpáihe' kai tokadake. 16 Hondo'o Kodo' bo'ia'A' kiránda tauna to ti'ara mepóinálái, topegurungKuhe' wo'o bo'iahe' kiránda. 17 Uma', Nupopewali'mohe' kiráMu to tepatani' melempó i toto'u; ngkórá'Mu itimi' toto'u. 18 Hondo'o kaNuhuo'Ku' butu i duniá, hóndi'itimi' wo'o kaKuhuo'nda mao i tauna ntáni'na i duniá. 19 Láwi' kaherána, Kupehuhu'á wátángKu' mewali' kira to tepatani' i Io, bona rapewali' wo'o kira to tepatani' i Io, i pampeolá'inda paturo' to to'u. 20 Bo'ia peá herá Kupekakaeá Uma'. Agáiáná Kupekakaeáhe' wo'o tauna to ina mepóinálái i Kodo' kai pampoposábi'nda. 21 Uma', Kuperapi' bona mewali'he' hambua' hondo'o pohinaeMu hai Kodo' lia' Kodo' hai Io, bona herá mohinaehe' hai Kita'. I kahóndi'itina upu-upu tauna ina mampóinálái Io to pohuo'A'. 22 Kuámbe'imohe' katetóeá' to Nuwe'iáNa' bona mewali'he' wo'o mohinae hondo'o kapohinaenTa'; 23 Kodo' hai herá lia' Io hai Kodo'; bona rapewali' ebe mohinae. I kahóndi'itina upu-upu tauna i duniá mangisá kaNuhuo'Ku' lia' Io mampoka'ahi'he' hondo'o kaNupoka'áhi'Ku'. 24 Uma', Kupoinao bona herá to Nupehuhu'á i Kodo', arahe' hingkakani hai Kodo' i ka'árá'ángKu', bona raitai katetóeá'Ku'; iami' katetóeá' to Nuwe'iA' láwi' Io mampoka'ahi'A' hangko bomani' duniá rapopewali'. 25 Bóó AmángKu', Io to timbulu molumaóha to to'u! Tauna to i duniá dee ti'arahe' mehala' i Io, agáiáná Kodo', Kuhala'Ko'; hai topegurungKu' raisá kaNuhuo'Ku'. 26 Kupatongawa'mo'i hanga'Mu i herá; ti'ara ina Kukarónga mobábehi hondo'o, bona áhi'Mu i Kodo' tungku' i lálunda lia' mohinaeA' hai herá.”
Karahaka'na Iesu
1 Walimi' Iesu mekakae, meleimi' hingkakani hai topeguruNa hane'ihe' moweta i korona uwai Kidoro mao i hambali. I ndo'o ara hambua' bonde. Iesu hai topeguruNahe' mesuá' i ndi'iti. 2 Iudasi' topekahubi'á mangisá ka'árá'á iti láwi' Iesu hai topeguruNa morongkanimohe' morámpu i ndo'o. 3 Kaindo'o, maomi' Iudasi' i ka'árá'á iti mampoiheruá hamporángá'á surodado' Romawi hintu' to rahuo' toireándahe' tadulako mpenómbá hai toPárisi iami' topokámpái Támbina Pue' Ala. Taunahe' iti mantióhe' párewá mpombeala, lánterá hai hindóri. 4 Upu-upu to ina mewali' i wátána Iesu naisámo'i. Itimi' hane'ihe' Nadákiki Nakune', “Hema to nipeli'?” 5 Meháni'he', “Iesu toNasare'.” Nahanga' Iesu, “Kodo'mo'i.” Iudasi' to mepehubi'á mekátede' hingkakani hai herá i ndo'o. 6 Tanga'na Iesu molaluta i herá masanga', “Kodo'mo'i,” mousuli'mohe' hane'ihe' humbale tedámpá i tampo'. 7 Hangkani mani' Iesu mekune' i herá, “Hema to nipeli'?” Meháni'he', “Iesu toNasare'.” 8 Nahanga' Iesu, “KaKuhanga'ámokomi, Kodo'mo'i. Haido'o ane ámbi' Kodo'i to nipeli', nipatodáhihe' topegurungKu' dee melei.” ( 9 I polalutána hóndi'iti, mewali'mi' hondo'o to kaNahanga'mo'i: “Ama, kai taunahe' to Nuwe'iA' ti'ara hawe' hadua ina hurewu'.”) 10 Simo Peturu' to pepiho' mobutu' piho'na, mobata' háwi'na Tadulako Mpenómbá Mahile hane'i pudu tainga kóánána. Hanga'na hawi' iti Malakusi. 11 Nahanga' Iesu i Peturu', “Ulu piho'mu i pánggulána! Nusaru ti'ara'A' ina mainu kai painuá ngkapári' to Nawe'iA' AmángKu'?”
Iesu rawawa melindo' i Hanasi
12 Kaindo'o, Iesu rahaka' lia' rahilu' surodado' Romawi hai tadulakonda hintu' topokámpái Támbina Pue' Ala. 13 Rungu-runguna, Iesu rawawa melindo' i Hanasi, pengánti'ina tomoane Kaiapa. Kaiapa iami' Tadulako Mpenómbá Mahile i tó'á iti. 14 Iami' to kamampasanga'á tadulakonda toIahudi, áginami' hadua mate paháwána upu-upu tina mahile.
Pesapuákana Peturu'
15 Simo Peturu' hai hadua rángána mampeola'ihe' Iesu. Rángána iti iami' hadua topeguruNa ntani' Iesu to nahala' Tadulako Mpenómbá Mahile, itimi' hane'i meola' hingkakani hai Iesu mesuá' i tangabaa támbina Tadulako Mpenómbá Mahile iti, 16 agáiáná Peturu' meta'a i baba' kinta'. Kaindo'o, topeguruNa ntani' to pehala' i Tadulako Mpenómbá Mahile mengkairaoa mao mampolaluta'á hadua tawine toperewui to pokámpái baba', hane'i mampohiola' Peturu' mesuá' i tangabaa. 17 Nahanga' tawine topokámpái baba' iti i Peturu', “Bonto io wo'o hadua kai olo'nda topeguruna tauna iti?” Meháni' Peturu', “Bo'ia.” 18 Tempó iti raoa melintimo'i, mewali', toperewuihe' hai topokámpái mopatuwo'he' api raparinui. Peturu' mao wo'o marinu i ndo'o, daro mekátede' hingkakani hai herá.
Iesu nakune' Tadulako Mpenómbá Mahile
19 Tadulako Mpenómbá Mahile mekune' i Iesu baha' i topeguruNahe' hai mokakihanga'i pepáguruNa. 20 Meháni' Iesu, “Ti'ara Kubuniángi, i kani-káningKu' mepáguru i tauna handa', timbulu mepáguruA' i bahangampa támbi penómbá'ánta' hai i Támbina Pue' Ala porámpuánda toIahudi hanonde'ena. Ti'ara'A' kahangkani mebuni-buni molaluta. 21 Haido'o, ma'ampa hane'iA' nukune'? Kune'he' tauna to kamampehádingi pepágurungKu'. Bate'na raisá apa to kaKuhanga'.” 22 I tempóna Iesu molaluta hondo'o, hadua kai olo'nda topokámpái motampeda' Iesu lia' nahanga', “Bái' ebeKo' molaluta hóndi'iti i Tadulako Mpenómbá Mahile!” 23 Meháni' Iesu, “Ane arai hampáká' to sala' i polalutángKu', hanga'ána' i ndee apa kasala'ána! Agáiáná ane to'ui to Kuhanga', ma'ampa hane'iA' nutampeda'?” 24 Kaindo'o, nahuo'mi' Hanasi tauna mambawa Iesu daro rahilu' i Tadulako Mpenómbá Mahile Kaiapa.
Pesapuákana womi' Peturu' i Iesu
25 Simo Peturu' mekátede' mani' marinu i ndo'o. Rahanga' taunahe' to i ndi'iti i ia, “Bonto io wo'o topeguruna Tauna iti?” Agáiáná Peturu' mesapu nahanga', “Bo'ia!” 26 Hadua háwi'na Tadulako Mpenómbá Mahile iami' haláluna to nabata' Peturu' taingána masanga', “Bonto io to kuita i bonde iti hingkakani hai Ia?” 27 Hane'i womi' mesapu Peturu', “Ti'ara.” Tempó iti wo'o motunturuá'mi' manu'.
Iesu melindo' i Pilatu
28 Mepuló-puló ebe, rawawami' Iesu kai támbina Kaiapa mao i támbi kadatuána kontoroloo' Pilatu. ToIahudi ti'arahe' mesuá' i támbi iti, bona ti'arahe' boko mangola' áturá agama láwi' ina mampeola'ihe' susa' pa'ande' Paska. 29 Itimi' hane'ihe' nagagu Pilatu i raoa, nahanga', “Sala' apa to nirae'ái tauna dee?” 30 Meháni'he', “Ane rápá'nai ti'ara ara sala'Na, ti'ara ina kiwawa i kámiu tuá.” 31 Nahanga' Pilatu i herá, “Niala Tauna dee, hane'i nibutusi mangola' áturá saduduámi!” Agáiáná meháni'he' toIahudi, “Ti'ara rapepáliunga i kai' mohuku mate tauna.” ( 32 Dee mewali' bona telumaóhai to nahanga' Iesu mokakihanga'i rárá ngkapateNa.) 33 Pilatu mesuá' hule' i támbi kadatuána hane'i mokárá' Iesu, nakune', “Iomo'i dátunda toIahudi?” 34 Meháni' Iesu, “Pekune' dee, kai io haduduámu ba aramo'i tauna to kamampasanga'áko' baha' i Kodo'?” 35 Meháni' Pilatu, “Bo'ia'a' toIahudi. TináMu haduduáMu hai toireándahe' tadulako mpenómbá to mampehuhu'áKo' i kodo'. Apamo'i to kaNubábehi?” 36 Nahanga' Iesu, “KadatuángKu' bo'ia kai duniá dee. Ane rápá'nai kadatuángKu' kai duniá dee, taunángkuhe' ina mamperuru'iA' podángKu' rapehuhu'á i tadulakonda toIahudi. Agáiáná kato'uána, kadatuángKu' bo'ia kai duniá dee!” 37 Mekune' Pilatu i Ia, “Ane hondo'oi, datuKo'?” Meháni' Iesu, “Pasanga'mu datuA'. Kara'ánákangKu' hai kabutungKu' i duniá hampáká' peá tunggáiángKu' iami' mampoposabi'A' mokakihanga'i toto'u. Tauna to mepongka kai toto'u mepehádingi i Kodo'.” 38 Mekune' Pilatu i Ia, “Apa páláiána toto'u iti?”
Iesu rahuku mate
Kaindo'o, mengkairaoa womi' Pilatu kai támbi kadatuána, nahanga' i toIahudihe', “Ti'ara hawe' hampáká' sala' to kuhumangka i Ia. 39 Agáiáná mangola' biasána, i Alo Mahile Paska timbulu kukábáhá hadua to ratárungku'. Nilái kukábáhá'ákomi dátunda toIahudi iti?” 40 Mogoa-goahe' meháni', “Ti'ara, iniá' na'Ia, áginamo'i Baraba!” (Baraba iami' hadua to perampa' lómána tauna.)
1 Kaindo'o, Pilatu mesuá' womi' i támbi kadatuána hane'i mohuo' surodado'nahe' mobamba Iesu. 2 Bahangampa surodado' mobábehi poheá' kadatuá kai bisumanu' hane'i rabusá i wóá'na Iesu. Upu iti, rabádu'i badu' kumbá to makámumu, hondo'o to napowaru' datu 3 hane'ihe' mohule-hule' butu i Ia, rahanga', “Pomahile Dátunda toIahudi!” Kaindo'o ratampeda' womi'. 4 Upu iti, mengkairaoa womi' Pilatu hangkani hane'i nahanga' i tauna handa', “Nipeita! Kuwawa mengkairaoa i kámiu bona ni'isái ti'ara hawe' hampáká' sala' kuhumangka i Ia.” 5 Mengkairaoami' Iesu metali poheá' kadatuá to rabábehi kai bisumanu' lia' mebadu' kumbá to makámumu. Nahanga' Pilatu i herá, “Nipeita tauna dee.” 6 I karaitána Iesu, mogoa-goamohe' toireándahe' tadulako mpenómbá hai topokámpái iti, rahanga', “Paso'! Paso' i kau mombehape!” Nahanga' Pilatu i herá, “Niala Tauna dee, nipaso' haduduámi i kau mombehape, láwi' ti'ara hawe' hampáká' sala' kuhumangka i Ia.” 7 Raháni' toIahudi, “Meola' i áturángki', Tauna iti bate'na rahuku mate, láwi' Napangaku' ka'Iána Áná'na Pue' Ala.” 8 Kanahádina Pilatu polalutánda hondo'o, mahárámi' kalángá'na. 9 Hane'i mesuá' hule' Pilatu i lalu ntámbina lia' karawawána Iesu mesuá', mekune'mi' Pilatu i Ia, “Kai umbá pepongka'áMu?” Agáiáná ti'ara naháni' Iesu. 10 Nahanga' womi' Pilatu, “Ti'araKo' mau molaluta hai kodo'? Bona Nuisái, makuasa'a' mokábáháKo' lia' makuasa'a' wo'o mopaso'Ko' i kau mombehape.” 11 Meháni' Iesu, “Ane ti'arako' na'ámbe'i Pue' Ala kuasa', ti'ara ebe ara kuasa'mu i Kodo'. Itimi' hane'i tauna to mampehuhu'á wátángKu' i io, tepamahile dósánda kai io.” 12 Kanahádina Pilatu, napesimbukumi' ina mokábáhá Iesu. Agáiáná toIahudi mogoa-goahe', “Tuá ane nikábáhái Tauna iti, bo'iakomi taunána Datu Mahile! Tauna to pangaku' wátána hadua datu, iamo'i bungká'na Datu Mahile i Roma!” 13 Kanahádina Pilatu to rahanga' iti, napehuo'ámi' Iesu rawawa mengkairaoa, i ka'árá'á to rahanga' Lobo Watu. (I lalu basa Ibarani hanga'na Gabata.) I ndo'o Pilatu mehuda i káderá' pobutusiá. 14 Tempó iti, daki'mi' tinti' hampulo' hai duá tananggaló, hangko bomani' Alo Mahile Paska. Nahanga' Pilatu i taunahe' iti, “Nipeita, deemo'ie dátumi!” 15 Mogoa-goamohe', “Wawa! Niwawa! Paso' i kau mombehape!” Mekune' Pilatu, “Sipato' dátumi ina kupaso' i kau mombehape?” Raháni' toireándahe' tadulako mpenómbá, “Ti'ara ara ntani' dátungki' kai Datu Mahile i Roma!” 16 Kaindo'o, napehuhu'ámi' Pilatu i herá bona Iesu rapaso' i kau mombehape. Ra'alami' hane'i rawawa rapeleiá.
Karapaso'na Iesu i kau mombehape
17 Daro mopaha' kau mombehapeNa haduduáNa maomi' Iesu i ka'árá'á to mampohanga' “Banga' Wóá'”. (I lalu basa Ibarani rahanga' Gologota.) 18 I ndo'o karapaso'áNa i kau mombehape. Hingkakani hai Ia ara wo'o rodua tauna ntani' to rapaso' i kau mombehape, hadua tanda' i káiri, hadua tanda' i kóáná, Iesu i tanga'nda. 19 I kau mombehapena Iesu, napehuo'á Pilatu rapopasókai uki', Iesu toNasare', Dátunda toIahudi. 20 Handa' toIahudi mobasa uki' iti, láwi' karapaso'ána Iesu daki' kai wanua mahile. Uki' iti i lalu basa Ibarani, Latini hai Iunani. 21 Rahanga' toireándahe' tadulako mpenómbá i Pilatu, “Iniá' rauki'i ‘Dátunda toIahudi’, áginamo'i rauki', ‘Ia haduduáNa masanga' Kodo'mi' Dátunda toIahudi.’ ” 22 Agáiáná meháni' Pilatu, “To walimo'i ku'uki', itimo'i.” 23 Kawálinda surodado' mopaso' Iesu i kau mombehape, ra'alami' wáru'Na. Waru' iti rakira iba: hore-hore masumbahe' hangkira. Badu' kumbáNa ra'ala wo'o. Badu' kumbá iti ti'ara ara dáungana—ratanu kai reá tuke i wói'. 24 Rahanga' surodado'he' iti hadua hai hadua, “Badu' kumbá dee iniá' tabóhó'-bóhó'i. Áginamo'i tapebara'á bona tamanóntó hema to ina masumba.” Hondo'omi' pewáli'na bona tepapósengi apa to rauki' i Sura Pototowiá, iami', “Wáru'Ku' rakira-kira, badu' kumbáKu' rapebara'á.” Hai ámbi' hondo'oi karabábehina surodado'he' iti. 25 Daki' i kau mombehapena Iesu, mekátede'he' inaáNa, haláluna tawine inaáNa, Maria tawinena Klopasi hai Maria Madalena. 26 Kanaitána Iesu inaána hai topeguruNa to Napoka'ahi' mekátede' i ndo'o, nahanga' Iesu i inaáNa, “Áná'mimo'i iti ina'.” 27 Kaindo'o, nahanga' Iesu i topeguruNa iti, “Inámumo'i iti.” Mantepu'u kai ndi'iti, inaána Iesu naranga'mi' topeguruNa iti toro' hingkakani hai ia i támbina.
Kapatena Iesu
28 Naisá Iesu katimámánamo'i sangkani, Nahanga'mi', “Mangkado'uA'.” Iti mewali' bona tepapósengi apa to teuki' i Sura Pototowiá. 29 I ndi'iti ara hambua' mangku pose uwai anggoro' to maisu. Hane'i ara to panggala kálómó' nalimbinga i anggoro' iti nahipika i wuntu tálá, napabaha' i humena Iesu. 30 Iesu mampemila' anggoro' iti hane'i Nahanga', “Hópó'mo'i!” Kaindo'o, metóngkó'mi' Iesu, upumi' peinaoNa.
Kompena Iesu rahumpu tawala'
31 Tadulakonda toIahudi mampopáliá wátáloa'nda to rapaso' i kau mombehape ane ti'arahe' randálu kai karapaso'ánda i Alo penómbá'ánda toIahudi. Apa mani' Alo penómbá'ánda toIahudi hangkani dee iami' Alo Mahile Paska. Itimi' hane'i toIahudi mesabi'mohe' i Pilatu ina mopoho' bitinda to rapaso' iti hane'i rambolo wátáloa'nda. 32 Kaindo'o, maomohe' surodado' moiheru mopoho' bitinda rodua to hingkakani hai Iesu rapaso' i kau mombehape. 33 Teduu' i Iesu, raitami' kapateNamo'i. Mewali' ti'ara rapoho' bitiNa. 34 Agáiáná hadua kai olo'nda surodado' iti mohumpu kompena Iesu hai tawala'; wahe' hai uwai poliliuna mengkairaoa. 35 Tauna to manginta to pewali' iti, iamo'i to posábiki mokakihanga'i iti bona nipepóinálái wo'o. Pampoposábi'na iti to'u, lia' naisá kató'una iti. 36 Iti mewali' bona tepapósengi apa to teuki' i Sura Pototowiá, iami', “Ti'ara hawe' hambua' bu'uNa to ina rapoho'.” 37 Ara wo'o teuki' i Sura Pototowiá, “Ina mampengoa'he' Tauna to karahumpu tawala'.”
Karatáwuna Iesu
38 Kaindo'o, ara hadua kai Arimatea to mampohanga' Iusu, mesabi' i Pilatu mombolo wátáloa'na Iesu. (Iusu iami' hadua topeola'na Iesu, agáiáná napebuni-buniá láwi' lángá' kai tadulakonda toIahudi.) Pilatu mampohintoto' perápi'na iti, hane'i maomi' Iusu manggala wátáloa'na Iesu. 39 Nikodemu to kateduu' inambengi i Iesu iao, mao wo'o hingkakani hai Iusu. Nikodemu mambawa lana mire hai lana gaharu—toto'na lima pulo'na kati kahanda'na. 40 To rodua iti manggala wátáloa'na Iesu, rabungkuhi báná lená', rabubuhi lana to boháru mangola' ada mpetáwunda toIahudi. 41 Daki' i karapaso'ána Iesu i kau mombehape, ara hambua' bonde. I lalu bonde iti, ara hambua' tálumbángá to wó'u to ti'ara mani' karapopobundu'. 42 Nanangi kadáki'na tálumbángá iti lia' Alo penómbá'ánda toIahudi ina butumo'i tempóna, itimi' hane'i wátáloa'na Iesu raóli' i ndo'o.
Katuwo'na hule' Iesu kai kapate
1 I alo Minggu mepuló, mangkakáindi mani', Maria Madalena mao i tálumbángá. Naita, watu pewiti'na tehuhu'mo'i kai baba'na tálumbángá iti. 2 Kaindo'o melangkami' mampeli' Simo Peturu' hai topeguruNa ntani' (iami' to napoka'ahi' Iesu), nahanga' i herá, “Pue' ra'alamo'i kai tálumbángá, ti'ara ki'isá i umbá karaóli'áNa.” 3 Peturu' hai topeguruNa ntani' iti mao i tálumbángá. 4 To rodua iti melangka, agáiáná topeguruNa ntani' iti tepahawiá' kai Peturu' lia' tepaiheruá teduu' i tálumbángá. 5 Tálumbángá iti napelonga, naita báná popebungkuhi peramo'i to ara i karaóli'áNa; agáiáná ti'ara mesuá' i láluna. 6 Simo Peturu' metuntu, hane'i poliliuna mesuá'. Naita báná pebungkuhi ara i ndo'o. 7 Agáiáná báná to rapopowewehi wóá'na Iesu, ti'ara ara daki' i ndo'o, tepilólómo'i teweihá ntani'. 8 Kaindo'o, topeguruna Iesu to tepaiheruá teduu' i tálumbángá, mesuá' wo'o. Naitami' lia' napóinálái. ( 9 Duu' tempó iti ti'ara mani' rapáhángi apa to teuki' i Sura Pototowiá, kabate'Na tuwo' hule' kai kapate.) 10 Kaindo'o, topeguruna Iesu to rodua iti masule'mohe'.
Iesu mopatongawa' wátáNa i Maria Madalena
11 Maria Madalena mekátede' nalindo' tálumbángá daro teria'. Tanga'na teria', melongami' i tálumbángá iti. 12 Hane'i manginta rodua mala'eka mewaru' to bulá. Mala'eka iti mehudahe' i karaóli'ána wátáloa'na Iesu. Hadua tanda' i wóá'Na hai hadua wo'o tanda' i bitiNa. 13 Mekune'he' mala'eka iti, “Ma'ampa hane'iko' teria', ina'?” Meháni' Maria, “Pue'ku' kara'ala tauna, ti'ara kuisá karawóliáNa.” 14 Upu molaluta hondo'o mehaile'mi' i bengona, naita Iesu mekátede' i ndo'o. Agáiáná ti'ara naisá to pekátede' iti iami' Iesu. 15 Mekune' Iesu i ia, “Ma'ampará'i hane'iko' teria', ina'? Hema to nupeli'?” Saru láluna Maria topobago' bonde, mewali' nahanga', “Tuá, ane kámiui to polimba wátáloa'Na kai ndee, tulungia' nihanga'ána' i umbá kaniwóliáNa, bona kuisái mao manggalaI.” 16 Nahanga' Iesu i ia, “Maria!” Mehaile' Maria i Iesu hane'i nahanga' i lalu basa Ibarani, “Rabuni!” Páláiána “Guru”. 17 Nahanga' Iesu i ia, “Iniá' nuántiá'A', láwi' ti'ara maniA' kamengkaore' mao i AmángKu'. Agáiáná namo' i halálungKuhe', nuhanga'áhe' de'e-de'e ina mengkaore'A' mao i AmángKu' hai to nipoAma, Pue' Ala, Pue'Ku', to pewali' wo'o Pue'mi.” 18 Kaindo'o, meleimi' Maria mopabutu i topegurunahe' Iesu kapangintánamo'i Pue' lia' kapolalutánamo'i Pue' mokakihanga'i upu-upuna iti i ia.
Iesu mopatongawa' wátáNa i topeguruNahe'
19 I alo Minggu iti wo'o, inámbengina morámpumohe' topeguruna Iesu i hambua' támbi, upu-upu baba'na ragili láwi' lángá'he' kai tadulakonda toIahudi. Hampale perami' butu Iesu mekátede' i olo'nda, Nahanga', “Awe rasi' i kámiu.” 20 Kaupuna molaluta hondo'o, Napetude'ángami' tee hai kompeNa. I pangintánda Pue', mahárá ebemi' kamatana'nda. 21 Hane'i womi' nahanga' Iesu i herá, “Tabeá, awe rasi' i kámiu. Hondo'o kanahuo'Ku' Ama, hondo'o wo'o kaKuhuo'mi.” 22 Natawue'he' hintu' peinaoNa lia' Nahanga', “Niranga'mi' Inao Magasa'. 23 Ane moámpungikomi dósána hadua, na'ámpungi wo'o Pue' Ala. Agáiáná ane ti'arakomi moámpungi dósána hadua, Pue' Ala wo'o ti'ara moámpungi'i.”
Iesu mopatongawa' wátáNa i Tómá
24 Tómá (to rahanga' “Toporopa'”), hadua kai olo'na hampulo' hai rodua topeguruna Iesu, ti'ara hingkakani hai rángánahe' kabutuna Iesu. 25 Rahanga' topeguruNa iti i Tómá, “Kamangintamoka' Pue'!” Agáiáná meháni' Tómá, “Ane ti'ara mania' manginta to rapaso'Na i teeNa, hai ti'ara mani' kanapekama' karawengku' lela' to rapaso'Na lia' ti'ara mani' kakudámpá palanta' teengku' i lela' to i kompeNa, ti'ara ebe mani' kupóinálái.” 26 Haminggu kaindo'o, topeguruna Iesu morámpu womohe' i ka'árá'á iti, Tómá ara wo'o i ndo'o. Upu-upuna baba' ragili. Agáiáná Iesu butu mekátede' i tanga'-tanga'nda hane'i Nahanga', “Tabeá, awe rasi' i kámiu.” 27 Kaindo'o, nahanga' Iesu i Tómá, “Peita teengKu', kama' hintu' karawemu lela' to i ndee. Odoá teemu hane'i nudámpá palanta' teemu i kompeKu'. Iniá' bonupepóinálái agáiáná mepóináláimoko'!” 28 Nahanga' Tómá i Iesu, “Iomi' Pue' Ala, Pue'ku'!” 29 Hane'i nahanga' Iesu, “Mepóináláimoko' láwi' nuitamo'i, bonto? Madondemi' tauna to pepóinálái kehapo'i ti'ara'A' kanaita!”
Tunggáiána Bámbári Ngkatuwo' dee rauki'
30 Handa' mani' tanda' topehelei ntani' to nabábehi Iesu rasábiki topeguruNa, to ti'ara rauki' i sura dee. 31 Agáiáná upu-upuna dee rauki' bona nipóinálái'i Iesu iami' Datu Topesoreáka, Áná'na Pue' Ala, hai láwi' pepóináláimi i Ia, masumbakomi katuwo' to ti'ara ara kahópó'ána.
Iesu mopatongawa' wátáNa i topeguruNahe' i rano Tiberia
1 Upu iti, Iesu hangkani mani' mopatongawa' wátáNa i topeguruNahe' i rano Tiberia. Pewáli'na hondee: 2 I alo hanggaló, Simo Peturu', Tómá to rahanga' Toporopa', Natanae kai Kana i Galileá, áná'nahe' Sebedeu hai rodua topeguruNa ntani', tanga'nda morámpu. 3 Nahanga' Simo Peturu' i rángánahe', “Ina maoa' mampeli' bóu'.” Rahanga' rángána i ia, “Meola'ka'.” Meleimohe' moduángá. Agáiáná hambengiá iti, ti'ara hawe' hamba'a rási'nda. 4 I pesupa'na alo, mekátede'mi' Iesu i wiwi rano, agáiáná ti'ara raisá ka'Iána. 5 Nahanga' Iesu i herá, “Áná'Ku', ara bóu'mi?” Meháni'he', “Ti'ara ara.” 6 Nahanga' Iesu i herá, “Tende dálámi tanda' i kóánána duángámi, bona nipasumba bóu'.” Kaindo'o, ratendemi' dálánda, hampale ti'ara rabuku modii' dálánda nanangi kahanda'na bóu' to ma'ala. 7 TopeguruNa to napoka'ahi' Iesu masanga' i Peturu', “Pue' do'ope to i ráre!” Kanahádina Simo Peturu' lalutána iti mebadu'mi' (láwi' ti'ara mebadu') hane'i mengkaburoso i rano. 8 TopeguruNa ntani' metutuháhe' mao i ráre hai duángánda, daro modii' dálánda to pose bóu'. Kakarao'nda kai wiwi rano, toto'na peá hangatu mete'. 9 Pembolonda kai duángá, mangintamohe' róti i ndo'o hai bóu' to i wongkona awaa. 10 Nahanga' Iesu i herá, “Niwawa mai bahangampa ba'ána bóu' to hangko nidálá!” 11 Simo Peturu' mengkahe' i duángá, hane'i modii' dálána i ráre. Dálá iti pose bóu' to kamahileá; upu-upuna hangatu lima pulo'na hai tálu ba'ána. Agáiáná kehapo'i hondo'o kahanda'na, dálána ti'ara mabiso'. 12 Nahanga' Iesu i herá, “Ningkamo', nipa'ande'.” Ti'ara hawe' hadua topeguruNa to bái' mekune', “HemaKo'?” Láwi' raisá onto ka'Iána Pue'. 13 Kaindo'o, Nadákikimohe' Iesu hane'i manggala róti Nawe'iáhe', hondo'o wo'o bóu'. 14 Itimi' katáluna kánina Iesu mopatongawa' wátáNa i topeguruNahe', i katuwo'Na hule' kai kapate.
Iesu hai Peturu'
15 Kaupunda ma'ande', nahanga' Iesu i Simo Peturu', “Simo áná'na Iona, ma'ahi'ko' i Kodo' meruu kai herá?” Meháni' Peturu', “To'u Pue', Nuisá onto kama'áhi'ku' i Io.” Nahanga' Iesu i ia, “Timámáhihe' gimbáKu'.” 16 Karongkánina, mekune' womi' Iesu i ia, “Simo áná'na Iona, ma'ahi'ko' i Kodo'?” Meháni' Peturu', “To'u Pue', Nuisá onto kama'áhi'ku' i Io.” Nahanga' Iesu i ia, “Timámáhihe' gimbáKu'.” 17 Katáluna kánina, mekune' womi' Iesu i ia, “Simo áná'na Iona, ma'ahi'ko' i Kodo'?” Wiora láluna Peturu' láwi' tálumo'i kánina pekune'na Iesu. Meháni' womi' Peturu', “Pue' i páká'-páká'na Nuisá. Nuisá onto kakupoka'áhi'Mu!” Hane'i nahanga' Iesu i ia, “Timámáhihe' gimbáKu'. 18 To'u ebe to Kuhanga' dee: tempóna malehe' mani' tinuwu'mu, io haduduámu motaka' halope'mu hane'iko' mao i umbá peá peláiámu. Agáiáná ane saepoko' hanggaló, ina nuodoá teemu, hane'i tauna ntani' ina motaka'ko' duu'mu rawawa i ka'árá'á to ti'ara nupohintoto'.” 19 (Melempó i laluta dee, Iesu mampopaisá nu'umbá kaina matena Peturu' hanggaló i potóeá'na Pue' Ala.) Upu iti, nahanga' Iesu i Peturu', “Peola' i Kodo'!”
Topeguruna Iesu to Napoka'ahi'
20 Tempóna Peturu' mehaile' i bengona, naitami' hadua topeguruna Iesu to napoka'ahi'. (Iami' to pehuda daki' i Iesu tempónda ma'ande' hingkakani lia' to pekune' i Ia, “Pue', hema to ina mampehubi'áKo'?”) 21 Kanaitána Peturu' mekune'mi' i Iesu, “Nu'umbá mokakihanga'i tauna dee?” 22 Meháni' Iesu, “Ane rápá'nai Kulái tauna iti ina tuwo' tuke i kabutungku' hule', iti bo'ia ngisámu. Agáiáná io, peola' i Kodo'!” 23 Tekárebámi' i topeola'nahe' Iesu, hadua topeguruNa iti ti'ara ina mate. Wole ti'ara kanahanga' Iesu kati'arána ina mate topeguruNa iti, agáiáná to Nahanga' iami': “Ane rápá'nai Kulái tauna iti ina tuwo' tuke i kabutungku' hule', iti bo'ia ngisámu.” 24 TopeguruNa itimi' to mampoposabi' mokakihanga'i to pewali'he' dee. Iamo'i wo'o to pouki'i. Lia' taisá kató'una apa to nahanga'.
Laluta pokaupuá
25 Handa' mani' to nalumaóha Iesu. Ane rápá'nai upu-upuna rauki' hampáká'-hampáká', kupekiri ti'ara ina ka'ala i humandele duniá naka'arái sura to ina rauki' iti.