1 Rungu-runguna, hangko ti'ara mani duniá' rapopewali', to rapándiri' hai Ngkórá' ara mi'i ami. Ngkórá' iti, ambi'na mi'i ara hingkakani hai Pue' Ala, hai Ngkórá' iti ia mi'i Pue' Ala haduduáNa. 2 Rungu-runguna Ia hingkakani hai Pue' Ala. 3 Ia mi'i to napontóá' Pue' Ala mampopewali' hinángká'na to ara. Ti'ara ara hampáká' to mewali' ane ti'arai Ngkórá'. 4 Ia mi'i ntóá'na katue'. Ia to mampowe'i katue' i tauna hai mopamabaa lalura'. 5 Ia mi'i pewangka' to mewangka' oa' i lalu duniá' to makáindi de'e, hai Ia ti'ara hawe' hangkani nanangi kamakáindi. 6 Hangkani tempó, hawe' mi'i hadua tauna to nahuo' Pue' Ala, hanga'na Iohane. 7 Kamaina Iohane, ia mewali' hadua sabi' to mopahawe' kana i pewangka' iti bona upu-upu tauna to mohádi posabikina mepoináláihe' i pewangka' iti. 8 Agáiáná Iohane ti'ara tauna to rapándiri' hai pewangka' iti. Ia to mai peá mopahawe' kana i ka'ina hawe'Na tauna iti to moánti pewangka' i upu-upu tauna. 9 Ngkórá' iti Topoánti pewangka' to to'u to mopamabaa laluna upu-upu tauna. Ia to hawe' mi'i i duniá'. 10 Ia mi'i to napontóá' Pue' Ala mampopewali' duniá' de'e. Agáiáná i tempóNa ara i duniá', tauna ti'ara moisá kaheánáNa. 11 Mogalo ri'i hángká toSáráeli'Na, handa'he' to ti'ara motarima. 12 Agáiáná heáná peá to motarima hai mepoinálái i Hia, hira mi'i to Napopewali' áná'na Pue' Ala. 13 Mewali'he' áná'na Pue' Ala ti'ara ánti toiorura', ba ánti pohambokona tauna, ba ánti peunde'ára' tauna. Bate'na peá Pue' Ala to mampopewali'he' áná'Na. 14 Ngkórá' iti mewali' tauna, hai toro' i olo'ta' i duniá' de'e. Ki'ita mi'i kamaróhóna kuasa'Na. Kuasa'Na iti Natarima hangko i UmáNa, láwi' Ia mi'i Áná'Na to HaduduáNa. LaluitaNa to'u ntepu'u, hai tongawa' upu-upu kabulána laluNa i kita'. 15 Hangkani tempó, Iohane mampopaisá i tauna to handa' kaheánána Ngkórá' iti. Ia molaluita napasimbuku, nauli', “Ia mi'i de'e to kupakanótóákou hangkoia! Ku'uli': ara to ina mai meusungi hangko i kódó' to melumbu' kamaróhóna kuasa'Na hangko i kódó', láwi' hangko ti'ara mania' rapoánáka, Ia ambi'na mi'i ara hangko i rungu-runguna.” 16 Ánti kabulána laluNa, kita' upu-upu molámbi'ke' pewáti', hai pewáti' to talámbi' iti, ti'ara mokahópó'á. 17 Musa mowe'ike' áturá peá. Agáiáná Iesu Kerisitu mopatongawa'áke' kabulána laluna Pue' Ala, hai moliu paturo'Na to to'u, taisá kaheánána Pue' Ala. 18 Ti'ara ara hadua to moita Pue' Ala, bate'na peá Áná'Na to Haduduána to ara hingkakani hai Ia. Ia mi'i to mopakanótóáke' heáná kato'uána Pue' Ala. 19 De'e mi'i posabikina Iohane to mopahawe' kaheánána Iesu. Hangkani tempó, tadulakora' toIahudi' i Ierusale mohuo'he' bahangapa tadulako menómbá hai toLewi lao i Iohane. Kahawe'ra' i Iohane, rapekune', “Kato'uána, heánáko'? Ba Datu Topehómpó' mpu'uko'?” 20 Nahánikihe' Iohane i kato'u-to'uána, nauli', “Kódó', ti'ara'a' Datu Topehómpó'.” 21 Mekune' wopahe', “Ane no'ono'i, heánáko'? Ba nabi' Eliako'?” Nauli' Iohane, “Ti'ara.” Mekune' wopahe', “Ba io mi'i nabi' mahile to radándi hangkoia ina mai i duniá'?” Nauli' Iohane, “Ti'ara wo'o.” 22 Hangko iono', rahángá'á, “Ane no'ono'i, nuhángá'á'angkai' ba heánáko', bona ara hánikina pekune'ra' to mohuo'angkai' mai. Apa peháni'mu kana i wátámu haduduámu?” 23 Nahánikihe' Iohane moulá' laluitana nabi' Iesaia hangkoia: “Kódó' mi'i de'e ‘tauna to molaluita masimbuku i pádá lori': Ina hawe' mi'i Pue'! Nipatimama ráráNa!’ ” 24 - 25 Rauli' wopi'i huo'ára' toParisi iti, “Ane ti'arako' Datu Topehómpó', ti'arako' nabi' Eliá, hai ti'arako' wo'o nabi' to radándi, moapa ri'i hane'i bái'ko' moriu tauna?” 26 Nauli' Iohane, “Kódó' moriu tauna hai uwai peá. De'e-de'e ara mi'i hadua i olo'mi, agáiáná Ia ti'ara mani ni'isá. 27 Ia mi'i to hawe' meusungi hangko i kódó'. Mogalo ri'i mokekehi petaka' sandaleNa, ti'ara'a' hintoto'.” 28 Upu-upu iti mewali' i wánuá Betania, i periuána Iohane tándá' i mata alo uwai Iarade. 29 Kahalona, Iohane moita Iesu lao i hia, hai nahángá'áhe' tauna to handa', “Nipeita! Domi mai'o tauna to rapándiri' nodo Áná' Dimbá to napatimama Pue' Ala. Ia mi'i to ina mohuhu' wátáNa mosulewátáike' bona tehómpókike' hangko i huku dósánta'. 30 Ia mi'i to ku'uli' to liu ina hawe' meusungi hangko i kódó', agáiáná melumbu' kamaróhóna kuasa'Na hangko i kódó', láwi' hangko ti'ara mania' rapoánáka, Ia ambi'na mi'i ara. 31 Rungu-runguna, ti'ara mani wo'o kuisá ka'Iana mi'i Datu Topehómpó'. Agáiáná de'e mi'i tunggáiángku': maia' moriuhe' toSáráeli' hai uwai, bona toSáráeli' moisáhe' heáná kato'uána Datu Topehómpó' iti.” 32 - 34 Ara wo'o posabi'na Iohane de'e, nauli', “Rungu-runguna ti'ara mani kuisá ka'Iesuna Datu Topohómpó', agáiáná Pue' Ala mohuo'a' moriu tauna hai uwai. Nahángá'á'á'a' node: ‘Ane nuita Inao to Magasa' mendáulu hai mengkatóá i hadua tauna, Ia mi'i to ina mampowe'ikou Inao to Magasa' bona tebáliki lalumi.’ Mewali', kuita mpu'u mi'i Inao to Magasa' mendáulu hangko i surugá' nodo tádáhi manggebodo' hai mengkatóá i wongkona Iesu. Ono' mi'i hane'i ku'uli': Iesu Ia mi'i Áná'na Pue' Ala.” 35 Kahalona, Iohane ara wo'o iono' hingkakani hai rodua topeguruna. 36 Kamoitána Iesu melempó, nauli', “Peita, domi mai'o Áná' Dimbána Pue' Ala!” 37 Karahádina laluitana Iohane, laomohe' meulá' i Iesu. 38 Napehaile'he' Iesu hai Naitahe' meulá', mewali' Nakune'he', “Apa to nipeli'?” Rauli' “Guru, iumbá katoro'áMu?” 39 Nauli' Iesu, “Maimokou, ni'ita peá deiná.” Meulá' mpu'umohe' i Hia lao i katoro'áNa. Mantepu'u tinti' iba duu' káindi, iono'mohe' hingkakani hai Ia. 40 Tauna to rodua iti meulá'he' i Iesu ánti pohádira' laluitana Iohane Toperiu. Hadua hangko i hira, hanga'na Andaria, ádina Simo' Peturu'. 41 Kásáliu lao Andaria mampeli' Simo', nahángá'á, “Kilámbi' mi'i to rauli' toMásehi.” (Laluita “toMásehi” hibali hai “Kerisitu” i lalu básá Iunani. Lempóna: Datu Topehómpó'.) 42 Roo ono', na'ánti lao i Iesu. Iesu motótói Simo' hane'i Nahángá'á, “Io Simo' áná'na Iohane. Mantepu'u de'e-de'e, ina rahanga'ko' Kepas.” (Lempóna “ Kepas” i lalu bására' toIahudi', hibali hai “ Peturu'” i lalu básá Iunani. Lempóna: watu.) 43 Kahalona, Iesu ina lao i tampo' Galilea. Hangko ti'ara mani pohu', lao mi'i mampohidupa'á Pilipu hai nahángá'á, “Meulá'moko' i Kódó'!” 44 Pilipu iti hangko i wánuá Besaida, wánuára' Andaria hai Peturu'. 45 Hangko iono', lao mi'i wo'o Pilipu mampeli' rángána to rahanga' Natanaeli. Nalámbi' mpu'u mi'i hane'i nahángá'á, “Kipohidupa'á mi'i do tauna to natunggái Musa i lalu sura Paturo'na, hai nabi'-nabi' i lalu surara' hangkoia! Ia mi'i Iesu toNasare, áná'na Iusupu.” 46 Meháni' Natanaeli, nauli', “Ara pa'i wo'o to maro'a to hangko i wánuá Nasare?” Nauli' Pilipu, “Maimoko', bona nuita!” Mewali' lao mpu'umohe' i Iesu. 47 Kanaitána Iesu Natanaeli mai mampohidupa'á, Napolaluita mi'i kana i hia, Nauli', “Domi mai'o hadua toSáráeli' to manoro' ntepu'u laluna. Ia ti'ara hangkani mobagiu' tauna!” 48 Nauli' Natanaeli, “Guru, noumbá ri'i hane'i Nuisá ntepu'u pambiárángku'?” Nauli' Iesu, “Hangko ti'ara maniko' nakió' Pilipu, Kuitamoko' i wói' kau ara.” 49 Nauli' Natanaeli, “Guru, Áná'na mpu'uKo' Pue' Ala! Io mpu'u mi'i Datungki' toSáráeli'!” 50 Nauli' Iesu, “Ba nupoinálái láwi' Ku'uli' kaKuitamu i wói' kau ara? Ina nuita wopi'i tanda' kuasa' to melumbu' kamahilena hangko i to pewali' de'e.” 51 Roo ono', nauli' wopi'i Iesu, “To'u ntepu'u laluitaNgku' de'e: ina ni'ita langi' tebungkáhi hai mala'ekana Pue' Ala mengkahe' hai mendáulu mai i Áná' Mánusiá.”
1 Liu rongalo hangko iono', ara posusa petauna i wánuá Kana i tampo' Galilea. Inána Iesu ara wo'o i posusa'á iti. 2 Iesu hai topegurunahe' rakió' wo'o lao i posusa'á iti. 3 Tanga'ra' mosusa, upu mi'i anggoro', mewali' inána Iesu lao membiá' tulungi i Hia, nauli', “Upu mi'i anggoro'.” 4 Nahániki Iesu, “Ina', apa tunggáiámu hane'iA' nuhángá'á no'ono'? Ti'ara mani hawe' tempóna Kupatongawa' kuasa'Ku'.” 5 Agáiáná inána Iesu mohángá'áhe' topobágó' i posusa'á iti, nauli', “Apa peá to ina Nahuo'ákou, hangaa-ngaa nipeulá'i!” 6 I posusa'á iti, ara ini wua'na gumba' to mahile to rabábehi hangko i watu. Gumba' iti raóntóki uwai to ina rapake' membaho' moulá' ádára' toIahudi'. Kahanda'na óntó'na gumba' iti, i laluna hambua', peisá hawe' hangatu rompulo' lite. 7 Iesu mohángá'áhe' topobágó' iti, “Nióntóki gumba' iti hai uwai.” Raóntóki mpu'u mi'i hawe' buke'. 8 Roo ono', Nahángá'áhe', “Hámbu' hantói', hai lao niántiá topokádipurá posusa.” Rahámbu' mpu'u mi'i hane'i ra'ánti lao i topokádipurá posusa. 9 Topokádipurá susa iti mampemina uwai to ra'ántiá. Ti'ara pi'i matáweá nodo uwai ntoo', tebáliki mi'i mewali' anggoro'. Agáiáná ti'ara naisá kahangko iumbá'ána mai anggoro' iti, to moisá bate'ra' peá topobágó'. Kaupuna mampemina anggoro' iti, ia mokió' mi'i tobaleilo to ratauna, 10 nahángá'á, “Matama' ntepu'u anggoro' de'e. Biásána moulá' ádánta', anggoro' to maro'a hangaa-ngaa rakándó ioru i toposusa. Ane rahádiá mi'i mainu, hangko rakándó ri'i to ti'ara gaga maro'a. Agáiáná io, nupaibókó' ri'i anggoro' to matama' ntepu'u.” 11 Iesu mobábehi tanda' kuasa' to rungu-runguna iti i wánuá Kana i tampo' Galilea. Moliu tanda' kuasa' iti, Ia mopatongawa' peawa'Na, hai topeguruNa mampoináláihe' kuasa'Na iti hangko i Pue' Ala. 12 Roo posusa iti, upu-upuhe' topeguruNa, inána hai ádinahe' Iesu, hingkakanihe' hai Iesu, laohe' i wánuá Kapenau, hane'i toro'he' iono' bahangapa wengina. 13 Ina hawe' mi'i tempóna alo mahile agama Iahudi' to rauli' Alo Posusa Paska, ono' mi'i hane'i lao mi'i Iesu i kótá Ierusale. 14 I kahawe'Na i tangabaa Támbina Pue' Ala, Ia moitahe' tauna to mampobalu' binata' to ina rasambale, iamohe' gapi', dimbá hai tádáhi manggebodo'. Arahe' wo'o toposulá' dói' to mehoda iono'. 15 Kanaitána Iesu upu-upu iti, Ia mobábehi mi'i pehepe hangko i gula' hane'i mowura upu-upu gapi'ra' hai dimbára' hangko i Támbina Pue' Ala. Ia modungká-dungká mejára' toposulá' dói', álána tekámburá dói'ra'. 16 Roo ono', Nahángá'áhe' topobalu'-balu' tádáhi manggebodo', “Pohu'mokou! Niánti upu-upu iti lao i rawa! Inee' nihule'-hule' mai mobalu'-balu' i Támbina UmáNgku'. Támbi de'e ti'ara pobalu'-balu'á!” 17 Topegurunahe' mobuhinao apa to teuki' i lalu Sura Magasa' to manguli' node: “Rumihi peunde'áNgku' bona TámbiMu Pue' ina rabilá'. Iti mi'i to mopama'amu' laluNgku'.” 18 Hangko iono', hadua hangko i tadulakora' toIahudi' mohángá'á Iesu, nauli', “Heáná to mampowe'iKo' kuasa' mobábehi iti? Ane ara mpu'u kuasa'Mu, Nupopaita'angkai' hambua' tanda' kuasa'!” 19 Nahániki Iesu, “Ane kómu mogero Támbina Pue' Ala de'e, i lalu tálu alona ina Kuaró hule'.” 20 Rauli' tadulakora' toIahudi', “Nupanoumbá mi'i pa'i? Mogalo ripa'i iba pulo'na hai ini parena ti'ara mani wali Támbina Pue' Ala de'e ra'aró, noumbá ri'i hane'i Nu'uli' ina Nuaró hule' i lalu tálu peá alona!” 21 Kato'uána, wátáNa haduduáNa to natunggái Iesu i tempóna mokábelái Támbina Pue' Ala. 22 I katue'Na hule' hangko rabuhinao ri'i topeguruNa laluitaNa iti, hane'i mampoináláimohe' apa to teuki' hangkoia i lalu Sura Magasa', hai apa to nauli' Iesu. 23 Tanga'na Iesu i Ierusale moulá' alo Posusa Paska, handa' tauna mampoinálái ka'Iana mi'i Datu Topehómpó', láwi' moitahe' tanda'-tanda' kuasa' to Nabábehi. 24 Agáiáná Iesu haduduáNa, ti'arahe' Napoinálái, láwi' Naisá aha apa to i lalura' upu-upu tauna. 25 Ti'aranto paraluu tauna mopahawe' pekirira', láwi' Naisá mi'i ami apa to i lalura' tauna.
1 Ara hadua to rahanga' Nikodemu. Nikodemu iti ia mi'i toParisi hai tadulako agama Iahudi'. 2 Hangkani tempó, káindi, ia lao mampohidupa'á Iesu, nahángá'á, “Guru, ki'isá Io hadua guru to nahuo'Ko' mai Pue' Ala, láwi' ti'ara ara tauna to peisá mobábehi tanda' kuasa' nodo to Nubábehi, ane ti'ara naporángá Pue' Ala.” 3 Nauli' Iesu, “To'u ntepu'u laluitaNgku' de'e: ane tauna ti'ara rapoánáka hule', ti'ara peisá mewali' taunána Pue' Ala i lalu popárentáNa.” 4 Nauli' Nikodemu, “Noumbá mi'i kapeisána tauna to sae mi'i rapoánáka hule'? Peisá pa'i mesua' i lalu ta'ina inána hai rapoánáka hule'?” 5 Nauli' Iesu, “To'u ntepu'u laluitaNgku' de'e: ane tauna ti'ara rapoánáka hai uwai hai kuasa'na Inaona Pue' Ala, ti'ara peisá mewali' taunána Pue' Ala i lalu popárentáNa. 6 Moulá' wátána, tauna rapoánáka hangko i tosaena. Agáiáná moulá' pepoináláina, tauna rapoánáka hangko i Inao to Magasa'. 7 Mewali', inee' nupotingkárá' laluitaNgku' de'e to manguli': ‘hangaa-ngaa rapoánákakou hule'.’ 8 Pándiri'na, wui mewui iumbá peá peunde'ána. Nuhádi pewuina, agáiáná ti'ara nuisá hangko iumbá kamaiána hai iumbá kalaoána. No'ono' wo'o i tauna to rapoánáka hule' moliu kuasa'na Inaona Pue' Ala.” 9 Nauli' Nikodemu, “Noumbá pewali'na iti?” 10 Nauli' Iesu, “Io toSáráeli'ko', hai tepasua'ko' hadua guru agama to rabilá', mewali' moapa ri'i hane'i ti'ara nuisá lempóna laluitaNgku' de'e? 11 To'u laluitaNgku' de'e: manguli'angkai' apa to ki'isá, mampolaluita'angkai' apa to ki'ita. Agáiáná ti'ara niunde' motarima laluitangki'. 12 Kutuntuákou apa to mewali' i duniá', agáiáná ti'ara nipoinálái laluitaNgku'. Noumbá mi'i kanipoináláina ane Kutuntuákou apa to mewali' i surugá'? 13 Ti'ara ara hawe' hadua hangko i duniá' de'e to mengkaore' lao i surugá', bate'na peá Áná' Mánusiá to toro' i surugá' hangkoia, hai mendáulu mai hangko i surugá'. 14 Hangkoia toSáráeli' i pádá lori' nahukuhe' Pue' Ala hane'i ratiló'he' lelótó. Mewali' Musa mobábehi lelótó hangko i tambaga, napataka' i kau hane'i natindiká, bona heáná to mampengoa' lelótó iti ina mauri' hai tue'he'. No'ono' wo'o Áná' Mánusiá hangaa-ngaa ra'aró i kau mombehape, 15 bona heáná to mepoinálái i Áná' Mánusiá ina molámbi' katue' to maro'a to ti'ara mokahópó'á.” 16 Ánti kamahilena ahi'na Pue' Ala i upu-upu tauna i duniá', ono' hane'i Napewe'i mi'i Áná'Na to HaduduáNa, bona heáná peá to mepoinálái i Hia, ti'ara ina tegááki hangko i Pue' Ala duu'na i rue-ruena, agáiáná ina molámbi' katue' to maro'a to ti'ara mokahópó'á. 17 Pue' Ala ti'ara mohuo' Áná'Na mai i duniá' bona mohuku tauna. TunggáiáNa mohuo' mai Áná'Na bona mohómpóki tauna hangko i huku dósá. 18 Tauna to mepoinálái i Áná'na Pue' Ala, ti'arahe' ina rahuku. Agáiáná tauna to ti'ara mepoinálái, manótó mi'i ka'ina nahukura' Pue' Ala, láwi' ti'arahe' mepoinálái i Áná'na Pue' Ala to HaduduáNa. 19 Hawe' mi'i Áná'na Pue' Ala i duniá' moánti kamabaa i upu-upu tauna. Agáiáná tauna mounde' mani kamakáindi hane'i kamabaa, láwi' kadake bábehiára', ono' mi'i hane'i ina nahukuhe' Pue' Ala. 20 Upu-upu tauna to mobábehi to kadake, mokáhihi'he' kamabaa. Ti'arahe' mau mohungkuki kamabaa iti bona ti'ara tongawa' bábehiára' to kadake. 21 Tauna to manótó bábehiára', maihe' i kabaa'ána bona bábehiára' raita hai tongawa' pampeulá'ira' peunde'ána Pue' Ala. 22 Roo ono', Iesu hai topeguruNa laohe' i tampo' Iudá. Toro'he' iono' bahangapai alona hai moriuhe' tauna. 23 - 24 I tempó iti, Iohane ti'ara mani ratarungku. Ia wo'o meriu i wánuá Aino, ti'ara karao' hangko i wánuá Salimi, láwi' iono' handa' uwai. Alo-alona tauna lao mampoperiu i Iohane. 25 Hangkani tempó, bahangapahe' topeguruna Iohane mombehehe' hai hadua toIahudi' mokana ádá pembaho' moulá' ágámára'. 26 Laomohe' i Iohane, rahángá'á, “Guru, ba nubuhinao mani hangkoia hadua tauna to hingkakani hai io tándá' i mata alo uwai Iarade to nutude'á'angkai'? Ia meriu wo'o, hai kahanda'-handa'á ri'i tauna to lao i Hia!” 27 Nauli' Iohane, “Tauna ti'ara peisá tebámbári hanga'na ane ti'ara nawe'i Pue' Ala kuasa'. 28 Hangkoia, nihádi mpu'u mi'i laluitangku' to manguli': ‘Kódó' ti'ara'a' Datu Topehómpó',’ hai tempó ono' kuhángá'á'ámokou tunggáiángku': mai pea' mopatimama ráráNa.” 29 Napaliliu wopi'i Iohane laluitana nauli', “Pándiri', i posusa petauna, tobaleilo to ratauna ia mi'i to mewali' ntóá'na susa iti. Towawine to ratauna mewali' gálá'na. Ane tauna to mamporángá tobaleilo to ratauna, meángká' peá i hintái'na mampehádingi laluitana, hai góe' ntepu'u. No'ono' wo'o kódó'. Kódó' nodoa' tauna to mamporángá tobaleilo to ratauna iti. Góe'a', hai rumihi kagóe'ku' mohádi laluitami, 30 láwi' kamarue-rueá, hanga'Na ri'i to hangaa-ngaa melumbu' karaisána tauna hane'i hanga'ku'.” 31 Iesu to hawe' mi'i mai hangko i surugá', hai mahile ntepu'u kuasa'Na hangko i upu-upuna. Tauna to hangko i duniá', bate'na tauna biásá, hai laluitara' mopahawe' apa to mewali' i duniá'. Agáiáná Iesu hangko i surugá', hai mahile ntepu'u kuasa'Na hangko i upu-upuna. 32 Ia mampolaluita kana i apa to Naita hai to Nahádi mi'i i surugá', agáiáná ti'arahe' handa' to mampoinálái laluitaNa. 33 Tauna to mampoinálái laluitaNa mopangáku' kato'una Pue' Ala, 34 láwi' Iesu mi'i to nahuo' Pue' Ala mohuwárá laluitaNa, hai Pue' Ala to mampowe'i Inao to Magasa' i Hia, hai ti'ara ara támpá'na. 35 Pue' Ala Umánta' mampoka'ahi' Áná'Na hai mampowe'i mi'i upu-upu kuasa'Na. 36 Tauna to mepoinálái i Áná'Na iti, molámbi'mohe' katue' to maro'a to ti'ara mokahópó'á. Tauna to ti'ara mengkoru' i Áná'na Pue' Ala, ti'arahe' molámbi' katue', ngkáli'na ri'i molámbi'rahe' pehukuna Pue' Ala to ti'ara mokahópó'á.
1 ToParisi mohádimohe' bámbári to manguli' kahanda'-handa'á mi'i tauna to lao mampoperiu i Iesu, álána melumbu' kahanda'ra' tauna to meulá' i Iesu hane'i tauna to meulá' i Iohane. 2 Kato'uána, ti'ara Iesu to meriu, agáiáná topeguruNa ri'i to meriu. 3 Kanaisána Iesu apa to rahádi toParisi iti, Ia pohu' mi'i hangko i tampo' Iudá mesule' lao i tampo' Galilea. 4 I polumaoNa iti, Ia hangaa-ngaa moliu i tampo'ra' toSamaria. 5 Kalialo, hawe' mi'i i wánuára' toSamaria to rahanga' Sika, ti'ara karao' hangko i tampo' to napewe'i Iako hangkoia i Iusupu áná'na. I rawa wánuá iti, ara hambua' tibubu' to rahanga' tibubu'na Iako. Mehoda mi'i Iesu i wiwi tibubu' iti, láwi' mawonggo' molumao. 7 Topegurunahe' liliu lao i wánuá mohóló pande'ra'. Ti'ara marue, hawe' mi'i hadua towawine toSamaria mai mantámbu'. Nauli' Iesu, “Ina', nuwe'ia' wongkódó'á uwai Kuinu.” 9 Tingkárá' laluna towawine iti, láwi' biásána ti'ara raunde' toIahudi' mopake' tabo' ba mangkura' toSamaria. Ono' mi'i hane'i nauli', “Io toIahudi'Ko', kódó' towawine toSamaria'a'. Mewali', moapa ri'i hane'i membiá'Ko' uwai i kódó'?” 10 Nauli' Iesu, “Ane nuisá kamahilena pewáti' to hangko i Pue' Ala, hai ane nuisá wo'o kaheánáNgku' to membiá' uwai, hangaa-ngaa membiá'ko' wo'o uwai i Kódó', hai ina Kuwe'iko' uwai ngkatue'.” 11 Nauli' towawine iti, “Tuá, hangko iumbá uwai ngkatue' to Nu'uli' iti? Ti'ara ara popetámbu'Mu, hai tibubu' de'e kaladu. 12 Tibubu' de'e sosorangki' hangko i Iako, toiorungki' hangkoia. Ia mainu uwai hangko iene', no'ono'he' wo'o áná'na hai binata'na. Ba Nu'uli' ri'i melumbu' tue'Mu hangko i tue'na Iako hane'i peisáKo' mampowe'i uwai to melumbu' kamaro'ana hangko i uwai tibubu' de'e?” 13 Nauli' Iesu, “Upu-upu tauna to mainu uwai hangko i tibubu' de'e, ina mangkado'uhe' hule'. 14 Agáiáná heáná to mainu uwai to Kuwe'i, ti'arapohe' ina mangkado'u duu'na i rue-ruena, láwi' uwai to Kuwe'ihe' iti ina mewali' uwai ngkatue' to moili oa' i lalura'; lempóna, ina molámbi'he' katue' to maro'a to ti'ara mokahópó'á.” 15 Nauli' towawine iti, “Ane no'ono'i tuá, Nuwe'imo' uwai iti, bona ti'arapo' mangkakado'u, hai ti'arapo' paraluu mai mantámbu' alo-alona iene'.” 16 Nauli' Iesu, “Laomoko' sieru' mokió' toámámu, hane'i mesule'ko' mai.” 17 Nauli' towawine iti, “Ti'ara ara toámángku'.” Nauli' Iesu, “To'u laluitamu. Ti'ara ara toámámu. 18 Lima mi'i kánimu motoama, hai tobaleilo to nuporángá de'e-de'e, ti'aranto toámámu. Mewali' to'u mpu'u laluitamu ininá.” 19 Nauli' towawine iti, “Kuisá mi'i Io hadua nabi'! 20 Kai' toSamaria menómbá i bulu' Korasi de'e, i bulu' penómbá'ára' toiorungki'. Agáiáná panguli'mi toIahudi', i Ierusale peá penómbá'á to to'u.” 21 Nauli' Iesu, “Ina', mampoináláimoko' laluitaNgku' de'e: ina hawe' tempóna, tauna ina menómbá i Pue' Ala iumbá-umbá peá, ti'ara peá i Ierusale, hai ti'ara peá wo'o i bulu' de'e. 22 Kómu toSamaria, ti'ara ni'isá kaheánáNa to nipenómbái. Kai' toIahudi', ki'isá kaheánáNa to kipenómbái, láwi' ara dándina Pue' Ala to manguli' ina hawe' hadua hangko i olo'ra' toIahudi' to ina moánti katue' to maro'a i tauna. 23 Agáiáná ina hawe' tempóna, hai kato'uána de'e-de'e hawe' mi'i tempóna, tauna ina menómbá i Pue' Ala Umánta', hangaa-ngaa menómbáhe' i Hia moulá' paturo' to to'u hai moliu petete'na Inao to Magasa'. Tauna to menómbá no'ono', itimohe' to naunde' Pue' Ala Umánta'. 24 Pue' Ala ia mi'i Inao. Ono' mi'i hane'i tauna to menómbá i Hia, hangaa-ngaa menómbá hangko i lalura' ntepu'u hai i kato'u-to'uána.” 25 Nauli' towawine iti, “To kuisá, ina hawe' Datu Topehómpó', to rauli' wo'o Kerisitu. Ane hawe'i, Ia mi'i to ina mopakanótó i kita' upu-upuna to ara.” 26 Nauli' Iesu, “Kódó' mi'i de'e Datu Topehómpó', to tanga'Ku' molaluita hai io.” 27 Tanga'ra' mani molaluita, hawe'mohe' topeguruNa hangko i wánuá. Tingkárá'he' moita Iesu molaluita hai hadua towawine, agáiáná ti'ara hawe' hadua to pebái' mekune' i towawine iti ba apa paraluuna. Ti'arahe' wo'o pebái' mekune' i Iesu ba apa tunggáiáNa molaluita hai towawine iti. 28 Hangko iono', towawine iti mopálehi gumba'na, lao mi'i i wánuá mopahawe' i tauna to iono', 29 “Maikou! Laoke' mampohidupa'á hadua tauna to mopatongawa'á'a' upu-upu bábehiángku'. Ba Ia mpu'u mi'i Datu Topehómpó'?” 30 Ono' hane'i laomohe' i rawa wánuá bona mampohidupa'áhe' Iesu. 31 Tanga'na towawine iti lao i wánuá, topeguruna Iesu manguli', “Guru, mande'moke'.” 32 Agáiáná nauli' Iesu, “Ara pande'Ku' to ti'ara ni'isá.” 33 Mombekune'-kune'he' topeguruNa, rauli', “Heáná ri'i to mampoántiá pande'Na?” 34 Ono' mi'i hane'i nahángá'áhe' Iesu, “Pande'Ku', ia mi'i mampeulá'i peunde'ána Pue' Ala to mohuo'A' mai, hai moparoo bágó' to Nawe'iA'. 35 Paka niuli' node: iba mani wulána, hangko meparerake'. Agáiáná Kuhángá'á'ákou: nipeita rei' mantoleli. Handa' tauna to timamamohe' mampoinálái laluitaNgku'. Hira nodo pare to mabádá', to timama mi'i ina rapepare. 36 Kódó' to mopahawe' ngkórá'na Pue', peisá'A' rapándiri' nodo to mantuda'. Kómu to modureihe' tauna bona mampoináláihe' ngkórá'na Pue', peisákou rapándiri' nodo tauna to mepare. Ánti pobágó'mi, ina molámbi'kou háwángina, hai handa' tauna ina molámbi' katue' to maro'a to ti'ara mokahópó'á. Ane mewali' iti, ina góe'ke' hingkakani. 37 Mewali' to'u ntepu'u laluita to manguli': ‘Hadua to mantuda', to haduána to mampepare.’ 38 Kuhuo'kou lao mepare i hinoe to ti'ara nituda'i. Tauna ntáni'na ri'i to motuda'i, agáiáná kómu mi'i to mampepare wua'na pobágó'ra'.” 39 I wánuára' toSamaria, handa' tauna to mepoinálái i Iesu, láwi' mohádihe' laluitana towawine iti ininá to manguli', “Nahángá'ámo' hinángká'na bábehiángku'.” 40 Mewali', laomohe' mampohidupa'á Iesu, hai rapembiá' bona mehupe' i wánuára'. Ono' mi'i hane'i Iesu hai topeguruNa rombengihe' iono'. 41 Hangko iono', kahanda'-handa'áhe' pue' wánuá to mepoinálái i Iesu, láwi' mampehádingi mpu'umohe' laluitaNa. 42 Rauli' pue' wánuá i towawine iti, “De'e-de'e kipoinálái ntepu'u ka'Iana mi'i Datu Topehómpó', ti'ara ánti ka'iona to mohángá'á'angkai', agáiáná láwi' kakihádina mi'i haduduángki' laluitaNa, hai ki'isá ka'Iana mpu'u mi'i Topohómpó' Sala'na upu-upu tauna i duniá'.” 43 - 44 Bahangapa alona to liu, Iesu manguli', “Hadua nabi' ti'ara rabilá' i tampo' karapamahileána.” Mewali' liu mi'i rongalo i tampo' Samaria, Napaliliu wopi'i polumaoNa lao i tampo' Galilea. 45 Kahawe'Na i Galilea, pue' wánuá motarima Iesu hangko i lalura' ntepu'u, láwi' arahe' ia'o i Ierusale i tempóna Iesu moulá' Alo Posusa Paska, hai moita matahe' upu-upu tanda' kuasa' to Nabábehi i tempó iti. 46 I tampo' Galilea, hawe' wopi'i Iesu i wánuá Kana, i wánuá pampopewali'áNa uwai mewali' anggoro'. Iono' ara hadua tauna to mobágó' i támbina datu i wánuá Kapenau. Áná'na tobaleilo rumihi kamadu'ana. 47 Kamohádina peá Iesu hawe' i tampo' Galilea hangko i tampo' Iudá, ia lao mampohidupa'á Iesu, hai nauli', “Tuá, laoke' i Kapenau, Nupakauri' wongkódó'á áná'ku', láwi' ina mate mi'i.” 48 Nauli' Iesu, “Kómu to tue' tempó de'e, ti'arakou ina mampoinálái kahangko i Pue' AlaNgku', ane ti'arakou moita tanda' kuasa'!” 49 Nauli' tauna iti, “Tuá, laoke', láwi' áná'ku' hungku' mi'i mate!” 50 Nauli' Iesu, “Mesule'moko'. Áná'mu ina nalalunto.” Tauna iti mampoinálái ntepu'u laluitana Iesu, hane'i mesule' mi'i. 51 Tanga'na mani i rárá, bahangapahe' hawi'na lao mampohidupa'á, rahángá'á, “Maro'a-ro'a mi'i áná'mu!” 52 Nakune'he', “Tinti' hangapa mantepu'u nalalu?” Rauli', “Iamáindi, tinti' isá' kalialo, mengkaroo mi'i kamalengi'na.” 53 Mewali' naisá mi'i tauna iti, i tempóna Iesu manguli', “Áná'mu ina nalalunto,” tempó iti wo'o nalalu mi'i. Hangko iono', tauna iti mepoinálái mi'i i Iesu hingkakani hai upu-upu hantámbiána. 54 Iti mi'i tanda' kuasa' to karongkánina to nabábehi Iesu i tampo' Galilea i kahawe'Na hangko i tampo' Iudá.
1 Roo ono', Iesu mesule' wopi'i lao i kótá Ierusale bona moulá' alo mahilera' toIahudi'. 2 I Ierusale, hungku' i baba'á to rahanga' “Baba'á Dimbá”, ara hambua' wuhu'; i lalu básá Iberani hanga'na Betesda. Ara lima wua'na tambale' to motolelingi wuhu' iti. 3 Handa'he' to ti'ara ralalu hirámpu iono'. Arahe' to bilo, to kompiha bitira', hai to palu', upu-upuhe' maturu-turu oa' i tambale' iti. Mampegiáhe' pokalena uwai, 4 láwi' hangkani-hangkani ara mala'ekana Pue' to mendáulu mai i wuhu' iti mampopokale uwai, hai heáná to ioru mendáulu i lalu wuhu' iti i tempóna uwai mokale, mauri' mi'i hangko i pohaki'na. 5 Ara iono' hadua tobaleilo, to tálu mi'i pulo'na hai uwalu parena ti'ara peisá molumao láwi' palu'. 6 Kanaitána Iesu tauna iti maturu-turu iono', hai Naisá wo'o kamaruena mi'i palu', Ia mekune', “Nu'unde' pa'i bona nubuku molumao?” 7 Nauli' topalu' iti, “Ku'unde' ntepu'u, Pue', agáiáná ti'ara ara wongkódó'á to mampopendáulua' i lalu wuhu' ane uwai mokale. Hangko ina mendáuluntoa', ara mi'i to mampehindorungia'.” 8 Nauli' Iesu, “Meángká'moko', nulóló mi'i ale'mu hai molumaomoko'.” 9 Tempó ono' wo'o, nalalu mpu'u mi'i tauna iti, hane'i molóló ale'na hai molumao. Pewali'ána iti i alo Satu, alo penómbá'ára' toIahudi', 10 ono' mi'i hane'i tadulakora' toIahudi' mokámbáróá tauna to hangko rapakauri' iti, rahángá'á, “Dehangaloá alo penómbá'á! Ti'arake' peisá mobágó', mewali' ti'arako' wo'o peisá moánti ale'mu.” 11 Nauli' tauna iti, “Tauna to mopakauri'a' ininá mohuo'a', ‘Nulóló mi'i ale'mu hai molumaomoko'.’ ” 12 Rapekune', “Heáná to mohuo'ko' moánti ale'mu hai molumao?” 13 Agáiáná ti'ara naisá kaheánáNa to mopakauri', láwi' pohu' mi'i Iesu hai ti'ara pi'i raita i olo'ra' tauna to handa'. 14 Ti'ara marue hangko iono', Iesu lao mampohidupa'á tauna iti i tangabaa Támbina Pue' Ala, Nahángá'á, “De'e-de'e nulalu mi'i. Inee' wopako' mobábehi dósá, bona ti'arako' narampe apa-apa to melumbu' kakadakena.” 15 Hangko iono', lao mi'i tauna iti mampohidupa'áhe' tadulakora' toIahudi', nahángá'áhe' ka'Iesuna to mopakauri'. 16 Ono' mi'i hane'i tadulakora' toIahudi' mantepu'u mopakasusa Iesu, láwi' Ia mepakauri' i alo penómbá'á. 17 Nahángá'áhe' Iesu, “UmáNgku' mobágó' oa' alo-alona, tepasua' alo penómbá'á, hai Kódó' wo'o mobágó'A' oa'.” 18 Hangko iono', tadulakora' toIahudi' mopári-párihe' oa' mampeli' rárá bona Iesu rahuku mate. Rabábehi no'ono', ti'ara peá ánti kamoliungiNa ádá i alo penómbá'á, agáiáná láwi' Nauli' wo'o kaPue' Alana UmáNa; lempóna, Ia mopahibali wátáNa hai Pue' Ala. 19 Hangko iono', Iesu mopakanótó i tadulakora' toIahudi', Nauli', “To'u ntepu'u laluitaNgku' de'e: kato'uána kehapi'A' Áná'na Pue' Ala, ti'ara'A' peisá mobágó' moulá' peunde'áNgku' haduduáNgku' ane ti'ara'A' moita apa to Nabábehi UmáNgku', láwi' bate'na iti mi'i to Kupobágó'. Apa to napobágó' UmáNgku', iti mi'i wo'o bágó'Ku', láwi' Kódó' Áná'Na'A'. 20 UmáNgku' mampoka'ahi'A', hai Natude'á'A' upu-upu to Nabábehi. Hai ara wopi'i tanda' kuasa' to ina Natude'á'A' to melumbu' kamahilena hangko i tanda' kuasa' to roo mi'i Kubábehi. Ina Kubábehi tanda' kuasa' iti hai ina nipotingkárá' ntepu'u. 21 UmáNgku' mampopearó tomate hai mampowe'ihe' katue', ono' mi'i hane'i Kódó' wo'o mampowe'i katue' i heáná peá to mampeulá'i peunde'áNgku'. 22 Ti'ara UmáNgku' to ina mobutusi, ngkáli'na ri'i upu-upu kuasa' pobutusi iti Napewe'i mi'i i Kódó', Áná'Na. 23 Nabábehi no'ono', bona upu-upu tauna mobilá'A' nodo wo'o pebilá'ra' i UmáNgku'. Heáná to ti'ara'A' mobilá', hibali hai ti'arahe' wo'o mobilá' UmáNgku' to mohuo'A' mai. 24 To'u ntepu'u laluitaNgku' de'e: heáná peá to mampehádingi laluitaNgku' hai mepoinálái i Pue' Ala to mohuo'A' mai, molámbi'mohe' katue' to maro'a to ti'ara mokahópó'á. Ti'arapohe' molámbi' pehuku láwi' ti'arapohe' nodo tauna to ina mampolumaoi kapate, ngkáli'na ri'i mantepu'umohe' molámbi' katue' to maro'a to ti'ara mokahópó'á. 25 To'u ntepu'u laluitaNgku' de'e: ina hawe' tempóna, hai hawe' mi'i tempóna, to ti'ara manihe' mepoinálái ina mohádi wamba'na Áná'na Pue' Ala, hane'ihe' ina mepoinálái hai molámbi'he' katue' to wo'u. 26 UmáNgku' makuasa' mampowe'i katue'. No'ono' wo'o, Nawe'iMo' kuasa' mampowe'i katue' to ti'ara mokahópó'á. 27 Nawe'iMo' wo'o kuasa' mobutusi kárá-kárára' tauna, láwi' Kódó' Áná' Mánusiá. 28 - 29 Inee' nipotingkárá' laluitaNgku' de'e, láwi' hangkani tempó upu-upu tauna to mate ina mohádi wamba'Ku', hai ina mearóhe' hangko i popatawuára'. Tauna to mobábehi to maro'a ina rapopearóhe' bona molámbi'he' katue' to maro'a. Agáiáná tauna to mobábehi to kadake ina rapopearóhe' bona rahukuhe'.” 30 Iesu mopaliliu wopi'i laluitaNa, Nauli', “Kódó' ti'ara'A' peisá mobábehi apa-apa moulá' peunde'áNgku' haduduáNgku'. Kubutusi upu-upuna moulá' apa to nahawa'á'A' UmáNgku'. PobutusiNgku' hintoto', láwi' ti'ara'A' moulá' peunde'áNgku' haduduáNgku', moulá'ra'A' peunde'ána Pue' Ala to mohuo'A'. 31 Ane Kódó' peá haduduáNgku' to manguli' kahangko i Pue' AlaNgku', keti'ara ni'isá ba to'u laluitaNgku' ba ti'ara. 32 Agáiáná ara to ntáni'na to mosabikiA', ia mi'i UmáNgku', hai Kuisá kato'una posabikiNa. 33 Hangkoia kómu mohuo'kou huo'ámi lao i Iohane mampekune' kana i Kódó', hai ia mohángá'áhe' posabikina. Apa to nauli' mokana i Kódó', upu-upuna to'u. 34 Agáiáná kato'uána ti'ara Kuparaluu sabi' hangko i tauna. Kupopambuhinaoákou laluitana iti, bona molámbi'kou katue' to maro'a. 35 Tempóna mani Iohane moriu tauna, ia nodo hulu' to mewangka' hai moánti kamabaa i kómu, hai góe'kou mohádi laluitana. Agáiáná kagóe'mi iti hampai' peá. 36 Agáiáná Kódó', ara sabi'Ku' to mopakanótó kaheánáNgku', hai sabi' iti melumbu' mani hangko i posabi'na Iohane. Ane ni'ita pobágó'Ku', iti mi'i to mopakanótó kaheánáNgku'. Apa to Kubábehi de'e-de'e, iti mi'i tanda' kuasa' to nahawa'iá'A' UmáNgku' bona Kuparoo. Tanda' kuasa' to Kubábehi, iti to mopakanótó kaKódó'na to nahuo' UmáNgku' mai i duniá' de'e. 37 Hai melumbu' hangko i hinti, UmáNgku' to mohuo'A' mai, Ia haduduáNa mewali' sabi'Ku' bona mopakanótó kaKódó'na Huo'áNa. Agáiáná kómu, ti'ara mani hawe' hangkani nihádi wamba'Na, ti'ara mani ni'ita lengge'Na. 38 LaluitaNa ti'ara nipailalu, láwi' ti'arakou mepoinálái i Kódó' to Nahuo' mai. 39 Pakakou mampegurui Sura Magasa', láwi' nipekiri ane mampeguruikou Sura Magasa' iti, ina nilámbi' katue' to maro'a to ti'ara mokahópó'á. Mole Sura Magasa' iti mopakanótó kaheánáNgku'. 40 Agáiáná kehapi' no'ono', ti'ara mani niunde' mai i Kódó' bona molámbi'kou katue' to maro'a to ti'ara mokahópó'á. 41 Ti'ara'A' mampopetóiá i tauna, 42 agáiáná Kuisá ntepu'u lalumi, kati'árána ara ahi'mi i Pue' Ala. 43 MaiA' iene' hai kuasa' to hangko i UmáNgku', ti'ara'A' nitarima. Agáiáná ane arahe' to mai i lalu kuasa'ra' haduduára', nitarimahe'. 44 Noumbá mi'i ka'ina mepoináláimi i Kódó', láwi' niunde' mani ratóiákou hángká rángámi. Kómu, ti'ara niunde' mobáliki lalumi bona natóiákou Pue' Ala haduduáNa. 45 Inee' nipekiri kaKódó'na to ina mosala'ikou i UmáNgku'. Nipekiri ánti peulá'mi i Paturo'na Musa, ia to ina mampelaekou. Ti'ara. Ngkáli'na ri'i, nabi' Musa to ina mosala'ikou. 46 Agáiáná ane to'u-to'u kamepoináláimi i Musa, manótó nipoináláiA' wo'o, láwi' Musa mouki' mokana i Kódó'. 47 Láwi' ti'ara nipoinálái apa to nauki' Musa, laluitaNgku' wo'o ti'ara ina nipoinálái.”
1 Roo ono', Iesu lao tándá' i mata alo rano Galilea, to rauli' wo'o rano Tiberia. 2 Handa' ntepu'u tauna meulá' oa' i Hia, láwi' moitahe' upu-upu tanda' kuasa' to Nabábehi i kamopakauri'Na to ti'ara ralalu. 3 Iesu mempanai' mi'i lao i bulu' hingkakani hai topeguruNa, hai mehoda iono'. 4 I tempó iti, ina hawe' alo mahile agama Iahudi' to rauli' alo Posusa Paska. 5 Napeita ri'i Iesu, mobárárámohe' tauna to handa' mantoleli mai mehungkuki. Nauli' i Pilipu, “Iumbáke' mohóló pande', bona tauna to handa' de'e peisáhe' tapopande'?” 6 Kato'uána, naisá mi'i Iesu apa to ina Nabábehi. Napekune' no'ono' i Pilipu, láwi' Napoinao moisá apa pekirina Pilipu bona tauna to handa' peisáhe' rapopande'. 7 Nauli' Pilipu, “Kehapi' rongatu dói' perá' tapopehóló pande' hai tawe'ihe' upu-upu tauna, ti'ara ina gáná kehapi' hantói'-hantói' peá rawe'ihe'.” 8 Hangko iono', hadua hangko i topeguruNa to rahanga' Andaria ádina Simo' Peturu', manguli', 9 “Iene' ara hadua ánángkói' to meboku lima wua'na róti' hai romba'a bou', agáiáná apa mi'i pa'i pobundu'ána i tauna to handa' de'e?” 10 Nauli' Iesu, “Nihuo'mohe' mehoda!” Mehoda mpu'umohe', hai pehoda'ára' iti kerumpu'. Kahanda'ra' tauna iti, reke'-reke'na lima sábuna tobaleilo. 11 Hangko iono', Iesu moala mi'i róti' hai bou' iti, Napekakaeá hai Nawe'imohe' topeguruNa bona ragálá'-gálá'áhe' tauna to handa' to tanga'ra' mehoda. Mande'mohe' upu-upu duu'ra' mabuhu. 12 Mabuhumohe' upu-upu, nauli' Iesu i topeguruNahe', “Nirámpu pelábiána, bona ti'ara ara to ratibe mbero.” 13 Upu mi'i rarámpu, melábi mani hampulo' hai rongkárándi hangko i lima wua'na róti' to ra'ande' tauna to handa' ininá. 14 Karaitána tauna to handa' tanda' kuasa' iti, molaluitamohe' hadua hai hadua, rauli', “Hangaa-ngaa Ia mi'i nabi' nodo Musa to radándi hangkoia, to rauli' ina mai i duniá'!” 15 Mewali' tunggáiára' mopári-pári Iesu bona mewali' datura'. Kanaisána Iesu tunggáiára' iti, Ia pohu' mi'i hangko iono' lao mopatani' haduduáNa i bulu'. 16 Kalumba' mi'i, topeguruNa mendáulumohe' lao i rano 17 mampegiá Iesu duu'na káindi, agáiáná ti'ara hawe'. Mewali' moduangamohe' ina lao i wánuá Kapenau. 18 Tanga'ra' moduanga, hawe' mi'i wui to rumihi, álána mahile bálumbá i rano. 19 Kakarao'ra' mowose lima ba ini kilómete hangko i wiwi rano, moitamohe' Iesu molumao i wongko uwai lao modupa'he'. Maláá' ntepu'uhe', 20 agáiáná nauli' Iesu, “Inee'kou maláá'! Kódó'nto de'e.” 21 Karahádina wamba'Na, góe'mohe' motarima Iesu i duangara'. Pengkahe'na Iesu i lalu duanga, kásáliu hawe'mohe' i wiwi rano to ratunggái. 22 Kahalona, handa' tauna tándá' i hambali rano mampeli' Iesu, rauli', “Iumbá mi'i? Ia ti'ara moduanga hingkakani hai topeguruNahe' ininá. Hai ti'ara ara duanga ntáni'na iene', bate'na peá duanga to rapake' topeguruNa. ” 23 Roo ono', hawe'mohe' tauna hangko i kótá Tiberia i lalu duangara', hai mesorehe' hungku' i pande'ára' tauna to handa' to mande'he' róti' to nawáti' Pue' Iesu. 24 Karaisána tauna to handa' Iesu hai topeguruNa ti'arapohe' ara iono', moduangamohe' wo'o lao i wánuá Kapenau mampeli' Iesu. 25 Kahawe'ra' tauna to handa' tándá' i hambali rano mampohidupa'á Iesu, rapekune', “Guru! ImpiráKo' hawe' iene', hai moapaKo' mai?” 26 Meháni' Iesu, “To'u ntepu'u laluitaNgku' de'e: Kuisá tunggáiámi hane'iA' mai nipeli'. Nipeli'A' láwi' mabuhumokou Kupopande', ti'ara láwi' ni'isá lempóna tanda' kuasa' to Kubábehi. 27 Inee'kou mobágó' mampeli' pande' to hampalai peá kaupuna hai polo' mawai. Mobágó'mokou mampeli' pande' to ti'ara peisá mawai hai to mampowe'i katue' to maro'a to ti'ara mokahópó'á. Áná' Mánusiá to ina mampowe'ikou pande' iti, láwi' Ia mi'i to napile'i Pue' Ala hai to Napokana bábehiáNa iti.” 28 Mekune'he' tauna to handa', “Apa to hangaa-ngaa kibábehi bona bábehiángki' hintoto' hai peunde'ána Pue' Ala?” 29 Nauli' Iesu, “De'e mi'i to naunde' Pue' Ala bona nibábehi: mepoináláimokou i Kódó' to Nahuo' mai.” 30 Ono' mi'i hane'i rauli' wopi'i tauna to handa', “Ane no'ono'i, tanda' kuasa' apa to Nupopaita'angkai', bona kipoinálái kahangko i Pue' Alana mpu'uKo' mai? Apa to ina Nubábehi? 31 Toiorunta' hangkoia mande'he' róti' manna tanga'ra' i pádá lori', nodo to teuki' i lalu Sura Magasa': ‘Ia mampowe'ihe' pande' to hangko i surugá'.’ Ba Io wo'o ina mobábehi tanda' kuasa' to no'ono'?” 32 Nauli' Iesu, “Kato'uána, ti'ara nabi' Musa to mampowe'i pande' hangko i surugá'. Ngkáli'na ri'i, UmáNgku' to mampowe'ihe' pande', hai Ia mi'i to mampowe'ikou pande' to to'u-to'u hangko i surugá'. 33 Pande' to nawe'ikou Pue' Ala, ia mi'i Ia to mendáulu mai hangko i surugá' hai mampowe'i katue' i tauna.” 34 Rauli' tauna to handa', “Ane no'ono'i, Nuwe'iangkai' wo'o pande' iti i alo-alona!” 35 Nauli' Iesu, “Kódó' mi'i de'e pande' to mampowe'i katue'. Heáná to mai i Kódó' hai mepoinálái, ti'arapohe' ina marimi hai ti'arapohe' ina mangkado'u duu'na i rue-ruena. 36 Agáiáná, nodo to Ku'uli' ininá, kehapi' ni'ita mi'i tanda' kuasa' to Kubábehi ininá, ti'ara manikou mepoinálái. 37 Upu-upu tauna to nawe'iA' UmáNgku', bate'na mai i Kódó'. Hai heáná peá to mai i Kódó', ti'ara ina Kusápuáka. 38 KamaiNgku' hangko i surugá', ti'ara'A' mai bona mampeulá'i peunde'áNgku' haduduáNgku', ngkáli'na ri'i maiA' mampeulá'i peunde'ána Pue' Ala to mohuo'A'. 39 De'e mi'i peunde'áNa: bona hangko i upu-upu tauna to Nawe'iA', ti'ara ara hawe' hadua to tegááki hangko i Kódó'. Ngkáli'na ri'i Naunde' bona Kupopearóhe' upu-upu hangko i kapate i alo pobutusi i kahópó'ána duniá'. 40 De'e mi'i peunde'ána UmáNgku': bona upu-upu tauna to moita'A' hai mepoinálái i Kódó' Áná'Na, ina molámbi'he' katue' to maro'a to ti'ara mokahópó'á, hai ina Kupopearóhe' i alo pobutusi i kahópó'ána duniá'.” 41 Hangko iono', mohume-humemohe' tadulakora' toIahudi', láwi' nauli' Iesu ka'Iana mi'i pande' to mendáulu mai hangko i surugá'. 42 Molaluitamohe', rauli' hadua hai hadua, “Ti'ara pa'i Iesu iti, áná'na peá Iusupu? Taisá ntepu'u ináNa hai umáNa. Moapa ri'i hane'i Nauli' ka'Iana hangko i surugá'?” 43 Nauli' Iesu, “Inee'mokou mohume-hume. 44 Ti'ara ara hawe' hadua to peisá mai i Kódó', ane ti'ara nakió' UmáNgku' to mohuo'A' mai. Hai heáná peá to mai i Kódó', ina Kupopearó hangko i kapate i alo pobutusi i kahópó'ána duniá'. 45 I lalu surara' nabi'-nabi' hangkoia teuki' node: ‘Pue' Ala ina mopaturo' upu-upu topeulá'Na.’ Mewali', upu-upu tauna to mohádi hai motarima paturo'na UmáNgku', bate'na ina maihe' i Kódó'. 46 Inee' ri'i nipekiri arahe' to moita UmáNgku'. Bate'na peá Kódó' to moita, láwi' Kódó' hangko i Pue' Ala. 47 To'u ntepu'u laluitaNgku' de'e: heáná to mepoinálái i Kódó', molámbi'he' katue' to maro'a to ti'ara mokahópó'á. 48 Kódó' mi'i de'e pande' to mampowe'i katue'. 49 Toiorumi hangkoia i pádá lori' mande'he' pande' róti' manna, agáiáná mate pehe' upu-upu. 50 Agáiáná ti'ara hibali hai pande' to mendáulu mai hangko i surugá'. Heáná peá to mande' pande' de'e, ti'arahe' ina mate. 51 Kódó' mi'i de'e pande' to mendáulu mai hangko i surugá', pande' to mampowe'i katue' i tauna! Heáná peá to mande' pande' de'e ina molámbi'he' katue' to ti'ara mokahópó'á. Pande' ngkatue' de'e, lempóna wátáNgku' to Kupewe'i bona tauna molámbi' katue'.” 52 Karahádina toIahudi' laluitana Iesu iti, mombeháni-háni'mohe' hadua hai hadua, rauli', “Noumbá hane'i peisá mampewe'i wátáNa i kita' bona ta'ande'?” 53 Ono' mi'i hane'i Nahángá'á'áhe', “Ane ti'ara niande' wátána Áná' Mánusiá, hai ti'ara ni'inu wahe'Na, ti'arakou ina molámbi' katue' duu'na i rue-ruena. 54 Tauna to mande' wátáNgku' hai mainu wahe'Ku', ina molámbi'he' katue' to maro'a to ti'ara mokahópó'á, hai ina Kupopearóhe' hangko i kapate i alo pobutusi i kahópó'ána duniá', 55 láwi' hangko i wátáNgku' ina nipolámbi'i pande' ngkatue', hai hangko i wahe'Ku' ina nipolámbi'i uwai ngkatue'. 56 Tauna to mande' wátáNgku' hai mainu wahe'Ku', ina mohintuwu'he' oa' hai Kódó', no'ono' wo'o Kódó' hai hira. 57 UmáNgku' to mohuo'A', Ia mi'i pentóá'ána katue', hai Kódó' tue' hangko i Hia. No'ono' wo'o tauna to mande' wátáNgku', molámbi'he' katue' hangko i Kódó'. 58 Kódó' mpu'u mi'i to rapándiri' pande' to mendáulu hangko i surugá'. Pande' iti ti'ara nodo róti' manna to ra'ande' toiorumi hangkoia. Kehapi'mohe' mande' róti' manna iti, bate'ra' mate. Agáiáná tauna to mande' pande' de'e, ina tue'he' duu'na i rue-ruena.” 59 Iesu mopahawe' upu-upuna iti i tempóna mepaturo' i támbi penómbá'á i Kapenau. 60 Karahádina topeulá'Na laluitana Iesu iti, handa'he' to manguli', “Paturo' iti ti'ara mesua' i akala! Heáná pa'i to peisá mampeulá'i?” 61 Agáiáná Iesu haduduáNa moisá pohume-humera' topeulá'Na, ono' mi'i hane'i Nahángá'áhe', “Ba nipokói' ri'i inao mohádi paturo'Ku' ininá? 62 Noumbá pekirimi ane ni'ita Áná' Mánusiá mengkaore' lao i katoro'áNa rungu-runguna? 63 Inaona mi'i Pue' Ala to mampowe'i katue'. Kamaróhó tauna ti'ara mobundu'. LaluitaNgku' to Kupahawe'ákou mentóá' hangko i Inaona Pue' Ala hai mampowe'i katue' to ti'ara mokahópó'á. 64 Agáiáná kehapi' no'ono', ara mpu'u hantángá' hangko i olo'mi to ti'ara mampoinálái laluitaNgku' iti.” Nauli' Iesu no'ono' láwi' Naisá ntepu'u mi'i hangko i rungu-runguna kaheánára' to ti'ara ina mepoinálái i Hia, hai Naisá wo'o kaheánána to ina mampobalu' wátáNa i ewáliNa. 65 Nauli' wopi'i Iesu, “Ono' mi'i hane'i Ku'uli' ininá, ti'ara ara hadua to peisá mai i Kódó' ane ti'ara nakió' UmáNgku'.” 66 Mantepu'u i tempó iti, handa'mohe' topeulá'Na to mopálehi. Ti'ara pi'i raunde' meulá' i Hia. 67 Mewali', Iesu mekune' wopi'i i topeguruNa to hampulo' hai rodua, Nauli', “Ba kómu wo'o ina mopálehiA'?” 68 Nauli' Simo' Peturu', “Ane kipálehiKo' Pue', i heáná'angkai' pa'i ina lao, láwi' Io peá to mohuwárá laluita to mampowe'i katue' to maro'a duu'na i rue-ruena. 69 Kai', kipoinálái mi'i hai ki'isá ka'Iona Huo'á to Magasa' to hangko i Pue' Ala.” 70 Nauli' Iesu, “Kódó' mi'i to mopile'ikou to hampulo' hai rodua de'e, agáiáná ti'arakou upu-upu mampoinálái laluitaNgku'. Ara hadua hangko i kómu to nakuasa'i Datu Tokadake.” 71 To natunggái Iesu ia mi'i Iudasi' áná'na Simo' Isikario', láwi' kehapi' Iudasi' mewali' hadua hangko i topeguruna Iesu to hampulo' hai rodua, ia mi'i to ina mampobalu' Iesu i ewáliNa.
1 Roo ono', Iesu lao mantoleli i tampo' Galilea. Ti'ara pi'i Naunde' lao i tampo' Iudá, láwi' arahe' tadulakora' toIahudi' iono' to mampoinao ina mopapate. 2 I tempó iti, ina hawe' mi'i alo mahilera' toIahudi' to rauli' Posusa Pobambaru'. 3 Ono' mi'i hane'i rauli' ádina Iesu i Hia, “Inee' roo-roo peKo' iene'! LaomoKo' i tampo' Iudá, bona topeulá'Mu iono' peisáhe' wo'o moita tanda' kuasa' to Nubábehi. 4 Ane mebuni-buni peKo' oa' iene', ti'araKo' ina mewali' tauna to mokahanga'iá. Ane mobábehiKo' tanda' kuasa', hangaa-ngaa Nupopaita'áhe' upu-upu tauna!” 5 No'ono' mi'i laluitara' ádina Iesu, láwi' ti'arahe' wo'o mampoinálái ka'Iana Datu Topehómpó'. 6 Mewali' nahángá'áhe' Iesu, “Ti'ara mani hawe' tempóna Kupatongawa'áhe' kaheánáNgku'. Ane kómu, ti'ara moapa ba impirákou lao i Ierusale, 7 láwi' ti'ara ara tauna to mokáhihi'kou. Agáiáná Kódó', rakáhihi'A' tauna to kadake i duniá' de'e, láwi' Kupakanótóáhe' kakadakena bábehiára'. 8 Moiorumokou lao i posusa'á iti. Kódó' ti'ara maniA' lao, láwi' ti'ara mani hawe' tempóNgku'.” 9 No'ono' mi'i laluitana Iesu i ádiNahe', hai toro' mani oa' i Galilea. 10 Lao mpu'umohe' ádina Iesu i Ierusale bona moulá'he' Posusa Pobambaru'. Kapohu'ra' iti, Iesu lao wo'o, agáiáná lao ngkánii'-nii' bona ti'ara raisá tauna to handa'. 11 I posusa'á iti, tadulakora' toIahudi' mampeli' oa' Iesu, rauli', “Iumbá ripa'i tauna iti?” 12 Hai tauna to handa' wo'o, mombekuwi-kuwihe'. Arahe' to manguli', “Ia tauna to maro'a.” Arahe' wo'o to manguli', “Ti'ara! Ia mopakanawo' peá tauna to handa'!” 13 Agáiáná ti'ara hawe' hadua to pebái' molaluita i katongawa'ána, láwi' maláá'he' i tadulakora' toIahudi'. 14 Tanga'na posusa iti, Iesu mesua' i lalu tangabaa Támbina Pue' Ala hai mantepu'u mi'i mepaturo'. 15 Tingkárá'he' toIahudi' mohádi paturo'Na, rauli', “Noumbá hane'i Naisá upu-upu to teuki' i lalu Sura Magasa', mole Ia ti'ara mapángká' sikola'Na?” 16 Nahángá'áhe' Iesu, “To Kupaturo'ákou, paturo' hangko i Pue' Ala to mohuo'A' mai, ti'ara paturo'Ku' haduduáNgku'. 17 Heáná to mampoinao mampeulá'i peunde'ána Pue' Ala ina raisá kahangko iumbá'ána paturo'Ku' de'e, ba hangko i Pue' Ala mpu'u, ba laluitaNgku' peá haduduáNgku'. 18 Heáná peá to molaluita i lalu kuasa'na haduduána, ia mampeli' peá bona ratóiá. Agáiáná Kódó', kupoinao bona Umángku' to mohuo'A' mai rapomahile, láwi' Kódó' to manótó, ti'ara'A' topodongko'. 19 Nabi' Musa hangkoia mampowe'ikou Áturána Pue' Ala, agáiáná ti'arakou ara hadua to mampeulá'i Áturá iti, mewali' moapa ri'i hane'iA' nipoinao nipapate?” 20 Hadua hangko i tauna to handa' mohángá'á Iesu, “Napesua'iKo' setá'! Heáná pa'i to mampoinao mopapateKo'?” 21 Nauli' Iesu, “Hangko mopakauri'ntoA' tauna i alo penómbá'á, kói' mi'i inaomi. 22 Mogalo kómu wo'o, mobábehikou ádá petile' i alo penómbá'á ane arai áná'mi to hangaa-ngaa ratile' i alo iti. Nabi' Musa hangkoia mohuo'kou motile' áná'mi. Agáiáná kato'uána ádá petile' iti hangko i toiorunta' to moioru hangko i Musa, ti'ara hangko i Musa haduduána. 23 Hai metile' iti tepasua' wo'o bágó'. Ánti pampeulá'imi Paturo'na Musa, mogalo ri'i alo penómbá'á, mobábehikou ádá petile'. Mewali', moapa ri'i hane'i nikabuko'iA' ane mopakauri'A' tauna i alo penómbá'á? 24 Inee'kou mosala'i rángámi moulá' peá apa to ni'ita, agáiáná hangaa-ngaa nibutusi i kato'u-to'uána.” 25 Karahádina bahangapahe' toIerusale laluitana Iesu iti, wulihe'. Arahe' to manguli', “Ba Ia mi'i to rapeli' tadulakonta' bona rapapate? 26 Mole mepaturo'nto oa' hai ti'ara ara kamaláá'Na, hai ti'ara wo'o ara to mokámbáróá. Ba tadulakonta' moisá ka'Iana mpu'u mi'i Datu Topehómpó'? 27 Agáiáná ti'ara hintoto' ka'Iana Datu Topehómpó', láwi' taisá kahangko iumbáNa mai. Ane hawe' mpu'u Datu Topehómpó' to radándi hangkoia, ti'ara ara to ina moisá kahangko iumbáNa mai.” 28 Mewali', tanga'na Iesu mepaturo' i tangabaa Támbina Pue' Ala, Ia molaluita mi'i Napasimbuku, Nauli', “Niuli' ni'isánto kaheánáNgku' hai kahangko iumbá'áNgku' mai. Ti'ara'A' mai moulá' peunde'áNgku' haduduáNgku', agáiáná maiA' moulá' peunde'ána Pue' Ala to mohuo'A' mai. Ia mi'i to hintoto' rapoinálái. Agáiáná Ia ti'ara ni'isá. 29 Kódó', Kuisá láwi' hangko i Hia kamaiáNgku', hai Ia to mohuo'A' mai.” 30 Mewali', ánti polaluitaNa no'ono', ono' mi'i hane'i arahe' to mampoinao mohaka' Iesu, agáiáná ti'ara mani mewali' láwi' ti'ara mani hawe' tempóNa ina mate. 31 Agáiáná arahe' handa' tauna i olo'ra' to mepoinálái i Hia, rauli', “Ane hawe' mpu'u Datu Topehómpó', ba ina handa' mani tanda' kuasa' to Nabábehi hangko i tauna de'e? Hangaa-ngaa Ia mi'i de'e Datu Topehómpó'.” 32 Arahe' toParisi to mohádi pombekuwi-kuwira' tauna to handa' kana i Iesu. Ono' mi'i hane'i toParisi hai kapala'-kapala' tadulako menómbá mohuo'he' bahangapa topokámpái Támbina Pue' Ala lao mohaka' Iesu. 33 I tempó iti, Iesu mopaturo' tauna to handa', Nahángá'áhe', “Ti'araPo' marue hingkakani hai kómu. Ina mesule'A' lao i Hia to mohuo'A' mai. 34 I tempó iti, ina nipeli'A', agáiáná ti'araPo' ina nilámbi'. Hai i kalaoáNgku' iti, ti'arakou peisá lao.” 35 Wulihe' tadulakora' toIahudi' mohádi laluitaNa, hai mombekune'-kune'he', rauli', “Iumbá ripa'i ina lao, hane'i Nauli' ti'ara pi'i talámbi'? Ba Ia ina lao i tampo' ntáni'na bona toro' hingkakani hai toIahudi' to mokatoro'i tampo'ra' toIunani bona Ia peisá mopaturo'he' toIunani iono'? 36 Hai apa lempóna laluitaNa to manguli' ina tapeli', agáiáná ti'ara talámbi', hai ti'arake' peisá lao i kalaoáNa?” 37 Alo kahópó'ána Posusa Pobambaru' iti, ia mi'i alo to melumbu' karapomahilena. I alo iti, meángká' mi'i Iesu i lalu Támbina Pue' Ala, Nahángá'áhe' Napasimbuku, “Heáná peá tauna to mangkado'u, maimokou mainu i Kódó'! 38 Heáná peá to mepoinálái i Kódó', nodo to teuki' i lalu Sura Magasa' to manguli': Hangko i laluna ina moili oa' uwai ngkatue'.” 39 To natunggái laluitana Iesu ia mi'i Inao to Magasa' to ina mokale oa' i lalura' tauna to mepoinálái i Hia. I tempóna Iesu molaluita no'ono', Inao to Magasa' ti'ara mani mendáulu i topeulá'Na, láwi' Iesu ti'ara mani mesule' lao i peawa'Na i surugá'. 40 Handa' tauna mohádi laluitana Iesu, hai arahe' hantángá' to manguli', “Ia mpu'u mi'i nabi' to nodo Musa to nadándi Pue' Ala hangkoia.” 41 Arahe' wo'o to manguli', “Ia mi'i de'e Datu Topehómpó'!” Agáiáná arahe' wo'o to manguli', “Ti'ara! Ia toGalilea! Ti'ara hintoto' Datu Topehómpó' mesupa' hangko i Galilea, 42 láwi' i lalu Sura Magasa' teuki': Datu Topehómpó' Ia mi'i pemule'ána Datu Daudi', hai Ia wo'o hangko i wánuá Beteleme, wánuá pesupa'ána Daudi'.” 43 Ono' mi'i hane'i mombeháni'-háni'mohe' tauna to handa': hantángá'he' mepoinálái i Iesu, hantángá'he' ti'ara. 44 Arahe' to mampoinao mohaka' Iesu, agáiáná ti'ara hawe' hadua to mampoka'ala mohaka'. 45 Topokámpái Támbina Pue' Ala to rahuo' lao mohaka' Iesu mesule'he' lao i toParisi hai kapala'-kapala' tadulako menómbá. Ti'arahe' mewali' mohaka' Iesu. Mekune'he' tadulako iti, rauli', “Moapa ri'i hane'i ti'ara nihaka' hai niánti mai?” 46 Rahániki, “Láwi' ti'ara mani hawe' hangkani kihádi tauna molaluita nodo Ia!” 47 Meháni'he' toParisi iti, “Ba ma'alamokou wo'o Napakanawo'? 48 Ti'ara ara hawe' hadua tadulako ba toParisi to mampoinálái kahangko i Pue' AlaNa, 49 bate'na peá tauna to handa' to mepoinálái i Hia, láwi' ti'arahe' mangisá Paturo'na Musa. Hárárámohe'!” 50 Roo ono', molaluita mi'i wo'o hadua toParisi to rahanga' Nikodemu. Nikodemu iti to hangkani mi'i mampombelámbi'á Iesu. Nauli' Nikodemu i hángká rángána, 51 “Moulá' áturánta', ti'arake' peisá mohuku hadua tauna ane ti'ara mani rahádi kárá-kárána hai rapáresá' bábehiána.” 52 Rángánahe' iti mopakói' Nikodemu, rahángá'á, “Ba io wo'o hadua toGalilea? Nupeita hai nupáresá' i lalu Sura Magasa'. Ti'ara ara nabi' to ina mesupa' hangko i Galilea.” 53 Roo ono', mesule'he' hadua-hadua lao i támbira'.
1 Agáiáná Iesu pohu' lao i Bulu' Saitu, hai hambengi iono'. 2 Kahalona mepulo-pulo, lao wopi'i Iesu i tangabaa Támbina Pue' Ala. Hawe'mohe' tauna to handa' mengkahungku', hai Ia mehoda hai mopaturo'he'. 3 Tanga'Na Iesu mepaturo', guru-guru agama hai toParisi hawe'mohe' moánti hadua towawine to ralámbi' tanga'na mebuálósi. Towawine iti rapopeángká' i olo'ra' tauna to handa', 4 hane'i rahángá'á Iesu, “Guru, towawine de'e kilámbi' tanga'na mebuálósi! 5 I lalu Paturo'na Musa, ara párentá to manguli' towawine to mobábehi no'ono' hangaa-ngaa rawatui duu'na mate. Mewali' noumbá polámbi'Mu?” 6 Tunggáiána pekune'ra' iti, mampeli' pehe' kamanawo'ána laluitana Iesu bona rasala'i. Agáiáná Iesu ti'ara meháni', motóngkó' peá mouki' hai karawe'Na i awu i wongko daula. 7 Mekune'he' oa' i Hia, ono' mi'i hane'i mengoa' mi'i Iesu, Nahángá'áhe', “Heáná i olo'mi to ti'ara madósá, ia mi'i to ioru-oru mowatui towawine iti!” 8 Roo ono', motóngkó' wopi'i mouki' i awu hai karawe'Na. 9 Karahádina tadulako-tadulako toIahudi' laluitana Iesu iti, hadua-haduahe' pohu', mantepu'u hangko i tosae duu'na hawe' i to malehe', . Kaupuána, Iesu perái to ara iono' hai towawine iti. 10 Roo ono', Iesu mampengoa' mi'i towawine iti hane'i Nahángá'á, “Iumbámohe' tauna to mosala'iko' ininá? Ti'ara pi'i pa'i ara to mampoinao mohukuko'?” 11 Nahániki towawine iti, “Ti'arapohe' ara, Pue'.” Nauli' Iesu, “Kódó' wo'o, ti'arako' ina Kuhuku. Mewali', mesule'moko', hai mantepu'u de'e-de'e, inee' wopako' mebuálósi.” 12 Roo ono', molaluita wopi'i Iesu i toIahudi', Nauli', “Kódó' mi'i de'e pewangka' to mopamabaa lalura' tauna i humalele duniá'. Tauna to meulá' i Kódó', ti'arahe' molumao i lalu kakáindiána. Bate'na ina molámbi'he' kamabaa to mopa'ara katue' to ti'ara mokahópó'á.” 13 Rauli' toParisi, “Ti'ara paraluu kipoinálái laluitaMu, láwi' ti'ara ara sabi'Mu. Nupakanótó peá wátáMu haduduáMu.” 14 Nauli' Iesu, “Kehapi'A' molaluita kana i wátáNgku' haduduáNgku', bate'na to'u laluitaNgku', láwi' Kuisá kahangko iumbá'áNgku' mai hai Kuisá wo'o iumbá kalaoáNgku'. Agáiáná kómu, ti'ara ni'isá. 15 Kómu mebutusi moulá' peá pekiri tauna. Kódó', ti'ara'A' mohoda-hoda kárá-kárána ba heáná peá. 16 Agáiáná, ane mohoda-hoda'á'A' kárá-kárána tauna, pobutusiNgku' bate'na manótó, láwi' ti'ara haduduáNgku'. UmáNgku' to mohuo'A', Ia mi'i to mamporángá'A'. 17 I lalu Sura Áturámi ara teuki' node: ‘Ane ara rodua sabi' to hibali polaluitara', posabi'ra' iti hangaa-ngaa rapoinálái.’ 18 Ara rodua sabi'Ku': Kódó' haduduáNgku', hai karoduána UmáNgku' to mohuo'A' mai. Mewali' polaluitaNgku' hangaa-ngaa rapoinálái.” 19 Ono' mi'i hane'i rapekune' toParisi, “Ane ara UmáMu, iumbá mi'i de'e-de'e?” Meháni' Iesu, “Ti'ara ni'isá kaheánáNgku', hai ti'ara wo'o ni'isá kaheánána UmáNgku'. Ane keni'isá'A', hangaa-ngaa keni'isá wo'o UmáNgku'.” 20 Upu-upu iti napahawe' Iesu tanga'na mepaturo' i lalu tangabaa Támbina Pue' Ala hungku' i peti' pemboliá dói' popenómbá. Hai Iesu ti'ara mani mewali' rahaka', láwi' ti'ara mani hawe' tempóNa. 21 Iesu molaluita wopi'i i tauna to handa', “Ina pohu'A', hai ina nipeli'A', agáiáná ane matekou, dósámi ti'ara ina teámpungi. Mewali' i kalaoáNgku', ti'arakou peisá ina lao.” 22 Karahádina tadulakora' toIahudi' laluitaNa iti, molaluitahe' hadua hai hadua, rauli', “Apa lempóna laluitaNa ininá? Ba mampoinao ri'i meno'o, hane'i Nauli' ti'arake' peisá lao i kalaoáNa.” 23 Nahángá'áhe' Iesu, “Kómu hangko i wói', Kódó' hangko i wongko. Kómu hangko i duniá' de'e to buke' hai to kadake, Kódó' ti'ara'A' hangko i duniá' de'e. 24 Ono' mi'i hane'i Kuhángá'á'ákou, ane matekou, dósámi ti'ara ina teámpungi, láwi' ane ti'ara nipoinálái laluitaNgku' to mopakanótó kaKódó'na mi'i de'e, bate'na mpu'ukou mate hai dósámi ti'ara ina teámpungi.” 25 Rapekune', “Kato'u-to'uána, heáná mpu'uKo'?” Meháni' Iesu, “Kuhángá'ámokou hangko i rungu-runguNgku' mepaturo'! 26 Handa' mani to ina Ku'uli' hai Kusala'iákou. Agáiáná Ia to mohuo'A' mai, Ia to hintoto' rapoinálái, hai apa to Kuhádi hangko i Hia, iti mi'i to Kupahawe' i kómu to ara i duniá'.” 27 To natunggái Iesu, ia mi'i UmáNa to i surugá', agáiáná ti'ara raisá tauna heáná to Natunggái. 28 Ono' mi'i hane'i Nahángá'á wopahe', “Ane Áná' Mánusiá nipamapángká' i kau mombehape, hangko ni'isá ri'i kaKódó'na mi'i de'e. Hai ina ni'isá wo'o, ti'ara ara hampáká' to Kubábehi moulá' peunde'áNgku' haduduáNgku'. Bate'na peá Ku'uli' apa to Napaturo'á'A' UmáNgku'. 29 Ia mi'i to mohuo'A' hai to mamporángá'A'. Ti'ara'A' Napatodáhi haduduáNgku', láwi' Kubábehi oa' apa to mopagóe' laluNa.” 30 Tanga'na Iesu mopahawe' upu-upu iti, handa' toIahudi' mepoinálái i Hia. 31 Hangko iono', Iesu molaluita i tauna to mepoinálái i Hia, Nauli', “Ane nipeulá'i oa' paturo'Ku', ina mewali' mpu'ukou topeulá'Ku', 32 hai ina ni'isá mi'i apa to to'u mokana i Pue' Ala, álána tekábáhákou hangko i karapohawi'mi.” 33 Meháni'he', rauli', “Kai' de'e, pemule'ána'angkai' Burahima! Ti'ara'angkai' hangkani rapohawi'. Moapa ri'i hane'i Nu'uli' ina tekábáhá'angkai'?” 34 Nauli' Iesu, “To'u ntepu'u laluitaNgku' de'e: upu-upu tauna to mobábehi dósá, napohawi'he' dósá. 35 Ane hawi', ti'ara peisá toro' oa' i támbina pue'na. Agáiáná ane áná'nai, peisá toro' oa' i támbina umána duu'na i rue-ruena. 36 Mewali', ane Kódó' mokábáhákou hangko i dósámi, tekábáhá mpu'umokou, láwi' Kódó' Áná'na'A' Pue' Ala. 37 Kuisá kakómuna pemule'ána Burahima. Agáiáná arakou to mampoinao ina mopapateA', láwi' ti'ara nipailalu laluitaNgku'. 38 Apa to Kuita i lindo'na UmáNgku', iti mi'i to Kuhángá'á'ákou. Agáiáná kómu mobábehi apa to napaturo'ákou umámi.” 39 Rauli' toIahudi', “Umángki' ia mi'i Burahima!” Nauli' Iesu, “Ane to'u-to'u áná'nakou Burahima, moapa ri'i hane'i ti'ara nipeulá'i bábehiána? 40 Kupahawe'ákou paturo' to to'u to Kutarima hangko i Pue' Ala, agáiáná nipoinao peA' nipapate! Ane Burahima, ti'ara no'ono' bábehiána. 41 Bábehiámi iti bate'na mampeulá'i bábehiána umámi!” Rahániki toIahudi', “Ti'ara'angkai' áná' bule! Umángki' hadua peá, Ia mi'i Pue' Ala.” 42 Nauli' Iesu, “Ane to'u-to'u mpu'u Pue' Ala Umámi, kenipoka'ahi'A', láwi' Kódó' hangko i Pue' Ala'A' mai, hai Kódó' mi'i to Nahuo' mai. Ti'ara'A' mai moulá' peunde'áNgku' haduduáNgku'. MaiA' moulá' peunde'ána Pue' Ala, láwi' Ia to mohuo'A' mai. 43 Moapa ri'i hane'i ti'ara ni'isá lempóna laluitaNgku'? Láwi' ti'ara nibuku mantaha mampehádingi paturo'Ku'. 44 Umámi ia mi'i Datu Tokadake! Hai nipoinao oa' mampeulá'i peunde'ána umámi iti. Hangko i rungu-runguna ia mi'i topepapate. Paturo'na ti'ara nodo paturo' to to'u, láwi' ti'ara ara to to'u i hia. Ia modongko', láwi' no'ono' mi'i pambiárána. Ia mi'i pentóá'ána upu-upu dongko', hai upu-upu tauna to modongko' mampeulá'i peunde'ána. 45 Mewali', ono' mi'i hane'i ti'ara'A' nipoinálái, láwi' apa to Ku'uli' bate'na to'u. 46 Kódó' ti'ara'A' madósá, hai ti'ara ara hadua hangko i kómu to peisá mopakanótó ka'árána dósáNgku'. Kupahawe' apa to to'u, mewali' moapa ri'i hane'i ti'ara'A' nipoinálái? 47 Taunána Pue' Ala mounde' mampehádingi hai mampeulá'i laluitana Pue' Ala. Agáiáná kómu, ti'ara niunde' mampehádingi laluitaNgku', láwi' ti'arakou hangko i Pue' Ala.” 48 Rauli' tadulakora' toIahudi', “To'u to kiuli'! Io toSamaria, ti'ara toIahudi', hai napesua'iKo' setá'.” 49 Nauli' Iesu, “Ti'ara'A' napesua'i setá'. Kódó' mobilá'A' UmáNgku'. Agáiáná kómu, ti'ara'A' nibilá'. 50 Ti'ara'A' mampeli' bona rapomahileA'. Naunde' Pue' Ala bona rapomahileA', hai Ia mi'i to mobutusi heáná to to'u. 51 To'u ntepu'u laluitaNgku' de'e: heáná to mampeulá'i laluitaNgku', ti'arahe' ina mate, agáiáná ina tue'he' duu'na i rue-ruena.” 52 Rauli' tadulakora' toIahudi', “De'e-de'e ki'isá ntepu'u kanapesua'iMu! Burahima mate mi'i. No'ono' wo'o upu-upu nabi' hangkoia, matemohe'. Agáiáná Nu'uli' ri'i heáná to mampeulá'i laluitaMu ti'arahe' ina mate. 53 Ba Nu'uli' ri'i melumbu' kamahilena tue'Mu hangko i toiorunta' Burahima to marue mi'i mate? Ba melumbu' kamahilena tue'Mu hangko i upu-upu nabi' to matemohe'? HeánáraKo' hane'i Nu'uli' no'ono'?” 54 Nauli' Iesu, “Ane mampomahileA' wátáNgku' haduduáNgku', ti'ara ara pobundu'ána. Agáiáná UmáNgku' to mampomahileA'. Niuli' ka'Iana Pue' Ala to nipenómbái, 55 agáiáná kato'uána ti'arakou moisá Pue' Ala. Kódó', Kuisá. Ane keKu'uli' ti'ara Kuisá, modongko'A' hibali hai kómu. Agáiáná Kuisá, hai Kupeulá'i laluitaNa. 56 Ane Burahima toiorumi, góe' laluna láwi' naisá ka'ina naitaNgku' i alo kahawe'áNgku'. Ia moita mi'i kahawe'áNgku' hai góe' ntepu'u.” 57 Rauli' tadulakora' toIahudi', “Tinuwu'Mu ti'ara mani gáná lima pulo'na parena. Noumbá hane'i Nu'uli' Nuita mi'i Burahima?” 58 Nauli' Iesu, “To'u laluitaNgku' de'e: hangko ti'ara mani Burahima mesupa', Kódó' araMo' ami.” 59 Karahádina toIahudi' laluitaNa iti, motima'mohe' watu rapoinao mowatui Iesu. Agáiáná Ia pohu' ngkánii'-nii' hangko i Támbina Pue' Ala hai ti'ara pi'i raita.
1 Tanga'na Iesu molumao, Ia moita hadua tauna to bilo hangko i karapoánákana. 2 Hadua hangko i olo'ra' topeguruNa mekune', “Guru, moapa ri'i hane'i tauna de'e bilo hangko i karapoánákana? Ánti dósána haduduána, ba ánti dósára' tosaena?” 3 Meháni' Iesu, Nauli', “Ti'ara ánti dósána haduduána, hai ti'ara wo'o ánti dósára' tosaena. Ngkáli'na ri'i tauna de'e bilo bona kuasa'na Pue' Ala ina tongawa' moliu i hia. 4 Tempóna mani mabaa, hangaa-ngaa Kupopolumao bágó'na Pue' Ala to mohuo'A' mai. Láwi' ina hawe' tempó makáindi, hai ane makáindi mi'i, ti'ara pi'i ara tauna to peisá mobábehi apa-apa. 5 Tanga'Ku' mani i duniá', Kódó' mi'i de'e pewangka' to mopamabaa lalura' tauna i humalele duniá'.” 6 Karoona Iesu molaluita no'ono', metinudu mi'i i tampo'. TinuduNa Nagalo hai tampo' bona mewali' rege', hane'i Napoporiro mátána tobilo iti. 7 Roo ono', Nahángá'á, “Laomoko' membaho' i Wuhu' Siloa.” (“Siloa” iti, lempóna “rahuo'”.) Lao mpu'u mi'i membaho', hai i pesule'na, meita mi'i. 8 Hangko iono', rángána hai tauna to moisá ia tobilo to membiá'-mbiá' peá ia'o, mombekune'-kune'he', rauli', “Heáná ri'i do'o? Ti'ara pa'i ia tobilo to biásá mehoda membiá'-mbiá'?” 9 Ara to manguli', “Ia mpu'u!” Ara wo'o to manguli', “Ti'ara. Kahibalina peá lengge'ra'.” Agáiáná tobilo iti manguli', “Kódó' mi'i de'e!” 10 Mewali', rapekune', “Noumbá ri'i hane'i peisáko' meita?” 11 Nahángá'áhe', “Tauna to rahanga' Iesu mobábehi rege', Napoporiro mátángku', hane'i Nahángá'á'á'a', ‘Laoko' membaho' i Wuhu' Siloa.’ Lao mpu'umo' membaho', hangko iono' meitamo'!” 12 Rapekune', “Iumbá mi'i tauna iti de'e-de'e?” Nahángá'áhe', “Ti'ara kuisá baiumbá mi'i lao.” 13 - 14 Iesu moala tampo', Nagalo hai tinuduNa, hane'i mopakauri' tobilo iti. Iti mewali' i alo Satu, alo penómbá'ára' toIahudi', ono' mi'i hane'i tobilo to meita iti ra'ánti lao i toParisi. 15 ToParisi mekune' wo'o i hia, rauli', “Noumbá ri'i hane'i peisáko' meita?” Nahángá'áhe', “Ara to morirohi mátángku' hai rege'. Upu ono', Nahuo'a' lao membaho', ono' mi'i hane'ia' meita.” 16 Mewali' hantángá'he' toParisi manguli', “Ane no'ono'i, tauna iti ti'ara hangko i Pue' Ala, láwi' ti'ara mampeulá'i áturá inee'ke' mobágó' i alo penómbá'á.” Agáiáná hantángá' wo'o manguli', “Ane Ia tauna to madósá, hangko iumbá ri'i mai kuasa'Na mobábehi tanda' kuasa' to no'ono'?” Ono' mi'i hane'i mombeháni'-háni'he' hadua hai hadua. 17 Hangko iono', mekune' wopahe' toParisi i tobilo iti, rauli', “Noumbá polámbi'mu mokana i tauna iti? Nu'uli' ininá Ia to mopakauri' mátámu.” Nauli' tobilo iti, “Tongawa' Ia hadua nabi'.” 18 Agáiáná tadulakora' toIahudi' ti'ara rapoinálái ka'iana mpu'u mi'i tauna to bilo hangkoia hai hangka'-hangka' peá meita. Ono' mi'i hane'i rakió' inána hai umána bona mampohidupa'áhe', 19 hane'i rapekune', “To'u-to'u mpu'u pa'i tauna de'e áná'mi, to bilo hangko i karapoánákana? Noumbá ri'i hane'i peisá meita?” 20 Rauli' tosaena, “To ki'isá, ia mi'i de'e áná'ki', hai bilo hangko i karapoánákana. 21 Agáiáná noumbá rárána hane'i peisá meita, ti'ara ki'isá. Hai heáná to mopakauri', ti'ara wo'o ki'isá. Ia manginao mi'i. Nipekune' rái i hia. Ia peisá mohániki pekune'mi.” 22 Inána hai umána manguli' no'ono', láwi' maláá'he' i tadulako-tadulakora' toIahudi', láwi' ara mi'i kahimpuduána hawa'ra' tadulako-tadulako iti to node: heáná peá to manguli' ka'Iesuna Datu Topehómpó', ti'arapohe' rapaliu mesua' i lalu támbi penómbá'á. 23 Ono' mi'i hane'i tosaena manguli', “Ia manginao mi'i. Nipekune' rái i hia.” 24 Roo ono', rakió' wopi'i tauna to bilo iti, hai rahángá'á, “Nunóáká i kato'u-to'uána i lindo'na Pue' Ala! Ki'isá tauna iti tauna to madósá.” 25 Nahángá'áhe', “Kódó', ti'ara kuisá to mopakauri' iti tomadósá ba ti'ara. To kuisá peá, biloa' hangkoia, agáiáná de'e-de'e meitamo'.” 26 Hangko iono', rapekune' wopi'i, “Apa to Nabábehi i hio? Hai noumbá ráráNa mopakauri'ko'?” 27 Nahánikihe', “Roomokou kutuntuá ininá. Ti'ara pa'i nihádi? Moapa ri'i hane'i mekune'-kune' manikou oa' i kódó'? Ba nipoinao wo'o mewali' topeguruNa?” 28 Hangko iono', mabuko' ntepu'umohe' hane'i rahángá'á, “Io ri'i topeguruNako' tauna iti! Kai', topeguruna'angkai' nabi' Musa! 29 Ki'isá Pue' Ala mopahawe' laluitaNa i Musa hangkoia. Agáiáná tauna iti, ti'ara ki'isá kahangko iumbáNa mai.” 30 Meháni' tobilo iti, “Mepawuli mpu'ukou! Niuli' ti'ara ni'isá kahangko iumbáNa mai, mole ri'i Ia to mopakauri' mátángku'! 31 Taisá Pue' Ala ti'ara mohániki pembiá'na tauna to madósá, ngkáli'na ri'i Ia mampehádingi pembiá'na tauna to mengkoru' i Hia hai to mampeulá'i hawa'Na. 32 Hangko i pewali'ána duniá', ti'ara mani hawe' hangkani tahádi daritakáná to peisá mopakauri' tauna to bilo hangko i karapoánákana. 33 Ane ketauna iti ti'ara hangko i Pue' Ala, manótó keti'ara peisá mobábehi nodo to mewali' i kódó'!” 34 Rahániki tadulakora' toIahudi' iti, “Io ri'i to buke' dósá hangko i karapoánákamu. Moapa ri'i hane'i bái'ko' mopaturo'angkai'?” Hangko iono', ia rapopesuwu' hangko i támbi penómbá'á. 35 Nahádi Iesu karapopesuwu'na hangko i támbi penómbá'á, ono' mi'i hane'i lao Napombelámbi'á hai Nakune', “Ba mepoináláiko' i Áná' Mánusiá?” 36 Nauli' tauna iti, “Tuá, Nuhángá'á'á'a' heáná tauna iti, bona mepoináláia' i Hia.” 37 Nauli' Iesu, “Nuita mi'i! Ia mi'i de'e to tanga'Na mampolaluita'áko'.” 38 Nauli' tauna iti, “KupoináláiKo', Pue'!” hane'i molingkudu menómbá i Hia. 39 Nauli' Iesu, “KamaiNgku' i duniá' de'e, maiA' mobutusi kárá-kárára' tauna, bona tauna to bilo peisá meita, hai tauna to meita ina mewali' bilo.” 40 Arahe' bahangapa toParisi iono' to mohádi laluitana Iesu, rahángá'á, “Ba Nu'uli' biloangkai' wo'o?” 41 Nauli' Iesu, “Ane kebilokou, keti'ara ina ni'isá apa to to'u, hai keti'arakou masala'. Agáiáná láwi' niuli' meitantokou, bate'mi masala' hai dósámi ti'ara teámpungi.”
1 Iesu molaluita, Nauli', “To'u ntepu'u laluitaNgku' de'e: ane ara hadua to mesua' i lalu gimpu hai ti'ara moliu i baba'á, agáiáná mengkahe' ri'i i boso', lempóna tauna iti ia mi'i topanako hai toperampa'. 2 Ane topoewu, ia mesua' moliu i baba'á. 3 Topokámpái gimpu mobungkáhiá baba'á, hai dimbána mampehádingi wamba'na topoewura'. Topoewu iti mokió' hanga'ra' hamba'a-hamba'a hai moántihe' lao i rawa. 4 Kana'ántira' upu-upu dimbána lao i rawa, ia moioru mi'i hangko i hira, hai dimbána meulá' i hia, láwi' raisá mampetándái wamba'na. 5 Ti'arahe' moulá' tauna ntáni'na. Ane ara tauna to ti'ara topoewura' to mokió'he', rapelangkaha, láwi' ti'arahe' moisá wamba'na.” 6 Iesu mopahawe' ngkórá' pándiri' iti i toParisi, agáiáná ti'ara raisá lempóNa. 7 Ono' mi'i hane'i Nauli' wopi'i, “To'u ntepu'u laluitaNgku' de'e: Kódó' mi'i de'e baba'á to rapoliui dimbá ane mesua'he' i lalu gimpu. 8 Upu-upu tauna to moioru hangko i Kódó' to manguli' kahirana topoewu to maro'a hira iti nodo topanako hai toperampa'. Agáiáná dimbáNgku', ti'arahe' mampeulá'i pekió'ra'. 9 Kódó' mi'i de'e to rapándiri' nodo baba'á. Heáná to mesua' i surugá' moliu i Kódó', molámbi'he' katehómpó'. Hira peisáhe' rapándiri' nodo dimbá to mesua' i lalu gimpu hai mesuwu'he' lao i rawa molámbi' rumpu' to marudu'. 10 Tunggáiána topanako, ina manako peá, mepapate hai mepakarugi'. Agáiáná kamaiNgku' de'e bona tauna molámbi'he' katue' to maro'a ntepu'u. 11 Kódó' mi'i de'e topoewu to maro'a. Topoewu to maro'a timama mampehuhu'á wátána bona dimbána tue'he'. 12 Ane tauna to rasaro peá, ti'ara maro'a poewuna, láwi' ia ti'ara pue' dimbá. Ane moita mai serigala, ia melangka mopálehi dimbá to handa' iti. Mewali' hamba'a dimbá nahaka' serigala, álára' to ntáni'na mahawu'. 13 Tauna to rasaro iti melangka, láwi' ia mobágó' bona molámbi' peá sarona. Ti'ara mampekiri dimbá iti. No'ono' wo'o tadulako-tadulako agama, ti'arahe' mampotepe taunána Pue' Ala. 14 - 15 Kódó' mi'i de'e topoewu to maro'a. Nodo UmáNgku' moisá'A', hai Kódó' wo'o moisá'A' UmáNgku', no'ono' wo'o Kódó' moisáhe' dimbáNgku', hai dimbáNgku' moisá'A'. Timama'A' mohuhu' katue'Ku' bona dimbáNgku' tue'he'. 16 Ara mani dimbáNgku' to ntáni'na,, agáiáná ti'arahe' ara i lalu gimpu de'e. Hira wo'o hangaa-ngaa Kuántihe' mai. Ina moisá ntepu'uhe' wamba'Ku', hai upu-upu dimbáNgku' ina mewali' pehe' hantobu, hai Kódó' haduduáNgku' ina mewali' topoewura'. 17 UmáNgku' mampoka'ahi'A', láwi' ina Kuhuhu' katue'Ku' bona tue'A' hule'. 18 Ti'ara ara hadua to mopapateA' ane ti'ara peunde'áNgku'. Ara kuasa'Ku' mampewe'i wátáNgku' bona rapapate, hai ara wo'o kuasa'Ku' moala hule' katue'Ku'. Iti mi'i hawa'na UmáNgku' to Kutarima.” 19 Karahádina toIahudi' laluitana Iesu, mombeháni'-háni' wopahe'. 20 Handa'he' to manguli', “Napesua'i setá' hai magila! Ti'ara pi'i paraluu tapehádingi laluitaNa.” 21 Agáiáná ara wo'o to manguli', “Ti'ara! Tauna to napesua'i setá' ti'ara molaluita no'ono'. Ara pa'i setá' to peisá mopakauri' tauna to bilo?” 22 I tempó iti i Ierusale, tauna mopa'arahe' posusa pambuhinao Alo Popamagasa' Támbina Pue' Ala hangkoia. Tempó iti tempó lengi'. 23 Iesu molumao i tangabaa Támbina Pue' Ala i tambale' to rahanga' Tambale' Salomo. 24 Bahangapahe' tadulakora' toIahudi' motolelingihe' Iesu, rahángá'á, “Moapa ri'i hane'i Nupatodáhiangkai' oa' wuli? Ti'ara'angkai' Nupakanótóá kaheánáMu. Ane Datu Topehómpó' mpu'uKo', Nupakanótóámongkai'.” 25 Nauli' Iesu, “Roomokou Kuhángá'á, agáiáná ti'ara nipoinálái. Tanda' kuasa' to Kubábehi moliu kuasa'na UmáNgku', iti mi'i to mopakanótó kaheánáNgku'. 26 Agáiáná ti'ara nipoinálái, láwi' ti'arakou dimbáNgku'. 27 DimbáNgku' moisá wamba'Ku'. Kuisá ntepu'uhe', hai meulá'he' i Kódó'. 28 Kuwe'ihe' katue' to maro'a to ti'ara mokahópó'á, hai manótó kati'árára' ina tegááki hangko i Pue' Ala duu'na i rue-ruena. Ti'ara ara hadua to peisá mamperampa'ihe' hangko i taeNgku'. 29 Melumbu' kuasa'Na UmáNgku' hangko i upu-upuna, hai Ia mi'i to mampowe'iA' dimbáNgku'. Ti'ara ara hadua to peisá mamperampa'ihe' hangko i taena UmáNgku'. 30 Kódó' hai UmáNgku', hadua peaNgkai'.” 31 Karahádina peá toIahudi' laluitana Iesu iti, kásáliu motima'he' watu. Rapoinao mowatui Iesu duu'na mate . 32 Nahángá'áhe' Iesu, “Handa' bágó' to maro'a to nahuo'á'A' UmáNgku' bona Kupopaita'ákou. Hangko i upu-upuna iti, umbána to mewali' ntóá'na hane'iA' nipoinao nipapate?” 33 Rauli' tadulakora' toIahudi', “Ti'ara ánti bágó' to maro'a hane'i ina kipapateKo', agáiáná ánti popakói'Mu ri'i Pue' Ala! Tauna biásá peKo', agáiáná Nu'uli' ri'i Pue' AlaKo'!” 34 Nauli' Iesu, “I lalu Sura Magasa', teuki' mi'i laluitana Pue' Ala i topebutusi toIahudi' hangkoia to manguli' node: ‘pue' alakou.’ 35 Apa to teuki' i lalu Sura Magasa' iti, ti'ara ara katebálikiána. Mewali', ane Sura Magasa' manguli' ‘pue' alakou’ i tauna to motarima ngkórá'na Pue' Ala hangkoia, pelumbu'na mani i Kódó', 36 láwi' Kódó' de'e to napile'i mpii'A' UmáNgku' to mohuo'A' mai i duniá'. Mewali', moapa ri'i hane'i niuli' mopakói'A' Pue' Ala ane Ku'uli' Kódó' de'e Áná'Na'A'? 37 Ane ti'ara'A' mampobágó' bágó' to nahuo'á'A' UmáNgku', inee'A' nipoinálái. 38 Agáiáná láwi' mampobágó'A' bágó' to nahuo'á'A' UmáNgku', hangaa-ngaa nipoináláiA'. Kehapi'A' ti'ara nipoinálái, hangaa-ngaa nipoinálái tanda' kuasa' to Kubábehi. Ane nipoinálái tanda' kuasa' iti, ina ni'isá ntepu'u i lalumi kamohintuwu'Ku' hai UmáNgku', hai UmáNgku' mohintuwu' hai Kódó'.” 39 Karahádina toIahudi' laluitana Iesu, rapoinao wopi'i rahaka', agáiáná tekábáhá peá hangko i taera'. 40 Hangko iono', pohu' wopi'i Iesu lao tándá' i mata alo uwai Iarade i periuána Iohane hangkoia, hai toro' iono'. 41 Handa' tauna lao mampohidupa'á Iesu, rauli', “Iohane ti'ara mobábehi tanda' kuasa', agáiáná tauna de'e mobábehi tanda' kuasa', hai upu-upu to napahawe' Iohane mokana i Hia bate'na to'u.” 42 Ono' mi'i hane'i handa' tauna iono' mepoinálái i Iesu.
1 Hadua tobaleilo to rahanga' Lasaru toro' i wánuá Betania hingkakani hai Maria hai Marita halaluna. Maria iti mi'i to mobubuhi bitina Iesu hai mina-mina to mawongi hane'i naumpáhi hai weluá'na. Hangkani tempó, Lasaru rumihi kamadu'ana. 3 Maria hai Marita mohuo'mohe' tauna lao moánti tewái i Iesu bona Ia lao i támbira'. Rauli', “Nuhángá'á node: ‘Pue', tauna to Nupoka'ahi', tanga'na madu'a ntepu'u.’ ” 4 Kanahádina Iesu bámbári iti, Nauli', “Haki'na iti ti'ara ina moánti i kapate. Iti mewali' bona Pue' Ala ina rapomahile, hai moliu apa to ina Kubábehi, Kódó' Áná'Na Pue' Ala wo'o ina rapomahile.” 5 Iesu mampoka'ahi' Marita, Maria, hai Lasaru. 6 Agáiáná kaNahádina kamadu'ana Lasaru, ti'ara kásáliu lao, roo peá i katoro'ána rongalo kamaruena. 7 Liu mi'i rongalo hangko Nahángá'árahe' topeguruNa, “Mesule'moke' lao i tampo' Iudá.” 8 Rahángá'á, “Guru, ti'ara manihe' marue tadulakora' toIahudi' iono' mampoinao ina mowatuiKo' duu'Mu mate. Mewali' moapa ri'i hane'i Nupoinao wopi'i hule' lao iono'?” 9 Nahángá'áhe' Iesu, “I lalu hangaloá, ti'ara pa'i mabaa hampulo' hai rojaa? Tauna to molumao mabaa, ti'arahe' ina tehube. Peisáhe' meita, láwi' ara pewangka' alo to mopamabaa duniá' de'e. 10 Agáiáná tauna to molumao i kakáindiána, bate'na ina tehube láwi' ti'ara ara to mowangka'i.” 11 No'ono' mi'i laluitana Iesu, hai roo ono' Nauli' wopi'i, “Rángánta' Lasaru leta' mi'i, agáiáná ina lao Kurua'.” 12 - 13 Kato'uána laluitana Iesu iti, lempóna Lasaru mate mi'i agáiáná topeguruNa ti'ara moisá lempóna laluitaNa iti, rauli' ripa'i leta' peá iti Lasaru. Ono' mi'i hane'i rahángá'á, “Pue', ane leta' peá, ia ina mearónto.” 14 Mewali', Napakanótóáhe' lempóna laluitaNa, Nauli', “Lasaru mate mi'i. 15 Góe'A' láwi' ti'ara'A' ara iono' i tempóna mate. Láwi' apa to mewali', ina mobundu' i kómu, bona mepoináláikou i Kódó'. Mewali' laomoke' i Lasaru.” 16 Tómá to rauli' wo'o Didimu, lempóna Toporopa', mohángá'áhe', “Maike' meulá' i Iesu, bona mateke' hingkakani.” 17 Kahawe'na Iesu i wánuá Betania, Ia mohádi bámbári to manguli' iba mi'i alona Lasaru ratawu. 18 Betania iti hungku' i Ierusale, reke'-reke'na tálu kiló kakarao'na. 19 Mewali', handa'he' toIahudi' lao mopalindó Marita hai Maria i kamatena ádira'. 20 Kanahádina Marita kahawe'na Iesu, ono' mi'i hane'i lao mi'i nadupa'. Agáiáná Maria i támbi peá oa'. 21 Nauli' Marita i Iesu, “Pue', ane keiene'Ko' i tempó kamadu'ana ádingku', keti'ara ina mate. 22 Agáiáná kehapi' no'ono', kuisá: apa to Nupembiá' i Pue' Ala de'e-de'e mokana i ádingku', bate'na ina Nawe'iKo'.” 23 Nauli' Iesu, “Ádimu ina tue' hule'.” 24 Nauli' Marita, “Kuisánto ka'ina tue'na hule' i alo pobutusi i kahópó'ána duniá', i karapopearóra' upu-upu tauna to mate.” 25 Nauli' Iesu, “Kódó' mi'i de'e to mampopearó tomate, hai to mampowe'i katue' to ti'ara mokahópó'á. Tauna to mepoinálái i Kódó', kehapi'he' mate, ina tue'he' hule'. 26 Hai upu-upu tauna to molámbi' katue' hangko i pepoináláira' i Kódó', bate'ra' ti'ara ina mate duu'na i rue-ruena. Ba Nupoinálái to Ku'uli' de'e?” 27 Nauli' Marita, “To'u, Pue'. Kupoinálái ka'Iona Áná'na Pue' Ala, Datu Topehómpó' to nadándi Pue' Ala hangkoia to ina mai i duniá'.” 28 Karoona manguli' no'ono', lao mi'i i támbi mokió' Maria, hane'i nakuwi nauli', “Indolou'o ara Guru. Napoinao Napohidupa'áko'!” 29 Kanahádina Maria laluitana, nagagu lao mampohidupa'á Iesu. 30 I tempó iti, Iesu ti'ara mani mesua' i lalu wánuá, ara mani i pohidupa'ára' hai Marita ininá. 31 ToIahudi' to laohe' mepalindó i lalu támbi, moitahe' Maria meángká' kásáliu pohu'. Rauli' ripa'i ia ina lao teria' i popatawuá, ono' mi'i hane'i meulá'he' wo'o. 32 I kahawe'na Maria i ka'ara'ána Iesu, ia moita mi'i Iesu hane'i lao mopalumbá i bitiNa, nauli', “Pue', ane keiene'Ko' i tempó iti, keti'aranto ina mate ádingku'.” 33 Kanaitána Iesu Maria teria', hai toIahudi' to napohingkakaniá teria'he' wo'o, ono' hane'i wiora ntepu'u hai masusa laluNa. 34 Nakune'he', “Iumbá ratawu?” Rauli', “Pue', maimoKo', lao tapeita.” 35 Hangko iono', teria' mi'i Iesu. 36 Rauli' toIahudi', “Peita! Ma'ahi' ntepu'u laluNa i Lasaru!” 37 Agáiáná arahe' wo'o to manguli', “Tauna to bilo Napakauri'. Moapa ri'i hane'i Ia ti'ara mopakauri' Lasaru bona ti'ara mate?” 38 Hangko iono', masusa wopi'i laluna Iesu, hai Ia lao i popatawuá. Popatawuá iti, ia mi'i balamba to rakae i pingkena bulu' to ratuko hai watu to mahile. 39 Nauli' Iesu, “Nigesu' watu petukona iti!” Marita wutu'na tomate iti manguli', “Pue', inee' mi'i rabungkáhi. Humau mi'i, láwi' iba mi'i wengina ratawu.” 40 Nauli' Iesu i Marita, “Ti'ara pa'i Kuhángá'á'ámoko' ininá, ane nupoináláiA', ina nuita mpu'u kamaróhóna kuasa'na Pue' Ala?” 41 Mewali' arahe' to lao mobungkáhi watu petuko popatawuána Lasaru iti. Iesu mengoa' i langi' hane'i Nauli', “UmáNgku', Ku'uli' handa' kamaro'ana i Hio, láwi' Nuhádi mi'i pembiá'Ku' de'e. 42 Kuisá, bate'na Nuhádi laluitaNgku'. Agáiáná laluitaNgku' de'e Ku'uli' Kupasimbuku, bona rahádi tauna to handa' iene', bona rapoinálái ka'Iona mpu'u mi'i to mohuo'A' mai.” 43 Roo ono', nauli' Iesu Napasimbuku, “Lasaru! Mesuwu'moko' mai!” 44 Mesuwu' mpu'u mi'i tauna to mate iti hangko i lalu popatawuána. Taena hai bitina tebungkuhi mani hai báná popebungkuhina, hai wuá'na rawewehi mani moulá' ádára' toIahudi'. Nahángá'áhe' Iesu, “Niwehángi mi'i iti popebungkuhina bona ia peisá molumao.” 45 Handa'he' toIahudi' to lao moweo' Maria i tempó ono', to moita apa to nabábehi Iesu, mewali' handa'he' to mampoinálái kahangko i Pue' AlaNa. 46 Agáiáná arahe' wo'o hantángá' to lao i toParisi mopahawe'áhe' apa to nabábehi Iesu. 47 Ono' mi'i hane'i toParisi hai kapala'-kapala' tadulako menómbá mopa'arahe' pogómbó mahile hingkakani hai tadulako agama to ntáni'na. Rauli', “Apa to hangaa-ngaa tabábehi, láwi' handa' ntepu'u tanda' kuasa' to nabábehi Iesu. 48 Ane tapatodáhi oa', upu-upu tauna ina mepoinálái i Hia. Kahópó'ána, surudado' toRoma ina mai mogero Támbina Pue' Ala hai upu-upu wánuánta'.” 49 Roo ono', molaluita mi'i hadua hangko i olo'ra' to rahanga' Kaiapa, Tadulako Menómbá Mahile i pare iti, nauli', “Ti'ara ni'isá apa-apa! 50 Ti'ara ni'isá apa to mobundu' i kómu. Rángina mi'i hadua tauna mate mosulewátái upu-upu tauna, hane'ike' mate upu-upu.” 51 - 52 Laluita iti ti'ara hangko i hia haduduána. Tunggáiána laluitana Kaiapa ia mi'i Iesu hangaa-ngaa rahuku mate. Agáiáná ara wo'o lempóna to karompáká'na to ti'ara naisá, ia mi'i kamatena Iesu ina mosulewátái toIahudi'. Hai ti'ara peá toIahudi'. Ánti kamatena Iesu iti, upu-upu áná'na Pue' Ala to mahawu' i humalele duniá' ina rarámpuhe' hule' hai rapahantobu. Kaiapa iti ia mi'i Tadulako Menómbá Mahile i tempó ono'. 53 Mantepu'u alo iti, tadulakora' toIahudi' himpudumohe' bona Iesu rahuku mate. 54 Ono' mi'i hane'i Iesu ti'ara pi'i mopatongawa' wátáNa i olo'ra' toIahudi', bona ti'ara pi'i raita tauna to handa'. Ia pohu' mi'i hangko iono' lao i wánuá to rahanga' Eparai i wiwi pádá lori', hane'i toro' iono' hingkakani hai topeguruNa. 55 I tempó iti, ina hawe' alo mahile agama Iahudi' to rauli' Alo Posusa Paska. Handa' tauna hangko i wánuá-wánuá lao i Ierusale, bona mopamagasa'he' moulá' ádá ágámára' hangko ti'ara mani alo mahile iti. 56 Tauna to hirámpu i Ierusale iti mampeli'he' Iesu. Tanga'ra' hirámpu i tangabaa Támbina Pue' Ala, mombekune'-kune'he', rauli', “Noumbá polámbi'mi? Ba ina hawe' Iesu i posusa'á de'e?” 57 No'ono' mi'i polaluitara' tauna to handa'. Ane kapala'-kapala' tadulako menómbá hai toParisi, ara mi'i ami párentára' i tauna to handa' to manguli', “Ane heánái to moisá ka'iumbá'ána Iesu, hangaa-ngaa nihángá'á'angkai', bona lao rahaka'.”
1 Ini alona hangko ti'ara mani alo Posusa Paska, Iesu hawe' i Betania, wánuá katoro'ána Lasaru to Napatue' hule'. 2 I kahawe'Na iono', tauna mopa'arahe' susa láwi' góe'he' motarima Iesu i wánuára'. Marita merórá, hai Lasaru mande' wo'o hingkakani hai Iesu hai tauna ntáni'na. 3 Tanga'ra' mande', hawe' mi'i Maria moánti habutolo' mina-mina narawastu to mawongi. Mina-mina iti rabábehi hangko i kálándá kau to mawongi, hai masuli' ntepu'u hólóna. Maria mobubuha mina-mina iti i bitina Iesu, hai naumpáhi hai weluá'na. Mewali' mawongi ntepu'u i lalu támbi iti. 4 Hadua topeguruna Iesu to rahanga' Iudasi' Isikario', to ina mampobalu' Iesu i ewáliNa, manguli', 5 “Masuli' ntepu'u hólóna mina-mina iti, reke'-reke'na tálu átuna dói' perá'. Moapa ri'i hane'i ti'ara rapobalu', hai hólóna rawe'ihe' tauna to meahiahi' tue'ra'?” 6 Kato'uána, Iudasi' ti'ara mampekiri katue'ra' to meahiahi', láwi' ia topanako! Ia topotibaa' dói', hai hangkani-hangkani na'ala ngkábuni. 7 Nauli' Iesu, “Nupatodáhi mi'i apa to nabábehi de'e, láwi' ia mopatimama mi'i ami wátáNgku' i ka'ina ratawuNgku'. 8 Ane tauna to meahiahi', handa' mani tempómi motulungihe', agáiáná Kódó', ti'araPo' marue hingkakani hai kómu.” 9 Handa' ntepu'u toIahudi' mohádi ka'árána Iesu i Betania, ono' mi'i hane'i lao rapeita. Hai mampoinaohe' wo'o moita Lasaru to napatue' mi'i hule' Iesu. 10 Ono' mi'i hane'i kapala'-kapala' tadulako menómbá mogómbóhe' mampolaluita tunggáiára' ina mopapatehe' wo'o Lasaru, 11 láwi' ánti ka'iana, handa' toIahudi' mopálehi tadulako ágámára' hai mepoináláihe' i Iesu. 12 Kahalona, handa' tauna i Ierusale mohádi Iesu ina hawe' i kótára'. I tempó iti, handa' ntepu'u tauna hirámpu i Ierusale láwi' ina hawe' alo Posusa Paska. 13 Moalahe' tawe' to potarangke, rapopoalehe rárá to napoliui Iesu, tanda' pebilá'ra' i Hia. Monganga-ngangahe' rauli': “Hosana! Tetóiá mi'i Pue' Ala! Pue' Ala mowáti' Tauna to hawe' to mewali' Huo'áNa! Tewáti' mi'i Datura' toSáráeli'!” 14 Iesu moala mi'i hamba'a kalide to malehe' mani, hane'i Nasawe'i lao i lalu kótá Ierusale. Iti mobukeki laluitana nabi' hangkoia to teuki' node: 15 “Inee'kou maláá', pue' wánuá Sio. Peita! Datumi hawe', mesawe' i hamba'a áná' kalide.” 16 I tempó iti, topeguruNa ti'ara manihe' moisá lempóna apa to pewali' iti. Agáiáná karoona Iesu rapapate hai mesule' lao i surugá', hangko rabuhinao ri'i apa to teuki' i lalu Sura Magasa' to mopahawe' mi'i ami apa to ina mewali' i Iesu. 17 I tempó iti wo'o, arahe' handa' tauna i Ierusale to hingkakani hai Iesu i pokió'Na Lasaru hangko i popatawuá i kaNapatue'na hule'. Tauna iti mampolaluitamohe' oa' mokana i apa to pewali', 18 ono' mi'i hane'i handa' ntepu'uhe' tauna to lao mampohidupa'á Iesu, láwi' mohádimohe' ka'Iana to mobábehi tanda' kuasa' iti. 19 Mewali' molaluitahe' toParisi hadua hai hadua, rauli', “Manangimoke'! Peita, handa' ntepu'umohe' tauna i duniá' meulá' i Hia.” 20 Handa'he' tauna lao i kótá Ierusale bona menómbá i alo Posusa Paska. I olo'ra' tauna iti, arahe' wo'o bahangapa toIunani. 21 ToIunani iti laohe' i Pilipu, rauli', “Tuá, kipoinao mampohidupa'á Iesu.” Pilipu iti hangko i wánuá Besaida i tampo' Galilea. 22 Lao mi'i Pilipu mopahawe' laluitara' i Andaria, hai roo ono', hira rodua lao mampolaluita i Iesu. 23 Nahángá'áhe' Iesu, “Hawe' mi'i tempóna, Pue' Ala ina mampomahile Áná' Mánusiá. 24 Nipehádingi maro'a: Katue'Ku' nodo hambua' tinuda'. Ane tinuda' ti'ara ratuda' sieru', ti'ara ina mambáli'. Bate'na ina hambua' peá oa'. Agáiáná ane ratuda' mi'i, ina mambáli' hai mewali' handa'. 25 Tauna to mampeulá'i peá peunde'ána haduduána i duniá' de'e, ia ina mate hai tegááki hangko i Pue' Ala hawe' i rue-ruena. Agáiáná heáná to timama mate ánti peulá'na i Kódó', ina molámbi' katue' to maro'a to ti'ara mokahópó'á. 26 Heáná peá to mounde' meulá' i Kódó', hangaa-ngaa mewali'he' taunáNgku'. Iumbá kalaoáNgku', iono'he' wo'o taunáNgku', hai UmáNgku' ina mampomahilehe' upu-upu tauna to mengkoru' i Kódó'.” 27 “De'e-de'e masusa laluNgku'. Ti'ara Kuisá apa to hangaa-ngaa Ku'uli'. Kupoinao mekakae node: ‘Uma', Nukábáhá'A' wongKódó'á hangko i kapári to ina morampeA' de'e!’ Agáiáná ti'ara, láwi' ono' mi'i tunggáiáNgku' mai i duniá', bona mantódihá'A' kapári iti. 28 Uma', Kupembiá' bona Nupatongawa' peawa'Mu!” Roo ono', Pue' Ala molaluita hangko i surugá', Nauli', “Roo mi'i Kupatongawa' peawa'Ku' hai ina Kupopeawa' wopi'i.” 29 Tauna to meángká' iono' mohádihe' laluita iti. Ara to manguli', “Iti gumpata'!” Agáiáná hantángá'he' manguli', “Ti'ara. Ara mala'eka to molaluita hai Ia.” 30 Nahángá'áhe' Iesu, “Laluita to nihádi ininá, ti'ara bona motulungiA', agáiáná bona motulungikou. 31 De'e-de'e hawe' mi'i tempóna Pue' Ala ina mobutusi upu-upu kárá-kárána tauna i duniá'. Hai de'e-de'e hawe' mi'i wo'o tempóna Datu Tokadake to mokuasa'i duniá' de'e hangaa-ngaa ratibe. 32 Hai Kódó', ane rapamapángká'A' i kau mombehape, ina Kudii' lalura' upu-upu tauna bona maihe' i Kódó'.” 33 Laluitana Iesu iti mopakanótó noumbá ka'ina rapapateNa. 34 Rauli' tauna to handa', “I lalu Sura Magasa' kibásá: Datu Topehómpó' tue' duu'na i rue-ruena. Moapa ri'i hane'i Nu'uli' Áná' Mánusiá hangaa-ngaa rapamapángká' i kau mombehape? Áná' Mánusiá to noumbá to Nutunggái?” 35 Nahángá'áhe' Iesu, “Hampai' perái, pewangka' to mopamabaakou de'e-de'e ti'ara pi'i ina ara hingkakani hai kómu. Molumaokou oa' i lalu kamabaa i tempóna pewangka' iti ara mani i kómu, bona ti'arakou narampe kamakáindi. Tauna to molumao i lalu kakáindiána, ti'ara raisá'á iumbá kalaoára'. 36 Mepoináláimokou i pewangka' iti i tempóna pewangka' iti ara mani i olo'mi, bona kómu mewali'kou tauna to tue' i kamabaa.” Kaupuna Iesu mopahawe' upu-upuna iti, pohu' mi'i hangko iono' bona ti'ara pi'i raita tauna to handa'. 37 Kehapi' handa' tanda' kuasa' to nabábehi Iesu i lindo'ra' toIahudi', agáiáná handa' manihe' to ti'ara mepoinálái i Hia, 38 bona tebukeki mi'i laluitana nabi' Iesaia hangkoia to manguli': “Pue', ti'arahe' handa' to mepoinálái i bámbári to kiánti. Kehapi'he' Nupopaita'á kuasa'Mu, ti'ara manihe' mepoinálái.” 39 Mewali', ti'arahe' peisá mepoinálái, láwi' nodo to nauki' wo'o nabi' Iesaia: 40 Pue' Ala manguli': “Kutunggáihe' Kupabilo, bona ti'arahe' meita. Kupamatu'a lalura', bona ti'arahe' moisá peunde'áNgku'. Kahópó'ána ti'arahe' mesule' i Kódó', hai dósára' ti'ara teámpungi.” 41 Laluita iti napahawe' nabi' Iesaia hangkoia kana i Iesu, láwi' naita mi'i ami peawa'Na. 42 Kehapi' no'ono', handa'he' wo'o tadulakora' toIahudi' to mepoinálái i Iesu. Agáiáná ti'arahe' mau mopatongawa' pepoináláira' i Hia, láwi' rapokaláá' ti'arahe' ina rapaliu toParisi mesua' i lalu támbi penómbá'á. 43 Raunde' mani petóiá to hangko i tauna, hane'i petóiá to hangko i Pue' Ala. 44 Roo ono', Iesu molaluita Napasimbuku, Nauli', “Tauna to mepoinálái i Kódó', ti'ara Kódó' peá to rapoinálái, agáiáná mepoináláimohe' wo'o i Pue' Ala to mohuo'A' mai. 45 Tauna to moita'A', hibali mi'i wo'o moita Pue' Ala to mohuo'A' mai. 46 MaiA' i duniá' de'e nodo pewangka', bona upu-upu tauna to mepoinálái i Kódó' ti'arapohe' toro' i lalu kakáindiána. 47 Tauna to mohádi laluitaNgku' agáiáná ti'ara rapeulá'i, ti'ara Kódó' to ina mohukuhe', láwi' tunggáiáNgku' mai i duniá' de'e, ti'ara'A' mai mohuku tauna, ngkáli'na ri'i maiA' mokábáháhe' hangko i huku dósá. 48 Tauna to mosápuáka'A' hai ti'ara motarima laluitaNgku', ara mi'i to ina mohukuhe'. Ngkórá' to Kupahawe', iti mi'i to ina mohukuhe' i alo pobutusi i kahópó'ána duniá'. 49 LaluitaNgku' ti'ara hangko i peunde'áNgku' haduduáNgku'. Kupahawe' hai Kupolaluita apa to napárentáiá'A' UmáNgku', láwi' Ia mi'i to mohuo'A' mai. 50 Hai Kuisá: heáná to mampeulá'i hawa'Na iti ina molámbi' katue' to maro'a to ti'ara mokahópó'á. Mewali', apa to Ku'uli' de'e, bate'na laluita to napahawe'áMo' ami UmáNgku'.”
1 Hangalo hangko ti'ara mani hawe' alo Posusa Paska, Iesu moisá ka'ina hawe'na mi'i tempóNa mopálehi duniá' hai mesule' lao i UmáNa. Ma'ahi' laluNa i upu-upu tauna to meulá' i Hia, ono' mi'i hane'i kamahilena ahi'Na iti Napatongawa'áhe' hawe'-hawe' i kamateNa. 2 Káindi iti, topeguruNa mande'he' hingkakani hai Iesu. I tempó iti wo'o, Datu Tokadake roo mi'i mampopokale laluna Iudasi' áná'na Simo' Isikario', bona mampobalu' Iesu i ewáliNahe'. 3 Agáiáná naisá mi'i Iesu kanawe'iNa mi'i UmáNa upu-upu kuasa' i Hia. Naisá wo'o kahangko i Pue' AlaNa, hai ka'ina mesule'Na wopi'i i Pue' Ala. 4 Ono' hane'i meángká' mi'i, mokábáhá kumbáNa, hai moala báná Naweweha i hope'Na. 5 Roo ono', Ia moala uwai Nabubuha i loia, hai Natepu'u mobaho'i bitira' topeguruNa, hane'i Naumpáhi hai báná to i hope'Na. 6 Hawe' mi'i Iesu i Simo' Peturu', agáiáná Peturu' manguli', “Pue', moapa hane'i Io ri'i to mobaho'i bitingku'?” 7 Nauli' Iesu, “De'e-de'e, ti'ara mani nuisá apa to Kubábehi. Agáiáná i alo to ina hawe', hangko nuisá ri'i.” 8 Nauli' Peturu', “Inee', Pue'! Ti'ara hintoto' ane Io to mobaho'i bitingku'.” Nauli' Iesu, “Ane ti'arako' Kubaho'i, ti'ara ara pohintuwu'mu hai Kódó'.” 9 Nauli' Simo' Peturu', “Ane no'ono'i Pue', inee' bitingku' peá, agáiáná taengku' hai wuá'ku' wo'o.” 10 Nauli' Iesu, “Tauna to roo mi'i medói, ti'ara pi'i kedái, maitu' mi'i upu-upu wátána, ti'ara pi'i paraluu rabaho'i hule', bate'na peá bitina to hangaa-ngaa rabaho'i wopi'i. Kómu, tebaho'imokou, agáiáná ti'arakou upu-upu.” 11 Iesu molaluita no'ono', láwi' Naisá mi'i heáná to ina mampobalu' wátáNa i ewáliNa. Ono' mi'i hane'i Nauli', “Tebaho'imokou, agáiáná ti'arakou upu-upu.” 12 Karoona Iesu mobaho'i bitira', Ia mopake' mi'i hule' kumbáNa hai mehoda, hane'i Nahángá'áhe', “Ba ni'isái lempóna apa to hangko Kubábehi i kómu? 13 Nibilá'A', mewali' nikió'A' Guru hai Pue'. Laluitami iti to'u ntepu'u. 14 Ane Kódó' Pue'mi hai Gurumi, mobágó'A' nodo hadua hawi' mobaho'i bitimi, apa mani kómu, hangaa-ngaa mengkaiwói'kou mombekádipurá, rápá'na mombebaho'ikou mpobiti. 15 Kupopaita'ákou pándiri' de'e ininá, bona nipeulá'i bábehiáNgku'. 16 To'u ntepu'u laluitaNgku' de'e: topobágó' ti'ara melumbu' karabilá'na hangko i tuána, hai huo'á ti'ara melumbu' karabilá'na hangko i tauna to mehuo'. 17 Ánti kani'isána paturo' de'e, ina morasi'kou ane nipeulá'i. 18 Apa to Ku'uli' ininá, ti'ara mokana i kómu upu-upu. Kuisá ami pambiárána tauna to Kupile'i. Agáiáná hangaa-ngaa tebukeki apa to teuki' i lalu Sura Magasa' to manguli': ‘Hadua tauna to paka mande' hingkakani hai Kódó', ia mi'i to mewali' ewálingku'.’ 19 Iti Kupahawe'ámokou ami hangko ti'ara mani mewali', bona ane mewali' mi'i, ina nipoinálái kaKódó'na mi'i to hangko i Pue' Ala. 20 To'u ntepu'u laluitaNgku' de'e: heáná to motarima huo'áNgku', hibali mi'i Kódó' to natarima. No'ono' wo'o, heáná to motarima'A', hibali mi'i Pue' Ala to natarima láwi' Ia mi'i to mohuo'A' mai.” 21 Karoona Iesu molaluita no'ono', masusa ntepu'u laluNa, hane'i Nauli', “Bona ni'isá: hadua hangko i olo'mi ina mohuhu'A' i ewálingku'.” 22 Ánti kawulira' topeguruNa, mombetótóimohe' hadua hai hadua láwi' ti'ara raisá heáná to Natunggái. 23 Tempó ono', ara hadua topeguruna Iesu to Napoka'ahi' mehoda i hintái'Na. 24 Simo' Peturu' mokawe tauna iti, nahángá'á, “Nupekune' i Guru, ba heánái to Natunggái.” 25 Ono' mi'i hane'i topeguruna Iesu to mehoda i hintái'Na mampehaile' Iesu hane'i mekune', “Heáná, Pue'?” 26 Nahániki Iesu, “Heáná to Kuwe'i róti' to Kutubuká i lalu rutu' de'e, ia mi'i taunána.” Hangko iono', moala mi'i hantepó' róti', Natubuká i lalu rutu', hane'i Nawe'i Iudasi' áná'na Simo' Isikario'. 27 Kana'alana Iudasi' róti' iti, ia nakuasa'i Datu Tokadake. Roo ono', Iesu mohángá'á, “Apa to ina nubábehi, kawiá' mi'i nubábehi.” 28 Agáiáná to mande' hingkakani hai Iesu, ti'arahe' moisá tunggáiána Iesu molaluita no'ono' i Iudasi'. 29 Rauli' ripa'i Iesu mohuo' Iudasi' lao mohóló apa to raparaluu i posusára', ba mampowe'i dói' i tauna to meahiahi', láwi' Iudasi' topokádipurá dói'. 30 Kana'alana Iudasi' róti' iti, ia pohu' mi'i lao i rawa. I tempó iti, káindi mi'i. 31 Kapohu'na Iudasi', nauli' mi'i Iesu, “De'e-de'e Áná' Mánusiá ina rapomahile. Hai apa to ina mewali' i Kódó', ina mampomahile wo'o Pue' Ala. 32 Ánti bábehiáNgku', kamahilena hanga'na Pue' Ala ina tongawa' i tauna, hai Kódó' wo'o ina napomahile Pue' Ala. To Ku'uli' de'e hangaa-ngaa hawiá' mewali'. 33 Áná'Ku', ti'araPo' ina marue hingkakani hai kómu. Roo ono', ina nipeli'A', agáiáná nodo to Kuhángá'á tadulakora' toIahudi' hangkoia, no'ono' wo'o to Kuhángá'á'ákou: i kalaoáNgku' iti, ti'ara manikou peisá lao. 34 Kuwe'ikou hawa' to wo'u: Hangaa-ngaa mombepoka'ahi'kou nodo Kódó' mampoka'ahi'kou. 35 Ane mombepoka'ahi'kou, upu-upu tauna ina moisá kakómuna mi'i topeguruNgku'.” 36 Simo' Peturu' mekune' i Iesu, “Pue', iumbáKo' ina lao?” Nauli' Iesu, “I kalaoáNgku' iti, ti'arako' peisá ina lao. I alo to ina hawe', hangko peisárako' meulá' i Kódó'.” 37 Nauli' wopi'i Peturu', “Pue', moapa ri'i de'e-de'e hane'i ti'ara'a' peisá meulá' i Hio? Timama'a' mate ánti peulá'ku' i Hio!” 38 Nauli' Iesu, “Ba bái' mpu'uko' mate ánti kaKódó'na? To'u ntepu'u to Kuhángá'á'áko': hangko ti'ara mani motuturu'uá manu', tálu mi'i kánina nusápuáka'A'.”
1 Iesu mopaliliu wopi'i laluitaNa i topeguruNahe', Nauli', “Inee' karao' inaomi! Mepoináláimokou i Pue' Ala, hai mepoináláimokou wo'o i Kódó'. 2 I támbina UmáNgku', handa' katoro'á. Ane keti'arai no'ono', keti'arakou ina Kuhángá'á. Ina laoA' mopatimama'ákou katoro'ámi. 3 Ane upu mi'i Kupatimama katoro'ámi, ina mesule' wopa'A' maikou Kuala, hai ina Kuántikou i katoro'áNgku', bona iumbá peá ka'ara'áNgku', iono'kou wo'o hingkakani hai Kódó'. 4 Kómu, ni'isá mi'i iumbá rárá lao i katoro'áNgku'.” 5 Nauli' Tómá, “Pue', ti'ara wongkai'kaa moisá iumbá kalaoáMu. Mewali', noumbá kaki'isá'ána rárána?” 6 Nauli' Iesu, “Kódó' mi'i de'e rárá lao i surugá', Kódó' mi'i de'e to mopakanótóákou apa to to'u mokana i Pue' Ala, hai Kódó' mi'i de'e to mampowe'ikou katue' to maro'a to ti'ara mokahópó'á. Ti'ara ara hawe' hadua to peisá hawe' i UmáNgku', ane ti'ara moliu i Kódó'. 7 Ane ni'isá'A', ni'isá wo'o UmáNgku'. Mantepu'u de'e-de'e, ni'isá mi'i hai nodomokou wo'o moita Pue' Ala.” 8 Nauli' Pilipu, “Pue', Nutude'á'angkai' UmáMu. Iti peá to kipembiá'.” 9 Nauli' Iesu, “Pilipu, ti'ara maniA' pa'i nuisá? Maruemoke' hingkakani! Heáná to moita'A', hibali mi'i wo'o moita UmáNgku'. Mewali', moapa ri'i hane'i nupembiá' mani bona Kutude'ákou UmáNgku'? 10 Ba ti'ara mani nupoinálái kamohintuwu'Ku' hai UmáNgku', hai UmáNgku' mohintuwu' hai Kódó'? Apa to Kuhángá'ákou de'e, ti'ara Ku'uli' moulá' peunde'áNgku' haduduáNgku', agáiáná laluitaNgku' mentóá' hangko i UmáNgku' to mohintuwu' hai Kódó'. Ia mi'i pentóá'ána kuasa', hane'i Kubuku mampopolumao bágó'Na. 11 Mepoináláimokou i Kódó' láwi' mohintuwu'A' hai UmáNgku', hai UmáNgku' mohintuwu' hai Kódó'. Ane ti'arakou peisá mampoinálái apa to Ku'uli' iti, hangaa-ngaa mepoináláikou i Kódó', láwi' ni'ita mi'i upu-upu to Kubábehi. 12 To'u ntepu'u laluitaNgku' de'e: tauna to mepoinálái i Kódó', peisáhe' mobábehi nodo to Kubábehi, ba melumbu' ri'i hangko i to Kubábehi, láwi' ina laoA' toro' hingkakani hai UmáNgku'. 13 Hai apa peá to nipembiá' i lalu hanga'Ku', ina Kuwe'ikou bona UmáNgku' rapomahile ánti kaKódó'na. 14 Apa peá to nipembiá' i lalu hanga'Ku', bate'na ina Kubábehi.” 15 Iesu mopaliliu laluitana, Nauli', “Ane nipoka'ahi'A', ina nipeulá'i hawa'Ku'. 16 Hai ina Kupembiá' i UmáNgku', bona Nawe'ikou hadua Topetulungi to ntáni'na, bona Ia mamporángákou oa' duu'na i rue-ruena. 17 Topetulungi iti, Ia mi'i Inaona Pue' Ala to ina motete'kou i paturo' to to'u. Tauna to ti'ara mepoinálái, ti'arahe' peisá motarima Inaona Pue' Ala, láwi' ti'arahe' moisá hai mohádiá pokalena Inaona Pue' Ala. Agáiáná kómu, ni'isá mi'i, láwi' Naporángákou de'e-de'e, hai Ia ina ara oa' i lalumi. 18 I tempóNgku' pohu', ti'arakou ina Kupálehi nodo ánángkói' to ilu. Ina mesule' wopa'A' mai i kómu moliu Inao to Magasa'. 19 Ti'ara pi'i marue, ti'araPo' ina raita tauna i duniá'. Agáiáná kómu, ina ni'ita'A', hai ánti katue'Ku' ina tue'kou wo'o hawe' i rue-ruena. 20 Ane hawe' tempó iti, ina ni'isá Kódó' mohintuwu' hai UmáNgku', kómu ina mohintuwu' hai Kódó', hai Kódó' ina mohintuwu' hai kómu. 21 Tauna to motarima hai mampeulá'i hawa'Ku', hira mi'i to mampoka'ahi'A'. UmáNgku' ina mampoka'ahi' tauna to mampoka'ahi'A', hai Kódó' wo'o ina mampoka'ahi'he', hai ina Kupatongawa'áhe' kaheánáNgku'.” 22 Iudasi', ti'ara Iudasi' Isikario', mekune' i Iesu, “Pue', noumbá hane'i ina Nupatongawa' kaheánáMu i kai' peá, hai ti'ara i upu-upu tauna to ara i duniá'?” 23 Nauli' Iesu, “Tauna to mampoka'ahi'A' hai mampeulá'i laluitaNgku', hira mi'i to napoka'ahi' UmáNgku'. UmáNgku' hai Kódó' ina maiaNgkai' i hira hai toro' hingkakani hai hira. 24 Tauna to ti'ara mampoka'ahi'A', ti'arahe' mampeulá'i laluitaNgku'. Laluita to nihádi hangko i Kódó', kato'uána ti'ara hangko i Kódó', ngkáli'na ri'i hangko i UmáNgku' to mohuo'A' mai. 25 Upu-upu de'e Kuhángá'á'ákou i tempóNgku' mani iene' hingkakani hai kómu. 26 Agáiáná ane hawe' mi'i Inao to Magasa', Ia ina mopaturo'ákou upu-upuna, hai ina Napopambuhinaoákou upu-upu to Kuhángá'ámokou, láwi' Ia mi'i Topetulungi to ina nahuo' mai UmáNgku' mopaháwángiA'. 27 Katinda lalu Kuwoliákou. Katinda lalu hangko i Kódó', iti mi'i to Kuwe'ikou. To Kuwe'ikou de'e, ti'ara nodo to nilámbi' hangko i duniá'. Inee' karao' inaomi, hai inee'kou maláá'. 28 Nihádi mi'i laluitaNgku' ininá to manguli': ‘Ina pohu'A', agáiáná ina mesule' wopa'A' mai i kómu.’ Ane kenipoka'ahi' ntepu'uA', kehangaa-ngaa góe'kou láwi' ina mesule'A' lao i UmáNgku', láwi' melumbu' peawa'na UmáNgku' i surugá' hangko i Kódó' de'e-de'e i duniá'. 29 Kuhángá'ámokou ami hangko ti'ara mani mewali', bona ane mewali' mi'i, ina nipoinálái. 30 Ti'ara pi'i handa' tempóNgku' molaluita hai kómu, láwi' ina hawe' mi'i Datu Tokadake. Ia mi'i to mokuasa'i duniá' de'e, kehapi' ti'ara ara kuasa'na i Kódó'. 31 Upu-upuna iti hangaa-ngaa mewali', bona upu-upu tauna ina moisá kaKupoka'ahi'na UmáNgku' hai kaKupeulá'ina upu-upu to Nahawa'á'A'. Meángká'mokou, pohu'moke' hangko iene'.”
1 Tanga'ra' molumao, Iesu mopaliliu wopi'i laluitaNa, Nauli', “Kódó' mi'i de'e tóá' anggoro' to to'u, hai UmáNgku' topokádipurá anggoro'. 2 Upu-upu dá'áNgku' to ti'ara mowua', Nawehángi, hai upu-upu dá'áNgku' to mowua', Nakadiri hai Nakádipurá bona tetámbái powua'na. 3 Kómu, magasa'mokou ánti pohádimi laluita to Kuhángá'á'ámokou. 4 Hangaa-ngaa mohintuwu'kou oa' hai Kódó'. Ane nibábehi no'ono', Kódó' wo'o ina mohintuwu' hai kómu. Dá'á to ti'ara mentaka' i tóá' anggoro', ti'ara mowua'. Bate'na peá dá'á to mentaka' i tóá'na to ina mowua'. No'ono' wo'o kómu: ti'arakou peisá mowua' ane ti'arakou mohintuwu' hai Kódó'. 5 Kódó' mi'i de'e tóá' anggoro', hai kómu mi'i dá'ána. Heáná tauna to mohintuwu' oa' hai Kódó', hai Kódó' wo'o mohintuwu' oa' hai hira, ina handa' powua'ra'. Agáiáná ane megáákikou hangko i Kódó', ti'arakou peisá mobábehi apa-apa. 6 Heáná to ti'ara mohintuwu' hai Kódó', bate'ra' ratibe nodo karatibena dá'á to rawehángi duu'na mewali' bangi. Dá'ána iti rarámpu hane'i ratibe i lalu api. 7 Ane mohintuwu'kou oa' hai Kódó', hai laluitaNgku' nipailalu, peisá nipembiá' i Pue' Ala apa peunde'ámi, hai bate'na ina Nabukeki. 8 Ane handa' powua'mi, UmáNgku' rapomahile hai tongawa' kómu topeguruNgku' mpu'ukou. 9 Kódó' mampoka'ahi'kou hibali hai kama'ahi'na UmáNgku' i Kódó'. Hai hangaa-ngaa tue'kou oa' i lalu kama'ahi'Ku'. 10 Kupeulá'i hawa'na UmáNgku' hai tue'A' i lalu kama'ahi'Na. No'ono' wo'o, ane nipeulá'i hawa'Ku', ina tue'kou wo'o i lalu kama'ahi'Ku'. 11 Upu-upu de'e Kuhángá'á'ákou, bona kagóe'Ku' ara i lalumi, hai ina buke' kagóe'mi. 12 De'e mi'e hawa'Ku': mombepoka'ahi'mokou, nodo wo'o Kódó' mampoka'ahi'kou. 13 Ti'ara ara ahi' to melumbu' kamahilena hangko i ahi'na hadua tauna to mohuhu' tue'na bona mohómpóki rángána. 14 RángáNgku' mpu'ukou ane nibábehi apa to Kuhawa'ákou. 15 Ti'arapokou Ku'uli' topobágó'Ku', láwi' hadua topobágó' ti'ara moisá apa to i lalu pekirina pue'na. De'e-de'e, rángáNgku' mpu'umokou, láwi' upu-upu to nahángá'á'á'A' UmáNgku' Kupahawe'ámokou. 16 Ti'ara kómu to mopile'iA', agáiáná Kódó' ri'i to mopile'ikou, hai Kupakanótó mi'i bona laokou mampopolumao bágó'Ku'; hai wua' pobágó'mi iti ti'ara ina matántá, agáiáná ina mobundu' duu'na i rue-ruena. Mewali', apa to nipembiá' i UmáNgku' i lalu hanga'Ku', bate'na mpu'u ina Nawe'ikou. 17 Hangkani mani Kuhángá'á'ákou: hangaa-ngaa mombepoka'ahi'kou!” 18 Iesu mopaliliu wopi'i laluitaNa, Nauli', “Ane rakáhihi'kou tauna to ti'ara mepoinálái i Kódó', hangaa-ngaa nibuhinao: Kódó' mi'i to ioru-oru rakáhihi'. 19 Ane rápá'na mamporángákou tauna to ti'ara mepoinálái, bate'na rapoka'ahi'kou, láwi' rángára'kou. Agáiáná Kupile'imokou hai Kupatani'mokou hangko i olo'ra', bona ti'arapokou raporángá, ono' mi'i hane'i rakáhihi'kou. 20 Nibuhinao apa to Kuhángá'á'ákou ininá: hadua topobágó' ti'ara melumbu' karabilá'na hangko i pue'na. Kódó' pue'mi rapopeahiahi', pelumbu'na mani kómu. Ane arahe' tauna to mampeulá'i laluitaNgku', bate'ra' mampeulá'i wo'o laluitami. 21 Upu-upu iti ina rabábehi i kómu ánti peulá'mi i Kódó' láwi' ti'arahe' moisá Pue' Ala to mohuo'A' mai. 22 Ane keti'ara'A' mai hai mopaturo'he', keti'arahe' wo'o masala' ánti karasápuákaNgku'. Agáiáná, láwi' mai mpu'uMo' hai mopaturo'he', ono' mi'i hane'i ti'ara pi'i ara rárá manguli' kati'árára' masala'. 23 Tauna to mokáhihi'A', hibali peá mokáhihi'he' wo'o UmáNgku'. 24 I olo'ra' tauna to handa', Kubábehi tanda' kuasa' to ti'ara mani rabábehi tauna ntáni'na. Ane keti'ara Kubábehi no'ono', keti'arahe' masala' ánti karasápuákaNgku'. Agáiáná i karaitána apa to Kubábehi, rakáhihi'A' oa', lempóna, UmáNgku' wo'o rakáhihi'. 25 Agáiáná bate'na no'ono', bona tebukeki apa to teuki' i lalu Sura Áturára' to manguli': ‘Kehapi' ti'ara ara sala'Ku', bate'na rakáhihi'A'.’ 26 Inao to Magasa' ina mai, lempóna: Inao to hangko i Pue' Ala ina motete'kou bona ni'isá paturo' to to'u. Ia mi'i Topetulungi to ina Kuhuo' mai i kómu to hangko i UmáNgku'. Ane hawe' mai, Ia mi'i to ina mopakanótó kaheánáNgku'. 27 Hai kómu wo'o hangaa-ngaa mopakanótó kaheánáNgku', láwi' kómu mi'i to hingkakani hai Kódó' hangko i rungu-runguna pobágó'Ku' i duniá' de'e.”
1 Iesu mopaliliu wopi'i laluitaNa, Nauli', “Upu-upu de'e Kuhángá'á'ákou, bona ti'arakou ina mokábáhá pepoináláimi i Kódó'. 2 Ti'arakou ina rapaliu menómbá i támbi penómbá'á. Hai ti'ara iti peá, agáiáná ina hawe' tempóna tauna ina mopapatekou, hai ina rapekiri ono' ri'i peunde'ána Pue' Ala. 3 Upu-upu iti ina rabábehi i kómu láwi' ti'arahe' moisá UmáNgku', ti'arahe' wo'o moisá kaheánáNgku'. 4 Upu-upu de'e Kuhángá'á'ákou, bona i tempóna mewali', ina nibuhinao apa to Kuhángá'ámokou ami.” Iesu mopaliliu wopi'i laluitaNa, Nauli', “Upu-upu paturo' de'e ti'arakou Kuhángá'á hangko i rungu-runguna, láwi' ara maniA' hingkakani hai kómu. 5 Agáiáná de'e-de'e, ina laoA' i UmáNgku' to mohuo'A' mai, agáiáná ti'ara hawe' hadua hangko i olo'mi to mekune' i Kódó' ba iumbá kalaoáNgku'. 6 Masusa lalumi i kamohádimi laluitaNgku' ininá to manguli' ka'ina pohu'Ku', 7 agáiáná kato'uána, ina molámbi'kou rasi' ane pohu'A', láwi' ane ti'ara'A' pohu', ti'ara ina hawe' Topetulungi, ia mi'i Inao to Magasa'. Agáiáná ane pohu'A', Ia ina Kuhuo' mai i kómu. 8 Ane hawe' mi'i Inao to Magasa' iti, Ia to ina mopakanótó i tauna kamadósára' láwi' Ia ina mopatongawa' wo'o kamanótóNgku' hai mopakanótó pehukuna Pue' Ala. 9 Ia ina mopakanótó kamadósára' tauna, hai dósá to melumbu' kamahilena ia mi'i ane tauna mosápuáka kaKódó'na mi'i Datu Topehómpó'. 10 Ina laoA' i UmáNgku', hai ti'araPo' ina ni'ita. Pesule'Ku' i surugá' ina mopatongawa' kamanótóNgku'. 11 Hai bate'na Inao to Magasa' ina mopakanótó wo'o kanahukura' Pue' Ala tauna to madósá, láwi' tepakanótó mi'i Datu Tokadake to mokuasa'i duniá' de'e ina Nahuku. 12 Handa' mani to Kupoinao Kuhángá'á'ákou, agáiáná de'e-de'e ti'ara mani nibuku motarima upu-upuna iti. 13 Ane hawe' mi'i Inao to Magasa', Ia mi'i to ina motete'kou hai mampopaisá'ákou upu-upu paturo' to to'u. Ia ti'ara ina molaluita moulá' pekiriNa haduduáNa. Apa to Nahádi hangko i UmáNgku', iti mi'i to ina Napahawe'ákou. Hai Ia ina mopahawe'ákou apa to ina mewali' i alo to ina hawe'. 14 Ia ina mampomahileA' moliu popahawe'Na laluita to Natarima hangko i Kódó'. 15 Upu-upu to ara i UmáNgku', ara wo'o i Kódó', ono' mi'i hane'i Ku'uli': apa to natarima Inao to Magasa' hangko i Kódó', iti mi'i wo'o to ina Napahawe'ákou.” 16 Nauli' wopi'i Iesu, “Ti'ara pi'i marue, ti'araPo' ina ni'ita, agáiáná ti'ara marue hangko iono', ina ni'ita wopa'A'.” 17 Wulihe' topeguruNa, hai arahe' to mombekune'-kune', rauli', “Apa tunggáiáNa hane'i Nahángá'á'áke': ‘Ti'ara pi'i marue, ti'araPo' ina ni'ita, hai ti'ara pi'i wo'o marue, ina ni'ita wopa'A'’? Hai apa wopi'i tunggáiáNa hane'i Nauli', ‘LaoA' i UmáNgku'’?” 18 Mombekune'-kune'he' oa', rauli', “Moapa ri'i hane'i Nauli', ‘Ti'ara pi'i marue’? Ti'ara taisá lempóna.” 19 Naisá Iesu karapoinaona mekune' i Hia, ono' mi'i hane'i Nahángá'áhe', “Ba mampopombekune'-kune'kou apa lempóna laluitaNgku' ininá to manguli': ‘Ti'ara pi'i marue, ti'araPo' ina ni'ita, agáiáná ti'ara marue hangko iono', ina ni'ita wopa'A'’? 20 To'u ntepu'u laluitaNgku' de'e: ina teria'kou, agáiáná tauna to ti'ara mepoinálái i Kódó', ina góe' ntepu'uhe'. Ina masusa lalumi, agáiáná kamasusami iti ina tebáliki mewali' kagóe'mi. 21 Kagóe'mi iti, ina nodo kagóe'na hadua towawine ane roo mi'i moáná'. Rungu-runguna mantódihá humádi, agáiáná ane mesupa' mi'i áná'na, towawine iti ti'ara pi'i mambuhinao pantódihána. Góe' mi'i láwi' mesupa' mi'i áná'na i duniá'. 22 No'ono' wo'o kómu: de'e-de'e masusa lalumi . Agáiáná ina Kupohidupa'á wopakou. I tempó iti, ina góe'kou hule', hai ti'ara ara to peisá moala kagóe'mi iti hangko i kómu. 23 I tempó iti, ti'ara pi'i paraluu nipekune' ba apa-apa i Kódó'. Peisámokou mekune' haduduámi i UmáNgku'. No'ono' wo'o ane membiá'kou, peisámokou wo'o haduduámi membiá' i UmáNgku' i lalu hanga'Ku', hai bate'na ina Nabukeki pembiá'mi iti. 24 Duu'na de'e-de'e, ti'ara manikou membiá' apa-apa i lalu hanga'Ku'. Hangaa-ngaa nipembiá' oa', hai ina nitarima bona góe' ntepu'ukou.” 25 Iesu mopaliliu wopi'i laluitaNa, Nauli', “Upu-upu de'e Kuhángá'á'ámokou moliu pándiri'. Agáiáná ina hawe' tempóna, ti'ara pi'i Kupake' pándiri'. Ina Kupolaluita'ákou kana i UmáNgku' i kanótó-nótóána. 26 I tempó iti, ina membiá'kou i UmáNgku' i lalu hanga'Ku'. Ti'ara pi'i paraluu Kupembiá'ákou apa to niparaluu i UmáNgku', 27 láwi' UmáNgku' haduduáNa to mampoka'ahi'kou. Ia mampoka'ahi'kou, láwi' nipoka'ahi'A', hai nipoinálái kaKódó'Na mi'i to hangko i Pue' Ala. 28 Kahawe'Ku' i duniá' de'e, maiA' hangko i UmáNgku'. De'e-de'e, ina Kupálehi duniá' de'e, hai mesule'A' lao i UmáNgku'.” 29 Rauli' topeguruNa, “Pue', de'e-de'e manótó mi'i laluitaMu, láwi' ti'araKo' mopake' pándiri'. 30 Manótó mi'i i kai': Io to moisá upu-upuna. Ti'ara ara to paraluu kipekune' i Hio. De'e-de'e, kipoinálái mi'i kahangko i Pue' AlaMu.” 31 Nauli' Iesu, “To'u pa'i kanipoináláina? 32 Nipehádingi! Ina hawe' tempóna hai kato'uána tempó iti hawe' mi'i, ina melangkakou hadua-hadua lao i támbimi, hai ina nipálehiA'. Agáiáná i tempó iti, ti'ara'A' haduduáNgku', láwi' UmáNgku' ina mamporángá'A'. 33 Upu-upu de'e Kuhángá'ámokou bona molámbi'kou katinda lalu hangko i pohintuwu'mi hai Kódó'. Tanga'mi mani i duniá' de'e, bate'na rapopeahiahi'kou. Agáiáná nipakaróhó lalumi, láwi' Kunangi mi'i kuasa' to kadake to ara i lalu duniá' de'e.” 1 Karoona Iesu mopahawe' upu-upuna iti, Ia mengoa' i langi' mekakae, Nauli', “UmáNgku', hawe' mi'i tempóna! NupomahileMo' Áná'Mu, bona Kódó' wo'o mampomahileKo' Uma'. 2 Nuwe'iMo' kuasa' motadulakoi upu-upu tauna, bona tauna to Nuwe'iMo' iti, ina Kuwe'ihe' wo'o katue' to maro'a to ti'ara mokahópó'á. 3 To Kutunggái hai laluita ‘katue' to maro'a to ti'ara mokahópó'á’ ia mi'i: raisá ka'Iona peá Pue' Ala to to'u, hai raisá wo'o kaKódó'na Iesu Kerisitu to Nuhuo' mai. 4 Uma', i lalu duniá' de'e Kupatongawa'ámohe' peawa'Mu moliu kaKuparoona mi'i bágó' to Nuwe'iA'. 5 Ono' mi'i hane'i Kupembiá' bona Nupopeawa'A' hule', nodo peawa'Ku' tempóNgku' hingkakani hai Io hangko ti'ara mani rapopewali' duniá' de'e. 6 Uma', Kupopaisá'ámohe' kaheánáMu i tauna to Nuwe'iMo' hangko i olo'ra' tauna to i duniá' de'e. Hira iti taunáMumohe' to Nuwe'iA' bona Kukádipuráhe', hai mampeulá'imohe' ngkórá'Mu. 7 De'e-de'e raisá mi'i upu-upu to Nuwe'iA' mentóá' hangko i Hio. 8 Kupahawe'ámohe' upu-upu laluita to Nupahawe'á'A'. Laluita iti ratarima mi'i, hai de'e-de'e raisá mi'i kaKódó'na to hangko i Hio Uma'. Rapoinálái mi'i ka'Iona to mohuo'A' mai. 9 Kupekakaeáhe' topeguruNgku' iti. Ti'arahe' Kupekakaeá upu-upu tauna i duniá', bate'na peá tauna to Nuwe'iMo', láwi' hira mi'i taunáMu. 10 Upu-upu tauna to mewali' taunáNgku', taunáMumohe' wo'o. Hai upu-upu tauna to mewali' taunáMu, taunáNgku'mohe' wo'o. Hai peawa'Ku' tongawa' moliu taunáNgku'he' de'e. 11 Ina laoA' i Hio Uma', ti'araPo' marue i duniá' de'e. Agáiáná topeguruNgku'he' de'e ara manihe' oa' i duniá'. Ó UmáNgku' to magasa', Kupembiá' bona Nukámpáihe' hai kuasa'na hanga'Mu to Nuwe'iMo'. Nukádipuráhe' bona hampepekirihe' oa', nodo Io hai Kódó' hampepekiriKe'. 12 TempóNgku' hingkakani hai hira, Kódó' mi'i to mokámpáihe' hai kuasa'Mu to Nuwe'iA'. Kukámpáimohe' bona ti'arahe' ara to tegááki hangko i Kódó'. Bate'na peá hadua to tegááki, ia mi'i to ina molámbi' pehuku to rumihi bona tebukeki apa to teuki' i lalu Sura Magasa'. 13 De'e-de'e, ina laoA' i Hio. Upu-upuna iti Kuhángá'ámohe' i tempóNgku' mani hingkakani hai hira i duniá' de'e, bona ina buke' kagóe'ra' to ralámbi' hangko i Kódó'. 14 Kupahawe'ámohe' laluitaMu, álára' tauna i duniá' mokáhihi'he', láwi' pekirira' topeguruNgku' de'e ti'ara pi'i hibali hai pekirira' tauna to i duniá'. No'ono' wo'o Kódó', ti'ara'A' moulá' pekirira' tauna to i duniá' de'e to ti'ara mepoinálái. 15 Ti'ara Kupembiá' bona Nualahe' topeguruNgku' hangko i duniá' de'e, ngkáli'na ri'i Kupembiá' bona Nukámpáihe' hangko i Datu Tokadake. 16 Kódó' ti'ara'A' moulá' pekirira' tauna i duniá', no'ono' wo'o topeguruNgku' ti'arahe' moulá' pekirira'. 17 Kupembiá' bona Nupamagasa'he', hai Nupopewali'he' taunáMu moliu paturo'Mu to to'u. Ngkórá'Mu, iti mi'i to to'u. 18 Uma', Nuhuo'Mo' mai i duniá', no'ono' wo'o Kódó' mohuo'he' lao i tauna ntáni'na to ara i duniá'. 19 Uma', Kuhuhu' katue'Ku' i Hio mewali' gálá'Mu, bona hira wo'o mewali' gálá'Mu. 20 Uma', ti'ara peá topeguruNgku' iti to Kupekakaeá. Kupekakaeáhe' wo'o tauna to ina mepoinálái i Kódó' ánti pobámbárira' ngkórá'Mu topeguruNgku'. 21 Kupembiá' bona hira upu-upu hampepekiri, hibali hai Io mohintuwu' hai Kódó', hai Kódó' mohintuwu' hai Io. Kupembiá' bona hira wo'o mohintuwu' hai Kita' bona upu-upu tauna i duniá' ina mampoinálái ka'Iona to mohuo'A' mai. 22 Kupatongawa'ámohe' peawa' to Nuwe'iA', bona ina raisá hampepekiri, nodo wo'o Kita' hampepekiriKe'. 23 Kódó' mohintuwu' hai hira, hai Io wo'o mohintuwu' hai Kódó'. Kuhárungá hira ina mewali' mpu'uhe' hampepekiri. Ane no'ono'i, upu-upu tauna ina moisá kaNuhuo'Ku' mai hai kaNupoka'ahi'ra' tauna to mepoinálái i Kódó'. Ahi'Mu i hira hibali hai ahi'Mu i Kódó'. 24 Peunde'áNgku' bona hira to Nuwe'iA' ina toro'he' hingkakani hai Kódó' i katoro'áNgku', bona moitahe' peawa'Ku'. Peawa'Ku' iti Nuwe'iMo' hangko ti'ara mani duniá' de'e rapopewali', láwi' Nupoka'ahi'A'. 25 Ó UmáNgku', Io mi'i to buke' timbá. Tauna i duniá' de'e to ti'ara mepoinálái i Hio, ti'arahe' moisá kaheánáMu. Agáiáná Kódó', KuisáKo'. Hai upu-upu tauna to mepoinálái i Kódó' moisá ka'Iona mi'i to mohuo'A' mai. 26 Kupopaisá'ámohe' kaheánáMu, hai bate'na ina Kupahawe'áhe' oa' kaheánáMu, bona hira mampoka'ahi'he' hángká rángára' nodo kaNupoka'ahi'Ku', hai bona Kódó' ina ara'A' oa' hingkakani hai hira.”
1 Karoona Iesu mekakae, Ia pohu' hingkakani hai topeguruNahe' lao i rawa kótá. Mengkalimbamohe' i loke' Kidero, laohe' i hinoe kau saitu to tándá' i hambali. 2 Iudasi' to mampobalu' Iesu, moisá wo'o hinoe iti, láwi' Iesu hai topegurunahe' madáhá' hirámpu iono'. 3 Mewali' lao mi'i Iudasi' i hinoe iti moántihe' rómbóngá surudado' toRoma hai topokámpái Támbina Pue' Ala to rahuo'he' kapala'-kapala' tadulako menómbá hai toParisi lao mohaka' Iesu. Moántihe' párewá pombeala, hulu' hai lanterá. 4 Naisá mi'i Iesu upu-upu to ina mewali' i wátáNa, ono' hane'i melingka' mi'i mampohidupa'áhe' tauna iti, Nakune'he', “Heáná to nipeli'?” 5 Rauli', “Iesu toNasare.” Nauli' Iesu, “Kódó' mi'i de'e.” Iudasi' to mampobalu' Iesu i ewáliNa, meángká' iono' hingkakani hai hira. 6 I kanahángá'á'ára' Iesu “Kódó' mi'i de'e,” mosuli'he' hai madungkáhe' i tampo'. 7 Napekune' wopi'i Iesu, “Heáná to nipeli'?” Rauli', “Iesu toNasare.” 8 Nauli' Iesu, “Ku'uli' mi'i ininá, Kódó' mi'i de'e. Ane Kódó' peá to nipeli', nipatodáhimohe' rángáNgku' de'e pohu'.” 9 Nauli' no'ono' bona tebukeki mi'i apa to Nauli' i lalu pekakaeNa ininá, “Hangko i upu-upu tauna to Nuwe'iMo', ti'ara ara hadua to ina tegááki hangko i Kódó'.” 10 Hangko iono', Simo' Peturu' mobutu' piho'na motárási hadua hawi'na Tadulako Menómbá Mahile, agáiáná kana peá talinga kuánána hai mawehángi. Hanga'na hawi' iti, Málákusi. 11 Nauli' Iesu i Peturu', “Pusa' hule' piho'mu! Ba nupekiri ti'ara Kuparaluu mantódihá kapári to napakanótóáMo' UmáNgku'?” 12 Hangko iono', surudado' toRoma hai tadulakora', hai tauna to rahuo' tadulako-tadulako toIahudi', mohaka' Iesu. Ia ratimpuku 13 hai ra'ánti lao i támbina Tadulako Menómbá Mahile. Rungu-runguna ra'ánti lao i Hanasa, pengánti'ina Kaiapa. Kaiapa ia mi'i Tadulako Menómbá Mahile i tempó iti. 14 Ia iti to mohángá'áhe' tadulakora' toIahudi', “Rángina mi'i hadua tauna mate, mosulewátái upu-upu tauna.” 15 Simo' Peturu' hai hadua topeguruna Iesu to ntáni'na meulá'bókó'he' i Iesu. TopeguruNa to ntáni'na iti mokaisánga Tadulako Menómbá Mahile, mewali' ia rapaliu mesua' i tangabaa támbina Tadulako Menómbá Mahile iti, 16 agáiáná Peturu' mepegiá peá i rawa baba'á. Hangko iono', topeguruna Iesu to hadua iti lao hule' i rawa molaluita hai towawine to mokámpái baba'á, ono' mi'i hane'i Peturu' wo'o rapaliu mesua'. 17 Towawine topokámpái baba' iti mekune' i Peturu', “Ti'ara pa'i io wo'o hadua topeguruNa tauna do'o?” Nauli' Peturu', “Ti'ara!” 18 Tempó iti tempó lengi', mewali' bahangapa hawi' hai topekámpái mopatue'mohe' api i tangabaa, hai meángká'he' motolelingi api rapenenei. Peturu' wo'o lao meángká' hai menene hingkakani hai hira. 19 I lalu támbi iti, Tadulako Menómbá Mahile mekune' mi'i i Iesu, nauli', “Heánáhe' iti topeguruMu? Apa to Nupaturo'áhe' tauna to handa'?” 20 Nauli' Iesu, “Molaluita'A' i kato'u-to'uána i upu-upu tauna. Mepaturo'A' oa' i handa' támbi penómbá'á hai i Támbina Pue' Ala, to paka rakahiruhui toIahudi'. Ti'ara ara to Kuwuniángi. 21 Mewali', moapa ri'i hane'i nupekune' i Kódó'? Nupekune' i tauna to mohádi paturo'Ku'. Hangaa-ngaa raisá ntepu'u apa to Ku'uli'.” 22 Kanauli'na peá Iesu no'ono', hadua topekámpái to meángká' i hintái'Na motampeda' lindo'Na, nauli', “Pebái' mpu'uKo' molaluita no'ono' i Tadulako Menómbá Mahile!” 23 Nauli' Iesu, “Ane ti'ara hintoto' to Ku'uli', nupatongawa' apa sala'Ku'. Agáiáná ane to'u laluitaNgku', moapa ri'i hane'iA' nutampeda'?” 24 Hangko iono', Hanasa mohuo'mohe' topekámpái moánti Iesu lao i Tadulako Menómbá Mahile Kaiapa. Tempó iti, taena Iesu tetimpuku mani. 25 Simo' Peturu' meángká' menene hingkakani hai topekámpái. Arahe' tauna to mekune', “Ti'ara pa'i io wo'o hadua topeguruNa?” Mesápuáka mi'i Peturu', nauli', “Ti'ara wongkódó'á kódó'!” 26 Ara wo'o iono' hadua hawi'na Tadulako Menómbá Mahile. Hawi' iti halaluna tauna to natárási Peturu' talingana. Nauli' hawi' iti i Peturu', “Ti'ara pa'i io to kuita ininá i hinoe iti hingkakani hai Iesu?” 27 Mesápuáka wopi'i Peturu', nauli', “Ti'ara!” I tempó iti wo'o, motuturu'uá mi'i manu'. 28 Hungku' mabaa, Iesu ra'ánti hangko i támbina Kaiapa lao i támbina mágáu'. Tadulako toIahudi', ti'arahe' mesua' i lalu támbina mágáu'. Maláá'he' ti'arapohe' magasa' moulá' áturá ágámára', láwi' mágáu' iti ti'ara toIahudi', hai ane mesua'he' i lalu támbina, ti'arahe' ina peisá moande' pande' Posusa Paska. 29 Mewali' Mágáu' Pilatu lao mi'i i rawa mampohidupa'áhe' hai nakune'he', “Apa to nisala'iá tauna de'e?” 30 Agáiáná rauli' peá, “Ane keti'arai tauna de'e to kadake, keti'ara ina kiánti mai i hio mágáu'.” 31 Nauli' Pilatu, “Niánti mi'i hai nipakanótó hukuNa moulá' ádá ágámámi haduduámi!” Rauli' tadulakora' toIahudi', “Kiunde' bona tauna de'e rahuku mate, agáiáná kai' toIahudi', ti'ara'angkai' rapaliu toRoma mohuku mate tauna.” 32 Iti mewali' bona tebukeki apa to nauli' Iesu kana i rárá kamateNa. 33 Hangko iono', Pilatu mesua' hule' i lalu támbina, hai nahuo'mohe' taunána moánti Iesu i lindo'na, hane'i nakune', “Ba Io mpu'ui datura' toIahudi'?” 34 Nauli' Iesu, “Ba pekune'mu iti hangko i hio haduduámu, ba nuhádi'i i tauna ntáni'na kaKódó'na Datu?” 35 Nauli' Pilatu, “Kódó' ti'ara'a' toIahudi'! Hangka toIahudi'Mu hai kapala'-kapala' tadulako menómbá to moántiKo' mai i kódó' to manguli' no'ono'. Sala' apa ri'i to Nubábehi?” 36 Nahániki Iesu, “Kódó', ti'ara'A' nodo datu to mepárentá i duniá' de'e. Ane kenodoA' datu i duniá' de'e, tauna to meulá' i Kódó' bate'na ina me'ewa'he' bona inee'A' rahaka' hai rahuhu' i tadulakora' toIahudi'. Agáiáná ti'ara'A' datu to hangko i duniá' de'e.” 37 Nauli' wopi'i Pilatu, “Ane no'ono'i, to'u mpu'u pa'i ka'Iona datu?” Nauli' Iesu, “To'u mpu'u kanu'uli'na, Kódó' de'e datu. Ono' hane'i rapoánáka'A' i duniá' de'e, bona Kupahawe' apa to to'u. Tauna to mounde' mampeulá'i apa to to'u, mampehádingihe' laluitaNgku'.” 38 Nauli' Pilatu, “Apa ri'i lempóna ‘apa to to'u’ iti?” Roo ono', lao wopi'i Pilatu i rawa mopahawe' i tadulakora' toIahudi', “Hawe' hampáká' sala'Na, ti'ara kulámbi'. 39 Agáiáná biásána, pare-parena i Alo Mahile Posusa Paska, kukábáhá'ákou hadua toratarungku, hiola' hai peunde'ámi. Mewali', noumbá? Ba niunde' ane kukábáhá'ákou datura' toIahudi' de'e?” 40 Monganga-ngangamohe', rauli', “Inee', inee' Ia! Baraba ri'i!” Baraba iti, hadua toperámpáki.
1 Roo ono', Pilatu mohuo'mohe' surudado'na bona lao moala Iesu hane'i rahepe hai gula'. 2 Surudado' iti mopakói' Iesu, mobábehihe' hambua' tatali hangko i dui, lengge'na nodo tatali datu, hane'i ratataliá Iesu. Roo ono', Ia rabadui hai kumbá to makámumu nodo kumbá datu. 3 Motóngkó'he' i lindo'Na, rahángá'á, “Kibilá'Ko', datura' toIahudi'!” Roo ono', ratampeda' lindo'Na. 4 Hangko iono', mesuwu' wopi'i Pilatu lao i rawa, Nahángá'áhe' toIahudi', “Peita, kuánti mi'i mai i kómu, bona ni'isá kati'árána mpii' ara sala'Na hawe' hampáká'.” 5 Hangko iono', ra'ánti mi'i Iesu lao i rawa, metatali dui hai mekumbá, kumbá to makámumu nodo kumbána datu. Nauli' Pilatu, “Nipeita woia tauna de'e!” 6 I tempóra' kapala'-kapala' tadulako menómbá hai topekámpái moita Iesu, monganga-ngangamohe', rauli', “Paku'mode! Paku'mode!” Nauli' Pilatu, “Ane nipoinao mopaku' i kau mombehape, niala mi'i. Kómu ri'i to hangaa-ngaa mopaku' i kau, láwi' ti'ara kulámbi' sala'Na.” 7 Rauli' toIahudi', “Moulá' áturána ágámángki', Ia hangaa-ngaa rahuku mate, láwi' Nauli' ka'Iana Áná'na Pue' Ala.” 8 Kanahádina Pilatu apa to rauli' iti, tetámbái mi'i kamaláá'na. 9 Ia mesua' hule' i lalu támbina, hai mekune' wopi'i i Iesu, “Kato'uána, hangko iumbáKo' mai?” Agáiáná Iesu ti'ara meháni'. 10 Nauli' wopi'i Pilatu, “Ti'araKo' pa'i mau mohánikia'? Ti'ara pa'i Nuisá, kódó' de'e, ara kuasa'ku' mokábáháKo' ba mopaku'Ko'!” 11 Nauli' Iesu, “Ane ti'arako' nawe'i Pue' Ala kuasa' iti, ti'ara ara kuasa'mu i Kódó'. Mewali' Tadulako Menómbá Mahile to mohuhu'A' i hio, melumbu' kamahilena dósána hangko i hio.” 12 Pilatu mampeli' mani rárá bona mokábáhá Iesu, agáiáná molaluita wopahe' tadulakora' toIahudi' rapasimbuku, rauli', “Ane nukábáhá tauna iti, io ina kipehángá'áko' i Datu Mahile! Iesu iti manguli' ka'Iana datu, mewali' Ia moewa' Datu Mahile!” 13 Kanahádina Pilatu laluitara' iti, ia moánti Iesu lao i rawa. Roo ono', mehoda mi'i i pehoda'á pobutusiá i hambua' katoro'á to rahanga' Daula Watu. I lalu bására' toIahudi' hanga'na Gabata. 14 I tempó iti, ina kalialo mi'i, hangalo hangko ti'ara mani alo Posusa Paska. Pilatu mohángá'áhe' tadulakora' toIahudi', “De'e mi'i datumi!” 15 Monganga-ngangahe', rauli', “Papate! Papate! Paku' i kau mombehape!” Nauli' Pilatu, “Ba niunde' mpu'u pa'i kupopepaku' datumi?” Rahániki kapala'-kapala' tadulako menómbá, “Datu Mahile peá datungki'.” 16 Kaupuána Pilatu mohuhu' mi'i Iesu i hira bona rapaku' i kau mombehape. 17 Kara'ántina mi'i surudado' toRoma Iesu iti, Ia haduduáNa mopáhá'á kau mombehape lao i rawa kótá hawe' i Bulu' Banga'wuá'. I lalu bására' toIahudi', Gologota. 18 Iono', mopaku'mohe' Iesu i kau. Ara wo'o rodua tauna ntáni'na to rapaku' i kau mombehape, hadua tándá' i kabeo'na Iesu, hadua tándá' i kuánáNa. 19 Pilatu mohuo' surudado'na mopataka' hambóhó' pata i kau popaku'ána Iesu. I pata iti teuki': Iesu ToNasare, Datura' ToIahudi' . 20 hai popaku'ána Iesu hungku' i kótá. Mewali', bona handa' toIahudi' peisá mobásá uki' to ara i pata iti, uki'na iti rauki' i lalu tálu páká'na básá: bására' toIahudi', bására' toRoma, hai bására' toIunani. 21 Mewali', kapala'-kapala' tadulako menómbá mohángá'á Pilatu, “Inee' rauki': ‘Datura' toIahudi'!’ Rángina mi'i rauki': ‘Tauna de'e manguli' ka'Iana datura' toIahudi'.’ ” 22 Nauli' Pilatu, “Apa to ku'uki' mi'i, ti'ara ina kubáliki!” 23 Karoora' surudado' mopaku' Iesu, waru'Na ra'ala mi'i hane'i ragálá' iba, hadua-hadua hangaa. Agáiáná kumbáNa, ti'ara ara podauána, láwi' ratanu bona mewali' hantau báná. 24 Ono' mi'i hane'i rauli'he' surudado', “Inee' tabóhó'-bóhó' badu de'e. Rángina mi'i tabolobia' bona taisá heáná to molámbi'.” Mewali' tebukeki mi'i apa to teuki' hangkoia i lalu Sura Magasa', to manguli': “Waru'Ku' ra'ala hai ragálá'-gálá'. To molámbi' kumbáNgku' rapakanótó hai bolobia'.” Mewali', apa to rabábehi surudado' iti, bate'na mewali' nodo to teuki' mi'i hangkoia. 25 Hungku' i popaku'ána Iesu, meángká' mi'i ináNa hai ádina inána Iesu towawine. Ara wo'o Maria toinána Keleopa, hai Maria toMadalena. 26 Kanaitána Iesu ináNa meángká' i hintái'na topeguruNa to napoka'ahi', Iesu mampolaluita'á ináNa, Nauli', “Ina', iti mi'i áná'mu.” 27 Hai Nahángá'á wo'o topeguruNa iti, “Iti mi'i inámu.” Mantepu'u hangko iono', topeguruNa iti mokádipurá inána Iesu i támbina. 28 Ánti kanaisána mi'i Iesu kahópó'na mi'i upu-upu peunde'ána Pue' Ala to hangaa-ngaa Napeulá'i, molaluita mi'i Nauli', “Mangkado'uA'” bona tebukeki apa to teuki' i lalu Sura Magasa'. 29 Iono', ara hamangku anggoro' to maisu. Arahe' tauna to lao moala hangkumu' lómó', raeme i anggoro' iti, rahipika i wuntu dá'ángkau hisop, hane'i rapopadumeá humena Iesu. 30 Kaupuna Iesu mohipipi anggoro' iti, molaluita mi'i, Nauli', “Hópó' mi'i bágó'Ku'!” Roo ono', motóngkó', hai upu mi'i inaoNa. 31 Alo karapaku'na Iesu i kau mombehape iti mewali' i Alo Popatimama'á, hangalo hangko ti'ara mani alo penómbá'ára' toIahudi'. Moulá' páliára' ti'ara peisá ara tomate to tetóe i kau mombehape i alo penómbá'á, apa mani láwi' ina kana Alo Posusa Paska. Ono' mi'i hane'i tadulakora' toIahudi' membiá' i Pilatu bona to rapaku'he' iti ratepó' bitira' bona hawiá'he' mate. Membiá'he' wo'o bona wátára' rapopendáulu. 32 Mewali', lao mpu'umohe' surudado' motepó' bitira' to rodua to rapaku' i kau mombehape hingkakani hai Iesu. 33 Agáiáná i kahawe'ra' iti, raita Iesu mate mi'i, ono' mi'i hane'i ti'ara mewali' ratepó' bitiNa. 34 Agáiáná hadua surudado' moala tawala'na motohu' lompena Iesu. Karatohu'Na iti, moili mi'i wahe' hai uwai. 35 Tauna to moita mata apa to mewali' iti, ia to mopahawe'ákou apa to naita, bona mepoináláikou wo'o. Posabikina de'e to'u, hai ia moisá ntepu'u kato'una. 36 Iti mewali' bona tebukeki apa to teuki' hangkoia i lalu Sura Magasa' to manguli', “Ti'ara mpu'u ara hangkau bu'uNa to ina ratepó'.” 37 Ara wo'o to teuki' i lalu Sura Magasa' to manguli', “Hira ina mampengoa'he' Ia to ratohu' mi'i.” 38 Tempó iti, ara hadua tauna to rahanga' Iusupu, to hangko i wánuá Arimatea. Ia mepoinálái ngkábuni i Iesu, láwi' mampokaláá' tadulakora' toIahudi'. I kamatena Iesu, Iusupu lao mi'i i Pilatu membiá' wátámando'na Iesu bona ratawu. Napaliu mi'i Pilatu, mewali' lao mpu'u mi'i Iusupu moala wátámando'na Iesu. 39 Ara wo'o hadua tauna to lao hingkakani hai Iusupu, hanga'na Nikodemu. Hangkoia Nikodemu iti to lao mampohidupa'á Iesu i tanga' káindi. Laomohe' rodua tauna iti mokádipurá wátámando'na Iesu. I kalaora', Nikodemu moánti mina-mina to mawongi to rahanga' mire hai rampa'-rampa' gaharu, reke'-reke'na tálu pulo'na hai iba kiló kamatimina. 40 Tauna to rodua iti moalamohe' wátámando'na Iesu, rabungkuhi hai báná to bulá ntepu'u hai meálu, hai mopake'he' wo'o mina-mina to mawongi hai rampa'-rampa' moulá' ádá popatawu toIahudi'. 41 Hungku' i popaku'ána Iesu, ara hinoe kau, hai i wiwina hinoe iti ara balamba i pingkena bulu' watu. Balamba iti rapatimama mi'i mewali' popatawuá. Popatawuá iti wo'u mani, ti'ara mani hawe' hadua to ratawu iono'. 42 Láwi' popatawuá iti ti'ara karao', hai ti'ara pi'i marue ina mantepu'u alo penómbá'á, ono' mi'i hane'i wátámando'na Iesu hangaa-ngaa ratawu hangko ti'ara mani támpu alo. Mewali' lao mpu'u mi'i rawoli wátámando'na Iesu i lalu popatawuá to hungku' iti, .
1 Mebabaea' i alo Minggu, Maria toMadalena lao i popatawuá. Hawe' iono', ia moita watu petuko baba' popatawuá tegesu' mi'i. 2 Mewali', ia melangka lao i Simo' Peturu' hai hadua topeguruna Iesu to Napoka'ahi' ntepu'u, nahángá'áhe' Maria, “Wátámando'na Pue' ra'ala mi'i hangko i popatawuáNa, hai ti'ara ki'isá ka'iumbá'ána rawoli!” 3 Mewali' lao mpu'umohe' Peturu' hai hadua rángána iti i popatawuá. 4 Hira iti melangkahe' hingkakani, agáiáná melumbu' kamagási'na topeguruna Iesu to ntáni'na hane'i Peturu', ono' mi'i hane'i ioru hawe' i popatawuá, 5 agáiáná ia ti'ara sieru' mesua' i lalu, napeloga peá. Ia moita báná to rapopobungkuhi Iesu aranto iono'. 6 Roo ono', hawe' mi'i Simo' Peturu' hai kásáliu mesua'. Ia wo'o moita mi'i báná popobungkuhina Iesu, 7 agáiáná báná to rapopowewehi wuá'Na, tepilóló hai tepatani' hangko i báná to ntáni'na. 8 I pesua'na Peturu' i lalu popatawuá, topeguruna Iesu to ioru hawe', mesua' wo'o. Kanaitána apa to ara i lalu popatawuá iti, napoinálái katue'na mi'i hule' Iesu. 9 Duu'na hawe' i alo iti, ti'ara manihe' moisá lempóna apa to teuki' hangkoia i lalu Sura Magasa' to mopakanótó ka'ina tue'na hule' Iesu hangko i kapate. 10 Roo ono', mesule'mohe' lao i támbira'. 11 Maria toMadalena meángká' i rawa popatawuá, teria' oa'. Tanga'na teria', ia meloga i lalu popatawuá 12 hai moita rodua mala'eka to mebadu to bulá, mehodahe' i karawoliána wátámando'na Iesu hangkoia, hadua tándá' i wuá'Na, hai hadua tándá' i bitiNa. 13 Mekune'he' mala'eka iti i Maria, rauli', “Ina', apa ri'i to nuteriahi?” Nahániki Maria, “Wátámando'na Pue'ku' ra'ala mi'i hangko iene', hai ti'ara kuisá ka'iumbá'ána rawoli.” 14 Hangko iono', mehaile' mi'i Maria hai moita Iesu meángká' i taleu'na, agáiáná ti'ara naisá ka'Iesuna. 15 Mekune' mi'i Iesu i hia, “Ina', apa ri'i to nuteriahi? Heáná to nupeli'?” Nauli' ripa'i Maria tauna iti topokádipurá hinoe, ono' mi'i hane'i nahángá'á, “Tuá, ane Io to moala wátámando'Na, Nutude'á'á'a' iumbá kaNuwoliána. Ina lao kuala .” 16 Nauli' Iesu, “Maria.” Mehaile' mi'i Maria i Iesu hane'i molaluita i lalu básá Iberani, “ Rabuni!” Lempóna, “Guru.” 17 Nauli' Iesu i Maria, “Inee'A' nutibaa', láwi' ti'ara maniA' mesule' lao i UmáNgku'. Laomoko' i halaluNgku', nuhángá'á'áhe' ka'ina laoNgku' i UmáNgku' hai Umámi wo'o, Pue' AlaNgku' hai Pue' Alami wo'o.” 18 Lao mi'i Maria toMadalena mampohidupa'áhe' topeguruna Iesu, hane'i nauli', “Kuita mi'i Pue' ininá!” hai napahawe'áhe' wo'o upu-upu to nauli' Iesu. 19 Káindina i alo Minggu iti, topegurunahe' Iesu hirámpu i támbi to tegili baba'na, láwi' mampokaláá'he' tadulakora' toIahudi'. Hangka'-hangka' perái Iesu hawe', meángká' i tanga'ra' hai Natabehe', Nauli', “Katinda lalu hawe' i kómu.” 20 Roo ono', Natude'á'ámohe' taeNa hai lompeNa. Góe' ntepu'u lalura' moita Pue'ra'. 21 Nauli' wopi'i Iesu, “Katinda lalu hawe' i kómu. Nodo UmáNgku' mohuo'A' mai, no'ono' wo'o Kódó' mohuo'kou.” 22 Roo ono', Natawue'ámohe' inaoNa hane'i Nauli', “Nitarima mi'i Inao to Magasa'. 23 Heáná to niámpungi dósána, teámpungi mi'i dósána. Heáná to ti'ara niámpungi dósána, Pue' Ala wo'o ti'ara moámpungi.” 24 Tómá to rauli' wo'o Didimu, lempóna Toporopa', hadua hangko i topeguruna Iesu to hampulo' hai rodua, ti'ara ara hingkakani hai hira i popatongawa'na Iesu rungu-runguna. 25 Ono' mi'i hane'i rahángá'á, “Tómá, ki'ita mi'i Pue'!” Agáiáná nauli' Tómá, “Ane ti'ara mani kuita pepaku'á i taeNa hai kupetóbó' to rapaku'na iti, hai ane ti'ara mani kuperera' to ratohu' i lompeNa, bate'na ti'ara kupoinálái.” 26 Haminggu hangko iono', hirámpu wopahe' i lalu támbi iti. I tempó iti, Tómá ara mi'i hingkakani hai hira. Ragili mi'i upu-upu baba', agáiáná hangka'-hangka' perái Iesu meángká' i tanga'ra', Nahángá'áhe', “Katinda lalu hawe' i kómu.” 27 Roo ono', Ia mohángá'á Tómá, “Nupeita mi'i taeNgku' hai nupetóbó' popaku'ána. Nuperera' mi'i wo'o petohu'á to i lompeNgku' hai inee' mi'i bata-bata lalumu. Mepoináláimoko', láwi' tue'Mo' hule'!” 28 Nauli' Tómá, “Io mi'i Pue'ku' hai Pue' Alangku'!” 29 Nauli' Iesu i Tómá, “Mepoináláimoko' láwi' nuitaMo'. Morasi'he' tauna to mepoinálái i Kódó', kehapi' ti'ara'A' raita.” 30 Kato'uána handa' mani tanda' kuasa' to nabábehi Iesu to raita mata topeguruNa to ti'ara teuki' i lalu sura de'e. 31 Agáiáná upu-upu to ku'uki' de'e, ku'uki' bona nipoinálái ka'Iesuna Datu Topehómpó', Áná'na Pue' Ala, hai bona ánti pepoináláimi i Hia, ina molámbi'kou katue' to maro'a to ti'ara mokahópó'á.
1 Roo ono', hangkani mani Iesu mopatongawa' wátáNa i topegurunahe'. Iti mewali' i wiwi rano Galilea. Node daritakáná: 2 Bahangapahe' topeguruNa hirámpu iono', iamohe': Simo' Peturu', Tómá to rauli' wo'o Didimu, lempóna Toporopa', Natanaeli hangko i wánuá Kana i tampo' Galilea, áná'na Sebedeu to rodua, hai rodua topeguruna Iesu to ntáni'na. 3 Nauli' Simo' Peturu', “Ina laoa' modálá.” Rauli', “Ina meulá'angkai' wo'o.” Lao mpu'umohe' mengkahe' i duanga hai modálá i rano. Agáiáná i lalu hambengiá iti, ti'arahe' morasi' hawe' hamba'a to kana dálára'. 4 Hungku' mi'i mabaa, Iesu meángká' i wiwi rano, agáiáná ti'ara raisá ka'Iesuna. 5 Nahángá'áhe', “HalaluNgku', ti'ara pa'i ara bou'mi?” Rahániki, “Ti'ara ara hawe' hamba'a.” 6 Nahángá'á'áhe' Iesu, “Nitende dálámi tándá' i kuánána duangami, bona morasi'kou.” Mewali' ratende mpu'u mi'i dálára', hai ti'ara pi'i rabuku moángká' i lalu duanga, láwi' handa' ntepu'u bou' to ara i laluna. 7 Hangko iono', topeguruna Iesu to Napoka'ahi' mohángá'á Peturu', “Do'o Pue'!” Kanahádina Peturu' laluitana iti, napusa' mi'i baduna láwi' ia ti'ara mebadu, hane'i mentimbo' i uwai lao mampohidupa'á Iesu. 8 Topeguruna Iesu to ntáni'na to i duanga, modii'he' dálá to buke' bou' lao i wiwi rano. Ti'arahe' karao' hangko i lorena, reke'-reke'na hangatu peá mete. 9 Kamendáulura' peá i lorena, moitahe' api to tue' iono', hai i wongko api ara bou' hai ara wo'o róti'. 10 Nahángá'áhe' Iesu, “Ánti mai bahangapa bá'ána bou' to hangko nidálá.” 11 Simo' Peturu' mengkahe' i duanga hai modii' dálána lao i lorena. Dálá iti buke' hai bou' to mahile: hangatu lima pulo'na hai tálu bá'ána kahanda'ra'. Agáiáná kehapi' no'ono' kahanda'ra', ti'ara wo'o mohepa' dálá iti. 12 Nauli' Iesu, “Maimokou molabi'.” Ti'ara ara hawe' hadua i olo'ra' topeguruNa to pebái' mekune' i Hia, “HeánáKo'?” láwi' manótó mi'i i lalura' ka'Iana mpu'u Pue' Iesu. 13 Iesu moala mi'i róti' hane'i Nawe'ihe', no'ono' wo'o bou'. 14 Iti mi'i katáluna kánina Pue' Iesu mopatongawa' wátáNa i topeguruNahe' mantepu'u hangko i katue'Na hule'. 15 Karoora' molabi', Iesu mampolaluita'á Simo' Peturu', Nauli', “Simo' áná'na Iohane, ba nupoka'ahi'A' melumbu' hangko i pepoka'ahi'ra' rángámu de'e i Kódó'?” Nauli' Peturu', “To'u, Pue'. Nuisánto kakupoka'ahi'Mu.” Nauli' Iesu, “Ane no'ono'i, nukádipuráhe' áná' dimbáNgku'.” 16 Roo ono', mekune' wopi'i Iesu i Peturu' karongkánina, “Simo', áná'na Iohane, ba nupoka'ahi'A'?” Nauli' Peturu', “To'u, Pue'. Nuisánto kakupoka'ahi'Mu.” Nauli' Iesu, “Ane no'ono'i, nukádipuráhe' dimbáNgku'.” 17 Hangko iono', mekune' wopi'i Iesu i katáluna kánina, “Simo', áná'na Iohane, ba nupoka'ahi'A'?” Masusa mi'i laluna Peturu' láwi' Iesu mekune' i katáluna kánina ba napoka'ahi' mpu'u. Mewali' nauli' Peturu', “Pue', Nuisá upu-upuna. Nuisá kakupoka'ahi'Mu.” Nauli' Iesu, “Ane no'ono'i, nukádipuráhe' dimbáNgku'. 18 To'u ntepu'u laluitaNgku' de'e: i tempómu mani malehe', nubuku mani mokádipurá wátámu haduduámu, hai molumaoko' iumbá peá peunde'ámu. Agáiáná ane matoamamoko', ina mampewe'iko' taemu i tauna, ina ratimpukuko' hai ra'ántiko' lao i katoro'á to ti'ara nu'unde'.” 19 Moliu laluitaNa iti, Iesu mopakanótó noumbá Peturu' ina rapapate bona hanga'na Pue' Ala rapomahile. Roo ono', nauli' wopi'i Iesu i Peturu', “Meulá'moko' i Kódó'!” 20 Tempóna Peturu' mehaile' i taleu'na, ia moita hadua topeguru to napoka'ahi' Iesu meulá' i hira. Ia mi'i to mehoda i hintái'na Iesu tempóra' mande' pande' Paska hai mekune' i Hia, “Pue', heáná ri'i to ina mampobalu'Ko'?” 21 Kanaitána Peturu', napekune', “Pue', apa to ina mewali' i rángángku' de'e?” 22 Nauli' Iesu, “Ane Ku'unde' bona ia tue' oa' duu'Ku' hawe' i karongkánina, ti'ara paraluu nuisá! Agáiáná io, meulá' peko' i Kódó'.” 23 Hangko iono', tebámbári mi'i i topeulá'na Iesu to ntáni'na, kati'árána ina mate topeguruNa iti. Mole ti'ara iti to nauli' Iesu, agáiáná node ri'i, “Ane Ku'unde' bona ia tue' oa' duu'Ku' hawe' i karongkánina, ti'ara paraluu nuisá!” 24 Topeguruna Iesu to moita mata upu-upu to mewali' hai to mopahawe' posabikina, ia mi'i to mouki' sura de'e. Hai taisá kato'una laluita de'e. 25 Handa' mani to nabábehi Iesu, agáiáná ane upu-upuna to Nabábehi iti rauki' i lalu sura, reke'-reke'na humalele duniá' de'e ti'ara gáná rapamboli'i sura iti.